SKLIZEŇ ROSTLINY je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Astma je rozšířené onemocnění. Pokud také vás trápí, zkuste ho vyléčit přírodní cestou. Existuje řada bylinek, které léčí astma, případně slouží jako prevence. Bylinky lze různě zpracovat. Návody a rady jsou popsány níže u jednotlivých druhů.
Jak na astma
Zde naleznete bylinky, které pomáhají na astma. Jejich využití je samozřejmě rozsáhlejší, ale my se zde budeme věnovat především jejich působení na astma.
Patří mezi vytrvalé bylinky, má podobné květy jako máta. Snižuje histamin, je tedy vhodná při léčbě alergií a astmatu.
Použití: Pro léčivé účinky se používají kořeny této rostliny. Užívá se ve formě tablet nebo prášku.
Angínovník čínský (Belamcanda chinensis)
Je známý pod čínským názvem She Gan. Patří mezi léčivé bylinky, přičemž hlavní léčivou částí je oddenek. Léčí bolesti v krku, kašel, astma.
Použití: Z angínovníku si můžete připravit odvar, který pomáhá u výše zmíněných zdravotních obtíží. Doporučené dávkování je od 5 do 10 gramů (jedna čajová lžička) v odvaru. Vzhledem ke své mírně toxicitě se nedoporučuje pro děti ani těhotné ženy.
Listy angínovníku lze také žvýkat jako lék proti respiračním onemocněním a bolesti v krku. Žvýkejte maximálně půl minuty a rozžvýkaný list nepolykejte, ale vyplivněte.
Z angínovníku si můžete připravit rovněž kloktadlo jako pomoc při bolestech v krku – jednu čajovou lžičku pokrájených lístků nechte 15 minut louhovat ve 200 ml vroucí vody.
Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri)
Je tropická rostlina. Léčí astma, bronchitidu a alergie.
Použití: Obvykle se bakopa užívá nastrouhaná jako koření nebo ve formě kapslí.
Čechřice vonná (Myrrhis odorata)
Je vytrvalá rostlina patřící do čeledi Apiaceae. Nyní opomíjená, tradičně byla používána k léčbě kašle, astmatu a dušnosti. Hlavní účinnou složkou v čechřici je esenciální olej, který obsahuje anetol, seskviterpeny a flavonoidy. Právě anetol je zodpovědný za výraznou chuť anýzu a vůni rostliny.
Použití: Pro lékařské účely se používají listy, kořeny i semena rostliny.
Česnek medvědí (Allium ursinum)
Pomáhá proti chřipce i astmatu.
Použití: V léčitelství se využívá jako doplněk stravy pro zlepšení trávicího ústrojí, krevního oběhu nebo jako prevence proti nachlazení a astmatu.
Devětsil lékařský (Petasites hybridus)
Pro léčebné účely se používá především oddenek. Ten se suší asi při 40 °C. Oddenek je nutné od rostliny oddělit před jejím rozkvětem. Mírní astma. Rostlina vydává nežádoucí pach, který může vyvolat u některých lidí nevolnost.
Použití: Používá se jako nálev při léčbě astmatu. Lze používat dlouhodobě.
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)
Podporuje vykašlávání hlenu. Tlumí křeče průdušek. Pomáhá při astmatu.
Použití: Pro léčebné účely se využívá hlavně květ divizny, případně její listy. Divizna se podává ve většině případů vnitřně v podobě čaje, jako odvar z kvě
V naší poradně s názvem LEDVINOVÉ KAMENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Koubek.
Dobrý den.Poraďte mi prosím.Byl jsem v nemocnici na drcení ledvinových kamenů ale stále se v ledvině něco drží.Četl jsem,že jsou dobré čaje na odbourávání kamínků.Nevím jaký čaj je vhodný a kde ho případně v Brně koupím.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ledvinové kameny jsou svízel a jejich odstranění, respektive rozpuštění přírodní cestou, není jednoduché. V minulosti se k tomu používalo pití citronové šťávy nebo jablečného octa, ale ukázalo se, že účinky nejsou dostatečné. Zrovna tak při konzumaci chřestu. Všechno toto je účinné, ale spíše jen jako prevence proti vzniku ledvinových kamenů. V posledních letech se na rozpuštění ledvinových kamenů používá rostlina z oblasti Amazonie zvaná Chanca Piedra (Phyllanthus niruri). Dá se použít jako odvar (čaj), ale nejúčinnější je, když se užívá sušená drť z této rostliny. Recept na užívání je trochu komplikovaný, protože při jejím požití nesmí být v žaludku žádné jídlo. Užívá se 400 mg ráno na lačno, zapije se čistou neperlivou vodou a až za hodinu se může pozřít první jídlo - snídaně. Druhá dávka se užívá večer před spaním zase 400 mg, přičemž doba od posledního jídla nesmí být kratší než 2 hodiny. Jakmile se kámen v ledvině rozpustí, tak se užívá udržovací dávka 400 mg denně a to buď ráno nebo v noci. Pro udržovací terapii se hodí rovněž čaj z této rostliny namísto sušené drtě.
