Slinivkabřišní čili pankreas (z latinského pancreas) je šedě růžová laločnatá žláza připomínající velkou slinnou žlázu a řadí se mezi orgány trávicí soustavy.
Anatomie
Slinivkabřišní je 12-16 cm dlouhá laločnatá žláza uložená v břišní dutině pod bránicí, v těsné blízkosti žaludku, tenkého střeva a jater. Rozlišují se na ní tři hlavní části, a to hlava, tělo a ocas.
Funkce
Mezi její hlavní funkce patří tvorba slinivkové šťávy, která se významně podílí na štěpení potravy v tenkém střevě. Kromě toho je také zdrojem některých důležitých hormonů, které se zapojují do metabolismu cukrů. Celkově se tedy dá říci, že slinivkabřišní je nesmírně důležitá pro lidský metabolismus, a pokud dojde k poruše její funkce v důsledku onemocnění, vždy se to projeví velmi závažnými komplikacemi.
V naší poradně s názvem DIETA PŘI RAKOVINĚ SLINIVKY BŘIŠNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Baloga.
Prosím lze pít kávu ?(nejen při rakovině , ale i při zánětu ,podráždění slinivky)
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kofein, který je obsažen v kávě je vzhledem ke slinivce v malých dávkách prospěšný jen, když je slinivka zdravá. To znamená, že v ní není ani zánět a ani není přítomna cukrovka. Jakmile je slinivka nemocná, omezte příjem kofeinu na minimum. Totéž platí i o alkoholu.
U slinivky vás nejvíce zajímá její umístění v těle. Pankreas neboli slinivkabřišní je malý, asi 25centimetrový nepárový orgán velikosti lidské dlaně. Váží asi 75 g a skládá se z tzv. hlavy, těla a ocasu. Je uložen pod brániční klenbou mezi žaludkem a velkými břišními cévami. Ač je jejich umístění v těle rozdílné, tak slinivka má společný vývod se žlučníkem, který ústí do části dvanáctníku, což je začátek tenkého střeva, kde se dostává natrávená potrava ze žaludku. Tam se projevuje jedna z funkcí slinivky břišní, a to schopnost trávení potravy a její přeměny v důležité živiny (štěpením tuků, složitých cukrů a bílkovin). Tato funkce je umožněna produkcí trávicích enzymů – trypsinu, lipázy a amylázy. Slinivka je orgán, jenž je současně důležitou žlázou s vnitřní sekrecí, především díky sekreci inzulinu, ale i jiných hormonů, například glukagonu a somatostatinu. Inzulin je pro lidský život nepostradatelný, protože napomáhá snižovat hladinu cukru v krvi. Jeho nedostatek i nadbytek může způsobit vážný zdravotní stav i smrt pacienta. Tímto způsobem se slinivka zařazuje mezi jeden z nejdůležitějších orgánů těla.
V naší poradně s názvem WARFARIN A PANGROL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den. Ovlivňuje uźivaní pangrolu na trávení účinnost warfarinu .?
Děkuji za odpo
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pangrol obsahuje účinnou látku pankreatin, který se obvykle získává ze slinivky břišní prasat nebo krav. Slinivka je orgán u zvířat a lidí, který vyrábí chemikálie – amylázu, lipázu a proteázu – které jsou potřebné pro správné trávení. Pankreatin se používá jako lék s prokázanou účinností při léčbě problémů s trávením, které vznikají, když byla slinivka odstraněna nebo nefunguje dobře. Cystická fibróza nebo pokračující otok slinivky (chronická pankreatitida) jsou dva ze stavů, které mohou způsobit špatné fungování slinivky břišní.
Pancreatin se také používá při střevní plynatosti (nadýmání) nebo jako prostředek na podporu trávení. Toto jsou všechno prospěšné účinky, které můžete využít, i když užíváte Warfarin, protože Pangrol nijak neovlivňuje účinky Warfarinu.
Kde je v těle umístěna slinivka? Slinivkabřišní je poměrně malý, ale důležitý orgán lidského těla. Je uložena v dutině břišní a má dvě základní funkce – jednak tvoří a do krve vypouští hormon inzulin, při jehož nedostatku vzniká cukrovka, jednak produkuje šťávu s vysokým obsahem trávicích enzymů. Ty se dostávají do tenkého střeva, kde plní svoji funkci – napomáhají trávení. Pokud je však slinivka z různých příčin podrážděna, či dokonce poškozena, vzniká závažný zdravotní problém provázený úpornými bolestmi. K podráždění slinivky vede nejčastěji přejídání a nadměrná konzumace alkoholu.
Slinivka se nachází na zadní stěně břišní dutiny mezi žaludkem a velkými břišními cévami. Anatomicky má vztah k tenkému střevu, do nějž vývody slinivky ústí poté, co se spojí se žlučovými cestami. Produktem slinivky je šťáva složená z enzymů, které ve střevě umožňují trávení potravy (stejně jako žluč). Těmito enzymy jsou například amyláza, lipáza, trypsin a další. Tato funkce slinivky se označuje jako exokrinní, to znamená, že jde o žlázu s vnější sekrecí. Vedle toho speciální buňky slinivky vytvářejí hormon inzulin, který ovlivňuje hladinu cukru v krvi. Protože je tento hormon vylučován přímo do krve, mluví se o funkci endokrinní, tedy o žláze s vnitřní sekrecí.
