Vrbovku používali lidé již v dávných dobách a byla hojně využívaná nejen v kuchyni, ale i v léčitelství, postupem času se však na ni zapomnělo. Za znovuobjevení této byliny vděčíme známé rakouské bylinářce Marii Treben. Doporučovala ji především na nezhoubná zbytnění prostaty a prostatitidy (záněty). Dále také na potíže močových cest a močového měchýře.
Pěstování
Vrbovkamalokvětá se vyskytuje téměř po celé Evropě, najdeme ji ovšem i v severní Africe a Asii. Roste především ve vlhčích oblastech, nejčastěji v okolí vod. Existuje hned několik různých druhů vrbovek, z nichž pozitivní účinky na zdraví má nejen vrbovkamalokvětá, ale též vrbovka růžová (Epilobium roseum), vrbovka horská (Epilobium montanum), vrbovka kopinatá (Epiloblum lanceolatum), vrbovka tmavá (Epilobium obscurum), vrbovka chlumní (Epilobium collinum), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), vrbovka drchničkolistá (Epiloblum anagallidifolium), vrbka Fleischerova (Chamerion fleischeri).
Vrbovkamalokvětá je vytrvalá bylina, která dosahuje výšky kolem 1 metru (v průměru má však 30-80 cm na výšku). Lodyha je vzpřímená, hustě pokrytá jemnými chloupky zvláště ve spodní části rostliny. Listy vrbovky jsou protistojné, bez řapíku, kopinaté a mírně zubaté, u báze jsou mírně zakulacené, 5-10 centimetrů dlouhé. Květy vrbovky malokvěté jsou malé, barvou načervenalé, bledě růžové až téměř bílé, 6-8 mm široké se 4 květními lístky, 8 tyčinkami a 4 lalůčkatými bliznami. Kvete od června do srpna. Oboupohlavné květy vrbovky se buď samoopylují, nebo jsou opyleny pomocí hmyzu. Plodem vrbovky je zhruba 8centimetrová tobolka, která obsahuje velmi malá (asi 1 mm) černá semínka s jemnými bílými vlákny (česky chmýr), s jejichž pomocí se může pohybovat ve vzduchu.
Vrbovkamalokvětá preferuje spíše zastíněná stanoviště s dostatečnou vlhkostí. Upřednostňuje močály, rumiště, bažiny, mokřady, vlhké louky a úbočí lesů, lesních pasek a náspů. Má ráda kamenité půdy s vysokým obsahem dusíku. Na území České republiky se hojně vyskytuje takřka všude, nejvíce však v podhorských oblastech.
Pěstování doma ze semínek je nenáročné. Přímý výsev nebo přesazení vrbovky malokvěté se většinou provádí během května. K optimálnímu růstu vrbovky je vhodnější vlhké stanoviště, půda by měla být spíše hlinitá, těžká. Ke sběru listů by mělo docházet před nebo během kvetení vrbovky, tedy v mezidobí od června do září. Semena lze snadno předpěstovat doma. Při sběru je vhodné se soustředit pouze na horní část natě, aby rostlina mohla dále růst, prosperovat a tvořit semena. Pokud je vrbovka utržena v polovině (může se totiž sbírat celá, stonek, listy nebo květy), vytvoří se na rostlině boční výhonky. Sběr by měl probíhat co nejšetrněji, jelikož vrbovkamalokvětá může ještě několikrát znovu dorůst. Pokud zůstane kořenový systém nepoškozen, může další rok znovu vyrašit.
V naší poradně s názvem ČAJ VRBOVKA MALOKVĚTÁ NA WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Rutkovská.
prosím o sdělění jestli můžu pít čaj z vrbovky malokvěté, když užívám Warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Výtažky z této rostliny byly tradičně používány při onemocněních prostaty, močového měchýře a ledvin, kde se využívá antioxidační a protizánětlivý účinek. Bylina Epilobium parviflorum (vrbovkamalokvětá) byla předepisována vnitřně jako čaj v tradiční rakouské medicíně pro léčbu poruch prostaty, ledvin a močových cest. V laboratorním prostředí (in vitro) bylo prokázáno, že extrakty z této rostliny omezují množení buněk lidské prostaty. Neexistuje dostatek důkazů o vlivu vrbovky malokvěté na účinky Warfarinu a proto by mělo být její používání prováděno s opatrností, ve smyslu častějších kontrol aktuální srážlivosti krve během jejího užívání.
