Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.
Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítnážláza hormony produkovat.
Funguje to takto...
Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítné žlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítné žlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.
Struma nemusí nutně znamenat, že štítnážláza nefunguje správně. I zvětšená štítnážláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.
Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítné žlázy (strumy) patří:
Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítné žlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítné žlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případě protilátky produkci hormonů štítné žlázy zcela zablokují. Při poklesu hladin hormonů v krvi nastává hypotyreóza. Na tento stav odpoví hypofýza, která vytvoří více hormonu TSH. Ten sice štítnou žlázu stimuluje, ale protože jsou buňky, které hormony tyroxin a trijodtyronin produkují, poškozené, způsobí TSH jen zvětšení štítné žlázy – strumu.
Uzly na štítné žláze – v tomto případě může za zvětšení štítné žlázy tvorba jednoho nebo několika tuhých nebo tekutinou vyplněných bulek (takzvaných uzlů) v tkáni orgánu. Většina uzlů je benigních a nevede k rakovině.
Rakovina štítné žlázy – je mnohem vzácnější příčina strumy než benigní uzly. Rakovina se často projeví zvětšením štítné žlázy asymetricky, tedy jen na jedné straně.
Těhotenství – hormon vytvářený během těhotenství (lidský choriový gonadotropin – hCG) může být příčinou mírného zvětšení štítné žlázy.
Zánět štítné žlázy – tyroiditida může způsobit bolest a otok štítné žlázy, včetně zvýšené či snížené produkce tyroxinu.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HLADINA CHOLESTEROLU A KYSELINY MOČOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Nováková.
Byla mi naměřena hodnota cholesterolu 7,13 a kyseliny močové 400. Je nutné v tomto případě nasadit léky nebo stačí dodržovat dietu?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Oboje hodnoty máte zvýšené. Jestli vám vyšetřující lékař doporučil léčbu pomocí léků, tak by bylo prospěšné jeho návrh akceptovat a zkusit pár měsíců vydržet na léčbě. Pokud se tyto zvýšené hodnoty u vás vyskytly poprvé a nemáte žádné příznaky vysokého cholesterolu a ani nemáte bolesti v kloubech, tak bude na začátek stačit dieta. Ta nemusí být nijak drastická. Bude stačit, když budete dodržovat dietu pro nemocné dnou a omezíte tuky ve své stravě. Občas můžete zhřešit, tak jednou za týden. Pravidelně každé dva měsíce choďte na kontrolní vyšetření krve, abyste se ujistila, že hodnoty trochu klesly, a že váš nový způsob stravování probíhá správně. V některých případech dieta nestačí a hodnoty i přesto, že se snažíte nejíst zakázané věci, tak se drží stále vysoko. V takovém případě je na řadě léčba medikamenty s dalším pokračováním v dietě.
Štítná žláza je endokrinní žláza laločnaté stavby, která se nachází na konci průdušnice, u některých lidí dosahuje až k hrtanu. Štítná žláza je tvořena dvěma laloky spojenými úzkým můstkem, nachází se na přední části krku, před průdušnicí a pod štítnou chrupavkou. Nezvětšená žláza by neměla být normálně viditelná kromě situací, kdy jsou některé krční svaly uloženy nesouměrně, kdy je pokřivená krční páteř či u jedinců s velmi štíhlou šíjí. Charakteristická je pro ni tmavě červená barva a hladký povrch. Štítná žláza má velmi bohaté cévní zásobení, což je výhodné právě pro snadné uvolňování hormonů do krve. Na povrchu tohoto orgánu se nachází vazivové pouzdro, které tvoří výběžky zanořující se do tkáně žlázy. Těmito výběžky vaziva probíhají menší tepny a oba laloky jsou děleny na více menších lalůčků. Každý lalůček pak tvoří velké množství folikulů, což jsou kulovité váčky vyplněné velmi specifickou hlenovitou hmotou nazvanou koloid. K zadní straně štítné žlázy jsou obvykle pevně přirostlá takzvaná příštítná tělíska, jejichž počet se může u každého člověka mírně lišit, obvykle jsou však čtyři, dva páry u dolního i horního pólu štítnice. Tělíska jsou také součástí endokrinního systému lidského těla, jelikož produkují parathormon, který zvyšuje obsah vápníku v krvi. Štítná žláza svým tvarem připomíná motýla.
Úkolem štítné žlázy je shromažďovat jód z krve a podílet se na regulaci metabolismu pomocí thyroidních hormonů (tyroxin a trijodthyronin), které se vylučují přímo do krve člověka. Tyto hormony se pak dostanou do celého organismu a ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny v těle, růst a vývoj člověka.
V naší poradně s názvem UREA HODNOTY 8,9 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Hejhalova.
Dobrý den,byla jsem na odběru krve a zjistili mi hodnotu 8,9. urea,mám obavy že mám něco s ledvinami,příští týden jdu k lékaři,co prosím značí tato hodnota?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Normální hodnota urea (močovina) v krvi je 2,8 - 8 mmol/l u mužů ao něco méně u žen: 2-6,7 mmol/l. Zvýšené hodnoty urea v krvi mohou souviset s věkem. Starší lidé mají více močoviny než mladší. Vyšší hladiny močoviny bývají u lidí, kteří málo pijí a trpí dehydratací. Vyšší hladina močoviny může být také příznakem onemocnění ledvin. Pokud ledviny již nezvládají vylučovat odpadní látky, bude se i močovina hromadit v krvi.
Pro přesné určení příčiny budou třeba další testy a vyšetření. Existují postupy, jak snížit hodnoty urea v krvi na normální úroveň. Zůstaňte tedy v kontaktu se svým lékařem a dodržujte jeho následná doporučení. Nyní buďte v klidu a neobávejte se hned toho nejhoršího. Mírně zvýšené hodnoty, kam patří i vaše naměřená hodnota, se dají úspěšně snížit.
