Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
Ve svém příspěvku FUROLIN DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kulmanová.
Dobrý den, brala jsem Furolin 3 dny a takovou bolest hlavy jsem v životě nezažila. A to trpím na migrény. Už jsem se nedivila, že lidi bolestí mlátí hlavou o zeď. Neměla jsem k tomu daleko, dál jsem už lék nebrala, a pak bylo zase dobře. Můžete mi k tomu něco napsat? Je ten lék vůbec odzkoušený, neboť na něm byla taková zvláštní nálepka. Nebyla jsem pokusný "králík"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana Hrnčířová.
Včera mi byl předepsán Furolin po druhé tabletě silné bolesti hlavy, zvracení, závratě, tuhnutí šíje,zimnice, ospalost a tlak v žaludku!!
Je to driák, budu kontaktovat lékaře, jsem silný astmatik, mám vysoký tlak,léčím se se štítnou žlázou a se žaludkem.
Meningokok udeří vždy zčistajasna. Mladý a zdravý jedinec se cítí naprosto v pořádku, a najednou se u něj začnou projevovat příznaky podobné chřipce. Zvýšená teplota rychle přechází v horečku, která po podání běžných léků neustupuje. Nemocní pociťují bolesti hlavy, kloubů, svalů, mají vysoké teploty – kolem čtyřiceti stupňů Celsia, cítí se celkově unavení, bolí je břicho, zvrací a sužuje je zimnice. Postupně se propadají do letargie, cítí značné ztuhnutí šíje. Po těchto příznacích však přichází hlavní znak choroby, podle níž se dá poměrně dobře rozpoznat. Na těle pacienta se začínají objevovat červené, červenofialové skvrnky, které se rychlým tempem šíří a rozrůstají. Záhy se shluknou do modřin. V tento moment je nezbytný okamžitý lékařský zákrok, hospitalizace v nemocnici a nasazení antibiotik. Ve velmi krátké době se totiž rozvine hnisavý zánět mozkových blan s poruchou vědomí. V nejvážnějších případech nastává v důsledku meningokokové otravy šokový stav organismu a dochází k selhání životních funkcí. I když se pacient vyléčí, s následky se může potýkat celý život. Patří k nim mimo jiné hluchota či epilepsie. Meningitida znamená v překladu zánět mozkových blan. Mimo horečky, silných bolestí hlavy a zvracení je tento stav doprovázen ztuhnutím šíje, neschopností předklonit hlavu, poruchami vědomí a křečemi.
Ve svém příspěvku FUROLIN DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kulmanová.
Dobrý den, brala jsem Furolin 3 dny a takovou bolest hlavy jsem v životě nezažila. A to trpím na migrény. Už jsem se nedivila, že lidi bolestí mlátí hlavou o zeď. Neměla jsem k tomu daleko, dál jsem už lék nebrala, a pak bylo zase dobře. Můžete mi k tomu něco napsat? Je ten lék vůbec odzkoušený, neboť na něm byla taková zvláštní nálepka. Nebyla jsem pokusný "králík"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
Dobrý den, jsem uplně v šoku z těchto recenzí.
Dostala jsem poprvé v životě zánět močového měchýře, měla jsem hodně krve
v moči, šílené nucení na močení, pálení, řezání atd. Na pohotovosti mi
doktorka dala Biseptol. Vůbec nic mi po něm nebylo, ale nezabíral.
Brala jsem ho 12 dní a pořád nezabíral. Praktik mi potom řekl, že mi na
pohotovosti nasadila chybně jen poloviční dávku, proto nezabral.Byla jsem fakt
šokovaná, protože mi už bolely i ledviny. Praktik mi nasadil Furolin, brala
jsem ho po jídle a pokaždé špatně od žaludku až na zvracení, léčím se se
žaludkem a jícnem. Na močák zabíral, tak jsem to vydržela a brala 9 dní.
Včera večer jsem ho dobrala a dneska od rána mi bylo zle, silná slabost,
nevolnost, velká bolest šíje a krční páteře. Myslela jsem, že to vše mám od
páteře, mám s ní velké problémy a právě i ty stavy na omdlení. Ale odpoledne
se mi objevila vyrážka skoro všude, svědí jen trochu.Tak jsem se koukla na
recenze na Furolin a mam jasno.Doufám, že příznaky brzy vymizí, už je mi
lépe. Ale Furolin je humus a už ho nikdy nechci !
Základní dělení bolestí hlavy je na bolesti primární a sekundární. Primární bolesti se vyskytují samy o sobě a na jejich vznik nemá vliv žádné jiné onemocnění. Do této skupiny se řadí migréna, tenzní cefalea či cluster headache. Bolesti sekundární jsou příznakem jiného onemocnění. Nejčastěji se jedná o takzvané cervikogenní bolesti hlavy neboli cervikokraniální syndrom. Diagnosticky je nejprve nutno vyloučit možné organické příčiny – expanzivní procesy (nádorová onemocnění mozku), neurologická onemocnění, subarachnoideální krvácení či syndrom nitrolební hypertenze.
V podstatě se jedná o asymetrické, jednostranné, tupé bolesti zejména okcipitálně, v oblasti týla a čela. Charakteristické je střídání období bez bolesti či menší bolesti se záchvaty bolesti intenzivní. Obtíže jsou provokovány zátěží krční páteře, neadekvátním pohybem či nevhodnou polohou hlavy nebo tlakem na spoušťové body. Doprovodným příznakem mohou být vertigo (závrať), nauzea, méně pak zvracení.
Krční páteř je velmi namáhanou oblastí vzhledem k její velké mobilitě oproti ostatním úsekům páteře. V souvislosti s bolestmi hlavy se jedná zejména o horní úsek krční páteře, první dva krční obratle, na které nasedá těžká lebka. Právě v úseku nazvaném antlantooccipitální skloubení (AO skloubení), spojení atlasu (první krční obratel) a lebky (záhlaví latinsky occiput), dochází k častým blokádám nejčastěji při dlouhodobé nevhodné poloze hlavy, kdy je hlava v předsunutém držení zároveň s mírným záklonem záhlaví. Blokády můžeme nalézat i v nižších úsecích krční páteře až po CTh přechod, ale ne vždy je v tomto úseku přítomný zjevný blok.
Cervikogenní bolesti hlavy jsou doprovázeny změnou tonu šíjového svalstva. Významnou roli mají především krátké subokcipitální svaly (krátké extenzory šíje) a jejich přetěžování právě v důsledku předsunutého držení hlavy. Dále jsou přítomny bolestivé spoušťové body v m. sternocleidomastoideus, mm. scaleni, ale také v m. trapezius či m. levator scapulae. Při tlaku na TrP v uvedených svalech bolest vyzařuje do týla, oblasti spánků nebo temene, někdy až do čelní krajiny či za oči. Dlouhodobé přetěžování krátkých extenzorů šíje směřuje k zatuhnutí skalpu (měkkých tkání na lebce), které rovněž způsobuje silné bolesti hlavy.
K rozvoji cervikokraniálního syndromu přispívají do určité míry i degenerativní změny krční páteře (diskopatie, spodylartrózy a osteochondrózy), které však nebývají hlavní příčinou. Dalším faktorem mohou být i vrozené anomálie cervikokraniálního přechodu. Také dráždění nervu trigeminu či arteria vertebralis nebo postižení nervových kořenů C1–C3 způsobuje cervikokraniální bolest hlavy.
Pokud si nejste jistí, zda trpíte karpály, tak dejte ruce k sobě, jako kdybyste se modlili, pak je spusťte dolů a obraťte je hřbety k sobě. Pokud cítíte brnění v rukou, prstech nebo v zápěstí, případně necitlivost v prstech, nechte se vyšetřit neurologem, ohrožuje vás podle všeho zmíněný syndrom.
Meditační cvičení pro lokální změny: Přestaňte sledovat, co se děje okolo vás. Sedněte si třeba na postel se zkříženýma nohama (turecký sed), můžete se lehce opírat bedry o pelest nebo o zeď (vleže jen když nelze sedět). Bříška natažených palců, ukazováků a malíků se dotýkají, ostatní prsty jsou volně přeloženy střídavě přes sebe. Od malíků vzdálenější prsteník se přes bližší prsteník provlékne volně pod malíky. Palci se dotýkáte oblasti soláru a malíky směřují dolů (v rámci možností). Zavřete oči a provádějte hluboké dýchání takzvaným ještěrčím dechem (viz níže). Přitom si v duchu představujte, jak vaše myšlenková energie jako teplo jarního slunce prohřívá tělo, ve kterém jako by roztával led. V mysli cestujte stále po těle a mentálně prohřívejte všechna místa, kde máte pocit chladu. Potom se speciálně zaměřte na problémovou lokalitu, hřejte až spalujte a meditujte tak dlouho, dokud nemáte pocit, že už toho bylo dost, avšak nejméně čtvrt hodiny 1–6x denně.
Provádějte celodenní dechové cvičení ve stylu ještěrčího dechu: výdech, nádech, povolit, chvilku počkat, výdech, nádech, povolit, počkat.
Protažení prstů: Natáhněte levou paži před sebe, jako byste ruku chtěli opřít o zeď. Čtyři prsty pravé ruky položte kolmo na prsty levé ruky. Tlačte dopředu patku dlaně levé ruky, vnímejte protažení a zůstaňte v této pozici alespoň 20 vteřin. To samé udělejte s druhou rukou. Protažení můžete provádět i u pracovního stolu. Položte poslední články natažených prstů kromě palce na hranu stolu a zápěstí mějte v jedné rovině s ukazováčky. Jemně zatlačte do stolu a protáhněte prsty. Opakujte 15krát. Palec protáhnete tak, že dlaň a zápěstí položíte na stůl a pomocí druhé ruky táhnete palec pryč od ostatních prstů. V krajní pozici zůstaňte po dobu 20 vteřin.
Protažení zápěstí: Dejte ruce v pěst a palce sevřete uvnitř. Natáhněte paže před sebe a prsty přitom mějte stočené do pěstí. Střídavě protahujte pěsti ven a dovnitř. Je to možné dělat i na pracovním stole: položte předloktí a obě pěsti na stůl malíkovou hranou a protahujte pěsti ven a dovnitř. Cvik opakujte 15krát.
Protažení paží a ramen: Natáhněte paže před sebe, ruce dejte v pěst, palce jsou natažené. Kývejte zápěstími směrem dolů a zpět, vnímejte protažení v linii palce. Ramena udržujte uvolněná.
Pro poranění nosu je nutná první pomoc. Toto poranění se zastavuje pomocí sterilního polštářku. Mírným tlakem se zastaví krvácení a vyhneme se dalším kontaminacím. Péče o otevřené rány nosu by měla být prováděna lékařem. Cílem ošetření je předejít infekci rány a dosáhnout rychlé a funkční regenerace tkáně. Před zahájením léčby by měla být jasná velikost, stáří a přítomnost přidružených poranění. Rána se šije, až po dezinfekci. Tyto rány bývají velmi špinavé, takže jsou vyčištěny fyziologickým roztokem nebo peroxidem vodíku. Vyčištění rány je důležité u otevřených ran, kožních poranění, při obnažení chrupavek nebo kostí.. Pokud se jedná o poranění, které vzniklo pokousáním zvířetem nakaženým vzteklinou, tak zde se podává profylaxe tetanu. Antibiotická profylaxe by měla být podávána v závislosti na stupni a velikosti hojení. Intubace je nezbytná v případech, kdy je velké krvácení a dochází ke krvácení do dutiny nosní či ústní.
Vzácněji se vyskytují polyneuropatie infekčně podmíněné boreliózou, spalničkami, herpes virem, HIV, záškrtem, leprou, malárií a jinými. Borelióza je častější v endemických oblastech klíšťat. Po pokousání klíštětem může dojít k přenosu původce Borrelia burgdorferi, který ze slin klíštěte přejde do krve. Po nakažení dochází ve většině případů během prvních 14 dnů ke zvětšujícímu se zarudnutí kolem místa kousnutí, k takzvanému erythema migrans. Během jednoho až čtyř měsíců se mohou objevit komplikace, například meningitida (zánět mozkových blan) s bolestí hlavy a šíje, nebo poškození obličejových nervů s ochrnutím obličeje.
Poškození nervu při borelióze se objevuje většinou asymetricky ve formě polyradikulitidy (zánět periferních nervů) s prudkými bolestmi, poruchami senzibility, chybějícími reflexy a poruchami močového měchýře. Při neléčení může vzniknout takzvaná artritida při lymské nemoci, tedy zánětlivé onemocnění kloubů s bolestmi, omezením pohyblivosti, otokem a zčervenáním především velkých kloubů, jako je koleno a loket. Diagnóza se stanovuje potvrzením přítomnosti specifických protilátek v krvi a při zánětu mozkových blan v mozkovém moku. Počítačovou tomografií hlavy s kontrastními látkami se při meningitidě ukážou ložiska s kruhovým obsahem kontrastní látky.
zobrazovací metody – angiografie mozku – kontrastní látka se injekčně aplikuje do cév a zobrazí cévy v mozku, CT, MR vyšetření;
lumbální punkce – odběr mozkomíšního moku.
Vyšetření pomocí počítačové tomografie a magnetické rezonance však umožňuje výdutě odhalit včas, lékaři je prý často objeví náhodně, když těmito metodami vyšetřují jinou nemoc. U výdutí menších než pět milimetrů nehrozí vysoké riziko prasknutí, větší aneurysmata se pak zpravidla operují buď zasvorkováním, nebo zavedením speciální spirálky přímo do výdutě, díky čemuž se v ní vytvoří krevní sraženina a krev přestane vytékat. Krvácení se projevuje velmi silnou bolestí hlavy, zvracením, strnutím šíje a ztrátou vědomí.
Skolióza je tak obtížně řešitelný zdravotní problém, že vyžaduje skutečně specifický přístup ke každému jednotlivému pacientovi. Cvičení na skoliózu je aspoň pro zastavení postupu deformací nezbytné. Vždy záleží na tom, v jakém stadiu se skolióza nachází a jakou léčbu lékař doporučí, ale obecně platí, že cvičení může výrazně zamezit zhoršování stavu, a pokud se k němu přistupuje opravdu poctivě, pacient se do budoucna může dočkat podstatného zlepšení. Cvičení na skoliózu musí být prováděno pečlivě a opatrně, aspoň zpočátku za dohledu specialisty, který dozírá na správné zapojování svalů, postavení ramen a dolních končetin a upozorňuje na časté chyby. Pacient by měl cvičit pomalu a pouze tahem do doby či polohy, než mu daný cvik začne způsobovat bolest. Cvičit by se mělo pravidelně a každý cvik vždy několikrát zopakovat. Důležité je správné dýchání a přestávky mezi jednotlivými cviky. Níže uvedená cvičení na skoliózu mohou vypadat jednoduše, ale pro některé pacienty s pokročilejšími deformacemi páteře jsou mnohdy těžce proveditelná. Zde je pár základních cviků především na protažení celé páteře:
Leh na zádech, rukama se přidržujeme kolen. Bez záklonu šíje přitáhneme kolena k hrudníku a tlačíme jimi do dlaní. Jen s lehkým odlehčením pánve, bez kulatých zad, několikrát zopakujeme.
Leh na zádech, jednu nohu máme pokrčenou, druhou zvedneme lehce nad zem, ruce necháme ležet podél těla. Nataženou nohu zvedneme nahoru s napnutým kolenem a přitaženou špičkou. Rukama lehce pokrčené koleno přitáhneme k hrudníku a vydržíme bez zvednutí bederní páteře z podložky v této poloze několik sekund. Povolíme a opakujeme totéž s druhou nohou.
Leh na břiše, hlavou se opřeme o čelo a připažíme. Přitahujeme lopatky směrem k páteři, zatímco ramena táhneme dolů.
Leh na břiše, hlavou se opřeme o čelo, lokty svírající pravý úhel zvedneme do výše ramen. Bez prohnutí bederní páteře zvedneme hlavu, ruce a horní část hrudníku nad podložku. Lopatky se snažíme stáhnout k sobě a vydržet několik sekund.
V sedu na židli paže skrčíme v loktech tak, že prsty levé ruky spočívají na pravém rameni a naopak. Hlavu se snažíme co nejvíce vysunout za bradou vpřed, ale ramena táhneme dozadu. Poté hlavu zasuneme zpět a směrem dopředu tlačíme zase lokty.
V sedu na židli s vyrovnanými zády si přisedneme levou ruku, zatímco pravou položíme přes temeno hlavy nad levé ucho. Hlavou opatrně ukloníme doprava a tlačíme jí do ruky. Variací tohoto cviku je uklonění hlavy směrem k pravému rameni. V obou pozicích několik sekund setrvat.
Encefalitida je souhrnné označení pro zánětlivé onemocnění mozku (většinou infekční povahy), projevující se bolestmi hlavy, zvýšenou tělesnou teplotou, únavností, často ztuhlostí šíje (nuchální rigidita). V pokročilých případech příznaky zahrnují i křeče, poruchy chování, třes, poruchy hybnosti a paměti, poruchy vědomí (delirium, somnolence až kóma), halucinace či afázii. Průběh může být ovšem velmi mírný, někdy i zcela asymptomatický. Příčinou poté bývají nejčastěji bakteriální, virové, nebo parazitické onemocnění (prvoci – mozková malárie a podobně). Encefalitida je často také doprovázena zánětem mozkových blan – meningitidou.
Léčba
symptomatická péče (antipyretika, antikonvulziva a tak dále), případně JIP
za přítomnosti mozkového otoku – antiedematózní terapie
herpetické a nevirové encefalitis – specifické léčebné postupy
Náš mozek a mícha jsou obaleny třemi vrstvami. Tyto vrstvy spolu s mozkomíšním mokem, který vyplňuje prostor mezi těmito obaly, ochraňuje mozek a míchu před otřesy a dalšími venkovními vlivy. Nejvnitřnější obal, který těsně naléhá na mozek a míchu, se nazývá měkká plena mozková. A právě tato vrstva bývá poškozena při onemocnění meningitidou. U člověka nakaženého meningitidou dochází ke zduření měkké pleny mozkové, což snižuje přívod cukru a kyslíku do mozku. Meningitida neboli zánět mozkových blan je velmi vážná infekční nemoc, která může způsobit řadu trvalých následků (slepota, hluchota či epilepsie) a končit dokonce úmrtím. V dnešní době se můžeme nechat očkovat vakcínami proti meningitidě typu A a C, které nás spolehlivě ochrání. Účinná vakcína proti meningitidě typu B však nebyla dosud vyvinuta.
Léčba
Je nutné, aby léčba meningitidy byla zahájena co nejdříve od jejího propuknutí. Včasné vyhledání lékaře totiž může výrazně vylepšit prognózu nemocného a zachránit mu život. Standardním vyšetřením pro potvrzení meningitidy je zkouška volnosti pohyblivosti šíje nemocného a lumbální punkce. Lumbální punkcí lékař odebere mozkomíšní mok z oblasti kolem čtvrtého a pátého obratle. Pokud je mok čirý, je pacient pravděpodobně zdravý. Pokud je ovšem odebraný mozkomíšní mok zkalený, trpí zřejmě pacient hnisavou meningitidou. Pro úplnost vyšetření je vzorek odeslán do laboratorního ústavu. Ihned po určení diagnózy je třeba začít s léčbou. U této nemoci platí, že i minuta času může zachránit lidský život. Protože je pacient při onemocnění meningitidou ohrožen hlavně z důvodu otoku mozku, dostane léky proti otokům. Dalším důležitým léčivem jsou antibiotika, která zabíjí velké spektrum bakterií a mají schopnost dobře proniknout až do mozku. Antibiotika se mohou podávat orálně nebo do žíly.
Éterické oleje se ve vodě nerozpouští, ale potřebují tuk. Výborně se proto bude hodit například parafín (z lékárny) a z domácích surovin například mléko, med nebo krém.
Příprava koupele: Do mléka nebo medu nakapeme cca 5-8 kapek Oleje 31 bylin, směs pak vylijeme do vody. U malých dětí stačí 1-2 kapky.
Výplachy dutiny ústní a kloktání: Do 2 dcl vody dáme 2-4 kapky, případně nejdříve rozředit s trochou mléka.
Masáže a mazání: Olej 31 bylin nakapejte (3 – 5 kapek) do masážního oleje nebo krému (čistý bez dalších bylinných přísad). Chcete-li použít Olej 31 bylin přímo na kůži neředěný, vyzkoušejte pouze 1 kapku na menší plochu kůže.
Aromalampa: Do vody nakapat 3-5 kapek. V případě inhalace použít do vody 1-3 kapky.
Použití éterických olejů vnitřně:
Olej rozpustíte v medu nebo nakapejte na kostku cukru. Aplikované množství je 1-2 kapky. Je však nutné připomenout, že aplikace éterických olejů vnitřně se obvykle nedoporučuje.
Aplikace oleje podle potíží:
Pohybová soustava, svaly, klouby:
Záněty a bolesti kloubů, páteře, šíje, šlach (ve formě masáží a potírání)
Dominujícím příznakem je bolest hlavy, dále pak teplota, někdy se objevuje zvracení a světloplachost. V těžkých případech může být i porucha vědomí. Základními příznaky probíhajícího zánětu mozkových blan jsou bolesti hlavy s meningeálními projevy – tuhnutí šíje s nemožností přitáhnout bradu k hrudní kosti, vzrůstající teplota, někdy spojená se zvracením, světloplachostí. V těžkých případech se rozvíjí porucha vědomí, spojená se zpomalením srdeční akce a otokem mozku. Výjimkou nejsou epileptické záchvaty, postižení hlavových nervů aj.
U meningokokové a hemofilové meningitidy jsou pak na kůži přítomné petechie a sufuze. Průběh je poměrně rychlý, 24–36 hodin.
Bolest hlavy vzadu je tenzní bolest (propagace obtíží z krční páteře): bolest na vrcholu hlavy, ztuhlá šíje a zkrácené trapézové svaly, pocit tlaku v hlavě, někdy nevolnost a zvýšená citlivost na světlo.
Tupá bolest v zátylku, ztuhlá šíje a bolesti hlavy – to mohou být příznaky problému s krční páteří. Současný životní styl si vybírá svou daň. Naši předci každý den vyráželi na lov a museli chodit vzpřímeně, aby měli dobrý rozhled po krajině. My se však skláníme nad monitory a strnule do nich zíráme.
Při bolesti hlavy automaticky přikládáme ruce na určité body na hlavě. Při bolestech hlavy masírujeme oblast spánků. Aniž bychom si to uvědomovali, využíváme tradiční čínskou medicínu, která vychází z akupresury. Vyhledejte body na zevních koncích obočí. Účinná je i masáž míst za ušima v prohloubenině pod kostním výběžkem, je to velmi citlivé místo, které intuitivně poznáte. V případě, že to nepomůže, vyzkoušejte masírování šíje a oblasti okolo páteře. Pokud jsou bolesti hlavy závislé na počasí, mačkejte bod mezi lopatkami.
Cervikální dystonie představuje jednostranné svalové strnutí šije, zahrnuté do skupiny dystonických syndromů (charakteristických náhlými neobvyklými změnami svalového tonu: mimovolné pohyby, svalové napětí, záškuby, třes). Často jde o vrozenou vadu, která je způsobená jednostranným zkrácením svalu – kývače hlavy (musculus sternocleidomastoideus) a horními částmi trapézového svalu. Méně obvyklá je získaná forma při zánětlivých procesech v krční oblasti, blokádách v oblasti krční páteře, úrazech krční páteře či při některých onemocněních centrální nervové soustavy. Nejčastější je však porucha mimovolní svalové aktivity neznámé příčiny.
Onemocnění začíná spíše pomalu. Nejprve dochází k pocitu napětí „za krkem“, které se později mění v bolest pouze po fyzické námaze. V další fázi nastupuje bolest po dobu celého dne, kdy pacient vyklání hlavu na jednu stranu bez svého vědomí (obvykle to zpozoruje jeho okolí). Terapie křečovitých stahů svalů k jedné straně je z neurologického hlediska známá svou rezistencí vůči medikamentózní léčbě.
V minulosti bylo onemocnění indikací k chirurgické léčbě, bohužel s téměř žádným pozitivním efektem. V dnešní době je principem léčby dosažení co největšího uvolnění postižených svalů. To umožňuje antagonistickým svalům (svalům s funkcí opačného pohybu) pomocí kompenzačního mechanismu stočit krk a hlavu do přirozené polohy. Při terapii je však nutné použít botulotoxin A. Využitím speciálních fyzioterapeutických metod lze nacvičit mechanismus korekce abnormálního postavení krku a hlavy s úmyslným pohybem pacienta tak, aby byl schopen volním úsilím poměrně snadno uvést hlavu do střední roviny a setrvat v ní. S pravidelnou fyzioterapií je možné rovněž prodlužovat periody mezi aplikacemi spolu se snižováním dávek botulotoxinu. Také je možné použití „rázové vlny“ na stažení bolestivosti svalů, křečových spazmů a zánětlivé reakce v tkáni.
