Informace od zdravotní sestry
 |
MENU
PROSTATA
KREVNÍ TLAK
CUKROVKA
WARFARIN
Punkce u dětí se provádí nejdříve ve třech letech v celkové anestezii. Pokud je zákrok proveden správně, je nebolestivý. Pokud je nález hnisu potvrzen, většinou se punkce opakuje po dvou dnech a dále se až do zlepšení lokálního nálezu u dětí minimalizuje.
Video s punkcí nosních dutin.
Zdroj: Punkce dutin
V diskuzi LUMBALNI PUNKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den,mám dotaz jestli nemůžou být vysledky lumbalni punkce ovlivněny pokud užívám kortikoidy a byla mi podána infuze solu medrolu.Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Lumbalni punkce
Punkce ascitu je ordinována, když se volná tekutina (ascites) nahromadí v dutině břišní. Účelem je uvolnit tlak na břišní orgány. Místo vpichu se obvykle nachází 3 cm pod pupkem vlevo nebo vpravo v krajině mezi pupkem a hřebenem kosti kyčelní.
Pacient je informován o důvodu provedení punkce a o tom, že musí být před zákrokem vymočen, vyprázdněn (klyzma při zácpě), a rovněž o nutnosti zachovat při punkci klid.
Speciální pomůcky: punkční jehly, sterilní hadička s kónusem, peány, trojcestný kohout, sběrná nádoba na punktát, břišní pás.
Dokumentace obsahuje datum, čas punkce, barvu, čirost, zápach výpotku, množství, hustotu, vitální funkce, sledování nemocného a jeho problémy. Zaznamenává se hmotnost a objem břicha před a po punkci. Pacient by měl být po výkonu klinicky sledován, zvláště jeho oběhová situace a lokální nález na břiše.
Zdroj: Anatomie břišní dutiny
V naší poradně s názvem LÉČBA SINUSITIDY PUNKCE DUTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Sokolová.
Nevybavuji si, jestli se nějak říká punkční jehle na punkci dutin. Potřebuji do křížovky -
na 5 písmen.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Běžně se k označení punkční jehly používá název trokar. Potřebujete-li název na pět, pak zkuste název chiba. Chiba jehla je nově používaný nástroj délky 15 až 20 cm, vnitřního průměru od 0,5 mm. Chiba jehla je jemná a ohebná a při provádění punkce minimalizuje riziko poranění okolních struktur.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Léčba sinusitidy punkce dutin
Při punkci lékař prorazí kost poblíž dutiny, vypláchne dutinu sterilní tekutinou, což většinou stačí k tomu, aby se pacient skutečně hojně vysmrkal (obvykle v předklonu do nastavené lékařské misky). Bohužel je někdy potřeba zákrok opakovat, a to třeba několik dní po sobě. Někteří lékaři umrtvují místo zákroku nikoli tamponky, ale injekcemi, které jsou samy o sobě dost bolestivé, proto je dobré se předem zeptat na zvolený postup.
K punkci se většinou přistupuje u akutně se rozvíjejících potíží, kdy dutiny a jejich okolí citelně bolí, pacient mívá horečku, rýmu a celkově mu není dobře a kdy rentgen potvrdí rozsáhlý zánět zejména v největší čelistní dutině. Na zanesené dutiny ukazuje také huhňání. Někdy je však punkce rovněž řešením v případě chronických potíží nebo tehdy, když konzervativní léčba nezabere. Ta spočívá v podávání silných celkových antibiotik, která jsou u rýmy s bolestivým zánětem dutin namístě. Pacient kromě toho musí pravidelně nos vykapávat a měl by i inhalovat.
Pokud je punkce dutin správně provedena, tak nebolí. Je zde jen nepříjemný tupý pocit. Punkce se provádí v lokální anestezii.
Zdroj: Punkce dutin
V diskuzi ZKUŠENOSTI S PUNKCÍ ČELISTNÍCH DUTIN 2018 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Klej.
