ŽIHADLO OD VČELY je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Jaro je ročním obdobím, na které se většina lidí těší, protože se celá příroda probouzí k životu.
Všichni obdivujeme stromy a květiny, které zdobí zahrady a parky, radujeme se ze zvířat, která se v tuto dobu hojně rodí, ale nikdo z nás příliš nevítá bodavý hmyz, pro něhož se jaro stává začátkem jeho života. Je zjevné, proč si tento hmyz nezískal přílišnou oblibu, nejenže je jejich bodnutí nepříjemné, ale pro některé z nás může být i nebezpečné. Co dělat a jak bodnutí léčit vždy závisí na druhu bodavého hmyzu, který nás napadl.
Včela medonosná
Včely jsou snad jako jediný bodavý hmyz považovány za užitečné. Pro včely je typický velmi silný obranný pud. Včely si svůj úl velmi chrání, pokud se k jejich úlu přiblížíme zhruba na pět metrů, hrozí, že včely zaútočí. Pokud bychom manipulovali s jejich úlem bez ochranných pomůcek, musíme se připravit na obrovské množství útoků. Útok má jasně daná pravidla. Včely nejprve začnou nalétávat, výstražně bzučet a nakonec bodají. Agresivitu včel může ale vyprovokovat více věcí, třeba i těžba dřeva a sečení trávy.
Nebezpečí jejího bodnutí
Pokud nás včela opravdu bodne, problémem se stává její žihadlo. Neboť to ve většině případů zůstává v ráně a bodla žihadla se přibližně ještě minutu zavrtávají stále více do místa vbodnutí. Zároveň se jed z jedového váčku přenáší do rány. Čím déle je žihadlo v ráně, tím mohou být následky větší. Vždy se doporučuje okamžitě žihadlo z rány odstranit (například nehtem nebo pinzetou) a dát u toho pozor, abychom nezmáčkli jedový váček na konci žihadla.
Průběh a léčba
V okamžiku, kdy jsme z rány dostali žihadlo, je vhodné ránu chladit studenou vodou, případně použít některý z přípravků k tomu určených. Z volně dostupných léků se osvědčil přípravek Fenistil gel, který zmírňuje svědění i tvorbu otoku. Po vpichu včelího žihadla je také třeba vypít dostatek tekutin a zůstávat pro jistotu ve stínu. Je důležité zároveň místo vpichu kontrolovat, jestli nedochází k otoku, který by ohrozil dýchání. Pokud by k něčemu takovému došlo, je nutné zavolat rychlou lékařskou pomoc. U většiny lidí ale dojde jen k zarudnutí kůže, svědění a otoku místa bodnutí. Neměli bychom se děsit, pokud by se otok zvětšoval, všeobecně se tvrdí, že otok může dosáhnout rozměrů až dvou mužských dlaní. Ve výjimečných případech může dojít ke zhoršenému zdravotnímu stavu i u lidí, kteří nejsou alergici. Většinou se taková situace projevuje například kopřivkou, závratěmi, nevolností. V takovém případě bychom měli navštívit lékárnu, kde nám poradí, která antihistaminika pomohou. Pokud by se ale stav výrazně zhoršoval, vždy je lepší navštívit lékaře, nebo zavolat rychlou lékařkou pomoc.
V naší poradně s názvem SKVRNA OD PROPOLISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karolínka.
Nevíte někdo čím bych mohla vyčistit potřísněnou látku od propolisu? Zkoušela jsem to prát v pračce s normálním práškem a nepodařilo se mi to odstranit. Budu ráda za každou radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Včely sbírají propolis z pupenů stromů a rostlin a používají ho jako těsnění malých mezer ve včelím úlu. Propolis je tmavě hnědá pryskyřice, která je velmi lepkavá a má tendenci znečistit oblečení a další materiály, se kterými přichází do styku. Propolis je rozpustný v alkoholu a také právě pomocí něj lze skvrny z textílií dostat. Nejdříve je potřeba z látky mechanicky odstranit co nejvíce propolisu, co to jde. Použít je k tomu možné lžíci nebo příborový nůž. Pak látku ponořte na 20 minut do technického lihu s obsahem alkoholu okolo 90% nebo více. Pak tkaninu vyndejte a znovu seškrábněte rozředěný propolis. Namočení do lihu a seškrábnutí opakujte ještě jednou. Pak si připravte dokončovací pastu ze sypkého prášku na praní a tekutého čističe na skvrny v poměru 3:1. Tuto pastu naneste na skvrnu od propolisu a důkladně ji vetřete do tkaniny, kterou pak namočte na půl hodky do vařící vody. Po této době tkaninu vyndejte a vymáchejte ji ve vařící vodě. Znovu naneste dokončovací pastu a nechte ji na prádle působit jdenu hodinu bez namáčení. Pak tkaninu vymáchejte v horké vodě a vyperte běžným způsobem v pračce na vysokou teplotu.