Štítná žláza (lékaři ji znají i pod latinským názvem glandula thyroidea) je orgán, který se nachází před hrtanem na konci průdušnice (tedy v krku) a jedná se o endokrinní žlázu.
Štítná žláza je na povrchu hladká a má tmavě červenou barvu. Samozřejmě je také krytá pouzdrem. Štítná žláza se rozděluje na laloky a lalůčky. Lalůčky se skládají ze zavřených váčků (zvaných folikulů). Tyto váčky jsou plněné koloidem. Právě folikuly odebírají z krve potřebný jód a uskladňují ho v dutině. Zároveň také folikuly tvoří tyreoglobulin, na který se pak vážně jód a společně pak tvoří hormony trijodtyhronin a tyroxin.
Štítnou žlázu řídí z mozkového podvěsku speciální hormon. Význam této štítné žlázy spočívá v tom, že reguluje metabolismus prostřednictvím hormonů. Jedná se o hormony Thyroxin a trijodthyroxin, oba hormony se ve štítné žláze vytvářejí. Vznikají tak, že štítnážláza z krve vezme potřebný jód a z něj oba hormony vytvoří. Oba hormony ovlivňují lidský metabolismus a podílí se na spotřebě kyslíku v těle, na rychlosti látkové výměny, ale i na správném vývoji a růstu.
V naší poradně s názvem HODNOTY ŠT. ŽL. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga drasnarová.
znamená hodnota TSH 8,854 hypertyreozu nebo hypotyreozu?
děkujki za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
TSH je hormon předního laloku podvězku mozkového a jeho koncentrace v krvi se zvyšuje tehdy, když přestává štítnážláza tvořit hormony v dostatečném množství. TSH zvýšené nad 3,8-4,1 mIU/l svědčí v naprosté většině případů pro subklinickou či plně rozvinutou hypotyreózu (sníženou funkci štítné žlázy). Hodnota 8,854 mlU/l je hypotyreóza - nedostatečná funkce štítné žlázy.
Hodnoty, které se nacházejí za takzvanou šedou zónou, obvykle znamenají, že pacienta léčba pomocí antibiotik nemine. Nejvyšší hodnoty C-reaktivního proteinu dosahují až 300 mg/l a bývají vyvolávány těžkými bakteriálními infekcemi, například bakteriální meningitidou.
Hodnoty vysokého CRP
Nejvyšší hodnoty C-reaktivního proteinu dosahují až 300 mg/l a bývají vyvolávány těžkými bakteriálními infekcemi, například bakteriální meningitidou.
Hodnoty CRP nad 100
Hodnoty CRP nad 100 mg/l indikují bakteriální původ – bakteriální záněty plic, ledvin a podobně. Mohou také ukazovat na rozvinutou rakovinu. O tom, jak může CRP interpretovat rakovinu se dozvíte v tomto článku: CRP a rakovina.
Co značí CRP 200
Těžké bakteriální infekce (sepse – systémový infekční zánět s rozsevem choroboplodných zárodků z původního místa infekce do jiných orgánů s jejich poškozením); hodnoty CRP 200–300 mg/l.
CRP hodnoty nad 300
Takto vysoké hodnoty ukazují na septický stav. Je nutná hospitalizace s nitrožilní aplikací antibiotik.
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Bylo mi naměřeno 14.10. 2019 : FT4- 12,1 a TSH 4,82. Beru letrox 75. Od pondělí do pátku. Mám sníženou funkci štítné žlázy ?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, máte tak zvanou hypothyreózu, což je snížená funkce štítné žlázy. To, zda-li jsou naměřené hodnoty ve vašem případě v pořádku, se musíte dotázat svého endokrinologa. Protože jen on ví jaký je vývoj funkce vaší štítné žlázy a reakce na léčbu. Níže jsou uvedeny stavy, které přicházejí v souvislosti se sníženou funkcí štítné žlázy. Ty byste měla sledovat a v případě jejich zhoršení ihned informovat svého lékaře.
Únava, spavost, zimomřivost, sklon k depresím, zpomalené myšlení, suchá kůže na předloktí, otoky bérce, obličej bez výrazu, změna hlasu na hluboký hlas, nadváha (ale nikoli obezita), zácpa, anémie, poruchy menstruačního cyklu.
Štítná žláza patří k nejdůležitějším žlázám s vnitřní sekrecí v těle. Je složena ze dvou laloků, které najdeme po obou stranách chrupavky hrtanu. Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které obsahují vázaný jód, a kalcitonin, jehož hlavním úkolem je snižování hladiny fosforečnatých a vápenatých iontů v krvi. Hormony štítné žlázy regulují u dospělého člověka metabolismus a podílejí se také na zvyšování účinnosti ostatních hormonů v těle (například adrenalinu). V dětství (během růstu lidského organismu) ovlivňují tělesný a duševní vývoj.
Ve svém příspěvku HODNOTY GGT V KRVI 4/2 - 2,38 , 17/3 - 1,77 , 29/7 - 2,18 , 8/8 - 2,6 , 12/9 - 2,97 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Novák.
Dobrý den , před několika lety sem prodělal hepatitídu B , před rokem se aktivovala , od té doby beru 1x denně Baraclude , ač bych neměl , piji max 4 pivka denně , chci se zeptat při uplné abstinenci za jak dlouho se mužou hodnoty GGT srovnat na nějakou ,,lepší hodnotu,, ? Vím , játra mám poškozena , všechny ostatní hodnoty alt ast a i jiné jsou v normě , pouze to GGT mám jiné .Děkuji za zprávu .
