Téma: 

morbus bowen

SOLÁRNÍ KERATÓZA

Méně časté nádory

Do kategorie méně častých nádorů patří:

Morbus bowenBowenova choroba

Bowenova choroba je kožní nádor, který se podobá zhoubnému spinocelulárnímu karcinomu. Jde o prekancerózu, to znamená, že se s vysokou pravděpodobností změní na maligní nádor. Vzniká kdekoliv na těle. Nejprve vzniká malá červená mírně se ošupující skvrna. Postupně se skvrna zvětšuje, několik skvrn splývá do jedné. Pod šupinatým povrchem vzniká eroze až vřed. 20 % případů Bowenovy choroby se časem změní na maligní spinocelulární karcinom, který prorůstá do hlubších struktur kůže a metastazuje. Léčí se chirurgickým odstraněním.

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom vzniká z buněk výstelky cév napadených herpesvirem Kaposiho sarkomu. Navenek se projevuje nejčastěji purpurovými až hnědými nádory hlavně na dolních končetinách nebo v oblasti obličeje. Je jednou z takzvaných AIDS definujících chorob, to znamená, že pokud se objeví u HIV pozitivního člověka, považuje se ten již za osobu trpící rozvinutou chorobou AIDS. Kaposiho sarkom se samozřejmě může rozvinout i osob, které HIV pozitivní nejsou, nejčastěji jde o starší muže středomořského původu.

Zdroj: Solární keratóza
Zveřejněno dne: 26.4.2017

Diskuze: Re: bolest na hrudi

Ve věku od 13 do 18 let se takto může projevovat počínající skolioza páteře v diagnóze morbus scheuermann. Určitě by bylo vhodné obrátit se na lékaře - ortopeda a nechat si vyšetřit (zrentgenovat) záda. Když se to zanedbá, tak píchání na hrudi za několik let sice přejde, ale zůstane zkřivená páteř na celý život a velmi bolestivé svalstvo kolem.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Bolest na hrudi
Odesláno dne: 3.4.2016 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

KOXARTRÓZA

Koxartróza stupně

Podle příčin vzniku můžeme koxartrózu rozdělit na primární, kdy není známá příčina vzniku a uvažuje se o genetických (vrozených) příčinách, a na sekundární, kdy se artrózy kyčelního kloubu rozvíjejí v důsledku jiného onemocnění. Z nemocí dětského věku (preartrotické stavy) mají na rozvoj koxartrózy vliv vývojová dysplazie kyčelního kloubu, morbus Perthes či coxa vara adolescentium, kdy může dojít ke vzniku deformity hlavice, což vede k rozvoji degenerativních změn. V dospělém věku může mít na rozvoj artrózy vliv prodělaný infekční zánět kyčelního kloubu nebo stav po zlomenině v oblasti hlavice kosti stehenní či acetabula (jamky kyčelního kloubu). Na rozvoj koxartrózy má vliv přetěžování v důsledku nadváhy.

Rozdělení koxartrózy stojí na základě radiologického vyšetření, podle něhož rozdělujeme artrózu do 4 stupňů, přičemž 1. stupeň je nejmírnější a 4. nejrozvinutější.

  • Stupeň 1.: zúžení kloubní štěrbiny (v důsledku ztenčování chrupavky).
  • Stupeň 2.: progrese zúžení kloubní štěrbiny, lehké nerovnosti kloubních ploch, subchondrální sklerotizace.
  • Stupeň 3: progrese zúžení kloubní štěrbiny, tvorba marginálních osteofytů, osteoporóza, pseudocysty, osteoskleróza.
  • Stupeň 4.: vymizení kloubní štěrbiny, deformace kloubních konců kostí, splývání pseudocyst, osteonekrotické změny, patologické postavení kloubní (takzvaná těžká artróza). Právě při tomto stupni onemocnění je již indikována kloubní náhrada (endoprotéza).

Zdroj: Koxartróza
Zveřejněno dne: 21.1.2015

BECHTĚREVOVA CHOROBA

Ankylozující spondylitida – Bechtěrevova choroba

Bechtěrevova nemoc (ankylozující spondylitida, lat. morbus Bechterevi) je chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů postihující až 1 % populace. Její přesná příčina zůstává stále nejasná. Již dlouho je však známa souvislost, která existuje mezi výskytem nemoci a přítomností antigenu HLA-B27. HLA antigeny jsou molekuly na povrchu buněk, podle nichž imunitní systém rozeznává vlastní buňky od cizích. Nejrůznějších HLA antigenů existuje velké množství a antigen HLA-B27 se vyskytuje přibližně u 7 % obyvatel České republiky. U bechtěreviků jej lze prokázat až v 90 % případů. U osob s antigenem HLA-B27 je pravděpodobnost onemocnění až 300x vyšší oproti osobám, jež tento antigen nevlastní. Přítomnost antigenu HLA-B27 však ještě neznamená, že budete Bechtěrevovou nemocí postiženi, jedná se pouze o zvýšené riziko.

