Současné podávání léku Omeprazol a antidepresiv může mít vliv na jednotlivé složky obsažené v lécích. Pokud užíváte současně tato léčiva, měl by o tom vědět váš lékař, ten poté zváží možná rizika a popřípadě změní medikaci tak, aby nedošlo k interakci. A jaká by to mohla být? Tak to se dozvíte níže v článku.
Antidepresiva
Antidepresiva patří v rozvinutých státech mezi nejpředepisovanější léky. Existuje celá řada různých typů s různými mechanismy účinku, jedno však mají společné – různými způsoby mění rovnováhu v neurotransmiterech v centrálním nervovém systému. Neurotransmitery jsou sloučeniny, které mezi neurony pomáhají přenášet nervové vzruchy a jejich nerovnováha může způsobovat vznik celé řady psychiatrických poruch.
Antidepresiva účinkují tak, že tlumí pocity strachu a úzkosti, jsou tedy využívána v léčbě depresí, maniodepresivní psychózy a úzkostných poruch (například obsedantně-kompulzivní porucha). Vzhledem k rozsahu užívání těchto léků je vhodné si uvědomit jejich nežádoucí účinky.
Nežádoucí účinky:
1. Tricyklická antidepresiva – ovlivňují zpětné vstřebávání neurotransmiterů, jako je noradrenalin a serotonin, a tím zvyšují jejich účinek. Příkladem je sloučenina amitriptylin (lék Amitriptylin) nebo dosulepin (lék Prothiaden). Nežádoucí účinky mohou být relativně četné a jsou způsobeny nadměrným efektem neurotransmiterů: sucho v ústech, bušení srdce, zácpa, nadměrné pocení, ospalost a zvýšení tělesné hmotnosti. Tyto účinky obvykle do týdne vymizí, v případě jejich trvání je vhodné vyměnit antidepresiva za jiný typ.
2. SSRI antidepresiva – do této skupiny patří většina běžně užívaných preparátů. Jejich efekt je relativně cílený na neurotransmiter serotonin, jehož zpětné vychytávání blokují, čímž zvyšují jeho efekt. Patří sem řada účinných látek jako například:
citalopram – léky Citalec, Citalon, Citalopram, Seropram a další;
escitalopram – léky Cipralex, Elicea, Escitalopram a další;
fluoxetin – léky Deprex, Apo-Fluoxetin, Fluoxetin, Prozac a další;
sertralin –léky Zoloft, Asentra, Serlift, Sertralin a další;
paroxetin – léky Arketis, Paroxetin, Remood a další.
K nežádoucím účinkům patří například nevolnost, nechutenství, průjmy, snížení sexuálního libida, zvětšení prsů u mužů, problémy s ejakulací (vzácně byla popisována i bolestivá ejakulace), narušení spánkového rytmu, pocení a sucho v ústech. Tyto účinky se většinou po krátké době užívání léků zmírní a následně vymizí. Velmi nebezpečným nežádoucím účinkem je takzvaný serotoninový syndrom. Vznikne při příliš velkém účinku serotoninu, který vzniká kombinací SSRI antidepresiv s jinými sloučeninami zvyšujícími jeho účinek (kokain, amfetaminy, opiáty, LSD, inhibitory monoaminooxidázy, některé léky na zrychlení pohyblivosti trávicího traktu a podobně). Syndrom zahrnuje psychický neklid, bušení srdce, pocení, rozšíření zornic, svalový třes, zvýšení krevního tlaku a zvýšení tělesné teploty (takzvaná hypertermie). Obtíže vznikají relativně rychle a syndrom může pacienta i usmrtit.
Léky užívané jako antidepresiva dělíme do několika skupin podle chemické struktury a mechanismu účinku na různé neurotransmiterové systémy (systémy chemické komunikace nervových buněk uskutečňované vždy jednou látkou). Mezi nejdéle užívaná patří bicyklická a heterocyklická antidepresiva, která nejvíce působí na noradrenalinový a serotoninový systém mozku. Patří sem klomipramin, imipramin, amitriptylin, notriptylin, desipramin, dibenzepin, dosulepin, mianserin a trazodon. Navazují se většinou až jako druhá nebo třetí volba v léčbě depresivních příznaků bipolární poruchy. Mají vyšší riziko přesmyku do manické epizody bipolární poruchy během léčby. Další skupinou antidepresiv jsou inhibitory monoaminooxidázy, enzymu, který se podílí na odbourávání serotoninu, noradrenalinu a dopaminu. Patří sem fenelzin, tranylcypromin a isokarboxazid. Kombinace s jinými antidepresivy a s některými potravinami může vyvolat životu nebezpečný vzestup krevního tlaku, proto je jejich využití v terapii menší. K této skupině lze přiřadit i reverzibilní inhibitory monoaminooxidázy a jejich jediného zástupce, moclobemid. Díky reverzibilitě inhibice jsou některé možné interakce s ostatními léky a potravinami mírnější, ale mohou být také závažné. V současné době jsou nejpředepisovanější skupinou antidepresiv selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Tato skupina má šest představitelů: fluoxetin, paroxetin, sertralin, citalopram, fluvoxamin a escitalopram. Antidepresiva inhibující zpětné vychytávání noradrenalinu mají pouze jediného zástupce, reboxetin. Další skupiny antidepresiv jsou vytvořeny vždy podle dvojice neurotransmiterů, na které dané antidepresivum působí. Ve skupině antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a serotonin jsou venlfaxin, milnacipram, nefazodon a mirtazapin. Do skupiny antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a dopamin patří bupropion. Jako antidepresivum se využívá i tianeptin, který oproti SSRI naopak zvyšuje zpětné vychytávání serotoninu.
