VÝPOČET AEROBNIHO PRÁHU bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Cvičení a sportování je možné rozdělit na dvě velké skupiny – aerobní a anaerobní.
Aerobní cvičení
Aerobní cvičení je aktivita, která trvá delší dobu, vyžaduje velký přísun kyslíku, avšak není tak náročná, aby se kyslík ve vašem těle vyčerpal. Jedná se spíše o vytrvalostní cvičení, při němž nejsou příliš namáhány svaly. Řadíme sem běh na delší vzdálenosti, posilování, lyžování, squash, plavání, cyklistiku, aerobik, tanec aj.
Anaerobní cvičení je intenzivní trénink při tepové frekvenci od 75 % MTF výše, kdy tělo musí vynaložit velkou sílu, respektive pracuje vysokou frekvencí. V prvé řadě si musíme stanovit cíl, čeho chceme dosáhnout, abychom se pohybovali ve správných tréninkových pásmech vymezených podle procenta naší maximální tepové frekvence. Běžné rozmezí aerobního cvičení se nachází mezi 55–80 % MTF. Cvičíme-li s vyšší intenzitou mezi 80–85 % MTF, přestává být náš organismus schopen dodávat svalům potřebné množství kyslíku a narazíme na tzv. anaerobní práh. Pokračujeme-li déle (více než 90 sekund), přepínáme na kyslíkový dluh, svaly se „zakyselí“ a cvičení musíme přerušit. Je-li vaším hlavním cílem snižovat nadváhu, při slabé fyzické kondici nebo jste-li začátečníci, měli byste se pohybovat na nižší úrovni MTF (cca 55–70 %). Intenzita by ale neměla dlouho klesat pod 60 % MTF, poněvadž pak již nepřináší kýžený efekt v podobě zrychlené látkové přeměny a nezbavujete se tuků. Cvičení by mělo trvat dostatečně dlouho, protože tuk začíná tělo využívat jako energetický zdroj až přibližně po 20 minutách činnosti. Chcete-li při aerobním cvičení zvyšovat kondici, pak je nejúčinnější pohybovat se v pásmu přibližně 80 % MTF neboli těsně pod hranicí anaerobního prahu.
Ve svém příspěvku ČESNEK !! DĚSIVÉ LŽI !! ZBLÁZNILISTE SE NA OBLIČEJ EŠTĚ KTOMU DO RÁNY JAKO JE AKNÉ ???!!! STOP LIDI ANI OTOM NEUVAŽUJTE !! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Hele lidi tak já jsem byl extrémní pokusný králik při hledání toho pravého pro mou pleť, vyzkoušel jsem, sodu, teetrea, citron, a taky udělal zasadní chybu kdy jsem na obrovský bolák na tváři použil koňskou mast... to sem tomu dal.. nateklo mi celé lico a bolák mokval asi 2h vkuse ještě dva dny to bylo mírně nateklé a vytvořil se mega strup a dlouho seto léčilo... dále citron zase do právě pomačkaného akné je zkouška prahu bolesti :D:D ale krátkodobě pomáhá, bleskově ovšem neměl sem dobrý tušení po dlouhodobé aplikaci, a přestával pomalu učinkovat... dále Framykoin, teď trochu bláznivější pleťová voda, vtom nadrcený prášek antibiotika parkapek citronu no prostě comě napadlo... efekt ulepený ksicht a podrážděné akné. OVŠEM POUŽÍT ČESNEK NA TY BOLÁKY... TAK JEDINE SNAŽIL BYCH SE SIMULOVAT NEMOCENSKOU NA DLOOOUHOU DOBU :D NEBO ... NO NENAPADÁ MĚ JINÁ MOTIVACE KTOMU ZVĚTŠIT A RAZANTNĚ ZHORŠIT TY BOLÁKY A SNAŽIT SE O TRVALÉ POŠKOZENÍ PLETI... HELE ČESNEK AČ SE TO NEZDÁ A NEVÍ TO KAŽDÝ JE VELICE AGRESIVNÍ POTRAVINA... DOSLOVA VÁM POPÁLÍ KŮŽI PO NĚJAKÉ DOBĚ !! JÁ HO POUŽIL U VELKE BRADAVICE NA NOZE... A VÝSLEDEK BYL ŽE JÍ TO VLASTNĚ DOHLOUBKY VYPÁLILO CCA ZA 1-2 DNY.. TAKSAMO JSE MI STALA NEPŘÍJEMNOST KDY JSEM ROZKOUSAL DVA STROUŽKY ČESNEKU SAMOTNÉ A ŠEL SPÁT RÁNO JSEM MĚL TAK ROZDRÁŽDĚNÝ ŽALUDEK.,.. ŽE UŽ SE ČESNEKU DRŽÍM DÁLE.. JÁ OSOBNĚ JSEM PONĚM ZAŽIL JEN PRO TĚLO NEPŘÍJEMNÉ STAVY JAKO, ZHORŠENÍ AKNÉ.. ŘEK BYCH SOUVISÍ STÍM I ŽE POT A ZEJMÉNA HNIS VTOM AKNÉ SILNĚ SMRDĚL ČESNEKEM, BŘICHO PONĚM TRPĚLO .. A NIC POZITIVNÍHO... JEN DOBŘE CHUTNÁ ... PODOBNĚ NAMĚ PŮSOBÍ I VĚTŠÍ MNOŽSTVÍ KONZUMACE CYBULE KTEROU ALE MILUJI A NEODPUSTÍM SI JI :D A CHTĚLO BYTO HONEM RYCHLE ZLIKVIDOVAT TYTO INFORMACE A NÁVODY JAK SI TRVALE ZNETVOŘIT OBLIČEJ... KDYBY RADY TAK TADY Haluzakfest@seznam.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ester.
