Vodnaté puchýřky na nohou dokážou člověka zaskočit. Často se objeví náhle, svědí, pálí nebo mokvají a není jasné, zda jde o banální podráždění, alergii nebo kožní onemocnění. Nejistota vede mnoho lidí k samoléčbě, která ale nemusí být vždy správná.
Tento článek pomáhá pochopit, proč se vodnaté puchýřky na nohou objevují, jak se typicky vyvíjejí a v jakých situacích stačí klidový režim. Zároveň ukazuje, kdy už mohou signalizovat problém, který je lepší řešit s lékařem.
FAQ – Často kladené otázky
Mohu si vodnaté puchýřky na nohou propíchnout?
Vodnaté puchýřky na nohou se obecně nemají propichovat, protože tím vzniká otevřená vstupní brána pro infekci a zvyšuje se riziko komplikací.
Propíchnutí sice může krátkodobě ulevit od tlaku nebo napětí, ale nejde o skutečné zlepšení stavu. Kůže ztrácí ochrannou bariéru a puchýřky se často hojí déle nebo se vracejí ve větším rozsahu. Výjimkou jsou pouze situace, kdy je zákrok proveden sterilně zdravotníkem a z jasného důvodu. V domácích podmínkách je vždy bezpečnější puchýřky chránit, udržovat v suchu a sledovat jejich vývoj.
Jsou vodnaté puchýřky na nohou nakažlivé pro okolí?
Ve většině případů vodnaté puchýřky na nohou nakažlivé nejsou, zejména pokud souvisejí s ekzémem, alergií nebo podrážděním kůže.
Obavy z přenosu jsou pochopitelné, ale u neinfekčních příčin nehrozí nakažení rodiny ani kolegů. Riziko přenosu existuje pouze při infekčním původu, například při bakteriální nebo plísňové infekci s mokváním. Pokud si nejste jistí příčinou, je rozumné dbát na hygienu, nepůjčovat ručníky a sledovat, zda se puchýřky nemění nebo nešíří.
Mohu s vodnatými puchýřky normálně chodit do práce?
Ve většině případů lze s vodnatými puchýřky na nohou chodit do práce, pokud nejsou bolestivé a výrazně neomezují chůzi.
Problém může nastat u profesí spojených s dlouhým stáním, fyzickou zátěží nebo nutností nosit uzavřenou obuv. V takovém případě se potíže často zhoršují a ignorování diskomfortu může prodloužit celý průběh. Pokud je to možné, pomůže dočasná úprava obuvi, přestávky na odlehčení nohou nebo krátkodobé snížení zátěže.
Je při vodnatých puchýřcích vhodné sportovat?
Lehký pohyb obvykle nevadí, ale intenzivní sport může vodnaté puchýřky na nohou výrazně zhoršit.
Aktivity spojené s třením, pocením a tlakem v obuvi, jako je běh nebo turistika, často vedou ke zhoršení stavu. Pokud si všimnete, že se po sportu puchýřky zvětšují nebo přibývají, je rozumné dočasně zátěž omezit a zaměřit se na regeneraci kůže. Návrat ke sportu má smysl až po zklidnění potíží.
Mohu chodit s puchýřky do bazénu nebo sauny?
Návštěva bazénu nebo sauny se při vodnatých puchýřcích na nohou obecně nedoporučuje, zejména pokud jsou puchýřky otevřené nebo mokvají.
Teplo, vlhko a chemické látky v bazénech mohou kůži dále dráždit a zvyšovat riziko infekce. Dočasné vynechání bazénu a sauny často urychlí hojení a sníží pravděpodobnost komplikací. Po zhojení kůže se lze k těmto aktivitám postupně vrátit.
Může mít strava vliv na vznik vodnatých puchýřků?
Strava nebývá přímou příčinou vodnatých puchýřků na nohou, ale u některých lidí m
V naší poradně s názvem VODNATÉ PUCHÝŘKY NA NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Již delší dobu se mi tvoří puchýřky které jsou podlité tekutinou která velmi často praskne a odtéká. Kožní lékařka mi doporučila na léčbu gázovým polštářkem IalugenPlus po této terapii se mi vše zhojí ale po několika dnech se zase tyto puchýřky objeví a je to velmi nepříjemné. Otékají mě kotníky na obou nohách. Mám chronickou obstrukčí nemoc, a diabetes druhého typu. Jak bych měl pokračovat v léčbě?
Zdeněk Kopeček Děkuji za kladnou odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vodnaté puchýřky na nohou, ze kterých vytéká voda, se mohou vytvořit z mnoha možných příčin. Může to souviset s vámi zmíněným otékáním kotníků. Nalézt takto řešení bez znalosti vašeho zdravotního stavu je nemožné. Proto budete muset komunikovat s lékařem, který má možnost vás vyšetřit. Začněte u svého kožního lékaře, protože vidíte, že jeho léčba má pozitivní výsledky. Poraďte se, zda-li aplikovaná léčba může být použita dlouhodobě. Zároveň buďte v kontaktu se svým praktickým lékařem, který vám může pomoci zmírnit otoky kotníků a tím zmírnit tvorbu puchýřků s tekutinou. Pokud nebudete s těmito lékaři úspěšný, tak můžete kontaktovat odborníka na otoky kotníků - lékaře kardiologa, popřípadě lékaře nefrologa.