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zvětšení štítné žlázy se lidově nazývá vole, lékařsky struma. Je to obvykle nebolestivé zvětšení štítné žlázy, které může mít různé příčiny – od nesprávné výživy přes autoimunitní onemocnění a těhotenství až po nádory. Dnešní článek vám přináší podrobné informace o příčinách, příznacích a léčbě tohoto onemocnění.
Štítná žláza je endokrinní orgán na přední straně krku pod ohryzkem, který produkuje hormony řídící množství metabolických dějů v našem těle. Její zvětšení se nazývá struma, případně vole. Struma ve většině případů nebývá bolestivá, ale zvětšená štítnážláza může způsobit kašel a problémy s dýcháním či polykáním. Celosvětově nejčastější příčinou strumy je nedostatek jódu v potravě. Jelikož se však v České republice sůl běžně obohacuje jódem, je u nás běžnější příčinou nepřiměřené množství hormonů štítné žlázy nebo vznik uzlů v tomto orgánu.
Způsob léčby strumy závisí na její velikosti, příčinách vzniku a doprovodných příznacích. Malé strumy, které nejsou vidět a nezpůsobují žádné problémy, nemusí být léčeny vůbec.
Zvětšení štítné žlázy mohou doprovázet následující příznaky:
viditelné zvětšení krku, kterého si můžete všimnout hlavně při holení či nanášení make-upu
V naší poradně s názvem RADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KAREL.
Dobrý den.Prosím o radu.Mám vyšší hodnotu PSA v krvy.Po biopsii prostaty je histolické vyšetření bez záchytu turmorozní tkáně.Poradte mi prosím co užívat na snížení PSA a na zvětšenou prostatu. Je mi 66 roků.Děkuji KAREL
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
PSA aneb specifický prostatický antigen je hojně používaným ukazatelem zhoubného nádoru prostaty. Ne vždy však jeho zvýšené hodnoty souvisí s rakovinou. Hodnoty PSA rostou společně s věkem. Například ve 40 letech může být jeho hodnota až 2,5 krát větší než normální, v 60 letech je to až 4,5 krát a v 70 letech je to až 6,5 krát vyšší hodnota než normál a přesto nemusí být s prostatou žádný problém. Další častou příčinou zvýšeného PSA může být nezhoubná hyperplazie prostaty, kdy dojde ke zvětšení prostaty a ve zvětšené prostatě je pak i více buněk, které logicky produkují i více PSA a rovněž nejde o rakovinu. V tomto případě je vhodné potvrdit nezhoubnost právě biopsií, jako ve vašem případě. Další situace, které zvyšují hodnoty PSA, jsou častá jízda na kole a bakteriální onemocnění prostaty a močových cest - ty se zjistí laboratorním vyšetřením moči a léčí se antibiotiky. Rovněž je vhodné zdržet se ejakulace tři dny před testem na PSA, neboť výron semene rovněž zvýší hladinu PSA na příštích 24 hodin. Trvale zvýšená hladina PSA není nijak nebezpečná, pokud je jiným vyšetřením vyloučen zhoubný nádor.
Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.
Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.
Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhého cukru) rovněž v normě, jedná se o dobrou kompenzaci diabetu. Vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace diabetu, je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykemie. Dále je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykemie také v případě, kdy se objevují rychle progredující mikrovaskulární komplikace. Je možné využít měření glykemie před a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
Obvykle se doporučuje cca 1x za 14 dnů kontrolu glykemie 90–120 min po jídle. Vhodné je pochopitelně kontrolovat jídelníček, protože nejčastějším důvodem pro vzestup PPG je právě nevhodně zvolená strava. Cukrovka, ač se bagatelizuje, není jednoduché onemocnění.
Ve svém příspěvku LAGOSA NEZADOUCI UCINKY DISKUSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Je to velmi dobry clanok. Som diabeticka 2 typu. Velky cholesterol a cukor nemozem znizit inzulinom pod hodnotu 8. Zacala som brat 2 krat denne lagosu. Stale ma beru, ze mam vysoke hodnoty pecenovych testov.zato ta lagosa. N.eviem ci sa znizili, ae cukor mi zacal rapidne klesat, neviem ci aj cholesterol. Lagosu beriem 20 dni a zrazu sa dostavam do neprijemnych situacii vecer , kedy cukor klesa na hodnoty 3.vsetko potvrdzuje veci uvedene vo vasom clanku. Dam si neskor urobit krvne testy a potom budem mozno mudrejsia
Ked mi hodnoty cholesterolu klesnu. Tlak sa mi tiez krasne zrovnal.. Dakujem za tento clanok.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Z hlediska diagnostického je hodnota 9 mmol/l diagnostická pro porušenou glukózovou toleranci. Toxicita glykémie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykémie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x%, pak zvýšení glykémie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x%. Druhé vysvětlení přináší představa glykémie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících inzulínorezistenci. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykémie, ale je zejména příznakem rizikového metabolismu.
Hladina cukru v krvi 15
Hladina cukru v krvi 15 mmol je diagnostická pro diabetes mellitus. Aktuální hodnota potprandiální glykémie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykémie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykémie po zátěži sacharidy (postprandiální glykémie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykémie nalačno. Důvodem je zejména inzulínorezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulínu. Jsou-li jaterní buňky inzulínorezistentní (necitlivé na inzulín), pak je posprandiální glykémie významně vysoká.
Hodnoty nad 20
Hyperglykémii dosahující hodnot nad 20 mmol/l je nutno řešit neodkladně. Hyperglykémie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organismu. Tyto změny jsou buď mikroangiopatické (dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin), nebo makroangiopatické (poškozeny jsou větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů). Následkem poškození větších cév vznikají takzvané kardiovaskulární (srdečně-cévní) choroby, jako je mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda, nověji pak nazývaná jako ischemická choroba centrálního nervového systému), ischemická choroba srdeční (často se srdečním infarktem) a ischemická choroba dolních končetin.
