Punkce ascitu je ordinována, když se volná tekutina (ascites) nahromadí v dutině břišní. Účelem je uvolnit tlak na břišní orgány. Místo vpichu se obvykle nachází 3 cm pod pupkem vlevo nebo vpravo v krajině mezi pupkem a hřebenem kosti kyčelní.
Pacient je informován o důvodu provedení punkce a o tom, že musí být před zákrokem vymočen, vyprázdněn (klyzma při zácpě), a rovněž o nutnosti zachovat při punkci klid.
Speciální pomůcky: punkční jehly, sterilní hadička s kónusem, peány, trojcestný kohout, sběrná nádoba na punktát, břišní pás.
Dokumentace obsahuje datum, čas punkce, barvu, čirost, zápach výpotku, množství, hustotu, vitální funkce, sledování nemocného a jeho problémy. Zaznamenává se hmotnost a objem břicha před a po punkci. Pacient by měl být po výkonu klinicky sledován, zvláště jeho oběhová situace a lokální nález na břiše.
V naší poradně s názvem LÉČBA SINUSITIDY PUNKCE DUTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Sokolová.
Nevybavuji si, jestli se nějak říká punkční jehle na punkci dutin. Potřebuji do křížovky -
na 5 písmen.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Běžně se k označení punkční jehly používá název trokar. Potřebujete-li název na pět, pak zkuste název chiba. Chiba jehla je nově používaný nástroj délky 15 až 20 cm, vnitřního průměru od 0,5 mm. Chiba jehla je jemná a ohebná a při provádění punkce minimalizuje riziko poranění okolních struktur.
Při punkci lékař prorazí kost poblíž dutiny, vypláchne dutinu sterilní tekutinou, což většinou stačí k tomu, aby se pacient skutečně hojně vysmrkal (obvykle v předklonu do nastavené lékařské misky). Bohužel je někdy potřeba zákrok opakovat, a to třeba několik dní po sobě. Někteří lékaři umrtvují místo zákroku nikoli tamponky, ale injekcemi, které jsou samy o sobě dost bolestivé, proto je dobré se předem zeptat na zvolený postup.
K punkci se většinou přistupuje u akutně se rozvíjejících potíží, kdy dutiny a jejich okolí citelně bolí, pacient mívá horečku, rýmu a celkově mu není dobře a kdy rentgen potvrdí rozsáhlý zánět zejména v největší čelistní dutině. Na zanesené dutiny ukazuje také huhňání. Někdy je však punkce rovněž řešením v případě chronických potíží nebo tehdy, když konzervativní léčba nezabere. Ta spočívá v podávání silných celkových antibiotik, která jsou u rýmy s bolestivým zánětem dutin namístě. Pacient kromě toho musí pravidelně nos vykapávat a měl by i inhalovat.
Pokud je punkce dutin správně provedena, tak nebolí. Je zde jen nepříjemný tupý pocit. Punkce se provádí v lokální anestezii.
Punkce u dětí se provádí nejdříve ve třech letech v celkové anestezii. Pokud je zákrok proveden správně, je nebolestivý. Pokud je nález hnisu potvrzen, většinou se punkce opakuje po dvou dnech a dále se až do zlepšení lokálního nálezu u dětí minimalizuje.
Ve svém příspěvku AGRESIVNÍ JULČA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Už jste viděli tu vulgární bábu v pražském metru? Říká se jí agresívní Julča a je fakt hustá. Tady je vidět video, jak agresivně to Julča rozbalila v metru: http://www.youtube.com/watc…
A tady zase video, jak Julča zmlátila reportéry TV Nova, když se ji šli zeptat, proč tak agresivně vyváděla: http://www.youtube.com/watc…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Punkce, respektive biopsie, se provádí pacientům s uzlíky nad 1 cm, někdy i menšími. Jde o to, že sice opravdu existují některé znaky, které pomáhají odhadovat riziko, že se jedná o zhoubný nádor, nicméně nejsou nijak jednoznačné ani spolehlivé. Proto se indikuje cytologické vyšetření. Punkce slouží k upřesnění typu postižení štítné žlázy a v případě uzlů nebo cyst k posouzení, jestli se jedná o uzel nezhoubný, „neškodný“ (těch je většina), anebo již nějakým způsobem podezřelý.