Rakovina dásní může souviset s nevhodnými protetickými pomůckami. Pokud nosíte zubní protézu, která způsobuje otlaky, určitě navštivte zubního lékaře. Ten náhradu vhodně upraví. Ostré hrany zubů, které dlouhodobě poškozují přilehlé tkáně, se rovněž řadí mezi rizikové faktory. Při některých ortodontických vadách dochází k tomu, že se zuby zakusují do okolních měkkých tkání místo toho, aby měly kontakt se zubem protější čelisti. Toto mechanické dráždění může následně vést k rakovinnému bujení. Také každodenní používání ústních vod s obsahem alkoholu není úplně bez rizika, proto jej nelze doporučit. Lepší je vyplachovat si ústa pouze ústní vodou bez alkoholu.
Zhoubné nádory dásně a oblasti za stoličkami tvoří maximálně 10 % všech zhoubných nádorů dutiny ústní. Rakovina dásní se nejčastěji vyskytuje ve věkové kategorii nad 60 let. Muži bývají touto chorobou postiženi více než ženy, ale poslední dobou je u žen zaznamenán nárůst, co se výskytu karcinomu dásní týče. V dutině ústní existují místa na dásni, kde se rakovina objevuje častěji než jinde. Jsou to oblasti kolem dolních třenových zubů a stoliček. Na horní čelist připadá jen 30 % těchto karcinomů.
Změny v buňkách může vyvolat například kouření, alkohol (především tvrdý), různé chemikálie, nevhodné stravovací návyky, nezdravý životní styl, infekce, mechanické dráždění a jiné.
Příznaky onemocnění jsou různé. Objevuje se například vřed na dásni nebo tvrdá boule na dásni, bílá tečka na dásni či červené fleky na dásních. Rakovina dásní se obvykle projevuje jako vřed nebo dlouhodobé narušení povrchu dásní bez přídavných symptomů. Může mít také podobu zarudlé plochy nebo vystouplého útvaru s hladkým, rozbrázděným nebo bradavičnatým povrchem. Časem se může tento útvar začít vředovitě rozpadat, což je doprovázeno silným zápachem z úst. Projevům maligního tumoru dásní může předcházet vytržení zubu, po kterém se nehojí zubní lůžko. Jako taková rakovina zubu neexistuje. Pokud již nějakou dobu nosíte snímatelnou nebo celkovou zubní náhradu, která najednou začíná padat, na vině může být rovněž karcinom dásně. Tím, jak zvětšuje svůj objem, zvedá část náhrady přiléhající na sliznici. Zde je nebezpečí penetrace do kosti a může se vyskytnout rakovina zubní kosti. Nemoc se však může projevit i příznaky, které na první pohled nejsou s ústy nijak spojeny. Mezi takové patří pocení, zvýšená tělesná teplota a nenadálý zásadní úbytek váhy. Alarmující jsou i bolesti ucha nebo padání víček.
Rakovina dásní při delším průběhu postihuje okolní tkáně. V horní čelisti zasahuje čelistní dutiny, tvrdé patro a sliznici tváří a rtu. V oblasti dolní čelisti se nádory dásně rozšiřují na jazyk, ret, ústní
Ve svém příspěvku PUCHYRKY NA RUCICKACH U KOJENCU,OKOLO NEHTU- JE MU 7 TYDNU.DEKUJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Mame puchyrky okolo nehtiku a prstikach.synovi je 7 tydnu.Zvraceni a prujem od narozeni.U lekare kazdy tyden a vse je pry vporadku.Uz nevim co mam delat.Dnes se objevily ty puchyrky.Dekuji za nejake informace.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rakovina dásní se nejčastěji vyskytuje ve věkové kategorii nad 60 let. Muži bývají touto chorobou postiženi více než ženy, ale poslední dobou se zvyšuje výskyt i u žen. V dutině ústní existují místa na dásni, kde se rakovina objevuje častěji než jinde. Jsou to oblasti kolem dolních třenových zubů a stoliček. Na horní čelist připadá jen 30 % těchto karcinomů.
Příznaky
Rakovina dásní se projevuje jako vřed nebo dlouhodobé narušení povrchu dásní bez přídavných symptomů. Může mít také podobu zarudlé plochy nebo vystouplého útvaru s hladkým, rozbrázděným nebo bradavičnatým povrchem. Časem se může tento útvar začít vředovitě rozpadat, což je doprovázeno silným zápachem z úst. Pokud již nějakou dobu nosíte snímatelnou nebo celkovou zubní náhradu, která najednou začíná padat, na vině může být rovněž karcinom dásně. Tím, jak zvětšuje svůj objem, zvedá část náhrady přiléhající na sliznici. Rakovina dásní při delším průběhu postihuje okolní tkáně. V horní čelisti zasahuje čelistní dutiny, tvrdé patro a sliznici tváří a rtu. V oblasti dolní čelisti se nádory dásně rozšiřují na jazyk, ret, ústní spodinu a na kostní trámčinu. Zhoubné nádory v oblasti za posledními stoličkami se na okolní tkáně šíří snadněji než karcinomy dásní. Navíc unikají pozornosti delší dobu, protože jsou vinou polohy hůře viditelné. Bývají doprovázeny potížemi s polykáním, což bývá často mylně připisováno onemocnění zubů nebo hltanu. Metastáze se šíří do podčelistních a hlubokých krčních uzlin.