Nemoci slinivky břišní se dělí podle stupně a stadia poškození na:
Nejčastějšími příčinami všech tří onemocnění je nezdravé stravování v podobě velmi tučných a přepalovaných jídel a dlouhodobá nadměrná konzumace alkoholu. Tyto faktory také často souvisí s obezitou. K podráždění slinivky vede nejčastěji přejedení, kterému se neubráníme například o Vánocích či na různých oslavách. Velké množství jídla, především tučných pokrmů v kombinaci s alkoholem, působí na slinivku nepříznivě a může způsobit její podráždění, tedy v podstatě jakýsi „předstupeň“ zánětu.
Podráždění slinivky se projeví bolestí nad pupkem (spíše vlevo) a nevolností. Pokud v tomto okamžiku nezahájíme poměrně přísnou dietu, hrozí, že se vyvine akutní zánět slinivky, který už může ohrozit náš život.
Akutní zánět slinivky bývá zvláště u žen způsoben ucpáním společného vývodu slinivky a žlučových cest žlučovým kamínkem. Pokud jsou odvodné cesty ucpány, sekret produkovaný slinivkou nemá kam odcházet a dochází k jeho aktivaci přímo ve slinivce – trávicí enzymy tak v podstatě začnou ničit samotnou slinivku „zevnitř“. Vzniká intenzivní prudká bolest v nadbřišku, která může vystřelovat až do zad. Může se ještě zhoršovat při pohybu či kašli, naopak v klidu její intenzita klesá. Nastupuje silná nevolnost, zvracení (i opakované), nadýmání, stolice je tukovitě mazlavá (protože tuky nejsou ve střevě zpracovány). Zánět provází horečky. V tomto stadiu už pouhá dieta postiženému nepomůže a je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc (pohotovost). Pacient nesmí nic jíst ani pít, aby se obtíže ještě neprohloubily. Pokud by k lékařskému zásahu nedošlo, hrozí šokový stav s akutním poklesem krevního tlaku, zrychlením činnosti srdce a prohloubením dýchání. Takový šok je životu nebezpečný a může končit smrtí.
Chronický zánět slinivky se projevuje podobnými příznaky plíživějšího rázu – bolesti mají různou intenzitu a trvají různě dlouho, objevují se nejrůznější zažívací obtíže spojené s hubnutím a může dojít ke zhoršení cukrovky. Chronický průběh vyžaduje dlouhodobou (často i celoživotní) speciální dietu, absolutní zákaz alkoholu a celkově zdravý způsob života (nepřejídání se, omezení tučné stravy, dostatečný pohyb a podobně).
Ve svém příspěvku SLINIVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František .
Dobrý den nemůžete mi prosím poradit beru tramal a algifen na bolesti ale nepomáhá to už si nevím rady
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Růžena.
Dobry den. Na sonu mě byla zjištěno Pankreas nezvetsen, s difusne zhrubelou strukturou a vyšší echogenitou. Můžete mě prosim říct, co to znamená a jak moc je to pro mne ohrožující. Mohu pro to neco delat ? Za pripadnou odpověď predem dekuji
Slinivkabřišní, latinsky pankreas, je žláza, která se nachází v našem břiše. Anatomicky má velmi úzký vztah k tenkému střevu a ke žlučovým cestám. Slinivkabřišní patří mezi žlázy s vnitřní sekrecí a k trávicímu ústrojí. Ovlivňuje trávení cukrů, tuků i bílkovin, produkuje inzulín, různé hormony a má pod sebou správu všech sliznic v těle. Slinivka má dvě hlavní funkce. Některé její buňky tvoří a do krve vypouštějí významné hormony (například inzulín), které jsou důležité pro náš metabolismus. Druhým úkolem pankreatu je trávicí funkce. Většina buněk slinivky vytváří šťávu bohatou na trávicí enzymy (amyláza, lipáza, trypsin, chymotrypsin), které umožňují ve střevě trávit tuky, bílkoviny i cukry. Trávicí šťáva se ze slinivky dostává trubicovitým vývodem do tenkého střeva. Ještě před vstupem do střeva se ovšem napojuje na žlučovod a žluč s trávicími šťávami pankreatu tak vtéká do střeva společně. Pro trávení to má velký význam, protože trávicí enzymy ve slinivce se tvoří v neaktivní formě a aktivují se až po styku se žlučí.
V naší poradně s názvem DIETA NA SLINIVKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie zemanová.
Pprosím o dietu,manžel je 14 dnů po odstranění nádoru na slinivce a má stále průjem.děkuji za odpověd M.Z.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je běžné, že lidé s rakovinou slinivky mají problémy s výživou. Pokud je slinivka odstraněna nebo nefunguje správně, nebo pokud jsou zablokovány žlučové nebo pankreatické vývody, je možné, že nebudou schopni strávit tuk. Blokádu lze řešit umístěním stentu do kanálku, který jej udrží otevřený. Lékař také může předepsat pankreatické enzymy na podporu trávení. Léky, jako jsou steroidy, mohou pomoci zlepšit ztrátu chuti k jídlu.
Při rakovině slinivky, můžou být různé typy průjmu. Někteří lidé mohou mít světlou stolici, pokud mají ucpaný žlučovod. Někteří lidé mohou mít průjem, když slinivka nevytváří dostatek enzymů, které pomáhají střevům trávit potravu a absorbovat živiny.
Provedení některých změn ve stravě může pomoci zmírnit průjem. Jednou z nejdůležitějších věcí při zvládání průjmu je pití dostatečného množství tekutin, abyste pacient zůstal hydratován.
Lékař může předepsat vitamínové doplňky, protože střeva správně nepřijímají živiny a dochází k tzv. malabsorpce - podvýživě. Pacient by se také měl vyhnout tučným, mastným nebo smaženým jídlům, protože bude mít potíže s jejich trávením.
