Jícen (oesophagus) je trávicí trubice dlouhá asi 25 cm, která navazuje na hltan ve výši obratle C 6 a dolního okraje hrtanu (prstencové chrupavky), sestupuje před páteří hrudníkem, prochází bránicí ve výši obratle Th 10 a končí ve výši Th 11 vyústěním do žaludku v místě zvaném ostium cardiacumkardie. Žaludek ústí do dvanáctníku a ten do tenkého střeva. V klidu má jícen průměr okolo 1,5 cm, je předozadně zploštělý, nad bránicí mírně vřetenovitě rozšířený. Při průchodu potravy je však schopen se roztáhnout na dvojnásobný průměr (dělá peristaltické pohyby). Při pohledu ze strany je jícen zakřiven v souladu s páteří. Sbíhají se v něm žilní pleteně, tepny, mízní cévy a nervy. Podle průběhu má jícen tři části:
pars cervicalis: místo, kde před jícnem sestupuje průdušnice; jícen je vůči ní posunut lehce doleva a v místech styku průdušnice s jícnem probíhá po obou stranách nerv laryngeální (nervus laryngeus recurrens); řídké vazivo za jícnem je pokračování retrofaryngového prostoru;
pars thoracica: místo, kde jícen probíhá v mediastinu, a to kraniálně těsně při páteři; za jícnem je v těchto místech aorta, před ním je trachea;
pars abdominalis: úsek od průchodu bránicí do žaludku dlouhý cca 1–2 cm; dotýká se vzadu bránice, vpředu levého laloku jater a plynule přechází do žaludku.
V naší poradně s názvem BARRETŮV JÍCEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
Dobrý den.Mohu prosím požádat o radu co je nejlepší lék/olej atd./na Barrettuv jícen?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Barretův jícen znamená, že původní buňky výstelky jícnu zmutovaly na buňky podobné těm ve střevech. Tento stav je definitivní a jde změnit pouze chirurgicky pomocí endoskopu. Sám si můžete pomoci tím, že zabráníte vzniku pálení žáhy. Právě průnik žaludečních šťáv do jícnu zhoršuje stav těchto buněk a způsobuje pálení žáhy. Pálení žáhy se dá předejít dodržováním těchto pravidel:
- proveďte změny ve své stravě tím, že omezíte mastné potraviny, čokoládu, kofein, kořeněné potraviny a mátu peprnou
- vyhněte se alkoholu, kofeinovým nápojům a tabáku.
- zhubněte, nadváha zvyšuje riziko zpětného toku žaludečních šťáv do jícnu.
- spěte v polosedě, poloha s hodně podloženou hlavou může zabránit tomu, aby se kyselina ze žaludku dostala do jícnu.
- nelehejre si dřive než 3 hodiny po jídle.
- všechny léky vždy zapíjejte velkým množstvím vody.
Pravidelně každý rok si nechte jícen vyšetřit endoskopem, abyste včas předešel případnému zhoršení stavu.
Barrettův jícen je stav, při němž dochází ve sliznici jícnu k intestinální metaplazii z důvodu refluxní ezofagitidy. Normální sliznice jícnu (dlaždicobuněčný epitel) není odolná vůči kyselým šťávám žaludku, vzniká zde zánět a při dlouhodobém dráždění (kvůli nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače či jiné anomálii) dochází k přestavbě v cylindrický epitel s pohárkovými buňkami (podobný střevnímu), který je vůči agresivnímu prostředí odolnější. Obvykle bývá v dolní části jícnu na přechodu do žaludku. Tato intestinální metaplazie patří mezi prekancerózy a zvyšuje tedy riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. Barrettův jícen se kromě potíží spojených s refluxní chorobou, jako je pálení žáhy, nemusí nijak projevovat. Diagnostikuje se při endoskopii − je patrný jako výrazně červený úsek sliznice, definitivně však až po histologickém vyšetření sliznice. Pacienti s Barretovým jícnem by měli být pravidelně sledováni.
Barrettův jícen vzniká drážděním sliznice jícnu při návratu žaludečních šťáv do jícnu. Tento stav je subjektivně popisován jako pálení za hrudní kostí neboli pálení žáhy (odborně pyróza, viz výše). Vedle toho se reflux žaludku může projevit i zápachem z úst. Barrettův jícen však často probíhá zcela bezpříznakově a odhalí jej proto až náhodné gastroskopické vyšetření.
Základem terapie Barrettova jícnu je takzvaná antirefluxní léčba, tedy podávání léků tlumících tvorbu žaludeční kyseliny a tím snížení kyselosti vracejícího se obsahu. Avšak je třeba zdůraznit, že jakékoli již proběhlé změny na sliznici jícnu jsou nevratné, a proto by měl každý pacient s Barrettovým jícnem pravidelně docházet na kontrolní gastroskopická vyšetření. V případě enormního nálezu (velké dysplazie) je totiž indikován operační zásah na sliznici jícnu.
Prevence Barrettova jícnu spočívá ve snaze zamezit žaludečním refluxům zpět do prostoru jícnu. Trpíme-li na pálení žáhy, měli bychom se vyvarovat tučným a příliš kořeněným jídlům a dále potravinám obsahujícím čokoládu, peprmint, kofein, nikotin a také alkoholu. Jedná se totiž o látky, které snižují napětí dolního jícnového svěrače a tím zvyšují riziko zpětného návratu žaludečního obsahu. Dále je třeba uvědomit si, že i některé léky způsobují reflux (viz výše v článku). Proto pokud se objeví jakékoli příznaky refluxní choroby jícnu, je nutné se informovat o tom, zda léky, které jsou užívány, nemohou mít právě tyto nežádoucí účinky. Důležité je také upravit stravovací režim – pacientům se doporučuje jíst během dne častěji, ale po menších dávkách.
