V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ POTRAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Zajímalo by mě, čím se zákožka živí. Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zákožkasvrabová se živí bílkovinami a tuky, které ukusuje v podkoží, čímž si zároveň i vyvrtává své chodbičky. Z trusu, který za sebou zanechává, vznikají zánětlivá ložiska, které urputně svědí.
Pro kontrolu polohy pacienta na ozařovacím stole je dnes již standardně používán portálový verifikační systém. Jedná se o přídavné elektronické zařízení k lineárnímu urychlovači, které dovoluje zobrazit umístění ozařovacího pole na pacientovi při reálných ozařovacích podmínkách, a tím zkontrolovat pozici izocentra. Speciální detektor umožňuje dvojdimenzionálně zobrazit anatomické (kostní) struktury pacienta z pohledu svazku záření a srovnat je se stejným pohledem vygenerovaným automaticky plánovacím systémem. Nadlimitní neshody je možné na místě korigovat. Nejmodernější lineární urychlovače jsou dnes rovněž vybavovány systémem umožňujícím přesnou kontrolu polohy pacienta na ozařovacím stole ve všech třech rovinách. Tento systém je tvořen počítačovým tomografem (CT) zabudovaným přímo do lineárního urychlovače. Je schopen přesně prostorově zobrazit cílový objem v okamžiku ozařování. Na rozdíl od klasických CT přístrojů je tento systém schopen nasbírat všechna potřebná data během jediného otočení ramene kolem pacienta. Po ukončení rotace hlavice je získán trojrozměrný objemový obraz pacienta, který odpovídá skutečnosti v okamžiku ozařování. Informace o aktuálním rozložení tkání v okolí cílového objemu je možné porovnat s původními informacemi, na jejichž základě byl vytvořen ozařovací plán. Zjištěnou odchylku je možné napravit dvěma způsoby:
ON LINE – systém poskytne údaje potřebné ke korekci nastavení pacienta pomocí pohybů ozařovacího stolu. Jakmile jsou potřebné korekce stolu provedeny, může ozáření se zajištěním maximálně přesného cílení a nastavení proběhnout.
OFF LINE – změny v pacientově anatomii jsou přeneseny do plánovacího systému a následně je vytvořen nový plán přizpůsobený nové poloze pacienta. Metoda IGRT dává možnost přesně identifikovat tumor a kritické struktury a aplikovat dávku záření s maximální přesností. Ve spojení s náročnými ozařovacími technikami může metoda obrazem řízené radioterapie zlepšit výsledky léčby pacientů v klinické praxi.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sona.
Dobrý deň, chcela by som sa opýtať, na akých povrchoch môže zákožkasvrabová prežívať okrem oblečenia, čalúneného nábytku, matracov a pod. či je možný výskyt / prežívanie aj na dreve - celodrevená stolička, drevený rošt v drevenej posteli (bez umiestnenia matraca)resp. v špárach drevenej podlahy, lištách a taktiež napríklad na povrchu vane / v sprchovom kúte (akryl) Vopred veľmi pekne ďakujem za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zákožkasvrabová může přežívat na jakémkoliv povrchu. Když není na člověku, tak jejím jediným zájmem je, najít si nového hostile. Zákožka nikam daleko neodleze, takže se bude zdržovat na místě, kde se pustila nebo byla setřena z hostitele. Její výskyt můžete očekávat všude, kde se dotkl člověk s nákazou svrabem.
Přišlo se na to, že svrab se ve skutečnosti přenáší buď přímým kontaktem s infikovanou osobou, anebo nepřímo tím, že se dostane do kontaktu s jeho oděvem, nebo ložním prádlem. K nakažení stačí jedna jediná oplodněná samička zákožky svrabové, ta je schopná se do kůže zavrtat již za pár minut.
Svrab patří k vysoce nakažlivým nemocem projevujících se silným a velmi nepříjemným (až bolestivým) svěděním kůže. Toto onemocnění způsobuje zákožkasvrabová. Toto onemocnění může postihnout kohokoliv, mezi nejvíce ohrožené skupiny obyvatel patří bezesporu i zdravotníci. Svědění, které je často nejvíc nesnesitelné v noci (tělo se pod dekou zahřeje a právě teplo zákožce svrabové vyhovuje). Svědění je způsobené tím, že si zákožkasvrabová vrtá ve svrchních vrstvách kůže chodbičky.
Pokud se někdo svrabem nakazí, obvykle první věc, která ho zajímá je, jak se tohoto „ostudného“ onemocnění co nejrychleji a bezbolestně zbavit. K léčbě svrabu se užívají různé krémy a masti. Při jejich aplikaci je důležité, aby se nanášely na celé tělo. Pokud pacient nějaké místo vynechal, je dost možné, že by v této oblasti zákožkasvrabová přežila a pacient by se tedy nemoci nezbavil.
Toto onemocnění v Čechách méně známé pod pojem sarkoptóza se latinsky nazývá scabies a vzniklo od slova „scabere“, což znamená „drbat se“. Toto onemocnění se u zvířat nazývá prašivinou.