Klasickým obranným mechanismem včely je její bodnutí.
Včelí žihadlo z pokožky odstraňte, jak nejrychleji je to možné. Můžete použít špičku nože nebo růžek kreditní karty, nehet nebo něco podobného. Čím rychleji žihadlo odstraníte, tím lépe. Proto se snažte použít k vyndání žihadla předmět, kterým bude snadno a rychle vytaženo. Nezkoušejte žihadlo z rány vytrhnout, nešetrnou manipulací se do kůže dostane ještě mnohem více jedu. Nejlepším řešením je žihadlo vyškrábnout.
Ve svém příspěvku ŽELATINA AGAR AGAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kecka.
Nevíte náhodou někdo, kolik jsou tři sáčky želatiny agar gramů? A taky by mě zajímalo, jestli je tato želatina vhodná také pro přípravu pleťových krémů? Co to dělá s pletí? Bylo by možné tím nahradit včelý vosk?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Čmelák je často považován za nejdobromyslnější bodavý hmyz. Své žihadlo používá opravdu jen v ohrožení. Pokud nás čmelák několikrát oblétne, neznamená to, že se chystá zaútočit. Obvykle pak hned odletí.
Nebezpečí jeho bodnutí
Neměli bychom zapomínat, že i čmelák je bodavý hmyz, přestože je vesměs vnímán kladně.
Jeho žihadlo stejně jako u vosy a sršně nezůstává v ráně. Jed čmeláka údajně není tak silný, čmelák ale k obraně nevyužívá jen žihadlo, ale i kusadla. Stejně jako u vosy má žihadlo jen samička.
Průběh a léčba
Pokud bychom přeci jen čmeláka ohrozili a on nás bodnul, léčba je stejná jako u předcházejícího hmyzu. Stejně tak i následky bodnutí mohou mít podobný průběh.
Složení jedu včely, vosy a sršně se liší, k reakci na bodnutí však dochází pokaždé. Horší je to v případě přecitlivělosti na některé látky v jedu obsažené. Pak může vzniknout nepřiměřená odezva imunitního systému, tedy alergická reakce. Po bodnutí včelou, vosou nebo sršněm mohou nastat zcela totožné reakce organismu, jediným rozdílem bývá to, že při vosím bodnutí či bodnutí sršněm nezůstává zpravidla žihadlo v místě bodnutí. Po vosím či včelím bodnutí se dostává do těla hmyzí jed. U alergiků na hmyzí jed se začne uvolňovat histamin a podobné látky, které způsobí alergickou reakci.
Alergické reakce se dělí podle stupně závažnosti:
zarudnutí a otok v místě vpichu = normální reakce těla
zásadní zarudnutí a otok se mohou rozšířit po celé postižené části těla a následně dosáhnout maxima typicky první den po bodnutí, dané příznaky ustoupí během několika dnů až 2. týdnů
vyrážka vzdálená od místa bodnutí, otoky obličeje, svědění, lehká nevolnost
někdy se přidává nevolnost, zvracení, dušnost, oběhový kolaps, zimnice čili anafylaktická reakce do několika sekund až minut po bodnutí = život ohrožující stav
Zvýšené riziko rozvoje prudké anafylaktické reakce při alergii na hmyzí bodnutí je u osob s chronickými srdečními obtížemi a u astmatiků. Lidé, kteří po pobodání hmyzem zaznamenali příznaky celkové alergické reakce, by měli vyhledat alergologa a podrobit se adekvátnímu vyšetření a léčbě.
Nejlepším lékem je prevence, proto si dávejte pozor na místa výskytu vos, tedy zvláště tam, kde je například spadané ovoce či odpadky, a také dávejte pozor při chození naboso v trávě, i když je to zdravé.
Možnosti ošetření:
Při bodnutí vosou neutralizujte místo kyselinou: ocet, cibule, citron.
Při bodnutí včelou neutralizujte zásadou: mýdlový roztok, jedlá soda. Jedná se o nejnebezpečnější bodnutí. Žihadlo opatrně odstraňte pinzetou, poraněné místo omyjte a přikládejte studený obklad.
Když vás kousne čmelák, ošetřete místo antialergickou mastí nebo přímo gelem na bodnutí hmyzem. Místo v žádném případě neškrábejte.
Bodne-li vás sršeň, vytáhněte zapíchnuté žihadlo, místo vpichu zchlaďte kostkou ledu vloženou do kapesníku. Většinou nejde o nic vážného, spíše vás vyleká intenzita bolesti.
Štípnutí komárem nebo ovádem člověka zpravidla neohrožuje na životě, na poštípaná místa přiložte ledový obklad a neškrábejte je. Pozor na voňavou kosmetiku (tělové mléko, deodorant), ta ovády přitahuje.