Je prokázáno, že u pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvou- až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykémií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupá tedy úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku, a to rychleji než u nediabetiků. Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle. Bylo prokázáno, že hyperglykémie je jednoznačně nezávislým rizikovým faktorem úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění.
Hodnoty při cukrovce – tabulka
Hodnoty při cukrovce můžete kontrolovat i pomocí tabulek týkajících se glykémie a cukrovky, které naleznete zde.
V naší poradně s názvem STUPNICE MĚŘENÍ CUKRU V KRVI TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Žurek.
Glukometrem naměřím hodnoty 158,146 atd.Jsem zvyklý na 7,1..8,6.Jaký je převod? Žurek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty v desítkách 158, 146 a podobně, jsou hodnoty glukózy v miligramech na decilitr krve. Hodnoty, na které jste zvyklý 7,1 a 8,6 jsou v milimolech glukózy na litr krve. Převod je jednoduchý. Stačí, když hodnotu z glukometru vydělíte 18. Takže potom hodnota 158 bude znamenat 8,78 a hodnota 146 zase 8,11.
Součástí výsledkového listu v rámci základního lipidového spektra je parametr „non hdl“ cholesterol. Význam tohoto vypočteného parametru se zvyšuje. Klinické studie prokázaly, že může být lepším ukazatelem rizika budoucích kardiovaskulárních příhod než LDL cholesterol, a to především u osob se zvýšenou hladinou triglyceridů. Může být proto použit místo LDL cholesterolu jako cíl léčby, přičemž jeho cílové hodnoty jsou o 0,8 mmol vyšší než cílové hodnoty LDL cholesterolu.
Zvýšení celkového cholesterolu v krvi nebolí. Je to ale varovný signál vzniku srdečního onemocnění nebo mozkové mrtvice. Hodnoty cholesterolu podle věku jsou dány dodržováním správného životního stylu, přičemž můžete toto riziko výrazně snížit. Pokud však máte pochybnosti o svém zdravotním stavu, svěřte se praktickému lékaři.
Existuje několik zásad, jak udržet optimální poměr cholesterolu v těle, aby se nevyskytla varovná hodnota hranice cholesterolu:
Pravidelně cvičte.
Omezte pití alkoholu a nekuřte.
Nestresujte se.
Upravte životosprávu – omezte obiloviny a jednoduchý cukr, konzumujte omega-3 mastné kyseliny. Jako zdroj tuků používejte margaríny a rostlinné oleje, jezte méně tučných uzenin, masa a vnitřností, začleňte do jídelníčku luštěniny.
Choďte na pravidelné kontroly. Lékař bude monitorovat vaši hladinu cholesterolu v krvi a při trvání nálezu i přes dietní opatření vám může nasadit léky.
Celkový cholesterol
Norma je pod 5,16.
Mezní hodnoty se pohybují v rozmezí od 5,17 do 6,18.
Velmi riziková hodnota je od 6,19 a více.
HDL cholesterol: HDL cholesterol je takzvaný hodný cholesterol. Vyskytuje se v lipoproteinech, které mají vysokou hustotu. Pro lidský organismus je životně důležitý, neboť pomáhá odvádět škodlivý cholesterol (LDL) do jater, kde ho tento orgán metabolizuje. Dále pomáhá v prevenci proti vytváření sklerotických plátů.
Hodnota HDL cholesterolu by neměla klesnout pod 1,4. Při poklesu HDL pod 0,9 se jedná o velmi rizikovou hodnotu.
LDL cholesterol: LDL cholesterol má oprávněnou přezdívku „zlý nebo škodlivý cholesterol“. Jeho vysoké hodnoty stojí za poškozováním cév a s nimi souvisejících chorob. Typicky se jedná o kornatění cév nebo mozkovou mrtvici.
Normální hodnota je do 3,4. Riziková hodnota je od 3,5 do 4,1. Velmi riziková hodnota je od 4,2 a výše.
Ve svém příspěvku DROŽDÍ JAKO LÉK: UPOZORNĚNÍ V COVIDOVÉ DOBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pete Petan.
Upozornění: Užíval jsem mimo jiné přes 5 roků dlouhodobě kostku droždí denně. Přínosem bylo pro mne zajištění dostatku vitaminů B a snížení bolestivosti zad, mám diagnostikovánu 25 let polyneuropatii dolních končetin a jsem 20 let diabetikem 2 typu, dostávám mimo léků injekce Milgamma týdně přes 10 let, nyní jsem už 3 roky na inzulinu, 77 let, diabates v mém rodě je dědičná! Před 1,5 rokem jsem dostal přes okamžitou předběžnou ochranu antibiotikem a Isoprinosinem velmi těžký průběh covidu, 15 dní pobyt na JIP (nové antibiotikum, kortikoidy, kyslík až 7,5 l/min bez masky, a dalších 15 dní doma na kyslíku 2 l/min. Po následných dvou očkováních proti covidu jsem v červenci a srpnu byl testován v Brně na protilátky, 1.test výsledek 2.7.2021 protilátky 89,4% P, IgM 0 N, IgG 0 N, manželka rovněž po covidu a dvou očkováních ve stejné době jako já s lehčím průběhem covidu měla hodnoty IgM a IgG obě větší než 20, droždí neužívala, očkována a testována byla ve stejné době jako já. Týden jsem pátral a na internetu jsem zjistil, ze droždí je ve střevech velmi agresivní, střevní mikrofloru a mikrobiom silně mění, přestal jsem droždí hned užívat a hodnoty výsledeky 2.testu 16.8.2021 byl: protilátky 81,3% P, IgM 0,2 N, IgG 20,4 N.
