Kvalita potravin má obrovský vliv na to, jak dobře vaše tělo stres snáší. Vitamíny B1, B2, B6 a B12 jsou dobré pro pevné nervy a rovnováhu psychiky. Stres má pak menší šanci, aby vám znepříjemnil život. Během stresových období vaše tělo potřebuje vitamín C a hořčík, jejich nedostatek může vést k trvalým infekcím a napětí. Selen a zinek podporují funkci imunitního a nervového systému. Typicky je stres spojený s nevhodnou stravou. Často se tak stává, pokud se člověk stravuje například v takzvaném rychlém občerstvení, kde strava většinou obsahuje velké množství tuku a jen málo důležitých živin.
V naší poradně s názvem POCENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Angelina Klicperova.
Dobry den, ma stres vliv na poceni, nebo to zpusobuji nadledvinky, nejedna se o prechod a ani o problemy ledvin dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Stres významně podporuje pocení. Míra stresu ovlivňuje jak množství, tak i složení a následný zápach potu. Stresu je třeba čelit a snažit se ho minimalizovat. Pokud jde o stres z úzkosti, tak je vhodné si dopomoci antidepresivy.
Tento stav nastává tehdy, když vznikne v těle přebytek kyslíkových sloučenin, tak zvaných volných radikálů. Normální počty volných radikálů stačí odbourat antioxidanty, ovšem při nějakém vnějším stimulu může dojít nárazově k jejich zvýšení. Vysoký přebytek kyslíkových sloučenin na sebe naváže všechny antioxidanty, které jsou právě k dispozici a zbylé nespárované volné radikály pak způsobují oxidativní stres. Při oxidativním stresu se spouští řada různých degenerativních procesů včetně předčasného stárnutí.
V naší poradně s názvem KRKAVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Pryclová.
Je krkavec barvoslepý? A proč si vytrhává peří, je to stres? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Myslím že není barvoslepý, ale nevím jistě. A peří si vytrhává ze stresu, buď může mít nějakou nemoc, a nebo mu chybí, pokud je chován u člověka, tak kontakt s ním.
Je důležité uvědomit si příznakystresu a správně interpretovat příčiny. Jasným varovným signálem je nervové a emocionální napětí. To se snadno řekne, ale hůř udělá, když je člověk téměř neustále vystaven stresovým situacím. Některým se nelze vyhnout, ale zkuste si k zátěžovým situacím vytvořit protipól. Najděte si čas na odpočinek, užívejte volna lenošením nebo oblíbenou činností.
Pokud budete pravidelně sportovat, prakticky tím budete přirozeně reagovat na stres, neboť cvičení pomáhá snížit hormony produkované stresem a současně jsou do organismu vyplavovány takzvané hormony štěstí (například endorfin), které zvyšují pocit blaha a zlepšují náladu. Když budete všímaví, brzy zjistíte, jaké účinky vám přináší třeba jogging, jaké plávání nebo i namáhavé cvičení ve fitness.
V naší poradně s názvem POTREBUJI PORADIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
chtela jsem poprosit mam uz 3 seryji chemoterapie jeste dvakrat potom me byva 2 den me boly bricho a mam krece lytkach a ve slapkach a krouti se me prsty u noh a mam cukrovku a tu mam vysokou nemuzu ja srazit mivam kolem 20 a nekdy i vic nevim jak to srazit a o mam delat dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšená hladina krevního cukru bude souviset s výraznou změnou ve Vašem režimu vlivem chemoterapie, se kterou jdou ruku v ruce stravovací prohřešky. Taktéž stres napomáhá k výkyvům hladiny krevního cukru. V každém případě, pokud se u Vás objeví nějaké nepříjemné příznaky, na které Vás neupozornil ošetřující lékař, tak byste měla jít a informovat ho o svém stavu. Jen Váš lékař může nejlépe vyhodnotit stav a rychle Vám pomoci.
Léky na tlak se používají pouze v případě hypertenze (vysokého tlaku), u kolísavého tlaku vám jejich užívání lékař s největší pravděpodobností nedoporučí. Je ale možné zavést několik účinných opatření či se spolehnout na osvědčené babské rady. Nejdůležitější je důsledně dodržovat pitný režim, pravidelně se hýbat a odstranit stres.
V diskuzi BOJOVNICE BETA -NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den. Myslím si, že je už starý. Já měla krásně červenou rybku 3 roky a pak mi začal dělat to samé. Žral normálně, ale barva byla jiná. Zašedlý a za cca měsíc umřel. Ale jsem laik a je to můj názor.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nada.
Můj sameček se začal chovat stejnê. Jen ležel u dna, občas vystřelil k hladinê nebo ke žrádlu. Nakonec umřel. Nemyslím, že stářím. Slyšela jsem, že jsou choulostiví na stres. Asi mu vadilo vyčistění akvárka, manipulace.