Léčba rakoviny dásní je převážně chirurgická. Vzhledem k často pozdní diagnostice onemocnění bývá nutno operovat i přilehlé tkáně, na které se již onemocnění rozšířilo, a pacient navíc absolvuje ozařování. Pozdní stadia rakoviny dásní bývají obtížně léčitelná.
Prognóza
Zhruba polovina pacientů s rakovinou dásní se dožívá více než pěti let od léčby této choroby. U karcinomu v oblasti za stoličkami je pětileté přežití obvyklé jen u čtvrtiny nemocných.
V naší poradně s názvem DOBRY DEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den chtěla bych se zeptat ják.se mužů zbavit zubniho kamene a jak mám zpevnit dásně zubarka mi nechce ani poradit jakou mám pouzivat zubní pastu já pouzivam pastu kolejí děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zubní kámen je velice odolná usazenina, kterou ze zubů jen tak nějakou pastou nedostanete. Na to je třeba silnější zbraň v podobě ultrazvuku. Ultrazvukový čistič doslova rozbije zubní kámen a ten se pak lehce odlepí od zubní skloviny. Ultrazvukové odstranění zubního kamene provádí kterákoliv zubní hygienistka. Zubní hygienu nejdete běžně v zubních ordinacích ve větších městech. Zákrok trvá přibližně hodinu a zoubky potom máte, jak když vám právě narostly. Domácími prostředky, jako jedlá soda, sůl s citronem nebo dokonce peroxid vodíku také trochu vybělíte zuby, ale především narušíte i okolní sklovinu, která kámen nemá a zdevastujete okolní tkáně dásní. Potom sice máte o něco bělejší zuby, ale s obnaženými krčky, což není vůbec příjemné a vzniká z toho parodontóza nebo zánět dásní.
Zpevnění dásní můžete provést jednak pečlivým a pravidelným čištěním mezizubních prostor! To se provádí buď dentální nití a nebo lépe kartáčkem na mezizubní prostory. Dásně dále zpevňuje zubní pasta, která obsahuje laktát hliníku, například zubní pasta Lacalut.
Více než tři čtvrtiny dospělých ve věku nad 35 let trpí parodontózou. Většina lidí s onemocněním dásní trpí méně závažnou formou – zánětem dásní. Pokud lidé nedbají na řádnou ústní hygienu, dochází k množení bakterií v ústech a k tvorbě plaku na zubech. Tyto bakterie následně způsobují zánět dásní, což vede k podrážděným, oteklým nebo krvácivým dásním. Mnoho lidí se zánětem dásní nemá bolesti. Pokud jste zjistili zánět dásní včas, můžete ho sami vyléčit správnou ústní hygienou. Ale jestliže se zánět neléčí, může dojít až k vypadnutí zubu. Pokud máte následující příznaky, ihned vyhledejte lékařskou pomoc (i když nezažíváte nepříjemné pocity).
Změny způsobu, jakým do sebe zapadají zuby při kousání, nebo problémy se snímatelnou zubní náhradou.
Tvorba hlubokých kapes mezi zuby a dásněmi.
Dochází ke krvácení dásní během a po čištění zubů.
Volné nebo posunuté zuby.
Přetrvávání zápachu z úst nebo nepříjemná chuť v ústech.
Ustupování dásní.
Červené, oteklé nebo podrážděné dásně.
Při zánětu dásní může dojít k rozvoji parodontózy, což je stav, ve kterém mohou být dásně a kosti držící zuby ohroženy. Bakterie na zubech uvolňují toxické látky, které škodí dásním a přispívají k nákaze. Infekce a zánět jsou výsledkem napadení bakterií, která snižuje funkci dásně a kosti v čelisti. Můžete zaznamenat oteklé, bolestivé dásně, které krvácejí. Pokud se neléčí, dochází ke zmiňované parodontóze a ke ztrátě zubů. Video, na kterém jsou vidět onemocnění dásní, je vidět tady onemocnění dásní video.
Ve svém příspěvku PUCHÝŘKY NA KONEČCÍCH PRSTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubajs.
Dobrý den, chtěl bych zde poprosit o radu, jak účinně léčit puchýřky na bříškách prstů - zapříčiněné mechanickým "poškozením". Jsem houslista a tento problém jsem si bohužel vytvořil sám - nevědomky - když jsem po delší dobu ztvrdlé konečky bříšek zbrušoval pilníkem na nehty...aby se mi lépe hrálo. Nevím, co mě to napadlo za pitomost, ale stalo se. Nyní se s tímto trápím už dlouho a děla mi problém hrát na nástroj...místa jsou velmi bolestivá, pod kůží jakoby "průhledná" = puchýřky. Zkoušel jsem hypermangan, ale jak jsem se dozvěděl, nemá příliš léčivé účinky. Nyní namáčím prsty do teplého odvaru heřmánku s kapkami tea-tree oleje.
