Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

PANENSKÁ BLÁNA

OBSAH

Problémy s panenskou blánou

Některé ženy se narodí bez panenské blány, jiným naopak panenská blána zcela uzavírá poševní otvor, takže je nutno ji jednoduchým řezem chirurgicky narušit. Panenská blána pak může být i docela silná, takže ženy mohou požádat gynekologa, aby ji protrhl, a zabránil tak bolesti během pohlavního styku. Tomuto zákroku se říká hymenotomie. Ženy mohou požadovat i chirurgickou opravu panenské blány, aby mohly předstírat panenství. Také z tohoto důvodu nemůže být přítomnost nebo nepřítomnost panenské blány důkazem zachovaného nebo ztraceného panenství.

Z historického hlediska slovo „věneček“ neoznačovalo přímo panenskou blánu, ale stav. Věnec totiž nosily svobodné a počestné dívky na hlavě, když přišla dívka „o věneček“, už nebyla dívkou, ale ženou. Tuto symboliku známe z vyprávění prababiček a ze starých filmů, kde tak byla velmi decentně popsána sexuální aktivita mladé dívky. Symbolem vdané ženy byl čepec. Používaná úsloví tak byla „přijít o věneček“ a „dostat se pod čepec“.

Panenská blána foto.

Zdroj: Panenská blána

Poradna

V naší poradně s názvem BLANKY V MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra 123.

V moči mě plavou malé blanky jedna větší blána.Co to je?
Bolí mě v podbříšku.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Nejspíše máte zánět močových cest. Bližší určení příčiny je možné po laboratorním vyšetření moči. Zastavte se u svého praktického lékaře nebo zajděte na urologii, kde vám pomůžou objasnit tyto projevy.

Zdroj: diskuze Blanky v moči

Význam panenské blány

Panenská blána, nebo též hymen, je slizniční řasa, která zcela nebo částečně překrývá poševní otvor žen. Slovo hymen pochází z řeckého slova znamenajícího membránu nebo blánu. Sexuální aktivita obvykle panenskou blánu naruší. Její přítomnost byla ve společnostech, kde se panenství cení, pokládána za důkaz nevinnosti. Nicméně panenská blána není dokonalým důkazem panenství, protože může být protržena při masturbaci, manipulaci s tampónem nebo nesexuální aktivitou (třeba při cvičení), aniž by žena měla pohlavní styk. Na druhou stranu je možné i to, že žena s neporušenou panenskou blánou už pohlavní styk měla. Během časných stadií vývoje plodu žádný otvor do pochvy ani neexistuje. Tenká vrstva tkáně, která pochvu ukrývá, se obvykle před narozením částečně rozdělí a vytvoří panenskou blánu s jedním nebo několika otvory, které umožňují menstruaci. V pubertě se vlivem hormonu estrogenu panenská blána stává velmi pružnou. Díky tomu je obvykle možné používat tampóny, aniž by se žena o svou panenskou blánu musela bát. Biologickým účelem panenské blány je pravděpodobně alespoň částečné zamezení vniknutí infekce do těla skrze pohlavní orgány.

Velikost a tvar otvorů jsou u každé ženy jiné. Některé běžné druhy jsou:

  • kruhová blána – tvoří prstenec okolo poševního otvoru;
  • přepažená blána – tvoří jeden nebo více pásů napříč poševním otvorem;
  • dírkovaná blána – překrývá celý poševní otvor, ale obsahuje několik dírek.

Po porodu blána zcela chybí, zbydou z ní pouze masité zbytky po obvodu poševního otvoru.

Zdroj: Panenská blána

Diskuze

V diskuzi VAKCINA SILGARD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sonka.

chcela by som sa opytat ci by mi vedel niekto vysvetlit preco musim byt este panna ak chcem byt zaockovana prot rakovine krcka maternice?ide tu cisto len o pohlavny styk alebo sa to tyka aj oralneho sexu, pretoze aj pri nom sa moze pretrhnut blana

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Re: vakcina Silgard

Hymen

Kde je umístěna panenská blána? Mnoho lidí žije v bludu, že panenská blána je součástí pochvy. Nikoli, jde o součást vulvy, tedy zevních ženských pohlavních orgánů. To znamená, že se de facto nachází mimo vaginu. Co se stane po jejím protržení, si představíme nejlépe, když protrhneme papírový kapesník – prostě se v něm udělá díra, ale kapesník sám nezmizí ani se nerozpustí. Blána se jednoduše oddělí a stane se okrajovou součástí vchodu do pochvy.

Pojmem panenská blána se označuje slizniční řasa, která u mladých dívek částečně uzavírá vchod do pochvy. V této bláně jsou zpravidla různé otvory, díky nimž může odtékat menstruační krev. Při prvním pohlavním styku se panenská roztrhne na několik cípů. Toto protržení (deflorace) obvykle provází mírné krvácení. Panenská blána je poměrně slabá a k jejímu odstranění nemusí dojít pouze při pohlavním styku. Deflorace může být způsobena například i masturbací nebo sportem.

