Oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách na balkónech. Nejdůležitějším kritériem pro úspěšné pěstování těchto rajčat je volba místa. Rajčata milují slunnou polohu a naopak nesnáší přílišnou vlhkost. Nejlepší je tak balkón orientovaný na jih nebo západ, navíc zakrytý střechou.
Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Potom jej důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj. Ten dejte úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, čímž podporuje rychlý a zdravý růst rostliny.
Pro pěstování zakrslých odrůd keříčkového rajčete na balkóně použijte nejlépe samozavlažovací truhlíky o délce padesát centimetrů, kam se vám vejdou bez problémů tři sazenice. Samozavlažovací nádoby se volí proto, aby sazenice nebyly zalévány na list, a to z důvodu jejich ochrany před zvýšeným rizikem napadení plísní bramborovou. Na klasickém panelákovém balkóně vám porostou i rajčata tyčková, jenže těm už truhlíky nestačí. Pro jejich pěstování je nutné použít květináče s minimálním průměrem čtyřicet centimetrů a hloubkou třicet centimetrů. Složení půdy je stejné jako u balkónových rajčat. Samozřejmě i zde platí, že vhodným prostředkem pro pěstování jsou samozavlažovací nádoby.
Pěstování v pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáte, nebo v případě, že chcete u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné, plastové pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníte kvalitním substrátem, rostliny zasadíte stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujete k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
V naší poradně s názvem CUKROVÁ PASTA NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Cukrovou pastu můžete nejlépe použít na depilaci (odstranění) chloupků na nohou. Zde je návod, jak se cukrová pasta připravuje levně doma. Potřeba na to bude bílý cukr, čerstvě vymačkaná citronová šťáva a čistá voda.
Vše dejte do hrnce, důkladně promíchejte a za stálého míchání zahřívejte, až se začnou tvořit bublinky, pak snižte teplotu plotýnky a nechte probublávat, ale stále míchejte! Toto provádějte až do chvíle, kdy tekutina začne mít světle zlatou barvu. Pak to nechte vychladnout. Při vaření je důležité nezahřívat to moc dlouho, aby to nezhnědlo, protože pak se z toho udělá karamel a ten vám akorát tak zalepí hrnec, ale depilaci s tím pak už neuděláte.
Tolik tedy k přípravě cukrové pasty. Nyní se podíváme, jak ji použít k depilaci a odstranit tak chloupky na nohou. Pokožku, kterou budete chtít depilovat, tak odmastěte mýdlem a poté ji důkladně osušte. To je velmi důležité, protože zbylá voda na kůži by nám naši pastu zředila a vše by šlo mnohem hůř. Vhodné je po osušení použít dětský pudr nebo kukuřičný, či bramborový škrob, které ideálně navážou zbytkovou vodu i případný pot z povrchu pokožky. Nyní si dejte do plastové nádoby připravenou cukrovou pastu a nechte ji zahřát v mikrovlnné troubé nebo ve vodní lázni na teplotu 40 až 45 *C. Hmota musí být při této teplotě vláčná. Ani ne moc tekutá a ani ne moc tuhá. Když je hmota moc tekutá, chvilku počkejte, vychladnutím zhoustne. Je-li moc tuhá, tak se nebude chtít přichytit ke kůži, pak stačí dát kapku vody a znovu propracovat a nanést na pokožku nebo více zahřát. Když je naopak moc tekutá, tak zase nejde dobře sundat z pokožky. V tomto případě vezměte kus nepropracované hmoty a pomocí ní řídkou pastu z nohy odstraníte.
Cukrová pasta dokáže odstranit skoro všechny chloupky. Jen ty jemné chloupky, co nejsou ani vidět, to někde nechá, ale na pohled je to v podstatě dokonalé. Bolest žádná, pupínky nikde, jen v tříslech to trochu bolí, ale je to snesitelné. Chvilku bude pokožka červená, ale po chvilce se to zklidní. Po depilaci by nemělo nic svědit a neměly by se tvořit ani žádné dlouhodobé červené pupínky. Velká výhoda je, že se to trhá po směru růstu chloupků, takže se tím zamezí následné zarůstání chloupků pod kůži a hlavně to bere chloupky i s kořínkem, takže nohy budete mít pak krásně hladké na dlouhou dobu.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hlavním argumentem prodejců nabízejících speciální pěstební nádoby na visící rajčata je, že se živiny dostávají rychleji do zelené části vlivem gravitace. Závěsné pěstování rajčat a dalších rostlin je dobrou alternativou pěstování ale i z toho důvodu, že na terase nebo zahradě šetří místo a dobře odolávají rozmarům počasí. Také úroda je dříve ve srovnání s rajčaty zasazenými do země, a to díky rychlejšímu a účinnějšímu prohřívání půdy v nádobě. Navíc se lépe reguluje množství zálivky. V případě, že budete mít pěstební nádoby pod střechou, musíte řešit stejný problém se zaléváním jako u rajčat zasazených běžně do květináčů. Nemusíte se ale tolik bát přelití.
V naší poradně s názvem SKOŘICOVÁ MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Skořice je aromatická kůra skořicovníků, stálezelených tropických stromů. Je léčivá a vyrábí se z ní silice, tinktury, olej a z něj pak i masti. Má kořeněně nasládlou chuť a příjemnou vůni, kterou jí dává zejména sloučenina cinnamaldehyd.
Skořicová mast - návod.
6 trubiček skořice
100 ml olivového oleje
1 sáček želatiny agar
2 kapsle vitamínu E 400 mg
1 lžička čerstvé citonové šťávy
Nejprve si uděláme ze skořice výtažek, tak že skořici necháme macerovat v oleji po dobu 1 dne. Po tuto dobu udržujeme olejovou lázeň teplou do 80*C. Skořice se nesmí v oleji spálit. Pro lepší výsledek můžeme skořici hrubě umlít. Po uplynutí doby macerace přeceďte olej a nechte ho vychladit. Podle návodu připravte želatinu agar a také ji nechte zchladit na stejnou teplotu jako je zchlazen skořicový olej. Pak si připravte hnětací misku, do které dejte želatinu, skořicový olej a k tomu vyprázdněte dvě kapsle vitamínu E a přidejte lžičku citronové šťávy. Vše pak metličkovým mixérem promixujte na nejvyšší rychlost, až vznikne hladká krémová emulze. Tu pak používejte jako běžný mastný krém na svou pokožku. Zbytek masti uzavřete do vhodné nádoby a nechte v temnu a chladnu nejlépe v lednici. Takto emluze vydrží být stabilní až jeden měsíc.
