Aloe Vera je dar přírody pro péči o pleť. Po staletí byla Aloe Vera využívána napříč kulturami a civilizacemi pro své nesčetné množství výhod. Využití produktů Aloe Vera je mnohostranné a jejich účinnost zůstává stále působivá.
Zklidnění podrážděné pokožky Mezi její přednosti patří především schopnost Aloe zklidňovat podrážděnou pokožku, což je dobře zdokumentovaný účinek mnoha studiemi. Ať už se jedná o zmírnění spálenin od slunce nebo o zklidnění vzplanutí ekzému, protizánětlivé vlastnosti aloe nabízí jemný balzám na narušenou pokožku.
Hydratační hrdina Hydratační schopnosti aloe nelze přehlédnout. Vysoký obsah vody v gelu spolu s polysacharidy přitahuje a zadržuje vlhkost, což z něj činí nepostradatelnou složku jakéhokoli produktu zaměřeného na hydrataci. Díky tomuto zaměření na vlhkost je aloe základem pro ty, kteří chtějí bojovat se suchou nebo šupinatou pokožkou.
Výhody vnítřního užívání Potenciální výhody Aloe Vera i nadále přitahují vědce, když působí uvnitř těla. Někteří naznačují, že Aloe přispívá ke zdraví trávicího traktu, přičemž zastánci argumentují jejím uklidňujícím účinkem na střeva. Je však důležité vyladit dávkování aloe, aby se zabránilo nepříznivým účinkům, jak uvádí zkušenosti z vědeckých studií.
V naší poradně s názvem ŽLUČNÍKOVÉ KAMENY - ODSTRANĚNÍ BEZ OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sixtová.
Dobrý den, hledám středisko na odstranění žlučových kamenů rázovou vlnou, jsme z Prahy. Na internetu se mi zatím žádné pracoviště nepodařilo dohledat. Umíte poradit kde provádějí? děkuji s pozdravem Sixtová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Odstranění kamenů rázovou vlnou se odborně nazývá litotrypse extrakorporální rázovou vlnou. Rázová vlna není příliš vhodná k odstraňování žlučníkových kamenů. Mnohem širší uplatnění má v odstraňování kamenů v močových cestách. Žlučníkové kameny se nejčastěji odstraňují endoskopicky nebo otevřeným chirurgickým výkonem. Při šetrnějším endoskopickém výkonu se zavádí endoskopický nástroj přes kožní řez nebo přirozenou cestou přes vstup ústy. Cílem výkonu může být drcení kamene, jeho vynětí v celku a nebo odstranění celého žlučníku i s kamenem.
V Praze se léčbou pomocí rázové vlny zabývá Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde na tamní urologické klinice umožňují klientům neoperační léčbu a postup bez užití anestézie. Jde o jedno z nejlepších pracovišť tohoto typu. Primární zaměření tohoto pracoviště je na odstraňování kamenů z močových cest.
Jak již bylo zmíněno, tak na žlučové kameny se používá endoskop. Odborný název výkonu je ERCP - Endoskopická Retrográdní Cholangio-Pankreatografie. Nejlepším pracovištěm tohoto typu v Praze je Institut klinické a experimentální medicíny IKEM a tamní Klinika hepatogastroenterologie. Pracovní doba je dána rozpisem jednotlivých lékařů na ambulancích. Obvyklá pracovní doba je od 8.00 do 18.00 hod. Noví pacienti jsou přijímáni na ambulanci po předchozím objednání a na základě doporučení praktického nebo jiného odborného lékaře. Klinika je umístěna v areálu IKEM v bloku C, ve 3. patře a telefon pro objednání je 236 052 617.
Možnosti léčby spojené s astigmatismem zahrnují používání korekčních čoček (pevné sklo), nebo určitý typ kontaktních čoček, možný chirurgický zákrok, v některých případech postačí jednoduchá oční cvičení. Vědci potvrzují, že pacienti, kteří cvičí své oči jednu nebo více hodin denně, hlásí dramatické změny: výrazné posílení okohybného svalstva a zlepšení vidění.
