Téma: 

novorozenec


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PŘIROZENÝ POROD

Hledáte knihu, která nebude jen plná obrázků, jak jste viděli například u známých v knihovnách, ale bude také plná praktických rad a příkladů ze života, doporučení přírodních metod, aromaterapie a dalších prospěšných návodů? Pak právě pro vás je zde kniha „Zdravé těhotenství, přirozený porod“. Jde jednoznačně o nejlepší knihu o těhotenství, kterou by si měla každá těhotná žena opatřit.

Zdroj: Přirozený porod
Zveřejněno dne: 19.11.2015

VÝVOJ PLODU TÝDEN PO TÝDNU

Zrození života

Plod (fétus) je vyvíjející se jedinec (nenarozený plod), kterému byl dán život početím. Je to nenarozený jedinec v takzvaném fetálním vývojovém období, tedy období od embrya po narození. Fetální období začíná u plodu v 9. týdnu těhotenství a končí jeho narozením. Během tohoto období dochází u plodu k vývoji orgánových systémů, růstu a tvorbě orgánů. Po porodu je lidský jedinec již označován jako novorozenec.

Zdroj: Vývoj plodu týden po týdnu
Zveřejněno dne: 29.11.2013

ROZŠTĚP OBLIČEJE

Diagnostika rozštěpu

Polovina případů rozštěpů obličeje, kdy je zasažen ret, je diagnostikována již prenatálně okolo 20. týdne těhotenství pomocí ultrazvuku při cíleném vyšetření obličeje, zbytek je diagnostikován až po narození. Hned po porodu, ale i v dalších dnech je novorozenec podroben několika vyšetřením, kdy je mu zkontrolováno patro a celá ústní dutina. Submukózní rozštěpy (naznačené rozštěpy patra) často nejsou diagnostikovány ani v porodnici, ale až později. Tento typ rozštěpů mnohdy diagnostikuje až foniatr po té, kdy dítě absolvuje neúspěšnou logopedickou terapii. I tento typ rozštěpů je nutné léčit operativně.

Zdroj: Rozštěp obličeje
Zveřejněno dne: 29.11.2013

KONDYLOMATA

Kondylomata v těhotenství

Kondylomata v těhotenství nepředstavují ohrožení plodu, problém by mohl nastat až při porodu, kdy by se novorozenec dostal do kontaktu s vyvolávajícím lidským papilomavirem. Ve vzácných případech se pak může u dítěte vyvinout takzvaná papilomatóza hrtanu, což jsou výrůstky v hrtanu, které mohou činit dechové potíže. Doporučuje se genitální bradavičky vždy konzultovat s porodníkem, aby zvolil vhodnou formu vedení porodu. Léčba se většinou odkládá až po ukončení těhotenství. Některé léky nejsou v těhotenství vyzkoušeny, není tudíž zaručena jejich bezpečnost.

Zdroj: Kondylomata
Zveřejněno dne: 29.4.2015

POROD

Porod císařským řezem

Císařský řez je porodnická operace, během které je novorozenec vybaven z děložní dutiny cestou chirurgicky otevřené břišní stěny. V roce 2004 bylo císařským řezem porozeno zhruba 16 % novorozenců. Indikací k císařskému řezu je celá řada. Obecně se rozlišují na plánované a neplánované, i u neplánovaných indikací je nutný souhlas rodičky. Samo přání rodičky vést porod císařským řezem by nemělo být důvodem, třebaže v zahraničí je i toto běžné; například v USA, kde jsou císařské řezy nejčastější, tak rodí zhruba 25 % žen, obvykle na vlastní žádost, aby se vyhnuly porodním bolestem. České zdravotnictví toto neuznává (mimo jiné i proto, že porod císařským řezem je pro ženu šestkrát rizikovější než porod přirozený) a důvodem k provedení císařského řezu jsou pouze zdravotní indikace.