V naší poradně s názvem RÝMA ŽLUTÝ HLEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Dobrý den, jmenuji se Iveta,léčím se s Crohnovou chorobou už 13.let,žiju v Německu 4,5roku v Čechách jsem čekala na Bioléčbu 2.roky ,kdyż jsem přijela do Německa hned my ji nasadili infuzi Bioléčbu- Ramikade:-Teď mám problémy mám žlutý jazyk asi horní cesty a dolní cesty zahleněný už od ledna tady v Německu my to nedokážou vyhledat i když jsem byla na krční a ušní ,rengen plíc jsem byla ty mě řekly vše v pořádku já vím że to není v pořádku bojím se aby to nebylo nejhorší ,tak nevím kde je problém .
Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nezbývá vám nic jiného, než hledat pomoc u dalších lékařů. Německo je nejvyspělejší země Evropy, takže je velká pravděpodobnost, že brzy naleznete uspokojivé řešení, stejně jako s tou bioléčbou.
Barrettův jícen je stav, kdy je část původní sliznice jícnu s dlaždicovým epitelem nahrazena metaplastickým cylindrickým epitelem. Tato oblast bývá endoskopicky (makroskopicky) viditelná a histologicky by měla obsahovat takzvanou intestinální metaplázii. Jde o jeden z následků (komplikaci) refluxní nemoci jícnu, tedy opakovaného a obtěžujícího návratu žaludečního obsahu do jícnu. Riziko vývoje adenokarcinomu u osob s Barrettovým jícnem (BJ) je asi 30–40x vyšší než u osob bez něj. Adenokarcinom jícnu se vyvine během sledování asi u 0,2–0,5 % pacientů s tímto onemocněním za rok. Stěžejním úkolem endoskopické dispenzarizace pacientů s prokázaným BJ je zachycení časných dysplastických a neoplastických změn a možnost jejich kurativního řešení. Součástí léčby BJ je důsledná farmakoterapie refluxu nebo antirefluxní operace. Pro intervaly sledování a případnou intervenci existují doporučené postupy. Pacienti s vysokým stupněm dysplázie nebo časným adenokarcinomem mohou být úspěšně léčeni endoskopicky. Alternativou je chirurgická resekce.
Podle příznaků jeho přítomnost totiž nemusí dotyčný vůbec poznat. Jsou vlastně stejné jako u prostého refluxu. Vedou ale k nádorovému bujení, a to u desítek procent pacientů. Pokud je Barrettův jícen včas odhalen (což je možné pouze endoskopicky), je třeba reflux odstranit všemi dostupnými metodami. Následně se musí pravidelně endoskopicky kontrolovat, zda se nevytvářejí úseky tkáně se známkami počínajícího nádorového bujení.
Příznaky:
pálení žáhy,
pálení nebo bolest na hrudi,
ztížené polykání.
Žaludeční obsah nezřídka zatéká až do dýchacích cest, kde rovněž způsobuje zánět. Přidává se tak suchý kašel a opakující se záněty hrtanu, průdušek i plic. V místě zánětu se začnou tvořit i vředy. Jejich hojení však může být komplikováno, a to buď výraznější jizvou, která způsobí zúžení průsvitu jícnu, nebo přeměnou výstelky z dlaždicové (typické pro jícen) na cylindrickou (typickou pro žaludek).
V naší poradně s názvem JAKÝ ČAJ SE SMÍ PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Mazal.
Dobrý den,mám kašel a jsem zahleněný a bylo mě doporučeno pít čaj ze zázvoru,ale užívám warfarin,je to možné? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Warfarin se používá ke zpomalení srážení krve. Zázvor může také zpomalit srážení krve. Užívání zázvoru spolu s Warfarinem může zvýšit pravděpodobnost výskytu podlitin a krvácení. Není-li to důležité, tak zázvor při Warfarinu vůbec nepoužívejte. Na kašel a zahlenění použijte lék ACC Long, který pomůže s odkašláváním hlenů a nemá žádný vliv na Warfarin. ACC Long je volně prodejný bez lékařského předpisu.
Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, například pálení žáhy a kyselé regurgitace
Pokud lékař zjistil, že máte mírně poškozený jícen, je obvyklá dávka 20 mg jednou denně po dobu 4–8 týdnů. Pokud se jícen nezhojí, může vám lékař doporučit užívání dávky 40 mg po dobu dalších 8 týdnů. Pokud se jícen již zhojil, je obvyklá pokračovací dávka 10 mg jednou denně. Pokud jícen není poškozen, je obvyklá dávka 10 mg jednou denně.
Léčba vředů v horní části tenkého střeva (dvanáctníkový vřed)
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. Pokud se vřed nezhojí, může vám lékař doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 2 týdnů. Pokud se vřed zcela nezhojí, dávku lze zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů.
Léčba žaludečních vředů
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Pokud nedojde ke zhojení, lékař vám může doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 4 týdnů. Pokud se vřed zcela nezhojil, lze dávku zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 8 týdnů.
Prevence návratu dvanáctníkových a žaludečních vředů
Obvyklá dávka je 10 mg nebo 20 mg jednou denně. Lékař může dávku zvýšit na 40 mg jednou denně.