Se stresem můžeme bojovat anebo se proti němu preventivně bránit jednotlivými odpočinkovými, relaxačními i jinými aktivitami:
Plánování – pracujeme efektivně s časem, stanovujeme si priority, připravujeme se důkladně na zpracování zadaných úkolů, děláme si v nutných případech poznámky a tak dále.
Asertivita – snažíme se znát své limity, hranice a možnosti a držíme se jich. Učíme se říkat „ne“, abychom zamezili neplánovanému zahlcení úkoly, požadavky.
Snažíme se omezovat stresující prostředí – nadefinujeme si pro sebe prostředí, osoby, situace, které nás stresují, které v nás stres vyvolávají, a snažíme se jim vyhnout nebo jim čelit vybranou technikou.
Následky stresu na zdraví
Následky stresu na zdraví se projevují bolestí hlavy, pocitem úzkosti, ztrátou chuti k jídlu nebo naopak přejídáním se, žaludečními problémy, průjmy nebo zácpou, ztrátou chuti na sex, únavou, nespavostí nebo neschopností soustředění, nervozitou, neklidem, popudlivostí, bolestí za hrudní kostí, zrychlením srdeční činnosti, zvýšenou potivostí, suchem v ústech.
Dlouhodobý stres se individuálně podepíše na jedinci. V závažných případech může tento stav vyústit smrtí jedince.
Na bolesti žaludku, plynatost nebo střevní obtíže se dají zakoupit v lékárně volně prodejné léky. Problém je, že nám sice pomohou zmírnit příznaky, ale příčinu problému neodstraní. Většina léků navíc způsobuje vedlejší účinky, které jsou podrobně popsány v příbalovém letáku.
Nejlepší co můžeme pro sebe udělat je změna životního stylu a stravovacích návyků. Je to cesta hodně náročná, ale vede k jistým výsledkům. V době stresu se odhodlání hledá velmi těžko. Nabízí se však řešení ve formě přírodních doplňků stravy, jejichž pozitivní účinky na lidské zdraví jsou známe již tisíciletí.
Jeho hodnota je individuální u každého člověka a je ovlivněna věkem, pohlavím, tělesnou strukturou i výškou. Energetický výdej je nejvyšší během dětství a dospívání, v průběhu těhotenství a kojení. S rostoucím věkem hodnota bazálního metabolismu klesá, a právě proto přibýváme na váze. Ovlivňují ho však i další faktory jako například stres. Takže odpověď na otázku zda-li má na přibírání váhy vliv stres, zní odpověď ano. Organismus totiž pod vlivem negativních emocí a stresu produkuje hormon kortizol, který má vliv na ukládání tuků a samozřejmě ovlivňuje i cévní systém (způsobuje stahování cév). Součástí správného fungování je dostatek životně důležitých látek – vitaminů, minerálů, vlákniny, stopových prvků atd.
V diskuzi ORCAL NEO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bašta.
Prosím informaci zda je dobrý lék ORCAL NEO , Mam tlak 145/95, zřejmě po stresech , které byly asi cca 3 měsíce, nyní nejsou. Je mě 64 let. Nikdy jsem vyšší stres neměl
děkuji Bašta
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Stres může změnit naše pocity, může ovlivnit naše myšlení a chování. Stres se stává rizikovým faktorem pro bezpečnost a zdraví v případě, že je dlouhodobý.
Poruchy ze stresu
Na úrovni organizace: pracovní neschopnost, vysoká fluktuace zaměstnanců, nedochvilnost, problémy s disciplínou, obtěžování, snížená produktivita, úrazy, chyby a zvýšené náklady na odškodné a zdravotní péči.
Na úrovni jednotlivce: emotivní reakce (podrážděnost, úzkost, poruchy spánku, deprese, hypochondrie, odcizení, syndrom vyhoření, problémy se vztahy v rodině), kognitivní reakce (nízká soustředěnost, špatná paměť, problémy při učení se nových věcí a při rozhodování), behaviorální reakce (užívání drog, konzumace alkoholu a tabáku, destruktivní chování) a fyziologické reakce (bolesti v zádech, oslabená imunita, peptické vředy, onemocnění srdce, vysoký tlak).
Bolest hlavy
Bolest hlavy je v dnešní době běžnou záležitostí a může mít několik příčin. Bolest hlavy způsobená stresem je obvykle popisována jako tlaková bolest, kterou cítíme na obou polovinách hlavy, a to především v oblasti temene. Bolest zad a hlavy od krční páteře bývá při stresových situacích tím nejčastějším projevem vedle únavy a vyčerpání.