Průběh
Samotné vyšetření probíhá tak, že se udělá ultrazvuk, který lokalizuje daný uzel. Pak se pod ultrazvukovou kontrolou do toho uzlíku píchne tenkou jehlou (jako při odběru krve), do stříkačky se nasají buňky a ty jsou pak vyšetřovány pod mikroskopem k určení jejich charakteru. Je to píchnutí do krku, každý je na tuto oblasti jinak citlivý, jinak toleruje injekce, takže jestli si přivedete doprovod, je jen na vás. Různá zařízení mohou mít pravidla sdělování výsledků jiná. Většinou je ale výsledek zasílán indikujícímu lékaři poštou. Podle výsledku mikroskopického vyšetření se pak plánuje další diagnostický a léčebný postup.
Ve svém příspěvku VIDEO A NÁVOD NA LÉTO BEZ AKNÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Mám to vyzkoušené.Opravdu to pomáhá.Postupně se začnou všechny boláky hojit a nové už se nedělají.Je to vidět už po pár dnech a za týden,dva máte po problému.Budete mít krásnou čistou pleť.
Nám moc pomohla léčivá kosmetika Larens.Můžu doporučit a ráda poradím.Podívejte se na :
Zánět vedlejších nosních dutin neboli sinusitida je vlastně zanícení sliznice výběžků z dutiny nosní – vedlejších dutin nosních. Může jít o dutiny čelistní, čichové, čelní či klínové, přičemž potíže se mohou vyvinout jak na jedné straně, tak na obou. Tento zánět může být indikací k punkci dutin.
Nejprve lékař do nosu nastříká či vloží na vatových tamponcích roztok, který nos znecitliví. Poté pronikne nástrojem, který připomíná tlustou jehlu, přes tenkou kostěnou stěnu mezi dutinou nosní a čelistní dutinou. Čelistní dutinu vypláchne. Vy na vlastní oči uvidíte, co je možné si v dutinách nastřádat. Do dutiny někdy vstříkne rovnou i roztok antibiotik.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTINKA KRČNÍ PÁTEŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
jak cvičit na vyhřezlá plotenka akrční pateř dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Posílám vám odkaz na video s cviky při vyhřezlé ploténce na krční páteři: https://youtu.be/0SLairHEutE Video je v angličtině, ale cviky jsou velmi dobře vidět a pochopíte je i když anglicky nerozumíte.
V řadě případů není žádná léčba nutná a postačí sledování velikosti uzlu ultrazvukem. V některých případech je vhodná takzvaná supresní léčba hormonem štítné žlázy, jejímž cílem je zpomalit eventuální růst uzlu. Pokud je výsledek punkce tenkou jehlou nepříznivý nebo uzel nadále roste, přikračuje se k operativnímu řešení. Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu (takzvaná totální tyreoidektomie –v případě mnohočetných uzlů), nebo pouze jeden lalok (takzvaná lobektomie – v takových případech, kdy je nález FNAB příznivý a druhý lalok je zcela zdravý).
Pokud jde o nekomplikovaný uzel tvořící hormony štítné žlázy v nadbytku (takzvaný autonomní adenom) a výsledek FNAB je příznivý, je možné místo operace přistoupit k lokálnímu ozáření radioaktivním jódem, tedy k takzvané aplikaci terapeutické dávky radiojódu.
V naší poradně s názvem CVIKY PO ZÁNĚT ŠLACH NA NÁRT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka p.