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 až 8týdnů.
Prevence vzniku dvanáctníkových a žaludečních vředů, pokud užíváte NSAIDs
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně.
Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu
Obvyklá dávka je 20 mg dvakrát denně po dobu 1 týdne. Lékař vám rovněž předepíše dvě z následujících antibiotik: amoxicilin, klarithromycin nebo metronidazol.
Léčba nadměrné tvorby kyseliny v žaludku způsobené růstem slinivky břišní (syndron Zollinger-Ellison)
Obvyklá dávka je 60 mg denně. Lékař vám může dávku podle potřeby zvýšit a rozhodne o tom, jak dlouho budete přípravek užívat.
Děti
Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, například pálení žáhy a kyselé regurgitace
Děti starší než 2 roky a s tělesnou hmotností větší než 20 kg mohou užívat Omeprazol 20 mg. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce.
Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu
V naší poradně s názvem ZAZIVACI PROBLEMY A ZLUTY POVLAK NA JAZYKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
Dobry den,
mam dost dlouhou dobu zazivaci problemy (paleni zahy, nafouknute bricho i zaludek, ci pocit tezkosti atd.). V poslednim case se mi objevil dost silny zluty povlak na jazyku, ten se snazim odstranit pri cisteni zubu kartackem a vyplachovanim ustni vodou. Bohuzel se odstranuje jen castecne, tedy stale prtrvava. Nemuze to znamenat nejakou plise v tele? A pokud ano, daji se pouzit nejake bylinky? Dekuji za komentare
Jarka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
GERD, to bude příčina vašich potíží. Zde je popis nemoci s názvem gastroezofageální reflux: http://www.ceskaordinace.cz…
Zkuste v lékárně koupit lék Omeprazol a užívat ho podle přiloženého návodu po dobu jednoho měsíce. Omeprazol je při krátkodobém užívání bezpečný a neškodný lék, který upravuje kyselost v žaludku. Také by bylo vhodné učinit tato vyšetření:
- gastroenterolog, který vyšetří jícen a svěrač, neboť zde hrozí vznik nádoru jícnu
- laboratorní vyšetření krve na přítomnost minerálů, především železa (nedostatek železa je příznakem GERD)
Na základě výsledků vyšetření se dohodněte s lékařem jak dál, zejména jaká jídla vyřadit a jak bezpečně doplnit případné nedostatky železa.
Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Lékař Vám řekne, kolik tobolek máte užívat a jak dlouho je budete užívat. To bude záviset na Vašem zdravotním stavu a Vašem věku.
Doporučené dávky jsou uvedeny níže.
Použití u dospělých:
Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, např. pálení žáhy a kyselé regurgitace (návrat žaludečního obsahu zpět do hltanu a úst):
pokud lékař zjistil, že Váš jícen je mírně poškozen, obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4-8 týdnů. Pokud se Váš jícen ještě nezhojil, může Vám lékař doporučit užívání dávky 40 mg po dobu dalších 8 týdnů.
pokud se jícen zhojil, obvyklá pokračovací dávka je 10 mg jednou denně.
pokud jícen není poškozen, obvyklá dávka je 10 mg jednou denně.
Léčba vředů v horní části tenkého střeva (dvanáctníkový vřed):
obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. Pokud se vřed ještě nezhojil, může Vám lékař doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 2 týdnů.
pokud se vřed zcela nezhojil, dávku lze zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů.
Léčba vředů v žaludku (žaludeční vřed):
obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Pokud nedojde ke zhojení, lékař Vám může doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 4 týdnů.
pokud se vřed zcela nezhojil, lze dávku zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 8 týdnů.
Prevence návratu dvanáctníkových a žaludečních vředů:
obvyklá dávka je 10 mg nebo 20 mg jednou denně. Lékař může dávku zvýšit na 40 mg jednou denně.
V naší poradně s názvem SLIZNICE JÍCNU OBNOVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Chemoterapie může poškodit buňky ve sliznici, čímž dochází k zánětu (mukositida). Chemoterapie může způsobit bolestivé vředy, krvácení a infekce v jícnu. Mukositida je obvykle dočasná a zmizí do několika týdnů po ošetření chemoterapií.
Obtížné nebo bolestivé polykání, pálení žáhy nebo bolest v horní části břicha (v nadbřišku) by měly být oznámeny lékaři. Bolest způsobená zánětem jícnu (ezofagitida), může vadit při jídle. Někteří lidé proto musí dočasně změnit své stravovací návyky nebo užívat léky proti bolesti, pokud mají potíže s polykáním nebo polykání je pro ně bolestivé. Zůstaňte proto v péči svého lékaře a snažte se společně toto období překonat, než se sliznice jícnu zahojí.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohacek.
Bohužel tohle víme, navíc nás trápí dráždivý kašel. Problém je v tom, že nejde jen o jednu bioléčbu, ale o doživotní sérii. Byly jsme i na endoskopii , jícen je spálen. Doporučen panthenol, rakytníkový a měsíčkový olej. Nakonec manželka musela bioléčbu vysadit .
Pokud máte jen a pouze zahleněný krk, měl by vám pomoci dostatečný příjem tekutin v kombinaci s vhodnými léky na vykašlávání hlenu. Pomáhá ambroxol (Bromhexin, Ambrobene, Mucosolvan a podobně), acetylcystein (ACC, SOLMUCOL a další) nebo některé bylinné léky, například extrakt z břečťanu (Hedelix). Pokud ovšem nepomáhá stávající léčba, změňte ji na jinou léčivou látku, poradí vám jistě přinejmenším v lékárně.