Sexuální aktivita obvykle panenskou blánu naruší, její přítomnost byla ve společnostech, kde se panenství cení, pokládána za jeho důkaz. Nicméně panenská blána není dokonalým důkazem panenství, protože může být protržena při masturbaci, manipulaci s tamponem nebo nesexuální aktivitou (třeba při cvičení), aniž by žena měla pohlavní styk. Na druhou stranu je možné i to, že žena s neporušenou panenskou blánou už pohlavní styk měla.

Během časných stadií vývoje plodu žádný otvor do pochvy ani neexistuje. Tenká tkáň, která pochvu ukrývá, se obvykle před narozením částečně rozdělí a vytvoří panenskou blánu s jedním nebo několika otvory, které umožňují menstruaci. V pubertě se vlivem hormonu estrogenu panenská blána stává velmi pružnou. Díky tomu je obvykle možné používat tampony, aniž by se žena o svou panenskou blánu musela bát.

Biologickým účelem panenské blány je pravděpodobně alespoň částečné zamezení vniknutí infekce do těla skrze pohlavní orgány. Velikost a tvar otvorů panenské blány je u každé ženy jiný, tudíž vzdálenost a velikost nelze přesně určit.

A jak jednoduše odpovědět na otázku náctiletých: „Jak poznám, že už nejsem pana?“ Jednoduše: „Pokud jsi měla pohlavní styk, panna nejsi, pokud neměla, tak jsi.“

Typy panenských blan:

  • kruhová – blána tvoří prstenec okolo poševního otvoru;
  • přepažená – blána tvoří jeden nebo více pásů napříč poševním otvorem;
  • dírkovaná – blána překrývá celý poševní otvor, ale obsahuje několik dírek;
  • po porodu – blána zcela chybí, zbyly z ní pouze masité zbytky po obvodu poševního otvoru;
  • fimbriatus – ztluštělá blána, která vzniká nadměrným působením estrogenů;
  • annularis – základní prstenčitá blána s různě prostorným otvorem;
  • semilunaris – blána připomínající svým vzhledem semilunární chlopně cév.

Hymenotomie

Některé ženy se narodí bez panenské blány, jiným panenská blána zcela uzavírá poševní otvor, takže je nutné ji jednoduchým řezem chirurgicky narušit. Panenská blána může být i docela silná, takže ženy mohou požádat gynekologa, aby ji protrhl, a zabránil tak bolesti během pohlavního styku. Tomuto zákroku se říká „hymenotomie“. Ženy však také mohou požadovat chirurgickou opravu panenské blány, aby mohly předstírat panenství. I z tohoto důvodu nemůže být přítomnost nebo nepřítomnost hymenu důkazem zachovaného nebo ztraceného panenství.

Hymenoplastika

Hymenoplastika je operace, která obnovuje hymen, tedy panenskou blánu.

Zde je detailní foto.

Zdroj: Ženské pohlavní orgány

Diskuze

V diskuzi DOJMY ZE ZÁZVOROVÉ KOUPELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bláňa.

Musím se podělit. Včera jsem si dala zázvorovou koupel na 30 min. Chtěla jsem se pokusit také o detox přes kůži. Načetla jsem si "chytré" články a šla do toho. Máme trochu větší vanu, tak jsem si tam šoupla tři lžíce nastrouhaného zázvoru, horkou vodu a pak jsem si 30 min lebedila. Abych zvýšila účinek, ještě jsem se odírala houbičkou. Musím říct, že koupel byla opravdu super, dokonce jsem až do večera a i přes noc necítila téměř žádné bolesti (záda, klouby).Krásně se mi uvolnily svaly. Nevím, jestli to byla práce teplé vody nebo i toho zázvoru. Nicméně, opravdu, tak jak se píše, že je to "vyhřívací" koupel díky hřejivosti zázvoru, tak to funguje perfektně. Po ukončení koupele jsem se ještě zabalila do županu a deky a podařilo se mi asi 3 x po sobě pořádně zpotit. Vždy jsem se otřela a znovu zabalila. Potily se mi také vlasy :-)Úplně se mi uvolnily nosní dutiny a to tak, že smrkám ještě teď. A jako bonus bych přidala perfektní nepřerušovaný spánek celou noc a krásně hladkou pokožku. Takže paráda. Když budete mít chuť, určitě to stojí za pokus. Já budu určitě opakovat. Doporučuji vzít s sebou vodu na pití, já jsem během koupele vypila dvě sklenky 0,4 l, měla jsem fakt žízeň.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Dojmy ze zázvorové koupele

Sekaná bez rohlíků

Ingredience: 500 g mletého masa mix vepřovo-hovězí, 2 vejce, koření na mletá masa, 1 lžička mleté papriky, 3 stroužky česneku, vepřová tuková blána (bránice), majoránka, pepř

Technologický postup: Mleté maso smícháme se všemi surovinami a řádně propracujeme v celistvou hmotu. Vytvoříme šišky a obalíme vepřovou tukovou blánou. Pečeme bez podlévání cca 45 minut. Podáváme s okurkou a chlebem. Sekaná je zcela bez pečiva (rohlíků nebo strouhanky). Vepřová tuková blána je výborná, jelikož vám sekaná nepopraská, drží tvar a není potřeba se o ni během pečení starat, protože se díky bláně sama během pečení promašťuje.