Pozor! Lidé s nemocnými ledvinami vědí, že se mají skořici vyhýbat, proto tato mast není určena pro takto nemocné lidi.
Skořicová mast - účinky
V místech aplikace skořicové masti se podpoří krevní oběh a tím i rychlejší prohřátí zevní tkáně. Výborná je pro revmatiky. Může pomoci při lokální desinfekci pokožky svými antibakteriálními a desinfekčními účinky.
Podobným způsobem se dá vyrobit i rozmarýnová mast, kde rozmarýn působí také jako desinfekce a čistící činidlo. Místo skořice použijte rozmarýn.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
O rozmarýnu je známé, že má množství příznivých účinků na zdraví. Rozmarýn je oblíbenou přísadou do šampónů a dalších výrobků pro péči o vlasy, protože zlepšuje růst a sílu vlasů. Silice z rozmarýnu je s oblibou používána jako dezinfekční ústní voda. Smícháním vody a éterického oleje z rozmarýnu lze také odstranit zápach ze vzduchu. V aromaterapii podporují rozmarýnové silice duševní energii a podporují a zvyšují mentální koncentraci.
Rozmarýnová esence recept
Nejdříve na prkýnku nakrájejte listy čerstvého rozmarýnu, který pak nechte den dva v temnu uschnout. Suché řezanky rozmarýnu budete potřeba celkem 20 polévkových lžic, takže nasekejte opravdu velké množství čerstvého rozmarýnu, aby po smrštění při sušení vystačil. Nejdříve použijte 6 lžic sušeného a nasekaného rozmarýnu, který dejte do skleněné nádoby a zalijte stejným množstvím olivového oleje. Skleničku uzavřete a dejte ji na slunnou okenní římsu na dobu 48 hodin. Každých 12 hodin to dobře protřepejte. Po dvou dnech vezměte druhou čistou skleničku, do které dejte 6 lžic nového suchého rozmarýnu a přes plátýnko sem nalijte obsah nádoby z první sklenice. Lijte to pomalu, aby se olej mohl dobře přefiltrovat. Do nové nádoby proteče obohacený olej, zatímco kousky macerovaného rozmarýnu zůstanou na plátýnku. Pak ještě tyto lístky přes plátno zmáčkněte a vytlačte z nich co nejvíce oleje do druhé nádoby. Tuto druhou skleničku s novu náplní pevně uzavřete a dejte ji také na slunný okenní parapet na 48 hodin a každých 12 hodin protřepejte. Celé to zopakujte ještě jednou s dalšími šesti lžícemi rozmarýnu. Celkem by se ten samý olej měl louhovat třikrát, vždy s novým rozmarýnem. Po prolisování poslední třetí směsi je esence z rozmarýnu hotová. Esence z rozmarýnu se skladujte na chladném a tmavém místě – typicky v lednici.
V naší poradně s názvem KOSTIVAL NA ZUBY VE FORMĚ TINKTURY A NÁVOD NA PŘÍPRAVU DOMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Výplachy úst tinkturou z kořenu kostivalu udrží zdravé a pevné dásně a tím i pevné krčky zubů. Je tedy velmi prospěšné použít kostival na zuby v případě paradontózy. A jak si doma připravíte z kořenu kostivalu tinkturu na zuby, zde je návod.
Nakrájený a očištěný kořen kostivalu vložíme do dobře uzavíratelné skleněné nádoby, a zalijeme ho 9 díly 38 - 40% žitné vodky, slivovice, režné nebo jiného alkoholu v této síle. Pak to dobře uzavřeme a postavíme na 10 - 14 dní na slunce nebo k topení. Občas protřepeme. Za 14 dní se černá tekutina slije do lahviček přes filtrační papír a popíše se názvem a datem, abyste to později poznali, protože nejlepší je tinkturu nechat uležet nejméně dva roky, protože pak je ještě účinnější a ještě mazlavější. POZOR! Kořen kostivalu nesmí přijít do styku s kovem, takže při čištění a krájení kořenu kostivalu používejte keramícké nože a škrabky!
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
S pěstováním balkónových rajčat je dobré začít až v květnu. Pokud ale máte zateplený balkón a víte, že vám v něm již noční teploty neklesnou pod 16 stupňů Celsia, můžete se pustit do pěstování i dříve. Budete potřebovat samozavlažovací květináč, cihly či drcené tašky. Do tohoto květináče udělejte několik otvorů pro lepší provzdušnění půdy. Na dno květináče položte vrstvu cihel či drcených tašek. Kořeny rajčat musí dosahovat až na dno. Je třeba je zasypat kvalitním zahradnickým substrátem až po dolní část lodyhy s odstraněnými listy. Při vysazování umísťujte rostliny šikmo a více od sebe, aby si během růstu vzájemně nestínily. Květináč pak překryjte průhledným polyetylenem. Hlídejte však, aby rostlině nebránil v růstu. Je důležité rajčata umístit na slunné místo.
Rajče je poměrně náročná rostlina – vyžaduje záhřevnou půdu dostatečně zásobenou živinami. Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Ten potom důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj, který nasypete úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, a tím podporuje rychlý a zdravý růst.
Pěstování v nádobách je o něco pracnější – je třeba často a pravidelně zavlažovat a hnojit, protože poskytují jen omezený prostor pro kořeny. Vybírejte vždy proto co největší květináče a do každého umístěte jen jednu sazeničku. Rajčata pěstovaná na zasklených balkónech či ve skleníku mají sice slabší aroma i chuť než plody stejné odrůdy vypěstované venku, ale stejně jsou o poznání chutnější než většina kupovaných a jejich sezóna je prodloužena na více než půl roku.
