RODINA, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Mentální anorexie je nemoc, která spočívá v poruše přijímání potravy s výrazným pozadím v psychice, u dospívajících a žen v přechodu navíc v hormonálních změnách. Postihuje především ženské pohlaví, muže minimálně. Udává se, že jí trpí asi 3 % populace, avšak tento údaj je zkreslený, protože zahrnuje pouze lékařsky evidované případy.
Návod na zvládnutí anorexie
Léčba mentální anorexie bez psychoterapie není možná. Nezbytnou podmínkou je kvalitní terapeutický vztah, pracující s motivací pacienta. Navázat ho je ale často největší překážkou, zvláště u dívek, které jsou k léčbě donuceny okolím a samy stále zůstávají bez potřebného náhledu a motivace.
V průběhu terapie je proto třeba nemocnou dívku neustále motivovat, stavět před ni přiměřené dílčí cíle, pohybovat se na věcné, dívce srozumitelné rovině, na níž se pracuje s aktuálními problémy a pocity. Důležité je poskytovat ji přiměřenou zpětnou vazbu a citlivě pracovat i s takzvanými neúspěchy (využít jejich informační hodnotu, ozřejmit některé strategie anorektičky apod.). Příznakům anorexie pak nelze v dlouhodobé perspektivě odpírat logiku každodenního života, v němž měly a často stále ještě mají svoji adaptivní funkci. Opomíjet nelze ani otázku sekundárních zisků. Dívce je třeba průběžně poskytovat přiměřenou podporu. Spíše než pochopení jejího trápení (což může posilovat nepřiměřenou vazbu na terapeuta) je žádoucí porozumění jejím problémům a respekt k její osobě a autonomii. Terapeut by proto měl být trpělivý a informovaný. Neměl by se nechat zahnat do pasti náznaků, příslibů a nic neříkajících klišé. V této souvislosti přirozeně vyvstává otázka aspirací terapeuta. Jeho aspirace (bývá to především snaha vyhnout se konfliktu s nemocnou a některým „nudným“ problémům – například monitorování jídelního chování a tendence potvrdit si svoji teorii o problému) jsou často tou nejvýznamnější podmínkou úspěšné léčby. Proto je tak důležitý terapeutův koncept poruchy, který by neměl být založen na hypotézách o jejich obecných příčinách. Měl by naopak obsahovat jasné cíle, respekt ke zkušenosti a životnímu kontextu nemocné. Jinak hrozí nebezpečí, že si dívka, její rodina i terapeut nakonec jen potvrdí svůj negativní koncept.
Jak už bylo mnohokrát uvedeno, celá léčba často ztroskotává na nezájmu pacienta léčit se a jediný, kdo má snahu, je rodina. Ta sama o sobě může být velkým motivačním faktorem. Anorektičky často trpí výčitkami svědomí vůči svým blízkým, cítí, kolik starostí rodině přináší jejich stav, ale zároveň není v jejich moci s tím něco udělat. Negativní myšlenky jim nedovolí vzdát se hubnutí, postavy, jíž sebekontrolou docílily. Aby se rodina mohla stát silným motivačním faktorem, je třeba, aby lékař rodině poskytl dostatek informací o nemoci, podpořil je a zbavil pocitů viny a bezmoci. Dívka, která se vrací z hospitalizace, nesmí upadnout do stejného rodinného stereotypu, v jakém anorexie mohla vypuknout. Stejně jako ona musí i rodina udělat kus práce na sobě i vztazích v rodině. Rodinná terapie a účast ve svépomocných skupinách mohou jen přispět k celkovému uzdravení a hlavně zabránit relapsu, jenž u poruch příjmu potravy hrozí.
Ve svém příspěvku SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Míša.
Před vánocemi,mi lékařka oznámila že mám svrab.Poprvé to byl šok,myslela jsem si že mám alergickou reakci.Tři dny jsem se mazala sírou,a moje rodina ikdyž to neměli museli se mazat jeden den taky.Pořád jsem jen prala a žehlila.Ale pořád se svědím,a přemýšlím jesli znovu nepůjdu na kožní.Připadám si prašivá,a bojím se někam sednout,abych někoho nenakazila.Možná je to jen obyčejn á psychika.Ptám se, jesli měl někdo tuhle potvoru,za jak dlouho to svědění přestalo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin.
Jo to te chapu,ja ho chytil jednou taky.
To same jak ty,cela rodina se musela mazal tokovym mlikem..uz nevim jak se to jmenovalo.Tak asi za ctrnact dni budes v pohode.Hlavne ted dbejte na vysokou cistotu,vse hned perte!Staci na neco zapomenout a je to tam zas,svrab je hroznej humus!
Smuteční řeč je pravděpodobně asi jedním z nejsložitějších slohových útvarů právě pro jeho emocionální zaměření. Jistě není třeba zdůrazňovat, že smuteční řeč je určená na pohřby.
Při pohřbu se může rodina obránit na profesionálního řečníka, který ve svém projevu může vycházet z projevu, který mu připraví rodina, nebo může říct svou vlastní řeč. Většinou se pak jedná o univerzální projev, který jen doplní konkrétními událostmi ze života zemřelého.
Druhou variantou je, že na smuteční slavnosti promluví někdo z pozůstalých, většinou to bývají nejbližší příbuzní, kteří si svůj projev také sami připraví. Napsat smuteční projev není jednoduché. Vždy záleží na vztahu mluvčího k zemřelému a na přístupu, který řečník zvolí. V podstatě není přesně vymezené, jak musí projev vypadat, klidně může být i nekonvenční, základním pravidlem ale je, že by měl být plný opravdu upřímné účasti.
Je několik bodů, které by se v projevu asi měly objevit, ale myslím, že nejsou vždy podmínkou. Také je na řečníkovi, jakou jejich formu zvolí.
Při smuteční řeči není vhodné zdůrazňovat záporné vlastnosti zemřelého (pokud si to rodina vyloženě nepřeje).