Doporučuje se, aby si každý nejprve vyzkoušel jednoduchou sadu cvičení, které nejen posiluje oční svaly, ale také zlepšuje vidění, a tím samozřejmě léčí astigmatismus, a to bez chirurgického zákroku nebo jiných opravných prostředků. Také je důležité dopřát svým očím dostatek odpočinku, neboť únava zhoršuje jejich stav. Vyhněte se čtení z obrazovky počítače při nízké hladině osvětlení. Dobrým cvičením pro vaše oči může být to, že střídáte zaměření pohledu na objekty, které jsou blízko, a pak na ty vzdálené, přispějete tak k posílení očních svalů a předcházíte astigmatismu.
Je důležité, abyste vždy požádali o radu lékaře, než učiníte jakékoli rozhodnutí, které může ovlivnit vaše zdraví nebo pohodu. S lékařem můžete prodiskutovat možnosti léčby, které jsou pro vás vhodné, vysvětlí vám i léčebný plán, který by měl být zároveň ideální pro váš celkový zdravotní stav.
Jídelníček se z velké části podepisuje i na tělesném zápachu. Dieta bez příloh je velmi oblíbená kvůli svým rychlým účinkům, ale pozor – vajíčka, ryby, játra se těžko tráví. Proto mohou často „monodietně“ zaměření lidé výrazně zapáchat.
Německý výrobce kosmetiky od ledna používá nové, jednodušší logo. Barvu si půjčil od své nejdůležitější značky Nivea. Logo, které Beiersdorf změnil k novému roku, má být jednodušší a čistší. Předchozí logo používala společnost Beiersdorf 35 let. Zdůraznit má zaměření výrobce kosmetiky na péči o pokožku, čemuž odpovídá i nový odstín modré, který si vypůjčil od své stěžejní značky Nivea. Mění se také font. Největším rozdílem ale je, že z loga mizí zkratka BDF, stejně jako čtyři tečky, které symbolizovaly jednotlivé divize společnosti – Cosmed, Medical, Pharma a Tesa. Dnes je společnost Beiersdorf rozdělena pouze do dvou částí: Consumer a Tesa. Nové logo je mostem spojujícím tradici společnosti a její směřování do budoucnosti.
Lázně po operaci střev doporučují ošetřující lékaři a návrh na ně podávají praktičtí lékaři pro dospělé i pro děti a dorost na předtištěném formuláři zdravotní pojišťovny. Rovněž může péči doporučit lékař v nemocnici, pokud je pacient hospitalizován. Lékaři doporučí pacientovi, do kterých lázní pojede podle zaměření lázní, revizní lékař zdravotní pojišťovny může toto změnit, například z důvodu kapacity lázní, ale i jiných důvodů. V případě léčby komplexní je pobyt v lázních 21 dnů, v případě léčby příspěvkové pak 14 nebo 21 dnů. Dostat se do lázní ale můžete pochopitelně i za své finance. Možností, jak načerpat síly a neutratit vysoké částky, jsou také zkrácené wellness pobyty, které trvají od 3 do 10 dnů. Na ty vám sice pojišťovna nepřispěje, ale i tak se dají některé sehnat za přijatelnou cenu.
