Sacharidy, karbohydráty, uhlohydráty, cukry, to všechno jsou pro vás možné známé názvy pro tuto základní složku. Pojďme si tedy vysvětlit základní funkce a na druhé straně úskalí těchto živin. Sacharidyjsou malé molekuly, které jsou seskupeny po jedné molekule, takzvané jednoduché cukry (monosacharidy), dvou molekulách, takzvané disacharidy, anebo ve více molekulách, které dohromady tvoří složené cukry (polysacharidy). A všechny tyto životně důležité molekuly jsou v různém množství a různém složení obsaženy v potravinách, které konzumujeme. Podle složení sacharidů je nám jasné, že každou kombinaci těchto sacharidových molekul bude tělo trávit trošku jinak.
Sacharidy, též glycidy, zastarale uhlovodany nebo karbohydráty, jsou organické sloučeniny patřící do skupiny polyhydroxyderivátů karbonylových sloučenin (aldehydů nebo ketonů). Mnohé ze sacharidů jsou významné přírodní látky, řada dalších byla připravena synteticky. Nízkomolekulární sacharidy vyznačující se více či méně sladkou chutí se nazývají cukry.
Sacharidy se dělí na:
monosacharidy
oligosacharidy
polysacharidy
komplexní sacharidy
Sacharidy, které mají sladkou chuť, se nazývají cukry. Jedná se o glukózu (hroznový cukr), fruktózu (ovocný cukr) a galaktózu. Jsou to jednoduché cukry, které jsou organismem vstřebávány. Sladkou chuť mají také disacharidy, mezi něž řadíme sacharózu (řepný cukr), mléčný cukr (laktózu) a sladový cukr (maltózu). Glukóza a fruktóza jsou ve velkém množství obsaženy v ovoci, v medu, ve vínech, zelenině a v luštěninách. Glukóza i fruktóza se podílejí se na tvorbě zubního kazu.
Komplexní sacharidy naše tělo získává z obilovin, luštěnin, brambor, ze zeleniny a ovoce. Polysacharidy dále dělíme na využitelné (stravitelné), které tělo využívá jako zdroj energie, a nevyužitelné polysacharidy, což je velice důležitá vláknina.
Doporučené množství sacharidů v potravinách člověka představuje 55–60 % celkového energetického příjmu. To je přibližně 270–350 (a více) gramů denně, v závislosti na celkové dávce energie.
V naší poradně s názvem ŠPALDOVÁ MOUKA - JE VHODNA NA DIETU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Je špaldová mouka vhodná na redukční dietu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mouka špalda obsahuje stejné množství sacharidů, jako mouka klasická z pšenice. Sacharidyjsou nositelem energie a teprve jejich omezení má redukční účinky. Méně sacharidů v potravě = méně energie = hubnutí. Mouka špalda má ale jednu výhodu oproti klasické pšeničné mouce, a to, že se v těle rozkládá pomaleji a vydrží tak zásobovat tělo energií po delší dobu, a proto je z tohoto pohledu při redukční dietě lepší než mouka pšeničná.
Kořenová zelenina je na cukry vyloženě bohatá. V průměru 100 gramů poskytuje asi 4 gramy cukru. Ale ani takové chilli papričky nejsou bez viny. Raději je vyměňte za červené a žluté papriky, které mají o polovinu množství cukru méně, přestože jsou sladší. Pozor si dejte i na obyčejnou cibuli. Jeden průměrný kus může ukrývat až 5 gramů cukru. Také rajčata jsou nabitá sacharidy. Naštěstí u zeleniny platí jednoduché pravidlo: co je zelené nebo bílé, má málo cukrů.
V naší poradně s názvem BOJ S CUKROVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Mám cukrovku 2typu 8roku.Posledni rok ji mám hodně nestabilní.Picham si inzulín Humulin R a noční Lantus.Utoho nočního mám pocit že mě moc nepomáhá.Mam někdy ráno 17mol.Snazim se to paní doktorce vysvětlit,ale spíš mě to zvisila.Je to stejný.Snazim se večer málo večeřet.Nepomahato.Zeli kyseli,taky nic moc.Treba ho jim malé množství.Timto vás prosím o radu,pomoc.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšenou ranní glykemii můžete zkusit snížit jedním malým jídlem před spaním. Právě dlouhodobé několikahodinové hladovění během noci často zvyšuje hodnotu krevního cukru po probuzení. No a co je nejlepší jídlo před spaním? Správné jídlo před spaním by mělo obsahovat složené sacharidy, bílkoviny a jen málo tuku.