Zdroj: Sekaná

Rekonstrukce panenské blány

V současné době je v ženské populaci velmi atraktivní hymenoplastika. Tato metoda je velmi populární zvláště na plastických klinikách v Izraeli, ale stává se hitem i u nás. Sexuálně aktivní ženy chtějí opět prožít první sexuální styk spojený s krvácením. Důvody znovunabytí panenství jsou opravdu velmi rozmanité – kulturní, náboženské, nebo jen ženy chtějí potěšit své partnery a zažít druhé líbánky.

Hymenoplastika je operace, která obnovuje panenskou blánu. Celý zákrok je prováděn v celkové anestezii a oproti ostatním zákrokům plastické chirurgie trvá krátkou dobu. Během zákroku je nesložitě upravena sliznice poševního vchodu tak, že se z jedné strany poševního vchodu přichytí k druhé straně vstřebatelnými stehy. Zákrok trvá okolo půlhodiny. Jednodušší je zákrok u žen, které dosud nerodily. Před zahájením operace musí být zpracováno klasické interní předoperační vyšetření. Hymenoplastika je velmi šetrný zákrok, při kterém nehrozí žádná rizika, pokud jej provádí zodpovědný a kvalifikovaný atestovaný chirurg. Po hymenoplastice nehrozí problémy s odtokem menstruační krve ani nedojde k znecitlivění poševního vchodu. Jen se po zákroku několik týdnů nedoporučuje pohlavní styk, neboť je nutné zhojení. Po dostatečně dlouhé rekonvalescenci pociťují ženy při pohlavním styku stejné pocity jako při svém prvním styku. Hlavní indikací hymenoplastiky je vlastní rozhodnutí ženy. Většinou se jedná o jakýsi dárek novému sexuálnímu partnerovi, mnohem smutnějším důvodem je pak řešení deflorace při znásilnění.

Operace není v běžných případech logicky hrazena zdravotní pojišťovnou a žena si ji musí sama zaplatit. A celý zaplacený efekt je pochopitelně „na jedno použití“ – při dalším prvním pohlavním styku se rekonstruovaný hymen protrhává. Přibližná cena rekonstrukce panenské blány je 15 tisíc korun.

Zdroj: Panenská blána

Kýla břišní

Břišní kýla je označením pro vychlípení pobřišnice, což je blána vystýlající břišní dutinu. Kýly mohou být vnitřní i vnější, nás však pro běžnou problematiku budou zajímat nejvíce ty vnější, kdy se kýlní vak vychlipuje některým oslabeným místem břišní stěny ven. Právě tento typ kýl je jedním z onemocnění nejčastěji chirurgicky operovaných. Kýla obvykle vzniká v místě, kde je břišní stěna zeslabená. V některých místech jsou tato zeslabení přítomna přirozeně, například na břiše ve střední čáře, či v oblasti tříselného kanálu. Získaná zeslabení břišní stěny můžeme najít například v místě jizev po břišních operacích, kde ostatně kýly vznikají relativně často.

Zdroj: Kýla

Jak se pozná zavodnění plic

V lékařské terminologii se tento stav označuje jako fluidothorax. Není to nemoc sama o sobě, ale pouze příznak mnoha onemocnění. V hrudníku se uprostřed za hrudní kostí nachází srdce, za ním probíhá průdušnice, jícen a aorta. Na obou stranách hrudníku se nachází plíce. Každá z obou plic je uložena v takzvané pleurální dutině, kterou prakticky vyplňuje. Vnitřek pleurální dutiny vystýlá tenká blána, která se nazývá pleura. V pleurální dutině zůstává okolo plic jen málo volného prostoru. V tomto prostoru se udržuje podtlak umožňující snadnější rozepínání plic při nádechu. Pokud se ovšem v tomto prostoru kolem plíce objeví tekutina, hovoří se o „vodě na plicích“ neboli o fluidothoraxu.

Zdroj: Zavodnění těla od srdce

Zánět okostice

Při zánětu okostice (periostitidě) se infekce dostává ze zubu přes ozubici do kosti, pod okostici. Perios je blána kryjící kost, nachází se mezi kostí a sliznicí. Postupně se objevuje zduření a tvoří se absces pod okosticí, takzvaný subperiostální absces. Sliznice nad ním je prosáklá, červená, na pohmat je cítit přítomnost tekutiny – hnisu, je přítomen i otok obličeje v příslušné oblasti.