Zdroj: Porod
Zveřejněno dne: 6.9.2015

IMUNITA NOVOROZENCE

Start imunitního systému novorozence

Plod v děloze matky nemá plně vyvinutý imunitní systém, protože ho za normálních okolností ani nepotřebuje. Patogenní mikroorganismy se k plodu většinou ani nedostanou, a pokud ano, je plod vybaven pouze bazální hladinou protilátek třídy IgG, které se k němu dostávají transplacentární cestou (prochází z matčina organismu přes placentu). V okamžiku porodu je novorozenec vybaven stejným množstvím protilátek IgG jako jeho matka, pokud se v krvi dítěte nalézají protilátky třídy IgM, jedná se nejspíše o reakci na infekci během těhotenství, tedy o takzvanou intrauterinní infekci (což je pravděpodobně nejčastější příčina předčasných porodů). Buněčná imunita rovněž vykazuje určité zvláštnosti vzhledem k poměrům u dospělých. Množství a v některých případech i aktivita buněk imunitního systému (jedná se o různé typy bílých krvinek) jsou snížené. Z tohoto faktu vyplývá, že imunitní systém vykazuje sníženou schopnost usmrcovat některé bakterie, například Escherichia coli. Novorozenec je tedy ohrožen nákazou i za normálních okolností poměrně neškodnými bakteriemi (míněno pro zdravého dospělého). Pro novorozence představují nebezpečí zejména ty mikroby, které osídlují porodní cesty a při porodu se drobnými oděrkami či sliznicí dostávají do organismu dítěte. Zde narazí pouze na slabý odpor málo vyvinutého imunitního systému, a tak mohou způsobovat těžká onemocnění typu sepse, zánětu mozkových blan a další. Problémem však nejsou jen bakterie, hrozí i nákaza herpetickými viry, virem žloutenky typu B nebo dokonce virem HIV.

Zdroj: Imunita novorozence
Zveřejněno dne: 5.8.2016

IMUNITA NOVOROZENCE

Imunitní systém kojence a střevní mikroflóra

Přechodný nedostatek imunitního systému dítěte v prvním roce života vrcholí v období 3. až 6. měsíce. V této době výrazně klesá hladina mateřských protilátek, nová tvorba vlastních protilátek je ještě nedostatečná a specifické bílé krvinky nejsou plně aktivní a zastoupené v dostatečné míře. Proto je novorozenec vystaven zvýšenému riziku ohrožení jakékoli nákazy. Mateřské mléko jako přírodní zdroj scházejících složek imunitního systému kompenzuje oslabenou imunitu novorozence. V mléce se nacházejí jak obranné bílé krvinky, tak všechny typy protilátek, a navíc další pomocné látky imunitního systému. Zvýšená přítomnost protilátek, které chrání především sliznice trávicího a dýchacího ústrojí, pomáhá zabránit uchycení respiračních a střevních infekčních mikrobů. Navíc protilátky získané z mateřského mléka hrají důležitou roli v nastolení normální mikroflóry v těle kojeného dítěte a zabraňují proniknutí některých neinfekčních látek, což může mít význam i při vývoji alergie.

Zdroj: Imunita novorozence
Zveřejněno dne: 5.8.2016

NEŠTOVICE

Neštovice v těhotenství

Při vytvoření placenty v průběhu těhotenství prochází virus placentou a způsobuje u plodu vrozené defekty. Pokud je matka nakažena planými neštovicemi pár dní před nebo po porodu, novorozenec je většinou poškozen neonatální formou neštovic, která je spojena s vysokou mortalitou dítěte. Onemocnění planými neštovicemi během prvních pěti měsíců těhotenství může vést k poškození plodu.

Rizika dle trimestrů:

  • První trimestr – riziko nakažení je pro plod velmi vysoké, ale je velmi malá pravděpodobnost jeho nákazy. U dítěte může dojít k poškození končetin, zraku nebo k opožděnému vývoji.
  • Druhý trimestr – je velmi malá pravděpodobnost, že se plod planými neštovicemi nakazí, v této době dostává od své matky protilátky.
  • Třetí trimestr – představuje pro matku velmi vysoké riziko, 5 dní před porodem je pro dítě velice rizikových, neboť nakažení může mít smrtelný průběh.

Prodělala-li těhotná žena neštovice v dětství, nemusí se ničeho obávat.

Zdroj: Neštovice
Zveřejněno dne: 22.10.2016

BILIRUBIN A JEHO NORMÁLNÍ HODNOTY

Hodnoty bilirubinu u novorozence

Se zvýšenou hladinou bilirubinu se pravidelně lékaři setkávají u novorozenců, u nichž dochází zcela normálně po porodu ke snížení počtu červených krvinek (mají jich více než dospělí) a k uvolnění většího množství bilirubinu – hovoří se o novorozenecké žloutence. Po odbourání bilirubinu žloutenka mizí. Stanovení bilirubinu u novorozenců je standardní vyšetření, novorozenec je zcela v pořádku.