Zdroj: Bechtěrevova choroba
Zveřejněno dne: 20.4.2014

LÁZNĚ PO OPERACI ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

Lázně Kynžvart

Velkou předností léčebných lázní v Kynžvartu je jejich charakter – jedná se o lázně rodinného typu. To znamená, že se zde může současně léčit dětský pacient i jeho doprovod (rodič, případně prarodič) na základě schválených návrhů na lázeňskou léčbu zdravotní pojišťovnou, a to ve stejné indikaci, popřípadě různých indikací pro dětského a dospělého pacienta.

Pro Léčebné lázně Lázně Kynžvart stanoví indikační seznam tyto indikace:

Děti

  • Nemoci trávicího ústrojí
  • Onemocnění jícnu, žaludku a dvanáctníku
  • Onemocnění střev
  • Onemocnění jater
  • Onemocnění žlučníku a žlučových cest
  • Onemocnění pankreatu
  • Nemoci a poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí a obezita
  • Obezita spojená s dalšími rizikovými faktory
  • Thyreopatie, stavy po operacích štítné žlázy
  • Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí
  • Recidivující komplikovaná otitis po operačním řešení
  • Chronická nebo recidivující bronchitis
  • Stav po opakovaném zánětu plic v průběhu posledních 2 let
  • Bronchiektazie
  • Asthma bronchiale
  • Stavy po operacích cest dýchacích a malformací hrudníku
  • Cystická fibróza; intersticiální plicní fibróza; sarkoidóza plic
  • Nemoci močového ústrojí
  • Recidivující nebo vleklé záněty ledvin a močových cest
  • Urolitiáza in situ, po spontánním odchodu konkrementu, odstranění
  • Stavy po operacích močového ústrojí mimo urolitiázu
  • Chronická difúzní GN, lipoidní nefróza, nefropatie ve stadiu remise
  • Stavy po transplantaci ledvin
  • Funkční poruchy mikce
  • Nemoci kožní
  • Psoriasis vulgaris
  • Chronické a recidivující ekzémy, včetně atopického; chronické prurigo
  • Nemoci pohybového ústrojí
  • Morbus Scheuermann
  • Vertebrogenní algický syndrom
Dospělí
  • Nemoci trávicího ústrojí
  • Chronické a recidivující onemocnění žaludku a střev
  • Stavy po operaci jícnu, žaludku a dvanáctníku
  • Nemoci z poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí
  • Stavy po totální thyreoidektomii; hypotyreóza
  • Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí
  • Stavy po operaci dýchacích cest; stavy po transplantaci plic
  • Poškození hrtanu a hlasivek v důsledku hlasového přetížení; po foniochir. léčbě
  • Stavy po komplikovaném zánětu plic
  • Bronchiektazie; recidivující a chronické záněty dýchacího ústrojí
  • Asthma bronchiale; chronická obstrukční plicní nemoc
  • Intersticiální plicní fibrózy jakékoliv etiologie
  • Následky toxických účinků plynů, dýmů, leptavých par a dráždivých prachů
  • Nemoci močového ústrojí
  • Recidivující a chronické netuberkulózní záněty ledvin a močových cest
  • Nefrolitiáza bez městnání v močových cestách; nefrokalcinóza
  • Stavy po operacích ledvin a močových cest
  • Stavy po transplantaci ledviny při stabilizované funkci štěpu; dárce štěpu
  • Nemoci kožní
  • Atopický ekzém
  • Generalizovaná a artropatická psoriasis vulgaris
  • Nemoci pohybového ústrojí
  • Bolestivé stavy šlach, úponů, burz včetně postižení způsobených prací s vibrujícími nástroji
  • Coxartróza, gonartróza
  • Artrózy v ostatních lokalizacích
  • Vertebrogenní syndrom

Zdroj: Lázně po operaci štítné žlázy
Zveřejněno dne: 8.3.2017

ODLOMENÝ NEHET NA NOZE

Onemocnění vedoucí k úrazům nehtů

Třepení, lomivost nehtů ve vrstvách („onychoschisis“) a jejich snížená kvalita jsou častý jev, který lze diagnostikovat až u 20 % populace. Častěji tento problém postihuje ženy a obtíže jsou zřetelnější od podzimu do jara. Jev souvisí s množstvím vody v rohové vrstvě pokožky a nehtové ploténce. Udává se, že pokud je v uvedené tkáni méně než 16 % vody, dochází k přesychání pokožky a lomivosti nehtů. Časté máčení rukou do mycích prostředků vede ke smývání ochranné vrstvy a k následnému rozvoji „onychoschisis“. Je také třeba myslet na nedostatek železa.

