ZÁPAL PRŮDUŠEK a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Zápal plic se současnou populací bere jako běžné onemocnění, které se dá snadno vyléčit. Jenže ve skutečnosti jde o vážnou nemoc, která může způsobit hodně nepříjemných chvil i lidem na vrcholu sil. A u dětí nebo starých lidí může skončit i smrtí. Průběh a závažnost onemocnění jsou určeny především konkrétním typem mikroba, jeho schopností narušovat orgán, pronikat do něj, tvořit látky nepříznivě působící na celý organismus, vyvolat konkrétní obrannou reakci těla a dalšími faktory.
Příznaky
Zápal plic, zvaný pneumonie, býval chorobou, která v minulých dobách končila u mnoha pacientů smrtí. S objevem a masivním rozšířením antibiotik tuto nemoc většina veřejnosti vyškrtla ze seznamu vážných chorob, avšak neprávem.
Základní druhy infekčních zápalů plic se dělí podle toho, kde se dotyčný nakazil. Pokud v běžné komunitě, doma nebo v práci, pak jde o komunitní pneumonii. Pokud v nemocnici, jde o nosokomiální pneumonii. Pokud pacient získal zápal plic při umělé plicní ventilaci, mluvíme o ventilátorovém zápalu plic.
Zápal plic se dělí také podle původce. Rozeznáváme tak kupříkladu virový zápal plic způsobený virem chřipky nebo bakteriální zápal plic způsobený pneumokokem. Velmi závažné jsou zápaly plic u pacientů s poruchou imunity.
Zápalu plic obvykle předchází fyzické či psychické vyčerpání, stres a chřipkové onemocnění. Může se ovšem stát, že zápal plic nastoupí náhle. Zápal plic postihuje plicní sklípky. Sklípky se vyplňují zánětlivou tekutinou, která znesnadňuje nebo znemožňuje dýchání postiženou plící. Neléčený zápal plic může vyústit v otravu krve, selhání životně důležitých orgánů a smrt.
Často se stává, že je přechozený zápal plic bez teplot, a tak se tomu nevěnuje pozornost. Právě to činí tuto nemoc nebezpečnou – člověk, jehož tělo není vyčerpané z teploty, může mít pocit, že jeho stav není vážný, ačkoli nespecifické příznaky přetrvávají dlouhodobě. Při těchto zdánlivě neškodných příznacích je nutná okamžitá návštěva u lékaře. Klinické projevy onemocnění jsou velmi chudé, ani lékař s fonendoskopem při vyšetření nezjistí zápal plic, ten se potvrdí pouze při RTG vyšetření.
Mezi příznaky přechozeného zápalu plic patří kašel, bolest na prsou, obtíže při dýchání, noční pocení. Diagnóza bývá stanovena zejména prostřednictvím RTG snímkování a kultivačního vyšetření sputa. K dispozici jsou také vakcíny zabraňující vzniku některých druhů zápalu plic. Důležitým faktorem je rovněž věk pacienta, jeho celkový fyzický stav, životní styl a případná přítomnost dalších onemocnění.
V naší poradně s názvem JE BAKTERIÁLNÍ ZÁPAL PLIC NAKAŽLIVÝ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Pavlů.
Dnes mi v nemocnici diagnistikovali bakteriální zápal plic, zatím jen s domácím léčením a antobiotikama Stará se o mne dcera, může to ode mne dostat, je tento zápal infekční? V nemocnici jsem se zapomněla zeptat. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bakteriální zápal plic je nakažlivý, sice ne jako chřipka, ale přenos je možný kontaktem. Ochrana vaší dcery ošetřovatelky je možná pomocí přídavné roušky na obličej a důsledného mytí rukou.
Při zápalu plic vzniklá tekutina nebo hnis ucpávají část plic, což je překážkou vstupu kyslíku do organismu. Při zápalu plic je vždy přítomna infekce, to znamená, že není možné zápal plic dostat jen z nachlazení. Infekce je nejprve v horních cestách dýchacích, jak postupuje níž, projeví se jako zánět průdušek. Za určitých okolností infekce postoupí ještě níž, usadí se v plicích a způsobí zápal plic. Pokud infekce napadne i plicní obaly, projeví se bolestí hrudní stěny. Zápal plic se vždy projevuje suchým kašlem.