Bilirubin u novorozence může být v rozmezí 24 až 149 mmol/l. Druhý den života může být normou rozmezí 58–197 mmol/l. Třetí den až pátý den bilirubin může být od 26 do 205 mmol/l. U kojenců je tento ukazatel obvykle normalizován do dvou týdnů (někdy do měsíce) jeho věku. Nicméně v případech, kdy se hladina bilirubinu zvyšuje, je nutné provést aktivní léčbu až po náhradní transfuzi krve. Navzdory skutečnosti, že tento postup má určité riziko, pomáhá předejít toxickému poškození mozku a vzniku výrazného neurologického deficitu.

U novorozenců se vzorek krve získává vpichem do patičky.

Zdroj: Bilirubin a jeho normální hodnoty
Zveřejněno dne: 26.6.2018

ROZŠTĚP OBLIČEJE

Příznaky a projevy rozštěpu

Rozštěpy mohou mít velmi rozdílný rozsah. Od forem naznačených až po úplné. Může být zasažen ret, čelist i patro. Mohou být jednostranné i oboustranné. Rozštěpy rtu jsou častěji postižení chlapci. Naopak izolovanými rozštěpy patra (je zasaženo pouze patro) jsou častěji postiženy dívky.

Rozštěpy rtu jsou diagnostikovány pro svoji nápadnost snadno ihned po narození. Rozštěp patra je otvor v patře, který je viditelný, když novorozenec otevře ústa. Je velmi důležité použít při vyšetření svítilnu, aby nebyl přehlédnut ani defekt malých rozměrů. Toto se běžně vyšetřuje již v porodnici. Novorozenci postižení rozštěpem patra budou mít problémy s kojením, protože nedokážou vytvořit v ústech podtlak potřebný k sání. Pokud se plné kojení nezdaří, jsou tito kojenci přikrmováni nebo jsou plně krmeni lahví. Lahev bývá často nutné opatřit speciálně upravenou savičkou nebo je používána speciální kojenecká lahev pro děti s rozštěpem patra. Důležité je najít ke krmení vhodnou polohu, nejlépe v polosedě, kdy mléko dítěti tolik nevniká do nosu.

Zdroj: Rozštěp obličeje
Zveřejněno dne: 29.11.2013

IMUNITA NOVOROZENCE

Vývoj imunity plodu během těhotenství

Protilátky se začínají vytvářet již v plodu těhotné matky, a to zhruba od 20. až 30. týdne. Jejich množství však bývá tak malé, že je nelze považovat za ochranné. Novorozenec po porodu je však chráněn takzvanými mateřskými protilátkami, které se do malého děťátka dostávají přes placentu. Jejich množství je někdy dokonce vyšší než u dospělého člověka, a proto dostatečně kvalitně chrání novorozence vůči cizorodým látkám a infekčním mikrobům. Nevýhodou mateřských protilátek je jejich dočasné působení, přetrvávají totiž v těle novorozence zhruba 3 až 12 měsíců. Již po 2 měsících po narození jejich množství významně klesá až pod hranici účinné ochrany, neboť jsou metabolicky rozkládány a vylučovány z těla dítěte. Po porodu se v těle nového človíčka začínají vytvářet také vlastní protilátky, jejich množství je však zpočátku velmi malé a teprve s postupem věku se jejich tvorba zvyšuje. Zjednodušeně lze říci, že v prvním roce života se tvoří zhruba 50 % všech protilátek ve srovnání s dospělým člověkem. Teprve kolem 10. roku si dítě vytváří takové množství protilátek, které odpovídá dospělému člověku.

První bílé krvinky se pozorují již v období žloutkového vaku, později hrají významnou roli při zánětlivých reakcích. Typické obranné bílé krvinky, které se vytvářejí v kostní dřeni, krvi a slezině, se objevují v plodu od 12. týdne těhotenství. Podobně jako u protilátek je jejich množství zpočátku nepatrné, ale postupně, jak plod roste, jejich množství stoupá. Mimo jiné vznikají další druhy těchto obranných buněk a zvyšuje se rovněž jejich obranná aktivita. Některé z těchto buněk bývají po porodu u novorozeného děťátka plně funkční. V období zrání plodu se obranné bílé krvinky učí rozlišovat vlastní látky od látek cizorodých. To přispívá ke správné funkci imunitního systému, který nesmí negativně ovlivňovat či odstraňovat užitečné buňky, tkáň a další biologické látky vlastní člověku. Stejně jako protilátek nemá novorozenec také dostatek těchto specificky obranných bílých krvinek, které navíc nevykazují tak vysokou obrannou aktivitu jako u dospělých lidí.

