K ústupu dásní dochází na základě nezánětlivých nebo zánětlivých onemocnění parodontu (dásní).
Příčiny
Mezi nezánětlivá onemocnění dásní se řadí veškeré plakem nezpůsobené změny parodontu. To znamená poškození parodontu chemickými či mechanickými prostředky, hypertrofie parodontu způsobená hormonálními změnami nebo léky, nekrotické změny vzniklé při celkových onemocněních a řada dalších. Do skupiny nezánětlivých parodontopatií, se řadí rovněž takzvané atrofické změny parodontu – obnažené krčky zubů.
K zánětlivým parodontopatiím patří gingivitida, postihující více než 80 % populace, a parodontitida, kterou trpí přes 30 % lidí starších 35 let. Kvůli širokému rozšíření v populaci a závažnosti z pohledu praktického zubního lékaře i nemocného je těmto problémům věnována hlavní pozornost.
Léčba těchto onemocnění je časově a ekonomicky náročná, závislá také na typu postižení, spolupráci pacienta a jeho ekonomických možnostech.
Za postižení parodontu jsou odpovědné určité druhy mikroorganismů, takzvané parodontální patogeny. V závislosti na tom, jaké bakteriální druhy a v jakém množství jsou přítomny v plaku a jak na tuto přítomnost reaguje imunitní systémem, dochází k výsledné destrukci parodontu.
Na vznik gingivitidy a parodontitidy má kromě plaku a dalších faktorů vliv i imunitní systém. Dříve se předpokládalo, že je za vznik parodontitidy odpovědný pouze zubní plak. Tuto představu relativizuje pojetí multifaktoriální příčiny vzniku parodontopatií. Destrukce parodontu (závěsného aparátu zubů) je dnes některými vědci posuzována jako přehnaná reakce organismu na přítomnost bakterií. Imunitní systém má rozvinuté určité toleranční mechanismy. Jejich úkolem je nenapadat a neničit bakterie, které se v ústní dutině přirozeně vyskytují a jsou užitečné, a naopak likvidovat ty druhy bakterií, které jsou pro organismus nebezpečné. U hlubokých parodontálních chobotů, které obsahují velké množství škodlivých mikroorganismů, může docházet k masivním nadměrným obranným reakcím, které vedou k destrukci celého závěsného aparátu zubů. Tyto nové poznatky ovšem v žádném případě nesnižují význam pravidelného a důkladného odstraňování plaku v rámci domácí péče, právě naopak!
Onemocnění dásní poměrně zřídka postihuje děti a mladistvé. Pokud ano, je nejčastější příčinou nedostatečná ústní hygiena, ale u těžších forem parodontitidy dětí a mladistvých se pravděpodobně jedná o systémové onemocnění, poruchu imunity a užívání léků.
Obnova
Obnova, respektive v tomto případě léčba onemocnění, je časově a ekonomicky náročná, závislá také na typu postižení, spolupráci pacienta a jeho ekonomických možnostech. Provádění ústní hygieny může ve většině případů zabránit obávaným následkům parodontitidy, ke kterým patří nevratné poškození tkání závěsného aparátu zubů, destrukce kosti alveolu a ztráta zubů či celého chrupu.
V naší poradně s názvem ZADNY ZUB NEBOLI, BOLEST JE ZANET V USTECH-JAK LECIT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pokorna.
Dobry den, asi pred rokem jsem si povsimla, ze mam zapach z ust. Navstivila jsem stomatolotku, ta prohledla chrup s tim, ze je v poradku a ze to muze byt zapach ze zaludku. Zadne reseni. Nyni jsem stomatolotku navstivila znovu (je tam jina,puvodnivna MD) a jiz s problemem zanetu v okoli moudraku nebo spise nad nim. Bylo mi sdelwno nechat si zub vytrhnout, stejne je moudrak k nicemu a ze zanet vznika spatnou hygienou. To jsem si na netu take precetla, ale neztotoznuji se, cistim si chrup pravidelne a zadny zub mne neboli. Uz pred rokem jsem mela pocit jakoby ten zapach byl z dasni nebo ze slin nikoliv z dechu. Cistim si zuby nekolikrat denne, pouzivam ustni vodu bez alkoholu zn.odol a lestim si zuby kulatym kartackem. Dostala jsem injekcni strikacku cistit si kolem moudraku paradontaxem, delam to, asi 3x mi kolem moudraku davali dren, mam ted odchliplou z toho dasen kolem moudraku, je tam vytvorena i tzv.kapsa, vyplachy provadim obcas i peroxidem, ale domnivam se, ze vyplachy mi nepomuzou, potrebuji ten zanet vylecit a ne vyplachovat, chtela jsem antibiotika a ty mi nedala. Citim, ze ten zanet ktery mam a uz jde i v ustech videt je hluboky nebo vnitrni, ktery si jen vyhledal cestu jit ven a tak nejblize byla cesta v okoli moudraku, ovsem vsimnete si na fotce, to bolestive misto je v oblasti, kde zadne zuby nejsou, myslim, ze ten zanet je na kosti, cetla jsem, ze muze byt i zanet okostnice a muj otec to mel, muze to byt geneticke? Kazdopadne vyplachy nic neresi, poradite jak vylecit zanet? Dekuji Bc. Pokorna Jaroslava Ceska Lipa Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším řešením bude vytažení všech osmiček. To, že vám stomatolog řekne, že příčinou může být špatná hygiena, tak to vždycky nemusí znamenat, že se nestaráte o své zuby. Speciálně u osmiček je díky jejich výstřednímu postavení ztíženo jejich čištění a vy, ač se snažíte sebevíc, tak některé partie nevyčistíte a tam se pak tvoří nános, který způsobuje zánět a zápach. Vytržením osmiček zmizí nános a zlepší se přístup ke zbylým zubům při čištění.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
Ve svém příspěvku ZÁNĚT NADVARLETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den, před časem mě na urologii sdělil pan doktor, že jsem prodělal zánět nadvarlete. Sdělil mě že pouze operace tento zánět může odstranit. Ale do operce se mě moc nechce už i z důvodu ztráty spermií. Tento stav již trvá tři roky a proto se chci zeptat zda existuje nějaké antibiotikum které by tento zánět odstranilo a jaké. A nebo je operace nezbytná?
