PUKLICE NA BOBKOVÉM LISTY bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Bobkový list je sušený list vavřínu ušlechtilého a používá se zejména jako koření. Tuto přezdívku daly vavřínu patrně jeho plody, které připomínají bobky malých zvířat. Původem je rostlina pravděpodobně z Malé Asie. Bobkový list působí lehce sedativně, podporuje trávení, má i antiseptický efekt. Mimo jiné má velmi zajímavý účinek na snižování krevního cukru jako doplněk léčby diabetiků.
Pěstování
Vavřín se ve své domovině ve Středomoří vyskytuje obvykle jako strom dorůstající poměrně značných výšek, roste však pomalu. Pěstuje se pro svoje dekorativní stálezelené vonné listy. Dříve se vavřín používal jako výzdoba při slavnostních příležitostech, například na věnce. Zejména staří Římané a Řekové se vavřínovými věnci zdobili při vítězných bitvách a sportovních zápasech. V dnešní době je pro nás vavřín kromě dekorativního účelu nepostradatelný v kuchyni.
Rostlina tvoří vejčité kožovité listy sytě zelené barvy, které jsou na okrajích mírně zvlněné. Listy jsou silně aromatické a s oblibou se používají jako koření – bobkový list. Rostlina tvoří nenápadné květy vyrůstající z paždí listů. Žluté květy se objevují v červnu. Po odkvětu se tvoří černofialové bobule. Semena se sklízejí na konci podzimu, jakmile plně dozrají. Ve Středomoří se ze semen lisuje jedlý olej. Jako koření se používají pouze listy, a to jak čerstvé, tak sušené. Čerstvé listy vydrží v mikrotenovém sáčku několik dní. Před použitím je raději nakrájíme. Jinak listy sušíme na suchém, tmavém místě. Po usušení listy ze stonků odtrháváme. Můžeme je použít celé nebo drcené.
Vavřín má rád prosluněná místa, tam se mu bude doopravdy dařit. V létě je náročný na dostatek vláhy a hnojiva. I přesto nechte zeminu mezi zaléváním vyschnout. Na půdu není rostlina náročná a snáší dobře i vápenaté půdy. K opravdu dobrému růstu ale potřebuje kyprou a výživnou zeminu. Nenechte se však zmást Středomořím, kde vavřín může působit dojmem rychle rostoucí bezproblémové dřeviny, opak je pravdou. Třebaže rostlina vyžaduje pravidelnou zálivku, má kořeny citlivé na přemokření. Zvláště při pěstování v květináči nezapomeňte na silnou drenážní vrstvu, protože pokud rostlině uhnijí kořeny, tak se s tím jen těžko vyrovná. Dalším parametrem je výživná, ale propustná zemina. Toho docílíte přídavkem perlitu nebo drobného štěrku.
S dobrým prospíváním rostliny bezesporu souvisí řez. Velmi slabé nebo naopak silné větve obrážejí nepříliš ochotně a mnohdy vytvoří pouze 1 až 2 nové výhony. Na to myslete při tvarování, kdy nenechte rostlinu nasadit příliš starého dřeva. Tak snadno dostanete stálezelený keř nebo stromek, vavřín má totiž dobrou regenerační schopnost a snese i hluboký řez.
Pokud chcete vavřín namnožit, jde to celkem jednoduše. K množení se využívají vrcholové řízky, které mají alespoň 3–6 lístků. Umisťujeme šikmě seříznuté sazenice po více kusech do květináčů. Nejideálnější podmínky jsou kolem 25 stupňů Celsia, kdy dokáže skvěle zakořenit. Vavřín se ale množí i ze semen nebo odkopky vzrostlejších keřů.