Komplexní sacharidy, jako jsou celá zrna, ovoce a zelenina, vám poskytnou stálý zdroj energie při usnutí.
Bílkoviny s malým množstvím tuku vám pomůžou udržet vydatný spánek po celou noc a udrží stabilní krevní cukr.
Tyto kombinace však mohou mít i další výhody.
Některé důkazy naznačují, že jídlo bohaté na uhlohydráty s vysokým glykemickým indexem před spaním můžou pomoci usnout. Je to proto, že sacharidy mohou zlepšit transport aminokyseliny tryptofanu, který může být přeměněn na neurotransmitery, které pak pomáhají navodit spánek. Stejný účinek může platit i pro potraviny bohaté na tryptofan, jako je mléko, ryba, drůbež nebo červené maso.
Některé důkazy také naznačují, že jídlo bohaté na tuk může zlepšit kvalitu spánku.
Tipy na noční občerstvení:
- jablko s arašídovým máslem,
- celozrnné sušenky a plátek krůtího masa,
- kombinace sýrů a hroznů.
Uhlohydráty přestavují sloučeninu uhlíku, vodíku a kyslíku, tedy prvků, které mají za úkol zásobovat organismus energií. Také jsou důležité pro správné fungování imunitního systému. Nejlepším zdrojem uhlohydrátů je ovoce, zelenina a celozrnné potraviny.
Sacharidy (občas jim někdo také říká glycidy, uhlohydráty, uhlovodany) se skládají vždy z uhlíku, vodíku a kyslíku. Sacharidyjsou pro náš organismus největším dodavatelem energie. Z jednoho gramu sacharidů tělo přijme 17 kJ (nebo také 4 kcal), z celkového denního příjmu energie by měly sacharidy tvořit okolo 55 %.
V naší poradně s názvem PANGAMIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobryden mel bych dotaz jak hodne se da na pivních kvasnicich pribrat dekuji za odpoved Tomáš
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tablety pivních kvasnic pouze podporují chuť k jídlu. Takže po těchto tabletách nepřiberete. Přiberete po jídle, na které díky nim budete mít větší chuť. Dalším prostředkem na podporu chuti k jídlu je například sušený kořen pampelišky. Důležité pro nabírání je dostatečně bohatý jídelníček na bílkoviny a sacharidy. Bílkoviny je třeba jist i před spaním, protože tělo roste - nabírá, když spíme.
Sacharidy můžeme dále rozlišit podle toho, zda mají rostlinný či živočišný původ. Rostlinnými zdroji sacharidů je především ovoce (fruktóza), brambory a obiloviny (škrob). Z živočišných zdrojů je třeba jmenovat maso nebo játra (glykogen), mléko a mléčné výrobky (laktóza). Nevýhodou zůstává, že s příjmem sacharidů je spojen i příjem cholesterolů a tuků.
Cukr, sladkosti a zejména čokoláda krátkodobě zlepšují náladu a právě tento pocit může vznikat jako jakási závislost. Konzumace sladkostí nám na chvíli pomůže zlepšit náladu a zbavit se chuti na sladké. Bohužel za nějakou dobu se může dostavit pocit slabosti a opětovné chuti na sladké. Je to dáno tím, že sladké potraviny mají vysoký glykemický index a člověk je se svým krevním cukrem jako na houpačce. Což souvisí se vznikem cukrovky.
V naší poradně s názvem DIETA POLE MAČINGOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Pro diabetiky prvního stupně se dieta od Mačingové může použít jen pod dohledem diabetologa, který stanovuje dávkování inzulínu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina .
Děkuji za rychlou odpověď. Zkusím ji, častým měřením glykemie zjistím v jakých hodnotách se pohybují, v případě potřeby si upravím dávky inzulínu (můžu kombinovat 2 jednotky přidat nebo snížit bez lékaře), nebo přidám sacharidy. Jako diabetik stále bojují s nadváhou, mám upravený jídelníček na 160 sacharidů denně, cvičení 3x v týdnu a každodenní chůze, stále se váha ne hýbe dolů. Martina
100 x množství sacharidů v gramech povolené k jídlu / množství sacharidů ve 100 gramech příslušné potraviny = množství potraviny, které můžete k danému jídlu sníst (v gramech)
Pokud budete kombinovat tradiční přílohu (například brambory) se zeleninou, pak je potřeba počítat sacharidy i ve sladší zelenině a tomu přizpůsobit velikost porce brambor.