Fáze LOW CARB je charakteristická nízkým, respektive nulovým příjmem sacharidů. Její délka je naplánovaná na 5 dní v týdnu, mohou to být jak tréninkové, tak netréninkové dny. V těchto dnech se budete snažit o vyčerpání veškerého glykogenu a dostání se do fáze ketózy. Jak již bylo řečeno výše, ketóza je stav, kdy jsou jako energetické zdroje využívány produkty metabolismu tuků, tedy ketony, které se tak stávají významným zdrojem energie pro pracující mozek, svaly a orgány. K vyčerpání glykogenových rezerv dojde cca po 2–3 dnech, nejpozději ve čtvrtém dni tedy můžete očekávat stav ketózy. Strava v ketonických dnech je poměrně jednoduchá. Konzumujte bílkoviny a tuky ve vyváženém poměru a vyvarujte se sacharidům. Hledejte i skryté sacharidy a nepřijímejte více než 40 g sacharidů za den. Čím méně, tím lépe. Stejně jako každá dieta i cyklická ketogenní dieta počítá s deficitním příjmem energie, sice tedy můžete konzumovat tučnější potraviny, avšak dbejte na to, abyste nepřekračovali svůj denní energetický výdej. V cyklické ketogenní dietě se vyplatí konzumovat pouze 2 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti. Přebytek bílkovin by se zbytečně mohl využít na tvorbu sacharidů (glukoneogeneze), což je stav, který je pro CKD naprosto nežádoucí. Mnoho sportovců si myslí, že v této dietě mohou konzumovat uzeniny, sýry, slaninu a podobně. Ne, i při této dietě myslete na to, že jste stále „na dietě“. Konzumujte kvalitní bílkoviny a nenasycené tuky a oleje, a pouze malou část tuků nasycených. Ketony působí na náš organismus toxicky a jejich vysoká koncentrace může vyústit až ke ketoacidóze. Pro jejich odplavení je tedy nutné konzumovat dostatek vitamínů (zejména rozpustných ve vodě) a antioxidantů, společně s vyšším příjmem tekutin.
Fáze CARB UP je opakem předchozí fáze, kdy se konzumovaly výhradně tuk a bílkoviny. V této fázi bude cílem obnovit glykogenové rezervy a připravit tak organismus na další dny, kdy bude zaplaveno ketony. V těchto dnech se můžete vyloženě naplnit sacharidy takzvaně „co to dá“. Právě fáze CARB UP odstraňuje negativní vliv cyklické ketogenní diety na schopnost podávat submaximální silové výkony v tréninku. Ve dnech se zvýšeným příjmem sacharidů se pokoušejte konzumovat pouze minimum tuku, stejně tak omezte bílkoviny na 1,5 g/kg tělesné hmotnosti. Volte tedy potraviny dietní s vyšším obsahem sacharidů.
Celková dieta je vhodná k držení po dobu 4–6 týdnů, po je
Diagnóza ADHD je zkratka anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“, což je hyperkinetická porucha (HKP), porucha pozornosti s hyperaktivitou, která patří mezi neurovývojové poruchy. Tato porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí. Ve 40–50 % případů přetrvává do dospělosti a vyskytuje se u 4–5 % dospělých. Spíše než hyperaktivita se v tomto období objevují pocity vnitřního neklidu, převládá impulzivita a poruchy pozornosti.
Pro ADHD se dříve používaly diagnózy LDE (lehká dětská encefalopatie) či LMD (lehká mozková dysfunkce), které se snažily vystihnout etiologii. Aktuálně používané označení syndromu vychází z popisu projevů této poruchy. Na vzniku ADHD se cca ze 75 % podílí dědičnost. Je přibližně třikrát častější u chlapců než u dívek. Prozatím bylo objeveno již několik genů spojených s poruchou. V ostatních případech ke vzniku poruchy přispívá různou měrou problémové těhotenství, prenatální vystavení alkoholu a tabákovému kouři, předčasný porod s výrazně nižší vahou novorozeněte, extrémní množství olova v těle a poranění prefrontální kůry v mozku po porodu, nadměrné sledování televize nebo špatné zvládání dítěte rodiči. Podle některých názorů má na vznik a rozvoj hyperaktivity vliv nadměrné užívání přídatných látek, zejména brilantních barviv, jako je například tartrazin (E 102) nebo chinolinová žluť (E 104). Od 20. července 2010 mají výrobci v ČR povinnost uvádět v případě, že výrobek obsahuje tato barviva, na obalu upozornění „Může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“. Symptomy ADHD se mohou prohloubit u dětí užívajících léky na epilepsii v důsledku vedlejších účinků, které jsou však napravitelné.
ADHD je porucha typická neurovývojovým opožděním s odchylkami ve vývoji centrální nervové soustavy a porušenou regulací na úrovni neurotransmiterových systémů (noradrenergního a dopaminergního). Tím jsou pak ovlivněny všechny kognitivní funkce. Vyšetření MRI (magnetickou rezonancí) prokazuje zmenšený objem mozku, mozečku, bazálních ganglií vpravo a corpus callosum vpravo. ADHD jsou také vysoce rizikovým faktorem pro vznik dalších psychiatrických poruch. ADHD patří mezi nejprobádanější duševní a emociální poruchy. Existuje pro ni více léčebných postupů účinnějších pro větší počet lidí než v kterékoliv jiné oblasti psychiatrie.