Při smutečním proslovu by řečník měl jistě vyjádřit nejen soustrast pozůstalým, ale také by je měl ujistit o tom, že v tom nejsou sami. Měl by se snažit jim pomoci ulehčit v bolesti.
Řečníci se často ve svých projevech uchylují k různým neupřímným a prázdným klišé, které zesnulého nijak nepřiblíží a ani to na nikoho nezapůsobí. Naopak je vhodné využívat v projevu vzpomínky na život zemřelého a na jeho životní postoje.
Také je třeba si uvědomit, že smuteční projev je určen pro pozůstalé, ne pro zemřelého, proto by celý proslov měl směřovat k nim. Jim má tato řeč pomoci překonat bolest. Řečník by vždy, ať už pochází z rodiny, nebo ne, měl v prvním řadě myslet na nejbližší příbuzné, a proto by zrovna je měl oslovit vždy jako první. U smutečního řečníka se předpokládá, že v projevu nebude zdůrazňovat svůj zármutek. Samozřejmě při projevu na pohřbu blízkého příbuzného (matky, otce, syna, dcery...) se tomu nelze zcela vyhnout. Vždy je ale třeba uvědomit si, že i pro další příbuzné je ztráta milované osoby těžká.
Smuteční projev by měl být na určité úrovni a měl by být vždy předem připraven a nikdy by neměl být výsledkem improvizace, která by mohla způsobit, že by zaznělo něco, co není vhodné. I pokud řečník umí svůj projev zpaměti, může si s sebou vzít desky (tmavé barvy) s připraveným projevem (kdy by zapomněl, nebo v rozrušení nevěděl, jak dál pokračovat). Také je třeba si uvědomit, že cílem smuteční řeči není informovat o všech událostech ze života zesnulého. Při
Nezemřel jsem, neboť vím, že budu žít stále v srdcích těch, kteří mne milovali....
Drahá rodino, přátelé, otcovi kolegové a další smuteční hosté,
Věřím, že taková slova by si náš otec Adam Novotný přál slyšet, protože přesně vystihují, jak žil svůj život. Nepřál by si, abychom dnes nad jeho náhlou smrtí truchlili, naopak by si jistě přál, abychom vzdali hold jeho životu, který se vždy snažil žít naplno. A proto jsme se zde dnes sešli, abychom společně zavzpomínali na okamžiky, kdy byl ještě blízko nás a my si mohli užívat společných chvil, nevědouc, že tyhle báječné doby tak náhle skončí. Náš otec měl snad celý život úsměv na tváři a otevřenou náruč pro ty, co by potřebovali jeho útěchu. Jeho srdce bilo pro jeho nejbližší a jeho největším přáním bylo, aby se jeho milovaní měli dobře a pohnul by pro ně třeba i horami, kdyby to bylo nutné. Rodina a přátelé, to pro něj znamenalo vše, pro nás žil a s myšlenkami na nás také zemřel. Jeho náhlým odchodem neztratil svět jen skvělého člověka ochotného vždy bojovat za správnou věc, ale odešel i neuvěřitelně obětavý a milující otec, věrný přítel a v neposlední řadě také pracovitý a spolehlivý kolega. Jeho ztráta ale nijak neumenšuje to, co k nám cítil a co pro nás všechny byl ochotný udělat.
Dovolte mi tedy, abych v tento den na mého milovaného otce zavzpomínal a vzdal mu čest.
Náš otec Adam Novotný se narodil v roce 1968 do milující rodiny. Většinu svého života se musel vyrovnávat s volbou svých rodičů nejít s davem, která způsobila, že řada jeho snů, zůstala i nadále jen v říši snění a nikdy se neuskutečnila. Nikdy se nemohl stát vysněným advokátem, ale i přesto nikdy nelitoval a obdivoval se své rodině a velmi si ji za jejich činy vážil. Místo studia na právnické fakultě se vyučil tesařem a postupně se stal mistrem ve svém řemeslu. Miloval, když něco nového stvořil a vyloudil tak úsměv na tváři řadě lidí. Za svou práci byl obdivovaný nejen svými kolegy a nadřízenými, ale i širokým okolím. Jemu ale na obdivu nezáleželo, vždy jen chtěl šířit radost. Jeho práce ho také přivedla do Plzně, kde se v kanceláři, kterou měl vybavit novým nábytkem, seznámil se svou osudovou ženou, naší maminkou. Náš otec byl vždy muž činu, a tak dlouho neváhal a spojil s ní svůj život. Nikdo na světě nebyl šťastnější než on v den, kdy mu jeho životní láska přivedla na svět dvojčata. Už tehdy přísahal, že mě s bratrem Ondřejem ochrání a bude nás navždy milovat. Svému slibu dostál, přestože to s námi neměl nikdy jednoduché. Naše rodina prožívala nejšťastnější chvíle svého života, když jsme náhle přišli o matku a otec ztrat
Ve svém příspěvku CELULITIDA LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lusi.