Příklad přepočtu: K obědu máte kuřecí maso s rýží a listový salát. Sacharidy, které je nutné počítat, jsou v tomto případě obsaženy pouze v rýži. Ve 100 g vařené rýže je 28 g sacharidů a k obědu by neměl příjem sacharidů překročit 50 g, tedy 50 x 100 : 28 = maximum 180 g vařené rýže. Příznivější vliv na glykemii má hnědá (celozrnná) rýže. Když bude glykemie hodinu po jídle i přesto vyšší, je potřeba příště množství rýže snížit a nahradit zeleninou (čerstvou, dušenou či pečenou).
Pokud se chcete vyhnout přepočítávání obsahu sacharidů, pořiďte si nutriční váhu. Po zadání kódu potraviny se na displeji objeví přesný obsah sacharidů v odvažované porci.
V naší poradně s názvem LNĚNÝ OLEJ A TVAROH DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatka.
Dobrý den-užívám olej,tvaroh a ln.semínko už měsíc a mám pocit že se mi zhoršily kožní problemy(asi lupenka na loktech a kotnících- nikdy jsem nekonzumovala tak pravidelně a často tvaroh,olej... Nevím jestli je to následný projev tohoto užívání nebo mám zastavit toto užívání. dík Svatka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšená obměna kůže, která vypadá jako lupenka, může souviset s vyšším příjmem bílkovin, které jsouobsaženy v tvarohu. Zkuste na měsíc vysadit a pak znovu začněte s poloviční intenzitou než máte nyní.
Glykemický index zjednodušeně vyjadřuje rychlost, za jakou se sacharidy obsažené v přijímané potravě přemění v trávicím traktu na glukózu a ta se dostane do krevního oběhu. Vyjádření glykemického indexu je relativní, protože index hodnoty 100 má právě glukóza. Nejedná se ale o hodnotu nejvyšší. Existuje spousta potravin s větším glykemickým indexem než 100. Čím rychleji dokáže potravina zvýšit hladinu glukózy v krvi, tím má potravina vyšší glykemický index. Nejvyšších hodnot dosahují jednoduché sacharidy, nejnižších komplexní sacharidy. Glykemický index v potravině je ovlivněn mnoha faktory, jako je třeba množství vlákniny, obsah tuků, kyselin, sacharózy nebo technické zpracování.
V naší poradně s názvem ALAVIS PRO LIDI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Prosím je možné použít Alavis pro lidi ,u Bechtěrevovy choroby?Nebo doporučíte něco jiného?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Glukosamin a chondroitin, které jsouobsaženy mimo jiné i v Alavisu, jsou vhodné pro každého, protože stravovací návyky v mnoha případech nepřinášejí lidskému tělu tyto potřebné látky v potřebném množství. Budou tedy prospěšné i pro pacienta s Bechtěrevovou chorobou, ale nijak zvlášť ji nevyléčí. Běchtěrevova choroba, respektive její léčba, vyžaduje cílený a soustavný pohyb protahováním a rehabilitačním cvičením.
Ve výživě dospělého člověka by měly na 1 g bílkovin a 1 g tuku připadat 4 g sacharidů. Stravitelné polysacharidy by měly tvořit většinu sacharidů. Denní příjem vlákniny by měl u dospělého člověka představovat 25–35 gramů.
Obsah cukru v běžných porcích některých potravin:
5g kostka cukru – 5 g
250 ml nápoje Coca-cola – minimálně 12 g
50 g mléčné čokolády – 29 g
200 g švestek – 31 g
Kávová lžička cukru (asi 5 g) dodává organismu energii 83 kJ.
Při nedostatku sacharidů v jídelníčku dochází k odbourávání tukových zásob, čehož využívají některé redukční diety. Bohužel při těchto dietách často dochází i k úbytku svalové hmoty a negativnímu ovlivnění psychiky. Naopak při nadbytku sacharidů v jídelníčku dochází k hromadění energie do tukových zásob, a to i tehdy, je-li tuku ve stravě poměrně málo. Vysoká konzumace sacharózy má za následek zvýšený výskyt zubního kazu, výskyt obezity a zhoršení průběhu cukrovky.