Zdroj: Imunita novorozence
Zveřejněno dne: 5.8.2016

IMUNITA NOVOROZENCE

Imunitní systém novorozence při porodu císařským řezem

Děti, které neprojdou porodními cestami matky, mají horší poporodní adaptaci. Tvrdí se, že jsou náchylnější k astmatu, alergiím i ekzémům. Novorozencův trávicí trakt je nevyvinutý a slizovitá membrána, která pokrývá vnitřek střeva, je tenká a nesouvislá. Až po přijetí prvních bakterií v průběhu porodu a následně z potravy se mu začne membrána zacelovat a stává se i silnější. Tato membrána slouží jako brnění a ochraňuje střevní buňky od toho, aby se k nim nedostaly střevní bakterie blízko a následně nepronikly do krevního oběhu a nevyvolaly infekci. Naprosto rozdílnou mikroflóru mají děti porozené přirozeně oproti dětem narozeným císařským řezem. Dítě narozené přirozeně získá od matky zdravou dávku bakterií z její pochvy a řitního otvoru.

Děti narozené císařským řezem získávají první bakterie z kůže a také z povrchu v nemocnici a od lékařského personálu. Tato mikroflóra není tak pestrá a neobsahuje tolik důležitých bakterií zejména z rodu Lactobacillus. Někteří odborníci doporučují, aby dětem po císaři byla pusinka a další části těla pomazány stěrem z matčiny pochvy. Novorozenec by tak dostal správnou mikroflóru, kterou příroda zamýšlela předat z matky na dítě. Bohužel na tento způsob není veřejnost připravena.

Zdroj: Imunita novorozence
Zveřejněno dne: 5.8.2016

KVASINKOVÁ INFEKCE U KOJENCE

Co s tím dělat

Je nutno snížit vlhkost kůže a zamezit tření správnou velikostí pleny a její častou výměnou. Novorozenec močí více než 20x za den a přebalovat je nutno přibližně 12x denně. Tato frekvence se s věkem snižuje, roční kojenec močí asi 7x denně. Hlavním úkolem rodičů je zabránit delšímu kontaktu se stolicí. V době akutních projevů plenkové dermatitidy je vhodné použít o jedno číslo větší velikost pleny. Pokud rodiče používají látkové pleny, je nutno je po vyprání dokonale vymáchat od zbytků saponátů, nepoužívat aviváže a plenu po vyprání přežehlit. V teplém prostředí ponecháváme dítě co nejčastěji rozbalené volně bez plen. Nutné je omezení přehnaně častého mytí postižené oblasti. Ke zlepšení se aplikuje při přebalování krém určený pod pleny nebo měkká zinková pasta s rybím tukem, panthenolem a vitaminem E, a to ve velmi tenké vrstvě. Při závažnějším postižení je nutno použít i pastu s protimikrobiálními látkami. Velmi závažné projevy se musí léčit krémy s obsahem malého množství kortikoidů – nanášejí se 2x denně maximálně po dobu 7 dnů. Dlouhodobé a časté používání genciánové violeti není vhodné vzhledem k riziku vstřebání z poškozené pokožky. Rodiče musí být připraveni na to, že první známky zlepšení neuvidí dříve než za týden a úplné vyhojení trvá několik týdnů i při pečlivém dodržení všech opatření. Plenkovou dermatitidu mohou rodiče vyléčit sami za pomoci režimových opatření a volně prodejných léků. Jestliže se plenková dermatitida nezlepší během týdne, je vždy vhodné navštívit pediatra. Pokud ani během 4 týdnů léčby nedojde ke zlepšení stavu, je vhodné navštívit přímo dětského dermatologa.