Ahoj rozhodně se nezastávám česneku, ale můžeš ho jíst bez následků dál, když vyndáš ze stroužku srdíčko. Mám to vyzkoušené a žaludek po tom nebolí. :)
Informujte svého lékaře o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval/a v poslední době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.
Oznamte svému lékaři, pokud užíváte jakýkoli z následujících přípravků:
Neselektivní inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) obsahující léčivou látku: fenelzin, iproniazid, isokarboxazid, nialamid, tranylcypromin. Pokud jste užíval/a jakýkoli z těchto přípravků je potřeba vyčkat 14 dní než zahájíte léčbu přípravkem Cipralex. Po ukončení léčby přípravkem Cipralex je nutno čekat 7 dní, než je možno zahájit léčbu kterýmkoli z těchto přípravků.
Reverzibilní selektivní inhibitory MAO-A obsahující moklobemid (užívaný k léčbě deprese).
Ireverzibilní MAO-B inhibitory obsahující selegilin (užívaný k léčbě Parkinsonovy choroby). Tyto přípravky zvyšují riziko výskytu nežádoucích účinků.
Antibakteriální léčivo linezolid.
Lithium (užívané k léčbě bipolární afektivní poruchy) a tryptofan.
Imipramin a desipramin (užívané k léčbě deprese).
Sumatriptan a podobná léčiva (užívaná k léčbě migrény) a tramadol (užívaný k potlačení silné bolesti). Tyto přípravky zvyšují riziko výskytu nežádoucích účinků.
Cimetidin a Omeprazol (užívané k léčbě žaludečních vředů), fluvoxamin (antidepresivum) a tiklopidin (užívaný ke snížení rizika výskytu mozkové mrtvice). Tyto přípravky mohou zvýšit hladinu přípravku Cipralex v krvi.
Kyselina acetylsalicylová a nesteroidní protizánětlivé přípravky (přípravky užívané k tlumení bolesti nebo ředění krve, tzv. antikoagulanty).
Warfarin, dipyridamol a fenprokumon (přípravky užívané k ředění krve, tzv. antikoagulanty). Váš lékař pravděpodobně provede při zahájení a ukončení léčby přípravkem Cipralex kontrolu srážlivosti krve, aby se ujistil, že stále užíváte přiměřenou dávku přípravků proti srážení krve.
Meflochin (užívaný k léčbě malárie), bupropion (užívaný k léčbě deprese) a tramadol (užívaný k potlačení silné bolesti) z důvodů možného snížení záchvatového prahu.
Neuroleptika (přípravky k léčbě schizofrenie, psychózy) z důvodů možného rizika snížení záchvatového prahu, antidepresiva.
Flekainid, propafenon a metoprolol (užívané k léčbě kardiovaskulárních chorob); klomipramin a nortriptylin (antidepresiva) a risperidon, thioridazin a haloperidol (antipsychotika). Může být zapotřebí upravit dávkování přípravku Cipralex.
V naší poradně s názvem PRASKLÝ STEHENNÍ SVAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
To, co nyní prožíváte se svou nohou, je důsledek stylu Vašeho dosavadního života. Z velké části jste ho prožila v sedě. Ráda sedíte, že ano? S tím souvisí i Vaše nadváha a stav tkání uvnitř těla. Když totiž tělo pravidelně netrénujete, tak ho dostáváte do tak zvaného vegetativního klidu. Když klid trvá dlouho, celý život, tak to se pak všechny regenerační procesy k tomu přizpůsobí a začnou produkovat méně odolné tkáně. Proto, když pak chcete od takové tkáně 100% výkon, jako za mlada, tak dochází k na/utržení svalu a výronům krve v takovém rozsahu, jako na Vaší fotografii. Uvědomte si, že když se předkloníte se svojí váhou, tak je to značná zátěž na hamstring, který nevydrží a natrhne se. Hamstring je několikahlavý sval a je ukotven právě v kyčelní oblasti. Hojení bude trvat dva až tři měsíce a během něj je třeba nohu postupně zatěžovat, například jízdou na kole nebo plaváním. S největší pravděpodobností se bude toto zranění opakovat. V životě je to zařízeno, že dnešek prožíváme tak, jak jsme si ho včera a předevčírem připravili. Vy jste si vybrala posedávání a konzumní způsob života, jiní zas sport a kulturu těla. Pokud si chcete pomoci, tak zhubněte a naučte se několik vhodných cviků pro udržení těla v kondici. Se zhubnutím Vám může pomoci tento článek: https://www.ceskenemoci.cz/…
S naučením vhodných cviků Vám pomůže místní fyzioterapeut.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Květoslava Panošková.