Při průjmu je třeba konzumovat potraviny s vysokým obsahem draslíku, aby se nahradil průjmem ztracený draslík. Mezi tyto potraviny patří:
meruňkový nebo broskvový nektar
banány
pomeranče
bramborová kaše nebo pečené brambory
Pro přípravu běžných jídel používejte potraviny s vysokým obsahem bílkovin a kalorií, ale nízkým obsahem vlákniny. Mezi tyto potraviny patří:
bílý nebo vanilkový jogurt
nudle
snídaňová kaše z pšeničné krupice
konzervované nebo vařené ovoce bez slupek
tvaroh
tavený sýr
kuřecí nebo krůtí (s kůží)
libové mleté hovězí maso
Vyhněte se potravinám s vysokým obsahem vlákniny a těm, které zvyšují činnost střeva a rychlost vytahování tekutiny z tkání do stolice. Káva s kofeinem, čaj a alkohol mohou stimulovat činnost střev. Mezi potraviny s vysokým obsahem vlákniny patří:
celozrnné cereálie a pečivo
hnědá rýže
sušené ovoce, jako jsou sušené švestky a rozinky
popcorn, ořechy a semínka
fazole a luštěniny
syrová zelenina a ovoce
Správná výživa během léčby rakoviny je důležitá, proto se poraďte s lékaři, pokud průjem stále přetrvává.
Břišní dutina neboli peritoneální dutina se podle vtahu pobřišnice a orgánů dělí na:
peritoneální dutinu – je vystlána nástěnnou výstelkou, nachází se zde pobřišnice (jícen, žaludek, játra, slezina, tenké střevo a převážná část tlustého střeva, u žen děloha, vaječníky a vejcovody)
retroperitoneum – retroperitoneální dutina – leží za peritoneem, tj. za pobřišnicí (pankreas, ledviny, močovody, velké břišní tepny a žíly, mízní cévy, uzliny)
V dutině břišní se nachází fyziologicky malé množství tekutiny (50 ml).
Pobřišnice – peritoneum – je tenká lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů. Představuje tak velkou plochu, na níž se snadno vstřebávají látky (povrch je tvořen semipermeabilní membránou), které pronikly do organismu, tedy bakterie, jedy, zánětlivá tekutina a podobně (hrozba sepse). Každé poškození pobřišnice vede k jejímu slepování a vzniku vazivových srůstů (srůsty sice zamezí šíření infekce, ale omezují pohyb některých úseků trávicí trubice). Je jen jedno peritoneum vystýlající dutinu břišní, na nástěnné a orgánové se rozlišuje pouze z praktických důvodů.
Předstěra – omentum – je pohyblivá dvojitá peritoneální řasa, která se dělí na dva základní typy:
malé omentum (o. minus) – rozprostírá se mezi žaludkem, duodenem a játry
velké omentum (o. majus) – začíná od velké žaludeční kurvatury, je duplikaturou peritonea tvořenou dvěma listy
Funkce: zvyšuje resorpční plochu pobřišnice (například pro peritoneální dialýzu – čištění krve při selhání ledvin pomocí opakovaného pravidelného napouštění dialyzační tekutiny do břišní dutiny). Podílí se na likvidaci zánětu a infekce v dutině břišní.
Dělení orgánů Peritoneální orgány: část jícnu, žaludek, játra, slezina, tenké střevo, převážná část tlustého střeva
Retroperitoneální orgány: pankreas, ledviny, močovody, močový měchýř, velké břišní tepny a žíly, u žen vejcovody, vaječníky a děloha
Jícen je svalová trubice, dlouhá 25–28 cm, která spojuje hltan a žaludek. Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici, je uložen před páteří, horní část tvoří příčně pruhovaná svalovina, dolní část tvoří hladká svalovina. Sousto jím prochází aktivně – jde o koordinovanou peristaltickou vlnu vyvolanou polknutím.
Žaludek je vakovitě rozšířená část trávicí trubice, velikost i poloha je individuální, závisí například na náplni žaludku.
Části žaludku:
česlo (kardie)
fundus (formix) – vyklenutá část pod levou klenbou brániční, vyplněná vzduchem
tělo (corpus) a zakřivení
vrátník (pylorus) – zúžené místo při přechodu do dvanáctníku, podkladem je silný kruhovitý sval
Funkce žaludku: zadržení potravy, rozmělnění potravy, promísení potravy se žaludeční šťávou.
Žaludeční šťáva je produkována žaludeční sliznicí, je silně kyselá (pH 2,0–1,0) a slouží k chemickému zpracování potravy.
Tenké střevo má délku 4–6 m, skládá se v kličky, které pod játry a žaludkem vyplňují dutinu břišní a zasahují do malé pánve. Je zakryté tlustým střevem, dochází v něm k trávení a vstřebávání potravy.
Anatomicky se dělí na 3 oddíly:
dvanáctník
lačník
kyčelník
Tlusté střevo je pokračováním tenkého střeva, od kterého je odděleno ileocekální chlopní, což brání návratu obsahu zpět do tenkého střeva. Délka je cca 1,5 m.
Funkce tlustého střeva: posun chymu pomocí peristaltických pohybů, zahuštění obsahu, vstřebávání vody, minerálních látek, léků, produkce vitamínu K a některých vitamínů skupiny B, tvorba plynů.
Části tlustého střeva:
slepé střevo je červovitý výběžek (appendix vermiformis)
vzestupný tračník (colon ascendens)
příčný tračník (colon transversum)
sestupný tračník (colon descendens)
esovitá klička (colon sigmoideum) – část tlustého střeva v levé jámě kyčelní, ústící do konečníku
konečník (rektum) – konečná část střeva, uložená v malé pánvi, zadržuje stolici a podílí se na vyprazdňování, vyúsťuje řitním otvorem.