Jedná se o infekční onemocnění, které způsobuje zákožkasvrabová (= parazitický roztoč = členovec, žijící ve svrchních vrstvách kůže, kde si vrtá chodbičky esovitého tvaru způsobující svědění. Zákožka dokáže během jednoho dne vyhloubit zhruba 2 - 3 mm chodbičky. Roztoč se živý tkáňovým mokem a uvolněnou rohovinou. Tento roztoč ukládá svá vajíčka do chodbiček a z nich se pak vylíhnou larvy.). Zákožka (řád Acarina, podřád Astigmata a čeleď Sarcoptidae) má rozměry 300 – 500 mikrometrů. Zákožka parazituje nejen u lidí, ale může se vyskytovat na těle i jiných savců. Délka života zákožky je zhruba 4 – 6 týdnů, za tu dobu dokáže celkově naklást zhruba 40 – 50 vajíček, ale ne všechna se vyvinou (podle odhadů se to podaří jen asi desetině). Tato vajíčka během zhruba 72 – 96 hodin vyspějí v dospělého jedince.
Toto onemocnění je v České republice celkem časté. Podle některých zdravotnických informací je hlášeno zhruba 30 – 40 případů tohoto onemocnění na 100 000 obyvatel. V historii se obvykle epidemie svrabu vracely v pravidelných intervalech asi patnácti let. Ale poslední šíření tohoto onemocnění začalo v roce 1960 a v podstatě trvá dodnes, jen s různými počty případů onemocnění, Pro ukázku, podle některých studií bylo v roce 1993, nahlášeno 134 případů na 100 000 obyvatel, O dvanáct let později (rok 2005) to již bylo jen 32 případů na 100 000 obyvatel. Zajímavé je, že i v dnešní době je v některých zemích (hlavně v rozvojových) téměř 100 % populace nakažená tímto onemocněním. Vzhledem k tomu, že k přenosu viru dochází přímým kontaktem s nemocným, anebo kontaktem s kontaminovanými textiliemi (oblečení, povlečení, polštáře, peřiny, atd.) či látkovými předměty, Není překvapivé, že svrab se často šíří i mezi zdravotnickým personálem ve všech zdravotnických zařízeních.
Svrab lidský
Svrab trápí lidi již mnoho století, důvod tohoto onemocnění odhalil vídeňský lékař pocházející z Brna Ferdinand von Hebr v 19. století.
Roztoč zákožkasvrabovávyvrtává kanálky do zrohovatělé vrstvy pokožky. Samice do nich denně naklade několik vajíček (zhruba 0,3 – 0,4 mm dlouhá). Z vajíček se vylíhnou larvy, které pak žijí na
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobry den, resim vyrazku, kterou mam jiz 3 mesice. Po prvnim vyskytu drobnych pupinku, po zmacknuti z nich vytekla tekutinka, mi MUDr. naordinovala mast, ale strasne se divila, ze jdu k lekari jiz 14dni po vysevu a s tak malym mnozstvim( pupik, dekolt, predlokti). Zmenila jsem lekarku a moc jsem si nepomohla. Svrab ji sice napadl, ale nediagnostikovala jej, ani se nepokousela. Leci me masti, dietou nedrazdivou, napolsedy mi nasadila kortikoidy, ktere ovsem nejim. Vyrazka je na nohach( lytka, ale vice holene), u kotniku, strana bricha resp. na pasu, skoro cela zada, predlokti. Vyrazka svedi obcas, zadne urputne nocni svedeni. Manzel ji nema a ani zadny ze synu (9 a 1 rok)ji nema. Jedine, co by mohlo svedcit pro svrab je na predlokti a u kolene asi 1cm dlouha "carka". Uz jsem zoufala, poradi nekdo? Diky M.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moniko, souhlasím s postupem vaší nové kožní lékařky. Svrab, by při tak masivních kožních projevech, byl nesnesitelně svědivý a to píšete, že vás zas tolik nesvědí. Dále pro svrab nenasvědčuje ani popisovaný projev vodnatými puchýřky. Víte Moniko, ono určit přesnou příčinu vzniku ekzému dnešní medicína přesně stále nedokáže a léčba často probíhá metodou pokus / omyl. Proto vám vaše lékařka naordinovala nedráždivou dietu, aby vyloučila alergické reakce na alergeny z jídla. Tato opatření se aplikují vždy na přechodnou dobu, nezbytnou pro prokázání jejich účinnosti na zdravotní stav. Dá se z toho pak lépe poznat možná příčina vzniku ekzému a díky tomu je pak možná i efektivní volba známé léčby. Měla byste raději respektovat doporučení své lékařky a užívat vše, co vám předepíše. Váš exém je patrně nějaká forma atopického exému a čím dříve se příjde na jeho příčinu, tím rychleji budete zase uzdravená. Uvědomte si prosím, že lékař studuje zdravovědu několik let a vy, z pohledu lajka, nemůžete být schopna relevantně zhodnotit vhodnost doporučené medikace. Zamyslete se nad tím, čeho chcete dosáhnout, zdali soutežit s lékařem o způsob léčby a nebo být co nejrychleji uzdravená.
