PESTOVANI ČESNEKU bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Rajčata se do Evropy dostala společně s brambory až po objevení Ameriky a dovezení semen a sazenic pokolumbovskými výpravami. Zpočátku se rajčata pěstovala v Itálii a Portugalsku, a to paradoxně pro okrasu, teprve později se začala používat jako plodová zelenina.
Pěstování rajčat v nádobách
Oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách na balkónech. Nejdůležitějším kritériem pro úspěšné pěstování těchto rajčat je volba místa. Rajčata milují slunnou polohu a naopak nesnáší přílišnou vlhkost. Nejlepší je tak balkón orientovaný na jih nebo západ, navíc zakrytý střechou.
Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Potom jej důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj. Ten dejte úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, čímž podporuje rychlý a zdravý růst rostliny.
Pro pěstování zakrslých odrůd keříčkového rajčete na balkóně použijte nejlépe samozavlažovací truhlíky o délce padesát centimetrů, kam se vám vejdou bez problémů tři sazenice. Samozavlažovací nádoby se volí proto, aby sazenice nebyly zalévány na list, a to z důvodu jejich ochrany před zvýšeným rizikem napadení plísní bramborovou. Na klasickém panelákovém balkóně vám porostou i rajčata tyčková, jenže těm už truhlíky nestačí. Pro jejich pěstování je nutné použít květináče s minimálním průměrem čtyřicet centimetrů a hloubkou třicet centimetrů. Složení půdy je stejné jako u balkónových rajčat. Samozřejmě i zde platí, že vhodným prostředkem pro pěstování jsou samozavlažovací nádoby.
Pěstování v pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáte, nebo v případě, že chcete u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné, plastové pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníte kvalitním substrátem, rostliny zasadíte stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujete k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
V naší poradně s názvem WARFARIN A MEDVĚDÍ ČESNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den, mám mechanickou chlopeň a jsem na warfarinu. Včera jsem k bramborám přidala medvědí česnek. Je možné, že mi med. česnek přivodil srdeční aritmii?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Medvědí česnek má prokázané kardioprotektivní účinky. To, źe by způsobil aritmii, je nepravděpodobné. Často ale dochází k záměně listů medvědího česneku za listy jedovaté konvalinky, které po konzumaci způsobují právě srdeční aritmii. Tato záměna je velmi častá, protože listy obou ristlin vypadají podobně, pouze konvalinka nemá česnekovou vůni, což ve směsi s pravými listy medvědího česneku nelze později rozpoznat. K odlišení medvědího česneku od jeho jedovatých dvojníků obvykle stačí promnout mezi prsty zelený list. Pokud se neobjeví typická česneková vůně medvědího česneku, je lepší bylinku opustit a důkladně si vyčistit ruce. Pachový test má však svá úskalí. Pokud na rukou stále ulpívá vůně česneku z předchozího testu, může to vést k falešnému výsledku. Každý, kdo medvědí česnek sbírá, by tedy měl rostlinu a všechny její vlastnosti znát, aby ji dokázal spolehlivě odlišit od jedovatých rostlin. Pokud máte pochybnosti, je lepší nejíst medvědí česnek, který jste sama nasbírala.
S pěstováním balkónových rajčat je dobré začít až v květnu. Pokud ale máte zateplený balkón a víte, že vám v něm již noční teploty neklesnou pod 16 stupňů Celsia, můžete se pustit do pěstování i dříve. Budete potřebovat samozavlažovací květináč, cihly či drcené tašky. Do tohoto květináče udělejte několik otvorů pro lepší provzdušnění půdy. Na dno květináče položte vrstvu cihel či drcených tašek. Kořeny rajčat musí dosahovat až na dno. Je třeba je zasypat kvalitním zahradnickým substrátem až po dolní část lodyhy s odstraněnými listy. Při vysazování umísťujte rostliny šikmo a více od sebe, aby si během růstu vzájemně nestínily. Květináč pak překryjte průhledným polyetylenem. Hlídejte však, aby rostlině nebránil v růstu. Je důležité rajčata umístit na slunné místo.
Rajče je poměrně náročná rostlina – vyžaduje záhřevnou půdu dostatečně zásobenou živinami. Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Ten potom důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj, který nasypete úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, a tím podporuje rychlý a zdravý růst.
Pěstování v nádobách je o něco pracnější – je třeba často a pravidelně zavlažovat a hnojit, protože poskytují jen omezený prostor pro kořeny. Vybírejte vždy proto co největší květináče a do každého umístěte jen jednu sazeničku. Rajčata pěstovaná na zasklených balkónech či ve skleníku mají sice slabší aroma i chuť než plody stejné odrůdy vypěstované venku, ale stejně jsou o poznání chutnější než většina kupovaných a jejich sezóna je prodloužena na více než půl roku.