Játra jsou největší žlázou lidského těla, váží přibližně 1,5 kg. Jsou uložena pod pravou klenbou brániční, povrch jater je kryt peritoneem, kromě úzkého pruhu v místě, kde játra přirůstají k bránici. Poloha je zajištěna srůstem s bránicí peritoneálními závěsy a vztlakem břišních orgánů.
Části jater:
pravý lalok (lobus dexter)
levý lalok (lobus sinister)
jaterní branka (porta hepatis) – místo vstupu
tepny a vrátnicové žíly
místo výstupu žlučových vývodů
Cévní zásobení jater:
jaterní tepna (a. hepatica)
portální žíla (v. portae)
Slinivka je protáhlá žláza horizontálně uložená za žaludkem, má velikost cca 12–16 cm a hmotnost přibližně 60–90 g.
Části slinivky: hlava, tělo, ocas
Činnost slinivky:
vnitřně sekretorická (inzulín – ovlivňuje hladinu glykémie v krvi, cca 30 j/24 h, glukagon – působí proti účinkům inzulínu (antagonista inzulínu), čímž udržuje u člověka vyrovnanou hladinu glykémie)
zevně sekretorická (sekret s trávicími enzymy, který je vylučován do duodena – pankreatická šťáva)
Ledviny (ren, nefros) – základní funkční jednotkou je nefron. Ledviny filtrují z krve látky, které tělo už nemůže využít, filtrace probíhá v glomerulu. Každou minutu projde ledvinami cca 1 200 ml krve.
Močovody (uretery) vystupují z ledviny v podobě pánvičky ledvinné, jsou dlouhé 25–30 cm a mají průměr 1,25 cm.
Močový měchýř je dutý svalový orgán uložený za kostí stydkou, má funkci rezervoáru.
Močová trubice (uretra) je vývodná močová cesta. Je ovlivněna vnitřním svalovým svěračem, který je vůlí neovladatelný. Zevní svěrač vůlí ovladatelný je.
Pankreas má vzhled šedě růžové velké slinné žlázy se zevně patrnou kresbou lalůčků. Slinivkabřišní je dlouhá 12–16 cm a její hmotnost je 60–90 g. Má protáhlý tvar a makroskopicky se dělí na 3 základní části, a to hlavu (caput), tělo (corpus) a ocas (cauda).
Nachází se za žaludkem: táhne se po zadní stěně břišní od duodena (dvanácterníku) až ke slezině. Slinivkabřišní patří mezi žlázy s vnitřní i vnější sekrecí a řadí se k trávicímu ústrojí.
Buňky pankreatu obsahují a vylučují definitivní enzymy a proenzymy: bílkoviny se štěpí díky trypsinogenu (trypsinu) a chymotrypsinogenu (chymotrypsinu), pro štěpení škrobů a cukrů (až na monosacharidy) produkuje pankreas amylázu a tuky jsou štěpeny prostřednictvím lipázy.
V naší poradně s názvem DIETA PRO EPILEPTIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JARKA.
Dobrý den chtěla jsem se zeptat jestli tuto dietu může nastavit lékař.Má dcera se už léčí 2 roky,paní doktorka si neví rady.Neustále jí mění prášky a je to pořád stejné.Vím,že tato nemoc má velkou spojitost z hlavou,ale jí bolí hlava neustále a nejvíc rano než vstane,jsou to takové migrénozní stavy,které někdy vyústi v epileptický záchvat.Dceři je 24 let.Potřebovala bych pomoci.Děkuji Jarka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jarko, tuková dieta je ve svém principu jednoduchá a není třeba, aby ji nějak zvláštně nastavil lékař. Ošetřující lékař by ale měl vědět, že se něco takového chystáte se svou dcerou podstoupit. V případě epilepsie je tuková dieta komplementrární terapií, tedy doplňkem konzervativní léčby. Tuková dieta sama o sobě epilepsii nevyléčí, ale může ukázat na souvislosti s dosavadním nevhodným stravováním. Prosím, mějte tyto skutečnosti na paměti, abyste mohly korigovat svá očekávání, které do tukové diety vkládáte.
Pankreas neboli slinivkabřišní je malý, nepárový orgán velikosti lidské dlaně (okolo 25 cm). Váží asi 75 g a skládá se z takzvané hlavy (caput), těla (corpus) a ocasu (cauda). Je uložena pod brániční klenbou mezi žaludkem a velkými břišními cévami. Má společný vývod se žlučníkem, který ústí do části dvanáctníku (začátek tenkého střeva), kde se dostává natrávená potrava ze žaludku. Tam se projevuje jedna z funkcí slinivky břišní, a to schopnost trávení potravy a její přeměny v důležité živiny (štěpením tuků, složitých cukrů a bílkovin). Je to umožněno produkcí trávicích enzymů trypsinu, lipázy a amylázy. Slinivka je orgán, který je současně důležitou žlázou s vnitřní sekrecí, především díky sekreci inzulínu (i jiných hormonů, například glukagonu a somatostatinu). Inzulín je pro lidský život nepostradatelný, protože napomáhá snižovat hladinu cukru v krvi. Nedostatek i nadbytek inzulínu může způsobit vážný zdravotní stav (kóma) i smrt pacienta. Tímto se slinivkabřišní zařazuje mezi jeden z nejdůležitějších orgánů těla. Její onemocnění způsobuje velký zdravotní problém a zásah do správného fungování organismu.
Homogenní = mající stejnorodé složení, strukturu, stejnorodý; pankreas = slinivkabřišní, tudíž tento termín označuje, že je slinivka v pořádku, bez nálezu.