Držím Vám palce a přeji brzké uzdravení.
Svrab je infekční zánět způsobený roztočem jménem zákožkasvrabová a je charakteristický silným svěděním a dvojicemi pupínků na místech s tenkou kůží. Kožní změny však mohou být málo patrné, a tak hlavním příznakem bývá svědění. Svrab patří mezi infekce přenášené pohlavním stykem.
Zákožkasvrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, přičemž vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, která se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion. Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny.
Přenos infekce se děje nejen kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab patří mezi sexuálně přenášené choroby. Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak zdravotnický personál zdravotnických zařízení.
Svrab charakterizuje silné svědění celého těla, které vynechává hlavu a krk. Je intenzivní v noci a působí nespavost. Na kůži lze pozorovat chodbičky, které mají barvu kůže nebo jsou bělavé, měří 0,5–1 cm, na jejich koncích se nachází drobný puchýřek nebo pupínek. Svrab postihuje kůži meziprstí rukou, zápěstí, penis, oblast pasu, kůži kolem pupku, podpaží, dvorce prsních bradavek. U dospělých nebývají obvykle postiženy dlaně, plosky nohou, obličej a krk. U kojenců jsou projevy i na těchto místech. Někdy jsou na kůži přítomny uzlíky. Následkem škrábání vznikají oděrky, zhrubění kůže, změny pigmentace. Komplikace mohou nastat následkem škrábání v podobě bakteriální infekce doprovázené zduřením mízních uzlin.
Možná vyšetření:
vyšetření chodbičky v mikroskopu: Po zakápnutí olejem se seškrábne chodbička a prohlíží se v mikroskopu. Vyšetření nebolí, výsledek sdělí lékař ihned.
vyšetření dermatoskopem: Bezbolestné vyšetření osvětlenou lupou, výsledek sdělí lékař ihned.
vyšetření vzorku kůže: V místním znecitlivění injekcí se po dezinfekci kůže odebere malý vzorek postižené kůže (obvykle kruhovým nožem v průměru 4–8 mm). Vzniklá ranka se nechá sama zhojit nebo se uzavře stehem. Vzorek se vyšetří mikroskopicky, výsledek je obvykle známý do týdne.
Nejprve si přiblížíme co přesně svrab u člověka znamená. Svrab je infekční nemoc způsobená zákožkou svrabovou. Zákožkasvrabová se projevuje nepříjemným svěděním a kožními změnami v podobě oděrek takzvanou exkoriací. Nemoc probíhá tak, že nejprve dojde k nákaze - přenosu zákožky svrabové na kůži člověka. Ta si pak vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky, nejraději na nohách nebo rukách. Vytváření těchto chodbiček nebolí. Do slepých chodbiček pak klade vajíčka, ze kterých se do třech týdnů vyvinou další zákožky, které se takto dále množí. Mimo vajíček ještě zákožkasvrabová nechává ve svých chodbičkách také svůj trus, který zde způsobí drobné záněty, které mimořádně silně svědí.
Ve svém příspěvku ZÁKOŽKA SVRABOVÁ DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
také jsem se se srabem v minulosti setkala,když jsem pracovala v hotelu.Přes všechny mastičky a léky, které vůbec nepomáhaly. pomohlo 100% párkrát navštívit solárium, samozřejmě vertikální kvůli hygieně a bylo po problému.Vřele doporučuji!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
ahoj a ako casto si chodievala do toho solarka.......dakujem!
Samičky jsou velké až půl milimetru, takže se dají rozeznat za pomocí lupy. Sameček je oproti samičce dvakrát menší. Samička žije na povrchu kůže a brzy umírá (žije asi 2 měsíce). Protože zákožkasvrabová přijímá kyslík difuzí, nezanořuje se hlouběji do kůže. Oplodněná samička vyvrtává povrchní kanálky v rohové vrstvě kůže a do chodbiček ukládá vajíčka, ze kterých se v průběhu dalších tří týdnů vyvinou nejprve larvy, poté takzvané nymfy a nakonec pohlavně zralé zákožky svrabové, které cestují chodbičkami zpět na povrch kůže.
Než člověk vývoj infekce zpozoruje, uběhne obvykle několik týdnů. Předpokládá se, že kožní reakce je vyvolána přecitlivělostí na parazity, která se vyvine až po určité době. V šíření svrabu může hrát významnou roli i stoupající obliba cestovat. V některých hotelích s nízkou úrovní hygieny není ložní prádlo dostatečně vyprané, takže se další lidé mohou snadno nakazit.