Projevy ADHD:
Deficit pozornosti – krátké intervaly zaměření na jednu věc, chybí reflexe času (Russell Barkley uvedl: „Čas je nepřítelem každého s ADHD!“), problém s opakovanými nebo nudnými (nutnými) úkony, poruchy motoriky (často se mluví o narušení „harmoničnosti“ pohybů – jemná i hrubá motorika).
Oční klinika DuoVize se specializuje na laserové operace femtosekundovým laserem, nitrooční operace dioptrických vad, ambulantní operace šedého zákalu, léčbu keratokonu, zeleného zákalu, léčbu onemocnění sítnice či sklivce a dalších onemocnění.
Ingeborg Stadelmann (* 1956), porodní asistentka a matka tří dětí, je spoluzakladatelkou ordinace porodních asistentek „Erdenlicht“ (Pozemské světlo) v Kemptenu a po mnoho let se věnovala domácím porodům. Jejím hlavním zájmem přitom byla celková péče o těhotné a matky, v níž úspěšně uplatňovala vedle klasické homeopatie a bylinkářství především aromaterapii. V současnosti se již několik let zaměřuje výhradně na profesní vzdělávání porodních asistentek a ošetřovatelek (a ošetřovatelů) a také na vzdělávání dospělých. V celé německy mluvící oblasti pořádá přednášky a semináře k tématům přirozené porodnictví, fytoterapie, homeopatie a aromaterapie. Ingeborg Stadelmann byla za své zásluhy v roce 2004 vyznamenána bavorským svazem porodních asistentek diamantovou čestnou broží. Již v roce 1999 dostala za své zásluhy jako porodní asistentka a iniciátorka porodního domu „Erdenlicht“ Zlaté jablko od kemptenského spolku žen. K jejím nejnovějším projektům patří zahrada bylinek a vůní na hradním valu v Kemptenu (AIIgau), kterou iniciovala spolu s lékárníkem Dietmarem Wolzem a která byla otevřena v červenci 2005.
Ingeborg Stadelmann je zkušená německá porodní asistentka, zastánkyně přirozeného porodnictví a komplexní péče o ženy v těhotenství, během porodu i po něm. Vedle bylinkářství a homeopatie se věnuje především aromaterapii a tento svůj „koníček“ dotáhla až k uzavření spolupráce s jednou z lékáren v Kemptenu, pro kterou zajišťuje výrobu nejrůznějších voňavých a léčivých olejíčků. Tato specifická zaměření autorky se do obsahu knihy značně promítají a lidé naklonění některému z uvedených přístupů mohou uvedené informace o vhodných bylinkách, vůních či homeopatických lécích vnímat jako významnou přidanou hodnotu.
Autorka začínala na klinice, v roce 1984 odešla a založila si vlastní praxi, začala se věnovat i domácím porodům. Není to tak dávno, kdy bylo běžné i v našich krajích rodit v domácnostech se svojí porodní asistentkou. Nyní jsme z těhotenství udělali chorobu, porodníky jsou převážně muži. Kniha nabízející alternativní pohled je na našem trhu ojedinělá. Od svého vzniku v roce 1994 se dočkala už mnoha vydání.
Smuteční řeč je pravděpodobně asi jedním z nejsložitějších slohových útvarů právě pro jeho emocionální zaměření. Jistě není třeba zdůrazňovat, že smuteční řeč je určená na pohřby.
Při pohřbu se může rodina obránit na profesionálního řečníka, který ve svém projevu může vycházet z projevu, který mu připraví rodina, nebo může říct svou vlastní řeč. Většinou se pak jedná o univerzální projev, který jen doplní konkrétními událostmi ze života zemřelého.