Pokud ovšem nemáte jen kašel, ale máte i rýmu nebo jiné obtíže, je třeba je řešit také (zvláště rýmu jako zdroj hlenů je potřeba ošetřit, mírnit nosní sekreci vhodnými kapkami nebo sprejem). Zahlenění se může objevit také při dráždění sliznice dýchacích cest bakteriální infekcí (to by hleny byly zelené nebo žluté a měli byste nejspíš i další obtíže, jako bolest na hrudní kosti nebo v krku, případně i teploty, a celkově byste se nemuseli cítit zdravě), pak by mohla pomoci vhodná antibiotika. Také může jít o projev dlouhodobého dráždění sliznice při alergii (léčit alergii) nebo při kouření (nekouřit). Takže záleží, čím je zahlenění vyvoláno, a to je třeba řešit.
V naší poradně s názvem WWW REZAVE KRECE V BRICHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sarka Matasovska.
Dobry den chtela bych se zeptat mam uz dva mesice rezne krece v brichu nekdy to je pred jidlem nekdy po jidlu nekdy se stane ze mam treba dva dny klid pak znovu se to objevi minutu mam klid po minute to zacne chvilku krece pak to ustane na chvili a zase krec neni to jen pri menstruaci je to dost neprijemny muzete me prosim poradit dekuji Matasovska
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kreče v břiše bude třeba rychle řešit, protože se můžou zhoršovat a nakonec vás můžou ohrozit i na životě. Pomoc hledejte u lékaře gastroenterologa na oddělení gastroenterologie. Obvykle je toto oddělení na poliklinice a nebo v nemocnici. Pro přesné zjištění příčiny bolestí bude potřeba laboratorně vyšetřit krev a také vyšetřit jícen a žaludek pomocí speciální sondy, která se zavádí ústy. Vyšetření je bezbolestné a nijak vás zdravotně neomezí, lékaři umožní přesně stanovit, co vám je a jak vás léčit. S návštěvou lékaře neotálejte, protože na speciální vyšetření žaludku se čeká několik týdnů.
Ovariokela – u malých holčiček (do 1–2 let). Jde o stav, kdy jsou úpony vaječníků (ovaria) relativně dlouhé a pánev relativně malá. Ovarium může vyplavat tříselným kanálem. Není žádná klinická symptomatologie, žádné křeče, problém zjistí vyšetření pohmatem (má velikost fazole). Terapie spočívá v manuálním vrácení ovaria zpět, jinak by mohlo atrofovat. Plánovaná operace není urgentní, ovarium se při ní vrátí zpět do dutiny břišní, provede se plastika tříselného kanálu.
Hernia umbilicalis (pupeční kýla) – vyskytuje se poměrně často, ale ne v dětském věku. Je to jediná kýla, která se může spontánně uzavřít. Vyšetření pohmatem. Pokud se neuzavře do 6 let, operuje se a provádí se plastika kýlní branky. Pokud se kýla neoperuje, může se zvětšovat (po těhotenství). U dospělých se může uskřinout, nejčastěji u mužů při zvýšené fyzické námaze.
Hernia supraumbilicalis (nad pupkem) – malé defekty ve stěně břišní, může dojít k uskřinutí. Indikuje se k operačnímu výkonu.
Hernia unguinalis (tříselná) – objevuje se v dětském i dospělém věku. Velmi často dochází k uskřinutí, což znamená komplikace. Indikuje se tedy k plánovanému operačnímu výkonu, provádí se plastika tříselného kanálu.
Hernia skrotální (varlete) – kýlní vak svým obsahem zasahuje do skrota a skrotum deformuje. Může dojít k uskřinutí a zánětu. Léčba je tedy nutná a spočívá v návratu vaku zpět do dutiny břišní a provedení plastiky tříselného kanálu.
Hydrokela testis (vodní kýla varlete) – přítomnost tekutiny v obalech varlete, deformita skrota, při pohmatu tvrdé, tuhé, nebolestivé. V tomto případě se do dutiny břišní dostane voda, nejčastěji v dětském věku, kdy není zcela uzavřena komunikace mezi dutinou břišní a oblastí skrota, nebo u starých lidí. Léčba se provádí punkcí (kontraindikace v dětském věku), u dospělých může dojít k recidivám (znovu se naplní tekutinou). Operační výkon spočívá ve zrušení komunikace s dutinou břišní a částečném odstranění obalů varlete (recidiva by pak neměla nastat).
Variokela – je zmnožení cévní pleteně v okolí varlete a spermatického folikulu, což způsobí deformaci skrota, výsledkem je ohromné houbovité varle. Pacienti mají problémy s tvorbou spermií, tedy s plodností. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění cévních pletení.