Svrab je parazitární onemocnění, které způsobuje několik druhů roztočů napadajících mnoho různých domácích i divokých druhů zvířat. Pro nás jsou důležití ti, kteří napadají psa, tedy zákožkasvrabová způsobující takzvaný sarkoptový svrab, která je přenosná též na člověka. Zakořeněné mýty, že svrab či prašivina u psů vznikají také například kvůli tučnému jídlu či nečistotě srsti, jsou nepravdivé, neboť nemoc může vypuknout jedině po přítomnosti roztočů. Zákožkasvrabová se řadí mezi roztoče a je velká sotva půl milimetru. Sarcoptes scabiei var. canis je původcem svrabu u psů, je však přenosná i na kočky a člověka. Oplodněné samičky vyvrtávají chodbičky ve vrchní vrstvě kůže, kde kladou vajíčka. Zákožky preferují místa s jemnější kůží, proto osídlují břicho, třísla, lokty, hlezna, okolí očí a uši. Celý vývojový cyklus zákožek trvá 17 až 21 dní a probíhá na psovi. Inkubační doba je variabilní, několik dní až týdnů, a závisí na množství přenesených roztočů.
Svrabem postižená zvířata jsou neklidná, intenzivně se drbou a mají zhrubělou kůži. Pruritus se zhoršuje typicky v teple. Tím, jak se pes intenzivně drbe, zanáší si do kůže infekci a kožní postižení se dále šíří. Silné svědění se časem stupňuje a zesiluje. Vypadává srst, objevuje se zarudnutí, krváceniny, strupy a drobné pupínky. U chronických případů je pak postižena kůže po celém těle, včetně hlavy a ocasu. Svrab často doprovází sekundární infekce, a to jak bakteriální, způsobená stafylokoky, tak celkové bakteriální přerůstání, a u psa kvasinková malasseziová dermatitida. Tyto nemoci dále zhoršují jednak svědění, jednak poškození kůže. Roztoči se snadno a rychle šíří přímým kontaktem mezi vnímavými hostiteli. Dokážou se ale šířit i nepřímo, tedy kontaminovanými pomůckami nebo celkově prostředím zvířat. Přežití zákožek ve vnějším prostředí mimo hostitele závisí na teplotě a vlhkosti. Při pokojové teplotě žijí dva až šest dní. Při deseti až patnácti stupních však při vhodné vlhkosti mohou vydržet bez hostitele až 21 dní. Průkaz onemocnění je někdy problematický a je zapotřebí provádět opakovaný kožní seškrab a následné mikroskopické vyšetření. Uvádí se, že i při dodržení vyšetřovacích postupů se nepodaří svrab přímo prokázat u 50 % případů.
Na léčbu svrabu u psů dnes naštěstí existují poměrně účinné léky – od koupelí v různých chemikáliích až po takzvané s
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katka.
-samozrejme sukromna sauna. Svrab neznasa teplotu viac ako 60C, tak som si myslela ze tam posediet 10-15 nim pri teplote 60az 70C ...Tak ze to solarium/vertikalne je najlepsie? tam nie je taka vysoka teplota.
dakujem!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Katko, v sauně, teplé 100 *C, se kůže těla prohřeje maximálně na 40 až 43 *C. Kontroluje to náš termoregulační systém, kdy při zvýšené okolní teplotě začne vylučovat pot, který pokryje celou zevní kůži a tím ji efektivně odizoluje od okolního horkého prostředí. Když teplota prohřátí kůže prekročí mez 43 *C, tak to již není možné vydržet a psychika Vás přinutí odejít. Pokud byste se snažila tyto signály silou překonat, tak byste nejspíše do několika minut upadla do bezvědomí a do další hodiny by následovala smrt z přehřátí organizmu. Efektivní doba pobytu ve 100 *C sauně je 20 - 25 minut, přičemž její skutečná snesitelná délka zavisí na startovní teplotě povrchu Vašeho těla. Pak musí následovat důkladné ochlazení. Zákožkasvrabová je živý organizmus a vysoké teploty ho destruují podobně, jako by destruovaly naše tkáně. Budete-li chtít spálit svrab vysokou teplotou, nejspíše si poškodíte také i své kožní tkáně.
Inkubační doba choroby trvá dva až šest týdnů. Jejím typickým příznakem bývá nepříjemné svědění. To zesílí, když ulehneme a jsme v teple (pod peřinou). Na kůži se objeví červené pupínky, které svědí. Například mezi prsty, v okolí pohlavních orgánů, kolen, podpaží, ale třeba i kolem dvorců prsních bradavek. Postižený, který se začne škrábat, si nemoc roznáší po těle. Horší projevy mohou na sobě pozorovat alergici a lidé, kteří mají citlivější kůži.
Onemocnění způsobuje zákožkasvrabová, roztoč velký asi půl milimetru. Samička vyvrtá pod kůží chodbičky dlouhé až několik milimetrů, do nichž naklade vajíčka. Zavrtává se pod kůži především v místech, kde je pokožka velmi jemná, například mezi prsty, v okolí genitálií, na hýždích nebo prsou. K tomu, aby se samička zákožky uchytila v kůži, jí stačí pouhé dvě a půl minuty.
Nemoc se přenáší nejčastěji přes kontaminované předměty, častý je ale i přenos pohlavním stykem. Zdrojem nákazy mohou být například prostředky hromadné dopravy (zákožkasvrabová totiž přežije v polstrovaných sedadlech až tři dny, než si najde svou oběť), větší ubytovny, špatně vydezinfikované prádlo ze second handů či špatně vyprané prádlo v nemocnici.