Ve svém příspěvku VIROVÝ ZÁPAL PLIC. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jircová.
Dobrý den,vnouček ,nyní v únoru 3 roky,je ode dneška s dcerou na jip s virovým zápalem plic.Včera začala horečka 39',předevčírem kašel a rýma,dnes v noci dušný.Od listopadu skoro 2 měsíce dráždivý kašel,dětská lékařka dávala jen sirupy na odkašlání,Rtg neudělala,malý několikrát v noci i přes den při spaní zvracel,prý je to zadní rýma.Myslím si,že vnouček už před tím prodělal zápal plic.Co si o tom myslíte?Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kašel je u dítěte tak běžný projev nemoci, že mu někdy ani nevěnujeme patřičnou pozornost. Zápal plic u dítěte vzniká šířením infekce z horních cest dýchacích. Jeho výskyt i u jinak zdravých dětí je celkem častý (každý rok jím onemocní cca 2,5 % dětí ročně). Úmrtnost na zápal plic je velmi malá, ale stoupá u rizikových pacientů, jako jsou děti s poruchami imunitního systému, s chronickým plicním onemocněním, vrozenými srdečními vadami či děti původně nedonošené. Zápal plic se začíná projevovat poměrně rychle. Hlavním symptomem je kašel, který může být tak záchvatovitý, že se z něj dítě může i pozvracet. Dalšími příznaky jsou horečka, zrychlené či namáhavé dýchání a u malých kojenců i porucha sání. Starší děti si mohou stěžovat na bolest na hrudníku či v rameni, na bolest břicha a bolest hlavy. U menšího procenta pacientů ale nemusí příznaky probíhat vůbec extrémně a nemoc může připomínat spíše chřipku.
Příznaky onemocnění u dětí:
kašel, zprvu může být mírný, menší než při zánětu průdušek;
planoucí tváře;
výdechová dušnost;
únava a noční pocení;
teploty;
někdy jen zvýšené, zrychlené dýchání.
Hlavní část léčby spočívá v nasazení antibiotik. Kromě nich je také volena léčba pro ulehčení od příznaků nemoci – jsou tedy předepisovány léky proti horečce, nitrožilní infúze pro zavodnění a výživu, či kyslík v případě velkých dýchacích problémů. Obvyklá doba antibiotické léčby je 7–10 dní, ale v těžších případech se může vyšplhat až na 14 dní. V každém případě okamžitě navštivte s dítětem pediatra. Po zápalu plic je důležitá rekonvalescence. Její délka by měla být určena dle závažnosti průběhu nemoci. Neměla by být kratší než 14 dní, u těžších případů je vhodné alespoň 6 týdnů.
V naší poradně s názvem KDYŽ PLÍCE BOLÍ - ZÁPAL PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Trnková.
Dnes mi ošetřující lékař na základě rentgenu plic diagnostikoval zápal plic.
Špatně se cítím od pátku v noci (zimnice, bolesti všech vnitřností). domnívala jsem se, že to bude viróza nebo chřipka. Bohužel tak tomu není. Pan doktor mi předepsal antibiotika Klacid 500. Dnes po 2 tabletách. Prní jsem vrazla v 10,45 po návratu z nemocnice. Protože mi teplota neklesala vzla jsem si v 13,30 Paralen 500. Teplota se stále drží kolem 39, a to i přesto, že jsem si udělala zábal nohou v octové vodě. Nyní mám teplotu 39,4. Co mám dělat? Můžou se vzít 2 Paraleny 500? děkuji za odpověď- Dana Trnková.
Prosím rychle, je mi opravdu zle.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Antibiotika budou plně účinná až po třetí dávce. To teprve bude docházet k ústupu zánětu a odeznívání bolestí. Paralen můžete vzít i dvě tablety 500 mg najednou, přičemž za 24 hodin nesmíte vzít více než 8 tablet. Z horečky nemějte strach, je to váš pomocník v boji proti zápalu. Vyšší tělesná teplota zabíjí cizorodé bakterie, které způsobují zápal plic. Do 40 °C se nemusíte o horečku starat. Nad 40°C volejte rychlou záchrannou pomoc na čísle 155. Existence této rychlé záchrany by vás měla uklidnit, protože nyní byste měla být v klidu, bez stresu ze zhoršení zdravotního stavu. Nejlépe byste měla usnout a hned jak se probudíte, tak vždy vypijte hrnek ovocného čaje oslazeného medem. Tešte se, že za pár dní bude líp.