Hromadění zánětlivého výpotku mezi povrchem kosti a okosticí je provázeno bouřlivými klinickými příznaky, jako jsou bolestivost sliznice na tlak, spontánně bodavé bolesti, zvětšené a bolestivé lymfatické uzliny, teploty. Pokud dojde k odumření a proděravění okostice, hnis proniká pod sliznici a vytváří se submukózní absces. Pacientovi se v této fázi vývoje choroby výrazně uleví, bolesti pominou.

Léčba

Terapií je zpravidla zevní incize a dle rozsahu indikace antibiotik.

Zdroj: Zánět okostice zubu a zánět dásní

Jdu s ušima, mám se bát?

Lékaři používají při vyšetřování takzvanou ORL jednotku s flexibilním endoskopem a videopřenosem. Tento přístroj jim umožňuje šetrným způsobem nahlížet do ústní a nosní dutiny i do oblasti ucha. Pohled endoskopu se pak přenáší na monitor, na kterém lékař i pacient vidí vyšetřovanou oblast. K dalšímu vybavení ORL patří otomikroskop, kterým se vyšetřuje ucho, zvukovod, bubínek a částečně i středouší, a ultrazvuk, který slouží k diagnostice v oblasti hlavy a krku. Otoskopie je metoda vyšetřující zevní část ucha a bubínek. Bubínek je v podstatě vazivová blána, která odděluje zevní ucho od ucha středního. Zevní ucho je tvořeno chrupavčitým boltcem a zevním zvukovodem, zatímco střední ucho tvoří kovadlinka, třmínek a kladívko neboli sluchové kůstky. Ve vnitřním uchu pak je blanitý a kostěný hlemýžď. Kromě fyzikálního vyšetření uší a posouzení anamnézy se pro odhalení příčiny zdravotních obtíží pacienta používají další metody, jako například rentgen nosních dutin, počítačová tomografie neboli CT, magnetická rezonance, vyšetření ve zvukové komoře, slovní či počítačová audiometrie, vyšetření s pomocí ladiček či tympanometrie.

Zdroj: Jak se vyšetřuje na ušním

Bílá výplň (bílá plomba) na místě zubních kazů

Tento zákrok pojišťovna nehradí a plně si ho hradí pacient, Cena bílé výplně je závislá na velikosti, respektive rozsahu té výplně a druhu použitého materiálu a činí v rozmezí od 1 612 Kč do 2 308 Kč.

Co za tuto cenu od zubaře dostaneme?

  • Odbornou preparaci s pomocí caries-detectoru, což je barevný indikátor kazu umožňující dokonalé odstranění infikovaných zubních tkání – zubních kazů.
  • Zhotovení výplně za použití Kofferdamu. Kofferdam je specielní gumová fólie / blána, která zaručí dokonale suché pracovní prostředí, nutné pro dlouhou trvanlivost bílé plomby a její větší odolnost vůči vzniku nového kazu.
  • Při zhotovení bílé výplně budou použity přesně definované techniky vrstvení bílé hmoty a vytvrzení bílé výplně bude pomocí speciální LED lampy s takzvaným "pomalým startem", která minimalizuje smrštění výplňové hmoty při tuhnutí. Tímto postupem se zajišťuje lepší utěsnění bílé plomby v zubu a minimalizuje se tím také spára mezi výplní a zubem, ve které nejčastěji dochází k opakování zubního kazu.
  • Po zhotovení bílé plomby bude provedeno její vyleštění pomocí speciálních leštících nástrojů a past do vysokého lesku, které prodlouží trvanlivost výplně a výrazně vylepší estetický efekt.


Zdroj: Kolik co dnes stojí u zubaře?

Srnčí maso

V srpnu a září je srnčí maso nejkvalitnější, zvěř je totiž nejlépe živena. Srnčí maso má svou specifickou chuť a vůni.

Srnec bývá větší, mívá mezi 14–25 kg a jeho maso je tužší a pokládáno za méně kvalitní. Chutnější je srna, ta je menší, mívá 10–15 kg a její maso je křehčí. Ovšem nejlepší je maso z malých srnčat, to je však velmi těžko dostupné. Samozřejmě platí, že čím mladší jedinec, tím kvalitnější maso. Stáří zvířete určíme podle zbarvení masa, tmavší je ze staršího kusu a světlejší z mladšího.

Typickou chuť a vůni můžeme zvýraznit tím, že maso upravíme více přírodně, tedy bez zbytečného koření. Někomu tato vůně vadí, a tak ji může překrýt právě kořením a hlavně cibulí. Maso ze srnčího je třeba odblanit, to znamená špičatým nožem propíchnout tuhou blánu a odříznout ji. Zpracované maso v obchodech je většinou již odblaněné.