Brániční hernie na podkladě vývojové vady – defekt na bránici, kdy část bránice nen
Ve svém příspěvku ZVĚTŠENÉ UZLINY NA KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,již 1,5 roku se mi neustále zvětšují krční uzliny hlavně pod celistmi,ale i za krkem.Cítím je jako tlak nebo mírná bolest, kdyz se zvětší. K tomu pocit začínající rýmy, mokro v nose,hlen v krku porad jakoby natahly,škrábání v krku jako při nachlazení,Slzení oči častější, pocit nateklych víček horních občas. Ze začátku i píchání do ucha.V noci sucho v puse. Unava .Poslední dobou cítím jazyk,jakoby svedi nebo jak kdyz opařeny od špičky a přidal se žlutý povlak.Nekdy mam pocit,ze mi jazyk jakoby mrtvi nebo mravenčí.Zjištěn jen zlatý staf.,Atb týden,ale po tydnu jsem cítila vše stejne.Alergologie negativní, RTG dutin taky,štítná žláza taky neg..Nikdy jsem nemarodivala.Na ORL mi řekla,ze uz jedine na jícen me pošle.Myslím ze od toho to ale není.Obvodni mi řekla na zvětšené uzliny,ze to tak může byt...Ale me to znepokojuje,protože ten krk porad cítím.Děkuji za odpoved Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Dobry den jiz pul roku me trapi podobny problem. V krku zjisten zlaty stafylokok (na tri krizky), coz je uz pomerne vyssi premnozeni. Krk je jakoby cely tuhy, pri nekterych pohybech hlavy uzliny citim. Nez jsme prisli na stafylokoka trapily me teploty, spis jen zvysene k veceru. V krku me nijak zvlast nebolelo, spis jen pocit lehce oteklych mandli. Po tydnu antibiotik (Amoksiklav 1g) zvysena teplota nebyla uz ani jednou, celkove se citim lepe, ovsem ztuhlost krku zatim pretrvava. V testech EBV pozitivni, ale nejsem si vedoma, ze bych nekdy prodelala mononukleozu. Pokud se stafylokok prilis premnozi, pak uzliny velmi reaguji a cim dele trval tento stav, tim dele se s tim budou uzliny vyporadavat
V naší poradně s názvem PRUDKÁ BOLEST JÍCNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Jiříčková.
Probudila mě v noci prudká bolest asi jícnu. Je to bolest jednoho místa na hrudní kosti, brkání, bolest v ústech a suché horní patro. Užívám dle potřeby Omeprazol.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Omeprazol by měl pomoci. Je to dobrý lék na tyto komplikace. Možná bude problém v tom dávkování podle potřeby. Omeprazol totiž není lék s rychlým nástupem účinku. Účinky přichází až za několik hodin. Určitě byste se měla sejít s lékařem gastroenterologem, abyste vyhodnotili dosavadní léčbu Omeprazolem. Nepodceňujte to, protože jícen máte jen jeden a když si ho necháte proděravět kyselinou ze žaludku, tak nebudete moct normálně jíst.
Psychologické a psychiatrické faktory – jsou bezkonkurenčně nejčastějšími příčinami pocitu „knedlíku v krku“. Nesouvisí s příjmem potravy a polykání tekutin nebo pevné stravy by tento pocit nemělo zhoršovat. Provedená vyšetření neprokážou žádnou jasnou patologii. Základem je náhled pacienta, ne nezávažnost problému. Jako podpůrná léčba mohou být předepsány medikamenty proti úzkosti nebo antidepresiva.
Zvětšená štítná žláza – zvětšení štítné žlázy je označováno jako struma. Svým tlakem může zvětšená štítná žláza tlačit na okolní orgány a tím vytvářet nepříjemný pocit. Větší strumu lze nahmátnout. Obtíže s polykáním nemusí být přítomny, pokud zvětšená štítná žláza vyloženě neutlačuje jícen.
Obtíže s krční páteří – zřejmě se jedná o nepříjemné pocity dané nemocemi obratlů (vznik kostních výrůstků), jejich skloubením či problémy přilehlých svalů a šlach. Mezi čtvrtým a šestým obratlem se nacházejí nervy z míchy, které ovlivňují krk, jeho žlázy, nos, hlasivky a jícen, takže tam může docházet k nějakému utlačování těchto nervových drah, které se pak projevuje právě knedlíkem v krku.
Skutečné cizí těleso v jícnu – sousto, které se zasekne v jícnu (typicky kus masa ze steaku), je samozřejmě pociťováno jako „knedlík v krku“. Vzhledem k tomu, že je jícen ucpán, objeví se i porucha polykání včetně polykání slin, které vytékají z úst. Situace se řeší endoskopicky (gastroskopie), kdy je cizí těleso vytaženo, nebo protlačeno do žaludku.
Závažnější onemocnění – jak bylo řečeno výše, musíme být velmi pozorní v situaci, kdy se onen knedlík v krku objeví při polykání, a extrémně opatrní musíme být tehdy, pokud je polykání bolestivé. O jednotlivých možných příčinách si přečtěte v příslušném článku, já zde jen okrajově uvedu příčiny, jako je těžký zánět při refluxní chorobě, achalázii a další poruchy hybnosti jícnu, rakovinu jícnu a další.
Pocity tlaku v krku obvykle provázejí zánět mandlí, angínu, rozličné poruchy polykání, zduřené či jinak omezené sliznice hltanu jako následek infekce nebo alergie. U rýmy a nachlazení tento pocit rychle odezní, u alergie je nutná návštěva lékaře.
V naší poradně s názvem OCET NA DNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian.