Prosím o radu, jsem zoufalý. Díky, K
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ POKOŽKY HLAVY A PUCHÝŘKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den, četla jsem váš článek a dá se říct,že už jsem vyzkoušela snad všechno. Mám lupy už léta,ale daleko víc mě trápí, že asi 2 měsíce mě svědí pokožka hlavy a v hlavě mám takové malé puchýřky,jako bych byla poštípaná. Doma žádnou havět nemáme a nemůžu se toho zbavit.Na kožním mi dali nějaké sérum alpicort,jestli to píšu správně a svědí to pořád.Mám pocit, že se z toho zblázním.Nemáte tam nějakou radu? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lucie, pokorně požádejte svého lékaře o předepsání léku Claritine na to nepříjemné svědění a dále prosím setrvejte v aplikaci Alpicortu. Lékař, který Vám ho předepsal Vaše onemocnění viděl a mohl podle projevů stanovit správnou diagnózu. To se po diskusním fóru udělat lépe nedá. Je nesmírně důležité, abyste po nanesení Alpicortu na pokožku hlavy provedla také její mazáž konečky prstů po dobu 3 minut!!! Tímto lépe odstraníte maz z vlasových folikulů a mazových žláz. Tento přebytečný maz může způsobovat ony nepříjemné puchýřky, o kterých píšete. Účinek se zpravidla nedostaví hned, ale je třeba v léčbě poctivě a pravidelně pokračovat až do vymizení příznaků. Alpicort aplikujte každý den večer před spaním a po vymizení příznaků ještě pokračujte v intervalu 2 krát týdně. Kdyby i přesto tato léčba nepomohla, tak zkuste ambulantní konzultaci svého problému s jiným kožním lékařem.
Bulka na dásni, která se objevuje a pak zase mizí, může být známkou infekce kolem hrotu kořene mrtvého zubu nebo známkou takzvaného parodontálního abscesu, kdy dojde k zánětu závěsného aparátu zubů v okolí následkem parodontitidy. Obojí je stav vyžadující zásah zubního lékaře.
Příčiny
Bulka na dásni může být vyvolána mechanickým podrážděním, hormonálními změnami, jako následek léčby nebo vážným celkovým onemocněním organismu (leukémie). Nejčastěji bulka na dásni vzniká z důvodu zánětu, kdy dochází k nahromadění hnisu mezi povrchem kosti a okosticí, příčina je vesměs odontogenní (akutní parodontitida).
Hnisavý zánět začíná v podobě zánětlivého otoku, ke kterému se přidruží silná emigrace leukocytů a dochází k nekróze. Infekce se někdy ohraničí, nekrotická tkáň propadne zkapalnění proteolytickým působením leukocytů a vznikne dutina (absces), která obsahuje hustou, žlutou, neprůhlednou tekutinu, která sestává hlavně z leukocytů (hnis). Koagulátory bakteriálního původu jsou tedy příčinou vzniku fibrinové bariéry, která tvoří ohraničení zánětu proti okolí, vlastní stěnu však absces nemá. Tato zóna nespecifické granulační tkáně vytváří někdy i několik milimetrů silnou vrstvu, která se chová jako semipermeabilní membrána (pyogenní membrána). Působením osmotických sil dochází ke zvětšování abscesů i bez další exsudace, absces pak působí také tlakem na okolní tkáně a přivodí jejich nekrózu. Nekróza může způsobit provalení abscesu k volnému povrchu a vznikne chodbička, z níž se na povrch vyprazdňuje hnis – hnisavá píštěl slizniční. Abscesová dutina poté zkolabuje, vyplní se granulační tkání, která vyplní zbývající dutinu a celý proces se zhojí jizvou. Struktura okolních tkání může však zabránit kolapsu abscesové dutiny a nevyprázdněný absces přechází do chronického stadia. Je tomu tak například při tvorbě apikálního zubního granulomu, což je v podstatě chronický absces.
Ke zvětšování abscesu dochází tak dlouho, dokud infekce v něm je virulentní (patogenní). Později zpravidla infekce zaniká a růst abscesu se postupně zastaví – autosterilizace abscesu. Při chronickém intersticiálním hnisání bez vyprázdnění navenek dochází následkem rozpadu leukocytů a působením histiocytů k vytvoření pozánětlivého pseudoxantomu, který je pozůstatkem pyogenní membrány.
Příznaky
Ke zvětšování abscesu dochází tak dlouho, dokud je v něm infekce. Později zpravidla infekce zaniká a růst abscesu se postupně zastaví (autosterilizace abscesu). Při chronickém intersticiálním hnisání bez vyprázdnění dochází následkem rozpadu leukocytů a působením histiocytů k vytvoření pozánětlivého pseudoxantomu, který je pozůstatkem pyogenní membrány.
