K extrémně jin potravinám se řadí bílý cukr, alkohol, marihuana, kokain, heroin, amfetaminy, tranquilizéry, nikotin, kofein, umělá sladidla, konzervační látky, atomové a elektromagnetické záření, mikrovlnné záření.
Aplikace jinga jang potravin do praxe není vůbec jednoduchá. Každý člověk musí přihlížet při volbě jídla jako léku nebo při snaze zachovat si rovnováhu energií k těmto základním skutečnostem:
jiné jídlo potřebuje člověk JANG a jiné člověk JIN; obecně platí, že ženy jsou (teoreticky) JIN a muži JANG;
sladké a ostré je JIN, tedy vhodné pro ženy, a slané a kyselé je JANG, takže vhodné pro muže.
V naší poradně s názvem ZVĚTŠENÁ SLEZINA DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Jakou dietu mam brát na slezinu děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Slezina je právem považována za hlavní orgán trávení, zodpovědný za přeměnu a extrakci živin z potravin, které jíme. Podle učení jin a jang je slezina jinový („studený“) orgánový systém, který dává přednost jídlu a pití, která se zahřívají na tělesnou teplotu.
Co není dobré pro slezinu:
Zmrazené jídlo jako například zmrzlina, zmrzlá ovocná tříšť, ledové nápoje, okurka, beninkasa voskonosná známá též pod jménem vosková tykev, hlávkový salát a grapefruit poškozují „oheň“ sleziny. Dále nejsou vhodné potraviny, které jsou podle jin a jang tak zvaně „vlhké“ - jako jsou mléčné výrobky, rafinované cukry a sladkosti, mohou také trávicí proces dusit.
Co je dobré pro slezinu:
Obecně platí, že k dobré výživě sleziny je třeba potraviny vařit nebo je alespoň ohřát na pokojovou teplotu. Vhodné potraviny jsou sezamová, dýňová nebo slunečnicová semínka, luštěniny, fazole, lehce vařená zelenina, malá množství libového masa, fíky, kokosy, hrozny, třešně, datle, brambory, sladké brambory, hnědá rýže, oves, rýže, zázvor a jarní cibulky.
Bylinky na slezinu:
Úplně nejlepším pomocníkem pro slezinu je čaj z Pchu-er, též puerh. Jde o tmavý čaj pěstovaný v čínské provincii Jün-nan. Čaj z Pchu-er se vyrábí, až na pár výjimek, z jednoho druhu čajového keře, ta-jie, v doslovném překladu název znamená "velký list" a zpracovává se užitím dodatečné fermentace čaje. V ČR se dá koupit na internetu tady: www.prozdravi.cz/pch…
V diskuzi PES ČÍVÁVÁ POPIS A POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonin Vaněk.
Mám stěně čívavu 7měsícu nevim jaké potraviny jsou pro něj nejlepší již jsem vyskoušel nekolik chřupek i kapsiček ale vetšínou mu nic nechutna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý den, mám doma také čivavu, fenečku, v březnu jí budou 3 roky. Ta moje čivava je dost vybíravá, nejraději má jídlo vařené, hustou polévku, např. masíčko (kuřecí, hovězí, vepřové.) se zeleninou, vajíčko - stačí 1/2 na den , rýži, nudle, oves.vločky, brambůrek. Ale i tak mám doma granulky, pro malé plemena, některé jsou přímo pro čivavy. Nad kapsíčkama, paštičkama, atd. ohrnovala nos, čichla a odešla, radějí hladověla. Jinak když si najdete web.stránky , která je věnovaná čivavám, tam je o tomto plemenu úplně všechno, také jsem zpočátku nevěděla co s tím malým štěnětem, byl to dárek, pro mě ten nejkrásnější.
K průměrně jang potravinám se řadí bílé rybí maso, jako je platýs, pstruh, dále celozrnná mouka v chlebu nebo housce, mořská sůl, miso, sójová omáčka používaná při vaření.