Z chorob je vavřín náchylný na plísňové onemocnění, takže jej m
V naší poradně s názvem PUKLICE NA BOBKOVÉM LISTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Koupila jsem si krásný vavřín s tím, že budu sbírat jeho listy. Teď jsem ale zjistila, že má na listech puklice. Nevím, jak se jich mám zbavit, abych mohla listy používat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Puklice jdou zničit těžko, protože jsou chráněny odolným krunýřem, který nedovolí přístup sebesilnějšího jedu. Puklice je možné zničit jen mechanicky a nebo chemickou cestou. Mechanické zničení bude pro váš účel nejlepší řešení. Spočívá v tom, že každou pukličku musíte z listu seškrábnout příborovým nožem. Jestli je vaše rostlina zamořená moc a je veliká, tak si raději namnožte z jejich vrcholků rostliny nové. Na sadebních výhonech 15 cm dlouhých pečlivě očistěte všechny puklice a nechte jen pět posledních listů. Ostatní listy odřezejte. Chemická cesta spočívá v kontaminaci vnitřních tekutin v rostlině, protože to je jediná cesta, jak se k puklicím dostat - otrávit jim mízu, kterou sají. K tomu slouží přípravek Mospilan 20 SP, kterým se rostlina postříká. Mospilan je pro rostlinu neškodný, ale pro člověka je po dobu 3 dnů od postřiku zdraví škodlivý. To by ovšem nemuselo vadit při pěstování nových rostlin ze semenáčků.
Bobkový list obsahuje asi 3 % silic, glykosidy, partenolid, éterické oleje, třísloviny a hořčiny a je prospěšný při cukrovce 2. typu, kdy snižuje hladinu cukru v krvi. Byliny obecně mívají příznivý vliv na náš organismus, a to platí i o bobkovém listu, ovšem nic se nesmí přehánět. A samotné byliny bez úpravy životního stylu vám nepomohou.
V naší poradně s názvem GINKO BILOBA PĚSTOVÁNÍ SUSENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Neubauerova.
Dobrý den chtěla bych se zeptat jestli vadí když listy otrham třeba v červnu.Dekuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginko biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginko biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginko biloba jsou dobré jako antioxidanty.
Mahónii cesmínolistou mají rádi zahrádkáři, protože svým hustým vzrůstem a lesklými listy v létě, na jaře záplavou žlutých hroznů květů a od léta do zimy modrými plody musí potěšit každého. Ze zahrádek ji možná znáte, ale víte například, že plody jsou jedlé (obsahuji malé, neškodné množství toxických látek) a mahónii můžete zplaněnou vidět i uprostřed lesa?
Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) je velmi známý stálezelený keř z rodiny dřišťálů. Asi 1 až 2 m vysoký rozložitý keř zdobí zahrady a místy zplaňuje v lesích a parcích, kam jej zanáší ptáci svým trusem. Bobule jsou modré, o průměru až 0,8 mm, a působí dojmem lehce ojíněných kuliček. Za určitých okolností jsou jedlé, což může řadu lidí překvapit. Většinou se má za to, že jsou jedovaté, což není vzdáleno pravdě, protože jsou mírně toxické. Dozrávají koncem července až do konce srpna a rostlinu zdobí dlouho do zimy, kdy slouží jako potrava pro ptáky. Pro lidi jsou nejvhodnější až plně zralé, jinak jsou velmi kyselé. Navíc nedokonale zralé plody v minimální míře obsahují mírně jedovatý alkaloid berberin, který však zpracováním nebo usušením téměř mizí. V plně zralých plodech je ho pouze stopové, neškodné množství, uvádí se 0,015 %. Jelikož o jedovatosti nebo nejedovatosti bobulí mahónie existuje mnoho protichůdných názorů, přikláníme se spíše k doporučení je nekonzumovat.
Ovšem v kořenech, kůře a listech je těchto jedů podstatně více. Příznakem otravy berberinem je nevolnost. Kmínky mahónie jsou šedožluté, bez trnů a lysé. Výtažek z dřeva mahónie byl dříve využíván pro barvení vlny, jelikož má výrazně zlatožlutou barvu. Keř kvete v dubnu až květnu žlutými hrozny vonících květů, které lákají hmyz všeho druhu. Listy jsou vejčité, tvrdě kožovité a pichlavé. Jsou lehce vykrajované a zvlněné, proto se často využívají na ozdobu do podzimních i vánočních vazeb a dekorací. Mahónie cesmínolistá se tvarem listů velmi podobá cesmíně, která je ale jinou rostlinou.