Nevhodné potraviny: slazené nápoje, sladkosti, zmrzliny, lihoviny, sladké likéry, sušenky a oplatky, tedy potraviny s vysokou energetickou hodnotou a malým, respektive žádným přínosem pro zdraví.
V naší poradně s názvem OKURKOVÁ MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Okurková mast v sobě přináší blahodárné účinky na podrážděnou kůži. Například při spálené kůži od sluníčka, nebo při ekzémech. Okurka totiž předává do masti své obranné látky, které jsou nejvíce obsaženy ve spodní části okurkové slupky a pak také v dužině a v okurkové šťávě. Jak se domácí okurková mast vyrábí, je uvedeno zde: www.zdravi-lecba.cz/…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hlavní jídla i svačiny by měly být založeny na potravinách bohatých na sacharidy s preferencí nízkého obsahu tuku tak, aby byly hlavním zdrojem energie sacharidy, nikoliv tuky. Následující potraviny by měly na talíři nebo v jídelníčku zabírat minimálně polovinu místa:
celozrnné pečivo a cereálie
rýže, těstoviny a jiné obiloviny
čerstvé ovoce, džusy, sušené ovoce, dušené nebo kompotované ovoce
Za součást celkového příjmu sacharidů je třeba považovat také cukr a sladké potraviny (marmeláda, med, sladkosti, sirupy). Jsou vhodné zejména při vysokoenergetické dietě a při potřebě sacharidů před, během a po výkonu.
Vhodným zdrojem energie ve specifických situacích a při dietě s velmi vysokým obsahem sacharidů jsou nápoje bohaté na sacharidy (tedy ovocné džusy, nealkoholické nápoje, ovocné a mléčné koktejly). Do této skupiny patří mnoho doplňků stravy speciálně připravených pro sportovce, jako jsou sportovní nápoje, energetické gely a tekutá jídla.
V naší poradně s názvem CO OBSAHUJE NEJVIC KALCIA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pita.
Že Mák má tolik?????!,to je divné asi překlep ne??
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je to tak. Mák je skutečně bohatý na obsah vápníku. Přesné vyjádření průměrného obsahu vápníku na 100 gramů semen máku je 1438 mg. Dále uvádím kompletní přehled nutričních hodnot ve 100 gramech makových semen.
Kalorie (kcal) 524
Tuky 42 g
Nasycené mastné kyseliny 4,5 g
Polynenasycené mastné kyseliny 29 g
Mononenasycené mastné kyseliny 6 g
Trans-nenasycené mastné kyseliny 0 g
Cholesterol 0 mg
Sodík 26 mg
Draslík 719 mg Sacharidy 28 g
Vláknina 20 g
Cukr 3 g
Bílkoviny 18 g
Vitamín A 0 IU
Vitamín C 1 mg
Vápník 1 438 mg
Železo 9,8 mg
Vitamín D 0 IU
Vitamín B6 0,2 mg
Vitamín B12 0 µg
Hořčík 347 mg
Sacharidyjsou pro lidský organismus pohotovostním zdrojem energie. Jejich výhodou je velká rychlost uvolňování energie oproti tukům a bílkovinám. Sacharidy vznikají v přírodě v buňkách rostlin z oxidu uhličitého a vody za přítomnosti světelné energie – fotosyntézou.
Energetická hodnota 1 g sacharidů je 17 kJ (4 kcal).
Z hlediska rychlosti vstřebávání sacharidů do našeho organismu rozdělujeme zjednodušeně sacharidy na rychlé a pomalé. Rychlé (jednoduché) sacharidy se rychle dostávají do krevního oběhu a výrazným způsobem ovlivňují hladinu glukózy v krvi. Glukóza je nejdůležitější jednoduchý sacharid, který je základním zdrojem energie pro všechny buňky lidského těla. Organismus udržuje hladinu glukózy v krvi v určitém rozmezí působením hormonů. Zejména náš mozek je závislý na glukóze v krvi, protože nemá žádné zásobní rezervy sacharidů, jako mají například svaly. Pomalé (složené) sacharidy se dostávají do krevního oběhu mnohem pomaleji, protože jsou tvořeny dlouhými řetězci jednoduchých sacharidů, které se musejí nejdříve postupně rozštěpit na jednoduché sacharidy. Mezi složené sacharidy se řadí také vláknina, která je nestravitelná a je vyloučena z organismu v nezměněné formě. Vláknina se dělí na rozpustnou a nerozpustnou.