Svrab se šíří rychle a je častý zvláště v místech většího počtu lidí, kteří spolu pobývají delší dobu a špatně pečují o své tělo a nedodržují hygienické podmínky, například v koloniích bezdomovců, není ale výjimkou ani v domovech důchodců. Nemoc však v posledních letech stále častěji postihuje také místa, kde by ji člověk nečekal – mateřské školy, internáty. I zcela čistotný člověk se může nemocí náhodně nakazit prakticky kdekoliv. Možností nákazy přibývá i s rozvojem cestovního ruchu.
Nejdůležitější v diagnostice je pacientovo sdělení o silném svědění na celém těle. I zjištění, že se svědění zesiluje hlavně v teple pod přikrývkou v posteli, je velice důležitou informací pro rozpoznání svrabu. Při vyšetření svědící pokožky jsou patrné typické vyvýšené obrysy chodbiček, které jsou dlouhé několik milimetrů až asi jeden centimetr. Cvičené oko může dokonce na konci chodbiček postřehnout zákožky svrabové v podobě tmavých bodů. V takovéto čisté formě se ovšem svrab dá pozorovat spíše výjimečně, protože chodbičky jsou většinou překryty kožními změnami, které vznikly škrábáním a sekundární infekcí. Na kůži se objevují kopřivkové pupínky, ekzém i hnisavé pupínky a vřídky.
Diagnózu potvrdí průkaz parazita v materiálu vyškrábnutém z chodbiček a vyšetřeném pod mikroskopem, kde je možné zřetelně rozpoznat zákožku, její vajíčka a eventuálně její výkaly. Teprve poté je jisté, že se jedná o infekci zákožkou. Ovšem u typických případů není mikroskopický průkaz nezbytný.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas.
Dobry den,
na rukou, loktech kotnicich brise a bocich se mi objevili male puchyrky, ktere po zmacknuti vylucuji tekutinu. Jedna kozni lekarka me lecila na precitlivelost, druha zacala se svrabem. nikdo v mem okoli ho nema. . . Prosim o radu, pri jake teplote umira zakozka. jedna se mi hlavne o nejnizsi teplotu, obleci snaze necham vymrazit nez vyvarim. pri jakem mrazu zakozka umira? predem diky za info.
od diagnostiky svrabu jsem asi paranoidni, vse mi svedi 3x vic. osobne si ale myslim, ze se o svrab nejedna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tomáši, kdyby se při tak masivním výskytu, který popisujete, jednalo o svrab, tak byste pociťoval přímo útrpné svědění. Navíc příznaky, které popisujete spíše nasvědčují na atopický ekzém. Ten se může objevit jako důsledek předchozího stresu nebo jako reakce na některý alergen z potravy. Ve hře je i vnější zyvinění, například reakce na mýdlo nebo i špatně vymáchané prádlo, kde zbytky pracího prostředku mohou vyvolat takovéto projevy.
Atopický ekzém a jak se ho zbavit?
Léčbě ekzému by měla předcházet návštěva dermatologa, který bude ochoten k odběru malého vzorku kůže, který odešle k histologickému vyšetření. Důležitá je také následná návštěva alergologa, který zjistí pomocí testů vzdušné a potravinové alergeny. Hlavní a základní léčba atopického ekzému je zevní. Léčiva, která může předepsat jen lékař jsou kortikoidy. Není vhodné je nadměrně užívat, jelikož mají velké množství nežádoucích účinků, ale na ekzém jsou výborně učinné. Jsou to hormonální prostředky ve formě mastí, krémů, roztoků popřípadě mlék. Mají silné protizánětlivé účinky a v akutních fázích ekzému jsou pro léčbu nepostradatelné. Je důležité řídit se u nich předepsanými zásadami a užívat je dle doporučení lékaře. Přípravky (masti) se používají pouze bodovitě, nejsou určeny k promazávání celého těla, pouze na postižené partie! Silnější vrstva léku neznamená větší účinnost, naopak je větší zátěží pro kůži. Nepoužívají se dlouhodobě. Doporučuje se intervalová léčba. K doléčení a celkovému zahojení akutního projevu se předepisují přípravky nehormonální a slabší, jako je například zinková pasta. Existují však další možnosti léčby, kterými můžete příznaky ekzému mírnit. V první řadě je velmi důležité dodržovat správnou životosprávu, omezit kontakt s alergeny a naučit se s tímto onemocněním žít. Jelikož kůže bývá suchá, je potřeba ji stále promašťovat. V lékarně je spousta přípravků, každý nemocný by si měl vyzkoušet, který mu nejlépe vyhovuje. Osvědčené jsou například masti a mléka Excipial, Ung, Linola, Lipobase a jiné. Pro