Zdroj: Kvasinková infekce u kojence
Zveřejněno dne: 15.10.2015

BILIRUBIN A JEHO NORMÁLNÍ HODNOTY

Norma

Bilirubin je látka ve vodě nerozpustná, rozpouští se však dobře v lipoidních substancích. V buňkách působí toxicky, pravděpodobně rozpojením oxidativní fosforylace. Metabolismus bilirubinu lze rozdělit na několik úseků: vznik, transport v krvi, vychytávání v játrech, intrahepatocytový transport, konjugace s kyselinou glukuronovou, sekrece žlučovým pólem, gastrointestinální metabolismus a vyloučení metabolitů z organismu.

Aby mohl být bilirubin z organismu vyloučen, musí být dopraven z míst svého vzniku do hepatocytů. V krevním oběhu se nespecificky váže na albumin (možnost kompetitivní vazby mastných kyselin, lipofilních léků a podobně). Bilirubin-albuminový komplex neproniká nepoškozenou hematoencefalickou bariérou jako volný bilirubin. Záchyt tohoto komplexu se děje na sinusoidální membráně hepatocytů (aktivním nosičem zprostředkovaný transport volného bilirubinu do cytosolu). V jaterní buňce se bilirubin naváže na dva druhy transportních proteinů: ligandin (glutahion-S-transferáza) nebo protein Z, které ho přenesou do hladkého endoplazmatického retikula. Mikrosomální bilirubin UDP-glukuronyltransferáza v membránách retikula katalyzuje konjugaci bilirubinu s kyselinou glukuronovou na bilirubin mono-a diglukuronid (90 %). Tak vzniká takzvaný přímý, konjugovaný bilirubin. Konjugovaný bilirubin se dostává aktivním transportem přes kanalikulární membránu hepatocytu do žlučových kapilár a je vylučován žlučí do duodena. Ve střevě je působením beta-glukuronidázy (z bakteriální flóry, jater a sliznice střevní) dekonjugován a částečně vstřebáván zpět do portálního oběhu a znovu zachycen hepatocyty (enterohepatální oběh). Další část je střevní mikrobiální flórou hydrogenována na tři bezbarvé tetrapyroly společně nazývané urobilinogeny. Asi 20 % uribilinogenů je zpětně vstřebáváno do jater, asi 2–5 % se dostává do periferní cirkulace a je vylučováno ledvinami do moči. Nevstřebané urobilinogeny se v tlustém střevě samovolně oxidují na hnědě zbarvené pigmenty: sterkobilin, mesobilin a urobilin. Vyloučené množství činí 70–470 µmol/den.

Vyšetření bilirubinu se indikuje při diagnostice a diferenciální diagnostice ikteru. K vyšetření je potřeba pouze vzorek krve, který odebírá sestra tenkým vpichem nejčastěji do loketní žíly, jedná se o naprosto rutinní a téměř bezbolestný zákrok. Vyšetřuje se, jestliže je podezření na hemolytickou anémii, onemocnění jater (cirhóza, hepatitida), při nadměrném požívání alkoholu, při metabolických poruchách se vztahem k játrům a při podezření na uzávěr vývodných cest žlučových (kameny, nádor). Jedná se o parametr, který rozhodně není radno podceňovat. Může totiž poukázat na závažné nemoci.

Pokud se vyskytne bilirubin v moči, je potřeba navštívit lékaře, neboť tento nález může signalizovat onemocnění jater nebo žlučníku.

Denní tvorba bilirubinu:

  • dospělí 250–350 mg
  • novorozenec i několikanásobně více (novorozenecká žloutenka – zcela v normě)
Norma v krvi:
  • celkový bilirubin do 17,1 μmol/l
  • nekonjugovaný bilirubin do 12 μmol/l
  • konjugovaný bilirubin do 5 μmol/l

Zdroj: Bilirubin a jeho normální hodnoty
Zveřejněno dne: 26.6.2018

NEŠTOVICE

Plané neštovice

Plané neštovice jsou způsobeny virem, který se snadno šíří vzduchem a přenáší se pomocí kapének nebo přímým tělesným kontaktem a následnou kontaminací. Na těle postiženého se v průběhu nákazy objevují zarudlé flíčky, které se mění až po puchýřky vyplněné hnisem, a stav doprovází často i zvýšená teplota. Nejohroženější skupinou jsou děti, ve většině případů do dvou let (batolecí období), které se nakazí v kolektivu, tudíž velmi pravděpodobně ve školce. Šíření infekce je mezi dětmi velmi rychlé a nemocné dítě musí být od zdravých dětí izolováno.