V naší poradně s názvem JAK SE DÁ VYROBIT CHLOROFORM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Nevíte někdo jak se dá doma vyrobit chloroform?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chloroform se doma dá vyrobit tak zvanou haloformovou reakcí. Haloformová reakce vzniká při smísení acetonu, chlornanu a vody. Použít se dá normální aceton (ředidlo na barvy) a chlorové vápno nebo lépe chlorový prášek do bazenů. Při mísení je třeba chlorové vápno chladit v misce s ledovou tříští a jen pomalu se přikapává aceton. Poté se vzniklá tekutina předestiluje, aby se oddělil chloroform. Další možnost je místo chlorového vápna použít chlornan sodný, který se přítomen například v Savu. Po přidání acetonu se směs chlornanu a acetonu zakalí a začne se zahřívat, takže je také třeba během výroby chladit. Nakonec na dně nádoby zbyde surový cloroform, který je nutno předestilovat.
Chloroform je těkavá látka s jemně nasládlým zápachem. Chloroform se používá k uspávání lidí. Chloroform se také používá pro výrobu chemické zbraně - válečného plynu fosgen, který vzniká při smísení chloroformu a některého oxidačního činidla. Účinky chloroformu na lidský organizmus jsou fatální a je třeba při jeho výrobě řádně větrat.
Potřebujete: 200 g balkánského sýru (strouhaný), 1 vejce, 30 g mletých slunečnicových semen, 30 g lněného semínka, 10 g pšeničných otrub
Příprava: Všechny ingredience prohněteme a vyformujeme váleček. Nakrájíme na plátky. Každý plátek položte na bobkový list, pečte 25 minut při 200 °C. Nenakynou, zůstanou ploché. Jsou vynikající jako základ s máslem pro různé oblohy jako např. šunka, uzená krůtí prsa apod. Před jídlem bobkový list odstraňte. Je možné zmrazit je do zásoby. Místo bobkového listu vyzkoušejte tymián a rozmarýn.
Příprava: Odstraňte z dýně vršek – víko, lžící vydlabejte semínka a vlákna i s částí dužiny, až zbyde centimetrový okraj. Dužinu uchovejte pro další použití. Nasaďte kryt a pečte po dobu 20 minut v troubě při 180 °C. Mleté hovězí maso osmažte na oleji, přidejte česnek a trochu zeleninového vývaru, dužinu z dýně a očištěný a na proužky nakrájený pórek, rajče a rajčatový protlak a chvíli poduste. Pak vše dochuťte zakysanou smetanou a kořením. Fetu nakrájejte na kostičky a vmíchejte do náplně, tu poté vložte do dýně a pečte dalších 20 minut. Hotovou dýni krájejte jako meloun.
Jednoduchá polévka z mletého masa
Potřebujete: 350 g mletého masa, 1–2 lžíce oleje, 1 kostku vývaru, sůl, pepř, půl litru vody
Příprava: Mleté maso v hrnci zprudka osmažit, pak dle chuti ochutit, zalít vodou a přivést k varu. Přidejte kostku vývaru a povařte.
Lososové filety na zelených špekových fazolkách
Potřebujete: 200 g filetů z lososa, 100 g mražených zelených fazolových lusků, 50 g anglické slaniny nebo uzeného špeku, 1 malá cibule, 100 g čerstvého másla, 20g másla s mořskou solí, slunečnicový olej, bílý pepř, sůl
Příprava: Mražené fazolky krátce povaříme v osolené vodě, tak aby ještě byly „al dente“. Scedíme, přelijeme studenou vodou a necháme okapat. Na pánvi lehce osmažíme na rozpáleném oleji kostičky slaniny a cibulky, tak aby nebyla příliš hnědá, přidáme okapané fazolky. Směs promícháme, osolíme a opepříme. Na druhé pánvi na oleji opečeme filety z lososa, pro lepší vůni ke
V naší poradně s názvem ORECHOVÝ OLEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Debnarova.
Domáca výroba orechového oleja a jeho účinky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Na výrobu domácího oleje z ořechů budete potřebovat velké množství zralých jader ořechů. Čím kratší doba od jejich sklizně, tím lépe. Ořechy umelte a drť dejte do vlažné vody na jeden den. Kontrolujte aby ořechy byly stále ponořené ve vodě a voda nevychladla. Pak směs zahřejte na 50 až 60 °C. Přeceďte zahřátý obsah přes jemný cedník. Pevnou hmotu, která zbude pak pomocí lisu ihned vylisujte. Lisování musí být důkladné a rychlé, dokud je vše teplé. Pevnou hmotu můžete znovu zalít teplou vodou a za hodinu postupného zahřívání můžete znovu lisovat. Získanou tekutinu nalijte do skleněné nádoby s úzkým průměrem a dejte vychladit na 2 až 4 °C. Po vyhlazení je možné sejmout pevnou vrchní vrstvu, kterou tvoří domácí ořechový olej. Ořechy obsahují olej, ale z pohledu extrakce, jen v malém množství. Takže na deci oleje budete potřebovat 2 až 3 kila ořechů.
Co se týče účinků, tak ořechový olej bude prospěšný pro pokožku a vlasy při jeho zevním použití. Prospěšný bude také na polykání, ale to raději doporučuji jíst ořechy v původním stavu.
Vypěstovat si vlastní kotvičník ze semínek není nemožné ani v našich klimatických podmínkách. Kotvičník lze pěstovat ve volné půdě, ve skleníku i v květináčích. Pěstování ve volné půdě má oproti skleníku řadu výhod. Rostliny pěstované venku jsou mnohem silnější a odolnější, navíc je téměř nenapadají škůdci. Jediným rizikem pro pěstování venku je nepřízeň počasí. Kotvičník nemá rád příliš chladné a mokré počasí. Poničit ho mohou i přívalové deště a kroupy. Nemáte-li zahradu, kotvičník si můžete vypěstovat i v květináči na balkóně. Kotvičníku se nejlépe daří v lehčích, písčitých půdách. Slunné stanoviště je pro kotvičník zcela ideální. Pokud se rozhodnete kotvičník pěstovat ve skleníku, počítejte s nutností pravidelných kontrol, s denním zaléváním a nutností dobrého větrání. Ve vlhkých sklenících mohou kotvičník ohrozit plísně. Kotvičník zemní můžete pěstovat i v květináčích či v truhlících. Kotvičníky jsou úsporné na místo, takže nepotřebují příliš velké květináče a v truhlíku stačí jedné rostlině cca 10–15 cm prostoru.
