SKLIZEŇ RUKOLY a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Rukola neboli roketa pochází ze subtropických oblastí, odkud se v dávných dobách dostala do Itálie a z ní pak postupně do Evropy a na další kontinenty. V současnosti se rukola díky své přizpůsobivosti pěstuje po celém světě. Tato jarní zelená salátová rostlina s ostřejší chutí má zajímavé pozitivní účinky na lidský organismus. Může se konzumovat čerstvá, chutná je i tepelně upravená. Tepelnou úpravou rukola ztrácí na štiplavosti a ostrosti.
Recepty
Použití rukoly (rokety) je značně variabilní, skvěle se doplňuje s jinými ingrediencemi v salátech, výborně poslouží jako doplněk ke steakům nebo udělá delikatesu z obyčejného toastu. Rukolu lze připravit i stejným způsobem, jako se připravuje špenát. Při nákupu vybírejte vždy čerstvou rukolu, která má tmavé a svěží lístky. Je však nezbytné rukolu řádně umýt v čisté vodě, než začnete s jejím zpracováním nebo konzumací. Neomytá rukola může obsahovat škodlivé bakterie a parazity, které mohou způsobit onemocnění, jako je toxoplazmóza nebo listerióza.
Recept na salát
Ingredience: 125 g rukoly, 4 vejce uvařená natvrdo, 1 konzerva sardelových řezů, několik cherry rajčátek, sůl, citronová šťáva, čerstvě mletý bílý pepř
Postup: Rukolu omyjeme a osušíme. Promícháme se solí (solíme jen velmi málo, protože sardelky jsou slané dost). Zakápneme citronem a jemně promícháme se sardelovými řezy. Na talíři ozdobíme rajčátky, vejci a mírně opepříme. Salát je pikantní a osvěžující.
Pizza recept
Ingredience: 2 polévkové lžíce stolního oleje, 1 špetka černého mletého pepře, 4 polévkové lžíce rajčatového protlaku, 2 rajčata, 60 g rukoly, špetka soli, 100 g šunky od kosti, 40 g parmazánu, 1 balení těsta na pizzu
Postup: Těsto na pizzu připravíme dle návodu. Těsto dobře vypracujeme a rozdělíme na 2 části. Plech vymastíme olejem a vložíme na něj dvě připravená těsta. Těsto potřeme rajčatovým protlakem. Přidáme na plátky nakrájená rajčata a přidáme špetku soli a pepře. Vložíme do trouby předehřáté na 200 stupňů a pečeme cca 10 minut. Poté obložíme pizzy rukolou, strouhaným parmazánem a šunkou pokrájenou na nudličky a vše vložíme ještě na 5 minut do trouby.
V naší poradně s názvem GINGO BILOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena G..
Mám na zahradě 2 dtromy jinanu dvoulaločného )gingo biloba) a zajímalo by mě, jak a kdy se suší jeho listy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Sklizeň listů ginkgo biloba probíhá v době, kdy listy zežloutnou. To se děje v pozdních letních dnech. V této době mají listy jinanu největší obsah účinných flavonoidů.
Jedná se o jednoduchý, ale dokonalý salát. Červenou řepu můžete v tomto salátu podávat teplou nebo si ji připravit předem a vychladit.
Ingredience:
3 střední bulvy červené řepy;
1 lžička olivového oleje;
¼ lžičky soli;
4 - 6 hrnků rukoly;
1/4 hrnku kozího sýra;
1/4 hrnku vlašských ořechů nebo plátků mandlí.
Postup
Předehřejte troubu na 200 °C. V rukavicích oloupejte a nakrájejte řepu na centimetrové kousky, které pak smíchejte s 1 lžičkou olivového oleje a ¼ lžičky soli. Plech vyložte pečicím papírem a na něj rovnoměrně rozprostřete řepu. Pečte asi 15–20 minut, poté promíchejte a pečte dalších 15–20 minut, nebo dokud lehce nezhnědnou. Alternativně můžete celou neoloupanou řepu zalít vodou, přivést k varu a dusit asi hodinu. Po vychladnutí můžete řepu snadno oloupat a nakrájet.