Utvoří-li se v ústech tak zvaný váček na dásni, jedná se většinou o onemocnění zubu, i když se projeví jako nažloutlá bulka nebo vyvýšenina na dásni. Váček se tvoří v dásni jako hnisavé ložisko. Někdy „dozraje“, praskne a zhojí se, jindy může váček na dásni postiženému způsobovat silné bolesti, od kterých odpomůže jen lékařský zákrok – vyčištění. Váček na dásni může mít i čirý obsah – pak se obvykle jedná o opar na sliznici, který nezpůsobuje velké bolesti a po prasknutí se rychle zhojí.
V naší poradně s názvem SEBOROICKÁ POKOŽKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adéla.
Dobrý den, nevím, jestli jsem tady správně, ale - trpím úporným svěděním vlasové pokožky, nejdříve se vytvořily jakoby puchýřky, svědilo to tak, že jsem do nich zatínala nehty, puchýřky splaskly, teď se zřejmě hojí, ale stále to neskutečně svědí. Pokožku jsem ošetřovala diprosalicem, ale to pomůže vždy jen na krátkou chvíli.
Svědění není po celý den, vždy v nějakém intervalu, v noci je klid. Nevíte, co s tím? Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den Adélo, vzhledem k úpornému svědění, které zmiňujete, tak bych ze všeho nejdříve volil přípravek proti svrabu - krém Infectoscab (na lékařský předpis), aplikuje se jednorázově. Jako doplňkovou péči bych doporučil tento mix: 2x denně Aerius tablety (jen na lékařský předpis) a pak k tomu 2x týdně umývat šamponem Kerium DS (volně dostupný v lekárně). Uvedené medikamenty Vám může předepsat Váš obvodní lékař, ovšem bez podrobné prohlídky dermatologem není možné přesně určit správnou léčbu a v tomto případě půjde jen o pokusy. Kdyby výše zmíněné nepomohlo, tak Vám vřele doporučuji zajít k dobrému dermatologovi, aby Vám podrobně prozkoumal Vaši vlasovou pokožku na výskyt svrabu, vší, popřípadě i plísně ve vlasech nebo seboroické dermatitidy. Nepodceňte to a raději jděte rovnou ke kožnímu lékaři.
V době těhotenství je ženský organismus ovlivněn výraznými hormonálními změnami. Mění se vnímání chuti, pachů a zvyšuje se dávivý reflex. V dutině ústní je těmito hormonálními změnami nejvíce ovlivněna dáseň. Hlavním projevem těhotenské gingivitidy (zánětu dásní) je krvácení dásní při čištění chrupu, někdy při jídle, výjimečně jde i o krvácení spontánní. Zanícená dáseň je zarudlá, zduřelá, hladká a lesklá a někdy i mírně bolestivá. Těhotenská gingivitida vzniká hlavně u žen, které již měly zánětlivé změny na dásni před otěhotněním. Příčinou zhoršení stavu je hormonálně navozená vyšší citlivost dásní. Samotný zánět dásně je vyvolán přítomností zubního plaku, který produkuje řadu toxických látek a enzymů. Pokud se tyto látky dostanou do krevního oběhu ženy, zvyšuje se riziko předčasného porodu. Odborníci v USA tvrdí, že správným ošetřením dásní by se dalo zabránit každému pátému předčasnému porodu.
Při déletrvajícím zánětu dásní dochází k jeho šíření na kostěné zubní lůžko a závěsný aparát zubu. V takovém případě již hovoříme o parodontitidě neboli parodontóze. Pokud chceme projevům těhotenské gingivitidy předejít, měly by se ihned na počátku těhotenství či ještě dříve odstranit všechny příčiny, které mohou vést k dráždění dásní. Především je třeba navštívit zubního lékaře a nechat si odstranit zubní kámen. Je třeba úplně přestat kouřit, ale tento požadavek je u těhotné ženy samozřejmý z důvodu ochrany plodu. Pokud má žena v ústech snímatelné či fixní náhrady, je třeba zkontrolovat, zda někde netlačí či mechanicky dáseň nedráždí. To se týká také zubních výplní, které mohou mít ostré hrany. A nejdůležitější je co možná nejpečlivější dodržování ústní hygieny. Při čištění by se neměly opomenout mezizubní prostory, protože plak se kromě zubních krčků zpočátku hromadí hlavně tam. Na zanícené dásně také velmi dobře působí výplachy chlorhexidinem, roztokem pro takzvané „chemické čištění zubů“. Ten lze volně zakoupit v lékárnách. Výplachy těmito roztoky se také doporučují ženám, které si z důvodu zvýšeného dávivého reflexu a následně vyvolaného zvracení dočasně nemohou čistit zuby zubním kartáčkem.
Ve svém příspěvku VODOVÉ PUCHÝŘKY NA CHODIDLECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den,
na chodidlech na obou nohách se mi dělají malé puchýřky, když je propíchnu, jsou plné vody.Jedná se spíše o vnější a vnitřní část chodidel. V zimě jsem měla pokoj, ale nyní se začínají zase objevovat. Je to nepříjemné, trošku to svědí, když je propíchnu, uleví se mi, přestane to svědit. A potom bych se ráda zeptala - nosila jsem umělé nehty na rukou, dělala jsem si je sama, už více než rok je nemám, nehty nechtějí téměř růst a ještě se mi začala dělat evidentně nějaká plíseň - dozelena zbarvená mezi nehtem a kůží na bokách. Jeden čas jsem to měla, ale samo to zmizelo. Nyní se mi tato plíseň udělala na polovině nehtech...co s tím, poraďte, prosím.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JK.