Cesmína
Cesmínu poznáte podle červených plodů. Větvička cesmíny je symbolem amerických Vánoc. Na podzim se listy této rostliny lehce zbarvují do bronzova, u odrůdy Atropurpurea je tento jev nejvýraznější. Cesmíny (Ilex) na světě rostou v mnoha druzích. Některé jsou teplomilné, jiné zase odolné proti mrazu, a právě ty mohou zkrášlovat naše zahrady. Některé keře mohou i u nás dorůst úctyhodných velikostí. Lze z nich vytvářet příjemné tmavozelené pozadí pro pestřejší výsadby, poslouží jako neprostupné, stálezelené a velmi dekorativní živé ploty, tvarované se dobře vyjímají ve dvojici jako strážci branky, loubí a podobně, některé jsou i atraktivními solitérami.
V naší poradně s názvem ZPRACOVÁNÍ LISTŮ GINKGO BILOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA.
Dobrý den.Mám na Vás dotaz.Rozdrtím listy GINKA a plním do želatinových tobolek a pak užívám 1 tobolku denně.Má to též léčebné učinky.Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Užívání surových částí rostliny ginkgo biloba může být nebezpečné. Doporučuje se užívat sušený extrakt z listů v množství 60 až 240 mg ústy denně po dobu až 6 měsíců. Tento extrakt se ale nedá jednoduše připravit v domácích podmínkách.
Chcete-li využít účinky ginkgo biloba na plno v běžných domácích podmínkách, tak si udělejte odvar z jeho listů nebo tinkturu.
Odvar ze zelených listů:
Na konci léta nasbírejte zelené listy. K přípravě čaje použijte 1 polévkovou lžíci nasekaných čerstvých listů na jeden šálek vroucí vody. Pokud chcete, přidejte do něj sladidlo. Nechte louhovat 10 minut.
Ze sušených listů:
Zelené listy usušte ve stínu, ale s dobrou cirkulací vzduchu například ventilátorem. Listy je třeba usušit co nejrychleji, ale bez přehřívání (tj. vyhnout se plnému slunci). Chcete-li otestovat suchost, utrhněte stonek listu a zkuste jeho křehkost. Další možností je vložit čerstvé zelené listy do mikrovlnky mezi dvě papírové utěrky a zahřívat je 60 sekund na vysoký výkon. Listy by měly být křupavé – pokud ne, pokračujte v ohřívání dále, ale jen v 15 sekundových intervalech s následnou kontrolou.
Poté můžete použít jednu čajovou lžičku drcených sušených listů na jeden šálek vroucí vody. Tajemstvím dobrého čaje z gingka je nechat ho louhovat 5 až 6 minut, než ho vypijete.
Abyste dosáhla plného účinku, budete muset vypít 2 až 3 šálky ginkgo čaje denně – to je důvod, proč mnoho lidí volí místo toho profesionálně vyrobené kapsle.
Případně, pokud vám nevadí pít vodku, můžete si udělat tinkturu ze 150g sušených listů na 500ml vodky. Smíchejte ve sklenici, zakryjte a umístěte do tmavé skříňky na čtyři týdny. Denně sklenici protřepejte. Po čtyřech týdnech směs přeceďte a z listů vymačkejte co nejvíce tekutiny. Skladujte ve skleněné nádobě nebo láhvi. Užívejte 1-3 čajové lžičky tinktury denně.