Musím reagovat na vaši odpověď----s tím sezením nesouhlasím--jsem vdova mám dům je mě 67 let chodím do práce kde jsem teď v důchodu zaměstnaná jako uklizečka. Pohybu mám tolik,že by jste si to nedovedl ani představit. Když si sednu sem k PC je to tak na půl hod.O všechno se starám sama. Mám 168 cm a vážím 87 kg myslím si že to není asi tím--- navíc v létě hodně plavu a jezdím na kole i když né daleko ale jsem stále v pohybu. Píši vysvětlení proto, že zakopaný pes bude asi jinde. Budu ráda když mě odpovíte. Musím ještě dodat, že den před tím jsem jela Prahu non stop tam i zpět byli to 4 hod.Už tehdy jsem cítila pnutí ve stehně a druhý den v práci praskl. Můj věk je opravdu jen číslo jinak mě každý hádá 55 let. To podotýkám, že se snažím vypadat dobře-- tak pohyb je u mně priorita. Děkuji za trpělivost. Panošková Květa
Tepová frekvence je poměrně spolehlivý ukazatel intenzity cvičení a lze podle ní trénink efektivně řídit. Intenzita cvičení totiž určuje, v jakém tréninkovém pásmu se pohybujeme, a to je třeba přizpůsobovat stanoveným cílům, typu tréninku i aktuálnímu stavu. Výhodou tepové frekvence je, že se dá velmi jednoduše měřit, ať už za pomoci sporttesteru, jenž je v případě veslařského trenažéru integrovaný v jeho monitoru, anebo i odečtem tepu na zápěstí. Při stanovování úrovní tepu pro jednotlivá tréninková pásma je třeba počítat s tím, že hodnoty tepové frekvence jsou individuální, mění se s věkem a kromě kondice závisí také na mnoha dalších faktorech. Pro rekreační sport je dostačující metodou určení správné tepové frekvence pro konkrétní cvičení níže uvedený výpočet, pro kohokoliv, kdo to myslí s tréninkem vážněji, případně má jakékoliv pochybnosti o svém zdravotním stavu, doporučujeme absolvovat vyšetření ve sportovní laboratoři (například www.utl.lf1.cuni.cz, www.casri.cz aj.). Na jeho základě určí lékař Vaši maximální a klidovou tepovou frekvenci, ideální tréninkový tepový rozsah, zhodnotí vaši kondici atd.
Výchozí hodnotou pro výpočet tréninkových pásem je maximální srdeční frekvence. Tradičně se (se všemi oprávněnými výhradami k nepřesnosti této metody) počítá jako 220 – věk nebo v mírně upravené podobě jako 214 – (0,8 x věk) u mužů a 209 – (0,9 x věk) u žen (odchylka od skutečných hodnot ale může dosahovat až 10 tepů za minutu). Takto vypočítaná hodnota je maximální počet úderů srdečního svalu za minutu, kterého můžete v průběhu tréninku dosáhnout bez zdravotních rizik. Nejjednodušší dělení cvičení podle jeho intenzity je právě na aerobní a anaerobní. Aerobní je považováno na nejvýznamnější složku fitness díky příznivým zdravotním efektům, které jsou s ním spojené. Cvičíme-li aerobně, zlepšujeme celkovou účinnost našeho kardiovaskulárního systému (srdce, plic a oběhové soustavy). Mezi typické aerobní cvičení patří vytrvalostní běh, plavání, aj. – již byly zmíněny – zkrátka všechny sporty, které trvají delší dobu než 15 minut a probíhají za dostatečného přísunu kyslíku ke svalům. Obvyklé rozmezí je mezi 60–80 % MTF. Mezi 80–85 % MTF se nachází hranice, kdy již organismus není schopen dodávat potřebné množství kyslíku k aktivním svalovým partiím – mluvíme o anaerobním prahu. Cvičení těsně pod jeho úrovní je nejúčinnější pro zvyšování kondice. Nad touto hranicí má cvičení charakter anaerobní, kdy organismus pracuje na kyslíkový dluh a zvyšuje se koncentrace laktátu (kyseliny mléčné) v krvi. Takovou intenzitu není možné udržet po delší dobu, zhruba do dvou minut, poté musí následovat odpočinek, a cvičení má proto charakter intervalového tréninku.
V naší poradně s názvem PRVNÍ SLUCHADLO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Chovancová.
