Květenství s blanitým podpůrným jazykovitým listenem se sbírá hned na počátku rozkvétání, od konce května do poloviny července, za suchého počasí, a rychle se suší v teple ve stínu v načechrané vrstvě do 5 cm. Sušení na slunci se nedoporučuje. Špatné je také sušení nad horkými topnými tělesy. Slunce a vyšší teplota nepříznivě působí na účinnost. Květenství s poupaty ani odkvetlá květenství s malými chlupatými plody se nesbírají. Sušený květ má slabě kořenitý pach a nasládle slizovitou chuť. Sušený květ nesmí znovu navlhnout.
Kávovník je strom vysoký 6-10metrů, pro sběr se však nechávají dorůst pouze do výšky 1,5 – 3 metrů. První kávové boby, vhodné ke sběru, se objevují na keřích až po třech letech. Sběr kávových plodů se provádí ručně – tato sklizeň probíhá několikrát do roka a sbírají se pouze plody, které jsou dostatečně zralé. Druhou možností je sklizeň, která probíhá pouze v době, kdy je většina plodů zralých.
Nálev z lipovéhokvětu chutná i voní a pomáhá k uzdravení. Využívaly toho už naše babičky, ale potvrzují to i současné výzkumy. Dva lékaři z Chicaga srovnávali: Část nachlazených dětí léčili jako za starých časů pouze klidem na lůžku a „čajem“ z lipovéhokvětu. Přidali jim maximálně aspirin. Druhá část dostávala kromě toho sulfonamidy a třetí skupina měla navíc antibiotika. A jak to dopadlo? Lékaře překvapilo, že nejrychleji se zotavily a nejméně komplikací (jako je třeba zánět středního ucha) měly ty děti, které se léčily „postaru“, tedy hlavně klidem a lipovým květem! A tak dřív, než sáhneme po chemii, dejme si vonné thé z květu lípy, nejlépe s medem ze stejného stromu.
Oregano se sklízí většinou dvakrát do roka, a to v plném květu. Suší se v polostínu ve svazečcích. Jako koření do jídel se využívá oregano sušené i čerstvé. V Mexiku se stalo součástí chilli koření. Dříve se také využívalo v domácnostech jako náhražka pravého čaje.
V naší poradně s názvem GINKO BILOBA PĚSTOVÁNÍ SUSENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Neubauerova.
Dobrý den chtěla bych se zeptat jestli vadí když listy otrham třeba v červnu.Dekuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginko biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginko biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginko biloba jsou dobré jako antioxidanty.
Lipový květ obsahuje fenolické kyseliny, proanthocynidiny, třísloviny, flavonoidy, silice, glykosidy, slizy, saponiny, třísloviny a další látky chemicky příbuzné vitamínu E.
Jako droga se užívá květ i s listenem. Sbírá se ještě před plným rozkvětem, neboť v něm nesmějí být plody. Natrhané květy se suší a používají pro přípravu lipového čaje nebo kombinovaných léčivých směsí. Při sběru je třeba dát pozor na záměnu s lípou stříbrnou nebo lípou americkou, jejichž květy nemají žádané účinky. Záměna s lípou velkolistou či s jejím křížencem lípou malolistou není na závadu.
Účinné látky mají široké spektrum použití, neboť mají účinky antispasmatické (proti křečím), diaforetické (zvyšují pocení), sedativní (uklidňující), hypotensivní (snižující krevní tlak), zvláčňující pokožku a slabě astringentní (svíravé).
Čaj se často používá ve směsi s bezem černým nebo hluchavkou bílou, a to při onemocněních dýchacího ústrojí, zejména při nachlazení a při kašli, kdy pomáhá uvolňovat hleny. Dále je užíván při potížích s ledvinami a močovým měchýřem. Uvádí se užitečnost i při slabších problémech se žlučníkem. Reguluje činnost trávicího ústrojí. Odvar pomáhá při nervovém napětí a úzkostlivosti, snižuje cholesterol a zpevňuje cévy.
Listy spařené vodou a smíchané s vínem se používají jako obklady při popáleninách a svalových křečích.
Nektar sbíraný včelami z květů lípy má nezaměnitelnou vůni. Ve formě lipového medu se hojně používá v lidovém léčitelství.