Dobrý den,
vodové puchýřky bývají často diagnostikované jako druh lupénky v důsledku jejich časté recidivy. Příčin může být mnoho, např. i příležitosná konzumace alkoholu, příliš tučná, mastná, slaná či kořeněná jídla, mnoho sacharidů, ale i podráždění pokožky (nadměrné vysušení). Může však jít také o konzumaci potravin např. jablka, rajčata, okurky .... , které rovněž mohou zpouštět projev onemocnění. Významnou roli tu hrají orgány trávicího systému (mj. játra) a orgány vylučovací (ledviny). Při podráždění se na pár dnů objeví drobné puchýřky na chodilech anebo na dlaních a po nasazení "diety" opět mizí. Výborným pomocníkem při vážnějších stavech je odvar z měsíčku lékařského. Stačí zhruba na 30 minut ponořit nohy do odvaru a puchýřky se vstřebají, kůže nesvědí a celkově je ozdravena. Na noc se aplikuje sádlo s obsahem extraktu z měsíčku.
Samotný problem, jak již bylo uvedeno výše, tkví ve funkci jater a ledvin. Pomůže zvýšený pitný režim (čistá voda, nikoli minerálky), dále bylinkové čaje (kopřiva, máta, měsíček, heřmánek). K podpoře funkce jater však výborně poslouží aloe vera (nejlépe Activ aloe - ve dnech problému zvyšte dávku na 25 - 50 ml denně), případně chlorella anebo mladý ječmen. Dobře působí také doplněk stravy - lněný olej, olej z pupalky dvouleté anebo brutnákový olej, který je dražší, ale také vzácnější na důležité látky. Onemocnění nelze vyléčit, ale je možné kontrolovat recidivu a zmírňovat příznaky.
V naší poradně s názvem VODOVÉ PUCHÝŘKY NA CHODIDLECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.
Dobrý den,
také mám tento problém, ale byla doba kdy se mi rozlezly i po rukách, většinou mezi prsty a na konečcích prstů kolem nehtového lůžka... pitný režim dodržuji a jím spíše zeleninu a ovoce, klasické sádlo jsem již zkoušela a nic moc nepomohlo... Puchýřky se vždy vrátí v létě kdy chodím v sandálech a nohy prakticky pořád větrají... žádné ponožky... mořský písek taky nezabral... měsíček lékařský trochu... Nevím si s tím rady.. večer po koupeli je vždy namažu lékařskou vazelínou ale nad ránem bych se uškrábala... zkoušela jsem různé krémy ale vazelina pomáhá nejvíce...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vodové puchýřky na prstech by mohly poukazovat na nějakou kvasinkovou infekci, ale může to býti i příznakem jiného závažnějšího onemocnění. Proto by bylo nejvhodnější zajít za dermatologem na kožní, aby tyto projevy viděl a mohl tak nejlépe určit správnou diagnózu a pak následnou léčbu. Jen tak se toho dá rychle zbavit.
Onemocnění dásní může být bezbolestné, ale může mít i několik zjevných příznaků, a to v pozdních stadiích onemocnění. Příznaky onemocnění parodontózou jsou často nenápadné, příčina nebývá známa. Některé symptomy poukazují i na jiné formy nemoci. Častými příznaky onemocnění dásní jsou:
krvácení během a po čištění zubů;
červené, oteklé a podrážděné dásně;
špatný dech nebo nepříjemná chuť v ústech;
ustupování dásní;
vznik hlubokých kapes mezi zuby a dásní;
uvolnění nebo posunutí zubů;
změny způsobu zapadání zubů do sebe.
I když nemusíte mít žádné příznaky, můžete již mít určitý stupeň onemocnění dásní. U některých lidí má parodontóza vliv jen na určité zuby, nejčastěji na stoličky. Pouze zubař dokáže rozpoznat a určit průběh onemocnění dásní.
Onemocnění dásní lze zabránit řádnou kontrolou plaku. Správná kontrola závisí na profesionálním čištění, které by mělo být prováděno dvakrát ročně, také závisí na denním čištění zubů a používání dentální nitě. Rovněž antibakteriální ústní vody snižují bakterie, které způsobují zubní plak a onemocnění dásní. Někdy je potřeba změnit životní styl, aby bylo případné riziko onemocnění dásní sníženo nebo aby byl zpomalen jeho vývoj.
Přestaňte kouřit. Užívání tabáku je významným rizikovým faktorem pro rozvoj parodontózy. Kuřáci jsou sedmkrát více náchylnější k onemocnění dásní než nekuřáci. Kouření snižuje šance na úspěch některých procedur.
Vyhýbejte se stresu. Stres snižuje schopnost imunitního systému bojovat proti infekci.