Ve svém příspěvku HUBNUTÍ PODLE MANČINGOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
28 denní očistný program podle Antonie Mačingové je účinná očistná kůra na 28 dní.
Mačingová dieta a detoxikační mančingová dieta - jídelníček na 28 dní:
1. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Brokolice s česnekem, strouhaný nízkotučný sýr
Večeře: Salát s červené řepy , strouhaný sýr
2. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky s česnekem, strouhaný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vařené vajíčko
3. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Salát z červené řepy , strouhaný sýr
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr
4. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky , med
Oběd: Mrkvová perkelt, strouhaný sýr
Večeře: Prokládána cuketa
5. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Prokládaná cuketa
Večeře? Fazolové lusky česnekem, strouhaný sýr
6. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky se zázvorem
Večeře: Brokolice s česnekem, vařené vajíčko
7. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd? Salát z červení řepy, vařené vajíčko
Večeře: Mrkvová perkelt, strouhaná sýr
8. DEN Snídaně:BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Široké bezvaječné těstoviny s kedlubnou
Večeře: Boršč
9. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med mletá skořice
Oběd: Brokolice na česneku se zázvorem, nízkotučný sýr
Večeře: rychlá hrachová polévka
10. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, nízkotučný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vajíčko
11. DEN Snídaně: BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Fazolové lusky, vajíčko
Večeře: Červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
12. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med, mletá skořice
Oběd: Bezvaječní těstoviny se špenátem
Večeře: Rychlá hrachová polévka
13. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, sýr
Večeře: Boršč
14. DEN Snídaně: Vyberte si snídani, která Vám v tomto týdnu nejvíc chutnala
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: Brokolice na česneku, se zázvorem a strouhaný nízkotučný sýr
15. DEN Snídaně: Šťáva z červeného grepu-2dcl a 2 sojové nebo grahamové rohlíky, med a ořechy
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
16. DEN Snídaně? Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Zeleninová polévka, fazolové lusky, salát s červené řepy
Večeře: Mozzarella, rajče nebo okurky
17. DEN Snídaně: vařené jáhly, ořechy, sušené švestky, med
Oběd: Zeleninová polévka, prokládaná cuketa
Večeře: Zeleninová polévka
18. DEN Snídaně: Bílý nízkotučný jogurt, ořechy, med
Oběd: Vařená červená řepa, tuňák, cibule
Večeře: Salát z červené řepy, smažená krutí prsa obalena v mletých vlašských ořechách
19. DEN Snídaně: Pohankové vločky zalité sojovým mlékem strouhané jablko , ořechy, med
Oběd: Celerové hranolky, filety s mořské tresky na másle
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr, brokolice s česnekem
20. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Celerové h
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Pěstování melounů má mnohatisíciletou tradici. Byly pěstovány již přibližně před čtyřmi tisíci lety Peršany, kteří je pak dále rozšířili přes východní Indii dále do Evropy. Dobové důkazy o jejich pěstování ve Středomoří se dochovaly i na nástěnných malbách v pohřbeném městě Pompeje, které bylo zasypáno sopečnou erupcí. Následná válečná tažení a obchodní cesty rozšiřovaly pěstování melounů dále po Evropě, až se dostaly cukrové melouny roku 1495 do Francie. Melouny se mohou pěstovat v teplejších oblastech i v České republice.
V naší poradně s názvem OBSAH PURINŮ V ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Česnek je mocný nástroj pro přírodní léčbu na místo antibiotik. V případě onemocnění dnou bohužel tak moc prospěšný není, protože obsahuje vyšší množství purinů, které dnu zhoršují. Proto je lepší při zvýšené kyselině močové česnek konzumovat jen zřídka.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pospíšil Jaroslav.
Nikde jsem nenarazil na obsah purinů v medvědím česneku. Patrně je nižší, než u česneku tzv. normálního. Ale kolik ? Ví někdo ?
Vypěstovat si vlastní kotvičník ze semínek není nemožné ani v našich klimatických podmínkách. Kotvičník lze pěstovat ve volné půdě, ve skleníku i v květináčích. Pěstování ve volné půdě má oproti skleníku řadu výhod. Rostliny pěstované venku jsou mnohem silnější a odolnější, navíc je téměř nenapadají škůdci. Jediným rizikem pro pěstování venku je nepřízeň počasí. Kotvičník nemá rád příliš chladné a mokré počasí. Poničit ho mohou i přívalové deště a kroupy. Nemáte-li zahradu, kotvičník si můžete vypěstovat i v květináči na balkóně. Kotvičníku se nejlépe daří v lehčích, písčitých půdách. Slunné stanoviště je pro kotvičník zcela ideální. Pokud se rozhodnete kotvičník pěstovat ve skleníku, počítejte s nutností pravidelných kontrol, s denním zaléváním a nutností dobrého větrání. Ve vlhkých sklenících mohou kotvičník ohrozit plísně. Kotvičník zemní můžete pěstovat i v květináčích či v truhlících. Kotvičníky jsou úsporné na místo, takže nepotřebují příliš velké květináče a v truhlíku stačí jedné rostlině cca 10–15 cm prostoru.