Ahoj všem, kdo bojují s celulitidou. Stalo se mi, že jsem si před časem oholila nohy a s hrůzou jsem zjistila při bočním pohledu na hladké nohy, že se pod kůží vytvořily takové nerovnosti, jako by pod kůží byly nerovnoměrné polštářky tuku. Toto jsem pozorovala na stehnech a bocích. Byla jsem z toho nešťastná :-( Dlouho jsem zkoumala, jak to odstranit. Zkoušela jsem jsem diety, ale po zhubnutí a ukončení diety se to vrátilo a bohužel ještě více. Problém byl v tom, že jsem se moc nehýbala. V práci sedavé zaměstnání, jsem analytička, a po práci rodina, děti, manžel, domácnost, znáte to... Rozhodla jsem se s tím skoncovat a vrátit tvar mých nohou do původního štíhlého tvaru. Vyčlenila jsem si čtyři hodiny v týdnu na trénink v posilovně, to není zas tak náročné (pondělí, středa, pátek po hodině a půl). Hned po práci tam zajdu a poctivě odcvičím předepsaný trénink, který mám od své trenérky. Nejdříve jsem s ní i cvičila, aby mně naučila, jak to dělat správně. Nyní již cvičím sama. Hned po každém takovém cvičení si dám hroznový cukr Glukopur a pak do půlhodiny si dám půl grilovaného kuřete, u kterého nejím kůži a přikusuju celozrnný chléb. Hlídám si, abych po celý den rovnoměrně do sebe dostala přibližně 180 gramů bílkovin a dvakrát tolik sacharidů. To dokážu udělat acidofilním mlékem, nízkotučným tvarohem a masem. Jako zdroj sacharidů používám piškoty, třeba s tím acidofilním mlékem je to dobré. Pak také jím během dne rýřové chlebíčky a přílohy k hlavním jídlům volím rýži, brambory a těstoviny. Jako ideální večeře nebo oběd se pro mě stalo rizoto. Dodržuju rozestup mezi jídly hodinu až dvě hodiny. O víkendu s manželem a dětmi jezdíme na kolech a aby s námi naši caparti zvládli i delší trasy, tak používáme cyklistickou vodící tyč na dětská kola a zbytek dlouhých tras je taháme za sebou. To byste nevěřili, že při takovém přecpávání se vám půjde celulitida pryč. Je to jednoduché. Díky cvičení se vám tuky přemění na maso, které se dá pěkně vytvarovat pomocí objemového tréninku, kterém jsem psala výše. Dneska mám své nohy spátky zase hladké, bez celulitidy a zapoměla jsem na hladovění, tudy cesta nevede. Naopak je třeba dobře a pravidelně jíst a hýbat se, pak si tělo nevytváří tukové zásoby ve formě ošklivých podkožních rundálů. Doporučuji si na začátek vzít trenéra, který vám na míru udělá jídelníček a sestaví cvičební plán a ukáže vám, jak to dobře odcvičit. Mě na to stačilo 15 hodin s trenérkou (první konzultace, cičební plán, jídelníček a nauka cviků), což při její ceně 500 Kč za hodinu činilo 7500 Kč, které jsem dříve za rok vydala za redukční diety, které mi ovšem takový efekt nikdy nepřinesly. Nyní jsem šťastná a navíc jsem se dokázala naučit vnímat své tělo a žít ve výživové harmonii.
Takže proti celulitidě jedině pohyb a správná strava. Žádné pilulky a ani samotné redukční diety. Zkuste to, budete překvapené, jak to bezvadně funguje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka .
180g bílkovin? Pánbůh s vámi! Zena by neměla přijmout víc než 1g/kg tělesné váhy!
Kdo by se netěšil na Popelku? Jestli máte chuť mlsat bez výčitek, dopřejte si opravdovou pochoutku: kousky ovoce se Smacker protein Desert v hořké čokoládě. Příprava je snadná: nakrájejte Smacker Desert s meruňkami na kostičky, přidejte bobule hroznů, kousek jablka a nebo jiného ovoce, napíchněte na špejli a pokapejte kousky rozehřáté čokolády. Poté nechejte ztuhnout v lednici a při vhodné příležitosti nabídněte všem členům rodiny. Věřte, že větší pochoutku jste ještě neměli a navíc jí můžete sníst neomezené množství a stejně nepřiberete. Smacker je jediná dobrota plná cenných bílkovin s 0 % tuku.
Recept Smacker Desert Meruňka v hořké čokoládě
1 x Smacker Desert Meruňka
200 g ovoce: hrozny, jablko, kiwi, banán
Polevu z hořké čokolády (nejlépe s 80% kakaa)
A rada na závěr? Stanovte si, zda chcete přes Vánoce zhubnout, váhu si udržet či naopak povolíte pásek a nebudete mít výčitky. Vhodnou kombinací potravin můžete jíst opravdu chutně a ani vaše rodina nebude mít výhrady.
Ve svém příspěvku SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lensika.
Dobrý den, dnes mě informovala ředitelka mé dcery z intru, že má svrab. Co mám dělat, aby to nedostala celá rodina? Je to 14 dní co byla dcera doma, zatím nemáme žádné příznaky, ale co s polstrovanými věcmi (sedačka, židle), kde dcera seděla, myslíte, že jsme se mohli nakazit? Mám zajít k lékaři a oznámit to nebo počkat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michala.
Doporučuji nestýkat se s ředitelkou z intru!!! :-)
Nyní vážně, pokud Vás nic nesvědí a netvoří se Vám v meziprstí červené svědivé podráždění, tak svrab nemáte a není třeba se znepokojovat. K přenosu svrabu dojde jen těsným stykem s napadenou pokožkou. Svou dceru si lépe hlídejte a prohlédněte ji, zda-li skutečně má příznaky nákazy svrabem a podle tohoto výsledku případně zahajte léčbu. V případě, že se svrab prokáže, tak použité oblečení a povlečení je třeba desinfikovat buď chlórem, hypermanganem nebo vysokou teplotou nad 70*C. Na ostatních věcech bez přístupu živin z kůže svrab rychle hyne, takže není třeba větších čistících manévrů s vybavením své domácnosti.
Kdo by se netěšil na Popelku? Jestli máte chuť mlsat bez výčitek, dopřejte si opravdovou pochoutku: kousky ovoce se Šmakoun meruňkový v hořké čokoládě. Věřte, že větší pochoutku jste ještě neměli a navíc jí můžete sníst neomezené množství a stejně nepřiberete. Šmakoun je jediná dobrota plná cenných bílkovin s 0 % tuku.
A rada na závěr? Stanovte si, zda chcete přes Vánoce zhubnout, váhu si udržet či naopak povolíte pásek a nebudete mít výčitky. Vhodnou kombinací potravin můžete jíst opravdu chutně a ani vaše rodina nebude mít výhrady.
Ve svém příspěvku PANÍ BĚLE - SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rodina.