Kotvičník se množí výsevem ze semen, takže prvním krokem k úspěchu je získání semen kotvičníku. Kvalitní semena kotvičníku zemního najdete například v e-shopu. Obal semen kotvičníku je velmi tvrdý, naštěstí to není při pěstování žádná překážka, protože se plod sadí do země celý a slupka se samovolně rozloží v půdě. Výsevní substrát nesmí nikdy vyschnout. Nejvhodnější období pro výsev je od března do května. Jestli výsev v tuto dobu zmeškáte, není nic ztraceno, ale musíte počítat s nižšími výnosy z jednotlivých rostlin. Plody kotvičníku vysévejte do misek naplněných kvalitním zahradnickým substrátem. Vyseté plody zasypte cca 0,5 cm silnou vrstvou substrátu. Po výsevu substrát zalijte, ale nepřemáčejte. Riziko plísní můžete snížit dezinfekcí půdy přípravkem Previcur přidaným do první zálivky. Po výsevu musí zůstat substrát neustále vlhký a je nutné hlídat, aby se na něm nevytvářely plísně. Vytvořit optimální vlhkost a teplotu pro klíčení kotvičníku vám pomůže speciální miniskleník s ventilací. Semínka kotvičníku potřebují pro klíčení teplo, proto čím vyšší teplota, tím rychleji semena vyklíčí. Právě vyklíčené rostlinky kotvičníku jsou velmi náchylné na padání klíčících rostlin, proto je co nejdříve po vzejití přepikýrujte do květináčku. Pikýrování neopomíjejte ani v případě, kdy vám přijde zcela zbytečné, protože v misce vyklíčilo zatím pouze pár semínek. Včasným přepikýrováním vyklíčených rostlinek výrazně eliminujete riziko jejich uhynutí. Po přepikýrovaní udržujte substrát i nadále stále mírně vlhký, dávejte pozor na přemočení. Mladé rostliny můžete přenést do skleníku nebo cca od poloviny května vysazovat na venkovní stanoviště. Rostliny určené pro pěstování na záhoně by měly být dobře vyvinuté. Po vysazení na záhon rostliny zalijte, v případě nepříznivého počasí můžete rostlinám kotvičníku postavit ochranný fóliovník, podobný jako pro rajčata.
V naší poradně s názvem KDE KOUPÍM TEKUTÝ DUSÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naďa.
Prosím o kontakt na koupi tekutého dusíku. V lékárně mi řekli, že jej neprodávají. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Sehnat tekutý dusík není problém, když jste továrna nebo ordinace, ale když potřebujete pár litrů, tak to je problém. U dusíku je jeho prodej v malém množství komplikován jeho možnými nebezpečími z popálení mrazem a taktéž i jeho přeprava vyžaduje speciální izolační nádoby. V ČR je v malém množství tekutý dusík k dostání jen v Praze, jako gastronomická ingredience. Zde najdete bližší informace i cenu: http://www.molekularnikuchy…
500 g
mouky (kukuřičná, rýžová, pohanková, kombinace těchto druhů)
250 ml
vody
200 ml
mléka
1 lžička
soli
3 lžíce
oleje
2 lžíce
octa
1 lžíce
cukru
1 a ½
sáčku sušeného droždí
1 hrst
chia semínek
1 lžička
chlebového koření
Postup
Do
nádoby nalijte vlažnou vodu a mléko, přidejte sušené droždí,
cukr, sůl, ocet, olej, mouku a chlebové koření. Směs řádně
promíchejte, pokud je příliš hustá, přidejte ještě trochu
vody. Po zamíchání surovin vytvarujte bochník a posypte ho chia
semínky. Chleba se peče v troubě asi 45 minut při teplotě
220 °C.
MRKVOVÉ
MUFFINY
Ingredience
½ hrnku
jablečného pyré
½ hrnku
oleje
3 lžíce
rozmixovaného lněného semínka
8 lžic
vod
1 a ½
hrnku mouky (rýžová, kukuřičná, pohanková)
½ hrnku
kokosu
½ hrnku
třtinového cukru
1 lžička
prášku do pečiva z vinného kamene
1 lžička
skořice
Muškátový
oříšek
Sušený
mletý zázvor
Sůl
3 hrnky
nastrouhané mrkve
Postup
V jedné
nádobě si smícháte jablečné pyré, olej, lněné semínko a
vodu. V druhé nádobě smícháte mouku, kokos, třtinový
cukr, prášek do pečiva, skořici, špetku muškátového oříšku,
sušeného mletého zázvoru a soli s nastrouhanou mrkví. Obě
směsi smícháme a naplníme tím muffinové košíčky. Košíčky
se neplní celé, asi jen do dvou třetin. Muffiny se pečou při
teplotě 170 °C asi půl hodiny.
RÝŽOVÉ
VLOČKY S OVOCEM
Ingredience
200 g
rýžových vloček
700 ml
mléka
Špetka
soli
1
vanilkový cukr
Ovoce
(jahody, jablka, hrušky, atd.)
Postup
Vločky se
společně s mlékem a špetkou soli přivedou k varu. Do
této směsi se přidá cukr a může se přidat nakrájené/rozdrcené
ovoce. Ovoce se může dát i závěrem na uvařenou kaši.
ZELENINA
S KOZÍM SÝREM
Ingredience
Libovolné
množství oblíbené zeleniny
Olivový
olej
1 cibule
1
stroužek česneku
Pepř
Sůl
Bazalka
Kozí
sýr
Postup
Oloupeme si
a na kostičky nakrájíme cibuli, k tomu se nakrájí na slabé
plátky česnek. Cibule a česnek se na pánvi zpění na olivovém
oleji. Přidá se zelenina a dusí se doměkka. Zelenina se ochutí
pepřem, solí a bazalkou. Na závěr se zelenina posype kozím
sýrem.
V naší poradně s názvem LAPAROSKOPICKA OPERACE ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šandova.