Moje otázky mi nebyly nikde nikým zatím zodpovězeny:
1. Mohl být můj průběh covidu mnohem těžší díky droždí, u kterého jsem měl hodnoty IgG a IgM zřejmě v čase nákazy nulové?
2. Jaký význam pro odolnost na vznik nákazy nejen u covidu má test těchto protilátek zejména u lidí, kteří obecně nemají problémy s imunitou?
Droždí už proto nekonzumuji, považuji jeho účinek za sporný.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pete Petan.
Štítná žláza a její správná funkce má důležitou roli během těhotenství také při růstu plodu a jeho správném vývoji, hlavně jeho nervové soustavy. Nejdůležitější úlohu hraje během prvního trimestru, kdy dochází ke vzniku samotných orgánů a následně k jejich změnám.
Během těhotenství se žena může setkat s řadou nepříjemností spojených se špatnou funkcí štítné žlázy: potrat, předčasný porod, předčasné odloučení placenty, krvácení v těhotenství, větší pravděpodobnost porodu císařským řezem.
Rizikovou skupinou pro vznik onemocnění způsobeného nesprávnou funkcí štítné žlázy jsou těhotné ženy a ženy, které mají rok po porodu. Hormony spojené s funkcí štítné žlázy procházejí skrz placentu a dostávají se k plodu, kde jsou až do 18. či 20. týdne těhotenství dodávány výhradně z matčina těla. Po 20. týdnu si dítě začíná vytvářet své vlastní hormony, ale až do porodu jsou zčásti doplňovány matčinými. Aby těhotenství probíhalo v pořádku a bez komplikací, je zapotřebí, aby funkce štítné žlázy byla v pořádku a fungovala v normálu.
Hlavní příčinou je nedostatek jodu v jídelníčku nemocného nebo poškození štítné žlázy vlivem zánětu. Rizikovou skupinou jsou ženy diabetičky, těhotné ženy a kojící ženy. U těhotných diabetiček a žen s těhotenskou cukrovkou je potřeba sledovat dostatečný příjem jodu a sledovat funkci štítné žlázy. Pokud má plod vrozenou nefunkční nebo scházející štítnou žlázu a tento stav není odhalen ihned po porodu, může dojít k těžké formě růstové a mentální retardace. Dochází k poškozování mozku, (takzvaný kretenismus) nebo ke zpomalení růstu kostí. V civilizovaných zemích se tomuto předchází screeningovým vyšetřením po porodu. Pokud sníženou funkcí štítné žlázy trpí matka, může toto onemocnění způsobit zhoršení inteligence a zhoršené prospívání dítěte. Může dojít ke snížení IQ (třeba i malému) nebo může u dítěte dojít k poruchám soustředění během vyučování ve škole. Pokud žena sníženou funkci štítné žlázy v těhotenství neléčí, může dojít k špatnému psychomotorickému vývoji plodu.
V těhotenství se může objevit Graves-Basedowova choroba, která vytváří protilátky proti tkáním štítné žlázy a nutí tak štítnou žlázu ke zvýšené funkci, takzvané strumě. Zvýšená funkce postihuje také oči, které mohou až vystupovat z očních jamek. Následkem této nemoci je špatný růst plodu, v těžkých případech může dojít k potratu nebo ke komplikacím během porodu.
Dalším onemocnění štítné žlázy v těhotenství je autoimunitní tyreoditida, což je zánětlivé onemocnění štítné žlázy, která napadá pomocí buněk vlastní tkáň. Buňky při normálním stavu pacientky (mimo těhotenství a době 1 roku po porodu) vytvářejí ochranu před možnou infekcí štítné žlázy a způsobují sníženou funkci štítné žlázy. Zánět postupuje pomalu a „v utajení“ po dobu i delší než 10 let, dokud zcela nezničí funkční tkáň štítné žlázy. Toto onemocnění se objevuje zhruba u 11 % těhotných žen.
Onemocnění – Jedná se o situaci, kdy štítnážláza má zvýšenou funkci, což znamená, že produkce jejich hormonů je vyšší, než je běžné. Právě tato zvýšená produkce způsobuje i to, že okolní tkáň štítné žlázy na tuto produkci zvýšeně reaguje. Toto onemocnění postihuje častěji ženy než muže.
Příčiny – Může být řada příčin, které vyvolají tuto poruchu. Jednou z nich je i onemocnění imunitního systému, kdy se náhle začnou vytvářet v těle protilátky, které nutí štítnou žlázu tvořit vlastní hormony (toto onemocnění se nazývá Gravesova-Basedowova choroba). Příčinou může být také to, že se štítnážláza zvětší a objeví se v ní uzly, a právě tyto uzly způsobují zvýšenou činnost štítné žlázy. Další příčinou může být předávkování hormony štítné žlázy. Hypertyreóza nemusí být vždy trvalá, někdy může být jen následkem nějakého zánětu, v takovém případě pak po vyléčení zánětu hypertyreóza sama zmizí.
Projevy – Tato porucha se může projevit výrazným zvětšením štítné žlázy, které se také nazývá jako sturma, v některých případech se dokonce objevuje i vytlačení očních koulí zvané protruze (to je typické v případě, že příčinou hypertyreózy je právě Gravesova-Basedowova choroba). Zvýšená funkce štítné žlázy se ale odráží i na funkcích jiných orgánů. Lidé s hypertyreózou bývají často zpocení a jejich kůže je teplá, mají problémy s vlasy, které jim vypadávají a zhoršuje se i jejich kvalita, stejně tak je to i s nehty, které se častěji lámou a štěpí a může se u nich objevit i rýhování, naopak pro toto onemocnění je také typický rychlejší růst ochlupení a naopak vypadávání chloupků z obočí. U žen může hypertyreóza vyvolat poruchy menstruačních cyklu a v případě těhotenství jsou častější potraty. Celkově je člověk trpící hypertyreózou více unavený, trpí nespavostí, bývá podrážděný a neklidný. Tyto stavy může navíc i provázet třes rukou a prstů. Může se u něj objevit náhle snížení hmotnosti, doprovázené průjmy a zvýšenou chutí k jídlu.