Bělo, máte jistě svrab, stejné příznaky jsme měli a máme my, mast InfectoScab nám pomohla a pomáhá nejvíce. První člen rodiny se už pomocí ní vyléčil, ostatní se nakazili nyní a teprve se namazali včera, dnes jim je lépe.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Lékaři jsou schopni určit, o jaký to histologický typ nádoru jde, a rozhodnout o nejvhodnějším způsobu terapie. Dále zjistí jaké geny jsou v nádoru aktivní a které jsou potlačeny. Některé z genů mají přímo úlohu pro vznik nádorů, a jiné geny naopak mají význam pro potlačení růstu nádorů. Takže genetické vyšetření žen hraje stále větší roli. U 5% až 10% žen karcinom prsu totiž způsobuje genetická mutace. Právě u rakoviny prsu znají genetici dvě konkrétní genové odchylky, objevené v polovině 90. let. Pokud je lékaři najdou v DNA, pravděpodobnost onemocnění u ženy výrazně roste. Označují se jako BRCA1 a BRCA2 geny. Jedná se o překlad z anglického „breast cancer“. Jsou li tyto geny přítomny v ženské DNA, tak to znamená, že v průběhu života této ženy je riziko vzniku nádoru prsu až o 80% větší. Stále roste větší počet mladých žen, které mají v rodině někoho, kdo onemocněl nádorem prsu. Takovéto ženy mohou být také nositelkami genetické zátěže. Je důležité, aby rodina byla informována o svých nejbližších příbuzných. Jedná se také o širší příbuzenstvo. S lékařem je vhodné provést velice podrobné vyšetření rodokmenu, či vyčíslení tak zvaných empirických rizik výskytů nádorů prsu v rodině. Zmíněné geny také znamenají zvýšené riziko nádoru vaječníků nebo vejcovodů, zvyšuje se také riziko nádoru tlustého střeva. Lepší zprávou je, že v horizontu 2-3 let by měly být k dispozici nové léky. Léky budou cílené jen na skupinu těchto nemocných, které mají dědičné formy nádoru prsu.
Rakovina prsu zůstává nejčastější onkologickou nemocí u žen. Když se podaří zachytit nádor do velikosti 1 cm, někdy není nutná ani chemoterapie. Prevence tak může zachránit život i pomoci vyhnout se drsné léčbě. Proč nemoc vzniká, stále není jasné. Výskyt genetických mutací u rakoviny prsu už vědci zkoumali. Ví se například, odkud přišla genová odchylka, kterou má 50 % žen ze skupiny dědičně zatížených. Mutace vzešla z jednoho předka, který žil někdy ve 4. - 5. století po Kristu, někde na území dnešního Ruska nebo západního Ruska. Při putování Slovanů se mutace dostala do Polska, na jih a častá je i v Řecku, ve Francii a Izraeli. Dnes už tak existují desetitisíce lidí, kteří mohou tímto typem dědičného karcinomu prsu onemocnět nebo ho přenést dále.
Ve svém příspěvku HERPES A HLIVA USTRICNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Ja trpela na opary nekolik let. Jak jednou opar vyleze, tak pri snizene imunite zas vyleze. Vyskytoval se hlavne v nose a na rtu, uzivala jsem Herpesin, take naplasti, ale stale se mi vracel..nakonec jsme zacali cela rodina uzivat Hlivu ustricnou s rakytnikovym olejem, ktery zesiluje ucinek hlivy. Od te doby se mi neobjevil, je to take tim, ze hliva resi puvod vzniku herpesu. Da se koupit v lekarnach nebo pres net https://www.vegi.cz/cz/prod…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Betablokátory se často používají k léčbě vysokého krevního tlaku a srdečních problémů. Díky těmto lékům ale můžeme předejít operaci hemangiomů. Tyto preparáty mají navíc ještě relativně malé riziko vedlejších účinků. Mají značný efekt, který mění léčebný pohled na toto závažné onemocnění. V naprosté většině až na malé výjimky je efekt velmi dobrý a dosáhneme úplného vyléčení anebo dosáhneme operability hemangiomů. Během několika dnů je vidět velký úspěch. Betablokátory jsou určeny primárně pro léčbu srdce a tlaku, léčba hemangiomů s jejich pomocí musí probíhat za velmi přísného režimu. Rodina musí nejprve nastoupit na pár dnů do nemocnice, kde dítě několik dnů dostává betablokátory pod dohledem lékařů. Vedlejší účinky jsou minimální. Nebyl zaznamenán žádný nežádoucí závažný účinek, pro který by musela být léčba ukončena. Lékaři a posléze i rodiče musí také dávat pozor při dávkování. Děti léky užívají i několik měsíců. Během této doby musí rodiny docházet na pravidelné kontroly. Sleduje se krevní tlak, zda nedochází ke snížení, také se sleduje tepová frekvence, jestli opět nedochází k jejímu nepříjemnému snížení.
Ve svém příspěvku SVRAB DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svrabem nakažená rodina .