Dobrý den,jsem po operaci žlučníku ,pracuji jako kuchařka ,nosim hrnce,gastro nádoby ,které mají kolem 15kg,za jakou dobu mohu do práce a kdo to určuje. děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud vše proběhlo bez komplikací, tak do práce můžete jít po vyndání stehů. Plnou zátěž zvládnete postupně po měsíci od operace.
Sirup ze smrkových výhonků se hodí na palačinky, vafle nebo francouzský toast, na oslazení nápojů nebo na výrobu originální zmrzliny.
Ingredience
2 hrnky cukru
2 hrnky vody
2 hrnky hrubě nasekaných smrkových výhonků
Postup
Vložte všechny ingredience do pánve a pomalu zahřívejte. Vařte po dobu 5 minut. Vypněte teplo a nechte sirup úplně vychladnout. Potom přelijte do sterilizované nádoby a zchlaďte.
Použití
Kandované jehličí
Po uvaření smrkového sirupu a před jeho zchlazením přidejte 1 hrnek celých smrkových výhonků a pomalu přiveďte k varu. Vařte 2 minuty. Vypněte teplo a nechte smrkové výhonky v sirupu vychladnout. Potom vše přelijte do sterilizované nádoby a zchlaďte. Když je vše chladné, tak nechte z výhonků okapat všechen sirup a jednotlivé výhonky obalte v cukru krystal. Ocukrované výhonky rozprostřete na voskovaný papír, aby mohly uschnout. Když jsou kandované smrkové výhonky suché (může to trvat několik dní), vložte je do vzduchotěsné nádoby a uchovejte v chladničce k příležitostnému použití.
Ve svém příspěvku STAFYLOKOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Hradilová.
Dobrý den, brouzdám internetem a hledám rady na stafylokoka. Mám 7 letého pravnoučka, kterého trápí časté problémy, paní doktorka řeší klidem, užívání
kapek. Protože je školák první třídy, nedá se říct, že mu škola chybí. Ale ....
co zanedbá ?
Ráda bych mu pomohla radou, prosím Vás,
jestli znáte prostředek, pomozte !
Děkuji moc za radu, přeji pěkné dny.
Zdravím
MH.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzka.
Dobrý den,
možná už bude má odpověď zbytečná, ale tak zkusit to můžu. Na zlatého stafylokoka zabírá Lichořeřišnice. Působí jako přírodní antibiotikum.... dají se pořídit kapsle ale i tinkrůra a stojí něco kolom 150,- Kč a opravdu funguje. Najdete zde: https://www.topvet.cz/prizn… nebo si ho jednoduše vyrobíte doma, tak jako já... je to jednoduché. Pokud máte možnost ,zasaďte si Lichořeřišnici ... květy listy i semena postupně otrhávejte a přidávejte do nádoby s čistým alkoholem... líh, vodka a podobně... nechte luhovat ...klidně měsíc i více , pak přecedíte, naředíte destilovanou vodou v poměru 1:1 a podáváte 3x denně 15 - 30 kapek. Můžete dát i do nápoje, pokud to dětem nechutná. Lichořeřišnici však můžete použít i do salátu, či jen tak pojídat květy :-) Přeji brzské uzdravení a hezké jarní dny.
Majoránka pochází z Asie a dnes je možné ji vypěstovat v mírném až teplém podnebném pásmu skoro všude. Majoránka dorůstá do výšky kolem 25–30 centimetrů. Tato bylinka potřebuje stálou teplotu nad 19 stupňů. Majoránka v našich podmínkách vymrzá, a proto u nás nedává semena. Když ji vysejete, tak kvete nejdříve v červenci, ale většinou i déle, takže nestihne dozrát. Bohužel i pozdní mrazík ji zničí. V teplejších krajích, kde neznají mrazy, vyroste majoránka v keřík do podkolení výšky a má vlivem tepla a slunce i více silice.
Pro vlastní pěstování se doporučuje lehká půda rok nehnojená, případně jen kompostem. Ideální je ji sít či ze sazenic sázet po některé zelenině. Nejlépe se jí bude dařit na teplém stanovišti, které bude zároveň chráněno před větrem. Semínka zasejte na záhon koncem dubna na povrch půdy. Jemně je zasypte zeminou. V půlce května můžete vysadit předpěstované sazeničky po dvou až třech rostlinkách. Záhon okopávejte a udržujte ho bez plevele. Na podzim pak majoránku klidně přesaďte do truhlíku. Kdo nemá zahradu, může pěstovat majoránku rovnou v truhlících nebo v bylinkových nádobách na balkóně. Vysévejte ji klidně již koncem ledna do půdy bohaté na živiny. Je zapotřebí ji často hnojit a udržovat přiměřenou zálivku. Majoránku je možné pěstovat také v truhlíku za oknem, kde vám vydrží až do jara.
Pro pěstování majoránky je třeba volit místo, které se vyznačuje zejména tím, že je teplé. Optimální volbou jsou místa, která jsou velmi dobře chráněna před severními větry. Půda pro pěstování majoránky musí být hodně hnojená, jelikož tato rostlinka si vyžaduje velké množství živin. Co se týká zálivky, tak ta by měla být přiměřená. Pozor je třeba si dát na zbytečné přelévání majoránky. Hnojit je třeba organickými hnojivy. Sklízí se až 3x ročně odstřižením kousek nad zemí, jakmile uschne dopoledne v hezkém počasí ranní rosa. Majoránka nati se suší ve svazcích ve stínu při teplotě do 35 °C, aby nevyprchala důležitá silice.
Pokud budete chtít sehnat semínka majoránky, určitě to nebude problém. Jsou k dispozici prakticky ve všech obchodech se zahradním sortimentem. Setí majoránky je také jednoduché. Semínka by se měla vysadit někdy koncem měsíce dubna či na počátku května. Až vyrostou v menší rostlinky, je třeba je přesadit. Dít by se tak mělo v trojsponu s mezerami zhruba o 15 centimetrech. Rostlinky se totiž záhy rozrostou do šířky. Záhon je potřebné pravidelně zbavovat plevele a také čas od času okopat. Majoránka se řadí mezi jednoletky. Na podzim není problém ji přesadit do truhlíku a mít ji přes zimu v čerstvém stavu.