Listy jsou bohaté na vitamíny C, A, D, B a betakaroten, dále představují významný zdroj křemíku, draslíku, vápníku a železa (mají dokonce dvakrát vyšší obsah železa než špenát). Z čerstvých listů se nejčastěji připravuje salát, který má hlavně na jaře v kuchyních některých zemí své stálé místo, nebo se do různých salátů přidávají. Listy pampelišky chutnají podobně jako čekanka, to znamená lehce nahořkle. Nejvhodnější pro přímou spotřebu bez sušení nebo tepelných úprav jsou listy mladé, s nižším obsahem bílého mléka. Z nich si můžeme jednou za čas připravit i očistnou kúru, s jejíž pomocí pročistíme tělo a zároveň si doplníme potřebné vitamíny. Když po dobu dvou týdnů sníme každý den hrst čerstvých lístků, pročistíme si ledviny a játra a zlepšíme si trávení. Taktéž zaznamenáme pozitivní účinky na kůži, kterou čistí a omlazují. Ale pozor! Těhotné ženy by s takovou kúrou měly počkat, jim se užívání pampelišky ve větší míře nedoporučuje. Ve zvýšených dávkách pomáhá pampeliška vyvolat menstruaci. Jak již bylo naznačeno, pampeliška (jak listy, tak kořen) pomáhá při boji proti ekzémům, akné a jiným kožním neplechám. Užívá se vnitřně i jako kožní tonikum. Listy (čerstvé nebo sušené) můžeme přidávat též do polévek. Stejně jako květy i listy by se měly trhat v co nejčistším prostředí, na místech co nejdále od silnice (vyhneme se i parkům, kam se chodí venčit psi). Listy se sbírají od května do října. Suší se na stinném a větraném místě v načechrané vrstvě do 5 cm. Mohou se sušit i na slunci, jelikož jsou prostoupeny mléčnicemi, díky nimž schnou pomaleji. Během sušení se listy několikrát obracejí. Správně usušený pampeliškový list si zachová svěží zelenou barvu, nesmí být tmavý. Usušené listy se balí do papírových obalů a skladují se na suchém místě chráněném před světlem a vlhkostí.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ČAJ Z BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.Bubník.
Jaké jsou zkušenosti s užíváním čaje z listů borůvky
Kolikrát za den by se měl pít
Zda může být lupení z kanadské borůvky nebo jenom z klasické,která roste v našich podmínkách
Jaké množství se dává třeba na 1/2 l vody a jak dlouho se louhuje
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jak si vyrobit borůvkový čaj
Příprava domácího borůvkového čaje je jednoduchá a rychlá. Budete potřebovat pouze sušené borůvkové listí, horkou vodu a přírodní sladidla, jako je med nebo cukr, pokud je to nutné. Mnozí lidé dělají borůvkový čaj jen ze samotných bobulí, ale listy jsou také účinné zdroje živin a jako bonus dokonce obsahují malinké množství kofeinu. Sušené borůvkové listy lze zakoupit ve většině obchodech s přírodními léčivými prostředky. Listy si můžete nasbírat i v přírodě a usušit je.
Recept
2-3 čajové lžičky sušených listů borůvek
2 šálky filtrované vody bez chlóru
1 lžička medu nebo cukru, podle chuti
Postup
Na začátku je třeba přivést vodu k varu a pak odstavit, aby nevřela. Vroucí voda neutralizuje některé antioxidanty, a to je škoda. Přidejte borůvkové listy a nechte po dobu 10-15 minut luhovat. Poté přeceďte a přidejte med nebo cukr, pokud je to žádoucí.
Červená řepa má dostatek důležitých živin. Obsahuje železo, vitamíny B, vitamín C a elektrolyty sodík, hořčík, draslík a fosfor. Listy řepy obsahují vitamín K pro podporu imunitního systému a také beta karoten, který se v těle přeměňuje na vitamín A, antioxidant rozpustný v tucích.
Oblíbený způsob, jak jíst červenou řepu, je pečená řepa s rukolou a kozím sýrem a nebo v zeleninovém salátu. Další způsob, jak si vychutnat červenou řepu, je v polévce, jako je boršč. Existuje mnoho variant výroby boršče. Níže najdete recept na boršč, který lze podávat teplý i studený.
Pokud s přípravou jídel spěcháte, použijte konzervovanou řepu jako poslední možnost. Před konzumací ji nezapomeňte opláchnout, protože konzervy obsahují vysoké množství sodíku, což ve velkém množství není zdravé. Zkuste řepu přihodit k běžnému zeleninovému salátu. Nápady najdete v receptech níže.