V České republice je rostlina k dostání jako drť v tobolkách, kde obsah jedné tobolky je 300 mg sušené rostliny. Abyste dosáhl potřebné dávky, tak můžete užít jeden a půl tobolky dvakrát denně s tím, že druhou tobolku otevřete a odsypete půlku obsahu. Nebo můžete užívat dvě celé tobolky ráno a jednu tobolku večer.
Zde je možné zakoupit tuto léčbu:
- tobolky: https://www.prozdravi.cz/ch…
- čaj: https://www.prozdravi.cz/ch…
Jakmile jsou listy aloe vera dostatečně velké, mohou být uříznuty. Zbytek rostliny může znovu růst a listy stále dorůstají. Sklizeň listů se provádí opět až tehdy, když jsou dostatečně velké. Ihned po řezu vytéká z rostliny žlutá šťáva obsahující pryskyřice s vysoce dráždivou látkou aloin. Vzhledem ke svým vysoce dráždivým účinkům není tato látka vhodná pro domácí použití. Určitá část listu může být použita pro akutní aplikace, zbývající list by měl být uschován v chladničce nejvýše po dobu několika dnů. Pro vnější použití se používá gel, který se nachází uvnitř listu. Pro vnitřní užití se gel jemně seškrábne nožem. Tento gel můžete hned konzumovat nebo ho zamíchat do jogurtu. Zachování čerstvého gelu sušením nebo extrakcí s alkoholem nemá smysl, protože nejdůležitější účinek „mokrého“ chladivého gelu se tak vytrácí.
V naší poradně s názvem LÉK GURMAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den,
chci se zeptat jestli tenhle lék můžou užívat osoby,které berou warfarin.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Gurmar není lék, ale potravní doplněk získávaný z rostliny Gymnema (lat.: Gymnema Sylvestre) Gymnema je keř původem z Indie a Afriky. K léčivým účelům se používají listy z této rostliny. Gymnema má dlouhou historii použití v indické ajurvédské medicíně. Její jméno v Hindštině, gurmar, znamená "ničitel cukru".
V současné době se gymnema používá především k léčbě diabetu, metabolického syndromu, při hubnutí a na kašel. Dále se také užívá při malárii, jako antidotum při hadím kousnutí, prostředek povzbuzující trávení, jako projímadlo, prostředek na potlačení chuti k jídlu a jako diuretikum.
Jak to funguje?
Gymnema obsahuje látky, které snižují vstřebávání cukru ze střeva. Gymnema může také zvýšit množství inzulínu v těle a zvyšuje růst buněk ve slinivce břišní, což je místo v těle, kde vzniká inzulín.
Co se týče interakce s Warfarinem, tak zatím nejsou žádné důkazy o tom, že by společné užívání bylo nebezpečné.
Merlík chilský/čilský čili quinoa/kvinoa (Chenopodium quinoa) je rostlina z čeledě laskavcovitých. Kvinoa se v Latinské Americe využívá převážně jako obilovina. Obyvatelé And pěstovali tuto rostlinu už před tisíci lety, Inkové ji dokonce uctívali jako posvátnou plodinu. Dnes se kvinoa stává hvězdou mezi bio potravinami v západním světě, který ji označuje za potravinu budoucnosti. Kvinoa má obrovský potenciál, jenž nebyl zatím plně využit, neboť nikdy nedošlo k úplné domestikaci rostliny. Nový výzkum však může tuto skutečnost zásadně změnit. Vědci budou nyní moci cíleně upravit vlastnosti, které jim u kvinoy nevyhovují.
Rostlina roste na vysokohorských planinách jižní Bolívie, kde ji domorodci také pěstují.
V České republice se kvinoa pěstuje již přes 100 let jako okrasná rostlina v botanických zahradách a v poslední době i pokusně na polích.