Umístěte ¼ pečené řepy do hnízda z rukoly. Přidejte 1 lžíci kozího sýra a 1 lžíci drcených vlašských ořechů nebo plátků mandlí. Podle chuti můžete pokapat balsamikovým octem dle vlastního výběru. Lepší dresink si připravte z olivového oleje, dijonské hořčice, balzamikového octa, prolisovaného česneku, soli a pepře. Pokud máte rádi sladkou chuť, přidejte do zálivky malé množství medu nebo pomerančové šťávy.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Pro paní Jarču.
Stříhat větvičky rakytníku je dobré až u starších keřů s větším obrostem větviček, takže u 5 až 6 let starých, a to z toho důvodu, že je doporučováno ostříhat asi 1/3 větviček keře, aby dál dobře rostl. Já ty naše keře takto stříhám 3 roky a poznatek je takový: další rok po ostříhání je menší sklizeň, ale keř vyžene nové větvičky ve větším množství, které téměř nemají trny, keř krásně zahoustne a další rok nevíte co s tím množstvím plodů dělat. A nebojte se řezu (stříhání) i do staršího dřeva pro odstranění nevhodných nebo málo plodících větví. Vždy tímto zásahem podpoříte růst keře a můžete si tak také keř tvarovat ke své představě. Já osobně keře nepouštím moc do výšky, aby se daly dobře sklízet. Hodně ale záleží na stanovišti, tedy sluníčku, a taky (ale už méně) na půdě - neměla by být hodně zamokřená a jílovitá.
Takže Vám přeji hodně radosti a užitku z pěstování rakytníku řešetlákového.
S pozdravem Jarda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
není problém počkat ař přemrzne a potom jde lehce sklízet
Proteinová dieta umí s nadváhou zatočit. Ketonová dieta, která je známá také jako ketogenní nebo proteinová dieta, se dostává poslední dobou do popředí. Když si ji pozorně prostudujete, tak si vzpomenete na velmi podobnou Atkinsonovu dietu, ze které právě ketonová dieta vychází. Je založena na konzumaci bílkovin a tuků a na omezení konzumace sacharidů. Pro malé připomenutí – mezi bílkoviny patří maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, tofu. Mezi sacharidy se řadí těstoviny, pečivo, rýže, vločky, mouka nebo obiloviny. Při ketonové dietě si sestavujete jídelníček pouze z bílkovin a tuků, je povolené velmi malé množství sacharidů. Tělo se po několika dnech dostává do ketózy (organismus si nebere energii ze sacharidů, neboť je nepřijímáte, ale z tukové tkáně) a vy hubnete rychleji. Za den se však nesmí přijmout více než 40 g sacharidů, aby byl organismus stále v ketóze. Při větším množství sacharidů se organismus dostává do normálního režimu. Po přechodu na ketonovou dietu trvá ještě 2–3 dny, než se vyčerpají zásoby glykogenu, teprve poté se zdrojem energie stávají ketony, které vzniknou při spalování tuků. Zdrojem energie tak již nejsou sacharidy, ale uložené tuky.
Co se smí jíst: maso, uzeniny, ryby – mořské i sladkovodní, mléčné výrobky – sýry, máslo, jogurty, mléko, vejce, proteinové nápoje, instantní bílkovinná strava, zelenina – ne sladká, některé ovoce – avokádo, citron, dále ořechy, semínka, panenské oleje, kvalitní čokoláda s alespoň 60 % kakaa (jen kousek jednou za čas).
Co se nesmí jíst: mouka i výrobky z ní (včetně celozrnných), obiloviny – pohanka, rýže, jáhly a další, sladká zelenina – mrkev, červená řepa, kukuřice, hrášek, brambory, některé luštěniny, ovoce, sladkosti – cukr, čokolády, sušenky, oplatky, bonbony a jiné, pochutiny – chipsy, slané tyčinky a podobně, káva, alkohol.