V naší poradně s názvem ČAJ Z KOŘENE PAMPELIŠKY JAK SPRÁVNĚ POUŽÍVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václava Rubášová.
Prosím o radu ohledně čaje s kořene pampelišky. Každý píše něco jiného. Zajímalo by mě co je správné zda vařit nebo louhovat a pak přivést do varu. Prosím o radu děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bylo prokázáno, že kořen pampelišky má antidiabetické účinky, zvýšuje sekreci inzulínu a citlivost, a snížuje hyperglykemické příhody. V jedné studii vědci zkoumali účinky prášku z kořene pampelišky na pacientech s diabetem a zjistili významné snížení hladiny ranní glukózy v krvi nalačno. V současnosti je nutný ještě další výzkum, ale účinky pampeliónového čaje na stabilizaci cukru v krvi jsou slibné.
Recept na tento léčivý čaj vyžaduje pražený kořen pampelišky. Kořeny nejdříve důkladně umyjte, nakrájejte na kousky nebo rozdrťte paličkou a poté pečte v troubě 2 hodiny na 200°C. Po vychladnutí to uložte do uzavíratelné nádoby. Když si z toho budete chtít udělat čaj, tak dejte 1 až 2 lžičky do hrnku s horkou vodou a nechte 10 minut odstát. Pražený kořen pampelišky skladujte ve vzduchotěsné nádobě mimo přímé sluneční světlo.
Nepoužívejte pokud jste nemocná s ledvinami, nebo užíváte léky na tlak a odvodnění a také pokud užíváte lithium.
Pěstování melounů má mnohatisíciletou tradici. Byly pěstovány již přibližně před čtyřmi tisíci lety Peršany, kteří je pak dále rozšířili přes východní Indii dále do Evropy. Dobové důkazy o jejich pěstování ve Středomoří se dochovaly i na nástěnných malbách v pohřbeném městě Pompeje, které bylo zasypáno sopečnou erupcí. Následná válečná tažení a obchodní cesty rozšiřovaly pěstování melounů dále po Evropě, až se dostaly cukrové melouny roku 1495 do Francie. Melouny se mohou pěstovat v teplejších oblastech i v České republice.
Ve svém příspěvku ZALÉVAT HYPERMANGANEM KDYŽ JE PLÍSEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.
Dobrý den
Mám prosbu bylo mi doporučeno když zalévám okurky , papriky , jahody , petržel , atd. ve skleníku a jsou problémy s plísní , abych do nádoby 3000l na zalévání kapénkovou metodou a čerpání čerpadlem přidal Manganistan draselný neboli hypermangan .
Co vy na to a jak se to ředí a zdali to doporučujete taky , lidé se v tom koupají , dezinfekce vody v akvári , namáčený kořínků zeleniny atd. . Těch nádob na 3000l za rok spotřebuji tak 20 , ale do všech by to nedal tak do dvou až třech to je tak do 9000 l za rok .
Děkuji Viktora https://www.ceskenapady.cz/…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Více než 90 % diabetiků II. typu je obézních, proto je většinou třeba diabetickou dietu sestavit tak, aby měla redukční charakter. Úpravou tělesné hmotnosti se velice často upraví i glykémie. Hlavní zásadou stravování je, že musí obsahovat snížené, přesně stanovené množství sacharidů. Přednost by měly mít sacharidy složené ve formě škrobu (krupice, brambory, rýže, luštěniny, ovesné vločky). Jednoduché sacharidy, jako je cukr, med, marmelády, čokoláda, bonbony, slazené nápoje, by měly být nejlépe ze stravy vyloučeny. Velmi důležitá je pravidelnost stravy. Platí zásada, že diabetik by měl jíst méně, ale často, tak 5 až 6 porcí za den. Není možné, aby se diabetik jeden den přejídal a druhý den příjem potravy omezil.
Maso: Jsou povoleny všechny druhy libových mas a netučných uzenin. Při vaření masových pokrmů dáváme přednost dušení, pečení, grilování. Smažení se snažíme co nejvíce omezit. Znamená vysoký přísun nezdravých tuků do našeho organismu.
Mléčné výrobky: Při této dietě jsou mléčné výrobky vhodné, ale vybíráme spíše nízkotučné mléko, tvarohy, jogurty, sýry s obsahem 20–30 % tuků v sušině. Nezapomínejme do diety započítat obsah sacharidů v mléce.
Tuky: Volíme raději rostlinné, nejlépe olivový či slunečnicový olej. Klasické živočišné máslo nahrazujeme měkkými margaríny.
Pečivo: Zařazujeme do jídelníčku v omezeném množství. Přednost dáváme celozrnnému, jelikož obsahuje více vitamínů, nerostných látek a vlákniny. Nejvhodnějším příkrmem pro diabetiky zůstávají brambory.
Zelenina: Pro své malé procento sacharidů je také velmi vhodnou potravinou. Mezi zeleninu s nepatrným množstvím sacharidů řadíme celer, květák, salátové okurky, rajčata, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest. Tuto zeleninu si můžete dopřávat v neomezeném množství.
Moučníky: I mezi diabetiky je mnoho dětí, kterým je těžko odříci nějakou tu sladkost. Jednou či dvakrát týdně jim dopřejte nějakou tu dobrotu. Měly by to být spíše ovocné, tvarohové dezerty a při přípravě bychom měli používat umělé sladidlo. Místo čokolády jim raději nabízejte ovoce.
Každé diabetické jídlo musí být přesně propočítáno. Hlavně co se týče sacharidů. Diabetik tak ví, kolik cukrů v jídle přijme, jak si tedy má upravit dávku inzulinu a jakou si může dovolit svačinku. Většina diabetiků má povoleno přibližně 200–250 g sacharidů na den. Správnou výživou můžeme předejít řadě komplikací, které toto onemocnění přináší. A vy, kdo tímto onem
Ve svém příspěvku LÉČBA BOBKOVÝM LISTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlastimil.