Diagnóza – Lékař hypertyreózu stanoví z vyšetření krve, kde nechá testovat hladinu hormonů a i protilátek proti štítné žlázy. Obvykle pak následuje i rentgenové vyšetření štítné žlázy (bezbolestné) a následná biopsie štítné žlázy.
Léčba – Hypertyreózu lékař obvykle řeší prostřednictvím léků, v dalších případech je ale možná i operace. Zároveň se pacientům při léčbě doporučuje klidový režim, vyhýbat se stresovým situacím, nepít alkohol, kávu a vyhýbat se i opalování. V případě, že hypertyreózu způsobila Gravesova-Basedowova choroba, tak se k léčbě využívají tyreostatické léky a případně i betablokátory. Léčba trvá zhruba dva roky. Ale i v ostatních případech se nejprve léčí prostřednictvím předepsaných léků. Pokud ale léky nezabírají, obvykle se lékaři uchýlí k úplnému chirurgickému odstranění štítné žlázy. Samozřejmě po odstranění štítné žlázy v těle chybí potřebné hormony, které jsou pak doplňovány prostřednictvím léků.
Endokrinní žlázy jsou ty žlázy, které mají vnitřní sekreci (= vylučování). Jejich opakem jsou exokrinní žlázy, které naopak vylučují sekreci mimo lidské tělo, patří sem například slinné žlázy a potní žlázy. Tyto endokrinní žlázy do těla vylučují hormony prostřednictvím krevního oběhu, a tím ovlivňují činnost dalších orgánů. Studiem a léčbou tohoto endokrinního systému se zabývá endokrinologie. Význam tohoto systému nelze podceňovat, protože se podílí na udržování stabilního vnitřního prostředí uvnitř lidského těla, zároveň také reguluje metabolismus, pomáhá se správným vývojem a růstem, ale podílí se také na systému reprodukce. Nevýhodou tohoto systému je, že na rozdíl od nervového systému, nereaguje na různé změny okamžitě, ale naopak se projeví až za nějakou dobu. I přesto má ale tento endokrinní systém mnoho společného právě s nervovým systémem, protože společně v podstatě řídí lidský organismus.
Mezi endokrinní žlázy patří:
HYPOTALAMUS - Vylučuje hormon uvolňující gonadotropin (gonadotropin stimuluje vývoj pohlavní orgánů) + hormon uvolňující kortikotropin (kortikotropin stimuluje růst kůry nadledvin, produkci kortizolu, ale podílí se také na odbourávání tuků) + hormon uvolňující růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + hormon uvolňující tyrotropin (tyrotropin stimuluje uvolňování hormonů štítné žlázy, zvyšuje prokrvení a látkovou výměnu štítné žlázy)+ dopamin (funguje jako neuropřenašeč) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování a střevní pohyblivost).
PODVĚSEK MOZKOVÝ také zvaný hypofýza – Přední lalok vylučuje adrenokortikotropní hormon (stimuluje růst nadledvin, vytváření kortizolu, zvyšuje produkci melaninu, stimuluje odbourávaní tuků) + folikuly stimulující hormon (u žen podporuje růst vaječníkových váčků ve vaječnících a stimuluje tvorbu estrogenu a u mužů vyvolá tvorbu pohlavních buněk) + luteinizační hormon (podporuje tvorbu pohlavních hormonů = u žen tvorbu estrogenů a progesteronu ve vaječnících a u mužů tvorbu testosteronu ve varlatech) + luteotropní hormon (neboli prolaktin u žen v době gravidity stimuluje rozvoj mléčné žlázy a laktaci po porodu a zároveň tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníků a menstruační cyklus, u mužů ovlivňuje růst předstojné žlázy a druhotných pohlavních orgánů) + růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + thyreotropní hormon (stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítné žlázy). Zadní lalok podvěsku mozkového vylučuje antidiuretický hormon (působí proti tvorbě moči v ledvinách) a oxytocin (u žen se uvolňuje po stimulaci prsu, dělohy a vagíny, má vliv na porod i kojení, u mužů zvyšuje kontrakce hladké svaloviny semenného provazce, které vystřikují sperma do močové trubice + u žen ovlivňuje i vztah mezi matkou a potomky = hormon lásky a důvěry).
EPIFÝZA také zvaná šišinka – Epifýza vylučuje melatonin (je důležitý v denním rytmu, má vliv na regulaci celoročního rytmu) a trofický hormon (stimuluje v kůře nadledvin aldosteron = hormon zajišťující hospodaření s vodou v lidském těle).
ŠTÍTNÁ ŽLÁZA - Vylučuje kalcitonin (působí proti osteoporóze, snižuje koncentraci vápníku v krvi a přesouvá ho do kostí) + trijodtyronin (ovlivňuje oxidaci v lidském těle, termoregulaci a urychluje odbourávání tuků a sacharidů) + tyroxin (váže v těle jód, ovlivňuje látkovou výměnu, ovlivňuje také činnost nervů a pohlavních orgánů).
PŘIŠTÍTNÁ TĚLÍSKA – Vylučují parathormon (zvyšuje hladinu vápníku v krvi, stimuluje tvorbu kalcitriolu, který způsobuje vyšší vstřebávání vápníků z tenkého střeva do těla).