Dobrý den. Po vyšetření na ORL jsem dostala doporučení k lékaři na své první sluchadlo. S tím že lékaře si mám najít na internetu. Můžete mi poradit, kam se obrátit v Praze? Audiogram i žádanku mám. Děkuji, Chovancová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Specialista na naslouchadla je v Praze na poliklinice Budějovická. Nedaleko je výstup z metra C. Budova je červená a je to v 8. patře. Ve stejné budově je i pojišťovna VZP, a Městský úřad pro Prahu 4. Náklady na pořízení prvního naslouchadla hradí zdravotní pojišťovna v plné výši. Nezapomeňte se pak u tohoto specialisty informovat na způsob úhrady druhého a dalšího naslouchadla, popřípadě na možnost opravy.
Pravdou je, že určité studie v určitých sportech potvrdily příznivou roli tréninku na lačno v rozvoji tukového metabolismu (oxidaci tuků) u konkrétních sportovců. Na druhou stranu nízká hladina glykogenu zabraňuje vytrvalci dosáhnout a udržet tréninkovou intenzitu nezbytnou pro dosažení požadovaného výkonu. Navíc v silově vytrvalostních sportech jako například cyklistika, plavání nebo veslování, kde je svalová síla pro celkový výkon velmi důležitá, je přínos tohoto typu tréninku převážen potřebou udržet nebo i budovat svalovou hmotu. Takže konečná doporučení pro hladinu glykogenu během tréninku se liší podle typu sportu i podle různých fází a cílů tréninkového cyklu. Pokud si roční tréninkový cyklus rozdělíme za tímto účelem do pěti fází a vytrvalostní sporty si (opět účelově) rozdělíme na běžecké (sem lze počítat i chůzi) a silově vytrvalostní, potom tato doporučení mohou vypadat zhruba následovně:
Základní fáze – u běžeckých sportů je hlavním cílem zvýšení vytrvalosti a tím pádem i objemu tréninku a za tímto účelem je vhodné držet zásoby glykogenu při tréninku přiměřeně nízko pro dosažení adaptace aerobního systému. Naproti tomu u silově vytrvalostních sportů jde o udržení vytrvalosti, ale zároveň o rozvoj síly, a zde je vhodnější držet vysokou hladinu glykogenu pro rozvoj svalové hmoty a síly.
Přípravná fáze – hlavním cílem je krátkodobé zvyšování intenzity (rychlosti) kombinované s objemovými tréninky, a proto i jídelníček musí být kombinovaný, aby zajistil vysokou hladinu glykogenu před rychlostními tréninky a nízkou před vytrvalostními. U silově vytrvalostních sportů jde o budování objemu (vytrvalosti) při udržení získané síly, a proto se obecně doporučuje vysoká hladina glykogenu před objemovými i silovými tréninky. Jeho případná nízká hladina před některými vytrvalostními tréninky vyžaduje individuální vedení a sledování, aby nedošlo k postupné ztrátě svalové síly a nebyla narušena regenerace.
Stabilizace – předzávodní období – klesá celkový objem a zvyšuje se rychlost, proto je nezbytné při tréninku zvýšit hladinu glykogenu k pokrytí těchto vysokých intenzit. Stále se zde ale doporučuje několik vytrvalostních tréninků do týdne za nízké hladiny glykogenu. U silově vytrvalostních sportů dochází k rozvoji rychlosti prostřednictvím vysoce intenzivních tréninků doplňovaných tréninky nízké intenzity za účelem udržení vytrvalosti anebo velmi nízké intenzity za účelem regenerace. Zde je velmi důležité držet vysokou hladinu glykogenu před všemi intenzivními i regeneračními tréninky. Částečné snížení hladiny glykogenu u vytrvalostních tréninků je opět věcí přesného individuálního plánování.
Nejsou popsány pozitivní vlivy ketogenního stavu na sportovní výkon. Cyklická ketogenní dieta má, co se týče síly a tréninkových vah, spíše negativní efekt. Na cyklickou ketogenní dietu se váže i silový trénink, první dvě tréninkové jednotky si nechte na první dva dny v týdnu. Zde budete mít ještě dost sil na to, abyste celý trénink absolvovali kvalitně. Další 1 den odpočívejte a jděte do posilovny až po něm. Pro udržení ketózy můžete také zařadit aerobní aktivitu v délce maximálně 30 minut. Tato aktivita vám zaručí dostatečné prohloubení ketózy společně s minimálním vlivem na odbourávání svalové hmoty. Fáze CARB UP odstraňuje negativní vliv cyklické ketogenní diety na schopnost podávat submaximální silové výkony v tréninku. Ve dnech se zvýšeným příjmem sacharidů absolvujte pouze jeden trénink. Je možné, že budete vyšším příjmem energie značně utlumeni, takže dopřejte tělu čas na to, aby mohlo doplnit glykogenové rezervy.