Nakazili jsme se svrabem v Psychiatrické léčebně v Praze 8 - Bohnicích návštěvami u příbuzných v pavilonu s demencí, Alzheimerem ! Primářka ze Slovenska léčí pacienty se svrabem sedativy, aby svědění zaspali, a nasazením rukavic, aby se neškrábali ! Svrab se na nás přenesl doteky, tj. podáním ruky nemocnému. Tuto nakažlivou nemoc způsobuje mikroskopická zákožka svrabová. Je těžce rozpoznatelná pro všechny, i pro kožní lékaře. Na tmavé kůži není často nic vidět. Celá naše rodina se nakazila. Příznaky : červené skvrny, hlavně po škrábání, sem tam velké pupeny a abnormálně důkladně zkoumejte místa na těle s nejjemnější kůží, např. prsty, vnitřní i vnější lokty, podpaží, prsa, břicho, u genitálií, hýždě, vnitřní stehna, spodek stehen, kotníky, pod koleny …. všude můžete na světlé kůži vidět mini-pidi-dírky menší než 1 mm a ty jsou ucpané vaší sraženou krví jako špuntem. Zákožky se totiž občas prokoušou na povrch kůže ze svých chodbiček, v nichž kladou vajíčka a kálí. Nemoc je provázená bodavým, úpěnlivým, nesnesitelným svěděním. Když se postavíte k topení, kamnům, nebo vlezete pod peřinu, začnou zákožky řádit jako čerti. Většinou nejsou na krku a na hlavě. Ještě po vyléčení máme stále sekundární nemoc – vyrážku malých pupínků, nikoli těch velkých pupenů od zákožek. Svědí to stále dost nepříjemně a téměř po celém těle, ale ne tak neskutečně intenzivně bodavě. Máme ale pocit, že nejsme vyléčeni (avšak dírky na kůži už nemáme). Také se nám po léčbě hned udělali malinké bradavičky (jako ty virové) na různých místech těla, asi rovněž sekundární projev. K léčbě svrabu jsme použili hlavně mast na recept INFECTOSCAB (výrobce BRD) za doplatek 84 Kč (338 Kč). Bez receptu nelze nic koupit, vše údajně zakázali, aby byla infekční choroba evidována v evropské statistice. Pak jsme použili SOLFATAN – prášek se sírou na koupele z lékárny volně prodejný (65–69 Kč), se sírou prý je ještě pudr – asi tekutý, a pak i speciální mýdlo se sírou, tak to by bylo dobré zkusit. Dále jsme použili SAVO a jiné dezinfekční prostředky na tělo (slabý
roztok) a na dezinfekci všeho, tj. včetně oděvů. A rovněž Genciánovou violeť, Hypermangan, manganistan draselný (protibakteriální), kterou jsme natřeli nejvíce napadená místa, koupele v roztoku. Ze zoufalství jsme na postižená místa lili i ústní vody s alkoholem a jiné alkoholy. Nejlepší je dát vše, včetně bot, do igeliťáků, nastříkat na věci uvnitř dezinfekci, insekticidy, a uzavřené pytle dát na mráz na balkon, na dvůr, do mrazáku, do auta stojícího v mrazu. Zákožka nepřežije zmrznutí. Nebo zavázané, zalepené igelitové pytle aspoň postavit stranou a nechat je v tomto stavu 3 dny. Zákožka odumře bez vašeho tělního moku za 2–4 dny i bez mrazu. My vše navíc stále větráme a čekáme, až ta mrcha chcípne Nejlepší je vše vyprat a vydezinfikovat, postele ničím nezakrývat, ani prostěradlem, postříkat dezinfekcí (SAVO, též prodávají přímo různé roztoky na veterině, nemusíte sami ředit SAVO) a pak odjet mimo domov, třeba na chatu, k příbuzným. A
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kvetuše Klecandová.
Zabírá lék SCABICID. léčba je náročná,Přeji trpělivost
Život přináší řadu obtížných situací, se kterými se musíme vypořádat (zvládnout je nebo vyřešit). Pokud jsou tyto události obzvláště tíživé, objevují se často nebo jsou z našeho pohledu neřešitelné, riziko rozvoje deprese stoupá. Jak už bylo uvedeno dříve, záleží na řadě faktorů, které ovlivní, jaký dopad na nás tyto události budou mít. Sčítají se zde dědičné vlohy, situace v původní rodině, osobnostní výbava a dovednosti získané během života, životní styl, zdravotní stav a sociální zázemí (přátelé, současná rodina, práce). Životní události mohou být velmi rozličné a mezi nejvíce zátěžové patří: úmrtí partnera nebo partnerky, úmrtí blízkého člena rodiny, vážný úraz nebo nemoc, ztráta zaměstnání, odchod do důchodu, nemoc či úmrtí blízké osoby, finanční problémy, problémy a neshody v partnerském vztahu (intimní či komunikační), studijní problémy. Zátěžové mohou být i jinak pozitivní situace: ukončení studia, sňatek, narození dítěte, povýšení v zaměstnání a podobně.
Ve svém příspěvku KLOUBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Žužu.
Samozřejmě nejdůležitější je úplně překopat jídelníček: nejíst tolik masa a víc zeleniny a hlavně jíst méně, z mých vlastních zkušeností je taky účinnější, když u toho beru nějaký ten přípravek na zničení krystalků v kloubech, třeba Enzycol. Z těch receptů jsou asi nejchutnější brambory s česnekem, celá rodina si je nemůže vynachválit :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marika.
Ahoj, poraďte co na bolest kolenního kloubu? Dostanu vždy 1x za 3 měsíce obstřik, ale pomůže to vždycky jen na chvíli. Potřebuju ale normálně fungovat a bolest mě dost omezuje.
Jako psychoterapie se označují takové formy léčby, při kterých se k léčbě pacientů používají psychologické prostředky. Jádrem všech psychoterapeutických postupů je podpora zdravých částí osobnosti. Můžeme rozlišovat individuální, skupinovou a rodinnou terapii. Těžiště bývá v rozhovoru, umělecké práci, dramatizaci, psychogymnastice, hraní rolí nebo nácviku dovedností. Psychoterapie pomáhá obnovit přirozený pocit kontroly nad svým vnímáním, myšlenkami a představami, emocemi a chováním.
Jaká je role terapeuta v léčbě depresivního pacienta
Terapeut pomáhá postiženému:
porozumět tomu, co se s ním děje;
oddělit zdravé prožívání od nemocného;
omezit, ohraničit nebo odstranit patologické prožitky;
obnovit žebříček hodnot;
podpořit a rozvinout vše zdravé;
nalézt znovu přiměřenou a přirozenou důvěru v sebe i ve svět kolem;
vytvořit pocit bezpečí, samozřejmosti a přirozené kontroly nad svým životem;
najít cesty, jak překonat současné životní problémy.
Jak psychoterapie léčí depresi
Samotná psychoterapie může pomoci jen u lehčích forem deprese. U hlubší deprese nestačí, avšak její kombinace s léky zvyšuje výrazně účinnost léčby. Psychoterapie pomáhá hlouběji porozumět tomu, co se s člověkem v depresi děje. Učí jakým způsobem zacházet s jednotlivými příznaky a problémy v životě a následně trénuje dovednosti, které mohou do budoucna bránit rozvoji nové depresivní epizody. Psychoterapeutický přístup poskytuje bezpečný prostor, ve kterém se nemocný může projevit, vyjádřit a sdělit, co jej vlastně trápí.