Konzumujte vyváženou stravu. Správná výživa pomáhá vašemu imunitnímu systému v boji proti infekci. Příjem potravin s antioxidačními vlastnostmi pomáhá vašemu tělu s nápravou poškozené tkáně. Zejména se jedná o potraviny obsahující vitamín E (rostlinné oleje, ořechy, čerstvá listová zelenina) a vitamín C (citrusové plody, brokolice a brambory).
Vyhněte se svírání a broušení zubů, způsobuje to nadměrnou námahu podpůrných tkání a zvyšuje rychlost opotřebení těchto tkání.
Správná ústní hygiena je jedním ze základních kroků vedoucích ke zdravému životnímu stylu. Naopak lidé se špatnou ústní hygienou jsou náchylnější k onemocněním dásní, to se u nich objevuje až šestkrát rychleji. Pokud někdo z vaší rodiny trpí onemocněním dásní, vzniká zde riziko, že ho budete mít také. Pokud jste náchylnější k tomuto onemocnění, může vám zubař navrhnout častější kontroly, čištění a ošetření.
Zánět dásní je nejranější a nejmírnější stadium onemocnění dásní. V tomto stadiu mohou být dásně zarudlé, mírně zduřelé a mohou snadno začít krvácet. Většina lidí však nepociťuje skoro žádné potíže, takže nemá potřebu vyhledat zubního lékaře. I když navštěvujete zubního lékaře pravidelně, objednejte se ihned, jakmile si všimnete, že máte zarudlé, nateklé nebo krvácivé dásně, a to i když nebudete cítit žádnou bolest. Včasný zásah je v boji s infekcí klíčový.
Někdy se zánět dásní vyvine v důsledku aktuálního zdravotního stavu. Pokud jste těhotná, máte diabetes, léčíte se s rakovinou, jste HIV pozitivní nebo máte AIDS, jste ohroženi více. I když jste zdraví, měli byste péči o ústní dutinu věnovat dostatečnou pozornost a při prvních známkách zánětu dásní navštívit zubního lékaře.
Také vaše geny mohou hrát proti vám. Výzkum ukázal, že přibližně u 30 procent lidské populace hrozí vyšší riziko výskytu zánětu dásní nezávisle na jiných zdravotních faktorech.
Nejlepším včasným zásahem je u zánětu dásní odborné čištění zubů. A pak už je jen na vás, abyste soustavně dodržovali hygienu ústní dutiny, to je čistit si dvakrát denně zuby a jednou denně používat dentální nit. Dentální hygienistka nebo zubní lékař vám může navíc doporučit jako součást včasného zásahu ústní vodu, která pomáhá udržet zubní plak pod kontrolou.
V naší poradně s názvem PUCHÝŘKY PO CELÉM TĚLE-SVĚDIVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radmila Lőrinczová.
Prosím o radu kamarádčina maminka má malé puchýřky skoro po celém těle a je z toho nanervy. Trvá to už dlouho a každý pohyb či dotek trička nebo i kalhotky na těle ji šíleně svědí a pořád jen brečí a brečí. Bohužel jsem to nevyděla tak to nemohu blíže popsat. Byla i na alergologii kde ji vzali vzorek kůže a nic nebylo zjištěno. Kdysi měla rakovinu a ted´jí někdo postrašil že to může být příznak že se to vrací. Prosím zkuste poradit je mi ji hrozně líto je strašně hodná. Děkuji Radmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tento stav, kdy dochází k výsevu puchýřků po celém těle, může mít mnoho příčin. Jestli je vám paní skutečně líto, tak ji doprovoďte na kožní, protože to je opravdu to nejlepší, co pro ni můžete udělat.
Rakovina dásní se nejčastěji řadí mezi spinocelulární karcinomy dutiny ústní. V raných stadiích může být zcela bezbolestná, což vede k jejímu podcenění.
Mezi nejčastější příznaky patří:
nehojící se vřed na dásni trvající déle než 2–3 týdny,
opakované nebo samovolné krvácení dásní,
bulka, zatvrdnutí nebo výrůstekna dásni,
změna barvy – bělavá nebo sytě červená ložiska,
bolest při žvýkání, tlak nebo pocit cizího tělesa.
Pro vizuální orientaci je vhodné porovnat nález s reálnými fotografiemi:
V naší poradně s názvem VODNATÉ PUCHÝŘKY NA CHODIDLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zybněk.
Dobrý den, občas se mi udělá vodnatý puchýřek na chodidle. Nijak to nebolí ani nesvědí. Pokud ho propíchnu vyteče "voda" . Po několika dnech se mi oloupe kůže postižená puchýřkem. Dělá se to jak na chodidle tak i mezi prsty (většinou mezi palcem a druhým prstem ) . Jedná se o plíseň ? je na čase navštívit lékaře ?
děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
U plísně se nedělají puchýřky podlité vodou. Takové puchýře, které popisujete, vznikají tehdy, když dochází k mechanickému otlačení. Navštívení lékaře by bylo vhodné, ale zřejmě bude třeba využít zkušeností jednak kožního lékaře a zároveň i ortopéda, který odhalí příčiny otlaků.