Listy z červené řepy jsou také jedlé, takže je nevyhazujte, jakmile si řepu připravíte! Zde je několik návrhů, jak používat listy řepy plné živin:
Orestujte sladkou cibuli, poté, když je téměř hotová, přidejte nakrájené listy řepy a prolisovaný česnek, promíchejte a nechte vařit, dokud nebudou hotové (listy by měly být tmavě zelené a zavadlé).
Vhoďte listy červené řepy do hrnce s vodou s dalšími kousky kořenové zeleniny a vytvořte zdravou zeleninovou polévku.
Odšťavněte listy i se stonky s mrkví nebo jablkem.
Nakrájejte listy do zeleninového salátu
Při loupání a krájení řepy nezapomeňte nosit rukavice, abyste si neušpinili ruce. Červená řepa se také používá jako přírodní potravinářské barvivo k barvení potravin do červena a zanechává skvrny, pokud se ihned neočistí.
V naší poradně s názvem KOPŘIVOVÝ ČAJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Coufalova.
Dobrý den otče. Prosím,jsou teď ještě kopřivy pořád dostatečně obohacující? Prosím o objasnění délky louhování při sušených a čerstvych. Děkuji Vam
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kopřivový čaj, užívaný jako lidový lék po tisíce let, nyní zaznamenává opětovnou popularitu díky vysokému obsahu živin a schopnosti bojovat proti zánětům.
Pití kopřivového čaje má několik výhod. Mezi jeho tradiční použití patří léčba senné rýmy a sezónních alergií, zvládání zánětů a bolestí kloubů a ochrana proti infekcím močových cest.
Čaj ze sušených kopřiv vs. Čaj z čerstvé kopřivy: Co potřebujete vědět?
Ať už si na výrobu čaje zvolíte sušenou nebo čerstvou kopřivu, obě formy nabízejí zdravotní výhody. Sušený kopřivový čaj je užitečný, protože ho můžete skladovat a používat po celý rok.
Čaj z čerstvé kopřivy na druhé straně nabízí trochu jinou chuť a může mít vyšší hladiny určitých živin. Vše záleží na osobních preferencích.
Pokud se ptáte, jaký je rozdíl mezi sušenou kopřivou a čerstvou kopřivou a kterou nejlépe použít na přípravu kopřivového čaje. Obě varianty mají své vlastní vlastnosti:
Sušená kopřiva : Sušené listy kopřivy mají hlubokou, výraznou chuť. Proces sušení koncentruje přírodní chutě kopřivy, výsledkem je bohatší a plnější čaj. Sušené listy lze přidat přímo do horké vody a jsou k dispozici po celý rok.
Čerstvá kopřiva : Čerstvé listy kopřivy poskytují jasnou, živou chuť, která je často vnímána jako jemnější a „zelenější“ než koncentrovanější, robustnější chuť sušených listů.
Kopřivu je nejlepší sklízet na jaře, kdy jsou listy ještě mladé a měkké. V pozdějším létě se vyplatí vzrostlé zdřevnatělé rostliny posekat a z sklidit nově rašící mladé výhonky v příštích týdnech.
Vaření kopřivového čaje je jednoduchý proces. Ať už použijete kopřivy čerstvé nebo sušené, nejdůležitější je dopřát čaji dostatek času na louhování, abyste do šálku dostali všechny výhody kopřivy. Postupujte podle těchto jednoduchých kroků a uvařte si dokonalý šálek kopřivového čaje a užívejte si zdravotních výhod, které kopřiva nabízí.
Přiveďte vodu k varu. Ujistěte se, že používáte kvalitní vodu, nejlépe filtrovanou.
Vezměte lžičku sušeného kopřivového čaje a přidejte ji do konvičky nebo hrnku. Můžete také použít sítko na čaj, pokud nechcete mít v čaji volné lístky.
Lístky v konvici nebo hrnku opatrně zalijte vroucí vodou. Celé to nechte asi 5 minut louhovat, aby se plně uvolnila chuť a léčivé vlastnosti kopřivy.
Pomocí čajového sítka odstraňte z čaje lístky kopřivy.