ŽALUDEK A STŘEVA – Vylučují gastrin (stimuluje tvorbu žaludečních šťáv) + gherlin (má vliv na růst organismu, je zodpovědný za chuť k jídlu) + cholecystokinin (způsobuje vylučování pankreatické šťávy ze slinivky, navozuje přítomnost trávicích enzymů v této šťávě) + neuropeptid Y (reguluje místní krevní oběh, žlázové sekrece, aktivitu hladkého svalstva, stimuluje krmení a pití) + sekretin (reguluje kyselost dvanáctníku, blokuje vylučování kyseliny chlorovodíkové) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování, stahování žlučníku a střevní pohyblivost).
JÁTRA – Vylučují angiotenzinogen (podílí se na regulaci krevního tlaku) + somatomedin (zvyšuje proteosyntézu, inhibuje glukoneogenezu, má proteoanabolický účinek, snižuje hladinu glukózy v krvi, zvyšuje zabudování sulfátu do chrupavek) + trombopoetin (stimuluje tvorbu krevních destiček).
LANGERHANSOVY OSTRŮVKY V SLINIVCE BŘIŠNÍ – Vylučují glukagon (působí proti účinkům inzulínu, udržuje vyrovnanou hladinu glykémie, zabezpečuje neustálou výživu životně důležitých orgánů) + inzulin (má opačnou funkci než glukagon) + pankreatický polypeptid (hypoteticky se podílí na regulaci exokrinního pankreatu) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování, stahování žlučníku a střevní pohyblivost).
NADLEDVINOVÁ KŮRA – Vylučuje androgeny (vliv na aktivitu samčích pohlavních orgánů a vývoj druhotných pohlavních znaků) + glukokortikoidy (umožňují energetické využit bílkovin a tuků) + mineralokortikoidy (ovlivňují metabolismus minerálů v těle, řídí udržování hladiny sodíku a draslíku v krevní plasmě).
NADLEDVINOVÁ DŘEŇ – Vylučuje adrenalin (připravuje tělo na výkon, hormon stresové reakce, podílí se na udržení organismu při životě při stresové reakci) + noradrenalin (také stresový hormon, umožňuje krátkodobě v organismu zvýšenou aktivitu, urychluje srdeční tep, zvyšuje rozklad glykogenu, roztahuje cévy v kosterních svalech a zvyšuje tak jejich okysličení).
LEDVINY – Vylučují erytropoetin (podporuje tvorbu červených krvinek) + renin (enzym podílící se na řízení vylučování vody a iontů ledvinami) + kalcitriol (zvyšuje koncentrace vápníků stimulací střev, ledvin a kostních tkání).
KŮŽE – vylučuje kalciferol (účast na resorpci vápníku a fosfátu ze střeva, optimalizuje hladinu vápníku a fosforu v krvi).
TUKOVÁ TKÁŇ – Vylučuje leptin (protein, který adaptuje organismus na hladovění, udržuje energetickou homeostázy, omezuje příjem potravy, zvyšuje energetický výdej, signalizuje množství tuku v organismu a nutriční zásoby, inhibuje koncentraci lipidů, regulace nástupu puberty, podílí se také na regulaci kardiovaskulárních a imunitních funkcí).
VARLATA (jen mužské tělo) – Okolí semenný váčků vylučuje androgeny (testosteron – mužský pohlavní hormon ovlivňující spermatogenezi a vývoj sekundárních pohlavních znaků) a přímo semenné váčky vylučují estrogen (v malé míře se tento ženský pohlavní hormon vyskytuje i u mužů, kde reguluje vývoj spermií a vývoj libida).
VAJEČNÍKOVÝ FOLIKUL (jen ženské tělo) – Vylučuje estrogen (ženský pohlavní hormon, který u žen ovlivňuje vývoj sekundárních pohlavních znaků a periodický vývoj děložní sliznice).
ŽLUTĚ TĚLÍSKO (jen ženské tělo) – Vylučuje progesteron (ženský pohlavní hormon, který navozuje sekreční část menstruačního cyklu, podporuje růst děložní sliznice po ovulaci, při otěhotnění zastavuje menstruační cyklus, navozuje vývoj mléčné žlázy a zvyšuje množství hlenu v děložním hrdle, tlumí kontrakce dělohy).
PLACENTA (jen ženské tělo v těhotenství) – Vylučuje chorionický gonadotropin (vzniká po oplození vajíčka, u žen pak stimuluje tvorbu estrogenu a růst vaječníkových váčků, u mužů pak vyvolává tvorbu pohlavních buněk a tvorbu testosteronu) + placentální laktogen (částečně podobný růstovému hormonu, tvoří se v těhotenství, vliv na růst plodu, na mléčné žlázy, stimuluje tvorbu mléka a ovlivňuje bílkovinný metabolismus plodu) + progesteron (ženský pohlavní hormon, který navozuje sekreční část menstruačního cyklu, podporuje růst děložní sliznice po ovulaci, při otěhotnění zastavuje menstruační cyklus, navozuje vývoj mléčné žlázy a zvyšuje množství hlenu v děložním hrdle, tlumí kontrakce dělohy).
Všechny tyto hormony jsou v lidském těle velmi důležité, pokud je ale orgány v těle neprodukují tak, jak mají, může docházet k různým poruchám a onemocněním. Nejznámějším onemocněním, které způsobil některý z těchto hormonů je bez pochyby cukrovka zvaná Diabetes mellitus. Jedná se o to, že se nevylučuje žádný nebo téměř žádný inzulín, a proto se hladina glukózy v krvi stává velmi vysokou. Lidé s cukrovkou musí omezit příjem sacharidů a zároveň si pravidelně píchat injekce inzulínu.
Dalším častým onemocněním tohoto endokrinního systému jsou právě nemoci štítné žlázy.