Děkuji za odpověď Tomáš
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem ZANET ŠLACH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den.chtěla by sem se zeptat mam zánět slach na leve noze u kloubů. Mužů to lecit aji visnovou masti? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ne, zánět šlach se nedá léčit višňákem. Se zánětem šlach je třeba obrátit se na ortopéda, který určí protizánětlivé léky a doporučí vhodnou rehabilitaci. Po domácku můžete zánět šlach léčit pomocí Apo-ibuprofenu a klidového režimemu.
K chirurgickému způsobu léčby parodonitidy u specialistů v oboru parodontologie jsou vhodní pouze ti pacienti, u nichž došlo po konzervativním ošetření parodontu k určitému zlepšení, ale nedošlo k vyřešení problému. Základní podmínkou je dokonale prováděná ústní hygiena. Pomocí operačních postupů se eliminují zbylé parodontální choboty. Upravuje se kostní tkáň poškozená zánětem. Obnovují se anatomické poměry na parodontálních tkáních tak, aby tyto tkáně mohly plně obnovit svou funkci. Moderní chirurgické postupy umožňují nahradit poškozené tkáně závěsného aparátu pomocí řízené tkáňové regenerace. A to často i u zubů, které byly před několika málo lety jednoznačně určeny k extrakci. K tomu se používají takzvané biomateriály, a to buď heterogenního původu (například z hovězí chrupavky), nebo alloplastického původu (na bázi vápenatých minerálů). Po umístění takovéhoto materiálu do parodontálního kostního defektu a sešití měkké tkáně dojde v průběhu 6–9 měsíců k postupnému vstřebávání materiálu organismem a k jeho nahrazení nově vytvářenou kostní tkání. Tímto způsobem lze řešit i velmi pokročilou ztrátu kostní tkáně a udržet tak ve funkci řadu zubů určených ještě nedávno k odstranění. Samozřejmě že tento způsob ošetření není zcela univerzální a jeho vhodnost pro konkrétního pacienta je třeba pečlivě zvážit vždy po dokonalém klinickém a rentgenovém vyšetření. Obecnou nevýhodou chirurgických postupů ošetření parodontitidy je úbytek měkkých tkání parodontu, tedy stav, kdy dochází k ústupu dásní a obnažení krčků zubů. Nelze tomu žádným způsobem zabránit, výkony řízené tkáňové regenerace jsou pouze schopny do jisté míry tento jev omezit. Po provedeném chirurgickém výkonu nebo i několika výkonech následuje opět fáze hojení. U řízené tkáňové regenerace trvá tato fáze přibližně 9 měsíců, u ostatních operací zpravidla 3 měsíce. Pak následuje vybělení zubů (pokud má o to pacient zájem) a opět kontrolní vyšetření stavu parodontu, což znovu pacienty rozdělí. Ti, kteří už nepotřebují žádné jiné ošetření, jsou zařazeni do fáze udržovací a podpůrné léčby. Pacienti, kteří potřebují další ošetření, jsou zařazeni do fáze rekonstrukce chrupu.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOČÁKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marťas.
Zánět močáku mě trápil docela dlouho. Dělám v dost chladném prostředí a problémy s močákem jsem míval hodně často. Pokaždé jsem dostal antibiotika. Pak mi kdosi v práci poradil Probilact. Co jsem ho začal brát, nevím, co to zánět je. Bomba.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radim.
Dlouho jsem nevěděl, jak na zánět močových cest. Stačilo se trochu nachladit a hned jsem měl problémy. Preventivně jsem si dával brusinky nebo různé preparáty s nima. Ale když už se zánět rozjel, skončil jsem doma na antibiotikách. Jednou jsem dokonce musel i do špitálu. Tam mi výborně poradili. Ošetřující doktor mi řekl o probiotikách. Za zkoušku prý nic nedám. Vyzkoušel jsem Probiolact a už víc než půl roku mám od zánětu pokoj.
Cílem této fáze je udržení dosaženého stavu parodontu, zabránění dalšímu postupu nemoci tak, aby chrup pacienta vydržel ve funkčním stavu po co možná nejdelší dobu. Základní podmínkou úspěchu v této fázi léčby je zase naprosto dokonalá domácí péče. Tato fáze trvá po celou dobu, po kterou si pacient přeje udržet vlastní zuby v dobrém stavu. Skládá se z opakovaných kontrolních vyšetření v intervalu 3–6 měsíců a ošetření u dentální hygienistky a zubního lékaře. Během opakovaných návštěv se sleduje stav ústní hygieny a parodontu, postup onemocnění, provádí se hloubkové čištění měkkých povlaků a odstraňování zubního kamene, které se i přes dokonalou hygienu v ústech vždy tvoří. A to nejvíce na místech obtížně přístupných čištění zubů – na místech se stěsnáním zubů, v okolí a pod protetickými pracemi, v okolí implantátů a ústí slinných žláz.