Nalijte kopřivový čaj do svého oblíbeného šálku a vychutnejte si uklidňující vůně a chutě.
Rozmixujeme gel z listu aloe vera v mixéru. Povaříme šťávu s cukrem na mírném plameni asi 10 minut za občasného míchání, poté přelijeme do sklenice a uchováme v chladnu. Doba trvanlivosti je cca 3 měsíce. Každé ráno si dejte ½ lžičky sirupu smíchaného s vodou pro povzbuzení organismu.
Kandovaná aloe vera
Suroviny:
100 g gelu z listu aloe vera
100 g cukru
Gel z čistého listu nahrubo naporcujeme nožem, smícháme s cukrem a dáme do sklenice se šroubovacím uzávěrem. Necháme několik dní odstát a během této doby tu a tam promícháme. Trvanlivost je cca 3 měsíce. Má tonizující a kompenzační účinky na žaludeční a zažívací trakt.
Aloe vera džus
Suroviny:
100 g dužiny aloe vera
300 ml pomerančového džusu
200 ml minerální vody bez bublinek
2–3 lžíce medu
Dužinu aloe vera vložíme do mixéru, přidáme med, džus, minerální vodu a vše promixujeme.
Med z aloe vera
Suroviny:
3 listy aloe
med
Aloe vera omyjeme a zbavíme bodlin, na 10 dní uložíme listy aloe do lednice. Následně je zbavíme slupky a v hmoždíři utřeme na kaši. Přidáme med v poměru 2 díly medu na 1 díl kaše. Vše dáme do kastrůlku a za stálého míchání několik minut ohříváme při nízké teplotě. Směs nesmí začít vařit. Necháme vychladnout a přelijeme do zavařovací sklenice. Med užíváme na posílení organismu 2x denně před jídlem, a to jednu kávovou lžičku.
Aloe vera nápoj s červenou řepou a jablkem
Suroviny:
200 g červené řepy
2 jablka
25 ml šťávy z aloe vera nebo gelu z čerstvého listu
sůl
½ čajové lžičky nastrouhaného křenu
Oloupeme červenou řepu, rozčtvrtíme jablka a odstraníme jádřince. Řepu i jablka dáme do odšťavovače. Pokud máte gel, rovněž jej odšťavněte. Vmícháme šťávu z aloe vera a nastrouhaný křen, dochutíme solí.
Aloe vera nápoj s malinami a mangem
Suroviny:
½ manga
1 pomeranč
25 ml šťávy z aloe nebo gelu z čerstvého listu
100 ml medového melounu (bez slupky)
50 g malin
Oloupeme mango a meloun, všechny ingredience dáme do mixéru a promixujeme.
Olejová emulze s aloe vera pro regeneraci kůže při popáleninách
V naší poradně s názvem GINKGO BILOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, mám částečně zúžený oční nerv. Očním lékařem mi byla doporučena podpora lečby vytažky z ginkgo biloby. Mám na zahradě strom ginkgo biloby. V průběhu dne sním několik čerstvých listů. má toto užívání listu pro organismus nějaký význam. Děkuji za odpověď Petr.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pojídání listů ginkgo biloba má také blahodárné účinky, ale je nepraktické, protože se do těla dostávají i škodliviny z okolního prostředí, které na listy ulpěly během vegetace. Potom také čerstvé listy nejsou k dispozici po celý rok a úspěch léčby je založen na pravidelném a dlouhodobém užívání. Proto je lepší listy nasušit, uskladnit a pak použít některý z výše uvedených receptů na použití, během celého roku.
Zde naleznete bylinky, které pomáhají na astma. Jejich využití je samozřejmě rozsáhlejší, ale my se zde budeme věnovat především jejich působení na astma.
Patří mezi vytrvalé bylinky, má podobné květy jako máta. Snižuje histamin, je tedy vhodná při léčbě alergií a astmatu.
Použití: Pro léčivé účinky se používají kořeny této rostliny. Užívá se ve formě tablet nebo prášku.
Angínovník čínský (Belamcanda chinensis)
Je známý pod čínským názvem She Gan. Patří mezi léčivé bylinky, přičemž hlavní léčivou částí je oddenek. Léčí bolesti v krku, kašel, astma.
