REBOUND FENOMÉN je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Lexaurin je lék, který většině lidí dobře ulevuje od pocitu úzkosti. Příčinu úzkosti, která často spočívá v nahromaděných problémech nebo neschopnosti zvládat stresové situace, však neřeší. Lexaurin patří mezi benzodiazepinové léky proti úzkosti, u nichž existuje při dlouhodobém užívání riziko vzniku závislosti.
Závislost na Lexaurinu
Používání benzodiazepinů může vést ke vzniku fyzické a psychické závislosti na těchto přípravcích. Riziko závislosti se zvyšuje s dávkou a délkou léčby; může být také vyšší u pacientů s anamnézou zneužívání alkoholu či léků. Při rozvoji fyzické závislosti by náhlé ukončení léčby mohlo být doprovázeno abstinenčními příznaky. Ty mohou zahrnovat bolest hlavy, průjem, bolest svalů, extrémní úzkost, napětí, neklid, zmatenost a podrážděnost. V závažných případech se mohou vyskytnout i následující příznaky: derealizace, depersonalizace, hyperakuze, znecitlivění a brnění končetin, přecitlivělost na světlo, hluk a fyzický kontakt, halucinace nebo epileptické záchvaty. Pacienta je vhodné informovat již na začátku léčby o její omezené délce a přesně vysvětlit, jak bude dávka postupně snižována. Dále je nutné pacienta informovat o možnosti vzniku reboundfenoménu (Jedná se o přechodný syndrom po ukončení léčby, kdy se příznaky, kvůli kterým byla léčba benzodiazepiny zahájena, mohou objevit v závažnější podobě. Mohou být doprovázeny jinými reakcemi zahrnujícími změny nálad, úzkost nebo poruchy spánku a neklid. Protože riziko vzniku příznaků z vysazení/reboundfenoménu je vyšší po náhlém ukončení léčby, doporučuje se postupné snižování dávky.) a tím minimalizovat jeho obavy, pokud se během ukončování léčby tyto příznaky vyskytnou. Při použití benzodiazepinů s dlouhým trváním účinku je nutné vyvarovat se výměny za benzodiazepiny s krátkým trváním účinku, protože by se mohly vyskytnout příznaky z vysazení. Po opakovaném užívání benzodiazepinů po dobu několika týdnů může dojít k částečné ztrátě účinnosti.
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI CO NEJRYCHLEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna polgárová.
Mám ráno nalačno glykémiu 16. V noci som nič nejedla.
Môže to súvisieť s mierne stukovatenou pečeňou ?
Poraďte prosím prírodné produkty na zlepšenie stavu.
Ďakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje tak zvaný fenomén úsvitu, což je ranní vzestup hladiny cukru v krvi, u lidí s cukrovkou. Fenomén úsvitu vede k vysokým hladinám krevního cukru, což je stav nazývaný hyperglykémie. Obvykle se to děje mezi 4:00 a 8:00. Příčina tohoto fenoménu není jasná. Někteří vědci se domnívají, že uvolňování určitých hormonů přes noc, ke kterému dochází přirozeně, zvyšuje inzulínovou rezistenci. To způsobuje zvýšení hladiny cukru v krvi. Hormony se nazývají kontraregulační hormony, protože mají účinek, který jde proti účinku inzulínu. Patří mezi ně růstový hormon, kortizol, glukagon a epinefrin.
Vysoká hladina ranního cukru v krvi může být způsobena:
- Nedostatkem inzulínu předchozí noc.
- Neužila jste správnou dávku léku na cukrovku předchozí noc.
- Jedla jste před spaním jídlo se sacharidy.
Pokud je vaše hladina cukru v krvi trvale vyšší, než by ráno měla být, promluvte si se svým diabetologem. Váš lékař může navrhnout, abyste si průběžně kontrolovala hladinu cukru v krvi během časných ranních hodin několik dní po sobě. Nebo můžete použít kontinuální monitor glukózy ke sledování hladiny cukru v krvi během spánku. Tyto informace pomohou lékaři potvrdit, zda máte pouhý fenomén úsvitu nebo zda může existovat jiný důvod vysoké ranní hladiny cukru v krvi.
Co můžete udělat pro snížení ranního cukru v krvi?
- Vyhněte se sacharidům před spaním.
- Přejděte na jiný lék na cukrovku.
- Změňte čas, kdy užíváte léky nebo inzulin, z večeře až na večer před spaním.
- Použijte inzulinovou pumpu, abyste dostala další inzulin během časných ranních hodin.
Rýma je zánět nosní sliznice vyznačující se svěděním, dále se objevuje šimrání v nose a kýchání. Tyto projevy se nevyhýbají ani ženám v těhotenství. O to je to horší, protože těhotné ženy prakticky nemohou užívat žádné prostředky na tišení těchto projevů. Pokud za svěděním v nose stojí rýma, tak ta se dělí na tyto druhy: rýma infekční, rýma alergická, rýma vasomotorická, rýma chronická.