V naší poradně s názvem RAKOVINA PANKREAS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
ahojky naší dceři zjistili rakovinu slinivky loni v únoru po porodu. snaží se být silná, ale já jí to nevěřím.dá se tato forma rakoviny vyléčit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Každé onemocnění je možné léčit. Když pak pacient k tomu ještě sám chce, tak to jde ještě lépe. Proto byste měla své dceři důvěřovat a podporovat ji v jejím přesvědčení, protože naděje umírá poslední. Když bude mít vaše dcera ve vás podporu, tak se ji to bude určitě lépe zvládat, než když jí nebudete věřit.
Onemocnění pankreatu se považují za velmi nebezpečná. Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida je závažný stav, jenž může skončit smrtí nebo může způsobit vážné a dlouhodobé komplikace. K pankreatitidě dochází ve chvíli, kdy se ve slinivce zadrží trávicí enzymy, které následně vyvolají edém (otok) až samonatrávení slinivky. K nejčastějším příčinám patří zaklínění žlučového konkrementu (kamínku) ve Vaterově papile (papilla duodeni major) a chronická konzumace alkoholu. Akutní zánět slinivky břišní se řadí mezi náhlé příhody břišní a může končit smrtí.
Příčiny vzniku zánětu slinivky břišní bývají různé a někdy pravý důvod ani nelze zjistit. Nejčastějšími příčinami jsou:
Žlučové kameny
Pravděpodobně se jedná o nejčastější důvod vzniku akutního zánětu slinivky. Kámen ze žlučníku může přejít do žlučovodu a ucpat společný vývod žlučovodu a slinivky. V takovém případě nemůže do střeva odtéct žluč ani trávicí šťávy ze slinivky. Obě tekutiny se začnou hromadit a mísit před žlučovým kamenem, což vede k aktivaci trávicích šťáv slinivky. Hromadící se tekutina plná zaktivovaných enzymů může vtéct zpátky do slinivky a začít ji trávit. Slinivka tedy v podstatě začne trávit sama sebe a tím dojde k pankreatitidě.
Alkohol
Akutní pankreatitidu může způsobit náhlý alkoholový exces, kdy člověk nárazově vypije příliš velké množství alkoholu (to je samozřejmě pro každého člověka individuální).
Poranění slinivky při úrazu břicha
K zánětu slinivky může dojít i při tupých úrazech břicha, například při nehodě na kole, při níž člověk narazí břichem na řídítka.
Vysoká hladina tuků v krvi
Někdy může zánět slinivky břišní zapříčinit vysoká hladina tuků v krvi (samozřejmě ne u každého člověka), ale mechanismus mně osobně není příliš jasný.
Vysoká hladina vápníku v krvi
Přesný mechanismus vzniku akutního zánětu slinivky v souvislosti s vysokou hladinou vápníku v krvi není rovněž detailně znám, avšak určité spojitosti lze najít. Taková hladina vápníku v krvi, která může vyvolat pankreatitidu, se vyskytuje například u primární hyperparatyreózy.
Některé léky
Existuje celá řada léčiv (například kortikoidy), jež mohou podnítit záchvat slinivky břišní. Většinou se však jedná o raritní situace.
Příušnice
Virus způsobující příušnice napadá slinné žlázy, ale může napadnout i buňky slinivky břišní.
Žaludeční vředy
Dlouhodobě neléčený žaludeční vřed může prorůst stěnou žaludku do okolí. Z anatomického hlediska jsou slinivka a žaludek v těsném kontaktu, vřed může tudíž prorůst do slinivky a vyvolat v ní akutní zánět.
ERCP
Toto vyšetření, provedené z různých důvodů (například kvůli problémům se žlučovými cestami), může tkáň slinivky nechtěně podráždit a „odstartovat“ tak záchvat pankreatitidy. Paradoxně za jistých okolností představuje ERCP i jednu z možností léčby zánětu slinivky. ERCP je zkratka složitého názvu, a sice endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografie. ERCP vyšetření spočívá v tom, že se ústy přes jícen a žaludek zasune do tenkého střeva hadicový přístroj s kamerou. V tenkém střevě najde lékař (pomocí obrazu z kamery umístěné na endoskopu) vývod pankreatu a žlučovodu do střeva a do tohoto vývodu poté zasune prostřednictvím endoskopu speciální tenký vodič. Vodič následně může vypustit do žlučových cest a do slinivky kontrastní látku pro jejich znázornění nebo může odstranit žlučové kameny ze žlučovodu.
Projevy akutní pankreatitidy bývají dramatické. Klasickým příznakem je prudká bolest břicha v oblasti nadbřišku, která se v pásu šíří do boků, dále nevolnost a zvracení. Alespoň na krátkou dobu způsobí bolest zástavu střevní peristaltiky (pohyby střev) za rozvoje takzvaného neurogenního paralytického ileu. U těžších případů nastane při akutní pankreatitidě těžký šokový stav, kdy se vlivem zánětlivého procesu zvýší propustnost cév a krevní tekutina se začne dostávat mimo cévy do okolí slinivky a do dutiny břišní. Nedostatek tekutiny v cévách se projeví snížením krevního tlaku, zrychlením srdeční činnosti a zrychlením dýchání, zblednutím, zástavou odtoku moči, poruchami vědomí a v konečné fázi selháním krevního oběhu a smrtí.