Vážení,jsem rezervovaný vůči "babským" radám ale nálev z bobkového listů je skutečně unikátní,jedinečný prostředek,který vám velmi rychle pomůže od chronických bolestí pohybového aparátu.Jak praví italské přísloví "L' esperienza è madre di scienza" či-li "Praxi ničím nenahradíš",vyzkoušel jsem sám na sobě účinky nálevu z bobkového listu.Předesílám,je velmi vhodné vyčistit zažívací trakt nálevem perorálně a chcete-li i klystýrem,vyprázdnit se a alespoň tři dny v průběhu pitné kůry bobkového listu dodržet půst.U mne proběhla bouřlivá reakce organismu třetí den hladovky když jsem první den započal s kůrou a druhý den zopakoval ještě jednou konzumaci popíjením svařeného bobkového listů 5 gramů v 300 ml vody.Je velmi důležité po desetiminutovém varu slit obsah nádoby včetně bobkového listu do termosky a zde nechat přes noc vyluhovat.Druhy den popíjet po doušcích-ja nejsem tak důsledný,popíjel jsem zcezený obsah termosky ca 8 hodin.Budete velmi mile překvapeni razantním ústupem bolesti v kloubech i zádech a navrátí se vám elán do života.Dalsí zisk bude po skončení kůry až euforická nálada,zbystření mysli a získání nové energie.Zkuste kůru,to,co zde píši je můj osobní prožitek.Trpěl jsem delší dobu bolestmi hlezna,kolenního i kyčelního kloubu,zápěstí,zad-páteře . . . Dnes,čtvrtý den už jím a jsem téměř bez bolesti.Pamatujte ale jediné,úsadu solí jsme si způsobili sami nemírným životním stylem.Až nabudete po očistě elánu do života bez bolesti, vězte,že konzumaci masa,kyselinotvorné složky potravy je třeba výrazně omezit.Rovnež alkoholu,pochutin,uzenin,sladkostí též - ty zase způsobují a podporují nežádoucí pomnožení patogenů v zažívacím traktu.Uazeniny v organismu se hromadily mnoho let,proto bude také nějakou dobu trvat,než se jich zbavíte.Stručně řečeno,stravujeme se blahobytně,nezdravě. Přeji vám zdařilé provedení očisty kloubů a budu rád za vaše postřehy.S pozdravem Vlasta.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kultury tibetské houby obdržené v zásilce propláchněte studenou vodou, vložte do skleněné nádoby, nejlépe do klasické třičtvrtělitrové zavařovací sklenice. Tibetskou houbu zalijte 200–250 ml nesvařeného polotučného či plnotučného mléka (v něm houba rychleji roste, nejlepší je vysokotučné farmářské mléko). Občas dejte houbám více „najíst“ a do mléka nebo místo mléka přidejte šlehačku – tento postup doporučuji provést hned při prvním pěstování, kdy houby obdržíte v zásilce. Houby pak rychleji narůstají. Nádobu zakryjte papírovým ubrouskem nebo několika vrstvami přeložené gázy a zajistěte gumičkou tak, aby do kultury nepadalo smetí a nelezl hmyz. Uložte sklenici s kefírovou houbou na místo s pokojovou teplotou, ale ne na přímé slunce.
Po 24–48 hodinách, když se vytvoří jogurt, opatrně zamíchejte dřevěnou nebo plastovou lžící a přeceďte přes plastový cedník nebo čisté hrubší plátno. Pokud je kultura houby hodně hustá a nejde vylít ze sklenice, můžete ji zředit trochou mléka nebo vody.
Houbu, která zůstane na cedníku, propláchněte mlékem či odstátou vodou a vraťte zpět do vymyté sklenice (horkou vodou bez použití saponátů) a postup opět opakujte. 1x–2x za měsíc houbu dobře properte v odstáté vodě, aby se na ní nevytvořila velká vrstva slizu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto:
Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Návodů je mnoho, ale který funguje? Z recenzí vyplývají následující možnosti.
Alternativní metody
Nachystejte si nádobu s tak teplou vodou, jakou snesete, přidejte kapku octa. Nehty nechte pořádně odmočit a poté ostříhejte kleštičkami, nůžky na to bývají krátké. Ocet nehty změkčí a je vhodný i proti pocení a zápachu a má dezinfekční účinky.
Dejte 1 lžíci kuchyňské soli do nádoby s teplou vodou, ponořte do ní nohy, promněte nehty a vydržte co nejdéle. Poté proveďte střih nehtů.
Odmočte nohy v mýdlové vodě a poté si ostříhejte nehty.
Nasypte Karlovarskou vřídelní sůl do nádoby s teplou vodou a namočte do ní nohy dostatečně dlouho, poté si ostříhejte nehty.
Nehty se musí zpilovat pilníkem do tenka. Udělá to každá pedikérka; na doma si kupte v drogerii papírový pilník a pak už jen nehty udržujte.
Když si omyjete nohy a osušíte, natřete je nehtovou mastí. A pak si je další den pilníčkem upravte.
Komerce
V lékárně prodávají na tvrdé nehty změkčující mast.
Účinný je výrobek Savon Noir (černé mýdlo) kosmetiky La Sultane de Saba.
Také Scholl změkčovač nehtů je už po 10 minutách po nanesení účinný. Změkčuje tvrdé, silné nehty na nohou o 30 %, usnadňuje stříhání a úpravu nehtů. Zmírňuje pocit nepohodlí a pomáhá předcházet zarůstání nehtů. Je obohacený o provitamin B5.
Služby
Pomůže pedikér či pedikérka a ještě si přitom člověk odpočine.
Kompletní pedikúra vyžaduje stejně jako manikúra poměrně velké množství pomůcek, jejichž pořizovací cena nemusí být zanedbatelná. Řešením jsou pedikúrní sety, ty ale ne vždy obsahují ty nejvhodnější pomůcky a nelze je libovolně kombinovat. Často se firmy specializují například na kovové pedikúrní prostředky, ale kovový pilník je pro péči o nohy naprosto nevyhovující. Proto doporučujeme pomůcky kupovat zvlášť podle osobních preferencí a požadavků.