Co je individuální psychoterapie
Individuální psychoterapie pomáhá obnovit důvěru ve svět a vytvořit si pevnou vztahovou vazbu s osobou, které můžete důvěřovat v krizových situacích. Podpůrná psychoterapie je často efektivnější než složitě analyzující psychoterapie. Skýtá přátelskou atmosféru přijetí a pochopení, do ničeho nenutí. Samotná psychoterapie k léčbě deprese nestačí, ale při kombinaci s léčbou psychofarmaky může být velmi vhodnou volbou. Pacient má nyní svobodnou volbu svého terapeuta. Může tedy, a dokonce by i měl dbát na to, zda se se svým terapeutem cítí dobře, zda ho prožívá jako chápajícího a zda se cítí být přijímán takový, jak je. Pokud se necítí být přijímaný, je možné si to ujasňovat v rozhovorech. A pokud to ani pak nevnímá jako dostatečné, je na místě najít si jiného terapeuta. Ne každý se cítí dobře s každým. Trochu jiná situace je v průběhu dlouhodobé léčby. Může dojít k tomu, že v původně dobrém terapeutickém vztahu dojde k napětí a pocitům nepochopení. V tom případě není na místě ihned hledat nového terapeuta, ale daleko důležitější je za
V naší poradně s názvem STRAVA PŘI KARCINOMU PROSTATY A ALKOHOL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Tomínová.
Článek jsem si přečetla a moc mi pomohl a v názoru, jak se pacient má chovat.Doufám, že i manželovi to něco dá.
Jsme úplně na začátku léčby RT. Prosím o odpověď na můj email
ohledně alkoholu.Pacient je pijan. Pivo,červené víno i tvrdý alkohol-denní konzument a bohužel ani tato nemoc ho zatím nepřiměla k omezení této činnosti. Co se s tím dá dělat?Rádi bychom mu celá rodina pomohla,ale on se chová s prominutím
jako dement a jakoukoli pomoc odmítá.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takové chování svědčí již o závislosti na alkoholu a tu sami doma nevyléčíte. Na to je třeba speciální odvykací kůra vedená zkušenými terapeuty.
Pití alkoholu obecně zkracuje život, protože jeho odbourávání devastuje především játra a kardiovaskulární systém. I při karcinomu prostaty by bylo lepší tedy abstinovat. Ale když pacient s karcinomem prostaty přestat nechce, tak mu to v tomto moc nepřitíží, ale je třeba očekávat zhoršení zdravotního stavu přidáním dalších nových nemocí v brzké budoucnosti.
Vši (Anoplura) jsou podřád bezkřídlého hemitabolicky parazitického řádu hmyzu Phthiraptera. Vši parazitují na těle savců a živí se krví svého hostitele. Vši jsou celosvětově rozšířené, je známo asi pět set druhů, v České republice se vyskytuje dvacet šest druhů. Velikost všech zástupců se pohybuje mezi 0,4–6,5 milimetry.
Vši mají v poměru k ostatnímu tělu velký zadeček, který je roztažitelný a složený z devíti zřetelných kroužků, které jsou pokryty různě tvarovanými a uspořádanými štětinami. Na zadeček navazuje hruď, která je malá s nezřetelným dělením. Křídla v důsledku parazitismu zcela zmizela. Tři páry nohou mají dvoučlánková chodidla, ukončená jedním drápkem, který slouží k držení vlasů či chlupů, a proto má schopnost ohnout se proti chodidlovému článku. Proto tento typ nohou označujeme jako přichycovací. Hlava má ústní ústrojí směřující dopředu, je podlouhlá a oproti hrudi užší. Vši mají složené oči, výjimku tvoří pouze vši parazitující na člověku. Většina druhů má i zakrnělá jednoduchá očka, která pro ně však nemají velký význam, a proto mohou u některých druhů i zcela chybět. Ústní ústrojí je bodavě sací a sosák je zakončen speciálními háčky. Samotné sací ústrojí se vysouvá ze sosáku až po proražení kůže na dobu sání. Tykadla jsou krátká s třemi až pěti články.
Poznat zavšivení je celkem snadné, upozorní nás na ně mnohdy nesnesitelné svědění kůže, které nutí ke škrábání. Dospělé vši můžeme vyčesat hustým hřebenem, nejlépe na bílý papír. Prohlídkou hlavy můžeme pouhým okem nalézt stříbřitě bílá vajíčka – hnidy, kterých je nejvíce za ušima a v zátylku. Podle výšky hnid na vlasu můžeme odhadnout délku trvání infekce. Jsou-li hnidy těsně u hlavy, je napadení vší čerstvé.
Veš se šíří hlavně přímým stykem, zejména v kolektivech, jako je rodina, předškolní a školní kolektivy, ubytovny a podobně. V menší míře pak prostřednictvím různých předmětů (hřebenů, kartáčů na vlasy, pokrývek hlavy, ložního prádla a dalších). Nejčastěji postiženy bývají osoby s nízkou hygienickou úrovní, napadeni však mohou být i osoby přísně dodržující osobní hygienu.
Ve svém příspěvku PETROLEJ LEKAŘSKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anička.
Petrolej lékařský kupujeme na https://petroleumd5.euweb.cz (je v homeopatické formě, příjemně chutná a pohodlně užívá). Je to opravdu zázračný všelék, užíváme jej celá naše rodina a doporučuji jej všem!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.