V naší poradně s názvem ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Květy anturie můžete stříhat prakticky kdy chcete. Když už se vám nelíbí, tak květ ustřihněte 2 cm od kmene rostliny. Včasným odstraňováním květů zabráníte, aby rostlina investovala sílu do tvorby semen a soustředila ji do tvorby nových květů.
Tupým nožem seškrábneme výron pryskyřice na borovém stromě. Nejlépe to jde, když je již pryskyřice tvrdá. Pozor, neškrábeme až na dřevo, ale bereme si jen vrchní část, aby nedošlo k poškození stromu.
V diskuzi VŘES se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den,chtěla bych vědět zda s e mají květy vřesu na jaře ostříhat.Krasně mě vřes přezimoval a na koncích květů jsou již nové větvičky.Aby znonu vykvetl tak nevím zda ho mám ostříhat od květů.Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Užívání lípy v léčitelství sahá již do dávných antických dob. Kromě květů se před dávnými lety využívala také kůra, která se používala k léčbě lepry a ztráty vlasů. Květy se tenkrát užívaly k léčbě kašle, zahlenění, zažívacích obtíží, onemocnění ledvin či epilepsie.
Dnes se květ lípy využívá zejména k vnitřnímu použití.
Vnější použití lípy srdčité
Zevní použití květů lípy není tak obvyklé. Lze je využít ve formě nálevu k omývání vlasů jako pomocný prostředek při léčbě lupů. Dále také jako kloktadlo, ústní vodu či přísadu do koupelí.
Vnitřní použití lípy srdčité
Lipové květy se používají hlavně vnitřně. Užívají se ve formě nálevu, jsou také součástí mnoha léčivých čajových směsí používaných při nachlazení, zánětech horních cest dýchacích a horečce. Lipový květ působí proti horečce, protizánětlivě, podporuje produkci potu, rozpouští hleny, také působí protikřečově a lehce diureticky. Lipový čaj se pije při infekčních a horečnatých onemocněních, kdy je žádoucí potící kúra, tedy při rýmě, kašli, nachlazení, zahlenění horních dýchacích cest či zánětech průdušek. Lipový květ je také vhodný při onemocnění ledvin a močového měchýře, také jako prostředek podporující žaludeční a trávicí činnost, protože zvyšuje vylučování moči, zvyšuje vylučování žaludečních šťáv, zlepšuje trávení a uvolňuje křeče. Lipový květ má obdobné účinky jako květ černého bezu, se kterým se často kombinuje.
V diskuzi ANTURIE - DOTAZ K PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra Tancíková.
Prosím o radu,
mám 3 anturie, 1 velkokvětou /asi 3 roky/ a 2 s menšími květy /2 a 1 rok/ krásně mi pořád kvetou, ale problém je v tom, že u všech nových přirůstků se listy i květy - nějak nemohou dostat ven ze "svého obalu", tím pádem jsou zakrnělejší. Musím jej buďto ručně - naříznout a roztrhnout, nebo se list třeba i vůbec nedostane ven až dojde k jeho zlomení. Poradí mi někdo, co jim chybí , nebo v čem je problém.
Děkuji za radu a odpověď.
Tancíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dostala jsem hezkou anturii, ale stonky květů mi vždy zhnědnou směrem ke květu. Má ji asi 1 m od severního okna v jeho výšce.
Rosím ji odstátou a vlažnou vodou - i na květy. Zalévám mírně.
Předen děkuji za radu.
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginkgo biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginkgo biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginkgo biloba jsou dobré jako antioxidanty.
V diskuzi LÉČIVÝ MĚSÍČEK LÉKAŘSKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Dobrý den,
chtěla bych si udělat mast z Měsíčku lékařského, všude se ale píše jen o čerstvých natrhaných oranžových květech (trhané v plném květu a za slunečného dne) cca 1 hrst na 0,5kg sádla.
Můžu tu mast udělat i ze sušených oranžových květů kolik však budu potřebovat gramů na 0,5 kg sádla?
Děkuji za odověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Polévkovou lžíci sušeného lipovéhokvětu (4 g) přelijeme vroucí vodou (2 dcl). Dále už nevaříme, necháme vyluhovat a po 10 minutách scedíme. Lipový květ se v čajových směsích s oblibou kombinuje s květem černého bezu. Lze ho podávat samostatně nebo s citronem. Nemusíme doslazovat, protože lipový čaj má přirozeně nasládlou chuť. Pokud chceme sladit, výborný je k tomuto účelu lipový med. Tento léčivý nápoj podporuje pocení při horečnatých onemocněních a zánětech dýchacích cest. Čaj se má pít pravidelně po delší dobu několikrát denně.