Merlík čilský je jednoletá bylina, jejíž výška se pohybuje průměrně od 1 do 2 metrů v závislosti na prostředí a genotypu. Jedná se o velice variabilní druh. Stonky jsou vzpřímené, rozvětvené nebo nevětvené. Barva širokých členitých listů se mění: mladá rostlina má listy zelené, s dozráváním se jejich barva mění na žlutou, červenou až fialovou. Je stejně tetraploidní jako její blízký příbuzný Chenopodium berlandieri pěstovaný především v Mexiku. Hlavní zdřevnatělý kořen roste do hloubky, postranní kořeny rostou horizontálně a tvoří rozvětvený systém, který pomáhá rostlině odolávat suchu. Přisedlé květy mohou být jak oboupohlavé, tak jen samčí nebo jen samičí. Jsou opylovány větrem. Nahloučené květy v klubíčkách jsou uspořádány do lat, jež tvoří hroznovitá květenství. Tyčinky mají krátké nitky s prašníky, čnělka má 2 nebo 3 blizny.
Plodem je nažka obalená okvětím. Semeno je oblé, ze dvou stran zploštělé o velikosti 1 až 2,6 mm. Má různé barvy: černou, hnědou, fialovou, červenou, oranžovou nebo žlutou. Žlutá barva je dána pryskyřičným povlakem s hořkými saponiny, které se musí před konzumací odstranit mechanicky (obroušením) nebo chemicky (máčením), pak jsou semena bílá. Semena pokusně vyšlechtěných odrůd bez hořkých saponinů sezobali ještě před uzráním ptáci. Embryo semene tvoří 60 % objemu, což znamená, že semena kvinoy mají ve srovnání s obilnými zrny vyšší obsah bílkovin. Semena nemají období vegetačního klidu, mohou tudíž ihned klíčit. Jestliže však k tomu nejsou vhodné podmínky, zůstanou v půdě a podrží si klíčivost 2 až 3 roky.
Kvinoa představuje velice adaptabilní druh, roste od rovníkových oblastí až po Chile, od (téměř) hladiny moře po nadmořskou výšku 4 000 m. Byly vyšlechtěny kultivary s velice rozdílnou dobou růstu, a sice od 90 až po 220 dnů od vysetí do&n
V naší poradně s názvem ČAJ VRBOVKA MALOKVĚTÁ NA WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Rutkovská.
prosím o sdělění jestli můžu pít čaj z vrbovky malokvěté, když užívám Warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Výtažky z této rostliny byly tradičně používány při onemocněních prostaty, močového měchýře a ledvin, kde se využívá antioxidační a protizánětlivý účinek. Bylina Epilobium parviflorum (vrbovka malokvětá) byla předepisována vnitřně jako čaj v tradiční rakouské medicíně pro léčbu poruch prostaty, ledvin a močových cest. V laboratorním prostředí (in vitro) bylo prokázáno, že extrakty z této rostliny omezují množení buněk lidské prostaty. Neexistuje dostatek důkazů o vlivu vrbovky malokvěté na účinky Warfarinu a proto by mělo být její používání prováděno s opatrností, ve smyslu častějších kontrol aktuální srážlivosti krve během jejího užívání.
Kávovník je strom vysoký 6-10metrů, pro sběr se však nechávají dorůst pouze do výšky 1,5 – 3 metrů. První kávové boby, vhodné ke sběru, se objevují na keřích až po třech letech. Sběr kávových plodů se provádí ručně – tato sklizeň probíhá několikrát do roka a sbírají se pouze plody, které jsou dostatečně zralé. Druhou možností je sklizeň, která probíhá pouze v době, kdy je většina plodů zralých.
Ve svém příspěvku NEJLEPSI ALOE VERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila kolarova.