Zdravím, také jsem tam napsala, ale zatím se mi nikdo neozval, fungují ještě? Děkuji za odpověď. J*
Pokud si rodina přeje, součástí pohřbu může být i smuteční projev, který může přednést buď zkušený řečník, nebo někdo z blízkých zemřelého. Je opravdu nutné si uvědomit, že tato řeč má pomoci pozůstalým překonat bolest a ujistit je, že na to nejsou sami. Tento projev by měl být citlivý, věcný, hlavně ale naplněný upřímnou účastí a snahou pozůstalé povzbudit. Projev by měl být upřímný bez zbytečných klišé. Vhodné je tvrzení v projevu dokládat příklady ze života zemřelého. Řečník by se měl vyvarovat toho, aby ve svém projevu oslovoval zemřelého, vždy by se měl obracet jen na pozůstalé. Řečník by měl ve své řeči zmínit základní údaje o zemřelém, jeho zájmy, problémy, úspěchy, hlavní ale je, aby údaje byly podány objektivně. Vhodné je i informovat o svém vztahu k zemřelému, třeba konkrétní vzpomínkou, ale nesnažit se zdůrazňovat vlastní zármutek. Smuteční řeč by neměla trvat déle než 5 minut. Je důležité si uvědomit, že se jedná o formální projev, věty by tedy měly být krátké, výslovnost pečlivá a hlasitost přiměřená. Při tomto projevu je třeba nemít přehnanou gestikulaci, projev by měl začít a skončit mírnou úklonou směrem k rakvi, během projevu je dobré se dívat na posluchače.
Ve svém příspěvku ODČERVENÍ! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karla.
Fuj fuj... je to hnusné. Proto jednou za rok si celá rodina odčervujeme organismus. Používáme na to wurm-ex. Já osobně se po něm vždycky cítím tak nějak lépe a u syna jsme spozorovali, že se mu dokonce vyhnuly určitě zdravotní problémy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Magda.
Můžete prosím upřesnit jaké zdravotní problémy se vašemu synovi vyvarovaly? Děkuji
Základem pro úspěšnou léčbu anorexie je dostat se včas do rukou odborníků. Nemocní, kteří se absolutně neizolovali od světa, mají mnohem větší šanci na vyléčení, neboť si většinou rodina nebo přátelé všimnou, že něco není v pořádku. Anorexie s 10% úmrtností „kraluje‟ žebříčku psychických chorob, což z ní dělá nebezpečnou nemoc, již není radno podceňovat.
U akutních pacientů, kteří jsou v ohrožení života kvůli zdravotnímu nebo psychickému stavu, dochází bez výjimek k hospitalizaci. Během ní se jim podávají infuze s výživou doplněné o léky na podporu srdeční činnosti. Následný postup pak závisí na následcích samotné nemoci. Podstatnou součástí léčby je spolupráce nemocného, protože pokud si dotyčný nepřizná závažnost anorexie, nedokáže se zbavit závislosti na ní. Proto se současně léčí tělo i duše (ta za pomoci psychoterapie). Při dlouhém hladovění se tělu nedostávají potřebné vitamíny, minerály a stopové prvky a často bývá kriticky nízká i hladina bílkovin, což je potřeba změnit, a to vhodnou úpravou stravovacích návyků. K ní musí docházet pomalu, jelikož oslabený metabolismus je navyklý na diety a razantní přechod na běžnou stravu by vyvolal šok, jenž by mohl zapříčinit i psychické trauma a to by mohlo opětovně podnítit závislost na hubnutí. Lékař kromě změn stravovacích návyků předepisuje také léky, které mají pomoci „nastartovat‟ metabolismus. Mimo ně existují samozřejmě i rostlinná léčiva a homeopatika.
U vážnějších případů anorexie se většinou již nepodaří obnovit některé funkce organismu a je tedy nutné doživotně dodržovat zvláštní režim stravování. U takových jedinců pak existuje mnohem větší riziko, že podlehnou přesvědčení, že jim normální strava nevyhovuje, a v důsledku toho se opět dostanou do začarovaného kruhu diet.
Jak již bylo výše řečeno, u lidí trpících mentální anorexií není neobvyklé používání různých diuretik (močopudné léky), laxativ (projímavé léky), léků na hubnutí či jiných psychofarmak. U těchto pacientů je potřeba provést detoxikaci organismu, při níž se uvedené látky vyplaví z krve a tkání. To je však teprve začátek.
Mnohem obtížnější a časově náročnější je „psychická‟ část léčby (tedy samotné odvyknutí si), během které se musí změnit chování člověka a jeho postoje k jídlu i vlastnímu tělu. V této souvislosti by měly být vyřešeny emocionální problémy, jež za vším často stojí. Terapie probíhá jak ambulantně, tak i během hospitalizace (záleží na stadiu poruchy). Obecně platí, že čím déle pacient anorexií trpí, tím bývá uzavřenější a odtažitější. Léčba trvá zpravidla několik let a jsou při ní využívána antidepresiva ve spojení s celou řadou terapií. Základem je individuální terapie doplněná terapií rodinnou. Dále se využívají například kognitivně-behaviorální terapie, interpersonální terapie, aromaterapie nebo svépomocné skupiny (svépomocná skupina je skupina lidí, kteří trpí podobným problémem). Cílem terapií je dodat člověku sebedůvěru a pomoci mu si uvědomit, že nikdo není na své problémy sám.
V naší poradně s názvem KOPRIVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Ano virazka svedi hodně trvá tak půl hodiny a zmizí přijde mi že pálí mám ji měsíc nikdy v životě jsem alergii na nic neměla ani žádné léky neberu a rodina také ne nejdříve se objeví pupínky a pak se to slije vypadá to jak mapa mám to na celém těle mimo obličeje
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Když je vyrážka takto rozsáhlá po celém těle, tak je zapotřebí vyšetření kožním lékařem. Takto se mohou projevovat různá závažná onemocnění například cukrovka. Nepodceňujte to a běžte s tím ke kožnímu lékaři.
Můžete zkusit aplikovat kalciovou mast a než to zmizí, tak vyměňte noční košilku za pižmo. Vypadá to na přemnožení nějakých kvasinek, které prosperují z klima během vašeho spánku. Proto zkuste spát jen s lehkou přikrývkou a při nižších teplotách.