Léčba parodontitidy je dlouhodobý a složitý proces, při němž hraje zcela zásadní roli sám pacient, respektive jeho schopnost dokonale provádět hygienu dutiny ústní a spolupracovat při léčbě (včetně omezení či zanechání kouření). Právě pacient sám se rozhodující mírou podílí na (ne)úspěšnosti léčby. Úkolem lékaře a dentální hygienistky je provést pacienta úskalím této léčby a svým přístupem, zákroky a výkony vytvořit podmínky pro dobrou domácí péči. Hodnocení výsledků úspěšnosti léčby vychází z klinických a rentgenových vyšetření. Za úspěch léčby se považuje takzvaný stabilizovaný stav. To znamená, že níže uvedené nálezy byly zjištěny opakovaně v průběhu více kontrolních vyšetření:
hloubka sondovaných parodontálních chobotů by neměla převyšovat 3 mm;
po sondování by se neměly projevit známky krvácení;
zuby jsou ve funkčním stavu a v přijatelné estetice;
pacient je schopen udržovat dokonalou ústní hygienu;
rentgenové vyšetření opakovaně v intervalu minimálně 2 let neprokazuje progresivní ztrátu kostní tkáně.
Pro celou dobu léčby se musí pacient obrnit trpělivostí, protože léčba není nikdy tak rychlá a jednoduchá, jak by si přál. Cílem celé léčby je zastavit postup destrukce parodontu a odstranění jejích následků. Je potřeba si uvědomit, že největší díl práce musí opravdu udělat pacient sám! I ve fázi recallu jsou vhodné častější návštěvy a kontroly u stomatologa a dentální hygienistky než v půlročním intervalu.
Pokud vám krvácí dáseň během čištění zubů nebo máte nějaké „viklavé zuby“, jistě trpíte parodontózou, lidově nesprávně nazývanou paradentóza. Parodontóza je velmi rozšířená nemoc, ale nejméně ošetřovaná, protože je obvykle nebolestivá a šíří se pomalu. Většinou jsou její následky pro pacienta patrné až v pozdním stadiu.
Příčiny
Příčinou této nemoci jsou bakterie pobývající v plaku v dutině ústní. Nevhodné či nesprávné čištění zubů podporuje rozmnožení bakterií a plaku, což může vést k zánětu dásně. Pokud se tento stav nevyléčí, následuje úbytek kosti v okolí zubů, který později může končit ztrátou viklavých zubů. Po celou dobu léčby se musí pacient obrnit trpělivostí, protože léčba není nikdy tak rychlá a jednoduchá, jak by si přál. Cílem celé léčby je zastavit postup destrukce parodontu. Je potřeba si uvědomit, že největší díl práce musí opravdu udělat pacient sám.
Obnova
Obnova spočívá v řešení v počátečním stadiu a je jednoduchá, ale vyžaduje jak pečlivost a profesionalitu od odborníka, tak silnou vůli s velkými změnami hygienických zvyků od pacienta. Dobrá spolupráce mezi pacientem a odborníkem je klíčem k vítězství nad touto nemocí. Pokročilý stav parodontózy někdy vyžaduje chirurgické výkony, aby se mohl zcela vyloučit zánět či infekce.
Důsledky po vyléčení parodontálních problémů mohou být patrné a některé případy se musejí ještě řešit chirurgicky, aby se obnovily ztracené tkáně. Pokud je třeba obnovit kost, nejčastějšími technikami jsou kostní štěp nebo řízená kostní regenerace. Různé techniky plastické parodontální chirurgie a volné štěpy měkkých tkaní se provádějí v případech, kde se musí obnovit dáseň.
Cílem základního ošetření je stabilizace hygienických návyků a zastavení postupující destrukce parodontu, což je proces trvající několik měsíců. Skládá se z opakovaných návštěv dentální hygienistky a kontrol u lékaře.
Základním léčebným opatřením je redukce množství zubního plaku v ústní dutině. Nastolení dokonalé ústní hygieny je základním protizánětlivým a protiinfekčním opatřením. Bez ní není žádná naděje na léčebný úspěch.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT SEDACÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Valerie.
Dobry den mam problem kdyz sedim spatne se mi vstava proze mam velke bolesti nevim jak to popsat jako sval v zadku v tech pulkach nejprv sem si myslela jestli to neni kostrc tak nevim je to uz delsi dobu vzdycky premyslim jak vstat aby to nebolelo dekuju za radu valerie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludvikjirovec.
tento zánět jsem měl snad před 10ti lety..pomohla jedna injekce od ortopeda, druhý den jsem byl už v pořádku..je mi 56 l. a jsem bývalý aktivní sportovec..ted už dva týdny po zvednutí a nesení těžkého břemene mám opět zánět nebo skřípnutý nerv..byl jsem na běžném snímkování rentgenu, nic nenašli, obvodní lékař nemá praxi s píchnutím vhodné injekce a neví jak léčit dále, ortopéd má dovolenou ,jiný je na delší objednání,naděje je v pondělí v jiné nemocnici, kde ortoped je do osmi do večera ..ano bolí to při kýchnutí, pokud ráno na wc zatlačím ,bolest v kyčli a pokud vstanu neopatrně -bolest na půl dne v jakékoliv poloze jakoby v zadní části levého kyč. kloubu..bolest je vlevo..spodní záda ani jiná část nohy mě nebolí..kloub je na rengenovém snímku v pořádku-pokud byl správně posouzen..bolest je třeba i při smrkání..pokud to rozejdu, rozhýbám můžu dělat celý den jakékoliv běžné věci..jen do dřepu a ze dřepu musím opatrně a nezvedat ani běžně těžké věci..trvá to už dva týdny a vypadá to každý den stejně..prosím o radu , posouzení příznaků..děkuji
Odchlípení dásně vede k tvorbě parodontálního chobotu. Parodontální chobot (kapsa) je projevem onemocnění parodontu a může se vyskytovat pouze u jednoho zubu. Obvykle se nachází vícečetně v důsledku chronické parodontitidy, která je nejčastější příčinou vzniku chobotů. Je charakterizován prohloubením gingiválního sulku podmíněním ztrátou attachmentu v oblasti krčku a kořene zubu, v důsledku čehož se rozšiřuje štěrbinovitý prostor mezi dásní a zubem.