Zápal plic je definován jako akutní zánětlivé onemocnění, které postihuje zejména plicní alveoly, plicní intersticium a respirační bronchioly. Onemocnění však může probíhat i plíživě, s dráždivým či produktivním kašlem, bez teploty. Nebezpečí představuje zejména pro malé děti a pacienty důchodového věku, osoby s oslabenou imunitou a ty, kteří zároveň trpí dalšími vážnými nemocemi. Řada pacientů prodělá infekci bez vyhledání lékařské pomoci, jelikož nemají teploty a jsou téměř bez příznaků. Virový zápal plic se může projevovat obdobnými příznaky jako bakteriální zápal plic, zpravidla však není přítomna teplota.
Zápal plic je infekční zánětlivé onemocnění plic způsobené bakteriemi, viry nebo plísněmi. Zánět, který může postihnout jednu nebo obě plíce, vede k nahromadění tekutiny v infikované oblasti plic. Dochází ke snížení průtoku krve tímto úsekem a tím pádem i k poklesu hladiny kyslíku v krvi. Větší riziko představuje snížení hladiny kyslíku pro starší, nemocné anebo oslabené pacienty. Starší lidé jsou ohroženi pneumonií a jejími komplikacemi v momentě, kdy je jejich imunitní systém oslaben. Nákaza se může přenášet kapénkovou infekcí (vzduchem) nebo kontaktem rukou. U starších jedinců tak může vést zápal plic k život ohrožujícím komplikacím:
hypotenze (nízký krevní tlak), která může být i příčinou kolapsu a ztráty vědomí, nebo ledvinné selhání, ke kterému dochází při nízkém průtoku krve ledvinami a které může vést i k nevratnému poškození funkce ledvin;
nebo může dojít k bakteriémii, to znamená, že bakterie, které proniknou do krve, mohou následně infikovat i další orgány;
dále k pleuritidě (zánětu pohrudnice) a empyému, tyto problémy vznikají, když se zánětlivý výpotek také infikuje;
k respiračnímu selhání (ARDS) – k němu dochází u plíce těžce poškozené zánětem (léčba vyžaduje připojení k dýchacímu přístroji a podávání kyslíku);
k meningitidě – zánětu mozkových blan, ke kterému dojde, jestliže infekce napadne mozkové obaly.
Akutní bronchitida a zápal plic mají spoustu podobných symptomů. Zároveň je důležité upozornit, že pacienti s akutní bronchitidou si často přivodí právě zápal plic. Samotná akutní bronchitida vymizí během několika týdnů, zápal plic může být velmi nepříjemným a dlouhodobým onemocněním, a to zejména u starších pacientů.
Zápal plic a bronchitida mají velmi totožné příznaky, zejména kašel a horečku. Ale u bronchitidy se jedná spíše o suchý kašel produkující hlen. Zbarvení hlenu u bronchitidy je čiré, žluté nebo zelené. U zápalu plic také dochází k vykašlávání hlenu, který má však rezavé až zelené zbarvení, nebo může být i s krví. U akutní bronchitidy není přítomna horečka. Kdežto u zápalu plic bývá horečka vysoká až přes 38 °C.
V naší poradně s názvem ZAPAL PLIC A KREV V HLEBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
dobry den,mám oboustrany zapal plic,od 22.12 kdy mi na něj přišli,a dnes jsem jak sjem vstanul kašlal jako vždy ale tentokrát se mi v hlenu objevila krev a to celkem dost..je to vážné ?děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U zápalu plic se může někdy objevit krev v hlenu, zejména po předchozím úporném kašli. Velké množství krve v hlenu je vždy indikátorem k návštěvě lékaře. Může se jednat o zhoršení stavu zápalu a nebo také o jeho odeznívání, kdy se vylučují hluboko uložené hleny ze zánětlivého ložiska. Vyšetření u praktického lékaře nebo na pneumologii ukáže pravý důvod vykašlávání krve. Než se dostanete na kontrolu, tak párkrát za den inhalujte páru z vroucí vody, do které je nakapán mukosolvan.