V naší poradně s názvem NEMOC DNA A ZAKÁZANÉ POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Chcela by som vedieť presne, ktoré potraviny sú vhodné a ktoré nevhodné pri zvýšenej hladine kyseliny močovej. Ďakujem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro snížení kyseliny močové se vyhněte těmto potravinám:
- Pivní a obilné alkoholické nápoje (jako je pivo, vodka a whisky);
- Maso, jehněčí a vepřové maso;
- Vnitřnosti, jako jsou játra, ledviny a maso ze žláz, jako je brzlík nebo slinivka břišní;
- Mořské plody, zejména měkkýši, jako jsou krevety, humři, mušle, ančovičky a sardinky;
- Výrobky s vysokým obsahem fruktózy, jako je limonáda a některé džusy, cereálie, zmrzlina, cukrovinky a rychlé občerstvení.
Nejlepší potraviny pro dietu u dny:
- Nízkotučné mléčné výrobky, jako jsou jogurty a odstředěné mléko;
- Čerstvé ovoce a zelenina;
- Ořechy, arašídové máslo a různá semínka;
- Kvalitní tuk a olej;
- Brambory, rýže, chléb a těstoviny;
- Vejce (s mírou);
- Maso, jako je ryba, kuře a červené maso, je dobré s mírou (kolem 120 až 160 gramů denně).
V naší poradně s názvem NEVHODNÉ POTRAVINY PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Philippová.
Nějak tomu nerozumím,ve vzorovém jídelníčku se objevuje jogurt brokolice,kiwi a ty jsou uvedené v zakázaných potravinách.Těžko se v tom člověk orientuje,když lékař říká jen že nejíst zelené zeleniny a o zbytku jako masa a pod.neřekne nic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem můžete jíst všechno. Jen je třeba dávat pozor na potraviny, které jsou zelené. Patří sem zelí, kapusta, ledový salát, jarní cibulka, okurky, rajčata, papriky, všechny tyto potraviny můžete konzumovat každý den, ale pouze v omezeném množství. Ostatní potraviny nejsou problematické a můžete je jíst bez omezení.
Jin/jang přívěsek je symbolem mužské a ženské energie a vesmírné rovnováhy. Představuje neustálé prolínání energií a snahu po rovnováze mezi jin a jang a mezi prostředím a člověkem. Tento přívěsek vám dodá sebejistotu, sílu a vitalitu a ochrání vás před negativními vlivy prostředí.
V naší poradně s názvem POTRAVINY NEVHODNÉ PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Nemohu nikdenajít, zda jáhly jsou luštěnina, t.zn., jestli jsou při dně vhodné nebo ne.Nemůžete někdo poradit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jáhly patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. 100 gramů jáhel vyprodukuje 62 mg kyseliny močové. Potraviny do 100 mg kyseliny močové jsou při dně optimální a je možné je normálně konzumovat, tedy i jáhly.
V naší poradně s názvem POTRAVINY S OBSAHEM ŽELEZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Doporučená denní dávka železa je 20 mg. Minimální denní přívod železa nezbytný pro červenou krvetvorbu je 10 - 15 mg. Hlavní potraviny s obsahem železa jsou maso, především vnitřnosti jako játra, srdce a slezina. Dalším zdrojem železa jsou luštěniny, listová zelenina a některé ovoce jako například jahody. Obecně se dá říci, že potraviny s obsahem železa jsou všechny červeně zbarvené potraviny, protože právě oxidy železa je zbarvují do červena.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem MOČOPUDNÉ POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Polášek.
Je močopudná také čokoláda, příp. jiné sladkosti?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Čokoláda má mírné močopudné účinky díky obsahu theobrominu a kofeinu. Theobromin je hořký alkaloid obsažený v kakau a tedy i v čokoládě.
Další cukrovinku, která má močopudné účinky je možné zmínit lékořicové bonbony.
