Rajčata se do Evropy dostala společně s brambory až po objevení Ameriky a dovezení semen a sazenic pokolumbovskými výpravami. Zpočátku se rajčata pěstovala v Itálii a Portugalsku, a to paradoxně pro okrasu, teprve později se začala používat jako plodová zelenina.
Pěstování rajčat v nádobách
Oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách na balkónech. Nejdůležitějším kritériem pro úspěšné pěstování těchto rajčat je volba místa. Rajčata milují slunnou polohu a naopak nesnáší přílišnou vlhkost. Nejlepší je tak balkón orientovaný na jih nebo západ, navíc zakrytý střechou.
Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Potom jej důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj. Ten dejte úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, čímž podporuje rychlý a zdravý růst rostliny.
Pro pěstování zakrslých odrůd keříčkového rajčete na balkóně použijte nejlépe samozavlažovací truhlíky o délce padesát centimetrů, kam se vám vejdou bez problémů tři sazenice. Samozavlažovací nádoby se volí proto, aby sazenice nebyly zalévány na list, a to z důvodu jejich ochrany před zvýšeným rizikem napadení plísní bramborovou. Na klasickém panelákovém balkóně vám porostou i rajčata tyčková, jenže těm už truhlíky nestačí. Pro jejich pěstování je nutné použít květináče s minimálním průměrem čtyřicet centimetrů a hloubkou třicet centimetrů. Složení půdy je stejné jako u balkónových rajčat. Samozřejmě i zde platí, že vhodným prostředkem pro pěstování jsou samozavlažovací nádoby.
Pěstování v pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáte, nebo v případě, že chcete u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné, plastové pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníte kvalitním substrátem, rostliny zasadíte stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujete k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
V naší poradně s názvem WARFARIN A MEDVĚDÍ ČESNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den, mám mechanickou chlopeň a jsem na warfarinu. Včera jsem k bramborám přidala medvědí česnek. Je možné, že mi med. česnek přivodil srdeční aritmii?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Medvědí česnek má prokázané kardioprotektivní účinky. To, źe by způsobil aritmii, je nepravděpodobné. Často ale dochází k záměně listů medvědího česneku za listy jedovaté konvalinky, které po konzumaci způsobují právě srdeční aritmii. Tato záměna je velmi častá, protože listy obou ristlin vypadají podobně, pouze konvalinka nemá česnekovou vůni, což ve směsi s pravými listy medvědího česneku nelze později rozpoznat. K odlišení medvědího česneku od jeho jedovatých dvojníků obvykle stačí promnout mezi prsty zelený list. Pokud se neobjeví typická česneková vůně medvědího česneku, je lepší bylinku opustit a důkladně si vyčistit ruce. Pachový test má však svá úskalí. Pokud na rukou stále ulpívá vůně česneku z předchozího testu, může to vést k falešnému výsledku. Každý, kdo medvědí česnek sbírá, by tedy měl rostlinu a všechny její vlastnosti znát, aby ji dokázal spolehlivě odlišit od jedovatých rostlin. Pokud máte pochybnosti, je lepší nejíst medvědí česnek, který jste sama nasbírala.
Prionové choroby byly dlouho považovány za vzácnou raritu. Od 17. století byla známa ovčí prionová choroba skrapie. Ve 20. letech minulého století bylo popsáno i lidské prionové onemocnění. Podle svých objevitelů bývá označováno jako Creutzfeldt-Jakobova choroba. Postihuje nejvýše dva lidi z milionu.
Před čtvrtstoletím však vstoupily prionové choroby rázně do povědomí široké veřejnosti. Ve Velké Británii propukla u skotu nemoc šílených krav. Oficiální počty diagnostikovaných případů šly do statisíců. Skutečný rozsah nákazy byl ale podstatně větší. O deset let později bylo jasné, že se lidé mohou nakazit priony od skotu, které se dostaly do potravin s nervovou tkání nakažených zvířat. Postižené osoby onemocněly zvláštní formou prionového onemocnění obvykle označovaného jako nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy choroby. Zatím si vyžádala na celém světě asi 160 lidských životů.
Všichni pacienti postižení novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy choroby mají těžce poškozen mozek, ale mohou být postiženy i jinak. Například závažným poškozením srdečního svalu. V roce 2005 už byl popsán případ pacienta, kterému se priony v srdci hromadily. Závažnou okolností, provázející prionové onemocnění srdce u myší, je uvolňování velkého množství prionů do krevního oběhu. Pokud dochází ke stejnému vzestupu prionů také v krvi některých lidských obětí prionových chorob, zvyšuje se riziko přenosu nákazy krevní transfuzí. V Británii už byly zaznamenány nejméně tři případy, kdy se lidé nakazili novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy choroby po krevní transfuzi od osoby nakažené prionovou chorobou.