Po zánětu šlach na nártu mám stále bolesti. Může mi někdo poradit nějaké cviky? Trpím již měsíc.Děkuji Zdenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rekonvalescence po tomto onemocnění je na dlouhou dobu. Nejlepší způsob, jak se zbavit bolestí, je postupné cvičení, protahování a speciální masáž. Sama to zvládnete jen s pevnou vůlí. Je lepší tyto procedury absolvovat se zkušeným fyzioterapeutem a nebo v rehabilitačním zařízení. Poraďte se se svým ortopedem, určitě vám doporučí nejlepší způsob rehabilitace. Pro představu přikládám odkaz na video, kde jsou znázorněny rehabilitační techniky: https://youtu.be/eaJXJa3ZR4A Video je v anglickém jazyce, ale je z něho dobře patrné, jak provádět jednotlivé rehabilitační cviky.
Uzly ve štítné žláze jsou častým nálezem a vyskytují se až u 30–40 % žen nad 50 let. Naprostá většina z nich (90–95 %) je nezhoubné povahy. Důvod jejich vzniku může být různý. V minulosti byl nejčastější příčinou nedostatečný přísun jódu v potravě – jódový deficit. Po zavedení plošné jodizace jedlé soli u nás a na Slovensku v 50. letech minulého století vstupují do popředí další příčiny vzniku uzlů, jako jsou především genetické vlivy (například mutace některých genů ovlivňujících růst a funkci buněk štítné žlázy), vliv určitých látek v potravě, změny v životním prostředí a jiné.
Uzel ve štítné žláze je ložisko, které má jinou strukturu než okolní tkáň štítné žlázy. Menší uzly lze poznat jen podle ultrazvuku, větší bývají někdy i hmatné. U malých uzlů se doporučuje FNAB, což je biopsie štítné žlázy, kdy se tenkou jehlou z uzlu odeberou buňky k mikroskopickému vyšetření. Vyšetření se provádí většinou bez umrtvení, je to malé píchnutí, jen trochu nepříjemné. Podle vyhodnocení buněk v mikroskopu lze stanovit riziko, které daný uzel představuje. Dále bude uzel buď pravidelně sledován ultrazvukem, jestli neroste (tento postup je častější), nebo by se (při podezřelém mikroskopickém nálezu) provedla operace štítné žlázy.
Uzly většinou činnost štítné žlázy nijak neovlivňují. Avšak v některých případech dojde ke zvýšené tvorbě hormonů štítné žlázy právě v jednom či více uzlech a ostatní tkáň naopak svou činnost utlumí. Proto lze tyto takzvané horké uzly dobře diagnostikovat pomocí radioizotopového vyšetření – scintigrafie štítné žlázy, na kterém horké uzly vystupují do popředí. Naopak uzly zcela nefunkční by se na tomto vyšetření jevily jako takzvané studené.
Vyšetřovací metody
Ultrazvuk: Je základní vyšetřovací metodou v diagnostice uzlů ve štítné žláze. Ultrazvukové vyšetření by se u prvního nálezu uzlu mělo opakovat v půlročních intervalech. V případě, že je uzel menší než 10 mm v průměru, neroste a nejeví se sonograficky podezřelý, je možné četnost vyšetření ultrazvukem prodloužit.
FNAB: Jedná se o biopsii štítné žlázy. Pokud uzel štítné žlázy přesáhne 10 mm v nejdelším průměru nebo pokud se vyšetřujícímu lékaři jeví jako podezřelý velký uzel na štítné žláze (například rostoucí uzel, zvýšené prokrvení a podobně), doporučí vám lékař takzvanou punkci tenkou jehlou (angl. fine needle aspiration biopsy – FNAB) s následným cytologickým vyšetřením stěru na sklíčku (vyšetření pod mikroskopem). Jde o metodu s úspěchem používanou již 50 let, která se dnes provádí převážně pod kontrolou ultrazvukem. Cílem punkce je vyloučit zhoubnou povahu uzlu. Jde o rychlé a bezpečné vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s krevním odběrem.
V naší poradně s názvem REVMATOLOGICKÁ ARTRITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Sochová.