Pro správné fungování lidského organismu je nutné, aby i štítnážláza fungovala, tak jak má. Problém je, že se ale v některých případech nepozná na první pohled, že štítnážláza funguje špatně. Zajímavé také je, že porucha tohoto orgánu postihuje zhruba čtvrtinu evropské populace. Štítné žlázy se může týkat několik onemocnění: hypertyreóza, hypotyreóza, zánět štítné žlázy a případně nádorové onemocnění.
Štítná žláza potřebuje pro svoji správnou funkci jód, respektive jeho určité množství. Optimální denní dávka pro dospělého člověk je přibližně 200 mikrogramů jódu. Přísun tohoto prvku do organismu si zajistíte jedením mořských ryb, mořských plodů nebo popíjením minerálních vod s vyšším obsahem jódu (na dlouhodobé pití minerálek ovšem pozor: přehnaný přísun minerálů není pro organismus dobrý), případně užíváním jódových tablet na doporučení lékaře.
Normální hodnoty:
TSH by mělo být ideálně kolem 2
fT4 by mělo být kolem 15
AntiTPO a antiTg jsou protilátky proti štítné žláze, u nichž pozitivita vypovídá o tom, že příčinou nedostatečné funkce žlázy je autoimunitní zánět štítnice způsobený nesprávnou funkcí imunitního systému.
Svaly spalují tuk a glukózu na energii, ale mozek přijímá jen glukózu. Glukóza se zvlášť rychle odbourává v žaludku a ve střevech a jako krevní cukr se dostává do krve. Pokud je koncentrace cukru v krvi na zdravé úrovni, což je rozmezí mezi 80 a 105 mg glukózy na 100 ml krve, jsou mozek a nervy energií dobře zásobeny.
Když klesnou hodnoty na 60–70 mg na 100 ml krve nebo ještě hlouběji, náš organismus reaguje nejprve únavou, vnitřním napětím a nedostatkem chuti k čemukoliv. Čím více se koncentrace cukru sníží, tím horší jsou příznaky: dostaví se nervozita, depresivní nálady a stavy strachu. Nezřídka sáhneme po něčem sladkém – ženy častěji, protože disponují menšími rezervami glukózy než muži. Jenomže cukr obsažený například v čokoládě se rychle odbourává. Hladina krevního cukru se zvedne a kratičkou dobu se cítíme lépe, dokud zase hladina cukru neklesne na ještě hlubší hodnotu než dříve. Pak se příznaky ještě zhorší. Jsou také lidé, kteří se kvůli hypoglykemii stávají alkoholiky. Když hladina krevního cukru velmi silně klesne, na hodnotu mezi 35–50 mg na 100 ml krve, nervové buňky doslova volají po krevním cukru. Když pak sáhneme po láhvi s alkoholem – s okamžitě rozpustnou glukózou – přijde úleva, což se ovšem může stát osudné a návykové. Proto odborníci doporučují co nejvíce omezit požívání cukru a všech sladkostí, bezpodmínečně přejít z bílého chleba na celozrnný nebo na tmavý chléb. Tu a tam je dovoleno sníst pár kousků bagety, třeba ke krabímu koktejlu nebo ke studené míse. Je to jednoduché, komplexní uhlovodany se pomalu ve střevech odbourávají a krev je cukrem zásobována průběžně.
Rychle vstřebatelné uhlovodany (jednoduché cukry) jen zdánlivě zlepšují zdravotní stav. Ve skutečnosti způsobují výkyvy hladiny krevního cukru a jsou příčinou potíží. Den bychom měli začínat snídaní bohatou na bílkoviny, například studené pečené maso, libová šunka, párečky z tofu, ovčí nebo kozí sýr, netučný tvaroh, k tomu plátky vajec, rajčata, olivy, plátky okurky. Po takové snídani zaznamenáme, že dopolední únava je pryč. Celý den se budeme cítit lépe, protože nervy i mozek jsou dostatečně zásobeny energií.
Měření cukru v krvi se provádí zejména u pacientů s již diagnostikovaným diabetem mellitem neboli cukrovkou, dále pak u pacientů s podezřením na toto onemocnění. A proč je měření glykemie (hladiny cukru v kapilární krvi) tak důležité? V důsledku dlouhodobě zvýšené hladiny glukózy v krvi dochází k různým metabolickým změnám, které mohou vést k závažným zdravotním komplikacím. Mezi ně patří především urychlení procesu aterosklerózy („ucpávání cév“), poškození ledvin, zhoršování zraku a postižení nervů. Proto měření provádí i praktický lékař při preventivních prohlídkách.
Hodnoty glykemie u zdravého člověka
Rozlišují se dvě základní hodnoty glykemie:
náhodná glykemie – naměřená kdykoli během dne nezávisle na jídle, která by neměla překročit hranici 7,5 mmol/l;
glykemie nalačno – nejlépe ráno před prvním jídlem, která je u zdravých jedinců pod hodnotou 5,5 mmol/l.
Hodnoty glykemie u diabetika
U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a hodnoty nad 7 mmol/l již představují neuspokojivou hladinu cukru v krvi.
GGT je výrazně zvýšené u alkoholiků, u nichž se jeho stanovení používá ke kontrole léčby. Při opětovné konzumaci se totiž výrazně zvýší. I malé množství alkoholu vypité v rozmezí 24 hodin do odběru krve může dočasně zvýšit hodnoty GGT. Pokud k tomu dojde, je třeba, aby si lékař ověřil opakováním vyšetření z nového odběru krve, že je vše v normě.
Hodnoty GGT se mohou snižovat po jídle, proto se doporučuje, aby se odběr krve prováděl nejméně 8 hodin po jídle (nalačno).
Zvyšovat hodnoty GGT může také kouření.
Hodnoty u mužů jsou většinou o něco vyšší než u žen. Se vzrůstajícím věkem se hodnoty GGT u žen zvyšují.
Lidé afrického původu mají přibližně dvakrát vyšší hodnoty GGT než Evropané.