Těžký trénink se zařazuje do prvních dvou dnů bezsacharidové fáze, během nichž máte ve svalech dostatečnou zásobu glykogenu. Tento glykogen je potřeba zužitkovat, aby vaše svaly dostaly podnět pro růst. Zároveň je úkolem prvních dvou tréninků vyčerpat jej pro nástup organismu do ketózy. Počet opakování se pohybuje v rozsahu 8–10. Pokud vám záleží na udržení síly, můžete svůj trénink přizpůsobit předřazením několika sérií základních cviků s nižším počtem opakování. Jestliže jste odcvičili správný trénink a přijímali správnou stravu, měli byste být nejpozději večer po druhém tréninku v ketóze (zjistíte indikačním papírkem). Máte-li problém se do ketózy dostat nebo se v ní udržet, můžete přidat aerobní činnost. Intenzita aerobní zátěže by však měla být spíše mírná, aby nedocházelo k devastaci svalové hmoty. Jednoduchá poučka říká: volte takovou intenzitu, abyste byli schopni pronést kdykoliv v průběhu aerobního cvičení souvislou větu. Poslední den před sacharidovou fází je třeba maximálně dokončit vyprázdnění glykogenu a připravit tak organismus na jeho zvýšené ukládání. Přichází tak na řadu další trénink (třetí a poslední v daném týdnu). Chvíli před ním zkonzumujte cca 50 g sacharidů, nejlépe jednoduchých (džus, ovoce), čímž se dostanete zpět na metabolismus sacharidů. V tomto stavu je třeba vykonat trénink přizpůsobený k dovyčerpání glykogenu. Osvědčenou metodou je kruhový trénink: dvě až tři série s velmi lehkou zátěží a vysokým počtem opakování. Po tomto tréninku je váš organismus připraven přeměnit přijaté sacharidy na glykogen ve větším množství než obvykle. Proto následuje ihned sacharidová fáze neboli „carb up“ (česky doslova cukrobraní). Ke všem anaerobním aktivitám potřebuje tělo pořádnou porci
V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.
Dobrý den, mám dotaz - jaká rizika z narkozy se vyskytují u osoby 62 leté s diagnosou ROZTROUŠENÁ SKLEROZA MOZKOMÍŠNÍ - když: diagnosa je v trvání již cca 35 let, stav je však z větší míry stabilizovaný tzn. pacient je relativně vitální, pohyblivý - cca 15 let se léčí preventivně injekcemi Avonex -interferon 1x týdně, má trochu problém se sítnicí jednoho oka - nekroza ve zcela nejperifernější části sítnice.Na kontrolní magn. rezonanci se nedávno obejvil drobný nález na míše na C 2 a C 7. Subjektivně je apcient bez potíží. Nyní čeká pacienta operace malinké pupeční kýly o velikosti cca 15mm. Prosím, jaká rizika v tomto případě hrozí...? Děkuji za informace. Leoš.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje kalkulačka na výpočet pravděpodobnosti, že vlivem narkózy dojde k srdeční zástavě nebo infarktu myokardu. Jde o tak zvané perioperační riziko. Zde je odkaz: https://www.mdcalc.com/calc…
Co jíst při těhotenské cukrovce? Diabetická dieta vychází ze zásad zdravé výživy. Zdravá výživa je základ, který se snažíme ve výživě dodržovat. Vychází z něj i stravovací režim respektující pravidelný čas jídla a jeho množství. Pravidelná strava v 5–6 porcích denně by měla odpovídat energetickému příjmu stanovenému podle individuálních potřeb. Na počátku těhotenství v průběhu 1. trimestru není potřeba ještě zřetelně energetickou hodnotu stravy zvyšovat. V dalším období stoupá nárok na energetický přívod asi o 15 %, což odpovídá stravě o hodnotě 1 260 kJ (300 kcal).
Česká diabetologická společnost (ČDS) doporučuje při těhotenské cukrovce, aby se na celkovém energetickém příjmu podílely sacharidy v rozmezí 44–60 %, bílkoviny 10–20 % a tuky do 35 %. Pro dosažení stanoveného úspěchu dietní léčby je nutný komplexní pohled na složení stravy při stanovení množství jednotlivých živin, ne pouze sacharidů. Je tedy podstatné, aby byly ve stravě zastoupeny základní živiny v doporučeném energetickém poměru, a to nejenom z pohledu celodenního příjmu energie, ale i jednotlivých, především hlavních denních chodů jídla.
Stravu je tedy ideálně vhodné přijímat v pěti či šesti denních chodech – snídaně, přesnídávka, oběd, svačina, večeře a druhá večeře. Mezi jednotlivými jídly by neměla být pauza kratší než 2 hodiny a delší než 4 hodiny. Výjimkou je přestávka mezi večeří a snídaní, ale i v tomto případě se nedoporučuje příliš dlouhý půst, který by mohl vést ke zvýšené tvorbě ketolátek jako následek nočního hladovění. V některých případech se z těchto důvodů doporučuje mezi druhou večeří a snídaní, kolem třetí hodiny ráno, zařadit ještě malou noční svačinu. Zásadní chybou v dietě je hladovění nebo vynechávání jídel. Přísnější redukční diety nejsou v těhotenství doporučovány. Současně je doporučena fyzická aktivita formou aerobního cvičení, jestliže to dovoluje stav pacientky a schvaluje ošetřující porodník.