Sondovatelná hloubka chobotu je fyziologická do 3,5 mm. Je-li chobot hlubší, je patologický.
Povrch kořene v oblasti parodontálního chobotu je pokryt bakteriemi, toxiny a pozměněným infikovaným cementem. Gingivální stěna chobotu je pokryta nerohovějícím dlaždicobuněčným epitelem, subepiteliální vrstva je infiltrována leukocyty. Dno chobotu je tvořeno zúženou vrstvou spojovacího epitelu (oproti zdravému). Obsahem chobotu je subgingivální kámen, subgingivální plak, odloučené epitelie, mikroby, leukocyty, hnis, granulační tkáň.
Příčiny
Chobot je místo, kde žijí bakterie produkující toxiny, čímž způsobují odchlípnutí parodontu a následný zánět.
Obnova
Ošetřuje se v rámci léčby parodontitidy konzervativně výplachy, masážemi nebo chirurgicky kyretáží chobotu a kořene, excisí změněných tkání, nejdůležitější je však prevence odstranění zevních příčin, to je zubního kamene, špatných výplní a protetických prací, dokonalá ústní hygiena, poučení a motivace pacienta. Zubní kámen je zmineralizovaný zubní povlak, který jako rezervoár infekce udržuje parodontózu v aktivitě. Vyskytuje se jak nad okrajem, tak i pod okrajem dásně, v parodontálních kapsách. Zubní kámen je odstranitelný pouze speciálními nástroji a ultrazvukem, nikoliv zubním kartáčkem. K chirurgické terapii se přistupuje tehdy, nemá-li konzervativní léčba potřebný efekt, tedy zejména v pokročilých stadiích onemocnění. Chirurgický postup umožňuje například odstranit zubní kámen z míst, která jsou jinak nepřístupná – hluboké parodontální choboty nereagující na konzervativní léčbu.
Ve svém příspěvku LEDVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den, bojim se ze mam zánět ledvin občas mi boli konečník hodně trpím na záněty. Muže to byt od ledvin ten konečník? Děkuji Janoušková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milca milena.
Mela jsem.zanet mocoveho měchýře ten sem si vilecila ale zacali me dost bolet ledviny hrozne bolesti zasla jsem si k doktorovi a byl mi predepsan furolin ale nevim jestli tento lek je na zanet ledvin nezda se mi zanet mocoveho mechyre uz nemam ale bolesti neustoupili
Odhalené zubní krčky vznikají na základě atrofie parodontu, což se projevuje gingiválními recesy. Je to proces nezánětlivý. Jde vlastně o úbytek dásně u jednoho či více zubů ve viditelné oblasti chrupu, což ruší hlavně esteticky. Navíc krčky mohou být nadměrně citlivé.
Příčiny
Příčinou je atrofie parodontu, což se projevuje gingiválními recesy. Je to proces nezánětlivý. Citlivé zubní krčky vznikají po obnažení zuboviny v důsledku parodontózy nebo i nevhodné techniky čištění zubů, používáním příliš tvrdého zubního kartáčku a abrazivních zubních past. Úbytek zuboviny také mohou způsobit žaludeční kyseliny při chronickém zvracení. Obnažené citlivé zubní krčky pak bolestivě reagují na různé chemické podněty, jako jsou sladké, kyselé, chladné či teplé potraviny. Citlivost krčků bývá patrná i z fyzikálních podnětů, například prouděním vzduchu při otevřených ústech. Pokud se již pacient s těmito obtížemi potýká, je dobré omezit především konzumaci sladkých a kyselých potravin, které chemicky naleptávají dentin zubu.
Obnova
Tyto defekty se úspěšně řeší chirurgicky pomocí volných tkáňových štěpů, kdy se dáseň stahuje zpět a krček zubu je opět zakryt. Zjednodušeně to lze nazvat krytí krčků. Zákrok není pro pacienta nijak náročný, provádí se v místním znecitlivění a trvá cca 1 hodinu.
Obnažené krčky jsou nejčastější příčinou zvýšené citlivosti zubů. Účinným řešením je používat měkký zubní kartáček a zubní pastu na obnažené krčky. Zubní pasta na odhalené krčky obsahuje látky, které uzavírají dentinové kanálky, čímž snižují citlivost zubů na teplé a studené. Zároveň je potřeba osvojit si správnou techniku čištění zubů a používat mezizubní kartáčky.
Určitou úlevu přináší i vyplachování úst vodou po konzumaci chemicky dráždivé potravy.
Na trhu existuje několik přípravků, které by měly citlivost zubů snížit. Jsou to různé speciální zubní pasty, gely nebo ústní vody. Důležité je s obtížemi citlivých zubní krčků navštívit zubního lékaře, který přesně stanoví léčbu. V nejlehčích případech doporučí používání zubní pasty či ústní vody obsahující látky, jako je novamin, chlorid stroncia nebo fluoridy, v dalším stadiu pomůže potírání fluoridem cínatým či monooxalátem draselným, v horším případě se aplikuje dentinový bond či sklopolyalkenoát, další možností je zhotovení krčkové výplně například z kompozitu. Konečnou možností vyřešení citlivosti zubního krčku je endodontické ošetření, tedy devitalizace zubu.