Léčba
Rýma způsobená mechanickými podněty, například zbytněním nosní přepážky či nosní sliznice, se léčí především chirurgicky.
Alergická rýma se léčí na základě odborného vyšetření na alergologii, jehož podstatou je zjištění alergenu způsobujícího výše zmíněné potíže. Dále se většinou používají léky z řady antihistaminik, jako je Zyrtec, Analergin, Zodac, Claritine, Xyzal, které jsou v menších baleních volně prodejné. K místní aplikaci se používají nosní spreje s obsahem antialergik, například Livostin nosní sprej, který je volně prodejný a lze ho používat dlouhodobě. Dobře se také osvědčují přípravky kombinované, jako je Vibrocil nosní sprej nebo kapky, které obsahují kromě antialergické složky též složku odstraňující otok nosní sliznice a ucpání nosu. Dále se používají léky s obsahem kortikosteroidů působících místně protizánětlivě, čímž se opět dosáhne splasknutí otoku a odstranění ucpaného nosu. Jedná se například o přípravek Beclomet nasal aqua 50.
U infekční virové rýmy, kde bohužel zatím nelze odstranit příčinu tohoto onemocnění (tedy původce infekce, virus sám), se používají nejčastěji léky k potlačení průvodních příznaků. Jedná se o nosní kapky nebo spreje s obsahem látek, které zmírňují projevy. Tyto léky můžeme rozdělit do níže uvedených skupin.
Léky obsahující pouze dekongestant
Do této skupiny patří dobře známé přípravky Sanorin nebo Nasivin v kapkách nebo ve spreji. Ve formě spreje lze použít Olynth či Oxamet. Všechny jmenované přípravky se vyrábějí v různých silách s ohledem na věk pacienta. Nejslabší verze jsou pro kojence a malé děti.
Léky obsahující kromě dekongestantu i zvlhčující složku
Do této skupiny patří přípravky, které navíc obsahují buď dexpanthenol podporující hojení sliznice, nebo kyselinu hyaluronovou, která svým zvlhčujícím účinkem chrání sliznici nosu. Z této skupiny lze jmenovat například Olynth HA sprej, Otrivin sprej a kapky obsahující jako zvlhčující složku kyselinu hyaluronovou, dále pak Nasic sprej obsahující jako zvlhčující složku dexpanthenol. U těchto léků je třeba upozornit na takzvaný „rebound“ fenomén – pokud se nosní sprej nebo kapky používají příliš často a příliš dlouho, dojde k únavě systému kontrolujícího prokrvení sliznice. Pacient se pak už nemůže bez těch
V naší poradně s názvem PODKOŽNÍ AKNÉ NA BRADĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat jak se zbavit podkožního akné, které se mi objevuje pouze na bradě, je bolestivé a neustále se opakuje. Tento problém nastal v 45letech . Děkuji předem za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Akné na bradě je fenomén dospělých. Často ho způsobují bakterie, ale někdy také malí roztoči - trudovník neboli demodex. Na akné na bradě pomůže přestat se koupat v horké vodě a jen se sprchovat. Tato přestávka musí trvat déle, klidně i dva tři měsíce a týká se vynechání veškerých činností, které způsobují pocení (sauna, těžký sport, atd). Dále je zapotřebí na stejně dlouhou dobu omezit kontakt obličeje s ostatními lidmi, zejména při orálním sexu nebo při mazlení a líbání. Účinné léky jsou Dalacin T a Rosalox na zevní potírání. Proti demodexu je účinný krém Soolantra. Vše uvedené je vázáno na lékařský předpis. Z domácích pomůcek pak účinkuje mýdlo se sýrou a šampon na vlasy se zinkem (Head & Shoulders), se kterým si myjte postižené oblasti obličeje. Kdyby nic z toho nevedlo k vyléčení, tak je možné užívat antibiotika vnitřně. Tabletky se jmenují Deoxymykoin a užívá se 1 tableta po 12 hodinách po dobu dvou až tří týdnů a pak další tři týdny půl tablety po 12 hodinách.
Psoriáza je dlouhodobé, nenakažlivé autoimunitní onemocnění charakterizované vyvýšenými oblastmi abnormální kůže. Tyto oblasti jsou červené, růžové nebo fialové, suché, svědivé a šupinaté. Psoriáza se liší v závažnosti od malých, lokalizovaných skvrn až po kompletní pokrytí těla. Poranění kůže může v tomto místě vyvolat psoriatické kožní změny, které jsou známé jako Koebnerův fenomén. Právě Koebnerův fenomén je velmi podobný příznakům onemocnění svrabem. Další podobnost psoriázy a svrabu je svědění a malé lokalizované červené skvrny.