Zánět průdušek je akutní nebo chronický zánět výstelky velkých dýchacích cest v plicích. Na jeho vzniku se může podílet pomnožení virů nebo bakterií. Následkem je hromadění sekretu a hlenů, způsobující neustálý kašel, který se může zhoršovat, když jsou hleny infikovány. Zánět průdušek se dělí na akutní a chronický zánět průdušek. Akutní zánět průdušek se rozvine náhle, například po nachlazení. Chronický zánět průdušek může probíhat dlouhodobě, případně se pravidelně po celé roky vrací.
Při akutním zánětu průdušek trvá kašel většinou do deseti dnů. Ohroženou skupinou jsou děti, staří lidé a lidé trpící srdečním onemocněním a astmatem. Akutní zánět průdušek (kašel) může také po jisté době přejít do chronického stadia. Většinou se tak stane, pokud se záněty průdušek opakují velmi často. Sliznice dýchacích cest je díky tomu neustále drážděna zánětem, což usnadňuje průnik infekce. Stěny průdušek se neustále zbytňují a produkují nadměrné množství sekretu, který je stále hůře vykašláván. Kašlání se mění v trvalý stav. Díky chronickému zánětu průdušek se mohou narušit další dýchací funkce. Nemocný může pozorovat dušnost díky nedostatečnému okysličování krve. Srdeční systém se také přetěžuje a po určitém čase může selhávat. Chronickou bronchitidou nejčastěji trpí kuřáci.
V naší poradně s názvem LÉK NA SVĚDĚNÍ KŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.
Měla bych na Vám prosbu.Po dobrání třech dávek antibiotika - zápal plic a následně tromboza,mě nesmírně svědí celé tělo a mám drobniou červenou krupičku.Nevíte někdo čím to mazat.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Majko, to co popisujete je běžná reakce na vysoké dávky antibiotik, obvykle podávaných nitrožilně. Po vysazení antibiotik obvykle reakce červené krupice a svědění postupně zmizí. Nezmizí to hned, ale bude se to hojit, podobně jako by to byly malé odřeninky. Snažte se to nerozškrábat, ať se to nekomplikuje (nezdržuje) následnou bakteriální infekcí po rozškrabání. Kdyby problémy nepřestaly, tak se prosím vraťte k lékaři, který Vás antibiotiky léčil a zkonzultujte s ním svůj zdravotní stav.
Hlen (mukus, též sliz) je hustá tělní tekutina vylučovaná sliznicemi (takzvanou mukózní membránou). Jeho funkcí je zvlhčovat a chránit určité partie těla, jako je trávicí, dýchací a rozmnožovací soustava. Na druhou stranu je hlen průvodním znakem určitého onemocnění. Zahlenění obvykle doprovází zejména infekční choroby dýchacích cest nebo onemocnění spojená s neinfekčním podrážděním průdušek a plicní tkáně.
Infekce horních cest dýchacích: Vykašlávané hleny se nacházejí u akutní laryngitidy (zánět hrtanu). Kromě toho se může vysmrkávání a vykašlávání hlenů objevit u zánětu vedlejších dutin nosních. Produkovaný hlen a hnis následně zatékají do dýchacích cest, dále je dráždí a vedou k vlhkému kašli. Typické je to v noci, kdy je v horizontální poloze zatékání hlenu do dýchacích cest snazší.
Infekce dolních cest dýchacích: Záněty průdušek a zápaly plic jsou obvykle doprovázeny tvorbou hlenu, který pak nemocný vykašlává. Stavy bývají spojeny s horečkami, schváceností a dušností. Speciální a vzácnou infekční příčinou vykašlávání hlenů je tuberkulóza. Pro ni je typická příměs krve v hlenu.
Chronické záněty průdušek a CHOPN: Tyto nemoci jsou spojené s dlouhodobým vystavováním se škodlivinám, které dráždí průdušky. Typicky se jedná o cigaretový kouř, a tak jsou chronické záněty průdušek běžným onemocněním kuřáků. Ranní zahlenění, odkašlávání hlenů a záchvaty dušnosti pak provázejí kuřáka celý jeho život. Vzhledem k tomu, že chronické onemocnění průdušek a plic vede k přetěžování srdce, jsou tito lidé ohroženi častějšími srdečními příhodami a srdečním selháním.