Zánět dásní obvykle předchází parodontóze (onemocnění dásní). Ne všechny záněty dásní však vedou k parodontóze. V rané fázi zánětu se bakterie přemění v plak, který prohlubuje zánět a způsobuje časté krvácení během čištění zubů. Dásně jsou podrážděné, ale zuby prozatím stále drží pevně v důlku. V této fázi nedochází k žádnému poškození dásně ani k nevratnému poškození zubů. Pokud však zánět není léčen, přejde do další fáze, a to do parodontózy. U jedinců s parodontózou dochází ke stažení dásně ze zubu. Tyto malé mezery mezi zuby a dásní se pak plní nečistotami a mohou dáseň dále poškozovat. Imunitní systém bojuje s bakteriemi, které se přeměnily na plak a šíří se a rostou i pod dásní. Toxiny nebo jedy produkované bakteriemi plaku začnou poškozovat kosti a pojivové tkáně, které drží zuby na jejich místě. S postupem nemoci dochází k prohloubení kapes, dásně a kosti jsou poničeny. V tomto případě dochází k uvolňování zubů až k jejich ztrátě. Onemocnění dásní je nejčastější příčinou ztráty zubů u dospělých.
V naší poradně s názvem VODNATÉ PUCHÝŘKY NA CHODIDLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
U plísně se nedělají puchýřky podlité vodou. Takové puchýře, které popisujete, vznikají tehdy, když dochází k mechanickému otlačení. Navštívení lékaře by bylo vhodné, ale zřejmě bude třeba využít zkušeností jednak kožního lékaře a zároveň i ortopéda, který odhalí příčiny otlaků.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zbyněk.
zapomněl jsem dodat že plísní jsem trpěl před těmito puchýřky .. tak jsem právě předpokládal že toto může být další projev plísně ..
Když se onemocnění dásní vyvíjí, objevují se i bakterie, které se hromadí podél dásní (v plaku). Mezi příznaky patří zarudnutí dásní, otok nebo krvácení z dásní. Správná ústní hygiena je nejen dobrou prevencí, ale i léčbou, protože člověk tím předchází parodontóze. Kouření, špatné stravovací návyky a stres může toto onemocnění zhoršit.
Zubní kaz se nejčastěji vyskytuje mezi zuby. Mezizubní prostory patří mezi nejohroženější místa a samotné každodenní čištění nestačí k jejich ochraně před zubním kazem. V tomto případě jsou nezbytnými pomůckami, doporučovanými i zubními lékaři, například mezizubní kartáčky. Ty odstraňují nebezpečný plak z mezizubních prostor a značně snižují riziko vzniku zubního kazu.
Chceme-li mít zdravé zuby i dásně, musíme dodržovat hygienické návyky. Ty spočívají především ve správném používání zubního a mezizubního kartáčku. Při nesprávném používání nebo nepoužívání zubního kartáčku vzniká zubní plak, jemuž se chrup není schopen bránit. Zubní plak je mazlavá hmota ulpívající na povrchu zubů, složená ze zbytků jídla a bakterií. A právě bakterie mohou produkcí kyselin, které naleptají zub a mohou ho poškodit. Výsledkem jejich dlouhodobého působení je zubní kaz či úplná ztráta zubu. Abychom jeho tvorbě zabránili, nestačí používat pouze zubní pastu, ústní vodu či vodní sprchu. Nejdůležitější je mechanické odstranění plaku pomocí zubního kartáčku.
Máte ten problém, že když si čistíte zuby, objeví se spolu se zbytky pasty v umyvadle i krev? Krvácení dásní je následkem zánětu. Zánět probíhá v dásni a v prostoru mezi ní a zubem. Tato rána je pak masivním zdrojem infekce. Až 98 % dospělého obyvatelstva trpí zánětem dásní. Ten se projevuje zápachem z úst, otokem, zčervenáním a bolestí. Zánět má za následek zvýšené množství a aktivitu buněk, které ničí kost tak dlouho, až dojde k uvolnění zubu a následnému vytržení. Pokud se neodstraní zubní kámen a povlak okolo a mezi zuby budete mít kazy, parodontitidu (paradontózu), dopracujete se brzy k zubům ve skleničce. Pamatujte, zdravé dásně nekrvácí.
Existuje řada různých technik čištění zubů, od těch úplně nesmyslných až po ty skutečně funkční. Správná technika čištění zubů vychází z předpokladu dokonalého odstranění zubního plaku i z hůře přístupných míst, jakými jsou dásňový žlábek či mezizubní prostory. Pokud pomineme mezizubní prostory, na jejichž vyčištění používáme mezizubní kartáček či zubní nit, je zubní kartáček pomůcka číslo jedna. Při jeho používání se však musíme držet několika zásad. Nahromadění zubního plaku v dásňovém žlábku vede ke vzniku zánětu dásní a jejich krvácení. Při dlouhodobém hromadění zubního plaku může dojít ke vzniku parodontitidy (parodontózy).
Zubní kartáček bychom měli držet volně, nejlépe mezi prsty jako propisovací tužku. Takovýto úchop nám zabezpečí přesný a jemný pohyb v dutině ústní. Zubní kartáček poté přiložíme čisticími vlákny na přechod zubu a dásně, tudíž by se část vláken měla nacházet na dásni a část na zubu. Nyní skloníme hlav