Srnčí můžeme špikovat, nakládat do koření, do olejových směsí nebo jen tak obalit v koření a nechat odležet. Moření v octovém kořeněném nálevu je možné, ale není nutné. Delikatesou je srnčí maso potřené máslem, které se poté nechá asi dva dny odležet.

Srnčí chutná s houbami, s kořením na zvěřinu (divoké koření), v kombinaci s ovocem, rybízy a brusinkami, se švestkovými povidly, šípky či ořechy, typická je úprava s jedlými kaštany. Omáčky se hodí nejlépe vinné či smetanové.

Srnčí maso dělíme na krk, hřbet, plecko, žebra, kýta, panenská svíčková. Toto maso obsahuje 103 kcal, 2 g tuků, 22 g bílkovin a 55 mg sodíku.

Zdroj: Srnčí guláš

Jak se pozná břišní kýla

Břišní kýla, také kýla v jizvě, se nachází na břiše kdekoli mimo pupek a tříslo. Břišní kýly se vyskytují nejčastěji v oblasti jizev, kde je místo oslabené. Příznakem břišní kýly je měkké nebolestivé vyklenutí různé velikosti, závislé na velikosti defektu ve stěně břišní. Zde naleznete obrázky i fotografie (obrázek) pro představu, jak vypadá břišní kýla.

Příznaky kýly:

  • viditelné vyklenutí, které lze většinou tlakem opět zatlačit zpět do břicha;
  • pocit plnosti nebo tíhy v břiše;
  • při zvedání, zakašlání nebo v předklonu bolest v tříslech nebo v břiše;
  • někdy nucení na zvracení

Pokud se kýla včas léčí, nejedná se o nebezpečný problém. Je-li léčba kýly oddalována, může dojít k takzvanému uskřinutí. V takovém případě nelze obsah kýly vrátit zpět do dutiny břišní a pacient pociťuje výrazné bolesti. Střevo se stává neprůchodné a hromadí se v něm obsah. Hrozí nebezpečí odumření tkáně a následná infekce. Takový stav se projeví bolestí v břiše, zvracením a zástavou odchodu plynů i stolice a vyžaduje okamžitý lékařský zákrok.

Kýlu tvoří:

  • kýlní vak – vyklenutá pobřišnice (tenká, průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a obaluje většinu orgánů zde uložených);
  • kýlní branka – defekt či oslabení stěny břišní, kudy se orgány dutiny břišní tlačí ven;
  • kýlní obsah – nejčastěji se jedná o střevo, nicméně vyklenovat se mohou kromě slinivky všechny orgány dutin břišní.

Zdroj: Břišní kýla

Vepřová panenka se špenátem

Suroviny:

  • vepřová panenka (panenská svíčková)
  • baby špenát
  • anglická slanina
  • česnek
  • olivový olej
  • hrubozrnná sůl
  • čerstvě mletý pepř
  • provázek

Postup:

Panenku očistěte a nakrájejte cca na 4 cm silné špalíky. Osolte hrubozrnnou solí a posypte čerstvě mletým pepřem. Dále si nakrájejte oloupaný česnek a anglickou slaninu na tenké plátky, omyté a osušené listy baby špenátu zbavte stonků. Na pracovní desce vytvořte proužek z 1–2 plátků anglické slaniny (podle velikosti, klaďte vedle sebe). Položte na ně listy špenátu a plátky česneku (podle chuti a síly, cca 1 menší stroužek na 1 medailonek). Medailonky zabalte a zajistěte provázkem. Pomocí mašlovačky potřete volnou vrchní a spodní část panenky olivovým olejem a položte špalíček na suchou rozpálenou pánev. Opečte ze všech stran, maso se zatáhne. Rozhodně obracejte pomocí kleští, vařeček nebo jiného vhodného náčiní. Do medailonků nepíchejte, z masa by vytekla šťáva.

Opečené medailonky přendejte na pekáč nebo do mísy (z varného skla, zapékací), zakryjte poklicí nebo alobalem a v troubě rozpálené na 200 °C nechte 8–10 minut dopéct. Doba záleží na velikosti a množství medailonků. Pokud jich děláte víc najednou a máte je v pekáčku naskládané na těsno, bude potřeba spíše 10 minut a je vhodné uprostřed pečení medailonky prohodit (ty ze středu přesunout na kraj). Po vyndání z trouby, tedy před servírováním, nechte v zakrytém pekáči asi 10 minut dojít. Maso by mělo být růžové, rozhodně ne krvavé.

Podávejte například s opečeným bramborem a sušenými rajčaty. Nebo s bramborovou kaší, hranolky či pečivem.

Zdroj: Vepřová panenka recept

Ošetření kořenového systému zubu (endodontické ošetření)

Cena endodontického ošetření (vytržení nebo vytažení nervu a vyčištění zubních kanálků) se pohybuje v závislosti na počtu kořenových kanálků, počtu návštěv, časové náročnosti a na použitých materiálech. Za zub s jedním kořenem činí cena endodontického vyšetření 2 884 Kč. U zubu s více kořeny, kdy jsou kořeny ošetřeny ve dvou návštěvách, tak cena za první návštěvu - dezinfekční fázi činí 3 732 Kč. Za ošetření každého dalšího kořene při druhé návštěvě cena činí 1 322 Kč.