Kotvičník se množí výsevem ze semen, takže prvním krokem k úspěchu je získání semen kotvičníku. Kvalitní semena kotvičníku zemního najdete například v e-shopu. Obal semen kotvičníku je velmi tvrdý, naštěstí to není při pěstování žádná překážka, protože se plod sadí do země celý a slupka se samovolně rozloží v půdě. Výsevní substrát nesmí nikdy vyschnout. Nejvhodnější období pro výsev je od března do května. Jestli výsev v tuto dobu zmeškáte, není nic ztraceno, ale musíte počítat s nižšími výnosy z jednotlivých rostlin. Plody kotvičníku vysévejte do misek naplněných kvalitním zahradnickým substrátem. Vyseté plody zasypte cca 0,5 cm silnou vrstvou substrátu. Po výsevu substrát zalijte, ale nepřemáčejte. Riziko plísní můžete snížit dezinfekcí půdy přípravkem Previcur přidaným do první zálivky. Po výsevu musí zůstat substrát neustále vlhký a je nutné hlídat, aby se na něm nevytvářely plísně. Vytvořit optimální vlhkost a teplotu pro klíčení kotvičníku vám pomůže speciální miniskleník s ventilací. Semínka kotvičníku potřebují pro klíčení teplo, proto čím vyšší teplota, tím rychleji semena vyklíčí. Právě vyklíčené rostlinky kotvičníku jsou velmi náchylné na padání klíčících rostlin, proto je co nejdříve po vzejití přepikýrujte do květináčku. Pikýrování neopomíjejte ani v případě, kdy vám přijde zcela zbytečné, protože v misce vyklíčilo zatím pouze pár semínek. Včasným přepikýrováním vyklíčených rostlinek výrazně eliminujete riziko jejich uhynutí. Po přepikýrovaní udržujte substrát i nadále stále mírně vlhký, dávejte pozor na přemočení. Mladé rostliny můžete přenést do skleníku nebo cca od poloviny května vysazovat na venkovní stanoviště. Rostliny určené pro pěstování na záhoně by měly být dobře vyvinuté. Po vysazení na záhon rostliny zalijte, v případě nepříznivého počasí můžete rostlinám kotvičníku postavit ochranný fóliovník, podobný jako pro rajčata.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto:
Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Majoránka pochází z Asie a dnes je možné ji vypěstovat v mírném až teplém podnebném pásmu skoro všude. Majoránka dorůstá do výšky kolem 25–30 centimetrů. Tato bylinka potřebuje stálou teplotu nad 19 stupňů. Majoránka v našich podmínkách vymrzá, a proto u nás nedává semena. Když ji vysejete, tak kvete nejdříve v červenci, ale většinou i déle, takže nestihne dozrát. Bohužel i pozdní mrazík ji zničí. V teplejších krajích, kde neznají mrazy, vyroste majoránka v keřík do podkolení výšky a má vlivem tepla a slunce i více silice.
Pro vlastní pěstování se doporučuje lehká půda rok nehnojená, případně jen kompostem. Ideální je ji sít či ze sazenic sázet po některé zelenině. Nejlépe se jí bude dařit na teplém stanovišti, které bude zároveň chráněno před větrem. Semínka zasejte na záhon koncem dubna na povrch půdy. Jemně je zasypte zeminou. V půlce května můžete vysadit předpěstované sazeničky po dvou až třech rostlinkách. Záhon okopávejte a udržujte ho bez plevele. Na podzim pak majoránku klidně přesaďte do truhlíku. Kdo nemá zahradu, může pěstovat majoránku rovnou v truhlících nebo v bylinkových nádobách na balkóně. Vysévejte ji klidně již koncem ledna do půdy bohaté na živiny. Je zapotřebí ji často hnojit a udržovat přiměřenou zálivku. Majoránku je možné pěstovat také v truhlíku za oknem, kde vám vydrží až do jara.
Pro pěstování majoránky je třeba volit místo, které se vyznačuje zejména tím, že je teplé. Optimální volbou jsou místa, která jsou velmi dobře chráněna před severními větry. Půda pro pěstování majoránky musí být hodně hnojená, jelikož tato rostlinka si vyžaduje velké množství živin. Co se týká zálivky, tak ta by měla být přiměřená. Pozor je třeba si dát na zbytečné přelévání majoránky. Hnojit je třeba organickými hnojivy. Sklízí se až 3x ročně odstřižením kousek nad zemí, jakmile uschne dopoledne v hezkém počasí ranní rosa. Majoránka nati se suší ve svazcích ve stínu při teplotě do 35 °C, aby nevyprchala důležitá silice.