Druhou variantou je, že na smuteční slavnosti promluví někdo z pozůstalých, většinou to bývají nejbližší příbuzní, kteří si svůj projev také sami připraví. Napsat smuteční projev není jednoduché. Vždy záleží na vztahu mluvčího k zemřelému a na přístupu, který řečník zvolí. V podstatě není přesně vymezené, jak musí projev vypadat, klidně může být i nekonvenční, základním pravidlem ale je, že by měl být plný opravdu upřímné účasti.
Je několik bodů, které by se v projevu asi měly objevit, ale myslím, že nejsou vždy podmínkou. Také je na řečníkovi, jakou jejich formu zvolí.
Při smuteční řeči není vhodné zdůrazňovat záporné vlastnosti zemřelého (pokud si to rodina vyloženě nepřeje).
Při smutečním proslovu by řečník měl jistě vyjádřit nejen soustrast pozůstalým, ale také by je měl ujistit o tom, že v tom nejsou sami. Měl by se snažit jim pomoci ulehčit v bolesti.
Řečníci se často ve svých projevech uchylují k různým neupřímným a prázdným klišé, které zesnulého nijak nepřiblíží a ani to na nikoho nezapůsobí. Naopak je vhodné využívat v projevu vzpomínky na život zemřelého a na jeho životní postoje.
Také je třeba si uvědomit, že smuteční projev je určen pro pozůstalé, ne pro zemřelého, proto by celý proslov měl směřovat k nim. Jim má tato řeč pomoci překonat bolest. Řečník by vždy, ať už pochází z rodiny, nebo ne, měl v prvním řadě myslet na nejbližší příbuzné, a proto by zrovna je měl oslovit vždy jako první. U smutečního řečníka se předpokládá, že v projevu nebude zdůrazňovat svůj zármutek. Samozřejmě při projevu na pohřbu blízkého příbuzného (matky, otce, syna, dcery...) se tomu nelze zcela vyhnout. Vždy je ale třeba uvědomit si, že i pro další příbuzné je ztráta milované osoby těžká.
Smuteční projev by měl být na určité úrovni a měl by být vždy předem připraven a nikdy by neměl být výsledkem improvizace, která by mohla způsobit, že by zaznělo něco, co není vhodné. I pokud řečník umí svůj projev zpaměti, může si s sebou vzít desky (tmavé barvy) s připraveným projevem (kdy by zapomněl, nebo v rozrušení nevěděl, jak dál pokračovat). Také je třeba si uvědomit, že cílem smuteční řeči není informovat o všech událostech ze života zesnulého. Při
Kazuistika neboli případová studie je konkrétní příklad, na němž jsou popsány a vysvětleny či ilustrovány určité jevy. Jako kazuistiku označujeme intenzivní a detailní popis konkrétního jednotlivce a jeho případu, založený na pozorování, rozhovorech a záznamech z práce s tímto jedincem. Jedná se o písemné shrnutí všech informací, které o případu jsou, kvalitativní analýzu procesu vedoucího k určitým výsledkům. Při zpracování kazuistiky se používá zpravidla předem vypracovaná struktura popisu.
Tématem kazuistiky může být neobvyklý průběh i jinak běžného onemocnění. Pacient může mít nezvyklý současný výskyt více nemocí – zaměření na jejich léčbu a vztah k základní diagnóze bude předmětem kazuistiky. Může jít o neobvyklou anamnézu, popis diagnózy. Předem kazuistiky může být i chybná diagnóza, příčiny omylů a možné důsledky tohoto stavu. Předmětem diagnostiky může být rovněž popis klinické situace, která nemůže být reprodukována z etických důvodů, například pokud pacient odmítne nějakou standardní léčbu a je mu poskytnuta jiná alternativa. Typickým příkladem kazuistiky je popis vzácného nebo jedinečného onemocnění. A také to může být nějaká náhodná nebo nepředvídaná událost během diagnostiky a léčby pacienta. Velmi užitečné kazuistiky dokumentují nové způsoby léčby, a to jejich indikaci, výsledky léčby, možné komplikace a kontraindikace.
Vlastní popis kazuistiky se zahajuje úvodem, v němž se shrnou současné standardy léčby onemocnění. Uvede se, co se chce sdělit a čím je kazuistika zajímavá. Vlastní popis případu se soustředí na relevantní část osobní anamnézy, v případě dědičných onemocnění se uvede rodinná anamnéza, podstatné údaje o předchozí léčbě a jejích výsledcích, a potom se již detailně popíše případ. Pozornost je věnována také otázce bezpečnosti daného léčebného postupu.