Je třeba omezit konzumaci živočišných výrobků s výjimkou ryb, omezit živočišné tuky a cholesterol. Je povolena konzumace mléčných výrobků se sníženým množstvím tuku. Živočišné tuky lze nahradit rostlinnými oleji (olivový, řepkový). Porce zeleniny a ovoce by měly být zahrnuty pětkrát denně. Důležité je dodržování pitného režimu, tedy převážně nesycené, neslazené a nealkoholické vody. Alkoholické nápoje je třeba omezit na minimum. Prioritou je také nekouřit a mít dostatečnou fyzickou aktivitu. Vliv svalové činnosti na metabolismus je nesporný. Lze snadno vypočítat ideální tepovou frekvenci pro svalovou zátěž s dynamickým charakterem, který výrazně pomáhá zvyšovat energetickou spotřebu. Intenzitu aerobního cvičení zvyšujeme postupně. Frekvenci pohybu udržujeme při 60–80 % maximální tepové frekvence.
Pondělí
snídaně: Vitakáva, šunka, máslo, sójový rohlík
přesnídávka: pomeranč
oběd: pórková polévka s bramborem, vepřový řízek s rýží, dia kompot (100 g)
svačina: ½ jablka
večeře: zapečená brokolice s vejcem a brambory, mrkvový salát
I snížení pouhých 5 % tělesné hmotnosti může snížit množství tuku v játrech. Zhubněte o 7 až 10 % své tělesné hmotnosti, snížíte tím zánět a pravděpodobnost poškození jaterních buněk. Můžete tím dokonce napravit některé škody. Hubněte pomalu - půl kila až kilogram za týden je v pořádku. Rychlý úbytek hmotnosti může situaci zhoršit. Pokud se vám nedaří kila shodit, zeptejte se svého lékaře, zda je pro vás řešením operace na hubnutí - obvykle jde o bandáž žaludku.
Cvičte
Aerobní cvičení může skutečně snížit množství tuku ve vašich játrech. Silové cvičení může také snížit zánět. Cvičení s odporovým nebo silovým tréninkem, jako je vzpírání, mohou také zlepšit tukové onemocnění jater. Naplánujte si 30 až 60 minut nebo více aerobního cvičení střední až vysoké úrovně alespoň 5 dní v týdnu a silový trénink střední až vysoké úrovně 3 dny v týdnu.
Mějte pod kontrolou krevní cukr
Udělejte, co vám lékař řekl, abyste zvládli cukrovku. Užívejte léky podle předpisu a pečlivě sledujte hladinu cukru v krvi.
Snižte svůj cholesterol
Opatření, která děláte pro udržení zdravých jater, mohou udržet hladinu cholesterolu a triglyceridů (tuků v krvi) na zdravých úrovních. Jezte zdravou rostlinnou stravu, pravidelně cvičte a užívejte léky, pokud vám je lékař předepíše. To může pomoci udržet cholesterol a triglyceridy pod kontrolou.
Jedná se o maximální počet tepů za minutu, které je vaše srdce schopné vyvinout, aniž by ohrozilo vaše zdraví. Maximální tepová frekvence klesá s narůstajícím věkem. Výsledek je pouze orientační. Ve skutečnosti tato hodnota záleží nejenom na věku, ale také na vaší sportovní minulosti a na dědičných faktorech.
Hodnoty maximální tepové frekvence odpovídají maximální intenzitě, kterou je organismus jedince schopen při zátěži dosáhnout a krátkodobě i udržet. Je to hodnota individuální a více než tréninkem je ovlivněna věkem. Její hodnota je různá i ve vztahu ke způsobu zatížení.
Optimální frekvence pro spalování tuků
Na ideální tepovou frekvenci pro spalování tuků jsou rozdílné názory, ale většina odborníků se přiklání k tomu, že by se počet tepů za minutu měl pohybovat mezi 60 a 70 procenty vaší maximální tepové frekvence.
Maximální tepová frekvence pro muže:
Odečtěte svůj věk od čísla 220. Výpočet je doporučován pro začínající sportovce, kteří doposud vedli sedavý způsob života.
Odečtěte polovinu věku od čísla 205. Výpočet je vhodnější pro ty, kteří jsou poměrně aktivní.
Bazální energetický výdej si můžeme spočítat. Výpočtové vzorce udávají bazální energetický výdej v energetických jednotkách (kJ, kcal). Vzorce v sobě zahrnují individuální parametry, protože, jak již bylo uvedeno výše, úroveň bazálního metabolismu ovlivňuje hlavně pohlaví (žena, muž), hmotnost (množství ATH) a věk.
Výpočet pomocí Faustova vzorce
muži > BM (kcal) = hmotnost (v kg) x 24
ženy > BM (kcal) = hmotnost (v kg) x 23
Výpočet pomocí Faustova vzorce není přesný, jedná se pouze o orientační předpoklad energetického výdeje.
Výpočet pomocí Harris-Benedictovy rovnice
muži > BM [kcal] = 66,5 + 13,8 x hmotnost + 5,0 x výška - 6,8 x věk
ženy > BM [kcal] = 655 + 9,6 x hmotnost + 1,8 x výška - 4,7 x věk
tepová frekvence pro spalování tuků = 60 % až 80 % z MTF (nejlépe 70 % z MTF).