Co za tuto cenu od zubaře dostaneme?

  • Preparaci s pomocí caries-detectoru - barevného indikátoru kazu pro dokonalé odstranění infikovaných zubních tkání – kazů v zubu.
  • Zhotovení výplně za použití Kofferdamu. Kofferdam je specielní gumová fólie / blána, která zaručí dokonale suché pracovní prostředí, nutné pro zamezení průniku infekce z dutiny ústní do kořene zubu. Použití Kofferdamu zvyšuje dlouhodobou úspěšnost léčby "mrtvého zubu". Kofferdam v optimálním případě dokáže omezit výskyt zubních váčků až o 95%. S použitím Kofferdamu při tahání nervu se eliminuje následný častý zubní váček.
  • Přesné měření délky kořenového kanálku pomocí digitálního rentgenu i pomocí apexlokátoru.
  • Použití nejkvalitnějších nikl-titanových kořenových nástrojů, jejichž pružnost umožňuje proniknout i do extrémně zakřivených kanálků, které by jinak byly považovány za neošetřitelné. Tím je zároveň minimalizováno riziko zalomení nástroje v kořeni zubu a následné nutnosti jeho vytržení.
  • Dle vhodnosti tvaru kořene se může použít speciální motor pro strojové opracování kořenů.
  • Při opracování kořenových kanálků se použije EDTA, což je materiál, který otevírá uzavřené průduchy v kořeni zubu a umožní tak kvalitnější vyčištění kořene od infekce.
  • Plnění kořene pomocí různých forem přírodní gutaperči od čípků po nahřívanou tekutou gutaperču pro dokonalé zaplnění různých tvarů kořenových kanálků bez dutin a bublin.
  • Výsledkem je pak vysoce kvalitní homogenní kořenová výplň dosahující přesně ke špičce kořene.


Zdroj: Kolik co dnes stojí u zubaře?

Zánět okostice u sportujících – rehabilitace

Jedinci, kteří to v uplynulých měsících přehnali s běžeckým tréninkem, možná právě v tuto chvíli laborují se zánětem okostice. S touto úpornou bolestí na vnitřní straně holenních kostí se asi setkal téměř každý. Příčinou je tlak drobných šlach v dolní oblasti lýtka na periost (blána, která vyživuje kost) holenní kosti, čímž dochází k jeho mechanickému dráždění a vytváří se zde bolestivý zánět, citlivý hlavně při došlapu. Vedle vrozených anatomických dispozic (náchylní jsou hlavně jedinci, kteří běhají po vnější hraně chodidla – nadměrná supinace) zde hraje roli i technika běhu, povrch po kterém nejčastěji běháme, nevhodná obuv a tak dále. Nejčastější příčinou je ale nedostatečná adaptace pohybového aparátu na zatížení, které jsme mu naložili. Jak z toho ven? Řešení je jednoduché – neběhat! Na to ale asi málokdo přistoupí, je nutno tedy alespoň snížit běžeckou zátěž na dva tréninky týdně (dokud neodezní bolestivost, u chronických, déletrvajících případů je pak nezbytné úplné vysazení) a postupně zatěžovat speciálně oblast lýtek posilováním výpony a tlaky a vyvarovat se cvikům, při kterých dochází k nárazům (SBC, výskoky). Běžeckou přípravu musí v této fázi tedy nahradit posilovna. Vhodné jsou především lehpresy, které provádíme až do výponu. Zátěž opatrně postupně zvyšujeme až k maximu. Nezbytná je i přiměřená rehabilitace – především důkladná masáž dolní oblasti lýtka, nikdy ale ne přímo bolestivého místa!! Samozřejmostí je i intenzivní strečink zaměřený na tuto oblast. U vážnějších případů lze aplikovat některé protizánětlivé gely: Voltaren, Olfen a podobně. Případně lékař může doporučit elektroléčbu (ultrazvuk a jiné). Pokud se zbavíme bolesti, je třeba nic neuspěchat a tréninkové dávky zvyšovat opravdu citlivě. Do plné běžecké zátěže to může trvat i tři týdny. Pozornost je nutné věnovat také kvalitní obuvi, jedním z výrobců, který zohledňuje u svých výrobků anatomické dispozice pro nadměrnou supinaci či pronaci, je například firma New Balance. Řeči o tom, že zánět okostice je nutno „přeběhat“, sice vypadají na pohled jako lákavé řešení, může se nám to i podařit, zrovna tak ale můžeme skončit s nohou v sádře po únavové zlomenině. Je jen na vás, které variantě dáte přednost.