Vodítkem k rozpoznání můžou být charakteristické znaky psoriázy a svrabu:
Nejčastěji postiženými oblastmi těla u psoriázy jsou zadní strana předloktí, holeně, oblast pupku a pokožka hlavy. Zatímco u svrabu je to mezi prsty na rukou a nohou, v podpaží, kolem pasu, po vnitřní straně zápěstí, na přední straně předloktí, na ploskách nohou, na hrudi a kolem bradavek.
U většiny lidí s psoriázou jsou v určitém okamžiku postiženy jejich nehty na rukou i na nohou. Postižení může vypadat jako důlky v nehtech nebo změny barvy nehtů. Svrab žádné takové příznaky nemá.
Psoriáza je obecně považována za genetické onemocnění, které je vyvoláno faktory prostředí. Jestliže jedno dvojče má psoriázu, druhé dvojče je třikrát více pravděpodobně ohroženo, pokud jsou dvojčata identická, než když jsou neidentická. To naznačuje, že genetické faktory predisponují k psoriáze. Příznaky se často zhoršují během zimy a při užívání určitých léků, jako jsou betablokátory nebo volně prodejné léky proti bolesti NSAID. Svou roli mohou hrát i infekce a psychický stres. Základní mechanismus nemoci je nevysvětlitelná obranná reakce imunitního sytému proti vlastním kožním buňkám.
Léčba
Pro psoriázu jsou k dispozici různé možnosti léčby v závislosti na typu přítomné psoriázy a její závažnosti.
Lokální léčba je první linií léčby mírné psoriázy. Studie z roku 2020 zjistila, že lokální léčba zůstává účinná při léčbě mírné psoriázy.
Místní léčba zahrnuje:
Změkčovadla: Patří sem hydratační krémy a krémy proti svědění.
Uhelný dehet: Uhelný dehet může pomoci snížit svědění a šupinatost psoriázy, stejně jako snížit zarudnutí a otoky a zpomalit rostoucí kožní buňky.
Lokální kortikosteroidy: Patří sem krémy, jako je hydrokortison. Ty pomáhají snižovat svědění a zánět.
Kyselina salicylová: Kyselina salicylová může pomoci změkčit šupiny a snížit otoky.
Lokální retinoidy: Jedná se o syntetickou formu vitaminu A. Retinoid, který může léčit lupénku, se nazývá tazaroten.
U středně těžké až těžké psoriázy může zlepšení stavu vyžadovat fototerapii, systémovou terapii a biologické léky.
Vaskulitida je obecný název pro zánět krevních cév. Ve stěnách těchto cév vaskulitida způsobuje nejrůznější patologické změny, které se projeví jako ztluštění, oslabení, zúžení či zjizvení cév. Pod tento pojem zahrnujeme mnoho druhů těchto zánětů lišících se ve svých projevech, příčinách i nebezpečnosti. Obecně lze říci, že existují buď v akutní, nebo v chronické formě a ve svém konečném důsledku mohou způsobit poškození.
Léčba je složitá, ale naštěstí ne vždy je jí úplně potřeba. Léčbu volí lékař podle příčiny vzniku onemocnění, a jak jsme již zmínili výše, v některých šťastnějších případech dokonce ani léčba není nutná a onemocnění se samo upraví postupem času. Nicméně ve většině případů léky nutné jsou, a to léky ze dvou skupin. První skupinu představují kortikosteroidy, které se využívají pro svůj vynikající protizánětlivý účinek. Používá se především prednison nebo metylprednisolon. Problémem užívání kortikoidů je ale velké množství jejich nežádoucích účinků, jako je zvýšení hmotnosti, žaludeční problémy, hypertenze a poškození srdce, odvápňování kostí, diabetes, změny na kůži (vznik pajizévek – strií a celkové ztenčení kůže). Po jejich vysazení také často dochází k výraznému opětovnému zhoršení léčené nemoci, tedy k takzvanému reboundfenoménu. Z toho důvodu se přistupuje k podávání nejprve vyšších dávek k zvládnutí nejhorší fáze nemoci a pak k jejich postupnému snižování na co možná nejnižší dávky. Těžší formy vaskulitid si mohou vyžádat léčbu léky ovlivňujícími přímo imunitní systém. Sem řadíme imunosupresiva, jako je cyklofosfamid či azatioprin, které ničí buňky imunitního systému.
Kyseliny močové je možné se zbavit dvěma způsoby, a to dietou a léky v kombinaci se zdravým životním stylem.