Citlivým zubům také ulevíte pravidelným a šetrným používáním zubní pasty na obnažené krčky. Rovněž je vhodná ústní voda na odhalené krčky. Veškeré tyto pomůcky jsou dostupné v lékárně.
V naší poradně s názvem CO ZNAMENAJÍ ZVÝŠENÉ LEUKOCYTY V MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frantisek Beranek.
Dobrý den,prosím vás výsledek vzorku moče byl- U Leukocyty 310 arb.j. B Leukocyty 17,93 B Neutrofily 11.410 Děkuji za odpovědˇ F,B,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší odpověď dostanete od svého praktického lékaře, který zná vývoj vašeho zdravotního stavu a může lépe poznat problém, na který ukazují hodnoty, které jste poslal. Leukocyty v moči by normálně být vůbec neměly. Hodnota 310 je vysoká a může ukazovat na tyto stavy:
- Zánět močových cest: potíže s močením (pálení, řezání), krev v moči, bolest při močení, zvýšená teplota.
- Zánět ledvin: bolest v dolní části zad nebo břicha, krev nebo hnis v moči, nevolnost, zvracení, horečka a zimnice, časté nutkání na močení, které je bolestivé a pálí.
- Zánět prostaty: bolest hráze, problémy s ejakulací, horečka, zvětšená a citlivá prostata.
U každého z těchto onemocnění je nezbytná lékařská pomoc, proto zůstaňte v kontaktu s lékařem, který inicioval vyšetření moči a dodržujte jeho pokyny.
Konzervativní ošetření parodontu zahrnuje vyčištění a ohlazení povrchu kořene pod okrajem dásně a následné přihojení poškozené dásně k zubu. To se provádí buď tradičními technikami pomocí speciálních ručních nástrojů (kyret) nebo s pomocí moderních ultrazvukových a laserových technologií. Klasickou kyretáž nebo deep scaling (hluboké čištění) provádí většinou dentální hygienistka nebo lékař-parodontolog. Ošetření je časově náročnější a většinou se provádí ve dvou návštěvách, mezi nimiž by nemělo uplynout 48 hodin (lépe 24 hodin). Při delším intervalu dochází k reinfekci dříve ošetřených míst. Ošetření se provádí v místní anestezii, po jejímž odeznění se může projevit citlivost ošetřených zubů a dásní. Ta většinou do druhého dne mizí. Vzniklou citlivost může pacient tlumit pomocí analgetik (Aulin, Ibalgin, Ataralgin a podobně).
V současné době rozvoje nových technologií je možné toto ošetření zajistit v nedávné době vyvinutým ultrazvukovým systémem Vector. Vector eliminuje bakterie způsobující onemocnění, stejně jako plak, konkrementy a endotoxiny. Používá různé tvary nástrojů z rozličných materiálů a suspenze s leštícím a brusným účinkem. Speciálními koncovkami se šetrně čistí citlivé kořeny zubů. A to jemně, bez nutnosti mechanického škrábání a broušení povrchu kořenů, jako je tomu při použití klasických ručních nástrojů. Ošetření Vectorem je příjemnější, je proto pacienty lépe snášeno. V budoucnu se bude i zde zřejmě prosazovat využití laseru, který je na rozdíl od kyret schopen ošetřit i měkké tkáně a spodní část parodontálních chobotů. Jeho použití v budoucnosti podstatně zlepší hojení tkání, zvýší likvidaci infekce a sníží potřebu chirurgické léčby parodontitidy.
Ve svém příspěvku ZANET PO VYTRZENI ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Köhlerová.
Dobrý den paty den po vytrzeni mrtvé pětky,kde byl zánět. Třetí den po vytržení tlak nad mistem vytrzeni. Ne zadna ostrá bolest,jen tlak a otok tvare ktery neustupoval.Pátý den od zákroku jsem znovu navštívila zubaře. Zanet pry "vyskrabl" v umrtveni. Bez drenu bez ATB prý do týdne bude vse ok ze to neni vážný. Zapomnela jsem se zeptat jestli muzu vyplachovat a jist. Nebo jestli je postup stejný jako po vytrzeni zubu.
Dekuji Köhlerová Ivana,Sokolov
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, systém žil dolních končetin se totiž člení na hluboký a povrchový. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se následně rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikaci léků. Zánět žil se může objevit v oblasti pánve, ve stehně, v lýtku, v kotníku, zánět povrchových žil se projevuje zejména bolestivostí a zarudnutím v průběhu postižené žíly.
Hluboký zánět žil se pak projevuje především otokem končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil hlubokého systému patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu – zánětem poškozená stěna žil je totiž náchylná k tvorbě krevních sraženin. Tyto tromby se mohou utrhnout, být zavlečeny krevním proudem do plic a zde ucpat pro život důležité cévy – vzniká plicní embolie.
Kromě žil dolních končetin může být zánětem postižena v podstatě jakákoliv žíla v těle. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí a jinde se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Diagnostika zánětu žil se opírá jednak o fyzikální vyšetření (pohled, pohmat), jednak může být doporučeno ultrazvukové vyšetření žil. Léčení zánětu žil závisí na zjištěné příčině zánětu.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT OKOSTICE ZUBU A ZÁNĚT DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Dobrý den už 14 dni mám zánět okostice v dasni můj zubar mi první uřízl dasen vyčistil druhý den mi zub vytrhl a třetí den jen drenoval ale bolest je nevidrženi točí se mi hlava bolí mne spánek ucho spatne se mi dícha
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Menstruační bolesti po menstruaci mohou vznikat drážděním nervových zakončení v břiše. Dráždit mohou různé látky tělu vlastní i cizí, záněty, výrůstky, vředy až nádory.