dnes a denne vysvetluji lidem zdravym i nemocnym podstatny rozdil v kvalite i ucinku mezi ALOE VERA GELEM A STAVOU.ten odbornik co si dovoli verejne lhat tisicum lidi jiste byl na plantazich primio FLP jako nasi obch, poradci.FLPma unikatni zpracovani, rucni sklizen- filetuje se aby gel zustal neporuseny v lahvi z plantaze je za nekolik hodin.obsah gelu v lahvi ktery je koser a byl prohlasen za identicky z rostlinou z jejich vlasni plantaze.gelu je napr, v NECTAR BERRY 96 PROCENT,4PROC.BRUSINEK hlavne kvuli zanetum v tele.kde by se tam vesla nejaka guma?tezkoby to melo takovy .ucinek. zaruku30dni na spokojenost a unikatni zpracovani ma pouze FLP. pak mozna na MARSU.tyto vyrobky mi vyrazne zlepsily zdravi. po aloe stave bych tezko mela po 40. metabol. vek pouhych 26 let.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ptačinec se vyskytuje nejen ve střední a severní Evropě a v Severní Americe, ale i v severní Asii a jiných částech světa. Patří do „rodiny“ karafiátů, i když tak nevypadá. Speciální vlastností ptačince je, že přežívá i v mrazech. Další specifickou vlastností je, že dochází ke klíčení i při velmi nízkých teplotách, a to i pod sněhovou pokrývkou, takže můžete mít čerstvou sklizeň i během zimního období. Jednoletá rostlina ptačince je v podstatě plevel, protože roste na obdělávané půdě velmi bujně a po krátké době připomíná „koberec“. Výhodou ptačince však je, že zabraňuje erozi půdy. Libuje si v dusíkaté půdě s dobrou závlahou, zvláště v takovýchto podmínkách se velmi rychle šíří a můžete se těšit na jeho velkou sklizeň. Ptačinec je plazivá, půdopokryvná rostlina, stonky mohou dorůstat až délky 40 cm. Listy ptačince jsou velmi malé, vroubkované po okraji. Ptačinec kvete od března do října drobnými květy, které vypadají jako bílé hvězdičky. Květ je složen z 5 bílých lístků, které jsou rozděleny na dvě části, takže vypadají jako dva plátky. K rozvinutí lístků dochází během suchého počasí, zejména ráno, a kvetou až do večera. Pokud je vlhké počasí, kvítky jsou zavřené. Květy ptačince následně tvoří kapsle, které obsahují velké množství semen (ptačinec ročně vyprodukuje až 10 tisíc semínek).
V naší poradně s názvem GINGO BILOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena G..
Mám na zahradě 2 dtromy jinanu dvoulaločného )gingo biloba) a zajímalo by mě, jak a kdy se suší jeho listy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Sklizeň listů ginkgo biloba probíhá v době, kdy listy zežloutnou. To se děje v pozdních letních dnech. V této době mají listy jinanu největší obsah účinných flavonoidů.
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav nasít jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.
Přepichování a přesazování
Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat – rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém. Předpěstování je trochu náročné, proto pokud se chystáte mít na záhonu jen deset celerů, bude lepší koupit si počátkem května předpěstované sazenice v zahradnictví.
Chlad
Dlouhou vegetační dobu zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů. Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy – projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina (kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu) se v tom případě chová jako jednoletá (kvete v roce výsevu) – tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte žádné sklizně.
Dřív než po polovině května celer na venkovní záhony nevysazujte. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sázejte pečlivě tak, aby srdéčko sazenice nebylo „utopené“ v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší. Pro bulvový celer je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.
Sklizeň
Menší bulvy celeru můžete sklízet už v červenci, listy celeru pochopitelně také, ale jen probírkou, aby zůstávala dostatečná listová plocha. Také listový celer se začíná sklízet postupně od července a teprve koncem září přijde jednorázová sklizeň.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Pro paní Jarču.
Stříhat větvičky rakytníku je dobré až u starších keřů s větším obrostem větviček, takže u 5 až 6 let starých, a to z toho důvodu, že je doporučováno ostříhat asi 1/3 větviček keře, aby dál dobře rostl. Já ty naše keře takto stříhám 3 roky a poznatek je takový: další rok po ostříhání je menší sklizeň, ale keř vyžene nové větvičky ve větším množství, které téměř nemají trny, keř krásně zahoustne a další rok nevíte co s tím množstvím plodů dělat. A nebojte se řezu (stříhání) i do staršího dřeva pro odstranění nevhodných nebo málo plodících větví. Vždy tímto zásahem podpoříte růst keře a můžete si tak také keř tvarovat ke své představě. Já osobně keře nepouštím moc do výšky, aby se daly dobře sklízet. Hodně ale záleží na stanovišti, tedy sluníčku, a taky (ale už méně) na půdě - neměla by být hodně zamokřená a jílovitá.
Takže Vám přeji hodně radosti a užitku z pěstování rakytníku řešetlákového.
S pozdravem Jarda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
není problém počkat ař přemrzne a potom jde lehce sklízet