Součástí kazuistiky mohou být obrázky a fotky. Další fází je diskuze. V diskuzi by měla být vysvětlena problematika případů s odkazy na literaturu, měly být uvedeny citace, které podporují závěry kazuistiky, a také možné citace nebo konfliktní informace z literatury. Diskuze by měla integrovat staré a nové informace tak, aby z toho pramenil nějaký závěr, který je poslední součástí kazuistiky. Závěr by měl obsahovat stručné shrnutí a zhodnocení průběhu léčby a výsledky léčby. Na závěr kazuistiky se uvede výběr jen důležitých literárních odkazů s tím, že je vhodné citovat také domácí autory, kteří se tématu věnují a citaci ocení.
Doporučenou denní dávku vlákniny pro dítě zjistíme tak, že počet gramů je číselně věk dítěte plus 5 (například čtyřleté dítě má sníst alespoň 9 g vlákniny denně).
Tato problematika se tedy týká i dětí. Celozrnná strava, spotřeba otrub, vegetariánství a s tím spojená spotřeba sóji a používání takových alternativních náhražek, jako je například sójové mléko, které je plné kyseliny fytinové, vede samozřejmě k silnému nedostatku některých minerálů. Nedostatek zinku vede ke špatnému vývoji, nebo dokonce i poškození mozku u dětí. Nedostatek železa způsobuje anémii. S nedostatkem těchto dvou minerálů je spojená i nízká porodní hmotnost, pomalý růst, mentální retardace, mentální anorexie a deprese. S bezhlavým spotřebováváním vlákniny je u dívek spojováno dokonce i zpomalení růstu dělohy a problémy s menstruací. Kdysi byla dost běžnou vadou u dětí i křivice. Zvýšená spotřeba masa, skutečného mléka a mléčných produktů dokázala tento problém solidně potlačit. Jenomže křivice se díky zaměření na jednostrannou stravu zase vrací. Ve Velké Británii zaznamenali dokonce takový nárůst křivice i jiných problémů, že se tamní lékaři snaží prosadit, aby bylo vegetariánství posuzováno jako týrání dětí. Tyto problémy se samozřejmě ale netýkají pouze vegetariánů. A právě tyto hrozící následky jsou důvodem, proč někteří lékaři před vysokým užíváním vlákniny z celozrnných potravin a před užíváním vlákninových doplňků stravy varují především těhotné ženy. Vláknina totiž není pro zdraví organismu přímo nezbytná, naopak její nadbytek je prokazatelně nebezpečný.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dost
Podle Jana Hnízdila je důležité, jakým způsobem lékař podá pacientovi informaci o jeho zdravotním stavu. Člověk, který se cítí zdráv, by pak k lékaři chodit vůbec neměl. Důležité je udržet si pocit zdraví. Když dojde k nějakému náhodnému nálezu, zkreslení, vzniklý pocit jej přijme a začne se stonat. Hnízdil zdraví samo o sobě definuje jako schopnost zvládat problémy každodenního života, a když je tělo zvládat nemůže, tak je nemocné.
Podle Hnízdila mohou někdy za nemoci dětí jejich rodiče, kteří mezi sebou nemají dobré vztahy nebo svým potomkům věnují málo pozornosti. Negativní emoce se přenášejí jako epidemie a v takovém případě by se měli léčit hlavně rodiče.