Samotným příznakům předchází takzvané prodromy, což jsou první nespecifické známky, kdy člověk ještě neví, co mu vlastně je. U neštovic se vyskytuje zvýšená teplota až horečka spojená se zimnicí, třesavkou, bolestí hlavy či žaludečními potížemi, eventuálně řidší stolicí. Signálem, který by mohl nasvědčovat tomu, že jde o neštovice, je svědění a bolest kůže pnutím před vytvářejícími se flíčky a následná tvorba puchýřků vyplněných hnisající tekutinou. Neštovičky tak procházejí různými vývojovými stadii od makuly (zarudlá skvrnka) přes svědivý pupen (papula) až po vezikulu (puchýřek s tekutinou) přecházející v pustulu. Puchýřky jsou předurčené k prasknutí, vysušení a vzniku krust, které se mezi jedním až dvěma týdny odloupnou. Pokud je dítě nebo dospělý jedinec ve fázi, kdy má na těle krustičky, neměl by už nikoho nakazit. Puchýřky se nejčastěji tvoří ve vlasaté části hlavy, na obličeji, trupu a končetinách. Výjimkou však není ani výskyt na sliznici horních cest dýchacích, v konečníku, pochvě nebo očních víčkách.

Zde můžete vidět, jak vypadá první pupínek u neštovic: první pupínek planých neštovic.

Neštovice u dospělých

Neštovicemi se můžete nakazit i v dospělosti. Průběh onemocnění je vždy komplikovanější, protože s přibývajícím věkem narůstá i riziko rozšíření infekce do mozku (herpetická meningoencefalitida) nebo do plic (pneumonie). Pokud se neštovicemi nakazí dítě v pubertálním nebo adolescentním věku či těhotná žena, novorozenec nebo lidé s oslabenou imunitou, je tu vyšší riziko komplikací. Fatální důsledky končící trvalým postižením mozku nebo smrtí jsou hrozbou, ale spíše ojedinělou komplikací. Každopádně se neštovice nesmí brát na lehkou váhu u žádného dítěte nebo dospělého.

Inkubační doba

Inkubační doba znamená dobu od styku s virem (průniku do organismu) do propuknutí klinických příznaků. V případě neštovic je to kolem dvou týdnů, někdy i déle. Virus vnikne do organismu přes sliznici a lymfatickou tkáň horních cest dýchacích, zde se pomnoží a pokračuje směle dál. U planých neštovic ho způsobuje herpetický virus varicella zoster. Tento vir si můžeme nosit doživotně v těle, aniž bychom o tom věděli. Jeho probuzení se v mnoha případech projeví pásovým oparem, kterým onemocní jen malá část zlomku lidí, kteří neštovice prodělali.

Léčba

Léčba planých neštovic spočívá v podpoře vysušení a odloupnutí kůže, pomáhá také zmírnit svědění a bolest v oblasti pnuté kůže. Suchý pudr je ideálním řešením, protože ranky vysušuje a snižuje tak prakticky riziko dalšího infikování. Čistota je zcela jednoznačně na místě, častější sprchování, péče o nehty. Vana a tekutý pudr se nedoporučují, doba zhojení je tak delší. Ranky mokvají a pod krustami se mohou tvořit další hnisající ložiska. Léčba antivirotiky se nasazuje v komplikovanějších případech.

Léčba je symptomatická, to znamená, že se léčí a potlačují příznaky onemocnění.

Doporučení:

  • klidový režim;
  • dostatek tekutin;
  • sprchování vlažnou vodou;
  • antihistaminika nebo na pití čaj rooibos proti svědění;
  • megaskorbická léčba;
  • betaglukany;
  • na potírání planých neštovic lze v určitých případech používat Tanno-hermal lotio či antiseptickou mast;
  • v případě nutnosti srážení horečky používat fyzikální metody (zábal), aromaterapeutika nebo podávat antipyretika, nicméně horečka je obranný a léčivý mechanismus těla;
  • u osob s imunodeficienty nebo při vážném průběhu lze podávat antivirotika (acyklovir) nebo imunoglobuliny;

Nakažlivost osoby nezačíná až s prvními symptomy, ale už začátkem infekce a končí cca za 3 týdny, a to zahojením puchýřků.

Zdroj: Neštovice
Zveřejněno dne: 22.10.2016