Ketonová dieta nemá vůbec přísná pravidla, množství není vůbec omezeno, takže jezte tak, aby vám to vyhovovalo a byli jste nasyceni. Nejezte ale velké množství bílkovin, raději se zaměřte na tuky.
Jídelníček
1. den
snídaně: kvalitní šunka, na kousky nakrájená paprika
svačina: bílý jogurt
oběd: rybí filety s kedlubnou
svačina: plnotučný tvaroh
večeře: bílý šmakoun, grilovaný lilek
2. den
snídaně: míchaná vejce, zeleninová obloha
svačina: celá okurka
oběd: přírodní steak se zeleninovou přílohou
svačina: sýr, šunka
večeře: uzená makrela
3. den
snídaně: vejce natvrdo, plátek slaniny, zelenina
svačina: celá paprika
oběd: polévka z dýně, losos na másle a salát z rukoly
Ve svém příspěvku BOBKOVÝ LIST - NA NERVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Hezký článek, zrovna se totiž zajímám o pozitivní účinky bobkového listu. Na terase si pěstuji vavřín a plánuji menší sklizeň :) Na https://vsestihnu.cz/media/… jsem se dočetla, že se dá bobkový list použít i jako lék na nervy, jelikož zklidňuje nervovou soustavu, tudíž bych si z něho ráda udělala čaj. Nemáte někdo návod, jak se dělá?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavlína.
Prosím vás mám se zeptat čaje zbobko čeho listů jak se to mure pita kolikrát dene
Rukola má stejně jako všechny jarní zelené rostliny mnoho preventivních a ozdravných účinků na lidský organismus. Konzumací rukoly se na konci zimy a začátkem jara dá významně snížit únava, protože ve velkém množství obsahuje vitamín C, betakaroten a další zdraví prospěšné látky. Velmi důležitý je vyšší obsah chlorofylu, které má pročišťující účinky a pozitivně ovlivňuje činnost jater a trávicího ústrojí. Vzhledem ke všem vitamínům a ostatním látkám rostlina posiluje celkovou obranyschopnost a imunitu organismu, podporují trávení a čistí krev. Odvar z listů má mírně močopudné a projímavé účinky.
Lístky rukoly mají vzhledem k obsahu vitamínů a dalších prospěšných látek mnoho pozitivních účinků na lidský organismus:
pročišťují trávicí ústrojí;
kladně působí na činnost jater;
pomáhají vylučování škodlivin;
posilují imunitní systém;
čistí krev.
Konzumace lístků nemá na lidský organismus v podstatě žádné nežádoucí účinky.
Rukola je skvělý zdroj kyseliny listové v těhotenství (100 g čerstvé rukoly má 97 µg kyseliny listové). A není skvělá jen pro těhotné ženy, díky svým nutričním hodnotám hraje roli i v mužské plodnosti. Obsahuje mnoho důležitých antioxidantů, vitamínů a minerálních látek, čerstvý salát z rukoly je velmi dobrým zdrojem folátů. 100 g čerstvých listů má jen 25 kalorií.
Strava by měla obsahovat denně asi 500 g zeleniny a 100 g ovoce. Jednou týdně je možné (ale není nutné) zařadit do stravy takzvaný odlehčovací den, při kterém se konzumuje pouze zelenina a ovoce v množství 1–1,3 kg (syrové či tepelně upravené, rozdělené do pravidelných dávek) za současného dodržení pitného režimu.
Doporučení
Omezte užívání soli. A to jak při přípravě jídel, tak i při jejich konzumaci na talíři. Používejte jemnější koření, jako je kmín, kopr, zelená petrželka, majoránka, jalovec, hřebíček, skořice, vanilka nebo citronová šťáva. Omezte v kuchyni pikantní koření.