Dieta
Doporučuje se nízkocholesterolová dieta s vyhnutím se konzumace největších zdrojů purinů, omezení dráždivých látek, alkoholu (denně maximálně 3 dl vína nebo jedno velké a jedno malé pivo nebo 1 porce tvrdého alkoholu). Mezi nejbohatší zdroje purinů patří veškeré vnitřnosti i droby, jikry, kaviár, droždí, slanečci, sardinky, čokoláda, silné kakao, ančovičky, krabi, raci. Rovněž je třeba omezit dráždivé látky. Naložená masa, tedy masa v různých kořenicích směsích připravená na grilování, nejsou vhodná. Rovněž jsou nevhodná tučná masa a uzeniny. V klidovém období nemoci se doporučuje maximálně 90 g libového masa denně. Může to být jakékoli maso kromě mas v pikantních úpravách, tučných mas, tučných uzenin, slanečků, sardinek, veškerých vnitřností, drobů, ančoviček, krabů, raků, jiker, kaviáru. V akutním období je třeba se zcela vyhnout konzumaci jakéhokoli masa, i rybího. Maso lze nahradit sójovým masem, což je směs rostlinných bílkovin, nebo klasem, kdy základem je pšeničná bílkovina). Vhodné je i tofu (vyrobené z fermentovaného sójového mléka) či šmakoun (vaječná bílkovina – je lehce stravitelná, výborný zdroj bílkovin).
Při tomto onemocnění je třeba omezit příjem živočišných tuků a nahradit je rostlinnými tuky. Sádlo nahradit jednodruhovými rostlinnými oleji (olivový, slunečnicový, řepkový a podobně). Důležitý je dostatek bílkovin ve stravě, konzumace vlákniny (ovoce, zelenina – denně 500 g zeleniny, 100 g ovoce) a pitný režim (cca 2 l tekutin denně). Vyhnout se vysoké konzumaci alkoholu. Vláknina urychluje střevní peristaltiku a tím snižuje vstřebání purinů. Luštěniny obsahují sice vyšší množství purinů, ale obsahují i velké množství vlákniny, proto je lze konzumovat při tomto onemocnění. Zelený hrášek se nedoporučuje právě kvůli vyššímu obsahu purinů. Doporučuje se dostatek tekutin (1,5–2 l tekutin denně) i pohybu (například chůze, rehabilitační cvičení, plavání). Doporučuje se vyhýbat se tučným jídlům i sladkostem, sladkým nápojům, rozdělit jídlo do několika menších porcí, jíst menší porce častěji, jíst v klidu, řádně kousat. U onemocnění dna i při dyslipoproteinémii je nutná úprava tělesné hmotnosti. V případě nadváhy její redukce. Pokles tělesné hmotnosti nemá být prudký, nemá přesáhnout úbytek 0,5–1,0 kg za týden. Jinak se dna zhorší.
Je třeba jíst pravidelně. Delší hladovění má negativní vliv na metabolismus kyseliny močové a tím i na onemocnění. V nízkocholesterolové dietě je hodně vlákniny (ovoce, zelenina, luštěniny, celozrnné obilné výrobky). Nepoužívají se volné živočišné tuky (např
Interakce při užití s jinými léky nejsou známy. Tento lék poskytuje pouze dočasnou úlevu. Nepoužívejte jej častěji, nepoužívejte více sprejů nebo déle, než je doporučeno, protože by to mohlo zvýšit riziko nežádoucích účinků. Také nepoužívejte tento lék dlouhodobě – může se vyskytnout stav zvaný „rebound“ (přetížení). Mezi příznaky opětovného přetížení patří dlouhodobé zarudnutí a otoky uvnitř nosu a zvýšený výtok z nosu. Pokud k tomu dojde, přestaňte tento lék užívat a poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Pokud se váš stav zhorší nebo přetrvává i po 3 dnech, informujte svého lékaře.
Perindopril je inhibitor enzymu, který přeměňuje angiotensin I na angiotensin II (enzym přeměňující angiotensin ACE). Tento přeměňující enzym neboli kinasa je exopeptidasa, která umožňuje přeměnu angiotensinu I na vasokonstrikční angiotensin II a způsobuje degradaci vasodilatační látky bradykininu na neaktivní heptapeptid. Inhibice ACE vede ke snížení angiotensinu II v krevní plazmě, což způsobuje zvýšení plazmatické reninové aktivity (inhibicí negativní zpětné vazby při uvolňování enzymu) a snížení sekrece aldosteronu. Jelikož ACE inaktivuje bradykinin, vede inhibice ACE též ke zvýšené aktivitě cirkulujícího a lokálního systému kallikrein-kinin (tím též k aktivaci prostaglandinového systému). Je možné, že tento mechanismus přispívá k účinku snížení krevního tlaku inhibitory ACE a je částečně odpovědný za jejich určité vedlejší účinky (například kašel).
Perindopril působí prostřednictvím svého aktivního metabolitu perindoprilátu. Ostatní metabolity nevykazují žádnou inhibici aktivity ACE in vitro.