Co všechno je pro správnou pedikúru potřeba:
Zaprvé je to odlakovač. Ten má pravděpodobně většina žen doma. Ale i mezi nimi jsou rozdíly, na které bychom si měli při nákupu dát pozor. Důležité je totiž používat odlakovače bez acetonu. Aceton je agresivní látka, která může způsobit třepení nehtů, jejich vysychání a také tvorbu záděrů. Pokud naopak odlakovače obsahují vitamíny a výživné látky, je to jedině výhoda.
Mezi vatovými tampónky už příliš rozdílů není a na odlakování nehtů stačí bohatě ty běžně dostupné. Pro odlakování hůře dostupných míst se v
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ľubica Bartošová.
Prečítala som si info o tejto bylinke- Rýmovníku, vďaka za cenné informácie a rady k použitiu tejto "zázračnej" a nenápadnej bylinky. Máme ju aj doma, pestujeme v črepníku a varíme z neho čaj. teraz , keď som sa dozvedela viac informácií o ďalších liečebných účinkoch Rýmovníka- ho využijem aj na iné liečebné účely.
Odporúčam túto bylinku, ktorá aj príjemne vonia, k pestovaniu v domácnostiach.
Želám všetkým "bylinkárom" a pestovateľom veľa radosti pri pestovaní a zbere liečivých rastlín- prospešných pre zdravie!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Řečík pistáciový pochází z Íránu. Je to velice otužilý strom. Snese teplotu -10 ° v zimě a +40 ° v létě. Potřebuje slunnou polohu a dobře propustnou půdu. Dlouhé horké léto je nezbytné ke zrání plodů. Je potřeba jeden samčí strom na 6–8 samičích stromů, aby měly plody. Samčí strom může být i jiná odrůda než samičí strom. Řečík pistáciový vyrůstá až do výšky 10 m. Má opadavé zpeřené listy, dlouhé 10 až 20 cm. Plodem je peckovice – pistáciový oříšek.
Některé vyšlechtěné odrůdy ale mají samčí a samičí květy na jediném stromě. Z nenápadných květů, sdružených do latovitých květenství, se vyvíjí množství drobných zašpičatělých plodů červené barvy. Tenké zelené oplodí skrývá pistáciový oříšek – pecku s tenkou a hladkou dvoudílnou skořápkou, ve které je drobné oválné, zeleně zbarvené semeno charakteristické chuti, která vynikne zvláště po opražení a prosolení. Pistácie bývají většinou nejdražší ořechy, které se na trhu nabízejí.
Pistácii pravou e nutné pěstovat na mimořádně vhodných místech, například u osluněné zdi nebo ve skleníku. Osvědčení odrůda 'Aleppo' je dnes pravděpodobně nedosažitelná. Příbuzným, ne příliš odolným druhem je kyperský řečík terebint (Pistacia terebinthus), který obsahuje pryskyřici. Plody má zpočátku červené, během zrání hnědnou a obsahují jedlá, olejnatá semena, která jsou také zelená a zašpičatělá, ale menší. Slouží jako opylovač pro pravé pistácie, které vytvářejí často pyl příliš brzo a nestačí se tak samy oplodnit. Většina semenáčků je proto hybridem obou druhů, což brání prošlechtění pistáciových oříšků. Plody řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) poskytují stolní olej. Tento druh se pěstuje hlavně pro takzvaný mastix, pryskyřičnou hmotu, která se získává ze zářezů v kůře a používá se k výrobě léčiv a žvýkaček.
Pěstování: Pistácie nejsou příliš náročné na půdu. V teplejších zemích jsou vhodnou plodinou pro chudé suché horské půdy, kde nelze jiné, na trhu často méně ceněné druhy ořechů pěstovat. Jeden samčí prašníkový strom se pěstuje asi na šest samičích pestíkových, ale vzhledem k tomu, že pyl dozrává často předčasně, doporučuje se chránit samčí květy papírovými sáčky, dokud nejsou pestíky připraveny k oplození. Pistácie je možné pěstovat ve skleníku. V nádobách vytvářejí atraktivní keře. Je ale nutné jim zajistit opylení. V teplých krajích nebo u ochranné zdi je pistácie zajímavým
Ve svém příspěvku ŠÍPKOVÝ ČAJ PŘÍPRAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Quonax.
Šípky ale obsahují spoustu osinek, o kterých jsem slyšel, že jsou docela nebezpečné pro žaludeční sliznici. Když se šípkový čaj přecedí přes normální ceďáček, tak se tak úplně neodstraní. Řešíte nějak tuhle okolnost, nebo osinky ve skutečnosti nevadí?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rajčata mají ráda příjemné teplé místo na plném slunci a potřebují 8 hodin slunečního světla denně, jinak mohou být slabé a produkují málo plodů. Ideální pH půdy pro pěstování rajčat by mělo mít hodnotu mezi 5,5 a 6,8. Půda by měla být úrodná, hluboká, dobře odvodněná a bohatá na organickou hmotu. Jestliže zemina zůstává mokrá v místech, kam chceme sadit, je třeba vybudovat vyvýšený záhon. Je důležité, aby půda držela vodu co nejrovnoměrněji, protože nerovnoměrný příjem vody může rajčatům způsobit různé problémy. Mezi ty nejčastější patří opadávání květů, popraskání plodů a vyhnívání.
Chcete-li vytvořit pro svá rajčata co nejvhodnější prostředí, je důležité dobré množství kompostu nebo organické hmoty. Obecně se doporučuje 7,6 cm organických látek do horních 15,2 cm půdy. Můžete si také vypěstovat krycí plodinu na pomoc při vytváření půdy. Nechte si vyrůst obilí nebo luštěniny, posekejte je a přidejte do půdy. Tento způsob se nazývá zelené hnojení a zajistí bio kvalitu pěstovaných rajčat. Jako hnojivo můžete rovněž použít hnůj, a to před výsadbou.
ORGANICKÉ HNOJIVO je granulované přírodní hnojivo vyrobené především z péřové moučky a kakaových slupek. Je určeno pro pěstování zeleniny, její dobrý růst a tvorbu plodů. Jde o dlouhodobě působící hnojivo – až 3 měsíce. Je vhodné pro bio zahradu a ekologické pěstování.
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za&nbs