Rakovina plic: Rozsáhlejší nádorové ložisko komunikující s některou z průdušek může drážděním způsobovat záchvaty kašle a nadprodukci hlenu v postižené části plíce. Letitého kuřáka nemusí tyto příznaky nijak znepokojit, protože se podobají projevům zánětu průdušek. Velmi varovným příznakem je však vykašlání hlenu s příměsí krve.
Cystická fibróza: Jde o vzácné onemocnění, které je vrozené a nevyléčitelné. Jeho podstatou je geneticky daná porucha transportu některých iontů v těle, což vede mimo jiné k poruše tvorby sekretu v dýchacích cestách. Ten se tvoří u všech lidí a pomáhá zvlhčovat dýchací cesty. U nemocných s cystickou fibrózou ovšem vzniká abnormálně hustý a lepivý hlen, který ucpává dýchací trubice a hromadí se v nich.
V naší poradně s názvem PÁSOVÝ OPAR V NOSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Elena paterová.
Dobrý den dcera prodělala před měsícem zápal plic pak se jí objevil pásový opar v obličeji k lékařce šla až za 14 dní dala jí pouze tekutý pudr. ASI ZA TÝDEN SE PÁSOVÝ OPAR OBJEVIL V NOSE A NA DRUHÉ STRANĚ OBLIČEJE! pOMOHOU ATIVIROTIKA??pATEROVÁ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud jde o pásový opar, tak pomůžou antivirotika. Můžete vyzkoušet mazat mastí Zovirax. Určitě doporučuji konzultaci s kožním lékařem.
Akutní bronchitida je akutní zánět průdušek a průdušnice vyznačující se úplným uzdravením a obnovením funkce. Obvykle bývá mírná, u oslabených pacientů s chronickým plicním nebo srdečním onemocněním však bývá průběh závažný. Těžkou komplikací může být zápal plic.
Chronická (vleklá) bronchitida je chronický zánět průdušek spojený s dlouhodobým vystavováním se nespecifickým látkám dráždícím jejich sliznici, provázený hypersekrecí hlenu a některými změnami struktury průdušek. Je charakterizována chronickým kašlem s vykašláváním hlenu. Nejčastěji je spojena s kouřením cigaret, může však vzniknout i jako odpověď na alergizující látky u osob, které nejsou náchylné k astmatu. Chronická obstrukční bronchitida (bronchiolitida) je onemocněním malých dýchacích cest (průdušinek), které vede k významné neprůchodnosti (obstrukci) dýchacích cest. Často bývá spojena s příznaky chronické bronchitidy. Plicní rozedma (emfyzém) je zvětšení prostorů periferně od průdušinek, spojené s destruktivními změnami stěn plicních sklípků. Chronická astmatická bronchitida se vyznačuje významnou chronickou neprůchodností dýchacích cest u pacientů s astmatem, navzdory protiastmatické léčbě. Zpravidla jsou přítomny i příznaky chronické bronchitidy.
Tyto stavy se vyskytují často v kombinaci, a v jednotlivých případech bývá těžké rozhodnout, co je hlavní příčinou neprůchodnosti. Platí to zejména pro kombinaci chronické obstrukční bronchitidy a plicní rozedmy, často označované jako chronická obstrukční choroba bronchopulmonální. Je třeba pokud možno vždy odlišit osoby s chronickou astmatickou bronchitidou od pacientů se zúžením průdušek při rozedmě, protože průběh, prognóza a odpověď na léčbu se u nich výrazně liší.
V naší poradně s názvem VIŠNĚVSKÉHO BALZÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Dobrý deň,chcela by som sa opýtať,či balzam môže mať liečivé účinky aj na štítnu žlazu,nakolko mi diagnostikovali chronický zápal s 4cm uzlom na nej.Brala som euthyrox a sama som si potierala krk balzamom.Po 2 mesiacoch som bola na kontrole a lekárka s prekvapením konštatovala,že žiadny uzol tam nieje.Tak neviem či ide o jej chybu v predchádzajúcom vyšetrení alebo by ten balzam to vyriešil.Ďakujem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Účinky višněvského balzámu na štítnou žlázu nejsou zatím popsány a patrně jste byla první, kdo to takto použil. Pro ověření léčivých účinků to zkuste příště znovu.