Nejsilnějším přírodním diuretikem je kofein z kávy nebo černého čaje. Ze zeleniny má nejsilnější močopudné účinky chřest, vodní meloun, okurka a celer.
V naší poradně s názvem VHODNÉ POTRAVINY PŘI ODKYSELENÍ ORGANISMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den,
v kyselinotvorných potravinách je uvedeno slepičí maso a také ořechy. V zásadotvorných potravinách je opět uvedena slepice a ořechy, tak jak je to správně? Děkuji za odpověď. Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Slepičí a kuřecí maso patří mezi neutrální potraviny. Ale pokud je s kůží, tučné a nebo se ho sní hodně, tak může také způsobovat překyselování. Ořechy jsou mírně kyselinotvorné. Oboje se dá zneutralizovat přidáním citronové šťávy.
Charakter stravy se musí řídit i prouděním energie v přírodě – na jaře energie stoupá, dosahuje vrcholu v létě a pak začíná její sestup. Proto na jaře začneme se stravou jinového charakteru, která bude vrcholit v horkém létě. Na podzim se v ní začnou objevovat stále důsledněji jang prvky, aby v zimě dosáhly naprosté převahy.
Ráno a dopoledne vše stoupá k vrcholu, proto má být snídaně „nejjinovějším jídlem“ dne (sladší, lehká, s více tekutinami).
Oběd se řídí podle počasí. Teplejší počasí potřebuje jídla uvolněnější, ochlazující (zeleninové saláty, lehká masa, ovoce), chladné počasí vyžaduje potravu více zahřívající, více JANG.
Večer je přípravou na noc. Noc je temná, vlhká a chladná, proto by večeře měla být „nejjangovějším jídlem“ dne.
Energie jin a jang musí být neustále v rovnováze. Tato dualita existuje ve všem, co existuje. Veškerá dynamika vesmíru a všeho, co je ve hmotě, je závislá na energii vznikající pnutím mezi silami jin a jang. Toto pnutí vyplývá z toho, že jin a jang mají zcela opačné vlastnosti, ale přitom je od sebe není možno oddělit, neboť v jednom je obsažený i zárodek druhého. Vzniká tak paradoxní situace, kdy obě síly bezděčně působí proti sobě, ale současně jsou nuceny usilovat o dosažení rovnováhy, což má za následek jakousi labilní rovnováhu, v jejímž rámci probíhají neustálé výkyvy a střídání protikladů.
Obě tyto síly najdeme jak v lidském těle, tak v lidské mysli, kde se tyto síly neustále snaží o rovnováhu. Někteří lidé se snaží popřít ženskou složku jin, jelikož ji považují za slabost, a upřednostňují a posilují pouze jangovou, mužskou aktivní složku své osobnosti, druzí se snaží o opak. Výsledkem však není úspěch, zdraví a štěstí, jak by si tito lidé přáli, nýbrž nerovnováha, která se po dlouhodobém přehlížení příznaků projeví nemocí. Obě tyto složky jsou v nás přítomny. V každém člověku jsou přítomny ženské i mužské síly a naším úkolem je, pokud chceme žít plnohodnotně a využít ve svém životě veškerý svůj potenciál, obě tyto složky pochopit, přijmout, integrovat a posilovat, až jednou dojdeme do bodu, kdy překročíme tuto dualitu a staneme se jednotou. Teprve jednota je základním předpokladem pro dokonalou svobodu a spokojenost, bez ohledu na životní podmínky a momentální okolnosti.
Koncept jin a jang má původ v dávné čínské filozofii a popisuje dvě navzájem opačné a doplňující se síly, které se nacházejí v každé živé i neživé části vesmíru.
Jin: tmavé místo, severní svah (kopce), jižní břeh (řeky), zamračené, zahalené, jde o tmavší element; působí smutně, pasivně, tmavě, žensky a koresponduje s nocí. Jin je často symbolizovaný vodou a zemí. Je to černá část, ženský element, značí tmu, pasivitu, poddajnost, přijímání, koresponduje se zemí a vodou.