Jinou možností, jak zjistit, jakou máte maximální tepovou frekvenci, je zkusit to v praxi. Ideální je zvolit nějaký prudší kopec, na který budete běhat nahoru a dolů, optimálně by se mělo jednat o trasu alespoň 200 až 300 metrů do kopce. Pořiďte si nějaký měřič tepu. Tento kopec pak několikrát vyběhněte nahoru a dolů, a to 5x až 6x. Nejvyšší hodnota tepové frekvence, kterou za celou tu dobu naměříte, bude vaše maximální tepová frekvence, nebo se jí bude limitně blížit.
Pro začátek nepotřebujete žádné sofistikované měřiče, postačí, když si zpočátku čas od času během cvičení změříte tep na zápěstí. Poměrně brzy se naučíte sami poznat, jak rychle máte běhat nebo jak intenzivně cvičit.
Při cvičení z důvodu hubnutí nemá cenu překračovat hranici 75 % maximální tepové frekvence. Pak byste se už jen zbytečně unavovali bez výrazného efektu na vaše tukové zásoby. Obdobně je ale nutné, abyste cvičení moc neodbývali. Jinak sice spálíte nějaké kalorie, ale váš tuk to nepozná.
Hladina cukru v krvi norma takzvané glukózy, je hlavním kritériem při diagnostice a průběhu onemocnění diabetes. Normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravého člověka se pohybuje mezi 4–6 mmol/l (milimol na litr), což je měrná jednotka v České republice. V zahraničí je měrnou jednotkou mg/dl (miligram na decilitr), kde je normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravého člověka udávána mezi 72–108 mg/dl. S těmito jednotkami se můžete setkat u některých zahraničních glukometrů, nebo třeba při ošetření na dovolené.
Hodnota cukru v krvi:
před snídaní 3,9–5,9 mmol/l
před obědem 3,9–6,1 mmol/l
hodinu po jídle méně než 8,9 mmol/l
Výpočet:
Vzorec pro výpočet mg/dl z mmol/l je: mg/dl = 18 × mmol/l
Vzorec pro výpočet mmol/l z mg/dl je: mmol/l = mg/dl / 18
Například je-li výše hladiny cukru v krvi 5 mmol/l, tak převod na mg/dl provedeme takto:
Proč se vyšetření tlustého střeva nebát? Kolonoskopie je metoda, která vyšetřuje tlusté střevo. Tlusté střevo musí být k tomuto vyšetření připraveno. Pacientovi je doporučeno, aby se nestravoval peckovými plody asi tak 14 dní před operací. Týden před operací se doporučuje, aby se pacient stravoval pouze kaší a měl dostatek tekutin. Musí vypít 4 litry tekutin denně. Pacientovi se tak vyprázdní střeva, což je nezbytnou podmínkou pro bezproblémové provedení kolonoskopie. Pro kolonoskopii je spousta kritérií. Především záleží na tvaru střeva a také na prahu bolesti a sensibility pacienta. Jsou pacienti, kteří se hodně bojí, a také to díky tomu o dost hůře snáší. A naopak jsou pacienti, kteří nevědí, že se vůbec nějaké vyšetření událo. Lékaři zákrok usnadňují tak zvanou premedikací, což je kombinace sedativ a analgetik, která snižují bolestivost a úzkost pacienta. Nadále se pak musí pacient ještě sledovat, kvůli rizikům z těchto léků. U běžného pacienta trvá Kolonoskopie od 15 do 30 minut a u vyšetření je nutná přítomnost anesteziologa. Při kolonoskopii je střevo vyčištěno proudem vody a pak je do střeva napuštěn vzduch, který střevo roztáhne a umožní pak konečníkem zavedené sondě pohyb a případné zákroky. Právě toto napumpování střeva vzduchem působí pacientům největší nepříjemnosti. Sonda, která se zavádí přes konečník se jmenuje endoskop. Endoskop je na svém konci opatřen světýlkem, kukátkem a případně operačním nástrojem.