Erdomed se užívá ke snížení vazkosti hlenovitého, případně i hnisavého výměšku sliznic dýchacích cest a k usnadnění vykašlávání při:
akutním i chronickém zánětu průdušek, rozšíření průdušek a průduškovém astmatu se zvýšenou sekrecí hlenu,
akutním i chronickém zánětu horních dýchacích cest jako například rýmě, zánětu vedlejších nosních dutin, zánětech hltanu a hrtanu.
Erdomed se také užívá k předcházení zhoršení onemocnění průdušek zejména při postižení dýchacího systému provázeném rozedmou a zvýšenou sekrecí, chronickém zánětu průdušek i u kuřáků, rozedmě plic.
Erdomed se může rovněž užívat k předcházení komplikací po chirurgickém zákroku, jako je zápal plic či nevzdušnost části plic.
Přípravek je vhodný pro dospělé, mladistvé a děti od 15 kg tělesné hmotnosti.
Ve svém příspěvku ZÁZRAK? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den. Před týdnem moje 80ti letá babička měla mrtvici se silným krvácením do mozku. Lékaři říkali, že je na hranici komatu a že neslyší a nereaguje. Již první den při návštěvě hýbala koutkem, další den hýbala rukou a zrychleně dýchala, potom už se snažila vytahovat hadičky z úst a nosu. I když dostala zápal plic a zánět močového ústrojí antibiotika zabírají. Včera začala otevírat oči na povel pohybovat prsty na pravé noze mačkala mi ruku a když sem chtěla odejít nechtěla mě pustit. Reaguje na moje mluvení a snaží se mluvit i když lékaři říkaly že pravděpodobnost jakéhokoliv zlepšení se rovná nule a že šance na přežití je 10 procent. Vše se odvíjí až skoro zázračně i když je obrovské poškození mozku.Teď čekáme co bude ale nedokážu to pochopit jak to , že reaguje a má takové pokroky i když jen na pravé straně těla.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bronchitida se obvykle neléčí antibiotiky, původcem onemocnění totiž bývají různé typy virů. Bakteriální záněty průdušek, proti nimž antibiotika účinkují, tvoří podle odhadů jen asi deset procent akutních onemocnění. Pozor na přípravky, které kašel tlumí (antitusika), ty by se měly užívat jen v nejnutnějším případě! Pacientovi sice na chvíli uleví, takže se bez kašle vyspí, pro vyléčení choroby je ale nutné, aby se hlen vykašlal – proto jsou pro léčbu spíše důležité přípravky podporující kašel a také co nejvlhčí prostředí v místnosti. Při léčení zánětu průdušek mohou uškodit i antihistaminika, která mívají po ruce zejména astmatici a alergici. Tyto přípravky, které mimo jiné rozšiřují průdušky, totiž zároveň přispívají k zahuštění hlenu a tím komplikují jeho vykašlávání. Pro uzdravení je zapotřebí především teplá postel a teplý čaj. Pokud tedy u sebe zjistíte příznaky bronchitidy, dopřejte si ten luxus a zůstaňte pár dní doma – neléčené onemocnění totiž může u některých pacientů přerůst v zápal plic.
Zánět plic je akutní zánětlivé onemocnění dolních dýchacích cest, tedy plicní tkáně, vyvolané infekčním původcem. Onemocnění musí být kromě typických příznaků zápalu plic potvrzeno zánětlivou infiltrací na rentgenovém snímku a vysokými zánětlivými hodnotami v krvi.
Zápal plic začíná náhle, a to suchým, dráždivým kašlem, který rychle přechází v produktivní s vykašláváním hlenohnisavého, rezavého hlenu, někdy s příměsí krve. Dostaví se horečka nad 38 °C s třesavkou, pocením, schváceností a bolestmi na hrudníku vázanými na dýchání. Postupně narůstá dušnost, zrychluje se dýchání. Mimoplicními příznaky mohou být bolesti hlavy, kloubů, svalů, zažívací potíže a nechutenství. Někdy může předcházet infekce horních cest dýchacích. Onemocnění má pak pozvolnější průběh, počáteční příznaky zápalu plic mohou trvat i 2 až 3 týdny.