Jang: světlé místo, jižní svah (kopce), severní břeh (řeky), sluneční světlo, jde o světlejší element; působí vesele, aktivně, světle, mužsky a koresponduje se dnem. Jang je často symbolizovaný ohněm a větrem. Je to bílá část, znamená světlo, slunce, aktivitu, tvořivost, expanzi, koresponduje s elementem ohně a větru.
Jin a jang se nevylučují. Všechno má svůj opak – ne však absolutní. Žádná věc totiž není čistě jin nebo čistě jang. Každá ze sil obsahuje základ té druhé. Například zima se nemůže změnit na léto.
Jin a jang jsou na sobě závislé. Jedno nemůže existovat bez druhého. Den nemůže existovat bez noci.
Jin a jang se dají dále dělit na jin a jang. Jestliže si například uvedeme teplotu, jin může být zima a jang teplo. Jang však můžeme znovu rozdělit na jin – teplo a jang – žár.
Jin a jang se navzájem podporují. Jin a jang jsou obvykle ve stavu rovnováhy – pokud jeden naroste, druhý ustoupí. Někdy může dojít k nerovnováze: přebytek jin, přebytek jang, nedostatek jin, nedostatek jang. Takové nerovnováhy znovu tvoří pár: přebytek jin způsobí nedostatek jang a naopak.
Jin a jang se mohou navzájem měnit. Například noc se mění na den. Tato změna je stejně jako jin a jang také relativní. Z pohledu vnějšího pozorovatele existuje noc a den na Zemi zároveň a doplňují se.
Část z jin je jang a část z jang je jin. Malé tečky v symbolu znamenají stopy jedné síly v druhé. Například i ve tmě je světlo hvězd. Znamená to také, že absolutní extrém jedné síly se transformuje na opačný, a to, že záleží na pohledu pozorovatele, zda je daná síla jin nebo jang. Například nejtěžší kámen se dá nejsnadněji rozbít. Jin a jang do sebe organicky zapadají a jsou základem veškerých jevů. Například obraz hory v mlze zobrazuje harmonii, která vzniká spojením jin (mlhy) a jang (hor).
Učení o jin a jang je obsažené už v knize I-ťing (Kniha proměn), kde pomocí trigramů (elementů, které se skládají z tří jin nebo jang) je vyslovena myšlenka přeměn v přírodě. Tento koncept si osvojily obě čínské filozofie – taoismus a konfucianismus. Například raně středověký konfuciánský filozof Tung Čung-šu učil, že doplňkem všech věcí je jin a jang. Principy, které jsou základem vladaře i služebníka, otce i syna, muže i ženy, jsou zrozené z jin a jang. Vladař je jang a služebník je jin. Otec je jang a syn je jin. Manžel je jang a manželka je jin.
Učení o jin a jang se stalo společnou půdou, na které docházelo ke značnému sbližování a vzájemnému doplňování a ovlivňování protikladných škol. Všechny síly v přírodě fungují na základě obou těchto stavů, tyto dva stavy jsou v neustálém pohybu, proměňují se jeden v druhý a obráceně. Každá z těchto dvou částí v sobě nese zárodek té druhé. Však i v noční tmě svítí světla hvězd a v typicky jangovém prvku ohně je neodmyslitelně obsažena i jinová složka (hmota paliva, jež hoří), proto také nakonec každý oheň jednou vyhasne. Jin a jang jsou jako vlna. Zatímco jedna z částí převládá, druhá je v pasivní pozici, ale vše se proměňuje v nikdy nekončícím cyklu, a tak převládající část postupně ztrácí na síle, zatímco síla druhé se začíná zvětšovat. Převládající část ustupuje zvětšující se síle druhé části. A takový je svět, takoví jsme my. Učení o silách jin a jang je základem věšteckého systému I-ťing, učení Feng Shui, základem čínské filozofie konfucianismu i taoismu, či cvičení taiči.