Ve svém příspěvku HUBNUTÍ PODLE MANČINGOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
28 denní očistný program podle Antonie Mačingové je účinná očistná kůra na 28 dní.
Mačingová dieta a detoxikační mančingová dieta - jídelníček na 28 dní:
1. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Brokolice s česnekem, strouhaný nízkotučný sýr
Večeře: Salát s červené řepy , strouhaný sýr
2. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky s česnekem, strouhaný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vařené vajíčko
3. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Salát z červené řepy , strouhaný sýr
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr
4. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky , med
Oběd: Mrkvová perkelt, strouhaný sýr
Večeře: Prokládána cuketa
5. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Prokládaná cuketa
Večeře? Fazolové lusky česnekem, strouhaný sýr
6. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky se zázvorem
Večeře: Brokolice s česnekem, vařené vajíčko
7. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd? Salát z červení řepy, vařené vajíčko
Večeře: Mrkvová perkelt, strouhaná sýr
8. DEN Snídaně:BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Široké bezvaječné těstoviny s kedlubnou
Večeře: Boršč
9. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med mletá skořice
Oběd: Brokolice na česneku se zázvorem, nízkotučný sýr
Večeře: rychlá hrachová polévka
10. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, nízkotučný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vajíčko
11. DEN Snídaně: BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Fazolové lusky, vajíčko
Večeře: Červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
12. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med, mletá skořice
Oběd: Bezvaječní těstoviny se špenátem
Večeře: Rychlá hrachová polévka
13. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, sýr
Večeře: Boršč
14. DEN Snídaně: Vyberte si snídani, která Vám v tomto týdnu nejvíc chutnala
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: Brokolice na česneku, se zázvorem a strouhaný nízkotučný sýr
15. DEN Snídaně: Šťáva z červeného grepu-2dcl a 2 sojové nebo grahamové rohlíky, med a ořechy
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
16. DEN Snídaně? Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Zeleninová polévka, fazolové lusky, salát s červené řepy
Večeře: Mozzarella, rajče nebo okurky
17. DEN Snídaně: vařené jáhly, ořechy, sušené švestky, med
Oběd: Zeleninová polévka, prokládaná cuketa
Večeře: Zeleninová polévka
18. DEN Snídaně: Bílý nízkotučný jogurt, ořechy, med
Oběd: Vařená červená řepa, tuňák, cibule
Večeře: Salát z červené řepy, smažená krutí prsa obalena v mletých vlašských ořechách
19. DEN Snídaně: Pohankové vločky zalité sojovým mlékem strouhané jablko , ořechy, med
Oběd: Celerové hranolky, filety s mořské tresky na másle
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr, brokolice s česnekem
20. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Celerové h
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Řečík pistáciový pochází z Íránu. Je to velice otužilý strom. Snese teplotu -10 ° v zimě a +40 ° v létě. Potřebuje slunnou polohu a dobře propustnou půdu. Dlouhé horké léto je nezbytné ke zrání plodů. Je potřeba jeden samčí strom na 6–8 samičích stromů, aby měly plody. Samčí strom může být i jiná odrůda než samičí strom. Řečík pistáciový vyrůstá až do výšky 10 m. Má opadavé zpeřené listy, dlouhé 10 až 20 cm. Plodem je peckovice – pistáciový oříšek.
Některé vyšlechtěné odrůdy ale mají samčí a samičí květy na jediném stromě. Z nenápadných květů, sdružených do latovitých květenství, se vyvíjí množství drobných zašpičatělých plodů červené barvy. Tenké zelené oplodí skrývá pistáciový oříšek – pecku s tenkou a hladkou dvoudílnou skořápkou, ve které je drobné oválné, zeleně zbarvené semeno charakteristické chuti, která vynikne zvláště po opražení a prosolení. Pistácie bývají většinou nejdražší ořechy, které se na trhu nabízejí.
Pistácii pravou e nutné pěstovat na mimořádně vhodných místech, například u osluněné zdi nebo ve skleníku. Osvědčení odrůda 'Aleppo' je dnes pravděpodobně nedosažitelná. Příbuzným, ne příliš odolným druhem je kyperský řečík terebint (Pistacia terebinthus), který obsahuje pryskyřici. Plody má zpočátku červené, během zrání hnědnou a obsahují jedlá, olejnatá semena, která jsou také zelená a zašpičatělá, ale menší. Slouží jako opylovač pro pravé pistácie, které vytvářejí často pyl příliš brzo a nestačí se tak samy oplodnit. Většina semenáčků je proto hybridem obou druhů, což brání prošlechtění pistáciových oříšků. Plody řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) poskytují stolní olej. Tento druh se pěstuje hlavně pro takzvaný mastix, pryskyřičnou hmotu, která se získává ze zářezů v kůře a používá se k výrobě léčiv a žvýkaček.