Lipový med
Lipový med pochází z nektaru lipových květů, velice často s výrazným podílem lipové medovice.
1/2 kg lipových květů (sušené nebo čerstvé), 4 kávové lžičky kyseliny citronové, 2,5 kg cukru, 4 litry vody – květy přelijeme vlažnou vodou, zasypeme kyselinou citronovou, promícháme a necháme do druhého dne vylouhovat. Scedíme, přivedeme do varu a přisypeme cukr. Vaříme do zhoustnutí, kdy voda ztratí asi polovinu svého objemu.
Lipový květ v kosmetice
V kosmetice lipový květ používáme nejčastěji jako přeliv na vlasy či obklad na pleť. U vlasů podporuje jejich krásu i zdraví, a proto je oplachujeme lipovým odvarem. Ten připravíme tak, že 10 g čerstvých (nebo 5 g sušených) lipových květů zalijeme jedním litrem vařící vody a necháme půl hodiny louhovat. Poté jím opláchneme vlasy po umytí, přičemž pokožku na hlavě promasírujeme a více už neoplachujeme. Z lipového čaje si pak můžeme udělat obklad na obličej, který prokrví naši pleť. Obklad necháme působit zhruba půl hodiny a obličej poté opláchneme studenou vodou.
Sirup z lipovéhokvětu
Na jednu klasickou porci bychom měli – během nějakého hezkého slunečného dne – nasbírat přibližně pět plných hrstí lipových květů. Ty doma rozložíme na papír a za pár hodin by je měli opustit všichni nežádoucí podnájemníci z hmyzí říše. Někdo je oplachuje, ale to už je mírně diskutabilní, protože tím kvítky zbavíme pylu. Pokud chodíme na procházky spojené se sběrem na nějaká čistá a bezprašná místa, tak to určitě není nutné. Květy ještě před zpracováním zbavíme stonků, dáme do nějaké nádoby a zalijeme litrem vroucí vody s rozmíchanými čtyřiceti gramy kyseliny citronové (lze nahradit čerstvou čistou šťávou ze dvou citronů). Odstavíme na dva dny na nějaké chladnější tmavé místo a po uplynutí této doby základ přecedíme přes gázu nebo jemné síto, květy vymačkáme, tekutinu svaříme s kilogramem cukru a lipový sirup rozlijeme do připravených, sterilně čistých sklenic. Po zavíčkování je ještě můžeme pro jistotu pět minut pasterizovat anebo je rovnou otočíme dnem vzhůru a po vychladnutí uskladníme na nějaké chladnější místo. Lipový sirup používáme podobně jako lipový květ, můžeme ho podávat i jako prevenci během chladnějších období pro posílení imunity. Lze ho pít se studenou vodou, po lžičkách jako koncentrát, nebo přidávat do čajů.
Pokud chceme lipový sirup začít spotřebovávat ihned po výrobě, můžeme si připravit verzi, ve které použijeme poloviční množství kyseliny citronové a květy zalijeme vodou rovnou svařenou s cukrem. Během dvoudenního louhování sirup občas promícháme. Pak už jen vše rozlijeme do lahviček a uskladníme do ledničky.
V diskuzi SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.
Říjen je na sklizeň rakytníku dobrý čas. Sběr plodů vyžaduje trochu cviku a zručnosti, protože rakytník bodá svými ostny a jeho plody jsou velmi měkké. Plody rakytníku se nejlépe získají tak, že nastříháte větvičky rakytníku a i s plody je dáte na hodinu zmrznout do mrazáku. Pak s těmito zmrzlými větvičkami zatřepete a plody se snadno samy oddělí a spadnou na připravenou podložku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
myslím, že sklizeň v říjnu je pozdě, už mění chuť a když přejde mrazem,
je úplně jiné, horší chuti. Já sklízím v srpnu, než začnou bobule měknout
a chuťově jsou výborné
V diskuzi PĚSTOVÁNÍ BRAMBOŘÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška.