Kolonoskopie a vyčištění střev před vyšetřením
Před vyšetřením kolonoskopií se musí vyčistit střeva účinným projímadlem. Existuje mnoho preparátů k vyprázdnění střeva před provedením kolonoskopie, ale žádný není ideální pro všechny nemocné. Nejčastěji je používána laváž 3–4 litry izoosmolárního elektrolytového roztoku s polyetylenglykolem, který je osmoticky vyvážený, a proto bezpečný i u pacientů, kteří jsou nemocní s kardiálním, jaterním anebo renálním onemocněním. Laváž lze pít nebo jej podávat nazogastrickou sondou v předvečer vyšetření rychlostí cca 1 l za hodinu. U nemocných, kteří nemohou lavážní roztok vypít, protože je u nich například nauzea nebo zvracení, tak je možno použít druhou nejčastější variantu vyprázdnění fosfátovým roztokem. Fosfátový roztok anebo někdy také nazýván jako kapky na vyprázdnění tlustého střeva před kolonoskopií, je také vysoce osmoticky aktivní a jeho výhodou je malé množství nutných tekutin (2krát 45 ml), takže je lépe tolerován. Fosfátový roztok má ale svou nevýhodu, kterou je větší riziko dehydratace a elektrolytové dysbalance. Fosfátový roztok je nevhodný pro nemocné s renální nebo kardiální nedostatečností anebo s jaterním onemocněním s as
Jak se zbavit blech u zvířat? Mějte na paměti, že vajíčka jsou patrně největším problémem domácností se zvířaty. Než blecha přes vylíhnutí a larvu dospěje, trvá to až 30 dní. I když kočku nebo psa jednorázově odblešíte, jakmile dorostou nové blechy z neviditelných vajíček, které se vám povalují po podlaze nebo v kobercích, znovu obsadí zvířata. Blechy vydrží až několik týdnů bez potravy. Tento fakt je příčinou toho, proč se mnohé domácnosti aplikací antiparazitárního přípravku blech zbaví, ale za měsíc až dva se problém objevuje nanovo. Pokud chcete zlikvidovat veškeré blechy v domácnosti, musejí být všechna přítomná zvířata ošetřena proti blechám účinným přípravkem s dlouhodobým efektem minimálně po dobu kontinuálních tří měsíců. To je doba, za kterou se ze všech vajíček vylíhnou larvy a musejí se jít na zvíře napít. Blecha, která se napije z ošetřeného zvířete, se již nerozmnoží, larva, která se napije, již nedospěje. Problém se eliminuje, ale je to běh na dlouhou trať. Pokud kočku nebo psa odblešíte jednou dvakrát za rok, je to k ničemu.
Jak se zbavit blech doma? V domácnosti se parazita trvale zbavíte především důsledným odblešováním zvířat. Blechy, které se narodí, se později infikují přípravkem ze zvířete a zemřou nebo se jeho krve nenapijí a zemřou hlady. Celé to trvá přinejmenším týdny, spíše však měsíce. Okamžitý efekt má zásah speciální dezinsekční firmy. Ale není to nijak laciné. Jeden zásah v bytě přijde na více než 1 500 korun. Zpravidla je nutné zásah po krátkém čase ještě nejméně jednou opakovat. Pokud je výskyt blech větší, může být zásahů ještě víc. Pokud firmu zavoláte a necháte byt či dům vystříkat insekticidem, zpravidla stačí nechat ho pár hodin zaschnout a přestane být pro lidi i zvířata nebezpečný. U některých postřiků se však počítá s návratem domů až po 24 hodinách, takže je potřeba si to se zásahovou firmou ujasnit.
Pokud půjdete na blechy svépomocí, pusťte se do celé domácnosti. Rozhodně vyperte nebo ošetřete zvířecí pelíšky. Vhodné je vyprat i všechno ložní prádlo a další věci, ve kterých by se podle vás mohly držet blechy. Častěji a důkladně také luxujte. Podle některých zkušeností se vyplatí používat i parní čistič.
Soustřeďte se na škvíry kolem prahů, mezi prkny podlahy, na zvířecí pelechy. Po prvním vysátí postříkejte podlahy přípravkem proti hmyzu a tak ob dva dny pokračujte ve vysávání. Vhodný je bezsáčkový vysavač, kdy po vysátí vysypejte zásobník. Vysypávání obsahu luxu je důležité, protože se vám jinak budou blechy líhnout uvnitř. Poté ošetřete vyluxované a vytřené podlahy ještě přípravkem proti lezoucímu
Hamiltonův hmat je obvykle považován za metodu neškodnou a šetrnou vůči matce i plodu. Ovšem jde o nepřirozený pokus urychlit porod a v podstatě se tímto lékař snaží popohánět přírodu, což nemusí být vždy zrovna optimálním řešením. Jestliže chce žena porodit přirozenou cestou, nejspíš se této variantě vyhne. Dobrým znamením je, když se bolesti začnou rozjíždět a do 48 hodin skončí porodem. Úspěšnost tohoto hmatu je 50 : 50.
Po vykonání Hamiltonova hmatu se objevují bolesti, které procházejí bříškem a postupně mohou sílit i do křížové oblasti, protože se stávají bolestmi porodními. Lékař anebo porodní asistentka mohou po provedení Hamiltonova hmatu natáčet tyto bolesti na kardiotokograf a zjišťovat tak jejich sílu. Stejně tak mohou po určitém čase zjišťovat stav děložního hrdla, zda se žena otevírá, či nikoli, popřípadě na kolik centimetrů se branka rozestupuje. Jsou ale ženy, které po provedení Hamiltonova hmatu sice bolesti cítily, ale nebyly až tak nepříjemné. Vše je tedy opět o prahu bolesti a snášenlivosti bolesti jako takové. Dobrým znamením je, když se bolesti začnou rozjíždět a do 48 hodin skončí porodem.
Výhodou Hamiltonova hmatu je, že při něm nejsou podávány rodičce žádné léky.