Dobrý den,chtěl bych se zeptat jestli vinný ocet mužů užívat a jak často když mam dnu,dekuji predem za odp.s pozdravem Metela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neexistují zatím žádné studie, které by potvrzovaly léčebné účinky octa na dnu. Zároveň neexistují ani ty, které by potvrzovaly negativní vliv octa na dnu. Z toho vyplývá, že i když máte dnu, tak můžete ocet normálně používat dle libosti. Pokud se rozhodnete ocet popíjet, tak před pitím musí být ocet zředěn vodou. Ocet je velmi kyselý a při nezředěném stavu může dojít k zubnímu kazu a může také spálit jícen. Pro přípravu nápoje promíchejte 1 polévkovou lžíci do plné sklenice vody. Pokud shledáte chuť příliš hořkou, zkuste přidat trochu medu nebo nízkokalorické sladidlo.
Smíchejte po 25 g listu vachty, listu máty peprné, oddenku puškvorce, kořene lékořice, natě řebříčku, natě komonice a natě tymiánu. Lžíci bylin zalijte sklenicí vroucí vody a pomalu vařte 2–3 minuty pod pokličkou. Na 10 minut odstavte, pak přeceďte do termosky. Pijte třikrát denně sklenici před jídlem.
Další babská rada se také týká možné neutralizace, a to pomocí mléčného nápoje. Ten dokáže nejenom zajistit, že se kyseliny rozředí, čímž se sníží jejich účinnost, ale i to, že díky své konzistenci pokryje jícen a vytvoří tak ochrannou vrstvu. Jde tedy o pomoc hned ve dvou fázích. Pijte tučné mléko, jogurtové nápoje, kefír. Vhodné je dané mléčné nápoje pít i co nejvíce vychlazené. To z důvodu, že vám od bolesti uleví okamžitě, jelikož samotný jícen nízkou teplotou jednoduše znecitliví. Bolest tak rychle odezní a díky zředění kyselin a ochranné vrstvě by se již neměla objevit.
Na žaludek pomáhá i aloe vera: nakapejte ji do sklenice s vodou a následně vypijte. Nebo je možné použít i alternativu v podobě různých nápojů z aloe, případně ve formě různých čajů. Babské rady se v tomto případě týkají spíše snahy zastavit aktuální problém, tedy ulevit vám. Aloe vera skutečně může pomoci s trávením, ale rozhodně se nejedná o pomoc, kterou lze označit jako pomoc trvalou.
Na trávení může pomoci bylinný čaj. Ne každá bylina je ale ta pravá. Určitě se doporučuje čaj z této pětice:
pampeliška
máta
meduňka
puškvorec
pelyněk
Je možné využít každou zvlášť, nic nezkazíte ani tím, že je použijete všechny najednou. A pokud žádný takový čaj nemáte, zkuste se poohlédnout i po bylinách, jako je třeba hořec nebo kopretina řimbaba. Obvykle jsou dostupné v kapkách, které přidáte do svého každodenního vlažného čaje.
Kromě tekutin pomůže vhodná strava. Dobrou prevencí mohou být mandle, které je vhodné dát si každý den (několik kousků). Paradoxně pomůže i kyselá okurka, která sice přináší do žaludku další kyseliny, ale změní v něm chemické reakce. Nic nezkazíte ani okurkou salátovou. Ideálně vyndanou z lednice. Tím, že obsahuje hodně vody, obsah vašeho žaludku naředí. Svým chladem zase dokáže zklidnit jícen. Skvělou pomocí může být třeba oblíbená okurka s mlékem, čímž zkombinujete hned dva pomocníky.
Vhodné je dát si také rýži. Ta vzhledem ke své povaze dokáže nasáknout tekutiny v žaludku a tím může minimalizovat problémy. Podobně efektivně mohou působit také brambory, nebo obecně jakákoliv jídla s vyšším obsahem škrobu.
Ve svém příspěvku REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobrý den,
chci se zeptat, zda má někdo zkušenost s refluxem jícnu a s Barrettovým jícnem. Jakou dietu. Případně, zda si někdo Barrettův jícen vyléčil. Lékařské zprávy píšou o nevratnem procesu. Děkuji. PJ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katarina.
Dobry den Pavle, taky mam tu stejnou diagnozu jako vy... Bohuzel je to nezvratny stav, bunky jicnu se zmenili v bunky tenkeho streva, tohle ctu na vsech forech (ve 3 jazycich). Take hledam nejakou kucharku a nikde tu specifikovanou na Barretuv syndrom nenachazim jen porad dokola vynechat ostre, tucne, studene, teple a neprejidat se... nekde doporucuji jablecny ocet s citronem redeny ve vlazne vode nalacno, jinde zakazuji... Vypada to ze si to musi kazdy vysledovat sam co mu sedi a co ne.. Taky bych se nejradeji udrzovala bylinkami ale vypada to na Protonove pumpy do konce zivota.... kdybych na neco narazila zkusim sem znovu napsat. Diagnozu mam teprve tyden tak zatim hledam... Opatrujte se.
V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kolemjdoucí.
Bože to je hloupost.
měli jste tady někdo vůbec tenhle reflux ?? Já ho má už půl roku, skorem nic nepomáhá, zato hromada věcí to dokáže pěkně zhoršit. A tlačenka s octem a cibulí je zrovna jedna z nich.