ZÍTRA 7.8 2018 mě čeká punkce čelistních dutin,oddalovala jsem to ale z nosu mi stále nic neteče a RTG ukazoval plné dutiny...nepomohly ani antibiotika...snad to zvládnu...strach mám ale pořádný...:o( nejsem schopná nic doma udělat..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Kejšmídová.
dnes mě byla udělána punkce čelistních dutin,chci jen říci , aby ten, koho tento zákrok čeká se nebál,paní doktorka mi nosní dírku vytříkala sprejem,který během chvilky zabral a pak jsem jen slyšela křupnuti...čekala jsem pořád na tu strašnoou bolest o které jsem slyšela..ale ta se nedostavila..četla jsem , že pokud lékař na ORL je zkušený , že punkce nebolí a já měla štěstí na opravdu dobrou a zkušenou paní doktorku od které punkce opravdu nebolela....:o)
Zdroj: diskuze Zkušenosti s punkcí čelistních dutin 2018
Punkce, respektive biopsie, se provádí pacientům s uzlíky nad 1 cm, někdy i menšími. Jde o to, že sice opravdu existují některé znaky, které pomáhají odhadovat riziko, že se jedná o zhoubný nádor, nicméně nejsou nijak jednoznačné ani spolehlivé. Proto se indikuje cytologické vyšetření. Punkce slouží k upřesnění typu postižení štítné žlázy a v případě uzlů nebo cyst k posouzení, jestli se jedná o uzel nezhoubný, „neškodný“ (těch je většina), anebo již nějakým způsobem podezřelý.
Samotné vyšetření probíhá tak, že se udělá ultrazvuk, který lokalizuje daný uzel. Pak se pod ultrazvukovou kontrolou do toho uzlíku píchne tenkou jehlou (jako při odběru krve), do stříkačky se nasají buňky a ty jsou pak vyšetřovány pod mikroskopem k určení jejich charakteru. Je to píchnutí do krku, každý je na tuto oblasti jinak citlivý, jinak toleruje injekce, takže jestli si přivedete doprovod, je jen na vás. Různá zařízení mohou mít pravidla sdělování výsledků jiná. Většinou je ale výsledek zasílán indikujícímu lékaři poštou. Podle výsledku mikroskopického vyšetření se pak plánuje další diagnostický a léčebný postup.
Následky po tomto vyšetření nejsou.
V naší poradně s názvem LÉČBA SINUSITIDY PUNKCE DUTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Běžně se k označení punkční jehly používá název trokar. Potřebujete-li název na pět, pak zkuste název chiba. Chiba jehla je nově používaný nástroj délky 15 až 20 cm, vnitřního průměru od 0,5 mm. Chiba jehla je jemná a ohebná a při provádění punkce minimalizuje riziko poranění okolních struktur.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena Sokolová.
Pro Dr CEMPÍREK
Děkuji - Sokolová
Zdroj: diskuze Léčba sinusitidy punkce dutin
Obrnu lícního nervu může způsobit infekce herpetickými viry, které jsou původci oparů. Obrna přichází náhle. Jedná se o periferní typ obrny. Za obrnou ovšem může být i borelióza, což potvrdí sérologické vyšetření a lumbální punkce. U onemocnění boreliózou může dojít k centrální obrně lícního nervu, kdy poškození je již v mozkové kůře či na nervové dráze před samotným jádrem lícního nervu. Výsledkem je výpadek schopnosti pohybovat protilehlou polovinou úst. Koutek padá dolů. Z nedovřených úst mohou vytékat sliny a je narušena schopnost artikulovat.
Zdroj: Obrna lícního nervu
Pokud lékař získá podezření na onemocnění meningokokem, okamžitě je zahájena léčba silnými dávkami antibiotik, a to ještě předtím, než se diagnóza potvrdí rozborem krve. Pacient je převezen do nemocnice, kde se případně zajistí jeho životní funkce. Diagnózu lze potvrdit i provedením lumbální punkce a následným rozborem mozkomíšní tekutiny. Smrt u tohoto onemocnění nastává nejčastěji do 24 až 48 hodin od vypuknutí nemoci. Pokud dotyčný nemoc přežije, nese si často s sebou po zbytek života trvalé následky v podobě postižení srdce, hluchoty, slepoty, amputovaných částí těla, epilepsie, ochrnutí nebo psychomotorické retardace.