Pokud budete chtít sehnat semínka majoránky, určitě to nebude problém. Jsou k dispozici prakticky ve všech obchodech se zahradním sortimentem. Setí majoránky je také jednoduché. Semínka by se měla vysadit někdy koncem měsíce dubna či na počátku května. Až vyrostou v menší rostlinky, je třeba je přesadit. Dít by se tak mělo v trojsponu s mezerami zhruba o 15 centimetrech. Rostlinky se totiž záhy rozrostou do šířky. Záhon je potřebné pravidelně zbavovat plevele a také čas od času okopat. Majoránka se řadí mezi jednoletky. Na podzim není problém ji přesadit do truhlíku a mít ji přes zimu v čerstvém stavu.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ľubica Bartošová.
Prečítala som si info o tejto bylinke- Rýmovníku, vďaka za cenné informácie a rady k použitiu tejto "zázračnej" a nenápadnej bylinky. Máme ju aj doma, pestujeme v črepníku a varíme z neho čaj. teraz , keď som sa dozvedela viac informácií o ďalších liečebných účinkoch Rýmovníka- ho využijem aj na iné liečebné účely.
Odporúčam túto bylinku, ktorá aj príjemne vonia, k pestovaniu v domácnostiach.
Želám všetkým "bylinkárom" a pestovateľom veľa radosti pri pestovaní a zbere liečivých rastlín- prospešných pre zdravie!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Můžete použít čerstvý nebo sušený česnek. Česnek musí být na jemno nasekaný. Můžete použít kuchyňský mlýnek na zpracování česneku nebo hmoždíř a paličku.
Extrakce čerstvého česneku
Chcete-li extrahovat léčivé vlastnosti česneku, umístěte nasekaný česnek do skleněné nádoby. Přidejte dvojnásobnou část vodky nebo octa než je česneku ve sklenici. Například, pokud jste použili 1 šálek česneku, tak přidáte 2 šálky vodky nebo octa.
Extrakce ze sušeného česneku
Je-li česnek sušený, tak se přidává 5x takové množství vodky nebo octa. Více tekutiny je nutné u sušeného česneku, protože česnek absorbuje tekutiny a nafoukne se, díky tomu jsou léčivé komponenty extrahovány. Česnek by měl být pokryt kapalinou během procesu výroby tinktury.
Zpracování česnekové tinktury
Našroubujte pevně víko na sklenici a třepte s ní. Nechte česnekovou tinkturu po dobu 2 týdnů uležet ve sklenici. Denně musíte česnekovou tinkturu protřepat. Také je velmi užitečné popsat sklenici a přidat datum přípravy, kvůli dalšímu postupu s česnekovou tinkturou.
Filtrace česneku
Po 2 týdenním, uležení, přeceďte česnek od kapaliny. Můžete to udělat pomocí cedníku, síťky nebo síťového hadříku.
Ve svém příspěvku JAK UCHOVAT ČESNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Jak uchovat česnek přes zimu? Nejlepší je česneku po sklizni seříznout stonek a nechat na suchém a temném místě paličky vyschnout, až začnou šustit a zbělají. Poté máme několik možností jak dál česnek uchovat. První nejjednodušší je nechat česnek vcelku po paličkách ve sklepě, kde je teplota okolo 10*C a temno, zde česnek vklidu přečká celou zimu bez ztráty svěžesti. Jen je třeba kontrolovat plíseň, aby jej nezničila. Další možností je česnek rozdělit na stroužky, které oloupeme a dáme do skleničky, kterou pak až po okraj zalejeme dobrým olejem - všechny stroužky musí být ponořeny a bez vzduchových bublin. Skleničku s česnekem a olejem uzavřeme a dáme na chladné a temné místo. Další možnost je česnek rozmačkat, přidat trochu soli a tuto pastu dát zmrazit.
Špatná řešení:
Necháme li česnek při běžné pokojové teplotě, tak po měsíci změkne a začne vysychat a do dvou měsíců bude na vyhození. Taktéž, když jej necháme volně v lednici, tak nejspíše do měsíce splesniví a tím se také znehodnotí. Proto si česneku kupujte jen tolik, kolik ho spotřebujete v následujících dvou týdnech nebo ho skladujte jak je výše uvedeno.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka.
Mám vyzkoušený tento recept jsk uchovat česnek.Po sklizni zakrátím stonek česneku na 25cm a nechám ho uschnout.Po uschnutí částečně odstřihnu kořínky.Takto připravený česnek
nastrkám do sklenice jako do vázy/paličky koukají ze sklenice/
Uchovávám v panelákovém sklepě,vydrží do nového,pokud ho nesníme.Běžně mám takto jednu sklenici s 5 paličkami doma na poličce.