Životopis
Jan Hnízdil, narozený v roce 1958, je známý český celostní a rehabilitační lékař, jeden z průkopníků české komplexní a psychosomatické medicíny a také autor a spoluautor celostně-medicínsky zaměřených odborných a popularizačních knih. MUDr. Jan Hnízdil vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, je atestovaným internistou a rehabilitačním lékařem, po škole pracoval jako odborný asistent na katedře tělovýchovného lékařství FTVS UK a deset let vedl rehabilitační oddělení fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jako externista také přednášel problematiku dopingu a sportovní zátěže na 3. LF UK v Praze. Je členem akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro psychosomatiku. MUDr. Jan Hnízdil je znám díky svému veřejnému působení a knihám, které se snaží o celostní výklad medicíny (komplexně, holisticky), to znamená, že zdravotní stav pacienta výrazně závisí na jeho psychickém stavu a na jeho „životním příběhu“, kdy případná nemoc zapadá do kontextu pacientova života a řešení jednotlivých životních situací. Kritizuje současné jednostranné biologické zaměření moderní západní medicíny a snaží se o návrat ke kořenům a pravému smyslu medicíny. Jan Hnízdil se opakovaně veřejně vyjadřoval k problematice dopingu ve vrcholovém sportu, o kterém napsal ze svých zkušeností sportovního lékaře knihu Doping aneb Zákulisí vrcholového sportu, v níž kritizuje podle něj chorobnou provázanost zdravotnického systému a lobby nadnárodních farmaceutických firem. Dále doporučuje a usiluje o změny ve vzdělávání budoucích lékařů ve smyslu výrazného rozšíření výuky psychosomatiky pro všechny budoucí lékaře bez ohledu na budoucí specializaci, protože psychosomatiku chápe (vedle dokonalé znalosti biologické – školní medicíny) jako jádro a výchozí bod pro další jednání a pomoc pacientům. Tyto myšlenky shrnul například ve své netradičně pojaté knize o přístupu k vlastnímu zdraví každého člověka s názvem Mým marodům: Jak vyrobit pacienta.
Lázeňská léčebně rehabilitační péče je poskytována výhradně jako následná lůžková péče. Hrazena je buď jako komplexní, nebo příspěvková.
Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči (což je příloha č. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění) stanoví jednotlivé indikace, délku léčebného pobytu, možnost jeho prodloužení, možnost opakování lázeňské léčby a jeho intervaly. Zákonem dané podmínky pro poskytování lázeňské péče jsou doplněny vyhláškou MZ ČR č. 2/2015 Sb., která stanoví indikační předpoklady, kontraindikace, odborná kritéria pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, obory specializace doporučujících lékařů, indikační zaměření lázeňských míst atd.
Praktická detoxikace podle MUDr. Josefa Jonáše je učebnicí originální a celosvětově ojedinělé metody řízené a kontrolované detoxikace organismu, která je završením celoživotní badatelské cesty autora přírodní medicínou za odhalením tajemství novodobého kamene mudrců. Přehledným a čtivým způsobem seznamuje s filozofickými základy a teorií řízené detoxikace a poskytuje praktický návod pro konkrétní a dokonalou očistu lidského těla. Jako „bible vnitřní hygieny“ by neměla chybět v knihovně nikoho, komu záleží na vlastním zdraví a délce života.
Kniha Praktická detoxikace není vhodná pro laiky. Je určena osobám, které se chtějí detoxikační medicínou zabývat podrobněji. Doporučuje detoxikaci pomocí preparátů značky Joalis. MUDr. Josef Jonáš je jedním z našich nejpopulárnějších autorů a zároveň vyhledávaný praktik celostní medicíny. Věhlas získal především svým průkopnickým dílem Křížovka života, které dodnes patří mezi nejžádanější publikace.
Detoxikace se provádí především rezonančními a informačními preparáty z dílny MUDr. Jonáše, jejichž nasazení vede k rozbití infekčních ložisek a k zaměření imunitního systému na konkrétní infekce. Ke stanovení detoxikačního postupu je nutno znát okruhy působení hlavních orgánů a jejich vzájemné vazby a ovlivňování podle čínského pentagramu. Touto metodou MUDr. Jonáš geniálně propojil hluboké znalosti východní medicíny s moderní technologií.
Pro zajímavost: Člověk zkonzumuje za den asi 2 litry tekutin a 1 litr stravy, dohromady tedy 3 litry. Rok má 365 dní, to znamená, že za rok projde člověkem 365 x 3 = 1 095 litrů potravy, což je zhruba 1 m3. Když budeme 60 let jíst 1 m3 stravy ročně, pak zkonzumujeme 60 m3 jídla!