Podélné rýhování a zvýšená podélná lomivost nehtů vzniká v souvislosti s častým mytím rukou, práci ve vlhkém prostředí. Obdobný jev lze pozorovat při zvýšené funkci štítné žlázy, nedostatku vitamínu A nebo B, podvýživě, nedostatku vápníku. Při nedostatku železa se může tento problém kombinovat s „koilonychií“. Poškozením nehtového lůžka vznikají na nehtových ploténkách bělavé tečky („leukonychia punctata“), plošky nebo pruhy (“leukonychia striata“). Původcem jsou drobná traumata, způsobená například při manikúře. Příčné pruhy („leukonychia transversa“) jsou projevem krátkodobého poškození nehtového lůžka, například při infekcích (spála, spalničky) nebo při otravách arzénem, thaliem, po chemoterapii. Podlouhlé pruhy („leukonychia longitudinalis“) jsou přítomné u pacientů s onemocněním „dyskeratosis follicularis“ neboli „morbus Darier“. Snížené hladiny bílkoviny albuminu v krvi (hypoalbuminemie) vede ke vzniku „Muerckových linií“. U pacientů s cukrovkou, cirhózou jater nebo chronickým srdečním selháváním vzniká obraz „Terryho nehtů“. „Half-and-half“ nehty jsou patrné u pacientů se selhávajícími ledvinami. Úplné zbělení nehtových plotének lze vidět u pacientů s cirhózou jater.

Miskovitě prohnutý nehet může být patrný u dětí bez souvislosti s jiným onemocněním. U dospělých je průvodním znakem nedostatku železa a s ním spojené chudokrevnosti, provází stavy podvýživy. Také bývá jedním z příznaků nadměrné činnosti štítné žlázy (thyrotoxikózy). Miskovité prohnutí lze rovněž pozorovat na některých prstech u takzvaného Raynaudova fenoménu (onemocnění s poruchou prokrvení prstů ruky nebo nohou). Vrozené poruchy typu koilonychie jsou vzácností. Onemocnění může ojediněle vzniknout i jako výsledek drobného poškozování nehtového lůžka v zaměstnání, například u automechaniků a „pradlen“ (časté máčení rukou).

Nehty, zejména na dolních končetinách, se kornoutovitě deformují (jako by byly stisknuty kleštěmi) a svými okraji se zařezávají do přilehlé měkké tkáně – tento stav je patrný v souvislosti s opakovanou traumatizací nehtového lůžka z nevhodných bot. Také bývá přítomen u pacientů s lupénkou. Léčba spočívá v plastice nehtového lůžka.

Zarůstání silně zakřivené nehtové ploténky do nehtových valů – postiženy bývají nejčastěji palce na nohou. Ve většině případů následuje bakteriální infekce a chronický zánět. Jako léčebný prostředek se doporučuje nošení volné obuvi a změna způsobu stříhání nehtů, to znamená stříhat rovně a nezastřihávat rohy. V některých případech je nutná plastika nehtového lůžka.

Drobné krvácení pod nehtem má nejdříve charakter malé tečky, která se v souvislosti s růstem nehtu mění v čárku, tomu se říká, že nabývá třískovitého charakteru („splinter“). Ke krvácení dochází nejčastěji po traumatu, dále u lidí s poruchou srážlivosti krve, u horolezců při snížené hladině kyslíku v krvi, vzácně u pacientů s endokarditidou. Je k vidění u řady kožních nemocí jako lupénka, plíseň nehtů, pityriasis rubra pilaris. Při větším krvácení dochází ke vzniku hematomu (nejčastěji po úrazu). Drobné projevy není třeba léčit, odrostou postupně s nehtem. Větší hematom bývá velmi bolestivý a je nutné uvolnit tlak, který pod nehtovou ploténkou vzniká. Obvykle stačí provrtání nehtu. Nutné je zabránit případné bakteriální infekci lůžka.

Plísňová infekce nehtových plotének nohy – nejčastějším původcem jsou vláknité houby z čeledi Dermatofyta a kvasinkové houby z rodu Candida. Málokdy bývá napaden zdravý nehet. Predisponujícími faktory jsou poranění, časté namáčení rukou, cukrovka, snížená obranyschopnost, poruchy prokrvení. Většinou se nejdříve infikuje pokožka na nohou, pak nehty nohou, následně prsty rukou. Nehtová ploténka se bělavě nebo žlutavě barví, je matná, drolivá a charakteristicky se ztlušťuje. Pod nehty se mohou tvořit nánosy žlutavých šupin. Pro léčení této komplikace je k dispozici řada velmi účinných antimykotických léků. Za efektivní jsou považovány ty, které obsahují nystatin, mikonazol, klotrimazol a ekonazol. Preparáty k místnímu ošetřování jsou účinné, pokud není postižena část větší než polovina nehtové ploténky. Pokud jsou infekce rozsáhlejší, podávají se antimykotika v tabletách (ketokonazol, itrakonazol, flukonazol, terbinafin). Chirurgické snesení nehtu se již dnes prakticky neprovádí, případně se dává přednost rozpuštění nehtu chemicky.

Zhoubný nádor z epitelových buněk. Toto onemocnění lze léčit jedině pomocí chirurgického odstranění, ozáření, chemoterapie.

Zdroj: Odlomený nehet na noze
Zveřejněno dne: 14.4.2014