Zdroj: Meningokok
V naší poradně s názvem LÉČBA SINUSITIDY PUNKCE DUTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Běžně se k označení punkční jehly používá název trokar. Potřebujete-li název na pět, pak zkuste název chiba. Chiba jehla je nově používaný nástroj délky 15 až 20 cm, vnitřního průměru od 0,5 mm. Chiba jehla je jemná a ohebná a při provádění punkce minimalizuje riziko poranění okolních struktur.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stáňa.
Já na punkci byla několikrát a ta jehla je PEKLO! A je to taky na 5 čísel.....
Zdroj: diskuze Léčba sinusitidy punkce dutin
Lékař může diagnostikovat herpes ucha podle viditelných příznaků – charakteristické puchýře a zarudnutí kolem ucha. Další testy se provádějí tehdy, když nastanou komplikace a je nutno detekovat patogeny. Přímá detekce virů se provádí pomocí polymerázové řetězové reakce z postižené tkáně nebo puchýřů.
Mozkomíšní mok prochází zánětlivými změnami, přičemž dochází k výskytu většího množství buněk a proteinů v imunitním systému, než je obvyklé. Diagnóza mozkomíšního moku se provádí pomocí lumbální punkce. Jedná se o dutou jehlu, která se zavede do páteřního kanálku a odebere se vzorek moku. Tento mok se následně zkoumá pod mikroskopem.
Zdroj: Herpes v uchu
V naší poradně s názvem LIPOM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.
Dobrý den,píše se tu,že odstranění lipomu je ambulantní zákrok,jaký důvod tedy má chirurg,který mě objednal na odstranění lipomu ze zadní části stehna do nemocnice s pobytem na 3dny.Mám tam 2 větší-(cca8x5,5x4cm) a 2 menší lipomy-(2x2cm)Prý mi dají celkovou narkozu,je to nutné?Mohli by mě to vyndat někde ambulantně?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U takto velkého počtu excizí je hospitalizace normální. Obvykle se nepoužívá celková narkóza, ale jen umrtvení dolní části těla pomocí lumbální punkce. Ambulantně by to šlo udělat postupně po jednom, ale to by bylo tak na měsíc. Tahle rychlejší varianta je pro vás lepší.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Lipom
Zánět vedlejších nosních dutin neboli sinusitida je vlastně zanícení sliznice výběžků z dutiny nosní – vedlejších dutin nosních. Může jít o dutiny čelistní, čichové, čelní či klínové, přičemž potíže se mohou vyvinout jak na jedné straně, tak na obou. Tento zánět může být indikací k punkci dutin.
Nejprve lékař do nosu nastříká či vloží na vatových tamponcích roztok, který nos znecitliví. Poté pronikne nástrojem, který připomíná tlustou jehlu, přes tenkou kostěnou stěnu mezi dutinou nosní a čelistní dutinou. Čelistní dutinu vypláchne. Vy na vlastní oči uvidíte, co je možné si v dutinách nastřádat. Do dutiny někdy vstříkne rovnou i roztok antibiotik.
Zdroj: Punkce dutin
V diskuzi TUKOVÉ BOULE NA ZADECH 10-TI DENNIHO STENATKS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Zdravim,chtela jsem se zeptat zda mi nekdo neporadi..Stenatko je nejmensi z vrhu..vcera se mu za hlavickou objevila boulicka.Ma tam i stroupek.Nevim jak se mam v teto situaci chovat..zda vzit maleho na veterinu..ma jen 10dni..prosim porad te dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
posoudit oč se jedná - zvlášť u tak malého štěněte - bez pohmatu útvaru a případně punkce nelze. Objednejte se proto na veterinární pracoviště, určitě Vám poradí. Chce to ale pejska opravdu osobně vidět.