Zdroj: Zánět okostice

Smrtelně jedovaté rostliny

Některé druhy rostlin, mezi nimiž je celá řada významných plevelů, mohou být velmi nebezpečné obsahem osudných látek – jedů, které dokážou narušit, nebo dokonce ochromit centrální tělesné funkce, jako je dýchání, krevní oběh nebo trávicí trakt natolik, že dochází k trvalému poškození organismu nebo ke smrti. Toxická dávka je minimální množství jedu způsobující potíže, záleží na koncentraci jedu, stáří rostliny a citlivosti jedince. Při zvýšení toxické dávky na určitou hodnotu nastává smrt – toto množství se označuje jako smrtelné nebo letální dávka.

Jed může být zastoupen v rostlině jedinou látkou nebo celou skupinou látek. Nejvýznamnější toxicky účinné složky jsou alkaloidy, glykosidy saponidy, silice, organické kyseliny, terpeny a další látky dosud farmakologicky neprozkoumané nebo nedostatečně známé. V rostlinách jsou zastoupeny v různém poměru a množství, což závisí i na vnějších podmínkách prostředí (světlo, teplota, nadmořská výška, půda). Jedovatá rostlina obsahuje často toxiny ve všech svých částech, a to v čerstvém i suchém stavu. Množství toxinu často kolísá v rostlině během vegetačního období a není ve všech částech rostlin stejné. Některé rostliny obsahují tak silné jedy, že již požití malého množství může být smrtelné. Navzdory tomu se smrtelné otravy užitím bylin u člověka vyskytují zřídka. Dospělí se otráví spíše vzácně při sběru léčivých bylin, úmyslně pak při sebevražedných pokusech nebo při předávkování rostlinnými drogami. Nejohroženější skupinou jsou však děti od batolat do věku čtyř let, kdy otravy mají nejvážnější průběh, někdy dokonce i ohrožují život. Důvodem bývá především požití relativně vysoké dávky jedu v poměru k malé hmotnosti dítěte. Malé děti často dávají věci do úst, aby je tímto způsobem prozkoumaly, nebo chtějí něco neznámého, co se barvou a tvarem ovoci či zelenině podobá, vyzkoušet.

Tetlucha kozí pysk

Rostlina s latinským názvem Aethusa cynapium je jednoletá, v severních polohách i ozimá nebo dvouletá, 5 až 100 cm vysoká bylina. Lodyhu má od spodní třetiny větvenou, tupě hranatou nebo jemně rýhovanou, často ojíněnou, v uzlinách výrazně zprohýbanou. Listy řapíkaté, s krátkou pochvou, čepel nejčastěji 2x trojčetná, listové úkrojky peřenosečné, na vrcholu tupě špičaté a obvykle s malou načervenalou nebo bělavou špičkou. Okolíky jsou složeny z 6 až 10 okolíčků, na kterých vyrůstá 3 až 14 květů, obaly chybí, obalíčky tvoří 2 až 3 čárkovité, dolů svěšené a asymetricky umístěné (na vnější straně okolíčku) listeny. Květy jsou 5četné, bílé nebo uprostřed korunních lístků se zeleným pruhem a objevují se v červenci až září. Plodem jsou široce vejčité až téměř kulovité dvounažky.

V ČR od nížin po podhorské oblasti roste roztroušeně až hojně, ve vyšších polohách vzácně a obvykle jen přechodně. Celkově se vyskytuje téměř v celé Evropě (na severu po 61° severní šířky) vyjma jejích nejjižnějších cípů (Portugalsko, Řecko), dále roste na Kavkaze a v Malé Asii, druhotně i v Severní Americe. Vyskytuje se na polích, zahradách, podél cest, smetištích, roste téměř výhradně v blízkosti lidských sídel nebo na stanovištích ovlivněných lidskou činností.

Tetlucha je pravděpodobně silně jedovatá rostlina, v nati i v semenech je přítomen koniin, alkaloid cynapin, silice a další látky. Koniin se vstřebává zažívacím ústrojím i pokožkou a vzhledem k tomu, že jde o látku značně těkavou, může dojít k otravě i při déletrvajícím čichání k rostlině. Při otravě dochází k obrně kosterního svalstva a později se dostavuje zástava dechu. Hlavními projevy otravy jsou zvracení, slinění, bolesti žaludku, průjem, končetiny se stávají bezvládnými, polykání a řeč jsou obtížné, dech se stává těžkým, smrt přichází za jasného vědomí udušením. Prognóza otravy bolehlavem je velmi nepříznivá. Léčí se okamžitým vyprázdněním žaludku a podáváním stimulancií (strychnin, opium, kofein). V případě otravy je nezbytně nutné okamžitě přivolat lékařskou pomoc. K otravám lidí dochází nejčastěji v důsledku záměny tetluchy za jinou rostlinu, zejména za podobnou petržel.