Nejčastější příčiny jsou:
špatná strava, přejídání (kde je řešením ubrat na množství a zlepšit svou výživu);
poruchy menstruace (únava, bolest břicha, podbřišku, zad, kříže, beder, hlavy, otoky nohou, svědění pochvy, zvracení, podrážděnost, úzkost, lítostivost);
zánět slepého střeva (bolest břicha a pravého podbřišku citlivá na dotek, pocit na zvracení až zvracení, nechutenství, zvýšená teplota);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
dráždivý tračník (průjem či zácpa, silná potřeba vyprazdňování nejčastěji po jídle, bolest břicha, plynatost, pocit plnosti, deprese);
zánět žlučníku, žlučových cest a městnání žluče (bolest břicha, bělavá, mastná stolice, průjem, tmavá moč, žloutenka, svědění kůže, teplota, potíže s trávením);
zánět žaludku nebo gastroduodenální vřed (bolest břicha, nevolnost, zvracení, nechutenství, pocit plnosti, bolest hlavy, zápach úst, krev ve stolici);
střevní neprůchodnost, ileus (záchvatovitá, urputná bolest břicha, zvracení, absence stolice).
Další možné příčiny:
zánět močových cest (časté močení, pálení, bolest při močení, tmavá, zakalená, zapáchající moč, možná příměs hnisu či krve, bolest zad);
Crohnova choroba (únava, bolest břicha, průjem, nadýmání, teplota, hubnutí, krev ve stolici, bolest kloubů, žlučové, ledvinové kameny, zánět duhovky, bolestivé uzlíky v podkoží);
ulcerózní kolitida (únava, krev ve stolici, bolesti břicha, konečníku, bolestivý vleklý průjem i několikrát denně, plynatost, nadýmání, teplota, bolest kloubů, afty);
Ve svém příspěvku JAK OŠETŘIT ZÁNĚT DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška.
Ahoj před pár týdnama jsem dostala zánět dásní nevím jak se toho zbavit poradíte mi někdo jak se ošetřit tento problém? Nejlepší by bylo kdyby léčba probíhal doma...:-D děkuji všem kteří mi napíší nějaké řešení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Redakce.
Elisko, v lékárnách je k dostání přípravek určen pro záněty v ústní dutině - Corsodyl, ve formě roztoku k oplachům ústní dutiny. Přesto je vhodné navštívit zubaře, jelikož jak popisujete, zánět přetrvává několik týdnů. V případě opakujících se zánětů užívejte Koenzym Q10, který je vhodný pro regeneraci tkání a odborníci ho doporučují i při ustupujících dásní. Hezký den.
Zánět šlach na noze je opravdu nepříjemný problém, ale nohy nejsou jediným místem kde může k zánětu dojít. Níže je seznam nejčastějších problémů spojených s bolavou šlachou.
Achillova šlacha
Největší šlachou na noze je Achillova šlacha pojmenována po mytickém nezranitelném hrdinovi, který měl právě v tomto místě své jediné zranitelné místo. Achillova šlacha je tvořena úponem trojhlavého svalu lýtkové. Zánět achillovy šlachy se často objevuje u přetěžovaných sportovců. K zánětu vedou nárazy chodidla na pevnou podložku při doskocích, nebo rychlé změny směru pohybu, nebo prudké odrazy od země. Ke zranění achillovky dochází i při nedostatečném rozcvičení, regeneraci, nebo při špatném pohybu při sportu. K zánětu achillovy šlachy vede také dlouhodobé přetěžování (při tom dochází k mikrorupturám) a hromadění odpadních látek z nedostatečného průtoku krve achillovou šlachou.
Existuje řada zánětu šlach, kromě zmíněného zánětu achillovy šlachy, je častým i takzvaný tenisový loket. Záněty šlach mohou být hnisavé, revmatické, tenisový loket, ale i třeba tendovagiitis stenosans (= lupavý prst).
Tenisový loket
Pod pojmem tenisový loket je myšlen zánět šlachy v oblasti předloktí na jeho přední straně. Jeho lidový název je odvozený od sportu, který ho často způsobuje. Tenisovým loktem ale netrpí jen tenisté, naopak většinou postihuje více zaměstnance, kteří neustále opakují několik pohybů pořád dokola. V zaměstnání totiž nemívají totiž dost času nechat svaly trochu odpočinout.
Lupavý prst
Pod pojmem lupavý prst je myšlen zánět prstů na rukou (hlavně kolem palce). Lupavý prst se pozná kromě bolesti i omezenou hybností (prstem se dá hýbat jen trhaně).
Hnisavý zánět
K hnisavému zánětu dochází až poté, co je lidské tělo napadené bakteriemi (ty se do šlachy dostávají z jiné části těla). Tento zánět konkrétně způsobují pyrogenní bakterie. Základem léčby je, že je potřeba při léčbě zánětu zastavit postu pyrogenních bakterií. Pokud by se tak nestalo, mohlo by v nejhorším případě dojít i k odumření napadené šlachy.
Revmatický zánět
Druhým typem jsou revmatické záněty, které vznikají působení bakterií streptokoků. U tohoto typu se zpočátku stává, že se zaměňuje za onemocnění artritidou. Ta ale postihuje většinou větší klouby. Revmatický zánět šlach způsobuje postižení kloubů, které jsou zduřelé a nelze s nimi pořádně hýbat (pohyb je velmi bolestivý).
Zánět šlachy může postihnout palec, loket, rameno, kyčel, koleno, achillovu šlachu (jedná se o místa, kde šlach spojuje kost se svalem).