To, zda vaše dítě roste správně, sleduje pediatr na pravidelných prohlídkách, avšak i vy sami si tento fakt můžete ověřit pomocí percentilového grafu. Najdete jej na internetu. Zadáte výšku, váhu a další data týkající se dítěte a ihned uvidíte, zda je růst vašeho potomka v normě, anebo ne. Na růst dítěte má vliv celá řada faktorů. Těhotenství matky a jeho průběh, správná výživa dítěte, rodina a prostředí, ve kterém žije. U dětí, které citově strádají nebo jsou týrané, může dojít ke zpomalení růstu. Výraznou roli hraje i genetika. Pokud jsou oba rodiče malí, je velmi nepravděpodobné, že jejich dítě bude vysoké.
Během prvního roku života vyroste dítě zhruba o 25 cm. Za další rok může být vyšší až o 13 cm. Ve dvou letech děti obvykle dosahují 50 % předpokládané výšky v dospělosti. Batolata ročně vyrostou průměrně o 7 až 10 cm ročně, předškoláci a školáci přibližně o 5 cm za rok. Během puberty rychlost růstu opět stoupá, a to průměrně o 9 cm ročně u dívek a 12 cm u chlapců. Růst u dívek končí většinou v 15 letech, u chlapců mezi 17. a 18. rokem.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den, chtěla bych se prosím zeptat, mám vyhřezlou ploténku posun-L5S1 přes 1cm,celkem bez bolesti. Rodina mě tlačí do lyžování(naposledy jako dítě),není to pro mě nebezpečné?
Mám strach, že spadnu a něco se stane.
Děkuji Hrbková (42let)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vaše obavy jsou skutečně opodstatněné, zvláště když jste dlouhou dobu nevykonávala žádnou sportovní aktivitu. V takovém případě nejsou Vaše svaly dostatečně zpevněné a tudíž nemohou poskytnout optimální oporu páteři při lyžování. Můžete to dohnat a pod vedením zkušeného fyzioterapeuta si ve fitness své tělo během tří až čtyřech měsíců zpevnit. Jinak volte raději sporty, které nezatěžují páteř, jako například jízdu na kole a plavání.
Narození dítěte je jedním z nejkrásnějších zážitků v lidském životě, ale velice často je tento pocit vystřídán naprostým vyčerpáním, nespavostí a podrážděností. Všechny tyto negativní vlivy společně s hormonálními změnami mohou vést k poporodním depresím. Tyto stavy ovlivňují nejen matku, ale mají často neblahý vliv i na právě narozené dítě, na otce, popřípadě i na další členy rodiny. Před i po narození dítěte trpí depresemi každý desátý otec. Nejhorší dobou se pak stává 3. až 6. měsíc po porodu, kdy depresemi trpí každý čtvrtý otec. Každý muž je v podstatě dítě, které neustále vyžaduje pozornost a potřebuje, aby se mu stále někdo věnoval, stále ho někdo chválil a obdivoval. Dokud má žena na starost jenom jeho, není to při troše dobré vůle nic složitého. Jakmile však žena otěhotnění, začne mít řadu jiných starostí a problémů a na ty mužovy jaksi už nezbývá tolik času. Po narození dítěte je to ještě horší. Každá matka má co dělat, aby se přizpůsobila potřebám dítěte, zvládala domácnost a našla si trochu času pro svůj odpočinek. Kde má ale brát sílu na to, věnovat se svému partnerovi tak jako dřív. Tato situace bývá kamenem sváru, mnoho mužů začne vnímat potomka jako vetřelce, který z jejich pozorné, krásné, stále se usmívající a vše zvládající drahé polovičky učinil vzteklou, ubrečenou nic nestíhající fúrii. Místo toho, aby přidali ruku k dílu a své ženě trochu pomohli, je pro ně jednodušší propadnout depresi a radši jít s kamarády na pivo, aby nemuseli koukat na tu hysterku a poslouchat toho křiklouna. Naštěstí se často tato situace upraví po několika týdnech či měsících, kdy žena přivykne nové situaci a naučí se opět zvládat chod domácnosti. Někdy se to však už nespraví a rodina se nakonec rozpadne.
Narození dítěte znamená pro celou rodinu velkou změnu a všichni členové domácnosti se musí smířit s tím, že už nic nebude tak jako dřív. Téměř všichni rodiče jsou po narození dítěte unavení, sklíčení, nevyspalí a otrávení, toto jsou však naprosto přirozené stavy a neměly by se plést s depresemi. Větší pozornost je třeba věnovat případům, kdy se dostaví trvalé pocity odcizení, beznaděje, marnosti a začnou se objevovat myšlenky na smrt. Muži celé těhotenství a porod intenzivně prožívají. Jenom o tom nemluví jako ženy. Většina mužů se raději uzavře do sebe a ženy jim často vyčítají, že se o ně a budoucí potomky nezajímají, to ale nemusí být pravda. Muži to prostě jenom řeší a prožívají po mužském způsobu, tedy beze slov. Mužům se dějí hormonální změny podobné změnám odehrávajícím se v ženském těle během těhotenství. Dokonce i mužům stoupá hladina estrogenů a hormonu prolaktinu, který má na svědomí tvorbu mateřského mléka. Poporodní deprese se u muže nejčastěji vyskytnou, pokud už v minulosti muž depresemi trpěl. Spouštějícím faktorem může být také nemoc dítěte, partnerské problémy, finanční potíže, neplánované těhotenství či nechtěné pohlaví dítěte. Nejenom deprese matky, ale zrovna tak i depresivní otec může mít na dítě neblahý vliv. Nejhorší situace nastane, když se mezi partnery přeruší komunikace. To často bývá začátek konce.
Ve svém příspěvku TYMIÁNOVÝ SIRUP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Vidličková.
Než kupovat drahé sirupy proti kašli v lékárně, připravila jsem pro Vás recept od mamky, užívá jej celá moje rodina...
Postup přípravy receptu
Vodu s cukrem povaříme na mírném plameni 20 minut. Pak odstavíme ze zdroje tepla, přidáme tymián a necháme louhovat až do úplného vychladnutí. Po vychladnutí scedíme do skleničky, nebo i do pet láhve -(malinké částečky v sirupu nejsou na závadu). Užíváme 5x denně kávovou lžičku.
Poznámka
Olíznutou lžičku nedávejte zpět do sirupu - zkazil by se!
Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.
První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A&nb