Čerstvá cibule s octem pro člověka, který má spálené hrdlo, je jako kdyby si zdravý člověk popálil krk brutálně pálivou čili papričkou.Další taková skvělá rada, která putuje po internetu, je lžíce jablečného octa alespoň jednou denně. Nechci zpochybňovat pozitiva pro lidský organizmus, sám jsem ho používal místo normálního octa s tou tlačenkoua cibulí, když jsem byl zdravý, ale pro člověka se spálenými sliznicemi extraezofageálním refluxem opět ne! Už jsem to vyzkoušel a v ten moment jsem si tak poleptal už tak podrážděné hrdlo, že tu nutriční poradkyni, co mě to poradila, bych v ten moment zaškrtil.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pití octa s vodou opravdu pomáhá při léčbě refluxu, a víte proč? Protože ocet zvyšuje kyselost žaludku. Žaludek je uzavřen zvláštním svěračem, který se stahuje a síla sevření je přímo úměrná reakci PH v žaludku. Čím kyselejší je žaludek, tím sevřenější je svěrač.
Ovšem je pravda, že polknutí zředěného octa vyvolá nepříjemný pocit pálení už naleptané sliznice jícnu. V tomto případě by bylo vhodné žaludek uklidnit pomocí blokátorů protonové pumpy - typicky Omeprazolem a až se jícen zahojí (3 až 4 týdny), tak teprve pak zařadit ocet a vysadit Omeprazol a snažit se tak uměle dokyselovat žaludek.
Za normálních okolností je sliznice jícnu proti takovým situacím chráněna hned několika způsoby. Jednak správnou funkcí dolního jícnového svěrače, anatomickými strukturami, kterými jícen prochází a které upravují jeho správnou polohu, samočisticí schopností jícnu na podkladě peristaltických pohybů, neutralizačními vlastnostmi slin a určitou přirozenou obranyschopností (rezistencí) jícnové sliznice. Selhání souhry těchto obranných činitelů, respektive některého z nich, vede ke zpětnému toku (refluxu) žaludečního obsahu.
Nejčastější příčinou takového poškození je refluxní choroba jícnu (gastroezofageální choroba jícnu nebo též refluxní nemoc), při níž dochází ke zpětnému toku žaludečního obsahu (včetně dráždící kyseliny chlorovodíkové neboli solné) do jícnu.
Jistý vliv mají také některé potraviny (káva, česnek, čokoláda, čerstvé pečivo, cola) a léky (zejména proti bolesti – nesteroidní antiflogistika, jako je Ibalgin, Paralen a podobně, opiáty, léky na srdce a mnoho dalších), které buď zvyšují žaludeční kyselost (tedy zvyšují produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku), snižují obranyschopnost sliznice, nebo zpomalují vyprazdňování žaludku, či omezují peristaltické pohyby jícnu.
Dojde-li k refluxu, rozhoduje o jeho důsledcích délka trvání, složení a množství refluxovaného žaludečního obsahu (míra kyselosti a též obsahu žluči, která se sem může dostat z dvanácterníku), odolnost sliznice jícnu, samočisticí schopnost jícnu a rychlost vyprázdnění žaludku.
Onemocnění vzniká na podkladě nerovnováhy obranných a agresivních faktorů, které působí na sliznici jícnu. Nejčastěji k závažnému poškození dochází právě v noci, kdy se žaludeční obsah dostává do jícnu snáze (mimo jiné chybí faktor gravitace, jak je tomu během dne ve vzpřímené poloze).
Mezi rizikové faktory patří nevhodný životní styl spojený s kouřením (nikotin snižuje napětí dolního jícnového svěrače) a obezitou, dále nepravidelné stravování, nevhodné složení potravy – tučná jídla včetně čokolády, sladké kynuté pečivo nebo dráždivá jídla jako česnek, cibule, máta, mák, cola, káva, alkohol a džusy.
Zvedání těžkých břemen a práce v předklonu a těhotenství vedou ke zvýšení nitrobřišního tlaku, a tak rovněž přispívají k refluxu.
Břišní dutina neboli peritoneální dutina se podle vtahu pobřišnice a orgánů dělí na:
peritoneální dutinu – je vystlána nástěnnou výstelkou, nachází se zde pobřišnice (jícen, žaludek, játra, slezina, tenké střevo a převážná část tlustého střeva, u žen děloha, vaječníky a vejcovody)
retroperitoneum – retroperitoneální dutina – leží za peritoneem, tj. za pobřišnicí (pankreas, ledviny, močovody, velké břišní tepny a žíly, mízní cévy, uzliny)
V dutině břišní se nachází fyziologicky malé množství tekutiny (50 ml).
Pobřišnice – peritoneum – je tenká lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů. Představuje tak velkou plochu, na níž se snadno vstřebávají látky (povrch je tvořen semipermeabilní membránou), které pronikly do organismu, tedy bakterie, jedy, zánětlivá tekutina a podobně (hrozba sepse). Každé poškození pobřišnice vede k jejímu slepování a vzniku vazivových srůstů (srůsty sice zamezí šíření infekce, ale omezují pohyb některých úseků trávicí trubice). Je jen jedno peritoneum vystýlající dutinu břišní, na nástěnné a orgánové se rozlišuje pouze z praktických důvodů.
Předstěra – omentum – je pohyblivá dvojitá peritoneální řasa, která se dělí na dva základní typy:
malé omentum (o. minus) – rozprostírá se mezi žaludkem, duodenem a játry
velké omentum (o. majus) – začíná od velké žaludeční kurvatury, je duplikaturou peritonea tvořenou dvěma listy
Funkce: zvyšuje resorpční plochu pobřišnice (například pro peritoneální dialýzu – čištění krve při selhání ledvin pomocí opakovaného pravidelného napouštění dialyzační tekutiny do břišní dutiny). Podílí se na likvidaci zánětu a infekce v dutině břišní.