Ta se vyvíjí zejména vlivem nezdravého způsobu života (stres, abusus alkoholu, léků, cigaret). Společně s nedostatečnou či zcela absentující ústní hygienou a kouřením se tedy na vzniku choroby podílí lokální iritace gingivy depozity zubního kamene a zřejmě i jiné etiologické faktory lokální a celkové povahy snižující obranyschopnost tkání parodontu či celého lidského organismu. Můžeme ji však pozorovat i při obtížném prořezávání zubů moudrosti u dětí a mladistvých. V klinickém obraze dominují četné zánětlivé vředy papil a postižení volné i připojené gingivy s tendencí k zanícení celé sliznice ústní dutiny. K příznakům patří kromě bolestí také hnilobný zápach z úst, celková únava a horečka. Bolesti jsou podstatně silnější než u běžné akutní gingivitidy. Čištění ústní dutiny je velmi obtížné. Tvoří se bakteriální plak – a tím se začarovaný kruh uzavírá. K prvnímu vyčištění je většinou zapotřebí zubní ošetření s místním znecitlivěním. V ekonomicky vyspělejších zemích se onemocnění v současnosti vyskytuje jen zcela sporadicky.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ VÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění víček bývá často způsobeno začínajícím zánětem, tak zvaným ječným zrnem. Hordeolum (ječné zrno) je akutní hnisavý zánět folikulů řas, Mollovy nebo Zeisovy žlázy. Nejčastější původce zánětu jsou stafylokoky. Prvním příznakem je právě svědění víček a pocit tlaku ve víčku. Následuje otok a zarudnutí víček. Zánět víčka pak progreduje s přítomností zánětlivé infiltrace až hnisavého abscesu. Subjektivně se projevuje citlivostí, bolestí nebo svěděním víčka při mrkání. Během několika dní se absces může provalit navenek. Proti ječnému zrnu se podávají na víčka teplé obklady, eventuelně malé incize usnadňující evakuaci hnisu. Dále se lokálně mohou aplikovat antibiotika nebo sulfonamidy, které brání šíření infekce.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hlavním rizikem zánětu šlach je nadměrné zatěžování svalů bez adekvátního odpočinku. Příkladem mohou být běžné činnosti, jako je třeba práce na počítači. Při sportování je nebezpečné začít bez zahřátí a protažení namáhaných svalových skupin. Rizikové je i náhlé zvýšení svalové činnosti, jíž jsme se v předchozí době nevěnovali.
Rozlišujeme několik typů zánětu šlach
Hnisavý zánět šlach: Je způsoben pyrogenními bakteriemi, které působí jinde v těle trauma a na šlachu přešly z okolí. Tento zánět se může rozšířit na další místa a může způsobit až odumření postižené šlachy.
Revmatický zánět šlach:
Revmatický zánět se podobá revmatické artritidě, což je onemocnění postihující hlavně větší klouby. Vzniká jako následek nákazy, která je způsobena bakteriemi – streptokoky. Klouby jsou pak bolestivé, omezeně pohyblivé a zduřelé.
Tenisový loket:
Jedná se o zánět nacházející se obvykle na přední straně předloktí. Je způsoben nadměrným zatížením těchto svalů nejen při sportu, ale často se vyskytuje i u manuálně pracujících lidí, kteří vykonávají neustále jeden pohyb bez možnosti odpočinku svalů. Nemusí se ale jednat pouze o těžce pracující. Objevuje se často u lidí, kteří pracují na počítači s rukama stále v jedné poloze. Podrobně v samostatném článku tenisový loket.
Lupavý prst:
Postihuje nejvíce prsty na rukou, nejčastěji pak šlachy palců. Když se v nich vytvoří zánět, není pohyb palcem plynulý, ale trhavý až skákavý.
Příznaky a projevy zánětu šlach
Zánět šlach nepatří mezi onemocnění, které by na nás z ničeho nic udeřilo, obvykle se příznaky začínají projevovat postupně. Místo, kde se zánět nachází, je ze začátku onemocnění citlivější a svědí. Postupně začíná být zarudlé, teplé a bolestivé. Bolest se projevuje zejména při pohybu, při němž je zanícená šlacha používána, a může se v dalších fázích onemocnění promítat i do blízkého kloubu.
V naší poradně s názvem BOLEST BŘICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas.
Zdravím, prosím o názor či radu.
Již po 2. (po 2 letech) jsem měl problém s pícháním a bolestí v pravém podbřišku, náhle. Po 1. jsem navštívil lékaře a ten vyloučil akutní zánět slepého střeva, ale doporučil ledovat břicho, po 2 dnech bolesti ustoupili. Tentokrát jsem k lékaři nešel, bolest nebyla nějak silná a ledoval jsem břicho. Po 2 dnech bolest v podbřišku opět ustoupila, ale nemůžu se zbavit nepříjemného pocitu - bolesti břicha. Je to takový tlak pod pupkem, ale spíše uprostřed....ne jako předtím........asi jako když potřebujete na záchod a máte třeba zácpu, nebo když to třeba přeženete s posilováním břišních svalů.....Cítím to už 4 den. Nejde o zánět močových cest z ledování?? Problém s močením nemám. Díky za info
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ve vaěem případě, Tomáši, bude nejlepší provést sono břicha a vyšetření prostaty. Požádejte proto svého praktického lékaře o doporučení k těmto dvěma vyšetřením. Bez těchto vyšetření můžeme nad příčinami vaší bolesti pod pupkem jen spekulovat. Takto dlouhá bolest v břiše kolem pupku může souviset s močovým měchýřem a s prostatou, ale také může být zaviněna zažíváním popřípadě nadýmáním. Napište pak jak vám dopadla tato doporučená vyšetření.