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky cyklických antidepresiv
Při léčbě antidepresivy lze obecně říci, že vedlejší nežádoucí účinky bývají většinou mírné a přechodné. Při léčbě cyklickými antidepresivy se může vyskytnout suchost v ústech, zácpa, obtíže při močení, rozmazané vidění, závratě, útlum, zrychlení tepu srdce, pocení, zvyšování tělesné hmotnosti, obtíže v sexuálním životě (ztráta chuti k sexuálnímu životu a zhoršené dosažení uspokojení).
SSRI (Selective Serotonin Reuptake Inhibitors), jinak také selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, patří mezi nejčastěji předepisovanou skupinu antidepresivních léků. Do SSRI řadíme například tyto preparáty: fluoxetin (Prozac), sertralin (Zoloft), paroxetin (Paxil), citalopram (Celexa) a escitalopram (Cipralex).
SNRI (Serotonin and Norepinephrine Reuptake Inhibitors), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu, jsou druhou nejčastější volbou antidepresiv. Zahrnují například: venlafazin (Effexor), desvenlafazin (Pristiq) a duloxetin (Cymbalta).
SSRI i SNRI ovlivňují svým chemickým složením zpětné vychytávání zmíněných neurotransmiterů. Za běžného stavu je po ukončení nervového vzruchu přebytečný serotonin i noradrenalin transportován pomocí takzvané presynaptické membrány ze synaptické štěrbiny ven. Podstatou antidepresivní léčby je tento proces zablokovat a zvýšit tak hladinu serotoninu (či noradrenalinu) v synapsích nervových buněk.
TCA, tricyklická antidepresiva, jejichž název je odvozen od jejich chemické struktury, patří do první generace antidepresiv a jejich indikace není dnes už příliš častá. Pro vysokou pravděpodobnost vedlejších účinků (ospalost, zažívací obtíže, poruchy zraku, bolesti hlavy) jsou předepisována teprve tehdy, nebyla-li úspěšná léčba předcházející. Do této skupiny patří například: amitriptylin (Elavil), desipramin (Norpramin), doxepin (Sinequan), imipramin (Tofranil), nortriptylin (Pamelor, Aventyl) a protriptylin (Vivactil).
Melatonin je jeden z nejdůležitějších spánkových regulátorů, který si produkuje zdravé tělo samo (v mozku – šišince). Jeho hladina roste obvykle převážně večer, kdy jsme navyklí na spánek. Jeho nedostatečná tvorba pak může vést ke spánkovým poruchám. Melatonin usnadňuje usínání, a je tudíž velmi vhodný na obnovení normálního cyklu spaní narušeného třeba cestováním do jiných časových pásem nebo prací na směny. Je výborný pro starší lidi a seniory, protože přirozená tvorba melatoninu organismem člověka s přibývajícím věkem výrazně klesá. Lze jej užívat podle potřeby nebo dlouhodobě. Pokud vám nezabere hned napoprvé, nezoufejte a vydržte s užíváním několik večerů po sobě (úplně nejlépe pokaždé ve stejný čas).
Doporučená denní dávka je 1–5 mg melatoninu půl hodiny až hodinu před spánkem. Pozor: Nikdy nekombinujte s alkoholem nebo jinými léky na spaní!
Těhotenství a kojení
Užívání melatoninu během těhotenství a kojení není nějak škodlivé. Ale při aplikování ve vysokých dávkách může mít vliv na antikoncepci. Taktéž může dojít ke zvýšení hladiny prolaktinu.
Interakce
Ačkoli se melatonin prodává jako doplněk stravy, je důležité brát v potaz, že se jedná o lék. Jako každý lék, tak i tento má své vedlejší účinky, které mohou mít různé interakce s jinými léky. Úroveň melatoninu může být zvýšena i jinými léky, jako jsou například selektivní inhibitory, antidepresiva (Prozac, Sertralin) a mnoho dalších.
Vedlejší účinky
Nejčastějším nežádoucím účinkem melatoninu je ospalost. Proto je důležité vyvarovat se některých činností (například řízení automobilu), nebo si vzít lék čtyři až pět hodin před takovouto činností. Melatonin může způsobit svědění, abnormální srdeční tep a bolesti hlavy.
Tento lék je získáván z živočišných zdrojů, nebo synteticky z laboratoří. U melatoninu získaného z živočišných zdrojů je vyšší riziko vzniku kontaminace, což může vést k alergické reakci nebo přenosům různých virů.