Rozpustná vláknina (pektin, inulin a jiné) například snižuje hladinu cholesterolu a zpomaluje vstřebávání glukózy.
Nerozpustná vláknina (především celulóza) zvětšuje objem stolice, tím zkracuje její čas v tlustém střevě, a má i čisticí funkci ve střevě.
Potraviny obsahující různé poměry jednoduchých a složených sacharidů tak ovlivňují hladinu glukózy v krvi jinou rychlostí. Tuto rychlost nám udává glykemický index potravin. Čím vyšší je glykemický index potraviny, tím rychleji stoupne hladina glukózy v krvi.
Množství sacharidů přijatých v potravě by se mělo pohybovat okolo 50–60 % celkového energetického příjmu. Stravitelných sacharidů bychom měli přijmout okolo 4 gramů na kilogram tělesné hmotnosti za den. U sportovců jsou nároky organismu na sacharidy větší (až dvojnásobné). Vlákniny bychom měli ve stravě přijmout kolem 20–30 g za den.
Jednoduché sacharidyjsouobsaženy hlavně v ovoci, medu a v některých druzích zeleniny. Nejvýznamnějším konzumovaným jednoduchým sacharidem je sacharóza (běžný cukr), která se vyrábí v cukrovarech z cukrové třtiny. Je to koncentrovaný zdroj energie, který neobsahuje žádné výživově hodnotné látky. Proto se říká, že cukrářské výrobky obsahují „prázdné kalorie“, a měli bychom je konzumovat s rozvahou.
Hlavním zdrojem složených sacharidů jsou obiloviny, luštěniny, brambory, ovoce a zelenina.
Hladinu krevního cukru reguluje slinivka břišní pomocí hormonu inzulínu. Jednoduché sacharidy s vysokým GI (glykemický index) se po konzumaci velmi rychle vstřebají a zvýší tak hladinu krevního cukru. Na to slinivka reaguje vyloučením zvýšeného množství inzulínu, který má za úkol srazit krevní cukr na normální fyziologickou hladinu. A protože v daný okamžik je toho cukru opravdu hodně, tak jej inzulín přesunuje, kam se dá: část přetransformuje na zásobní glykogen, ale většinu dá do tukových buněk. Z tohoto hlediska můžeme považovat jednoduché cukry za jeden z hlavních příčin nadváhy. Zvlášť odpoledne a večer si na jednoduché sacharidy dávejte pozor. Určitě je dobré si zapamatovat, že z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Druhou skupinou sacharidů jsou složité/složené sacharidy (disacharidy, oligosacharidy, polysacharidy). Jedná se o pospojované řetězce jednoduchých cukrů, které se musí po přijetí v těle dále štěpit. Do organismu se tudíž dostává cukr postupně a rovnoměrně, a proto i glykemický index je nízký. Komplexní sacharidy by měly tvořit základ jídelníčku.
Rýže obsahuje velké množství sacharidů – mezi 80 až 98 g na 100 g, přesné množství záleží na vybraném druhu rýže.
Brambory jsou bohaté na sacharidy, minerály, vitamíny a enzymy. Obsah škrobů na 100 g je ale nižší než u rýže. Brambory se dají upravit na mnoho způsobů, takže vhodně zpestří váš jídelníček.
Těstoviny jsou méně vhodnou potravinou, přesto často používanou. Těstoviny jsou vyrobené z pšeničné mouky, což snižuje jejich výživovou hodnotu. Často se po těstovinách spíše tloustne. Naopak rýže a brambory obsahují kvalitní škroby.
Ovesné vločky patří k základním potravinám. Obsah sacharidů v nich je vysoký. Ovesné vločky na 100 g obsahují kolem 60 až 70 g sacharidů. Ovesná kaše po ránu zasytí a je velice výživná.
Corn flakes obsahují kukuřičný škrob, který také není nejvýživnější. Ovesné vločky jsou ke snídani vhodnější.
Ovoce je výborným zdrojem sacharidů, především glukózy, která je tělem ihned využitelná. Jiný druh sacharidů, než je glukóza, nedokáže tělo ihned využít. Navíc ovoce obsahuje vysoký podíl vitamínů, minerálů, enzymů, vlákniny, vody a také velice důležitou sluneční energii.