Zánět ledvin se jinak také nazývá pyelonefritida, a většinou je bakteriálního původu. Zánět ledvin může být buď akutní, nebo chronický. Akutní zánět má výraznější příznaky, chronický je vleklý a jeho příznaky jsou specifické, někdy dokonce nejsou žádné a nemocnému člověku trvá dlouho, než zjistí, že je vlastně nemocný. Nejčastěji zánět ledvin vznikne infekcí z močových cest. Pokud se zánět ledvin neléčí, nebo se léčí špatně, může dojít k selhání ledvin. Pokud jsou obě ledviny postižené, může to vést až k nutnosti dialýzy.
Jak již bylo zmíněno, nejčastější příčinou vzniku zánětu ledvin je bakteriální infekce, která se k ledvinám dostala močovodem a močovou trubicí. Ojediněle se stává, že se infekce dostane do ledvin z krve, může se to stát, pokud se jedná o rozšíření jiné infekce v těle.
Zánět ledvin hrozí v případě, že je zhoršený odtok moči, například kvůli močovým kamenům, nádorovým onemocněním prostaty/močového měchýře, atd. Větší pravděpodobnost tohoto onemocnění je u žen než u mužů, je to dáno anatomií jejich močových cest, protože ženy mají kratší močovou trubici, a tak se bakterie snadněji dostanou až k ledvinám. Dalším důvodem je, že močová trubice je blízko pochvy a análního otvoru, kde se běžně vyskytuje velké množství bakterií. Problém může nastat i v těhotenství, protože tlakem plodu na měchýř dochází k městnání moči.
Větší pravděpodobnost zánětu ledvin je u lidí trpících vezikoureterálním refluxem (což je porucha, při které se část moči vrací zpět do močovodu) a u lidí ochrnutých na dolní polovinu těla (nevnímají známky zánětu močových cest), u lidí s HIV, onkologickými onemocněními, cukrovkou a u lidí po transplantacích, protože ti všichni mají oslabenou imunitu.
I zánětu ledvin se dá zabránit dodržování preventivních opatření, jako jsou: pravidelný příjem tekutin, požívání brusinkových nápojů či brusinek samotných, dodržování osobní hygieny (obzvláště ženy), posilování imunity, dostatek pohybu i spánku, prevence, vyhnutí se prochladnutí a v případě obtíží při močení vyhledání lékaře.
Příznaky zánětu ledvin se vyskytují i na močových cestách, jedná se o časté močení, trvalé nutkání k močení, bolesti při močení (řezání, pálení), zakalená a zapáchající moč. Dalšími příznaky mohou být: tlak v břiše, bolest v bedrech, teplota, třes, zvracení, zmatenost. U dětí může být znakem i pomočování.
Pokud se jedná o chronický zánět ledvin, můžou příznaky působit i jako chřipka, důsledky jsou ale mnohem horší, hrozí i selhání ledvin. Když už k neléčenému selhávání ledvin dochází, vyskytuje se vysoký krevní tlak, chudokrevnost, osteoporóza, trvalé svědění kůže, úbytek váhy, zvrac
Zánět středního ucha (Otitis media) je bolestivé onemocnění projevující se převážně u dětí. Rozlišujeme zánět akutní, trvající maximálně několik dní, a zánět chronický, který může trvat i podstatně déle. Akutní zánět středního ucha se často rozvíjí při infekcích horních cest dýchacích, projevujících se rýmou, kašlem, ale vzniknout může i za plného zdraví. První příznaky se projevují zpravidla v noci jako rychle nastupující bodavá bolest v jednom, případně v obou uších. Malé děti začnou hlasitě plakat a drží se za bolavé ucho. Postižené ucho je zalehlé a pacient má pocit, že na něj hůř slyší. Zánět středního ucha doprovází zvýšené teploty nebo horečky s celkovou únavou organismu, při horečkách se může objevit i zvracení či průjmy. Prudké bolesti jsou vyvolány tlakem nahromaděného hnisu a zanícením sliznic za bubínkem. Bubínek je charakteristicky vyklenutý ven, což pozná až lékař na ORL (ušní-nosní-krční oddělení). Zánět může probíhat i chronickou formou. Při chronickém zánětu středouší se však nevyskytují horečky ani prudká bolestivost, pacienti pociťují spíše pálení, svědění, šumění či praskání v postiženém uchu, stěžují si na nedoslýchavost a mají permanentní pocit zalehlých uší.
Jako první pomoc při zánětu středního ucha poslouží klasické léky proti bolesti (v podobě sirupů nebo čípků existují i vhodná analgetika pro děti), případně studený obklad na postižené ucho. V počátečních stadiích zánětu může lékař naordinovat antibiotika. Zánět středního ucha si však velmi často vyžádá akutní zákrok a je proto velmi častou příčinou příjmů na ORL pohotovosti. Pokud je bubínek tlakem hnisající tekutiny již značně vyklenut, provádí lékař takzvanou paracentézu – propíchnutí bubínku. Lékař při tomto zákroku protne tenkou jehlou ušní bubínek a odsaje hnis, který se ve středním uchu nachází. Samotné propíchnutí je značně bolestivé, avšak po odtečení hnisu následuje okamžitá úleva od bolesti.
Dle uvážení může lékař po tomto zákroku předepsat léčbu antibiotiky. Po zákroku je nutné udržovat zvukovod v čistotě, neboť ještě několik dní může z ucha vytékat zbytek hnisavé tekutiny. Do ucha se kape borová voda, po nakapání si pacient lehne na postižené ucho s kapesníkem tak, aby mohl sekret odtékat. Důležité je také udržovat volné dýchací cesty, tedy důsledně smrkat, případně kapat nosní kapky k jejich uvolnění.