Léčba zápalu plic spočívá v podávání léků ke snížení teploty a bolesti. Pokud se nedaří snížit teplotu medikamenty, použijte fyzikální metody, jako jsou zábaly, sprchování vlažnou vodou. Suchý dráždivý kašel utlumí antitusika ve formě kapek nebo sirupu. Pokud máte produktivní kašel, jeho vykašlání usnadní expektorancia a mukolytika, která jsou běžně dostupná v lékárně bez předpisu. Aby mohla mukolytika dobře fungovat, musíte pít dostatek tekutin. K odkašlávání vám také může pomoci inhalační léčba, díky níž se částečky odpařené vody dostávají dýchacím ústrojím až do průdušek. Můžete inhalovat solný roztok, vincentku nebo přidat některé bylinky, které mají dezinfekční, protizánětlivý účinek nebo usnadňují vykašlávání, například máta, heřmánek, tymián či cibule. Ideální doba inhalace je 5–10 minut 3x denně. Z bylinek si také můžete udělat čaj. Jeho složení volte v závislosti na příznacích, které vás trápí. K léčbě úporného suchého kašle si uvařte čaj z květů divizny, mateřídoušky či podbělu. Pokud potřebujete odkašlávat, zvolte čaj z lipového květu, jitrocele, šípků nebo černého bezu.
V naší poradně s názvem ZAPAL PLIC A KREV V HLEBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
U zápalu plic se může někdy objevit krev v hlenu, zejména po předchozím úporném kašli. Velké množství krve v hlenu je vždy indikátorem k návštěvě lékaře. Může se jednat o zhoršení stavu zápalu a nebo také o jeho odeznívání, kdy se vylučují hluboko uložené hleny ze zánětlivého ložiska. Vyšetření u praktického lékaře nebo na pneumologii ukáže pravý důvod vykašlávání krve. Než se dostanete na kontrolu, tak párkrát za den inhalujte páru z vroucí vody, do které je nakapán mukosolvan.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel.
děkuji za odpověď.pozdější hleny už byli bez krve,asi to bylo z nosu bo i smrkám krev..
Zánět průdušek u dětí je zánětlivé onemocnění sliznice průdušek. U dětí je nejčastější příčinou zánětu průdušek virus. Akutní zánět průdušek je obvykle mírné onemocnění. Avšak po akutním zánětu průdušek může následovat nachlazení nebo jiná virová infekce v horních cestách dýchacích. K tomu může dojít rovněž u dětí s chronickým zánětem vedlejších nosních dutin, alergií nebo zvětšenými krčními či nosními mandlemi.
V naší poradně s názvem PLICNÍ SRŮSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den
letos jsem prodělala zápal plic (leden, únor) , byla jsem i v nemocnici týden, po propuštění a celkovém uzdravení, jsem byla dvakrát po měsíci na kontrole a tento měsíc jsem byla po třech měsících( měla být poslední). Zprvu jsem nebo mám tekutinu v plicích asi napořád podle pana doktora, ale co mě udivilo, nově se mi tam objevily srůsty, prý to pro mě nic neznamená, ale mě se to nelíbí. Chtěla bych vědět jestli se to může rozšířit nebo jich může být více (nevím, nemám představu), a co to vlastně znamená , potřebuji to nějak blíže specifikovat. Jaké je to pro mě riziko? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Srůsty na plicích vzniknou jako následek těžkého zápalu plic. Zápalem zasažená plicní tkáň je obnažená až na krev a zbytnělá otokem. Tím se může přiblížit k okolní tkáni, která je-li rovněž v zápalu a obnažená, tak se k ní přilepí a vytvoří se srůst, který po odeznění zánětu a splasknutí otoku se již nerozdělí. Přítomnost srůstů na plicích může být bezpříznaková, takže nemusíte pociťovat žádné omezení. Problém je v tom, že v okolí srůstů mohou vznikat stísněné prostory s omezeným pohybem sekretu, který čistí povrch plic od vdechnutých nečistot. Tím může docházet k častému opakovanému zápalu plic a nutnosti léčby antibiotiky. Máte-li plicní srůsty, tak určitě absolvujte alespoň jednou do roka pobyt v lázních Luhačovice nebo Karlova Studánka, abyste si plíce řádně pročistila. Vyhýbejte se prašnému prostředí a to i v přírodě za suchých a větrných dní a nekuřte. Udržujte se v dobré fyzické kondici různými kardio cvičeními, při kterých se přirozeně zrychluje dýchání i pohyb vnitřního sekretu. Tato cvičení vykonávejte venku v přírodě, nebo tam kde je čistý vzduch. Účinnou pomůckou je i domácí inhalátor minerální vody Vincentky, která pomáhá plíce čistit.