Zimostráz vždyzelený

Latinský název Buxus sempervirens patří neopadavému, 1 až 8 m vysokému keři nebo nižšímu stromku. Jeho větve jsou krátké, silné, většinou přímé, hustě olistěné, letorosty hranaté, zpočátku pýřité, později lysé, dřevo je pórovité, bez jádra. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, jednoduché, celokrajné, podlouhle vejčité až eliptické, lysé, kožovité, do 3 cm dlouhé, na vrchní straně lesklé, na spodní žlutozelené, na okraji mírně podvinuté. Květy vyrůstají v úžlabních klubíčkách, v jejichž středu je 1 květ samičí s 5 až 6 listenci, které připomínají okvětí, a po obvodu několik květů samčích. Samičí květy mají tři 2laločné blizny a mezi nimi žláznatý terč, samčí mají 4 kališní lístky, 4 tyčinky a zakrnělý pestík. Plodem je tobolka pukající 3 chlopněmi. Zimostráz kvete v dubnu.

Celá rostlina obsahuje asi 0,2 % silice a řadu steroidních alkaloidů (parabuxin, parabuxinidin, buxinidin, buxinamin), z nichž nositelem toxického účinku je zejména cyklobuxin D (křečový jed). Otrava se projevuje křečemi, průjmem, svalovou slabostí, povrchním dechem, smrt může nastat již za 12 až 24 hodin po požití. Otravy byly pozorovány u člověka, koně, psa a prasat.

Jde o nenáročnou a plně mrazuvzdornou dřevinu, které vyhovuje čerstvě vlhká půda a polostinné stanoviště. Vhodná je i pro městské výsadby, neboť je značně odolná vůči emisím. Nedobře však snáší kombinaci plného slunce a suché půdy (následkem může být chudé a nevýrazné zbarvení listí nebo dokonce jejich spálení). Zimostráz se běžně pěstuje jako živý plot (řez se provádí během léta). Množí se obvykle polovyzrálými řízky během léta.

Durman obecný

Rostlina s latinským názvem Datura stramonium se také někdy nazývá panenská okurka. Jde o jednoletou bylinu rozložitého vzrůstu. Lodyha je 20 až 140 cm vysoká, bohatě větvená. Listy řapíkaté, čepel vejčitá, chobotnatě laločnatá, nepříjemně páchnoucí. Jednotlivé květy vyrůstají v místech větvení lodyhy, koruna nálevkovitá, bílá nebo světle fialová, otevírají se večer mezi 19. a 20. hodinou, za deště zůstávají zavřené. Durman kvete v červnu až září. Plodem je nápadně ostnitá tobolka.

V ČR se panenská okurka vyskytuje roztroušeně, obvykle v teplejších oblastech, většinou jen od nížin do podhorských oblastí. Původní areál rozšíření není zcela jasný, pravděpodobně zahrnuje jih a jihovýchod Severní Ameriky. Druhotně roste v současné době takřka všude od tropů do mírných pásem.

Rostlina obsahuje řadu tropanových alkaloidů, v listech je jich asi 0,3 až 0,75 % (nejvíce v žilkách a řapíku), v semeni 0,3 až 0,5 %, v kořenech asi 0,35 % a ve stonku až 0,55 %. Hlavními alkaloidy jsou anisodin (daturamin), l-hyoscyamin, atropin, l-skopolamin, apoatropin, belladonin, nikotin. Dále jsou obsaženy flavonové glykosidy (rutin), kumarin skopoletin, v listech 4 až 7 % tříslovin, v semenech je 1 až 2 % tříslovin, kyselina jablečná, 15 až 21 % oleje s kyselinou palmitovou a stearovou. Otravy durmanem jsou způsobeny zejména atropinem, byly pozorovány jak u zvěře, tak u člověka, zejména u dětí, které se nechaly zlákat zajímavě vyhlížejícími plody naplněnými množstvím černých semen. Otrava se projevuje pocitem suchosti v ústech, rozšířenými zorničkami, zmateností, neklidem, halucinacemi, kůže v obličeji rudne, zrychluje se puls, otrávený bez příčiny mluví (což ovšem řada lidí činí i v běžném stavu mysli), křičí, živě gestikuluje, bývá agresivní. Poté přichází stadium ochablosti, krevní tlak je nízký, dýchání povrchní, končetiny studené, smrt nastává v komatu. Přestože je prognóza otrav poměrně příznivá (až 90 % otrávených se podaří vyléčit), nelze zapomínat, že durman je rostlina smrtelně jedovatá! Léčení spočívá ve výplachu žaludku, v podávání živočišného uhlí, ve fázi podráždění se podávají sedativa ve formě krátkodobě působících barbiturových sloučenin. Je zcela nezbytné okamžitě přivolat lékařskou pomoc, ještě před jejím příjezdem je však dobré vyvolat zvracení. V poslední době se durman stává předmětem zájmu experimentujících toxikomanů.

Zdroj: Jedovaté rostliny v ČR


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Marie Svobodová

Bc. Jakub Vinš

Mgr. Jana Válková


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP