Aloe vera je univerzální bylina pocházející z pouštních oblastí, má silné, masité listy, připomíná kaktus, ale ve skutečnosti se jedná lilii, která je blízká rostlině Asphodel. Na Arabském poloostrově jsou její léčivé účinky známé déle než 6 000 let. Ve střední Evropě začala být k lékařským účelům používána v roce 1930. Zpočátku byla pro spoustu lidí poměrně neznámá, ale v dnešní době ji používá téměř každý. Aloe vera se nalézá v kosmetických, potravinových a jiných výrobcích okolo nás. Nejúčinnější látkou aloe vera je její gel, který se nachází v listech.
Sklizeň
Jakmile jsou listy aloe vera dostatečně velké, mohou být uříznuty. Zbytek rostliny může znovu růst a listy stále dorůstají. Sklizeň listů se provádí opět až tehdy, když jsou dostatečně velké. Ihned po řezu vytéká z rostliny žlutá šťáva obsahující pryskyřice s vysoce dráždivou látkou aloin. Vzhledem ke svým vysoce dráždivým účinkům není tato látka vhodná pro domácí použití. Určitá část listu může být použita pro akutní aplikace, zbývající list by měl být uschován v chladničce nejvýše po dobu několika dnů. Pro vnější použití se používá gel, který se nachází uvnitř listu. Pro vnitřní užití se gel jemně seškrábne nožem. Tento gel můžete hned konzumovat nebo ho zamíchat do jogurtu. Zachování čerstvého gelu sušením nebo extrakcí s alkoholem nemá smysl, protože nejdůležitější účinek „mokrého“ chladivého gelu se tak vytrácí.
Zdroj: článek Aloe vera
Poradna
V naší poradně s názvem LEDVINOVÉ KAMENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Koubek.
Dobrý den.Poraďte mi prosím.Byl jsem v nemocnici na drcení ledvinových kamenů ale stále se v ledvině něco drží.Četl jsem,že jsou dobré čaje na odbourávání kamínků.Nevím jaký čaj je vhodný a kde ho případně v Brně koupím.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ledvinové kameny jsou svízel a jejich odstranění, respektive rozpuštění přírodní cestou, není jednoduché. V minulosti se k tomu používalo pití citronové šťávy nebo jablečného octa, ale ukázalo se, že účinky nejsou dostatečné. Zrovna tak při konzumaci chřestu. Všechno toto je účinné, ale spíše jen jako prevence proti vzniku ledvinových kamenů. V posledních letech se na rozpuštění ledvinových kamenů používá rostlina z oblasti Amazonie zvaná Chanca Piedra (Phyllanthus niruri). Dá se použít jako odvar (čaj), ale nejúčinnější je, když se užívá sušená drť z této rostliny. Recept na užívání je trochu komplikovaný, protože při jejím požití nesmí být v žaludku žádné jídlo. Užívá se 400 mg ráno na lačno, zapije se čistou neperlivou vodou a až za hodinu se může pozřít první jídlo - snídaně. Druhá dávka se užívá večer před spaním zase 400 mg, přičemž doba od posledního jídla nesmí být kratší než 2 hodiny. Jakmile se kámen v ledvině rozpustí, tak se užívá udržovací dávka 400 mg denně a to buď ráno nebo v noci. Pro udržovací terapii se hodí rovněž čaj z této rostliny namísto sušené drtě.
V České republice je rostlina k dostání jako drť v tobolkách, kde obsah jedné tobolky je 300 mg sušené rostliny. Abyste dosáhl potřebné dávky, tak můžete užít jeden a půl tobolky dvakrát denně s tím, že druhou tobolku otevřete a odsypete půlku obsahu. Nebo můžete užívat dvě celé tobolky ráno a jednu tobolku večer.
Zde je možné zakoupit tuto léčbu:
- tobolky: https://www.prozdravi.cz/ch…
- čaj: https://www.prozdravi.cz/ch…
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Bylinková poradna otec pleskač
Co je to kvinoa
Merlík chilský/čilský čili quinoa/kvinoa (Chenopodium quinoa) je rostlina z čeledě laskavcovitých. Kvinoa se v Latinské Americe využívá převážně jako obilovina. Obyvatelé And pěstovali tuto rostlinu už před tisíci lety, Inkové ji dokonce uctívali jako posvátnou plodinu. Dnes se kvinoa stává hvězdou mezi bio potravinami v západním světě, který ji označuje za potravinu budoucnosti. Kvinoa má obrovský potenciál, jenž nebyl zatím plně využit, neboť nikdy nedošlo k úplné domestikaci rostliny. Nový výzkum však může tuto skutečnost zásadně změnit. Vědci budou nyní moci cíleně upravit vlastnosti, které jim u kvinoy nevyhovují.
Rostlina roste na vysokohorských planinách jižní Bolívie, kde ji domorodci také pěstují.
V České republice se kvinoa pěstuje již přes 100 let jako okrasná rostlina v botanických zahradách a v poslední době i pokusně na polích.
Merlík čilský je jednoletá bylina, jejíž výška se pohybuje průměrně od 1 do 2 metrů v závislosti na prostředí a genotypu. Jedná se o velice variabilní druh. Stonky jsou vzpřímené, rozvětvené nebo nevětvené. Barva širokých členitých listů se mění: mladá rostlina má listy zelené, s dozráváním se jejich barva mění na žlutou, červenou až fialovou. Je stejně tetraploidní jako její blízký příbuzný Chenopodium berlandieri pěstovaný především v Mexiku. Hlavní zdřevnatělý kořen roste do hloubky, postranní kořeny rostou horizontálně a tvoří rozvětvený systém, který pomáhá rostlině odolávat suchu. Přisedlé květy mohou být jak oboupohlavé, tak jen samčí nebo jen samičí. Jsou opylovány větrem. Nahloučené květy v klubíčkách jsou uspořádány do lat, jež tvoří hroznovitá květenství. Tyčinky mají krátké nitky s prašníky, čnělka má 2 nebo 3 blizny.
Plodem je nažka obalená okvětím. Semeno je oblé, ze dvou stran zploštělé o velikosti 1 až 2,6 mm. Má různé barvy: černou, hnědou, fialovou, červenou, oranžovou nebo žlutou. Žlutá barva je dána pryskyřičným povlakem s hořkými saponiny, které se musí před konzumací odstranit mechanicky (obroušením) nebo chemicky (máčením), pak jsou semena bílá. Semena pokusně vyšlechtěných odrůd bez hořkých saponinů sezobali ještě před uzráním ptáci. Embryo semene tvoří 60 % objemu, což znamená, že semena kvinoy mají ve srovnání s obilnými zrny vyšší obsah bílkovin. Semena nemají období vegetačního klidu, mohou tudíž ihned klíčit. Jestliže však k tomu nejsou vhodné podmínky, zůstanou v půdě a podrží si klíčivost 2 až 3 roky.
Kvinoa představuje velice adaptabilní druh, roste od rovníkových oblastí až po Chile, od (téměř) hladiny moře po nadmořskou výšku 4 000 m. Byly vyšlechtěny kultivary s velice rozdílnou dobou růstu, a sice od 90 až po 220 dnů od vysetí do&n
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Co to je quinoa
Poradna
V naší poradně s názvem LÉK GURMAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den,
chci se zeptat jestli tenhle lék můžou užívat osoby,které berou warfarin.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Gurmar není lék, ale potravní doplněk získávaný z rostliny Gymnema (lat.: Gymnema Sylvestre) Gymnema je keř původem z Indie a Afriky. K léčivým účelům se používají listy z této rostliny. Gymnema má dlouhou historii použití v indické ajurvédské medicíně. Její jméno v Hindštině, gurmar, znamená "ničitel cukru".
V současné době se gymnema používá především k léčbě diabetu, metabolického syndromu, při hubnutí a na kašel. Dále se také užívá při malárii, jako antidotum při hadím kousnutí, prostředek povzbuzující trávení, jako projímadlo, prostředek na potlačení chuti k jídlu a jako diuretikum.
Jak to funguje?
Gymnema obsahuje látky, které snižují vstřebávání cukru ze střeva. Gymnema může také zvýšit množství inzulínu v těle a zvyšuje růst buněk ve slinivce břišní, což je místo v těle, kde vzniká inzulín.
Co se týče interakce s Warfarinem, tak zatím nejsou žádné důkazy o tom, že by společné užívání bylo nebezpečné.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Lék gurmar
Sběr
Kávovník je strom vysoký 6-10metrů, pro sběr se však nechávají dorůst pouze do výšky 1,5 – 3 metrů. První kávové boby, vhodné ke sběru, se objevují na keřích až po třech letech. Sběr kávových plodů se provádí ručně – tato sklizeň probíhá několikrát do roka a sbírají se pouze plody, které jsou dostatečně zralé. Druhou možností je sklizeň, která probíhá pouze v době, kdy je většina plodů zralých.
Zdroj: článek Jak připravit šálek dobré kávy
Poradna
V naší poradně s názvem ČAJ VRBOVKA MALOKVĚTÁ NA WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Rutkovská.
prosím o sdělění jestli můžu pít čaj z vrbovky malokvěté, když užívám Warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Výtažky z této rostliny byly tradičně používány při onemocněních prostaty, močového měchýře a ledvin, kde se využívá antioxidační a protizánětlivý účinek. Bylina Epilobium parviflorum (vrbovka malokvětá) byla předepisována vnitřně jako čaj v tradiční rakouské medicíně pro léčbu poruch prostaty, ledvin a močových cest. V laboratorním prostředí (in vitro) bylo prokázáno, že extrakty z této rostliny omezují množení buněk lidské prostaty. Neexistuje dostatek důkazů o vlivu vrbovky malokvěté na účinky Warfarinu a proto by mělo být její používání prováděno s opatrností, ve smyslu častějších kontrol aktuální srážlivosti krve během jejího užívání.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Vrbovka čaj a warfarin
Popis ptačince
Ptačinec se vyskytuje nejen ve střední a severní Evropě a v Severní Americe, ale i v severní Asii a jiných částech světa. Patří do „rodiny“ karafiátů, i když tak nevypadá. Speciální vlastností ptačince je, že přežívá i v mrazech. Další specifickou vlastností je, že dochází ke klíčení i při velmi nízkých teplotách, a to i pod sněhovou pokrývkou, takže můžete mít čerstvou sklizeň i během zimního období. Jednoletá rostlina ptačince je v podstatě plevel, protože roste na obdělávané půdě velmi bujně a po krátké době připomíná „koberec“. Výhodou ptačince však je, že zabraňuje erozi půdy. Libuje si v dusíkaté půdě s dobrou závlahou, zvláště v takovýchto podmínkách se velmi rychle šíří a můžete se těšit na jeho velkou sklizeň. Ptačinec je plazivá, půdopokryvná rostlina, stonky mohou dorůstat až délky 40 cm. Listy ptačince jsou velmi malé, vroubkované po okraji. Ptačinec kvete od března do října drobnými květy, které vypadají jako bílé hvězdičky. Květ je složen z 5 bílých lístků, které jsou rozděleny na dvě části, takže vypadají jako dva plátky. K rozvinutí lístků dochází během suchého počasí, zejména ráno, a kvetou až do večera. Pokud je vlhké počasí, kvítky jsou zavřené. Květy ptačince následně tvoří kapsle, které obsahují velké množství semen (ptačinec ročně vyprodukuje až 10 tisíc semínek).
Zdroj: článek Ptačinec
Poradna
V naší poradně s názvem POHANKOVÁ KAŠE MLETÁ JE STEJNÁ JAKO HRUBÁ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hušková Zdenka.
Je mletá pohanka stejná jako celozrná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mletá pohanka a pohankové zrno (také známé jako krupice) pocházejí z jedné rostliny – pohanky, liší se však svou formou a zpracováním. Mletá pohanka jsou jednoduše zrna pohanky, které byly rozemlety na mouku, zatímco celozrnná pohanka jsou loupaná semena této rostliny. Mletá pohanka je v podstatě zpracovaná forma krup, která se používá pro pečení a další vaření.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Pohanková kaše mletá je stejná jako hrubá?