Vrbovkamalokvětá (Epilobium parviflorum) je léčivá bylinka s vysokým obsahem biologicky aktivních látek (kaempferol, quercetin, myricetin, lektiny a sitosteroly). Aktivní látky vrbovky malokvěté příznivě ovlivňují činnost prostaty a řeší stavy, kdy se prostata projevuje bolestivostí, nutkáním k močení či drobným únikem moči. Vrbovkamalokvětá působí rovněž protizánětlivě, protiedematózně a antimikrobiálně. Je velmi účinná při čištění krve, proto se využívá jako vhodný doplněk při dietě nebo k celkové očistě organismu. Další užití vrbovky je možné při onemocněních ledvin a močového měchýře. Vrbovka upravuje pružnost močového měchýře a je účinná proti jeho otokům. Při zevním použití urychluje hojení ran. Uplatňuje se při zánětu prostaty, při chronickém prostatismu a při stařeckém nezhoubném zbytnění prostaty. Používá se i při zhoubných nádorech prostaty. Příznivě působí na zánětlivé poruchy ledvin a močových cest. Může se používat při kožních chorobách a některých endokrinních poruchách v čajích konzumovaných k "čištění" krve. Vrbovek je několik druhů. Obecně řečeno mají všechny přibližně stejné účinky. Vrbovka velkokvětá neexistuje.
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ BYLINKOVÁ PORADNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Červenková.
Dobrý den!
Chci se zeptat, zda je vhodné užívat v těhotenství čaj z kozlíku lékařského, případně jakou jinou bylinku lze využít? Předem děkuji za odpověď!
Ludmila Červenková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bretislav Mazac.
Mam nemocne ledviny-uzivam vrbovku malokvetnou.Jak dlouho ji uzivat s prestavkami.Vadi vrbovce ,kdyz projde mrazem.Je mi 60 let a vrbovka mi velice pomaha.Jsou i jine byliny na ledviny.Dekuji .
Účinné látky vrbovky malokvěté příznivě ovlivňují činnost prostaty, což bylo potvrzeno i laboratorními studiemi v případě koncentrovaného a čištěného roztoku aplikovaného přímo na zmíněnou tkáň. V lidovém léčitelství má vrbovka schopnost řešit bolestivost při močení, časté nutkání k močení, drobné úniky moči nebo pomáhá zmírnit závažnější inkontinence. Lidoví léčitelé sahají po vrbovce při chorobách ledvin, zánětech močového měchýře a různých onemocněních prostaty, zvláště využívají jejího ochranného působení při benigní hyperplazii prostaty (zbytnění prostaty). Ohledně zánětů urologického traktu se doporučují bylinné směsi obsahující rovněž medvědici lékařskou (v ČR je bohužel sběr volně rostoucího keříku zakázán, jedná se o chráněnou rostlinu), brusinku, zlatobýl, truskavec ptačí, blešník, přesličku nebo břízu. Bylinné směsi by měly také upravit pružnost endotelu močové trubice a pomáhat proti vzniku otoků.
Účinné látky vrbovky malokvěté v silné koncentraci vykazují protizánětlivý efekt na určité kmeny bakterií, čímž lze předpokládat "úlevový efekt" při zánětech močových cest. Je prokázané, že účinné látky vrbovky mají antioxidační efekt. Lidová medicína doporučuje vrbovku malokvětou při potřebě pročištění krve, léčitelé ji volí jako vhodný doplněk při dietních opatřeních nebo k celkové očistě organismu (například během jara). Účinné látky v patřičné dávce pomáhají tišit menopauzální projevy u žen (výkyvy nálad nebo pocitů horka/chladna).
Zevně se užívá odvar z vrbovky malokvěté k podpoře hojení mokvavých i suchých nehlubokých ran, vrbovka by totiž měla urychlit proces hojení. V lidovém léčitelství se dočítáme, že je vrbovka vhodná ke zmírnění potíží zažívacího traktu, při krvácení konečníku, menstruačních potížích, poškození sliznice úst nebo proti tvorbě zánětlivých výpotků.
V naší poradně s názvem VRBOVKA ČAJ A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František říha.
ZAHÁJIL JSEM UŽÍVÁNÍ LÉKU WARFARIN, BYL JSEM ZVYKLÝ UŽÍVAT RANNÍ ČAJ Z VRBOVKY JAKO PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ . MOHU TENTO ČAJ UŽÍVAT NADÁLE,ANIŽ BY VZNIKL PROBLÉM S WARFARINEM ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle dosavadních zjištění není známa žádná interakce mezi Warfarinem a vrbovkou.