Pokud je to jen možné, vyhýbejte se sladkostem. Mají hodně cukru a tuků a tím pádem způsobují nadváhu. Pravidelný pohyb a kila pod kontrolou řeší polovinu problémů při dně. Pozor, váhu nesmíte snižovat příliš rychle. Zázračné diety z časopisů a „superprášky“ jsou při onemocnění dnou naprosto nevhodné.
Je užitečné omezit konzumaci alkoholu, nejde jen o obsah purinů, které jsou například v pivu, ale i o sníženou schopnost vylučování kyseliny močové z těla. Také pijte méně kakaa, čaje a černé kávy.
Každý den jezte hodně ovoce a zeleniny. Existuje pár výjimek, jako jsou obecně luštěniny, šťovík, špenát, chřest nebo rebarbora, těm se raději vyhýbejte. Užitečné je jíst více višní, které zlepšují vylučování kyseliny močové z těla. Podobný efekt získáte i díky borůvkám, rybízu a tmavému hroznu.
Skončete s jakýmkoliv zobáním po večeři. Mezi spánkem a posledním jídlem (čímž jsou i brambůrky, oříšky a jiné přesolené nedoporučené hrůzy) by měly být minimálně tři hodiny. Nesmíte nikdy zapomínat na to, že v noci se kyselina močová v těle hromadí nejvíce.
Pijte hodně neslazených nápojů, které pomáhají kyselinu močovou vypláchnout z těla. Většina rad uvádí dva až tři litry tekutin denně. Částečně pití může nahradit syrová zelenina, ovoce a saláty, zvláště když obsahují močopudný celer (pokud máte odšťavňovač, přidávejte ho do různých zeleninových šťáv), petržel a libeček.
Maso, drůbež a ryby konzumujte v menším množství. Pokud možno se vyhýbejte vnitřnostem a mořským plodům. Nejlepší formou úpravy masa je vaření, za nevhodné se považuje smažení a také dušení. Dieta by při onemocnění dnou neměla obsahovat příliš mnoho vývarů a omáček, které stojí na šťávě vyvařené z masa, tam se právě puriny „vylouhují“. Uzeniny obecně bývají uváděny jako nepříliš doporučované, stejně tak jakékoliv polotovary, což se týká i rybích konzerv a slanečků.
Obecně omezte konzumaci tuků. Jednak díky nim mohou naskakovat kila na váze, ale navíc omezují vylučování kyseliny močové z těla. To je i čás
Kávovník je strom vysoký 6-10metrů, pro sběr se však nechávají dorůst pouze do výšky 1,5 – 3 metrů. První kávové boby, vhodné ke sběru, se objevují na keřích až po třech letech. Sběr kávových plodů se provádí ručně – tato sklizeň probíhá několikrát do roka a sbírají se pouze plody, které jsou dostatečně zralé. Druhou možností je sklizeň, která probíhá pouze v době, kdy je většina plodů zralých.
Jakmile jsou listy aloe vera dostatečně velké, mohou být uříznuty. Zbytek rostliny může znovu růst a listy stále dorůstají. Sklizeň listů se provádí opět až tehdy, když jsou dostatečně velké. Ihned po řezu vytéká z rostliny žlutá šťáva obsahující pryskyřice s vysoce dráždivou látkou aloin. Vzhledem ke svým vysoce dráždivým účinkům není tato látka vhodná pro domácí použití. Určitá část listu může být použita pro akutní aplikace, zbývající list by měl být uschován v chladničce nejvýše po dobu několika dnů. Pro vnější použití se používá gel, který se nachází uvnitř listu. Pro vnitřní užití se gel jemně seškrábne nožem. Tento gel můžete hned konzumovat nebo ho zamíchat do jogurtu. Zachování čerstvého gelu sušením nebo extrakcí s alkoholem nemá smysl, protože nejdůležitější účinek „mokrého“ chladivého gelu se tak vytrácí.