Dobrý den. Chci se Vás zeptat na to, jak mám rehabilitovat. Před půl rokem mi byla zjištěna RA, zvýšený revmatologický faktor. Chodím k revmatoložce, užívám léky a stále mám i celý den oteklé celé prsty na rukou, klouby zarudlé plus zápěstí. Velice to bolí. Někdy je to trochu lepší, ale řekla bych, že se to spíš horší. Nevím, jaké cviky bych měla cvičit, hlavně, kdy cvičit, zda když to tolik nebolí nebo naopak, když to bolí. Potom se chci zeptat, kdy je možné dostat lázně, bojím se, abych neskončila na vozíku, někdy, když bolí všechny klouby, není možné se skoro dostat z postele. Dále bych se chtěla zeptat, zda je možné si zažádat o biologickou léčbu.
Děkuji Vám za případnou odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cvičení je nejlepší způsob, jak udržet artritidu v klidu. Cvičení je třeba provádět pravidelně každý den. Nejlepší čas pro cvičení je co nejvíce na začátku dne. Zde je video, kde jsou vidět nejlepší cviky na revmatoidní artritidu rukou: https://youtu.be/sVHJy24JjH…Video je sice v angličtině, ale i tak z něj dobře pochopíte, jaké pomůcky budete potřebovat a jak cviky provádět.
Na lázních se musíte dohodnout se svým praktickým lékařem, protože on nejlépe zná váš zdravotní stav a může napsat žádost o přidělení lázní.
V naší poradně s názvem LIPOM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.
Dobrý den,píše se tu,že odstranění lipomu je ambulantní zákrok,jaký důvod tedy má chirurg,který mě objednal na odstranění lipomu ze zadní části stehna do nemocnice s pobytem na 3dny.Mám tam 2 větší-(cca8x5,5x4cm) a 2 menší lipomy-(2x2cm)Prý mi dají celkovou narkozu,je to nutné?Mohli by mě to vyndat někde ambulantně?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U takto velkého počtu excizí je hospitalizace normální. Obvykle se nepoužívá celková narkóza, ale jen umrtvení dolní části těla pomocí lumbální punkce. Ambulantně by to šlo udělat postupně po jednom, ale to by bylo tak na měsíc. Tahle rychlejší varianta je pro vás lepší.
V naší poradně s názvem OPAKUJICI SE OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobry den, chtěla jsem se zeptat, jestli mohou chlamydie zpusobit opakujici se opar na rtu. Jiz mesic mam 36.9 behem dne i 37 stupnu teplotu, bylomi delane CT mozku a lumbalni punkce, vse v poradku, jen nikde se nedělali testy nač chlamydie, mam ted svedivy vytok a obcas bolest v podbrisku. Byla mi pouze diagnostikovana latentni tetanie. Nevim uz kudy kam. Vsichni si myslí, ze si jen vymyslim. Jen pro me je uz vse nerijemne. Prosim o odpověď dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Co se týče oparu, tak se zkuste zamyslet nad svým způsobem života. Výkyvy ve výživě, oslabená imunita z nevhodné stravy a stres mouhou být také příčinou oparu. Máte-li podezření, že byste mohla mít chlamydie, tak požádejte svého lékaře o laboratorní vyšetření krve, ze kterého se pozná, jestli je máte nebo ne. Úplně nejlepší bude, když navštívíte gynekologa a sdělíte mu své problémy, stejně jako jste je popsala tady v diskuzi. Zvýšená teplota svědčí o možném zánětu, který může mít různé příčiny a ty je třeba objevit a vyléčit. Gynekologická ordinace bude tím nejlepším místem, kde se to dá rychle vyřešit.
Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Při hysterektomii se často odstraňuje i děložní čípek, vaječníky, vejcovody a okolní struktury. Žena po hysterektomii nemá menstruaci a nemůže otěhotnět.
Hysterektomie je chirurgický zákrok, který s sebou nese určitý přínos, ale i rizika. Má vliv zejména na hormonální rovnováhu, proto se tento zákrok indikuje jako poslední možnost.