Úzkost
Pokud pociťujeme úzkost či stres, naše svaly se napnou. V případě, že se napnou příliš, mohou se v těle objevit nepříjemné pocity, jako jsou potíže při nadechnutí, třes, brnění rukou či ve tváři, bolest hlavy, za krkem, v zádech či ramenou, sevření na hrudi a podobně. Tyto příznaky člověka obvykle ještě více vyděsí a tím se pocit úzkosti zvýší.
První pomoc jak zahnat stres
Nejrychlejší technikou je stálé pomalé, ale hluboké dýchání:
Hypoventilace = rychlá relaxace.
Zklidňující dýchací technika: Nenásilně vydechněte, pak vdechněte malé množství vzduchu a na krátký okamžik ho v plících zadržte. Pak ho opět nenásilně vydechněte, jako když se balónek sám od sebe vypouští. Po několika pokusech zjistíte, že se vám tep zpomalil, nejprve dojde k rozdílu mezi tepovou a dechovou frekvencí, poté se pravidelný rytmus vrátí. Pokračujte, ale nenásilně, až bude zpomalení zcela zřetelné.
V diskuzi TROMBEX X WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava.
pět roků jsem brala warfarin, který mi nyní lékař změnil za trombex. Jaký je v těchto lécích rozdíl. Vím, že jsou to léky k ředění krve. Ale jaký je v nich rozdíl? Je některý z nich "lepší, horší, účinnější, méně účinný"? Vždy jsem si myslela, že warfarin je nejúčinnější a nyní mi lékař předepsal trombex. Před užíváním warfarinu jsem roky užívala Trombo Ass.
Děkuji za odpovědi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaruska.
Dobrý den,ráda bych věděla,proč mám stále nízké IRN. Léky beru pravidelně.Jim zeleninové saláty.Nemůže třeba stres ovlivňovat nízké IRN?Prostě nevim co je špatně. Děkuji za odpověď Jarka
Chronický stres je dlouhotrvající, vleklá, přetrvávající zátěž (projevuje se například úzkostmi, depresemi, migrénami, chronickým únavovým syndromem, kognitivními potížemi, psychosomatickými závadami a poruchami, syndromem vyhoření). Když nějaké ohrožení trvá delší dobu, dostává se tělo do stavu permanentní úzkosti, kdy nastávají potíže s dýcháním. A právě to je případ většiny emočních problémů. Organismus se připravuje na střetnutí nebo na útěk před nebezpečím a člověk začíná zrychleně a takzvaně povrchově dýchat. Překážku však většinou není třeba překonat fyzicky. Proto naše tělo zůstává ve stavu stálého nabuzení. Zrychlené dýchání se mění v návyk. Dochází ke vdechování příliš velkého množství oxidu uhličitého. Tento jev je znám pod názvem „cyklus úzkosti“ a vede k hyperventilaci.
Popsanou situaci se naučíte předvídat, když si uvědomíte, jak vlastně reagujete na stres. Pokuste se podívat svůj současný problém s odstupem. Zamyslete se nad svým životem a nad tím, jak ho ovládáte (nebo jak ovládá on vás). Je-li člověk pod tlakem a na hranici stresu, může chápat problém dvěma způsoby: buď jako nebezpečí, tehdy se mohou dostavit pocity vyčerpání, nejistoty a začnete věřit, že negativní prvky převáží nad těmi pozitivními. Nebo se můžete k problému postavit jako k výzvě, pak stres dokážete úspěšně vyřešit a využít k tomu správné množství energie. Budoucnost uvidíte v kladném světle a váš organismus se vrátí do normálního stavu.
V naší poradně s názvem VYPADAVANI VLASU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
Chtěla bych se zeptat. Vypadávají mi vlasy vůbec je jinak nenamáhám nežehlím je ani nestahuju do gumyčky a ani nedržím žádne diety ani nebarvím ale před rokem a půl jsem měl velký stres ale mslím si že od toho je to už dlouhá doba může to být stále od too ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vypadávání vlasů a stres jsou dva nerozluční přátelé. Proces vypadávání vlasů trvá nějakou dobu od svého počátku a u tebe to může být právě doba půl roku. Recept proti tvému vypadávání vlasů tedy bude, vyvarovat se opakování podobných stresových situací, zařadit do své stravy některý z moderních doplňků na podporu růstu vlasů, například tento: www.neobotanics.cz/h… Také začni jíst hodně bílkovin, nejlepší na skvělý růst vlasů je dát si před spaním proteinový koktejl z hydrolizované sysrovátky každý večer. Tímto postupem se dostanou tvoje vlasy do normálu za podobnou dobu, jako došlo k jejich vypadávání, tedy do půli roku. Když tak napiš, jaké máš pokroky a výsledky.