Ptačinec se vyskytuje nejen ve střední a severní Evropě a v Severní Americe, ale i v severní Asii a jiných částech světa. Patří do „rodiny“ karafiátů, i když tak nevypadá. Speciální vlastností ptačince je, že přežívá i v mrazech. Další specifickou vlastností je, že dochází ke klíčení i při velmi nízkých teplotách, a to i pod sněhovou pokrývkou, takže můžete mít čerstvou sklizeň i během zimního období. Jednoletá rostlina ptačince je v podstatě plevel, protože roste na obdělávané půdě velmi bujně a po krátké době připomíná „koberec“. Výhodou ptačince však je, že zabraňuje erozi půdy. Libuje si v dusíkaté půdě s dobrou závlahou, zvláště v takovýchto podmínkách se velmi rychle šíří a můžete se těšit na jeho velkou sklizeň. Ptačinec je plazivá, půdopokryvná rostlina, stonky mohou dorůstat až délky 40 cm. Listy ptačince jsou velmi malé, vroubkované po okraji. Ptačinec kvete od března do října drobnými květy, které vypadají jako bílé hvězdičky. Květ je složen z 5 bílých lístků, které jsou rozděleny na dvě části, takže vypadají jako dva plátky. K rozvinutí lístků dochází během suchého počasí, zejména ráno, a kvetou až do večera. Pokud je vlhké počasí, kvítky jsou zavřené. Květy ptačince následně tvoří kapsle, které obsahují velké množství semen (ptačinec ročně vyprodukuje až 10 tisíc semínek).
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav nasít jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.
Přepichování a přesazování
Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat – rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém. Předpěstování je trochu náročné, proto pokud se chystáte mít na záhonu jen deset celerů, bude lepší koupit si počátkem května předpěstované sazenice v zahradnictví.
Chlad
Dlouhou vegetační dobu zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů. Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy – projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina (kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu) se v tom případě chová jako jednoletá (kvete v roce výsevu) – tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte žádné sklizně.
Dřív než po polovině května celer na venkovní záhony nevysazujte. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sázejte pečlivě tak, aby srdéčko sazenice nebylo „utopené“ v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší. Pro bulvový celer je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.
Sklizeň
Menší bulvy celeru můžete sklízet už v červenci, listy celeru pochopitelně také, ale jen probírkou, aby zůstávala dostatečná listová plocha. Také listový celer se začíná sklízet postupně od července a teprve koncem září přijde jednorázová sklizeň.
Rukola roste na záhonech velmi bujně. Na začátku jara se vysévá pro brzkou letní sklizeň, v polovině srpna pro sklizeň podzimní. Pokud se vysévá později na jaře nebo v létě, brzy vykvete a nevyroste na ní tolik zelených lístků. V teplejším počasí mohou mít lístky přechodně až nepříjemně hořkou chuť. Pěstování je možné i ve vnitřním prostředí celoročně v květináčích se substrátem. Lístky se sklízejí už za 6 až 8 týdnů po zasetí.
Tato rostlina, rozmnožující se výhradně semeny, je nenáročná, postačí jí dostatek vláhy jen v období klíčení a krátce nato. Má krátkou vegetační dobu, jen tři až čtyři měsíce. Pro přímou konzumaci jsou nejvhodnější mladé rostlinky vysoké okolo 15 cm, sklízené asi za 6 až 8 týdnů po vysetí, které mají pikantní ředkvičkovou chuť. Ze starších rostlin, které je možné ve venkovních podmínkách pěstovat až do zámrazu, lze konzumovat mladší listy. Rovněž se může rychlit obdobně jako řeřicha setá za okny na buničině. Pro výrobu oleje ze semen se ve středoevropských podmínkách pěstovat nevyplatí, dává průměrné výnosy semene jen do 1 t/ha (řepka ozimá 3 t/ha). Pro technické účely se na největších plochách pěstuje v Indii.