Hezký večer,
MVDr.Hrachová
Zdroj: diskuze Tukové boule na zadech 10-ti denniho stenatks
Při výskytu vody v koleni byste měli navštívit ortopeda, který provede odsátí tekutiny pomocí jehly (zákrok trvá cca 3 minuty, není nijak výrazně bolestivý). Tento výkon se odborně nazývá punkce. Tekutiny je většinou kolem 25 až 100 ml. Po odsátí výpotku ve většině případů dojde k úlevě od bolesti a splasknutí nateklého kolene. V případě podezření na infekci se nasazují antibiotika a další léky potlačující bolest (Ibalgin, Paralen, Ibuprofen). Doporučuje se nechat poškozené koleno v klidu a chladit. Pokud dojde k opětovnému vytvoření tekutiny v kloubním pouzdru, doporučuje se provést artroskopii pro zjištění příčiny. Nalezení příčiny není totiž tak snadné.
Zdroj: Voda v koleni
V naší poradně s názvem GANGLION NA NOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Pazourkova.
Dobry den ,měla sem gangloin na ruce a nechtela sem podstoupit punkci po kratke dobe zmizel. Ted ho asi mam na noze na kloubu od palce a jelikoz nosim v praci pevnou obuv tak boli. Co krome punkce podniknout. Dekui
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejdříve byste měla navštívit lékaře ortopeda, abyste s jeho pomocí mohla zjistit co přesně způsobuje onen novotvar na vašem palci. Podle zjištění se pak určí další postup.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Ganglion na noze
Vyšetření pomocí počítačové tomografie a magnetické rezonance však umožňuje výdutě odhalit včas, lékaři je prý často objeví náhodně, když těmito metodami vyšetřují jinou nemoc. U výdutí menších než pět milimetrů nehrozí vysoké riziko prasknutí, větší aneurysmata se pak zpravidla operují buď zasvorkováním, nebo zavedením speciální spirálky přímo do výdutě, díky čemuž se v ní vytvoří krevní sraženina a krev přestane vytékat. Krvácení se projevuje velmi silnou bolestí hlavy, zvracením, strnutím šíje a ztrátou vědomí.
Zdroj: Výduť na mozku
Jaterní otoky kombinují dva mechanismy: toxický a hypalbuminemický. Základem je stáza krve v portálním systému, do níž pronikají gramnegativní střevní bakterie, které běžně bývají eliminovány v játrech. Stázou se otevírají portokavální anastomózy, kterými se gramnegativní bakterie dostávají do systémového oběhu. Tato endotoxémie způsobí zvýšenou tvorbu oxidu dusnatého, jenž působí v periferii vazodilatačně. Následkem je otok, snížení cirkulujícího objemu krve a aktivace systému renin–angiotenzin–aldosteron. Poškozená syntetická funkce jater zároveň zapříčiňuje hypalbuminémii a pokles onkotického tlaku.
Nejčastější příčinou je jaterní cirhóza jako následek etylismu.
Anamnéza (etylismus, krvácení z jícnových varixů, punkce ascitu), fyzikální vyšetření (hepatomegalie, ascites), sono břicha (tumory). Biochemicky jaterní funkce, albumin (prealbumin).
Zdroj: Z oteklých nohou teče voda
V řadě případů není žádná léčba nutná a postačí sledování velikosti uzlíku ultrazvukem. V některých případech je vhodná supresní léčba hormonem štítné žlázy, jejímž cílem je zpomalit eventuální růst uzlu. Pokud je výsledek punkce tenkou jehlou nepříznivý nebo uzel na štítné žláze stále roste, přikračuje se k operaci. Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, pak jde o totální tyreoidektomii (v případě mnohočetných uzlů), nebo pouze jeden lalok, což se označuje jako lobektomie (v takových případech, kdy je nález příznivý a druhý lalok je zcela zdravý). Pokud jde o nekomplikovaný uzel tvořící hormony štítné žlázy v nadbytku (takzvaný autonomní adenom) a výsledek je příznivý, je možné místo operace přistoupit k lokálnímu ozáření radioaktivním jodem, tedy k aplikaci terapeutické dávky radiojodu.