Vrbovkamalokvětá (Epilobium parviflorum) je léčivá bylina tradičně využívaná v lidovém i moderním bylinkářství. Největší pozornost si získala díky svým účinkům na prostatickou tkáň, močové cesty a hormonální systém. Obsahuje flavonoidy, fytosteroly, třísloviny a antioxidanty, které se podílejí na jejím biologickém působení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto: Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Při správném a pravidelném užívání se dlouhodobé účinky vrbovky malokvěté projevují postupně. Nejde o rychlý „lékový“ efekt, ale o pozvolné ovlivnění zánětlivých a hormonálních procesů.
Vliv na prostatu
Nejčastějším důvodem, proč je vrbovkamalokvětá užívána dlouhodobě, jsou potíže s prostatou. Studie i zkušenosti pacientů ukazují, že bylina může:
zmírňovat zánět prostaty,
přispívat ke snížení tlaku na močovou trubici,
zlepšovat proud moči a četnost nočního močení.
Hormonální rovnováha
Vrbovkamalokvětá ovlivňuje metabolismus testosteronu a estrogenu, což vysvětluje její účinnost nejen u mužů, ale i u žen. Při dlouhodobém užívání může přispět ke stabilizaci hormonální hladiny, zejména v období andropauzy nebo menopauzy.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ľubica Bartošová.
Prečítala som si info o tejto bylinke- Rýmovníku, vďaka za cenné informácie a rady k použitiu tejto "zázračnej" a nenápadnej bylinky. Máme ju aj doma, pestujeme v črepníku a varíme z neho čaj. teraz , keď som sa dozvedela viac informácií o ďalších liečebných účinkoch Rýmovníka- ho využijem aj na iné liečebné účely.
Odporúčam túto bylinku, ktorá aj príjemne vonia, k pestovaniu v domácnostiach.
Želám všetkým "bylinkárom" a pestovateľom veľa radosti pri pestovaní a zbere liečivých rastlín- prospešných pre zdravie!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Doporučuje se asi 1 vrchovatá lžička (cca 5 g) sušené natě vrbovky, která se zalije 250 ml vařící vody a nechá se 10 až 15 minut luhovat. Čaj se popíjí po delší dobu, maximálně 2x denně a vždy nejlépe nalačno.
Vrbovkamalokvětá je dostupná i jako tinktura. Používá se jako léčebné kapky a dávkování je 2x 20 kapek denně mezi jídly či nalačno, nejlépe do sklenice vody. Tinktura obsahuje 10% výtažek z natě vrbovky malokvěté ve 40% lihu.
Ve svém příspěvku RECEPT NA NÁPOJ Z ALOE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Babička.
Dobrý den,mám prosbu,potřebovala bych recept na domácí výrobu nápoje z Aloe.Mám metabolický syndrom,to znamená vyský tlak,cukrovku a cholesterol.Slyšela jsem že nápoj z Aloe je úžasný.Děkuji za recept.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Redakce krasojizda.
Dobrý den, domácí výroba nápoju z aloe se obecně nedoporučuje, protože aloe obsahuje také látky, které ve vyšším množství způsobují průjmy, připadně dávení. Těchto látek je aloe prodávaná v obchodech již zbavena. Druhým a důležitějším důvodem je skutečnost, že aloe ztrácí účinné látky již několik hodin po sklizni. Nejdůležitější z nich jsou polysacharidy, které určují biologickou aktivitu aloe vera - jinými slovy její kvalitu. Zachování těchto látek při domácí výrobě je zcela nemožné. Zpracováním doma v hrnci by jste sice měla šťávu z aloe, ale zbavenou všech účinných látek, které jsou organismu prospěšné. Jedním z dalších důvodů je náročnost pěstování aloe, která potřebuje hodně slunce a tepla, jedině tak je schopna nabídnout požadovanou kvalitu. To bohužel v našich podmínkách není možné. Pokud tedy chcete pro sebe udělat něco dobrého, doporučuji zajít do lékárny a pořídit si některý z již hotových výrobků, např. Activ aloe od značky Barnys je nepochybně tím nejlepším, co trh nabízí. Jako jediný výrobek garantuje více než 10% účinných látek ve svém obsahu. Ve srovnání s jinými výrobci, kteří uvádějí max. 5% nebo dokonce neuvádějí nic. Active Aloe je garantovaná kvalita s nejvyšší biologickou aktivitou, více informací o této aloe najdete na https://www.activaloe.cz. To samé se týká i pro aloe mast výroba doma. Účinnou mast z aloe vera si sami svépomocí prostě doma nevyrobíte.