Pěstování: Pistácie nejsou příliš náročné na půdu. V teplejších zemích jsou vhodnou plodinou pro chudé suché horské půdy, kde nelze jiné, na trhu často méně ceněné druhy ořechů pěstovat. Jeden samčí prašníkový strom se pěstuje asi na šest samičích pestíkových, ale vzhledem k tomu, že pyl dozrává často předčasně, doporučuje se chránit samčí květy papírovými sáčky, dokud nejsou pestíky připraveny k oplození. Pistácie je možné pěstovat ve skleníku. V nádobách vytvářejí atraktivní keře. Je ale nutné jim zajistit opylení. V teplých krajích nebo u ochranné zdi je pistácie zajímavým stromkem. Bývá oblíbenou potravou ptáků a savců. Doporučuje se pouze zmlazovací řez, pro který je nejvhodnější doba uprostřed léta. S vyvazováním ke zdi je nutné začít co nejdříve, aby se dosáhlo keřovitého tvaru.
Hnojení: Stromek se postřikuje stimulátorem Bio-Algeen S-90.
V naší poradně s názvem OBSAH PURINŮ V ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Česnek je mocný nástroj pro přírodní léčbu na místo antibiotik. V případě onemocnění dnou bohužel tak moc prospěšný není, protože obsahuje vyšší množství purinů, které dnu zhoršují. Proto je lepší při zvýšené kyselině močové česnek konzumovat jen zřídka.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pospíšil Jaroslav.
Nikde jsem nenarazil na obsah purinů v medvědím česneku. Patrně je nižší, než u česneku tzv. normálního. Ale kolik ? Ví někdo ?
Komule Davidova, běžně známá jako motýlí keř, je obecně známá svou odolností vůči škůdcům a chorobám, ale přesto může být postižena určitými problémy. Mezi běžné problémy patří houbová onemocnění, jako je peronospóra a botrytis, a škůdci, jako jsou mšice a svilušky. Komule může být navíc náchylná k hlísticím (nematodům) a virům, jako je virus mozaiky okurky.
Houbové choroby
Peronospóra
Toto houbové onemocnění se projevuje hranatými, světle žlutými lézemi na horní straně listu, které poté zhnědnou. Na spodní straně listů se může objevit sporulace (růst houby). Komule Davidova je k tomuto onemocnění obzvláště náchylná, zejména v chladných a vlhkých podmínkách.
Botrytis
Další houbové onemocnění je botrytis, kterému se daří v chladných a vlhkých podmínkách a může způsobit léze na listech a dalších částech rostlin.
Skvrnitost listů
Houbovitá skvrnitost listů, způsobená různými houbami, může vést k hnědým skvrnám na listech a často se zhoršuje vlhkým prostředím.
Škůdci
Mšice
Různé mšice se živí komulí, což způsobuje zpomalený růst, zkroucené nebo deformované listy a potenciálně oslabuje rostlinu. Mohou také vylučovat medovici, která může vést k černé plísni.
Svilušky
Svilušky dvouskvrnné (Tetranychus urticae) jsou běžné v suchých a horkých podmínkách a mohou napadat oslabené rostliny, zejména nové řízky a sazenice ve sklenících.
Hlístice
Hlístice, konkrétně Aphelenchoides spp., mohou způsobovat onemocnění narušením rostlinných tkání. Příznaky mohou zahrnovat deformované listy a neexistuje žádný lék, je nutné odstranit a spálit postižené výhonky.
Další choroby
Virus okurkové mozaiky (CMV): Zatímco komule zřídka trpí virovými infekcemi, CMV se občas může vyskytnout, zejména u kultivarů jako 'Adonis Blue', i když nemusí mít významný vliv na zdraví ani vitalitu rostliny.
Hniloba kořenů: Komule může být náchylná k hnilobě kořenů, zejména v zimě, pokud je příliš vlhká.
Larvy pilkařů: Larvy pilkařů mohou poškozovat květní pupeny.
Ačkoli je motýlí keř obecně považován za odolnou rostlinu, je důležité vědět o potenciálních problémech a včas přijímat preventivní opatření. Pravidelné sledování škůdců a chorob, zajištění dobré cirkulace vzduchu a vyhýbání se nadměrnému zalévání, zejména v zimě, může pomoci udržet vaše motýlí keře zdravé.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto: Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