Hypertenze:
Perindopril je účinný při všech stupních hypertenze: mírná, středně závažná, závažná; bylo pozorováno snížení systolického i diastolického krevního tlaku vleže na zádech i ve stoje. Perindopril snižuje periferní vaskulární rezistenci, čímž způsobuje snížení krevního tlaku. Následkem toho vzrůstá periferní krevní průtok bez ovlivnění srdeční tepové frekvence. Renální krevní průtok obvykle stoupá, zatímco rychlost glomerulární filtrace (GFR) zůstává obvykle nezměněná. Antihypertenzní aktivita je maximální mezi 4 a 6 h po podání jedné dávky a přetrvává po dobu alespoň 24 h; účinky v čase minimální účinnosti dosahují zhruba 87 až 100 % hodnot v čase maximální účinnosti. Pokles krevního tlaku nastává rychle. U pacientů vykazujících odpověď se normalizace dosahuje během měsíce a přetrvává bez výskytu tachyfylaxe. Přerušení léčby nevede k žádnému rebound efektu.
Perindopril redukuje hypertrofii levé komory. U lidí bylo zjištěno, že perindopril vykazuje vasodilatační vlastnosti. Zlepšuje elasticitu velkých arterií a snižuje poměr media/lumen malých arterií.
Pacienti se stabilní ischemickou chorobou srdeční (ICHS):
Studie EUROPA byla multicentrická, mezinárodní, randomizovaná, dvojitě slepá, placebem kontrolovaná klinická studie probíhající po dobu 4 let. Dvanáct tisíc dvě stě osmnáct (12 218) pacientů starších než 18 let bylo randomizováno do skupin 8 mg perindopril tert-butylaminu (ekvivalentní 10 mg erbuminové soli perindoprilu (n=6110)) nebo placeba (n=6108). Studovaná byla populace pacientů, kteří měli prokázanou ICHS bez výskytu klinických známek
Farmakoterapeutická skupina: inhibitory ACE, samotné, ATC kód: C09AA04. Perindopril je inhibitorem enzymu, který konvertuje angiotenzin I na angiotenzin II (angiotensin konvertující enzym - ACE). Konvertující enzym, kináza, je exopeptidáza, která umožňuje konverzi angiotenzinu I na vazokonstrikční angiotenzin II a zároveň způsobuje rozklad vazodilatační látky bradykininu na neúčinný heptapeptid. Inhibice ACE vede ke snížení angiotenzinu II v plazmě, což vede ke zvýšení aktivity reninu v plazmě (inhibicí negativní zpětné vazby uvolnění reninu) a snížení sekrece aldosteronu. Jelikož ACE inaktivuje bradykinin, inhibice ACE zároveň vede ke zvýšení aktivity cirkulujícího a lokálního systému kalikrein-kinin (a tím k aktivaci prostaglandinového systému). Je možné, že tento mechanismus přispívá k účinku inhibitorů ACE na snížení krevního tlaku, a že je částečně zodpovědný za jejich nežádoucí účinky (například kašel).
Perindopril působí prostřednictvím svého účinného metabolitu perindoprilátu. Další metabolity nemají in vitro žádnou ACE-inhibiční aktivitu.
Hypertenze:
Perindopril je účinný u všech stupňů hypertenze: mírné, středně těžké, těžké; způsobuje snížení systolického a diastolického tlaku jak vleže, tak vstoje. Perindopril snižuje periferní cévní odpor, což vede ke snížení krevního tlaku. Následkem toho se zvyšuje periferní průtok krve bez účinku na srdeční frekvenci. Pravidlem je zvýšení průtoku krve ledvinami, zatímco rychlost glomerulární filtrace (GRF) obvykle zůstává nezměněna. Maximálního antihypertenzního účinku je dosaženo za 4 - 6 hodin po podání jedné dávky a přetrvává nejméně 24 hodin: účinek v čase minimální účinnosti představuje přibližně 87-100 % účinku v čase maximální účinnosti. Ke snížení krevního tlaku dochází rychle. U respondentů je normalizace krevního tlaku dosaženo během měsíce a přetrvává bez výskytu tachyfylaxe. Ukončení léčby nevede k reboundfenoménu.
Perindopril redukuje hypertrofii levé komory. U člověka byly prokázány vazodilatační vlastnosti perindoprilu. Perindopril zlepšuje elasticitu velkých artérií a snižuje poměr media/lumen malých artérií. Současná léčba s thiazidovými diuretiky vede k synergii aditivního typu. Kombinace inhibitoru ACE a thiazidu také snižuje riziko hypokalémie vyvolávané diuretickou léčbou.
Srdeční selhání:
Perindopril snižuje srdeční práci snížením preloadu a afterloadu. Studie u pacientů se srdečním selháním prokázaly:
Snížení plnícího tlaku levé a pravé komory,
Snížení celkového periferního cévního odporu,
Zvýšení srdečního výdeje a zlepšení srdečního indexu.