Použití: Z angínovníku si můžete připravit odvar, který pomáhá u výše zmíněných zdravotních obtíží. Doporučené dávkování je od 5 do 10 gramů (jedna čajová lžička) v odvaru. Vzhledem ke své mírně toxicitě se nedoporučuje pro děti ani těhotné ženy.
Listy angínovníku lze také žvýkat jako lék proti respiračním onemocněním a bolesti v krku. Žvýkejte maximálně půl minuty a rozžvýkaný list nepolykejte, ale vyplivněte.
Z angínovníku si můžete připravit rovněž kloktadlo jako pomoc při bolestech v krku – jednu čajovou lžičku pokrájených lístků nechte 15 minut louhovat ve 200 ml vroucí vody.
Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri)
Je tropická rostlina. Léčí astma, bronchitidu a alergie.
Použití: Obvykle se bakopa užívá nastrouhaná jako koření nebo ve formě kapslí.
Čechřice vonná (Myrrhis odorata)
Je vytrvalá rostlina patřící do čeledi Apiaceae. Nyní opomíjená, tradičně byla používána k léčbě kašle, astmatu a dušnosti. Hlavní účinnou složkou v čechřici je esenciální olej, který obsahuje anetol, seskviterpeny a flavonoidy. Právě anetol je zodpovědný za výraznou chuť anýzu a vůni rostliny.
Použití: Pro lékařské účely se používají listy, kořeny i semena rostliny.
Česnek medvědí (Allium ursinum)
Pomáhá proti chřipce i astmatu.
Použití: V léčitelství se využívá jako doplněk stravy pro zlepšení trávicího ústrojí, krevního oběhu nebo jako prevence proti nachlazení a astmatu.
Devětsil lékařský (Petasites hybridus)
Pro léčebné účely se používá především oddenek. Ten se suší asi při 40 °C. Oddenek je nutné od rostliny oddělit před jejím rozkvětem. Mírní astma. Rostlina vydává nežádoucí pach, který může vyvolat u některých lidí nevolnost.
Použití: Používá se jako nálev při léčbě astmatu. Lze používat dlouhodobě.
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)
Podporuje vykašlávání hlenu. Tlumí křeče průdušek. Pomáhá při astmatu.
Použití: Pro léčebné účely se využívá hlavně květ divizny, případně její listy. Divizna se podává ve většině případů vnitřně v podobě čaje, jako odvar z kvě
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Můžu jíst červené zelí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zelí je při Warfarinu problematické, protože obsahuje mnoho vitamínu K. Nejvíce vitamínu K má zelí bílé, kde stačí jen 4 listy a máte vyčerpaný veškerý limit. 4 listy bílého zelí v sobě obsahují 100 mikrogramů vitamínu K, přičemž limit při Warfarinu je 90 mikrogramů za den. Sníte li v jeden den tyto čtyři listy bílého zelí, tak již nemůžete jíst nic rostlinného původu. Červené zelí je na tom o trochu lépe a pro dosažení maximálního limitu je zapotřebí rovných deset velkých listů. Hodláte-li do svého jídelníčku nárazově zařadit červené zelí, tak můžete, ale v ten den omezte příjem jiné zeleně zbarvené zeleniny. Vycházejte z toho, že jeden list bílého zelí obsahuje 25 mikrogramů vitamínu K a jeden list červeného zelí obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K.
Jak se ukázalo, existuje vysoce účinný lék na výrony, naraženiny a modřiny a na oteklý kotník, který neobsahuje vůbec žádný led. Pro mírné případy dobře poslouží obklady z vilínu. Když je to vážnější, velmi účinný je octový obklad. Pokud se bylina jako šalvěj používá spolu s octem ke zvýšení potence, pak vzniká lék nazývaný octový obklad.