Hezký den, Jana
Pro dlouhodobé užívání je zásadní volba správné formy, která nezatěžuje organismus a umožňuje přesné dávkování.
Vrbovkamalokvětá čaj
Čaj z vrbovky malokvěté je nejčastější a nejšetrnější forma. Užívá se obvykle 1–2× denně. Při dlouhodobém užívání je vhodné střídat období pití a pauzy.
Tinktura z vrbovky malokvěté
Tinktura má koncentrovanější účinek a je vhodná pro osoby, které preferují přesné dávkování. Při dlouhodobém užívání se doporučuje nižší denní dávka a pravidelné přestávky.
Kapsle a extrakty
Standardizované extrakty umožňují stabilní obsah účinných látek, což je výhodné zejména u chronických obtíží. Dlouhodobé užívání by mělo probíhat pod dohledem lékaře nebo lékárníka.
V naší poradně s názvem PUKLICE NA BOBKOVÉM LISTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Koupila jsem si krásný vavřín s tím, že budu sbírat jeho listy. Teď jsem ale zjistila, že má na listech puklice. Nevím, jak se jich mám zbavit, abych mohla listy používat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Puklice jdou zničit těžko, protože jsou chráněny odolným krunýřem, který nedovolí přístup sebesilnějšího jedu. Puklice je možné zničit jen mechanicky a nebo chemickou cestou. Mechanické zničení bude pro váš účel nejlepší řešení. Spočívá v tom, že každou pukličku musíte z listu seškrábnout příborovým nožem. Jestli je vaše rostlina zamořená moc a je veliká, tak si raději namnožte z jejich vrcholků rostliny nové. Na sadebních výhonech 15 cm dlouhých pečlivě očistěte všechny puklice a nechte jen pět posledních listů. Ostatní listy odřezejte. Chemická cesta spočívá v kontaminaci vnitřních tekutin v rostlině, protože to je jediná cesta, jak se k puklicím dostat - otrávit jim mízu, kterou sají. K tomu slouží přípravek Mospilan 20 SP, kterým se rostlina postříká. Mospilan je pro rostlinu neškodný, ale pro člověka je po dobu 3 dnů od postřiku zdraví škodlivý. To by ovšem nemuselo vadit při pěstování nových rostlin ze semenáčků.
Vrbovkamalokvětá je nejčastěji spojována s podporou zdraví prostaty, zejména při zvětšení prostaty, častém močení, slabém proudu moči nebo nočním vstávání.
U těchto obtíží se doporučuje kúra v délce minimálně 6 týdnů, protože bylinné látky působí pozvolna a kumulativně.
Jak poznat, že kúra funguje
Mezi pozitivní signály patří:
zlepšení komfortu při močení
snížení nočního nucení na močení
menší tlak či nepříjemné pocity v podbřišku
celkové zklidnění oblasti pánve
Pokud se obtíže ani po 6–8 týdnech nezlepší, je vhodné vyhledat lékaře a užívání čaje nepovažovat za náhradu odborné léčby.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Pro paní Jarču.
Stříhat větvičky rakytníku je dobré až u starších keřů s větším obrostem větviček, takže u 5 až 6 let starých, a to z toho důvodu, že je doporučováno ostříhat asi 1/3 větviček keře, aby dál dobře rostl. Já ty naše keře takto stříhám 3 roky a poznatek je takový: další rok po ostříhání je menší sklizeň, ale keř vyžene nové větvičky ve větším množství, které téměř nemají trny, keř krásně zahoustne a další rok nevíte co s tím množstvím plodů dělat. A nebojte se řezu (stříhání) i do staršího dřeva pro odstranění nevhodných nebo málo plodících větví. Vždy tímto zásahem podpoříte růst keře a můžete si tak také keř tvarovat ke své představě. Já osobně keře nepouštím moc do výšky, aby se daly dobře sklízet. Hodně ale záleží na stanovišti, tedy sluníčku, a taky (ale už méně) na půdě - neměla by být hodně zamokřená a jílovitá.
Takže Vám přeji hodně radosti a užitku z pěstování rakytníku řešetlákového.
S pozdravem Jarda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
není problém počkat ař přemrzne a potom jde lehce sklízet
Otázka, jak dlouho užívat vrbovkový čaj, nemá univerzální odpověď pro každého. Délka užívání závisí na důvodu, pro který je čaj nasazen, na celkovém zdravotním stavu a také na tom, zda jde o prevenci, nebo řešení konkrétních obtíží.