Ve srovnávacích studiích s placebem a jinými inhibitory ACE nevedlo podání první dávky 2 mg
Pokud se rozhodnete vyzkoušet prášky na spaní, poraďte se se svým lékařem a dbejte níže uvedených pokynů.
Informujte lékaře o dalších lécích, které užíváte, včetně léků na předpis, jako jsou léky proti bolesti a alergii, stejně tak o bylinných doplňcích. Kombinace léků mohou být totiž velmi nebezpečné.
Zjistěte si konkrétní pokyny pro snížení a/nebo ukončení používání. V některých případech může zastavení léčby způsobit nepříjemné vedlejší účinky, a to i rebound insomnie.
Léky na spaní mohou mít vážné nežádoucí účinky na lidi se zdravotními problémy, jako je vysoký krevní tlak, problémy s játry, glaukom, deprese a dýchací obtíže.
Zeptejte se na všechny podrobnosti při zahájení léčby nespavosti.
Berte jen jeden prášek na spaní, a to když budete mít dostatek času na spánek (sedm až osm hodin). V opačném případě se můžete následující den cítit velmi ospale.
Pozorně si přečtěte příbalový leták, který je dodáván s léky. Věnujte pozornost potenciálním vedlejším účinkům.
Nikdy nepijte alkohol, když si vezmete prášek na spaní. Alkohol nejenže naruší spánek ještě více, ale může ovlivnit i vaše bezpečí.
Nikdy neřiďte auto nebo neobsluhujte stroje po užití prášku na spaní. To je zvlášť důležité, pokud teprve začínáte užívat léky na spaní, nemůžete totiž vědět, jaký budou mít na váš organismus vliv.
Postupujte podle pokynů, začíná se s velmi malou dávkou, která se postupně zvyšuje podle předpisu lékaře. Zjistěte si, zda byste měli užívat své léky s jídlem nebo bez jídla. U některých léků je třeba vyhnout se určité potravině.
U produktu Rebound: nespavost, bolesti hlavy, závratě, nevolnost, potíže s polykáním nebo dýcháním, objeví se nebo se zhorší deprese, sebevražedné myšlenky.
Kdy vám naposledy kolovala horká krev v žilách? Hudba latinsko-amerických rytmů rozehřeje naprosto každého a horkost smyslné Kolumbie vás nenechá chladným. Kolumbijský původ obohacen o moderní prvky nabízí opravdu vše: tanec, energii, zábavu, uvolnění i dokonalé vyřádění!
Na lekcích Zumba se naučíte mnoho nového. Čekají na vás základní kroky veselé merengue, smyslné salsy, sexy reggeatonu, žhavého tanga, ale i mnoha dalších druhů tance. Kroky se často opakují a jsou spojené do krátkých sestav. Na každou písničku se tancuje stejně, proto snadno zvládnete všechny tance. Přestože na první hodině můžete mít pocit, že všichni už všechno vědí a jen vy se nechytáte, na další hodině rozhodně budete vědět „jak na to".
Zumba není jen „rychlá“, ale během hodiny se střídají pomalejší i rychlejší melodie. Tím se dokonale posílí svaly celého těla, dochází ke zlepšení fyzické kondice, naučíte se lepšímu držení těla a samozřejmě ztratíte nějaké centimetry z problémových partií. Tančí ji opravdu všichni bez ohledu na věk či pohlaví. Katka Burešová, instruktor Zumba, říká: „Na moje lekce chodí mimo jiné dámy, co nikdy nedělaly aerobik a tancovaly naposledy před lety na diskotékách či v tanečních kurzech. Přesto odcházejí spokojené a vytančené.“ Pokud jste na Zumba lekci přišli poprvé, nestyďte se stoupnout si dopředu, abyste lépe viděli. A co radí Katka začátečníkům? Vezměte sebou kamarádku a pořádně se na to vyšvihněte.
Zumba není jen o pohybu, ale i o atmosféře. „Oblečte se barevně a nechte celý svět za zdmi fitka. Poslouchejte hudbu a věřte mi, že všechny starosti budou rázem ty tam“. A pokud jste Zumba ještě nevyzkoušeli, pak byste opravdu měli. Přestože se u nás objevila jen nedávno, tento fenomén téměř převálcoval všechny ostatní druhy cvičení. Jestli za tento úspěch vděčí Zumba své jednoduchosti nebo exotickému původu, ukáže teprve čas.
Čištění bakteriálních infekcí kůže a sliznic nebo míst ohrožených superinfekcí. Poznámka: Antiseptické látky nesterilizují. Dočasně snižují počet mikroorganismů.
4.2. Dávkování a způsob podání
Cyteal je určen pro vnější použití jako tekuté mýdlo, a to v čisté formě (koncentrovaný) nebo ve zředěné formě v poměru 1/10; po omytí nutno řádně opláchnout.