Důvody odstranění:
tvorba nezhoubných nádorů – myomů, které nelze odstranit jednotlivě (myomy nejčastěji způsobují silné, nepravidelné krvácení, které nereaguje na léčbu);
onemocnění děložní sliznice, například polypy, přednádorové změny, počáteční stadia rakoviny;
zhoubný nádor dělohy nebo těla dělohy;
změny na děložním čípku (takzvaná dysplazie) a časná stadia rakoviny děložního čípku;
endometrióza, při níž se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní; lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli;
adenomyóza – stav, kdy povrchová výstelka dutiny děložní roste do svaloviny dělohy (více informací k této problematice najdete v článku Adenomyóza);
poranění dělohy;
závažné komplikace v porodnictví (například neutišitelné krvácení po porodu, prasknutí dělohy, vrostlá placenta);
chronická pánevní bolest;
vaginální krvácení (při krvácení je důležité zjistit příčinu vaginálního krvácení, jednou z nich může být rakovina);
srůsty v dutině břišní.
Typy hysterektomie:
radikální hysterektomie – při této operaci se odstraní celá děloha, děložní čípek, pochva a závěsný aparát dělohy. Radikální hysterektomie se nejčastěji provádí kvůli rakovině. Obvykle se odstraňují i vaječníky a vejcovody.
celková hysterektomie – úplné odstranění dělohy a čípku. Vaječníky nemusí být odstraněny.
subtotální hysterektomie – odstraní se děloha, ale krček se ponechává.
Prolaps dělohy je to stav, kdy se děloha propadne do pochvy. Prolaps dělohy vede k močovým a střevním potížím.
Hysterektomie se provádí několika způsoby. Nejstarší technikou je abdominální (břišní) hysterektomie. K dalším technikám patří vaginální nebo laparoskopická hysterektomie.
Abdominální hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pomocí klasického (obvykle příčného) řezu v podbřišku. Operace je rutinní, kratší a méně náročná na techniku. Nevýhodou je pak nápadná, několik centimetrů dlouhá jizva, obvykle nešťastně umístěná nad hranicí pubického ochlupení. Také doba hojení je oproti modernějším metodám delší. Tato technika však umožňuje lékařům lepší přístup k reprodukčním orgánům a obvykle se provádí při radikální hysterektomii. Rekonvalescence po odstranění dělohy a vaječníků je přibližně 4–6 týdnů.
Vaginální hysterektomie
Vaginální hysterektomie používá přístup přes pochvu. Výhodou je naprostá absence viditelných jizev. Nevýhodou nutnost dostatečně prostorné pochvy (ideální, pokud měla pacientka děti). Operace má méně komplikací, žena po operaci stráví kratší dobu v nemocnici a rána se hojí rychleji než při abdominální hysterektomii. Operace se nejčastěji provádí při prolapsu dělohy, malé děloze nebo při změnách na děložním čípku.
Laparoskopická hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pouze malým řezem u pupku a dvěma pomocnými na podbřišku. Výsledné jizvy jsou poměrně nenápadné. Nevýhodou je náročnější a delší zákrok. Laparoskopie je vlastně pohled do dutiny břišní, kdy se dutina nafoukne oxidem uhličitým, aby se oddálila břišní stěna od břišních orgánů. Dalším krokem je zavedení laparoskopické techniky do zvětšeného prostoru.
Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie
Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie patří k moderním operačním postupům. Tato operace je kombinací laparoskopie a vaginální operace. Operace má dvě části:
první část – uvolnění dělohy ze závěsných aparátů (provádí se laparoskopicky);
druhá část – podvázání cév dělohy a vyjmutí dělohy (provádí se přes pochvu).
Ooforektomie je chirurgické odstranění vaječníků a adnexektomie je odstranění vaječníků a vejcovodů.
Ženská operace dělohy video
Zde jsou videa s hysterektomií dělohy provedenou laparoskopicky, abdominálně a vaginálně: ženská operace dělohy video.