Ingredience
Ocet (postačí jakýkoli druh, nejlepší je domácí jablečný ocet);
4-5 listů silného hnědého papíru nebo bambusových papírových ručníků;
Naplňte skleněnou mísu asi 1 litrem octa. Nastříhejte velké kusy silného hnědého papíru (skvěle fungují ekologické papírové tašky z obchodu s potravinami) nebo bambusové papírové ručníky (ne běžné papírové ručníky!) a několikrát je přeložte na proužky. Každý pás by měl být asi 15 cm široký a 40 cm dlouhý.
Vložte každý proužek do misky s octem jeden po druhém.
Vyjměte proužek z octa, když je nasáklý, a jemně jej vyždímejte.
Proužek pevně naviňte kolem postižené oblasti. Pokračujte s dalšími proužky, dokud nebude pokryta celá pohmožděná nebo vymknutá oblast. Chlad octového obkladu by měl působit uklidňujícím dojmem a neměl by v žádném případě bolet. Pevně zakryjte netoxickým potravinářským obalem, aby obklad zůstal na místě.
Octový obal často měňte. Optimální by bylo každou hodinu nebo dvě, ale minimálně pokaždé, když to zaschne.
Během několika hodin by otok měl začít klesat, protože ocet vytáhne zadrženou vodu na povrch.
Pokud byste chtěli použít volitelné šalvějové listy s octovým obkladem pro zvýšení účinnosti tohoto léku, postupujte podle těchto kroků a vytvořte obklad ze šalvějového octa:
Listy šalvěje položte na čisté dřevěné prkénko a válečkem jemně vyválejte, aby se šťáva dostala na povrch. Listy určitě netrhejte.
Rozválené listy dejte do středně velké pánve a zalijte trochou octa.
Poduste je na velmi mírném ohni asi pět minut. Při blednutí listů byste měli vidět trochu páry, ale určitě nepřiveďte směs k varu!
Vytáhněte podušené listy a chvíli je nechte vychladnout na čisté utěrce.
Listy šalvěje přiložte ještě horké na poranění a přikryjte ručníkem, aby se v něm udrželo co nejvíce tepla.
Nechte na postiženém místě asi hodinu, dokud otok nezačne ustupovat.
Opakujte podle potřeby pro urychlení hojení a zmírnění nepohodlí.
Obyčejná verze octového obkladu je užitečným prostředkem, který můžete mít po ruce, když není k dispozici led, například při kempování nebo pěších výletech. Jednoduše zabalte malou lahvičku octa a několik proužků hnědého papíru do lékárničky pro nouzové ošetření výronů a modřin.
V naší poradně s názvem MOTÝLÍ KEŘ - ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Povolná.
Prosím o radu,u keře mi začaly černat listy. Motýlovník jsem postříkala proti
mšicím,ale nepomohlo to.Kvete,ale zdá se mi,že za celé léto(zatím)
vůbec nevyrostl.Prosím, čím mám keř postříkat. Děkuji EP
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Proč černají listy na motýlím keři?
Plísňové choroby a padlí způsobují mnoho skvrn na listech, které mají barvu od žluté po hnědou a dokonce i černou nebo tmavě hnědou. Tyto skvrny mohou být kruhové nebo nepravidelné, ale obvykle se z nich krátce po jejich objevení vyvinou plodnice. Plísňovým onemocněním prospívají vlhké podmínky.
Co dalšího způsobuje tmavé listy na motýlích keřích?
Pokud jsou vadnoucí listy scvrklé a hnědé, motýlí keř trpí nedostatkem vody. Motýlí keř potřebuje vodu během růstového období na začátku jara a během období sucha po celou sezónu.
Pokud jde o plíseň, odstraňte zcela napadené rostliny nebo ostříhejte větve a zbytek živé rostliny postříkejte fungicidem, typicky OTRIVA. Seznam všech fungicidů, které jsou nyní v nabídce pro ochranu okrasných rostlin proti plísním a padlí je vidět zde: https://www.zbozi.cz/hledej…
Babská rada jak se zbavit černé plísně na listech motýlího keře je postříkat postižené rostliny směsí vody a saponátu. Rozmíchejte 1 polévkovou lžíci domácího tekutého pracího prostředku v 3,5 litru vody a nastříkejte jej na rostliny.