Zánět průdušek neboli bronchitida může být způsobená jak viry, tak i bakteriemi. Toto onemocnění postihuje dolní dýchací cesty. Bronchitida může být akutní, nebo chronická. Pro akutní zánět průdušek je typický suchý kašel, bolest na prsou a v krku, horečka, bolesti svalů. Chronický zánět průdušek bývá důsledkem kouření, nebo práce v prašném prostředí a projevuje se neustálými dýchacími problémy a kašlem. Na zánět průdušek se používají antibiotika, jen pokud je bronchitida způsobená bakteriemi. Na virové onemocnění by antibiotika nezabrala.
Název antibiotik na zánět průdušek: TETRACYKLIN, AMPLICIN, AMOXYCILIN, ERYTROMYCIN
Pokud ráno vykašláváte hleny, tak je zde nejprve otázka, zda jste kuřák, kuřačka, či nikoliv. Pokud jste kuřáci, mohlo by se jednat o tvorbu hlenů v důsledku kouření cigaret, kdy stav sliznic není v pořádku. Za chronickou bronchitidu se považuje stav s kašlem a tvorbou hlenu, který trvá nejméně tři měsíce ve dvou po sobě následujících letech. U pacientů se vyskytuje zejména v podzimních a zimních měsících. Na vzniku chronické bronchitidy se podílí mnoho faktorů (kouření, znečištění životního a pracovního prostředí, opakující se akutní infekce v dětství). Je však jednoznačně prokázáno, že tabákový kouř je nejčastější příčinou, zhruba 50 procent kuřáků trpí chronickou bronchitidou. Cigaretový kouř obsahuje mnoho škodlivin, které poškozují výstelku dýchacích cest. Také se může jednat o problém se zuby nebo dásněmi, zde je vhodné nechat si zkontrolovat dutinu ústní na stomatologii. Nebo se může jednat o chronický zánět dolních cest dýchacích, což by ověřilo vyšetření na plicním oddělení (pouze rentgen plic by byl nedostatečný, vhodné by bylo vyšetření na plicním jako takové – hleny se nemusí tvořit v krku, ale v průduškách, a do krku mohou stoupat).
Také se může jednat o alergické astma – na to jsou léky a sprej s kortikoidy, které hlídají alergický zánět v průduškách. Také reflux může zhoršovat projevy, a to hlavně ranní kašel s vykašláváním, proto se pacientům doporučuje užívat léky na reflux večer, spát s hlavou výš, nejíst 2 hodiny před spaním, pozor na kávu, uzené a smažené, sladké, to vše zhoršuje stav refluxu. A nekouřit.
Obecně zahlenění způsobuje:
Infekce horních cest dýchacích: Vykašlávané hleny se vyskytují především u akutní laryngitidy (zánět hrtanu). Kromě toho se může vysmrkávání a vykašlávání hlenů objevit u zánětu vedlejších dutin nosních. Hlen a hnis, který se v nich produkuje, může zatékat do dýchacích cest, dále je dráždit a vést k vlhkému kašli. Typické je to v noci, kdy je v horizontální poloze zatékání hlenu do dýchacích cest snazší.
Infekce dolních cest dýchacích: Záněty průdušek a zápaly plic jsou obvykle doprovázeny tvorbou hlenu, který pak nemocný vykašlává. Stavy bývají spojeny s horečkami, schváceností a dušností. Vzácnou infekční příčinou vykašlávání hlenů je tuberkulóza. Pro ni je typická příměs krve v hlenu.
Chronické záněty průdušek a CHOPN: Tyto nemoci jsou spojené s dlouhodobým vystavováním se škodlivinám, které dráždí průdušky. Typicky se jedná o cigaretový kouř, a tak jsou chronické záněty průdušek běžným onemocněním kuřáků. Ranní zahlenění, odkašlávání hlen