Zdroj: Uzlíky na štítné žláze
V řadě případů není žádná léčba nutná a postačí sledování velikosti uzlu ultrazvukem. V některých případech je vhodná takzvaná supresní léčba hormonem štítné žlázy, jejímž cílem je zpomalit eventuální růst uzlu. Pokud je výsledek punkce tenkou jehlou nepříznivý nebo uzel nadále roste, přikračuje se k operativnímu řešení. Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu (takzvaná totální tyreoidektomie –v případě mnohočetných uzlů), nebo pouze jeden lalok (takzvaná lobektomie – v takových případech, kdy je nález FNAB příznivý a druhý lalok je zcela zdravý).
Pokud jde o nekomplikovaný uzel tvořící hormony štítné žlázy v nadbytku (takzvaný autonomní adenom) a výsledek FNAB je příznivý, je možné místo operace přistoupit k lokálnímu ozáření radioaktivním jódem, tedy k takzvané aplikaci terapeutické dávky radiojódu.
Základní vyšetřovací metodou v diagnostice uzlíků ve štítné žláze je ultrazvuk štítné žlázy. Ultrazvukové vyšetření by se u prvního nálezu uzlu mělo opakovat v půlročních intervalech. V případě, že je uzlík menší než 10 mm v průměru, neroste a nejeví se sonograficky podezřelý, je možné četnost vyšetření ultrazvukem prodloužit. Pokud uzel štítné žlázy přesáhne 10 mm v nejdelším průměru, nebo pokud se vyšetřujícímu lékaři jeví jako podezřelý (například rostoucí uzel, zvýšené prokrvení a podobně), doporučí lékař takzvanou punkci tenkou jehlou, s následným cytologickým vyšetřením nátěru na sklíčku (vyšetření pod mikroskopem). Jde o metodu s úspěchem používanou již 50 let, která se dnes provádí převážně pod kontrolou ultrazvukem. Cílem punkce je vyloučit zhoubnou povahu uzlíku. Jde o rychlé a bezpečné vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s krevním odběrem.
Uzlíky většinou činnost štítné žlázy nijak neovlivňují. V některých případech však dojde ke zvýšené tvorbě hormonů štítné žlázy právě v jednom či více uzlech a ostatní tkáň naopak svou činnost utlumí. Proto lze tyto takzvané horké uzle štítné žlázy dobře diagnostikovat pomocí radioizotopového vyšetření (scintigrafie štítné žlázy), na kterém horké uzly vystupují do popředí. Naopak uzly zcela nefunkční by se na tomto vyšetření mohly jevit jako takzvaný studený uzel štítné žlázy.
Zdroj: Uzlíky na štítné žláze
Čištění bakteriálních infekcí kůže a sliznic nebo míst ohrožených superinfekcí.
Poznámka: Antiseptické látky nesterilizují. Dočasně snižují počet mikroorganismů.
Cyteal je určen pro vnější použití jako tekuté mýdlo, a to v čisté formě (koncentrovaný) nebo ve zředěné formě v poměru 1/10; po omytí nutno řádně opláchnout.
Přecitlivělost na hexamidin nebo chlorhexidin (na kteroukoliv složku přípravku).
Přípravek Cyteal nesmí být používán:
Přípravek nesmí přijít do přímého kontaktu s okem, mozkovou tkání a mozkomíšními obaly ani nesmí proniknout do zevního zvukovodu při podezření či perforaci ušního bubínku.
Vzhledem k tomu, že přesné údaje o kožní resorbci Cytealu nejsou k dispozici, nelze vyloučit nebezpečí systémových účinků. Ty jsou podporovány opakovaným používáním přípravku nebo jeho použitím na velké ploše, pod tlakovým obvazem, na poraněné kůži (hlavně popálené), na sliznici, na citlivé kůži nedonošence či kojence (z důvodu nevýhodného poměru plocha/váha a eventuálně i okluzního účinku plen na zadečku dítěte).
Od okamžiku otevření antiseptického přípravku je možná jeho mikrobiální kontaminace. Vždy přípravek po použití řádně a včas zavírejte.
Stejně jako v případě všech ostatních detergentních přípravků je nutné vždy řádně opláchnout místa, na která byl přípravek nanesen neředěný.