4.3. Kontraindikace
Přecitlivělost na hexamidin nebo chlorhexidin (na kteroukoliv složku přípravku). Přípravek Cyteal nesmí být používán:
k desinfekci kůže před úkony jako jsou: aplikace injekčních roztoků, krevní odběry, různé punkce (včetně lumbální punkce), otevření centrální žilní cesty a podobně.
k desinfekci chirurgických nástrojů.
Přípravek nesmí přijít do přímého kontaktu s okem, mozkovou tkání a mozkomíšními obaly ani nesmí proniknout do zevního zvukovodu při podezření či perforaci ušního bubínku.
4.4. Speciální upozornění
Vzhledem k tomu, že přesné údaje o kožní resorbci Cytealu nejsou k dispozici, nelze vyloučit nebezpečí systémových účinků. Ty jsou podporovány opakovaným používáním přípravku nebo jeho použitím na velké ploše, pod tlakovým obvazem, na poraněné kůži (hlavně popálené), na sliznici, na citlivé kůži nedonošence či kojence (z důvodu nevýhodného poměru plocha/váha a eventuálně i okluzního účinku plen na zadečku dítěte). Od okamžiku otevření antiseptického přípravku je možná jeho mikrobiální kontaminace. Vždy přípravek po použití řádně a včas zavírejte. Stejně jako v případě všech ostatních detergentních přípravků je nutné vždy řádně opláchnout místa, na která byl přípravek nanesen neředěný.
4.5. Interakce
Žádná léková interakce není známá.
4.6. Těhotenství a laktace
Používání přípravku u těhotné nebo kojící ženy nevyžaduje žádná zvláštní omezení či opatření kromě opláchnutí bradavek vodou po použití Cytealu u kojící ženy.
4.7. Možnost snížení pozornosti při řízení motorových vozidel a obsluze strojů
Není.
4.8. Nežádoucí účinky
Projev lokální nesnášenlivosti: pocit píchání, svědění, pálení, suché kůže, zčervenání, a to především v případě opakovaného používání. Nebezpečí lokální alergie na chlorhexidin, která se projevuje většinou kontaktním ekzémem, zejména v případech použití na poraněnou pokožku, sliznici nebo bércové vředy dolních končetin s možností zhoršení stavu již infikované léze. Vzácné nebezpečí celkové alergie na chlorhexidin, která může vést až k anafylaktickému šoku. Hexamidin může vyvolat sensibilizaci. Její frekvence se mění především v závislosti na stupni poškození epidermis. Neředěný přípravek může způsobit podráždění oka. Kontaktní dermatitida vzniklá u citlivých osob jak
Alkoholismus nebo též závislost na alkoholu, opilství je chronické recidivující onemocnění postihující nejen celou osobnost postiženého jedince po stránce psychické a fyzické, ale i jeho blízké, zvláště pak rodinné příslušníky. Patří mezi nejzávažnější a nejrozšířenější formy závislosti. Obecně lze o alkoholismu hovořit tehdy, dosáhne-li závislost na alkoholu takového stupně, že škodí buď jedinci samému, společnosti, nebo oběma. Tuto nemoc je možné stejně jako všechny ostatní duševní i tělesné poruchy léčit. Průběh závislosti na alkoholu je různý. Odlišuje se mimo jiné podle toho, jaký alkohol je zneužíván.
V České republice je alkohol problém, který je často bagatelizován. Dá se říci, že lidí, kteří problematicky konzumují alkoholické nápoje, jsou v Česku desetitisíce. Z dostupných statistik vyplývá, že potíže tohoto druhu má 25 % mužů a 10 % žen. Znepokojující je i rozšířenost konzumace alkoholu mezi mládeží. Tento fenomén je na okraji zájmu veřejnosti a zastiňuje ho viditelnější drogová problematika. Je nutné konstatovat, že alkohol, i přesto, že je legální, pořád zůstává drogou srovnatelnou s kokainem nebo opiáty. Nabaluje na sebe celou řadu negativních jevů, jako je kriminalita, rozvodovost, sekundární chronická až smrtelná onemocnění.
Příčina těchto potíží nebývá ve šlachách samotných, ale ve svalovém bříšku příslušných svalů, které obsahují trigger body (spoušťové body). Tyto body jsou pak zdrojem tzv. přenesených bolestí, vedou k výraznému zkrácení svalových vláken procházejících bodem a tím pak vzniká silný tah na úponech svalu (šlaše). Bohužel z tohoto pohledu se k terapii přistupuje málokde a je tendence stav řešit obstřiky kortikoidy do místa bolesti, ke šlachám atd. nebo provádět operační korekce. Rázová vlna je moderní fenomén, efektivita jak u koho. Zánět šlach je příliš obecný problém. Může jít i o lokálně postiženou šlachu, úraz úderem, větší fyzickou námahu, dále o přenesený problém, kde je přetíženo svalstvo předloktí (těch je tam mnoho) – zde většinou třeba i menší námahou, ale opakovaně, tedy dlouhodobější zátěž jen některé svalové skupiny.