Komplikací zánětu může být vznik nekróz (oblasti mrtvých buněk) ve slinivce nebo proniknutí bakterií do poškozené slinivky a vznik nebezpečné infekce. Oba stavy ohrožují život pacienta. Dlouhodobější komplikací akutní pankreatitidy (pokud ji pacient přežije) může být postupné zhoršování funkcí slinivky břišní způsobené dlouhodobým odumíráním jejích buněk. Tělo začne mít nedostatek trávicích enzymů a přestane účinně trávit potravu. To se projeví jednak objemnými mastnými stolicemi plnými nenatráveného tuku, jednak hubnutím. Tento stav se označuje jako chronický zánět slinivky břišní (chronická pankreatitida). Při zničení většiny buněk slinivky poklesne i tvorba inzulinu a nastává stav podobný cukrovce 1. typu. Chronický zánět slinivky břišní se diskutuje jako rizikový faktor v souvislosti se vznikem rakoviny slinivky břišní.
Podezření na akutní zánět slinivky může mít lékař při prudkých bolestech břicha pacienta. Zjistí-li se navíc, že má pacient dlouhodobé problémy se žlučovými kameny nebo u něj v nedávné době došlo k nějakému alkoholovému excesu, podezření to může zvýšit. Akutní pankreatitidu lze spolehlivěji určit pomocí rozboru krve, kdy mají některé trávicí enzymy slinivky (amyláza, lipáza) zvýšené hladiny. Pro zobrazení poměrů v oblasti slinivky se používá ultrazvuk nebo počítačová tomografie (CT).
Kde je slinivka v lidském těle (uložení slinivky v těle)? Slinivkabřišní je úzký plochý orgán dosahující délky mezi 12–15 cm. Anatomicky se dělí na 3 části: hlavu, tělo a ocas. V břiše je slinivka lokalizována pod játry, mezi žaludkem a páteří. Hlava slinivky přímo naléhá na dvanácterník (což je první část tenkého střeva). Ve slinivce břišní jsou drobné vývody, ve kterých se tvoří tekutina, která odtéká do hlavního vývodu slinivky. Tento hlavní vývod, který prochází celou délkou slinivky (od ocasu až k hlavě) a sbírá tekutinu z celé slinivky, ústí ve dvanácterníku společně s hlavním žlučovodem, jímž odtéká do tenkého střeva žluč ze žlučníku tvořená v játrech. Pokud máte bolesti v horní části břicha, které vystřelují do oblasti zad, tak to je právě oblast, kde bolí slinivka.
Slinivkabřišní se nenachází v dutině břišní, ale přímo za břišní dutinou mezi žaludkem a velkými břišními cévami. Tento orgán trávicí soustavy je asi 28 cm dlouhý, přičemž se dělí na hlavu (caput), tělo (corpus) a ocas (cauda). Produkty slinivky břišní jsou odváděny do tenkého střeva, konkrétně do dvanáctníku. Zde se setkávají s potravou zpracovanou v žaludku a podílejí se na jejím dalším zpracování a chemickém trávení.
Slinivkabřišní je podvojná žláza, to znamená, že plní jak funkci žlázy s vnitřní sekrecí (účastní se na tvorbě hormonů inzulinu, glukagonu a dalších látek), tak funkci žlázy s vnější sekrecí (produkuje tripsin, lipázu a amylázu). Slinivka je jednoduše nezastupitelným producentem důležitých hormonů, dále pak také štěpí tuky, složité cukry a bílkoviny pomocí enzymů.
Slinivkabřišní je houbovitý trubicový orgán dlouhý 16–22 cm. Probíhá napříč celou dutinou břišní pod brániční klenbou a játry, před srdečnicí (pars abdominalis aortae) a dolní dutou žílou (vena cava inferior), za žaludkem a malou předstěrou (omentum minus), nad příčným tračníkem (colon transversum) a mezi dvanáctníkem (duodenum) zprava a slezinou (lien) zleva. Je uložen za pobřišnicí (peritoneum), a proto se označuje jako orgán retroperitoneální.
Slinivkabřišní se skládá z takzvané hlavy (caput), těla (corpus) a ocasu (cauda). Hlava je plochá, obklopená podkovou probíhajícího dvanáctníku. Tělo má trojhranný tvar, ocas směřuje doleva a nahoru. Slinivka je uložena pod brániční klenbou mezi žaludkem a velkými břišními cévami. Má společný vývod se žlučníkem, který ústí do části dvanáctníku (začátek tenkého střeva), kam přichází strávená potrava ze žaludku. Pankreatický vývod probíhá celou žlázou a ústí spolu se žlučovým vývodem do již zmíněného dvanáctníku.
Pankreas divisum je vrozená vývojová vada slinivky břišní, při níž dochází k tomu, že nejsou spojeny její určité části. Slinivka je dlouhý plochý orgán, který se nachází mezi žaludkem a páteří. Její důležitou funkcí je trávení potravy.
Příčiny
V mnoha případech je tato vada nepozorovatelná a nezpůsobuje žádné problémy. Příčiny této vývojové vady nejsou známy.
Příznaky
bolesti břicha, obvykle v jeho polovině, které mohou být citelné až v zádech;
Zvětšená slinivka, tedy slinivka větší, než by měla být, může být způsobena mnoha faktory. Stejně jako v ostatních orgánech v těle, tak i ve slinivce břišní se mohou vyvinout různá onemocnění, zde například pankreatitida, akutní pankreatitida, chronická pankreatitida, pankreatické pseudocysty, cystadenom, absces a rakovina slinivky břišní.
Dalo by se zjednodušeně říci, že nádory, diabetes a enzymatická nedostatečnost mohou způsobit zvětšení slinivky břišní.
Zánět slinivky břišní (pankreatitis) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.
Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitis) je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50 % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % jde o nekrotizují zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.
Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu například tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest, například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy.
Příčiny
Jako u mnoha jiných onemocnění hraje i u zánětu slinivky významnou roli genetika. Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů). Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu). Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava). Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelithiáze, což je vlastně kamínek ve žlučníku, který může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty. Další příčinou jsou stavy po tupém úderu do břicha (například při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen, kdy výsledkem je podrážděná slinivka.
Příznaky
U akutní formy se vyskytují prudké bolesti v nadbřišku (epigastrium) nebo v levém podžebří, někdy se ale mohou objevit v celém břiše nebo vystřelovat do jiných částí těla (zad, levé lopatky a někdy až do levého ramene). Bolesti jsou provázeny zvracením (které ale nepřináší úlevu; ve zvratcích jsou zbytky jídla a příměs žluči) nebo pocitem „na zvracení“ či škytáním a nevolností. Můžeme pozorovat zástavu plynů a stolice. Nemocný je těžce schvácený, má zrychlený tep (tachykardie), zrychlený dech (tachypnoe), horečku, dezorientaci a poruchy chování (zvýšená agrese, nervozita). V těžkých a rychle se rozvíjejících případech může nemocný zemřít během několika hodin, proto je nutné neprodleně po rozvoji těchto příznaků vyhledat lékaře. Pacient může upadnout do šoku (pokles krevního tlaku, dušnost, zhoršení srdeční činnosti).
Chronické formy jsou doprovázeny bolestí, která ale přichází nárazovitě s určitým zpožděním po pozření jídla. Nemocní hubnou, jednak proto, že kvůli bolesti po jídle jídlo omezují, jednak proto, že kvůli nedostatečnému zásobení trávicí šťávou dochází ke špatnému trávení živin. Toto nedostatečné trávení ve střevě způsobuje i viditelnou změnu stolice, která je lesklejší a „mastnější“ (obsahuje více tuků).
Léčba
Léčba závisí především na druhu a rychlosti rozvoje jednotlivých pankreatitid. Pokud jde o chronickou pankreatitidu a zánět probíhá delší dobu bez život ohrožujících projevů, není nutná hospitalizace. Lékař stanoví dietu s velmi nízkým obsah tuků (lipidů) a naopak vysokým podílem cukrů (sacharidů) a bílkovin. Pokud je zánět dlouhodobější a enzymy jsou tvořeny v nedostatečném množství, předepisují se léky, které organismu tyto enzymy nutné pro trávení dodávají. Při poškození Langerhansových ostrůvku (poklesu uvolňování inzulínu, který napomáhá vstřebávání cukrů do buněk) je nutné rozvíjející se cukrovku léčit pomocí umělého (syntetického) inzulínu.
U akutních forem je třeba jednat rychle, protože při dlouhém odkládání může dojít k rozvoji šoku a i smrti. Proto je nutná hospitalizace v nemocnici. Prvním krokem je konzervativní léčba: léčba šoku, podle vážnosti poškození slinivky lékaři podávají léky k utlumení činnosti slinivky a léky tišící bolest, doplňují infuzemi chybějící tekutiny a ionty, nasazují nitrožilní výživu (potřebné složky stravy podávané přes infuzi v roztoku).
Nemocný nesmí po nezbytnou dobu (několik dní) přijímat jídlo ústy (per os). Má zavedeny: nasogatrickou sondu (NS je hadička zavedená nosem do žaludku, kde je možné odsávat obsah nebo podávat tekutou stravu nebo léky), močový katétr (je hadička zavedená do močového měchýře, umožňující odchod moči a měření jejího množství) a centrální žilní katétr. V některých akutních případech (při léčbě delší než 5–7 dnů a bez výrazného zlepšení) není jiná možnost než chirurgicky odstranit nevratně poškozené části slinivky anebo zprůchodnit vývody (ať už slinivky, nebo společný vývod slinivky a jater, to znamená žlučových cest). Přes příčný řez stěnou břišní v oblasti nadbřišku se chirurg dostane ke slinivce. Pokud je odumřelá (nekrotická) tkáň volná, je odstraněna (nekretomie).
Komplikace
Při rozsáhlém poškození pankreatu může dojít k rozvoji cukrovky (diabetu). Vnitřně sekretorické části slinivky, Langerhansovy ostrůvky, jsou poškozeny uvolněnými enzymy a ustává v nich produkce inzulínu (hormon ovlivňující metabolismu cukru). Pokud toto poškození dosáhne kritické meze, je hormonu inzulínu nedostatek.
Další komplikací pak může být stav, kdy poškozené části slinivky odumírají (nekrotizují), čímž vyvolávají další zánět. Do odumřelých částí se ukládá vazivo a vápenaté soli (kalcifikace), ale odumřelá tkáň může být také infikována bakteriemi, které se normálně vyskytují ve střevě, kde jsou přínosné (dochází k tomu u 60 % případů). V pankreatu mohou vznikat dutinky vyplněné tekutinou (cysty).
Pokud je ucpán společný vývod pankreatu a jater (žlučové cesty), dochází ke městnání žluče a trávicích šťáv ve vývodu a k jejich zpětnému toku (v pankreatickém vývodu je ale větší tlak než ve vývodu jater, a tak dochází k poškození jaterní tkáně pankreatickými šťávami a k rozvoji žloutenky – ikteru). K rozvoji žloutenky dochází v 25 %. Je třeba myslet i na to, že je možné šíření infekce i na jiné orgány a struktury v dutině břišní.
Onemocnění slinivky vyžaduje lékařskou péči, při níž je nemocný poučen o vhodné dietě. Je to dieta vysloveně dlouhodobá, takže strava musí být plnohodnotná a poskytovat tělu nejen dostatek hlavních živin, ale i vitamínů a nerostných látek.