Kamut se zeleninou: 230 g kamutu, 200 g brokolice, 1 sladká mrkev, 1 červená cibule, 60 g dýňových semínek, 5 cm zázvorového kořene, 1 lžíce bio sezamového oleje, ½ lžičky celého římského kmínu, 2 lžičky tamari sójové omáčky, nerafinovaná sůl
Postup: Kamut přes noc namočíme a druhý den vaříme v nové vodě (dvojnásobné množství) s bobkovým listem 60 minut v tlakovém hrnci. Po uvaření přebytečnou vodu slijeme. Na oleji zpěníme cibulku nakrájenou na kolečka, přidáme hranolky mrkve a pokrájenou brokolici. Osolíme, přidáme kmín, minutu smažíme a pak podlijeme troškou vody a dusíme doměkka. Na závěr vmícháme sójovou omáčku a vše zakápneme zázvorovou šťávou (zázvor oloupeme, nastrouháme najemno a v ruce vymačkáme). Chvilku ještě smažíme, stáhneme z plotny a můžeme podávat s kvašenou zelinou.
Kamut s celerem, rukolou a vlašskými ořechy: ¾ hrnku vařeného kamutu = ½ hrnku zrna kamut s celerem, rukolou a vlašskými ořechy, 1 cm řasy kombu, ½ celeru, větší hrst rukoly (cca 40 g), gomasio,hrst vlašských ořechů, 3 pol. lžíce olivového oleje za studena lisovaného
Postup: Kamut přes noc namočíme a druhý den vaříme v tlakovém hrnci 45 min s řasou kombu a špetičkou soli. Můžeme využít i zbylého zrna z předešlého dne. Celer oloupeme a nakrájíme na centimetrové kostičky, smažíme na kvalitní pánvi na olivovém oleji. Smažení je poměrně dlouhé. Jakmile máme kostičky krásně nahnědlé, přidáme sůl, 3 min ještě smažíme a poté přidáme čerstvě namletý pepř a smažíme jen 5 s. Stáhneme z plotny, přidáme kamut, který se nám krásně prohřeje a teplota se nám sníží. Díky tomu můžeme přidat natrhanou rukolu, která se tak nespaří a nescvrkne, zůstane krásně křupavá. Vlašské ořechy opražíme na suché pánvi. ½ opražených ořechů roztlučeme a zamícháme do kamutu, zbylou ½ posypeme kamut na talíři. Ke kamutu můžeme podávat napařenou zeleninku, nejlépe mrkev, která nám talíř rozzáří, a salátovou okurku. Okurku je dobré nahrubo nastrouhat, promíchat s 1 až 2 polévkovými lžícemi umeocta a nechat půlhodinky odležet.
Salát z kamutu: 1 šálek (235 ml) kamutových zrn namočených přes noc, 1/3 šálku citrónové šťávy, 1/3 šálku sójové omáčky tamari nebo shoyu, ¼ šálku sezamového nebo slunečnicového oleje, 1/2 šálku vlašských ořechů, 3 lžíce sezamových semínek, 2 mrkve nakrájené na nudličky, 1 kedlubna nebo 1/2 salátové okurky nakrájené také na nudličky
Postup: Kamutová zrna uvařte doměkka. Bude to trvat tak hodinku. Že jsou hotová, poznáte podle toho, až začnou praskat. Pokud zvolíte kedlubnovou variantu, mrkev a kedlubnu jemně upravte na páře. Opravdu jemně, aby&n
Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.
Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.
Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.
Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.
Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se&nbs
Lichořeřišnice (Tropaeolum majus) větší je plazivá, výhony má dlouhé i přes dva metry. Vykvétá jednobarevnými i nejrůzněji barevně kombinovanými, velkými, příjemně voňavými květy. Hodí se do truhlíků a okrasných nádob, na obruby záhonů, k popínání nízkých i vysokých plotů, zástěn a pergol, podle vzrůstnosti odrůdy. Dále si můžete vybrat z množství odrůd s květy odlišných barev (lichořeřišnice vyniká v teplých, zářivých tónech) a plnokvětou či jednoduchou formou.