Černý pepř je mnohem více než koření. Jeho vrchní vrstva – piperin – je stále častěji popisována jako silný tukový reduktor, avšak množství používané v kuchyni je příliš malé na to, aby byl využitý její nesmírně cenný odtučňovací potenciál. Proto byl vytvořen extrakt. Tento extrakt posiluje vylučování trávicích šťáv (žaludečních, slinivkových, střevních) a blokuje geny zodpovědné za produkci tukových buněk. Piperin přirozeně zrychluje metabolismus a povzbuzuje organismus ke spalování maximálního množství kalorií. Piperin odtučňuje přirozeně, proto vysněnou postavu získáte bez námahy a drastických diet. Dodatečná fyzická aktivita může zlepšit tvarování postavy, ale není nutná pro zhubnutí.
Piperin odstraňuje základní problém obézních osob – nekontrolované přejídání. Mnoho uživatelů se chlubí, že například díky přípravku Piperine Forte již nepotřebují sladkosti. Jde tedy o obrovský průlom v boji s obezitou! Fenomén piperinu spočívá především v jeho postupném působení – tuková tkáň se spaluje poněkud pomaleji, ale zato přirozeně a trvale.
Klasická metoda měření spočívá v tom, že sám vyšetřující odečítá hodnoty krevního tlaku pomocí fonendoskopu. Tlak v manžetě je třeba zvýšit tak, aby na počátku měření převyšoval tlak v tepně. Manžeta tak představuje uměle vytvořenou překážku krevnímu průtoku. Postupným pomalým snižováním tlaku v manžetě dojde v určitém okamžiku k obnovení průtoku krve za místo obstrukce. Tlak v manžetě však způsobí deformaci tepny, díky níž je proudění pronikající krve turbulentní. Hodnota tlaku, při níž začínají být ve fonendoskopu slyšitelné srdeční ozvy a především šelesty způsobené turbulentním prouděním (Korotkovův fenomén), odpovídá hodnotě systolického krevního tlaku. Ozvy jsou slyšitelné do té doby, dokud tlak v manžetě postačuje k deformaci tepny a tím k udržení turbulentního proudění. Jakmile tlak v manžetě poklesne natolik, že již nestačí tepnu deformovat, obnoví se původní laminární proudění a Korotkovovy fenomény přestanou být slyšitelné. Tento okamžik odpovídá hodnotě diastolického krevního tlaku. Není přitom důležité, zda je používán rtuťový, aneroidní anebo digitální tonometr. Tato metoda měření tlaku se nazývá auskultační (latinsky auscultare = poslouchat). Auskultační metoda je považována za nejpřesnější způsob měření krevního tlaku. Třebaže zvládnutí auskultační techniky měření není samo o sobě složité, je třeba počítat s možnou chybou ze strany vyšetřujícího.
Digitální automatické a poloautomatické tonometry pracují většinou na takzvaném oscilometrickém principu (latinsky oscillare = kmitat). Metoda měření spočívá v určení takové hodnoty tlaku, při níž jsou největší tlakové změny v tepně. Tonometr tedy nestanovuje hodnoty systolického a diastolického tlaku, nýbrž hodnotu takzvaného středního arteriálního tlaku a obě meze dopočítává programové vybavení přístroje. Právě z toho důvodu, že se při oscilometrické metodě měří střední tlak a systolický i diastolický tlak se odhadují, nebylo takové přesnosti srovnatelné s auskultační metodou. Digitální přístroje se používají především pro měření krevního tlaku v domácích podmínkách a při 24hodinovém sledování krevního tlaku.
Diastolický krevní tlak mezi 80 a 89 může být spojován se zvýšeným zdravotním rizikem. Například riziko srdečního záchvatu je na této úrovni dvojnásobné oproti hodnotám nižším než 80. Tato nová definice vysokého krevního tlaku znamená, že více než polovina z nás žije se zvýšeným rizikem srdečního záchvatu, mozkové mrtvice, selhání ledvin a nakonec i smrti.
Má-li být hodnota normálního krevního tlaku spojována s dlouhým životem a nízkým rizikem onemocnění koronárních i jiných cév, pak by tato hodnota měla činit v dospělosti asi 110/70 nebo být nižší. Každé trvalé zvýšení nad tuto hodnotu vede ke snížení očekávané doby života a ke zvýšenému riziku postižení nemocemi, jako jsou srdeční záchvaty a mozkové mrtvice. Pokud je diastolický tlak příliš nízký, čili se nachází pod hodnotou 60 mm Hg, jedná se o takzvanou hypotenzi – tento tlak není schopen přinést dostatek kyslíku a živin do buněk celého těla a také odstraňovat odpadní látky. To vše pak může mít za následek odumírání buněk.