Laboratorní metody: Z laboratorních metod je užitečné stanovení aktivity enzymů (amylázy, lipázy) v krevním séru. Zvýšení aktivity enzymů nad trojnásobek normy svědčí o akutním zánětu slinivky. Nálezy však nejsou zcela specifické. Vždy se rutinně provádějí krevní testy (krevní obraz) a jaterní testy a též se zjišťují další biochemické parametry krevního séra (močoviny, krevního cukru, minerálů), navíc se při pankreatitidě vyšetřuje sérová hladinu vápníku, takzvaný C-reaktivní protein (specifická bílkovina séra vypovídající o závažnosti zánětu slinivky) a takzvaná acidobazická rovnováha (pH – poměr kyselin a zásad ve vnitřním prostředí).
Zobrazovací metody: Ze zobrazovacích metod patří k základním a všeobecně dostupným vyšetřením ultrasonografie (ultrazvuk). Vyšetření může ukázat zvětšení slinivky, její neostré obrysy, tekutinu v okolí slinivky či v dutině břišní, rozšíření žlučovodu, případně i pankreatického vývodu. Ke standardním vyšetřením u onemocnění slinivky břišní se řadí i počítačová tomografie (CT), jež prokáže rozsah zánětlivého postižení slinivky včetně přítomnosti ložisek odumřelé tkáně (takzvaných nekróz). Názvem endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP) se pak označuje zobrazení žlučových cest a pankreatického vývodu za pomoci kontrastní látky, které se provádí v rámci endoskopického vyšetření dvanácterníku a které určuje příčinu problémů či lokalizuje překážku ve vývodech (například kamínek ve žlučovodu, jenž způsobuje takzvanou biliární pankreatitidu). V rámci vyšetření lze provést léčebný výkon zvaný papilotomie, což je protětí svěrače v koncové části žlučovodu v místě takzvané papily (vyústění žlučovodu do dvanácterníku). Tím se uvolní přetlak ve žlučovodech i v pankreatickém vývodu.
Pacient s akutní pankreatitidou musí být hospitalizován v nemocnici. Nesmí přijímat potravu ústy (to ostatně většinou ani nechce), dostává léky proti bolesti a velké množství tekutin do žíly. Výživa se mu podává buď hadičkou zavedenou nosem až do tenkého střeva (enterální výživa), nebo přímo do žíly (parenterální výživa). Kdyby totiž člověk přijímal potravu ústy, zvýšila by se tvorba trávicích šťáv ve slinivce a stav nemocného by se zhoršil. V případě těžkého průběhu onemocnění a vzniku nekróz nastupují chirurgové, kteří provedou operaci slinivky a odstraní její odumřelé části. Úmrtnost při těžké akutní pankreatitidě je přes všechnu lékařskou péči velmi vysoká. Někdy se na léčbě podílí i internista, konkrétně gastroenterolog s ERCP. Tato diagnostická a léčebná metoda se uplatňuje u pankreatitidy tehdy, když je potřeba odstranit žlučový kámen ucpávající společný vývod žlučových cest a pankreatu. Nicméně na použití ERCP není jednoznačný názor, protože tato metoda pacienta zatěžuje a může zhoršit průběh pankreatitidy. A jak již bylo uvedeno, ERCP vyšetření prováděné z jakýchkoliv jiných důvodů může (i když nikoliv běžně) akutní pankreatitidu dokonce vyvolat.
Riziko vzniku zánětu slinivky břišní lze snížit vhodnou životosprávou s rozumným, nebo lépe žádným příjmem alkoholu. Z hlediska možného zánětu slinivky je rizikovější, když člověk vypije velké množství alkoholu jednorázově, proto by se právě těchto excesů v pití měl vyvarovat. Na druhou stranu si ale neodpustím varování před dlouhodobým (nenárazovým) příjmem alkoholu. Ten sice nevede k akutní pankreatitidě, může však podnítit nebezpečnou cirhózu jater. Jestliže se při pravidelném vyšetření krve u praktického lékaře objeví zvýšená hodnota tuků, měl by se tento stav řešit. Stejně tak by se měly léčit žaludeční vředy, a to nejen kvůli možnosti vzniku akutní pankreatitidy, ale i pro ostatní komplikace.
Základem symptomatické léčby je dieta s omezením tuků, zákaz alkoholu a podávání enzymů, které u zdravého člověka produkuje slinivkabřišní (tyto enzymy obsahuje například lék Pancreolan).
Stadia pankreatické diety:
I. stadium – nic per os (ústně), nasazena je parenterální výživa.
II. stadium – přecházíme na něj asi po 3. dnu prvního stadia. Podáváme čaj, sacharidové potraviny, zejména hlenové polévky (viz obrázek Příprava odvaru z vloček), odvar z rýže nebo ovesných vloček, vodovou bramborovou kaši, starší pečivo, mrkvové pyré. Ke konci stadia můžeme přidat netučné mléko a jemné omáčky. Strava má kašovitou konzistenci a je bez koření.
III. stadium – přecházíme na něj 12. až 15. den po akutním stavu. Podáváme piškoty, jemné těstoviny, banány, ovocné šťávy, mrkev, petržel, cuketu, netučný tvaroh, mleté maso (kuřecí či telecí), ryby. Ke konci stadia zkoušíme přidat 5 g čerstvého másla do hotových pokrmů. Strava má stále kašovitou konzistenci a je bez koření.
IV. stadium – začíná 3. týden od hladovky. Přecházíme na dietu číslo 4, což je dieta s omezením tuků.