Glykemický index potravin (GI) vyjadřuje, jak rychle po konzumaci sacharidové potraviny (= potravina s obsahem škrobů nebo cukrů) stoupne hladina cukru (glukózy) v krvi. Čím je GI potraviny vyšší, tím více a rychleji stoupá po snědení této potraviny hladina glukózy v krvi. Po potravinách s vysokým GI (nad 70) máme dříve hlad, zvyšuje se riziko vzniku nadváhy a cukrovky. Vysoký GI mají hlavně potraviny s takzvanými „rafinovanými sacharidy“: bílé a sladké pečivo, loupaná rýže, pufované obilniny a většina sladkostí. Nižší GI mají potraviny, ze kterých se škroby a cukry vstřebávají pomaleji – luštěniny, ovoce a zelenina, celozrnné obilniny, ořechy a semena, mléčné výrobky.
Jednoduché sacharidyjsou například v ovoci, medu a všude tam, kde se přidávají klasické potravinářské cukry jako zdroje sladké chuti. I proto se říká, že kdo bere hubnutí zdravě a vážně, měl by omezit právě sladkosti s vysokým obsahem jednoduchých cukrů. Ty sice dodávají tělu rychlý zdroj energie, ale ta i rychle vyprchá a následuje po ní hlad, což má souvislost s následným nadměrným přejídáním se po sladkém.
Složené sacharidyjsou důležitým zdrojem energie pro tělo a mají velmi důležitý význam i kvůli obsahu vlákniny. Vstřebávají se déle než jednoduché, a proto i více člověka zasytí. Obsahují je některé potraviny, najít je můžeme například v chlebu, rýži, těstovinách, ale například i cereálie.
Z hlediska výživy jsou tedy nevhodné jednoduché a rafinované cukry, které se sice rychle dostanou do krve a člověk díky tomu získá okamžitou energii, ale na druhou stranu zvyšují hladinu inzulinu v krvi a způsobí následné nedostatečné využívání glukózy, glukogenu a také tuků. Navíc například diabetici si musí právě proto hlídat jednoduché cukry v potravinách a sledovat sacharidové jednotky (na což existuje i speciální tabulka), protože potřebují mít přiměřený příjem sacharidů.
Nejvíce musí být omezeny takzvané prázdné sacharidy, jako například čokolády, bonbony a sladkosti. Sacharidy s nízkým glykemickým indexem jsou pro tělo pozitivní, například ty v ovoci, takže tyto omezovat netřeba. Naopak sacharidy s vysokým glykemickým indexem se vyplatí při jídle vyloučit, a to i v případě, že nemáte nadváhu, protože tyto cukry způsobují více chorob.
Strava jako taková by měla být vyvážená, a to i se zaměřením na tuky, přičemž na den byste měli mít všechny složky potravy rovnoměrně rozložené. V rámci zdravé výživy a při hubnutí je důležitý vyvážený poměr tak, aby sacharidy a bílkoviny byly do těla dodávány dostatečně, ale zároveň aby šlo o přísun v takové formě, který bude využitelný pro organismus bez jeho nadbytečného ukládání. To kromě přibírání na váze přináší s sebou i zdravotní problémy. Pokud hubnete, vynechejte tedy z jídelníčku typická nezdravá sacharidová jídla, jako například již zmíněné sladkosti.
Co se týče příjmu sacharidů na noc, může být jejich konzumace vhodná, avšak taková „sacharidová večeře“ nesmí být později než 3 hodiny před spaním. Po konzumaci sacharidů totiž dochází ke zvýšení hladiny cukru a inzulinu v krvi a pro zdravou noční regeneraci těla je třeba, aby se tyto hodnoty opět vrátily do normálu. Na noc jsou pak vhodnější rychlejší sacharidy, jako například rýže, brambory nebo těstoviny než celozrnné sacharidy s vysokým obsahem vlákniny.
Obsah sacharidů v potravinách:
ananas – podíl sacharidů na 100 gramů: 10,1 g
banány – podíl sacharidů na 100 gramů: 23 g
meloun – podíl sacharidů na 100 gramů: 5 g
paprika – podíl sacharidů na 100 gramů: 5,2 g
rajčata – podíl sacharidů na 100 gramů: 4,4 g
bílý rohlík nebo bageta – podíl sacharidů na 100 gramů: 55 g
chléb – podíl sacharidů na 100 gramů: 44–48 g
knedlík – podíl sacharidů na 100 gramů: 37–51 g
rýže – podíl sacharidů na 100 gramů: 28 g
vaječné těstoviny – podíl sacharidů na 100 gramů: 28 g