Obecně platí, že vrbovka patří mezi byliny vhodné ke kúrovému užívání, nikoli k nepřetržitému celoročnímu pití bez přestávky.
Doporučená délka užívání vrbovkového čaje
Nejčastější a osvědčené schéma užívání vypadá následovně:
4–6 týdnů pravidelného pití (1–2 šálky denně)
pauza minimálně 2–4 týdny
v případě potřeby opakování kúry
Tento režim umožňuje plné rozvinutí účinků vrbovky a zároveň dává organismu prostor k regeneraci.
Oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách na balkónech. Nejdůležitějším kritériem pro úspěšné pěstování těchto rajčat je volba místa. Rajčata milují slunnou polohu a naopak nesnáší přílišnou vlhkost. Nejlepší je tak balkón orientovaný na jih nebo západ, navíc zakrytý střechou.
Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Potom jej důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj. Ten dejte úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, čímž podporuje rychlý a zdravý růst rostliny.
Pro pěstování zakrslých odrůd keříčkového rajčete na balkóně použijte nejlépe samozavlažovací truhlíky o délce padesát centimetrů, kam se vám vejdou bez problémů tři sazenice. Samozavlažovací nádoby se volí proto, aby sazenice nebyly zalévány na list, a to z důvodu jejich ochrany před zvýšeným rizikem napadení plísní bramborovou. Na klasickém panelákovém balkóně vám porostou i rajčata tyčková, jenže těm už truhlíky nestačí. Pro jejich pěstování je nutné použít květináče s minimálním průměrem čtyřicet centimetrů a hloubkou třicet centimetrů. Složení půdy je stejné jako u balkónových rajčat. Samozřejmě i zde platí, že vhodným prostředkem pro pěstování jsou samozavlažovací nádoby.
Pěstování v pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáte, nebo v případě, že chcete u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné, plastové pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníte kvalitním substrátem, rostliny zasadíte stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujete k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
Zlatobýl: působí močopudně a protizánětlivě, rozpouští kameny a pomáhá při chronických nemocech ledvin a močových cest. Užívá se formou čaje.
Vřes obecný: pomáhá na záněty ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z květů a nati.
Vrbovkamalokvětá: má vynikající účinky na močové orgány, zejména dokáže pomoct při onemocnění prostaty. Doporučuje se pití čaje.
Tužebník jilmový: bylinka účinná na ledviny, která se užívá v podobě čaje z kvetoucí nati.
Šípek: užívá se jako čaj z plodů, je skvělým prostředkem na písek v ledvinách nebo močovém měchýři.
Stračka révolistá: užívá se na záněty močového měchýře, při kterých je časté nucení na močení a pocit pálení v močové trubici, který v průběhu močení ustává.
Plavuně vidlačka: používají se polštářky z nati nahřáté v troubě jako obklad do oblasti ledvin.
Proskurník lékařský: užívá se jako čaj z kořene a listů.
Přeslička rolní: má silné močopudné účinky a pomáhá rozpouštět kameny v ledvinách a močových cestách, užívá se čaj z nati.
Petržel: působí příznivě na ledviny a močové cesty, užívá se při ledvinových a močových kamenech, kolikách a zánětech ledvin, močových cest a prostaty.
Medvědice léčivá: působí na močové ústrojí dezinfekčně, má i silný antibakteriální účinek.
Lišejník islandský: působí výrazně antibioticky a užívá se jako čaj ze stélky.
Lomikámen zrnatý: na ledviny a na ledvinové a močové kameny se užívá čaj z kvetoucí nati.
Lopuch: užívá se jako čaj z kořene, který je proti zánětům ledvin.
Klikva: má antibiotický efekt a zabraňuje bakteriím přichytit se sliznice močového ústrojí.
Kopřiva dvoudomá: je močopudná, čaj z ní pomáhá při onemocněních ledvin.
Jalovec obecný: je detoxikačním prostředkem ledvin. Má diuretické vlastnosti a pomáhá odvádět přebytečné tekutiny.
Jahodník obecný: při chorobách ledvin a ledvinových kaméncích se užívá ve formě čaje z listů.
Lichořeřišnice větší: používá se na záněty močových cest a ledvin jako čaj z květů a listů nebo lihový extrakt.
Celík zlatobýl: podporuje funkci ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z nati nebo lihový extrakt.
Bříza bradavičnatá: při potížích se užívá čaj z listů, který působí močopudně.
Brusinky: zabraňují bakteriím, aby se zachycovaly na stěnách močového měchýře a trubice a způsobily tak zánět; užívají se také preventivně ve formě čaje.