extrémně vysušenou pokožku je vhodná i vazelína. V lidovém léčitelství se doporučovalo vepřové sádlo, ovšem bez konzervantů. U někoho zase postačí dobrý olivový olej lisovaný za studena. Za pokus jistě stojí i některé dopňky stravy, které pomáhají posilovat imunitu a schopnost organismu vyrovnávat se s alergeny. Postižený člověk atopickým ekzémem by měl spíše upřednostňovat sprchu před koupáním. Když už koupele, tak se doporučují promašťovací oleje, například Salus. Je nutné vyvarovat se pěnám a agresivním sprchovým gelům. Doporučuji sprchování vlažnou vodou a po koupeli pokožku namazat. Často se ke zklidnění zánětu používají vlažné obklady s Jarischovým roztokem. V některých případech, pokud pravidelná a správná léčba nezabírá, může lékař poslat pacienta na světloléčbu - fototerapii. Je u ní nezbytná pravidelnost, obvykle se provádí po dobu tří měsíců 1 - 3 krát týdně. Ekzém příznivě ovlivňuje i pobyt u moře, přiměřené slunění může zlepšit stav kůže na několi
Názory, že svrab u zvířat neboli prašivina vzniká mimo jiné kvůli tučnému jídlu nebo nečistotě srsti, jsou scestné, protože nemoc může vzniknout jedině za přítomnosti zákožky svrabové. Svrab u zvířat se projevuje silnou svědivostí, a tedy častým drbáním. V případě zákožky svrabové, která způsobuje svrab, se psi škrábou především v teplém prostředí. Svědění je tak silné, že se zvíře bude škrábat jak ve dne, tak v noci. Parazit je pro lidské oko neviditelný. Zákožkasvrabová žije v hlubokých vrstvách pokožkové škáry a nevyskytuje se rovnoměrně po celé ploše kůže. Může se tedy stát, že ani po rozboru kůže u veterináře se nemusí přítomnost parazita u psa objevit.
Zákožkasvrabová se do pokožky zvířete dostane v místech, kde je kůže jemná, jde tedy o vnitřní stranu stehen, okolí očí či oblast kolem kořenů ušních boltců. Na těchto místech se právě bude zvíře škrábat, čímž rozšíří nákazu do dalších částí těla. Kromě svědění budete možná časem pozorovat, že srst na určitých místech vypadává nebo že zvíře ztrácí na hmotnosti.
Svrab lze léčit lokální terapií, kdy se postižené místo musí nejdříve důkladně omýt šamponem a poté aplikovat léčebný preparát, který určí veterinář. Tuto proceduru musí zvíře podstoupit jednou týdně několik týdnů po sobě. Více se však doporučuje užití celkové terapie, kdy se zvířeti aplikuje preparát dozadu za krk. Látky, které působí účinně proti různým parazitům, se dostanou do krve a účinkují zhruba měsíc. Aby se svrab vyléčil úplně, dávají se většinou dvě dávky přípravku. Pokud se tedy u zvířete podaří svrab úspěšně zlikvidovat, můžete se přestat bát i o své zdraví. Svrab je sice přenosný na člověka, ale může se rozmnožovat pouze na těle psa.
Onemocnění s názvem svrab má více původců, například to u psů může být zákožkasvrabová (zákožkasvrabová u psů). Ušní svrab u psů se moc nevyskytuje je lokalizován právě na vnějším zvukovodu, po celém těle se nerozšiřuje. V uchu tvoří specifické strupy a jiné příznaky. Kdežto „klasický svrab“ se vyskytuje po celém těle a zpočátku na málo osrstěných místech: slabiny, lokty, kolenní a loketní řasa, ušní boltce. Kromě úporného svědění se časem objevují i záněty kůže infikované sekundárně bakteriemi. Kůže strupovatí, mokvá, je ztluštělá a praská.
Jak moc se onemocnění rozjede, záleží na imunitě psa. Pozor! Je to zoonóza (nemoc přenosná i na člověka). Je nutné vyprat a dezinfikovat veškeré zařízení v místech, kde se pes pohybuje, a to pravidelně a několikrát.
Mezi známé druhy svrabu patří například ušní svrab, který postihuje vnější zvukovod, notoedrový svrab koček, psoroptová a chorioptová prašivina přežvýkavců a koní, svrab morčat a vápenka, což je svrab postihující ptáky. Další kožní nemoc způsobená parazity, demodikóza, se pak označuje jako červená prašivina.
Roztoči se snadno a rychle šíří přímým kontaktem mezi vnímavými hostiteli. Dokážou se ale šířit i nepřímo, a to kontaminovanými pomůckami nebo celkově prostředím zvířat. Přežití zákožek ve vnějším prostředí mimo hostitele závisí na teplotě a vlhkosti. Při pokojové teplotě žijí dva až šest dní. Při deseti až patnácti stupních však mohou při vhodné vlhkosti vydržet bez hostitele až 21 dní.