Oxidační stres není nemoc sama o sobě. Tento proces ovšem probíhá v tělech nás všech a podle všeho se spoluúčastní na stárnutí organismu a na mnoha závažných chorobách. Oxidační stres je podmíněn přítomností škodlivých kyslíkových radikálů. Těch se nemůžeme zbavit zcela, protože kyslík je součástí organických sloučenin a tvoří důležitou část našich těl. Denně ho přijímáme z okolního vzduchu při dýchání (vzduch obsahuje 21 % kyslíku; pokud bychom záměrně vdechovali po velmi dlouhou dobu například 100% směs kyslíku, došlo by po několika dnech k těžkému poškození plic) a tkáně ho používají pro tvorbu energie potřebné pro život buněk. Jsme na něm životně závislí a do několika minut bez něj umíráme. Bohužel při mnoha chemických reakcích probíhajících v těle vznikají z kyslíku i toxické kyslíkaté sloučeniny, tzv. kyslíkové radikály. Mezi ně lze zařadit hydroxylový radikál a superoxid. Radikály ochotně vznikají i z jiné agresivní kyslíkové sloučeniny vznikající v našem těle, peroxidu vodíku (který sám o sobě radikálem není). Zbývá jen dodat, že obrovské množství kyslíkových radikálů vzniká v našem těle při kouření.
Antistresový polštář je vtipný a bláznivý polštář vhodný pro každého pracujícího člověka, který si potřebuje ulevit a snížit stres. Na polštáři je vyobrazen terčík, do něhož se může obdarovaná osoba trefovat svou hlavou. Polštář je zepředu bílý a zezadu černý. Tento vtipný snižovač stresu je originálním a netradičním dárkem opravdu pro každého. Takto vypadá antistresový polštář.
Tak jako mnoho jiných událostí v našem těle je i délka těhotenství řízena určitými vnitřními hodinami. Načasování porodu je řízeno placentou a látkami, které uvolňuje. Pokud je žena v první trimestru pod nátlakem, tedy vystavena stresu, začnou tyto hodiny tikat o něco rychleji a miminko přijde na svět o něco dříve. Hormonální změny, ke kterým dochází během druhého a třetího trimestru, naopak zvyšují odolnost ženy vzhledem ke stresu (a to tím výrazněji, čím více se blíží datum porodu). Z placenty se totiž uvolňují látky (hormony a peptidy), které napomáhají snižovat stres budoucí maminky proto, aby se látky, které tělo samo tvoří jako obranu proti stresu (nebo jeho důsledek), nedostaly krevním řečištěm i do těla miminka. Pokud se tedy pomocí hormonů podaří snížit stres, podaří se snížit i objem těchto látek. Je důležité stres v těhotenství co nejvíce odbourat. I když vás vaše tělo částečně před stresem chrání (příroda ví, co dělá, když to tak zařídila), nezapomeňte, že i přesto může stres ve vašem životě znamenat předčasné narození miminka.
První pomoc:
Myslete na své miminko tím, že budete myslet na sebe a na svoji pohodu.
Naučte se a používejte nějaké relaxační techniky (ta nejjednodušší je hluboké vědomé dýchání v klidném prostředí).
Nejlépe každý den si udělejte čas pro sebe a odpočiňte si.
Nechejte svého partnera, aby si uvědomil, jak je strašně důležité, abyste byla spokojená. Docilte toho, aby s vámi odpočíval, mazlil se a vůbec si zpříjemňujte poslední chvíle, kdy jste ještě sami.
Nic není tak důležité, abyste se tím nechala stresovat, a žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří.
Jaký je vliv dědičnosti a stresu na rozvoj a průběh deprese
Asi třetina nemocných s depresí má v příbuzenstvu také někoho s depresivní poruchou. Předpokládáme proto, že jde o výskyt vrozené poruchy funkce neurotransmiterů v mozku. Neznamená to však, že by všichni, kteří mají depresivní nemocné v příbuzenstvu, onemocněli také depresí. Ke vzniku depresivní epizody je nutná souhra vrozené dispozice a aktuálního stresu. Biologicky podmíněná vrozená dispozice způsobuje příliš vysokou nebo příliš nízkou produkci neurotransmiterů v mozku, což při překročení určité hranice může vést k rozvoji deprese. Po většinu času tyto vrozené dispozice „spí“, pokud však dojde k jejich aktivaci vlivem aktuálního stresu, vzniknou v konečném důsledku příznaky depresivního onemocnění. Pokud jsou vrozené dispozice u určité osoby příliš výrazné, vede i minimální (běžný) stres ke vzniku epizody deprese. Pokud jsou vrozené dispozice nižší, je nutná větší míra vyvolávajícího stresu.