Dobrý den, v září 2012 jsem dostala od přítele do nového bytu krásný bílý brambořík. Neustále má několik květů, i když za tu dobu jsou stonky listů i květů už dost slabé. Teď konečně po všech těch letech odpočívá a nekvete. Chtěla bych mu dát novou zeminu a nevím,jestli také vyměnit květináč za větší? Nerada bych mu ublížila.
Děkuji za odpoěď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak poznat ty správné výhonky, jak a kdy je sbírat, to vše je velmi důležité. Všeobecně se doporučuje smrkové výhonky sbírat do 15. května. Správná chvíle na sběr se však v různých částech naší republiky liší podle intenzity slunečního svitu a výšky teploty, nikoliv smrků. Stříhejte vždy jen mladé výhonky, které mají jehličky ještě jemné a nepichlavé. Jejich barva je dokonale „šťavnatě“ zelená. Případné nečistoty ze smrkových výhonků vytřeste a poté jen propláchněte studenou vodou. Je možné si větve den předen pro jistotu osprchovat ještě přímo na stromě a druhý den je s klidem nastříhat a už nečistit. To jde ovšem jen v tom případě, že máte mladé smrčiny na své zahradě, eventuálně na té sousední, a to ještě po domluvě.
Postup: Zalijeme dvě lžíce kvítků půllitrem vařící vody, nádobu přikryjeme a necháme louhovat deset minut. Čaj se podává po půl skleničce třikrát denně.
Březová míza se dá sbírat jen po dobu několika málo dní zjara. Ideální čas je tehdy, když stromům ještě nezačnou rašit listy a míza kmenem a větvemi proudí nejvíc. Do kmenu stromu se navrtá cca 3cm otvor a do otvoru se vsune šikmo seříznutá trubička, pod kterou se umístí nádobka, do níž odkapává míza břízy. Dalším způsobem je vyříznutí úzkého proužku kůry, do písmene V. Pod spodní bod se připevní kousek plechu, prohnutý do korýtka, kudy šťáva odkapává. Písmeno V by nemělo přesáhnout 1/4 obvodu stromu a šířka zářezu by neměla být větší než 1 cm. To proto, aby se strom mohl zhojit a neuschl. Odběr mízy prý stromům neškodí a někteří ho přirovnávají k úkonu, kdy člověk daruje krev.
Listy je nejvhodnější sklízet na konci léta nebo časně na podzim, tedy těsně před tím, než začnou měnit barvu. Listy se ze stromku uštipují vždy i se stopkou (řapíkem). Za řapík se nitkou sváže cca 10 listů a svazek se pověsí do místnosti. Nenechte je rychle schnout na slunci nebo v troubě. Po usušení vložte do zavařovací sklenice či jiné dózy, přidat můžete pár lístků sušené máty či meduňky. Pečlivě uzavřete a skladujte v suchu. Předávkování velkým množstvím podomácku vyrobených extraktů nebo čajů může způsobit zažívací potíže a kožní vyrážky. Těhotné a kojící ženy by je neměly užívat. Čaj z listů není tak účinný, doporučuje se vyrábět speciálními metodami tinktury a masti.
K přípravě čajů, odvarů a koupelí se používá řepík sušený. Od června do září se sbírá nejen kvetoucí nať, ale i přízemní listová růžice. Část lodyhy, která svým průměrem přesahuje 5 mm, se před sušením odřízne a odstraní. Při sběru rostlinu seřezávejte ostrým nožem, nůžkami nebo srpem. Netrhejte ji. Porušili byste její kořeny a uhynula by. Následně ji pak sušíme v tenkých vrstvách nebo svazcích na stinných vzdušných místech. Při sušení uměle by teplota neměla přesáhnout 35 stupňů Celsia. Pozor – řepík je náchylný k zapaření. Po usušení by měl mít svěží zelenou barvu, žluté květy a příjemnou kořeněnou vůni. Uchovávejte ho zabalený do plátěných nebo papírových sáčků na místě, které je chráněno před světlem a vlhkostí.
Připravíme si nádobu, nejlépe velký hrnec. Květy bezu vložíme do hrnce, zalijeme vodou a jablečnou šťávou a necháme odležet 24 hodin. Vzniklou tekutinu přecedíme přes sítko nebo plátno, přidáme cukr, kyselinu citronovou a vodku. Vše pořádně promícháme, aby se nám úplně rozpustil cukr. Celé necháme týden odležet a pak slijeme do sklenic se šroubovacím uzávěrem. Podáváme s kostkou ledu jako aperitiv.