Příznaky svrabu jsou dosti rozmanité, od bezpříznakového nosičství infekce po celotělové postižení kůže doprovázené jejím zhrubnutím, vypadáváním srsti a tvorbou vrstev příškvarů, pod kterými se nachází mokvající kůže. Svědění doprovázející svrab může být natolik intenzivní, že zvíře hubne a nakonec hyne z naprostého vyčerpání. U hospodářských zvířat se z důvodu jejich nepohody a neustálého škrábání snižuje silně užitkovost, a to jak přírůstek ve výkrmu, tak mléčnost dojených zvířat. Zákožky preferují k životu řídce osrstěné krajiny na těle zvířat, a proto svrab vždycky začíná na typických místech. S postupem choroby ale srst nemocného zvířete řídne a vypadává a umožňuje šíření svrabu na celý povrch kůže.
Prvními příznaky svrabu je zarudnutí kůže a tvorba pupínků a stroupků s ložiskovým prořídnutím srsti. To je kožn
V naší poradně s názvem SVRAB U ČLOVĚKA INKUBAČNÍ DOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.
Dobrý večer,mam otázku a moc vás prosím o odpověď.
Spala jsem u kamarádky 3 dny,která má doma kočku a psa když jsem se vrátila domů tak jsem se začala hrozně škrábat,po 5 dnech jsem navštívila kožní doktorku a ta mi oznámila,že mam začínající svrab.
Chtěla bych vědět jestli je možné se nakazit během pár dní.
Mockrát děkuji s pozdravem Stránská.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrabem je možné se nakazit během pár sekund. Například na polstrované sedačce v autobusu nebo u kamarádky v křesle. K nákaze stačí, aby si zákožkasvrabová přelezla na vaše oblečení, nebo rovnou na pokožku a už máte začínající svrab. Určitě o tom uvědomte svoji kamarádku, aby mohla učinit opatření k vymýcení svrabu.
Svrab mytých je varianta, která postihuje osoby s důkladnou péčí o tělo. Svrab lze v jejich případě diagnostikovat až v momentě, kdy je onemocnění v pokročilém stadiu. U této varianty, která se označuje jako skabies mytých, není natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny. Za všechno může malinký, stěží půlmilimetrový roztoč, zvaný zákožkasvrabová (Sarcoptes scabiei). Samičky tohoto parazita se zavrtávají do svrchní zrohovatělé vrstvy kůže a v ní si vytvářejí chodbičky, do kterých ukládají svá vajíčka a výkaly. Jedna zákožka je schopna za svůj měsíc a půl dlouhý život naklást až 50 vajíček. Z nich se líhnou larvy, které žijí na povrchu kůže, a během 18 až 23 dnů je na světě nová zákožka, která se okamžitě opět zavrtá do kůže. Celý cyklus tak pokračuje dál. Z popsaného je zřejmé, že při kontaktu s nakaženou osobou je velmi pravděpodobné, že se onemocnění přenese na dalšího jedince. Lékaři mají povinnost každý nový případ nahlásit. Někteří lidé však své potíže tají, stydí se za ně. Léčí se podomácku a nevědomky tak nemoc šíří dál.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dělala jsem všechny léčbydezinfekce praní žehlení sirné masti infektoscab už asi 3 roky vše se vždy vraci .mám tbl ivermectinu 3mg,jak to brát aby mi po tom nebylo špatně.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ivermektin je jed a neměl by být užíván v žádné formě, pokud není předepsán lékařem a není získán prostřednictvím legitimního zdroje. Ivermektin nevyřeší váš problém k vaší spokojenosti. Ivermektin sice zahubí všechny parazity ve vašem těle, ale nezabrání opakování. Vy musíte nejdříve najít zdroj té nákazy a ten zlikvidovat. Svrab nevydrží bez svého hostitele déle než 3 dny. Odjeďte na tu dobu někam pryč a zbavte na 3 dny svoji domácnost všeho živého. Na svém výletu, než vejdete do svého nového ubytování, se natřete mastí Infectoscab a převlečte se do čistého. Svoje použité svršky dejte do igelitového pytle a dobře zavažte. Po návratu za 3 dny budete mít od svrabu klid.
Pro nákazu svrabem je nezbytný přímý kontakt s parazitem - zákožkou svrabovou. Ta může zůstat například po předchozím pobytu nakažené osoby v posteli, na sedačce, v oblečení a podobně. Nejčastější příčinou nákazy svrabem je také přímý tělesný styk s nakaženým člověkem. Zákožkasvrabová dokáže bez hostitele přežít maximálně až jeden týden, obvykle ale umírá po dvou dnech bez hostitele. Nejčastějšími přenašeči svrabu jsou lidé, kteří neudržují dostatečnou osobní hygienu, typicky lidé bez domova. Od nich se pak svrab dostává do populace například z polstrovaných sedaček hromadných dopravních prostředků, kde dokáže čekat na dalšího hostitele až dva dny. Pokud zákožka najde svého hostitele, tak během půl hodiny dojde k jejímu zavrtání pod kůži a nakažený člověk již nemá od nákazy svrabem úniku.
U onemocnění svrabem jsou typické nákazové vlny. Hromadná nákaza svrabem se v populaci vyskytuje přibližně v 30ti letých cyklech.