Dělení orgánů Peritoneální orgány: část jícnu, žaludek, játra, slezina, tenké střevo, převážná část tlustého střeva
Retroperitoneální orgány: pankreas, ledviny, močovody, močový měchýř, velké břišní tepny a žíly, u žen vejcovody, vaječníky a děloha
Jícen je svalová trubice, dlouhá 25–28 cm, která spojuje hltan a žaludek. Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici, je uložen před páteří, horní část tvoří příčně pruhovaná svalovina, dolní část tvoří hladká svalovina. Sousto jím prochází aktivně – jde o koordinovanou peristaltickou vlnu vyvolanou polknutím.
Žaludek je vakovitě rozšířená část trávicí trubice, velikost i poloha je individuální, závisí například n
Ve svém příspěvku CRP HODNOTY A RAKOVINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka.
Dobrý den, byl mi diagnostikovan loni baretuv jicen, bez dysplazii. Letos se potkám při jakékoliv fyzické i duševní zátěži, bolesti na hrudi, obtížným polykáním, chrapotem, divnym kašlem apod. Před pár dny jsem dostala neskutečné bolesti v krku až s nemožnosti polknout. Praktická lékařka nasadila antibiotika, bolesti v krku ustoupily. CRP k dnešnímu dni 84. Mám obavy, zda nenastal na jícnu rakovinovy proces.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hlavním příznakem je zvláštní druh bolesti až pálení žáhy neboli pyróza. Tato bolest je charakterizována jako palčivá bolest za dolní částí hrudní kosti. Zpočátku se objevuje jen po určitých jídlech (pečená jídla, smažené pokrmy, sladké, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný bolestmi po každém jídle, leckdy nalačno a také v noci, kdy se stav zhoršuje po ulehnutí a při snížené tvorbě slin. Zdrojem bolesti je přímé dráždění sliznice, roztažení jícnu a naopak dočasné stažení jícnu v jiných úrovních.
Dalším příznakem může být pocit uváznutí sousta v krku – obtížné polykání (dysfagie), bolestivé polykání (odynofagie) či pocit cizího tělesa v krku bez prokázané příčiny (takzvaný globus).
Bolesti na hrudi mohou být někdy tak nespecifické, že mohou imitovat jiná onemocnění, například choroby srdce (srdeční infarkt). Řada nemocných si také stěžuje na ztrátu chuti, chrapot, chronický kašel, záněty průdušek i astma, a proto se často nedaří odhalit příčinu nemoci, protože jen polovina nemocných má při gastroskopickém vyšetření (endoskopické vyšetření jícnu a žaludku pomocí kamery zavedené přes ústa) pozitivní nález na jícnové sliznici.
V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Hájková.
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o jídelníček na berettuv jicen. Mnohokrát děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším přírodním prostředkem na reflux jícnu je jablečný ocet. Požitím kyseliny před jídlem oklamete svůj žaludek, aby počkal s tvorbou vlastní kyseliny.
Svaly dolního jícnového svěrače se aktivují a stahují v závislosti na kyselině. Pití jablečného octa před jídlem aktivuje svěrač a omezí tak přístupu kyseliny do jícnu. Zastánci jablečného octa navrhují přidat dvě až tři čajové lžičky do malé sklenice vody a vypít ji před každým jídlem.
Také je dobré po každém jídle sníst čtyři mandle, což může omezit reflux.
Kašel spouštějí dýchací cesty, které se snaží zbavit všeho, co se v nich nachází a co znemožňuje jejich správnou funkci. Jedná se o normální fyziologickou odezvu našeho těla na cizorodé předměty. Aktivní kašel je takový, který je doprovázen dušností během dýchání, stahuje hrudník a při kterém se tvoří a akumulují hleny v průduškách. Často však vznikají hleny, které jsou husté konzistence, což ztěžuje jejich vykašlávání.
Projevy:
pískavý zvuk při dýchání a kašlání;
vykašlávání lepkavých hlenů;
přetrvávající kašel;
svírání hrudi;
zvýšené kašlání během rána;
ucpané dýchací cesty nebo tíha na hrudi.
U léčby kašle se má léčit jeho příčina. Je-li člověk s kašlem zahleněný a má-li spíše vlhký kašel, podávají se takzvaná mukolytika. Mukolytika usnadní vykašlávání hlenů a nemocnému se po nich uleví. Z používaných léčiv lze uvést například preparáty ACC, Mucobene, Erdomed, Bromhexin, Ambrobene, Ambrosan, Ambroxol a Mucosolvan. Na zvládnutí suchého kašle se mohou podat tlumivé léky obsahující například kodein.
Přímo na odhlenění dýchacích cest anebo jako prevence při nachlazení se doporučuje kořen lotosu (najdete v prodejnách se zdravou výživou). Mražený lotosový kořen je možné koupit například v pražské Sapě u Vietnamců (je to jejich běžná zelenina), kde půl kila stojí cca šedesát korun. Chutná moc dobře, je křupavý jako ředkvičky a lahodně sladký, trochu jako kdyby do mrkvova. Čerstvý lze konzumovat bez úpravy. Mražený kořen je dobré nakrájet jako jakoukoli jinou kořenovou zeleninu na pánev nebo do hrnce k jídlu, případně se dá z koleček vyvařit „čaj“ (asi deset minut povařit pár koleček s vodou, až roztok zfialoví a pak popíjet). Kořen lotosu má silné odhleňující účinky.