Semena lichořeřišnic vyséváme do konce července ve sponu asi 40 x 15 cm na záhon, do truhlíků, větších mís, květináčů a koryt. Při teplotě nad osmnáct stupňů a ve vlhké půdě vyklíčí do tří týdnů. Semena jsou velká a prospěje jim máčení – pak již nesmí zaschnout. Do jamky hluboké asi dva centimetry dáváme dvě až čtyři semena, rostliny jsou pak hustší a bohatěji kvetou. Nejlépe rostou a kvetou v normální, spíše chudší vlhké půdě a na slunném místě.
Chuť čerstvé rostliny je mírně kořeněná, někdy ostřejší, připomíná řeřichu, ředkvičku nebo křen. Květy a listy můžeme sbírat celé léto a přidávat je do salátů namísto rukoly, do pomazánek, polévek případně na obložené chlebíčky.
Lichořeřišnice má neuvěřitelně silné a širokospektrální antibiotické účinky. Působí proti většině kmenů bakterií, které způsobují zánětlivá onemocnění močových a dýchacích cest. Objevují se rovněž pozitivní informace o boji se zlatým stafylokokem. Tato bylinka je účinná i proti salmonelóze nebo streptokokům. Její užívání nás může v mnoha případech ušetřit pojídání syntetických antibiotik, nebo významně podpořit a zkrátit léčbu nemoci. Důležité však je začít s aplikací lichořeřišnice v počátcích nemoci. Působí také jako prevence, případně na doléčení zánětů s hrozbou recidivy. Stejně účinně pomáhá proti vypadávání vlasů či tvorbě lupů. Často bývá součástí přírodních přípravků k léčbě těchto problémů. Čerstvá šťáva nebo obklady z rozdrcených listů mají dezinfekční účinek při aplikaci na poraněnou pokožku, kde ničí mikroorganismy, které by mohly zapříčinit zánět. Lichořeřišnice má unikátní vlastnost: navzdory velmi silným účinkům je ohleduplná k našemu tělu. Neničí přirozenou mikroflóru zažívacího traktu a jiných sliznic, tak jako to činí chemická antibiotika.
Postup: Na rozpáleném tuku orestujte šalotku, přidejte brambory, mrkev, zázvor a kari. Vše restujte 2 minuty. Přidejte vývar a vařte, dokud zelenina nezměkne, poté dochuťte solí. Poté polévku rozmixujte do hladka.
Postup: Smíchejte majonézu a citronovou šťávu ve středně velké míse. Přidejte jablka, hrozny, brusinky a dobře promíchejte. Přidejte ořechy a celer a opět promíchejte. Salát podávejte na lůžku 2 salátových listů. Salát může být v chladu až 2 hodiny před podáváním.
Postup: Předehřejte troubu na 275 °C. Potřete lilek olejem a orestujte ho 5 minut po každé straně, poté posypte solí a pepřem. Do rozehřáté trouby dejte rozpéct rozkrojené pečivo, které jste naplnili kozím sýrem. Po rozpečení vyjměte z trouby a na každou polovinu pečiva se sýrem dejte 1 plátek restovaného lilku, plátek rajčete a rukolu a podávejte.
Postup: Předehřejte troubu na 200 °C. Bagety nakrájíme našikmo a jemně mázneme olejem, pokud máte, tak stříkněte sprejem, plátky bagety uspořádejte v jedné vrstvě na plech s pečicím papírem. Pečeme při teplotě 180 °C po dobu 4 minut z každé strany. Na takto připravenou bagetu dáme část utřeného česneku a připravenou směs. Rajčata a olivy nakrájejte na drobné kostičky, bazalku najemno nasekejte a spolu se solí, pepřem, balzamikem a kapary důkladně, ale zlehka promíchejte. Na závěr přidejte prolisované stroužky česneku. Drobnou změnou může být, že chleby zprudka opečete na pánvi na