Pro nákazu svrabem je nezbytný přímý kontakt s parazitem – zákožkou svrabovou. Ta může zůstat například po předchozím pobytu nakažené osoby v posteli, na sedačce, v oblečení a podobně. Nejčastější příčinou nákazy svrabem je také přímý tělesný kontakt s nakaženým člověkem. Zákožkasvrabová dokáže bez hostitele přežít maximálně až jeden týden, obvykle ale bez hostitele umírá po dvou dnech. Nejčastějšími přenašeči svrabu jsou lidé, kteří nedodržují dostatečnou osobní hygienu, typicky lidé bez domova. Od nich se pak svrab dostává do populace například z polstrovaných sedaček hromadných dopravních prostředků, kde dokáže čekat na dalšího hostitele až dva dny. Pokud zákožka najde svého hostitele, tak během půl hodiny dojde k jejímu zavrtání pod kůži a nakažený člověk již nemá od nákazy svrabem úniku. U onemocnění svrabem jsou typické nákazové vlny. Hromadná nákaza svrabem se v populaci vyskytuje přibližně v 30letých cyklech.
Ve svém příspěvku ZÁKOŽKA SVRABOVÁ DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobry den, resim vyrazku, kterou mam jiz 3 mesice. Po prvnim vyskytu drobnych pupinku, po zmacknuti z nich vytekla tekutinka, mi MUDr. naordinovala mast, ale strasne se divila, ze jdu k lekari jiz 14dni po vysevu a s tak malym mnozstvim( pupik, dekolt, predlokti). Zmenila jsem lekarku a moc jsem si nepomohla. Svrab ji sice napadl, ale nediagnostikovala jej, ani se nepokousela. Leci me masti, dietou nedrazdivou, napolsedy mi nasadila kortikoidy, ktere ovsem nejim. Vyrazka je na nohach( lytka, ale vice holene), u kotniku, strana bricha resp. na pasu, skoro cela zada, predlokti. Vyrazka svedi obcas, zadne urputne nocni svedeni. Manzel ji nema a ani zadny ze synu (9 a 1 rok)ji nema. Jedine, co by mohlo svedcit pro svrab je na predlokti a u kolene asi 1cm dlouha "carka". Uz jsem zoufala, poradi nekdo? Diky M.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Janko.
Ahoj chcem sa opytat co si mam kupit na svrab v thajsku . Nevie niekto o nejakom lieku dostpnom na volny predaj
Neda sa to už vydržať vopred dakujem za radu
Onemocnění svrabem způsobuje malý roztoč, který se jmenuje zákožkasvrabová. Tento roztoč si doluje chodbičky ve svrchní vrstvě kůže, doslova se prožírá lidskou kůží. To samo o sobě nebolí, protože tato vrstva kůže je již necitlivá. Problém nastává tehdy, když zákožka se do chodbiček vykaká a tyto její exkrementy se pod kůží zanítí. Tím vzniknou typické červené tečky a flíčky, které nesnesitelně svědí. Zde je vidět několik fotek s nákazou svrabem: svrab u člověka foto.
Svrab je další nepříjemná záležitost. Svrab (latinsky scabies, z latinského scabere = drbat se), též sarkoptóza, u zvířat lidově prašivina, je infekční nemoc způsobená zákožkou svrabovou postihující člověka i zvířata. Projevuje se nepříjemným svěděním a kožními změnami v podobě oděrek (exkoriací), pupínků a skvrn. Onemocnění nesouvisí pouze s osobní hygienou, ale nedostatečná hygiena může způsobit horší průběh nemoci. Naopak přehnaná hygiena může zapříčinit problémy při zjišťování a ověřování, zda jde o svrab. V České republice jde v současné době o dost rozšířeného parazita.
Zákožkasvrabová vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samička pak klade 2–3 vajíčka, asi 0,3–0,4 mm velká, v slepých koncích těchto chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které se během tří týdnů mění v dospělé zákožky. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním. Onemocnění se přenáší nákazou, nejčastěji přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, spíše při dlouhodobém kontaktu, například v noclehárnách, táborech, avšak rozhodně ne podáním ruky. Častý je přenos na další členy rodiny. Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce například vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Pro zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách. Léčba onemocnění probíhá namazáním mastí InfectoScab 5%, přičemž léčivou látkou je permethrin, nebo mastí s obsahem síry. Po příchodu z nemocnice se doporučuje převléct postele a ráno po probuzení znova. Toto veškeré povlečení vyprat na 60 °C, vyžehlit je a nechat tři dny ležet. Po vyléčení je možné pro úplné ujištění jet do sirných lázní nebo do sauny. Ta se však doporučuje až 3. den po namazání mastí. Mimo pokožku mohou zákožky přežít 3 až 4 dny. Pokud zákožku vystavíte na dobu delší než 10 minut teplotám alespoň 60 °C, nepřežije to. V případě nakažení je vhodné se nechat namazat v nemocnici a z bytu poté na týden odjet do prostředí, kde se tento parazit nevyskytuje. Infekci pomáhá snížená imunita. Na svrab jsou náchylné zejména děti, které se infikují hlavně