Žádná léková interakce není známá.
Používání přípravku u těhotné nebo kojící ženy nevyžaduje žádná zvláštní omezení či opatření kromě opláchnutí bradavek vodou po použití Cytealu u kojící ženy.
Není.
Projev lokální nesnášenlivosti: pocit píchání, svědění, pálení, suché kůže, zčervenání, a to především v případě opakovaného používání.
Nebezpečí lokální alergie na chlorhexidin, která se projevuje většinou kontaktním ekzémem, zejména v případech použití na poraněnou pokožku, sliznici nebo bércové vředy dolních končetin s možností zhoršení stavu již infikované léze.
Vzácné nebezpečí celkové alergie na chlorhexidin, která může vést až k anafylaktickému šoku.
Hexamidin může vyvolat sensibilizaci. Její frekvence se mění především v závislosti na stupni poškození epidermis.
Neředěný přípravek může způsobit podráždění oka.
Kontaktní dermatitida vzniklá u citlivých osob jako reakce na hexamidine má určitou zvláštnost. Muže se vyvolat "Arthusův fenomen" a povzbudit humorální imunologické mechanismy.
Její klinická podoba se většinou běžně odlišuje od klasického kontaktního ekzému: výsev většinou papulózní či papulovezikulární s hemisferickými izolovanými nebo skupinovými lézemi je velmi často infiltrován. Léze jsou nejpočetnější v místě aplikace antiseptika a odtud se šíří k okraji již jen v izolovaných ložiscích.
Regrese je velmi často pomalá.
V případě náhodného požití neprovádějte výplach žaludku (pěnící přípravek).
Výskyt uzlíků štítné žlázy v populaci je enormní, po 50. roce věku se vyskytují nejméně u jedné třetiny žen. S vysokou pravděpodobností (okolo 95 %) se jedná o biologicky bezvýznamnou strukturální odchylku, jejíž příčina je neznámá. V případě záchytu uzlíků ve štítné žláze je nutné vyšetření hormonů štítné žlázy a v případě zvýšeného TSH je zapotřebí nasadit substituční léčbu. Jen vzácně se vyskytuje takzvaný toxický uzel štítné žlázy, který se vymyká regulaci a který sám produkuje nadměrné množství hormonů (na tuto možnost je třeba pomýšlet v případě hypertyreózy). Definitivní odhalení biologické povahy uzlu přináší až histologické vyšetření po chirurgickém odstranění štítné žlázy nebo její postižené části. Při obrovské frekvenci výskytu uzlů v populaci a při celkem nízké pravděpodobnosti záchytu zhoubného nádoru není možné ihned odesílat všechny pacienty na operaci, jen někdy je k tomu vážný důvod. Odhadnout dopředu, zda je ten který uzel ve štítné žláze zhoubným nádorem, je velmi složité. Vyloučit to dopředu na sto procent v podstatě nikdy nelze. V případě dostatečně velkého uzlu (okolo 1 cm), zejména pokud jeví podezřelé sonografické známky (které jsou jen orientační), je možné provést punkční biopsii tenkou jehlou (stejnou jehlou, která se používá při odběru krve). Tak je možné odebrat malý vzoreček buněk z uzlu k mikroskopickému vyšetření. Toto takzvané cytologické vyšetření pak pomůže určit, zda se jedná o uzel maligní, částečně podezřelý, či nepodezřelý. Ani toto vyšetření však nemusí přinést jednoznačný výsledek, velmi záleží na místě odběru vzorku a na zkušenostech hodnotícího cytologa. Doporučení, kdy je vhodná punkce uzlu a případně operace štítné žlázy, je ryze individuální a je pouze v kompetenci vyšetřujícího endokrinologa. V posledních letech se rozvíjí nová metoda ultrazvuku – elastografie, která měří tuhost uzlu a může tak pomoci při rozhodování o následné punkci (pořízení speciálního programu do sonografického přístroje je však velmi nákladné, v České republice je jen málo pracovišť, která mohou elastografii použít).
Zdroj: Štítná žláza
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.