Je vidět, že máte velmi bohaté zkušenosti s včeličkami, nicméně je špatná vaše domněnka, že když už jste měl padesát žihadel, nebo i více, že to je v pořádku. Bohužel máme zkušenosti, že jsou případy lidí, pro které to sté žihadlo nebo tisící žihadlo může být to opravdu smrtelné a nebezpečné. Tyto reakce jsou tak zvláštní, že po určitou dobu to ten organismu toleruje. Ovšem při nějakém vyčerpání, ať už psychickém či fyzickém, může dojít k takovému zvláštnímu alergickému stavu, kdy organismus zareaguje velmi ošklivou reakcí. To tvrdnutí kůže po propolisu je právě taková atypická alergická reakce.
Co se týká vos, tak u nich je jedovatá pouze samička. Zatímco včela může bodnout jen jednou, tak vosa může použít své žihadlo i několikrát. I vosy, pokud cítí ohrožení jejich hnízda, se spojí v jeho obraně.
Nebezpečí jejího bodnutí
Vosí jed patří mezi největší alergeny, které se vyskytují v naší přírodě. Tento jed se skládá ze tří toxikologických složek: biogenní aminy, aminokyseliny, enzymy a polypeptidy. Biogenní aminy způsobují bolestivou reakci na vosí bodnutí. Enzymy se podílejí na alergických projevech bodnutí. Polypeptidy způsobují otok, lokální bolest kolem místa vpichu a zánětlivou reakci.
Průběh a léčba
Důsledkem vosího bodnutí bývá většinou zarudlá kůže, která svědí, případně mohou naskákat kopřivkovité pupeny. Tyto reakce ale většinou během několika hodin odezní. Pokud v ráně zůstalo žihadlo, je třeba ho odstranit. Pro zmírnění bolesti a otoku se doporučují ledové obklady. Na rozdíl od včelího bodnutí je u vosího bodnutí potřeba jed neutralizovat kyselinou, proto se dá využít i například cibule, ocet a citron. I zde se dá využít gelu Fenistil. Stejně jako u včelího bodnutí i zde může dojít i k dalším obtížím (nevolnost), opět by měla pomoci antihistaminika. Pokud by se ale stav zhoršoval (dušení, zvracení, průjmy, krvácení, horečka, bolesti hlavy, nižší krevní tlak), hrozí největší nebezpečí: anafylaktický šok, v takovém případě je potřeba se dostat co nejdříve do nemocnice.
Vosa je nepříjemná, její rozzlobení zjistíme tak, že nás štípne a v místě vpichu dojde k otoku a také v něm nenajdeme žihadlo. Většinou tak píchnutý jedinec ani neví, co ho vlastně štíplo. Kupříkladu včelí píchnutí můžeme vyloučit dedukcí, že včela se vyskytuje v trávě. Takže když například chodí někdo bos venku v trávě, tak je u něho velká pravděpodobnost toho, že na včelu šlápne a ta ho v sebeobraně bodne. Proti včelímu píchnutí se tedy nejlépe ubráníme, když nebudeme chodit bosi v trávě. Dále po včelím bodnutí zůstane v ráně žihadlo, což je další ukazatel pro identifikaci původce píchnutí. Rozlišit alergeny správným určením původce píchnutí je nezbytnou podmínkou pro správnou a rychlou léčbu případné alergické reakce. Bodnutí hmyzem patří k nejnebezpečnějším alergickým reakcím, to znamená, že člověk může třeba v krajním případě až zemřít. Takové alergické reakce pak mívají své specifické příznaky od těch lehčích až po ty právě nejzávažnější.
Místo, kde vás vosa bodla, nejdříve důkladně prohlédněte. Místo vpichu bude opravdu velmi bolestivé, mírně zarudlé, svědivé a objeví se mírný nebo rozsáhlejší otok. Pokud v místě vpichu zůstalo žihadlo, vezměte pinzetu a opatrně jej z rány odstraňte.
Místo po štípnutí vosou omyjte pod tekoucí studenou vodou. Větší otok po vosím bodnutí je velmi dobré chladit vodou, namočeným plátnem nebo kapesníkem, ale i kostkami ledu.
Pokud je otok větší a bolest, svědění a podráždění i nadále přetrvávají, na postižené místo lze nanést antihistaminikum, například Fenistil gel.
Doporučuje se podávat také vnitřně tablety Zirtecu, Zodacu nebo Claritinu v podobě antihistaminik.
Na žihadlo pomáhá cibule, a to zejména v případě, že se objeví nepříjemný otok. Plátky cibule přiložte na místo bodnutí a nechte působit minimálně 15 minut. Z cibule se uvolní šťáva, která pronikne až do podrážděné kůže a zbaví vás otoku a velmi nepříjemného svědění.
Na otok po štípnutí vosou pomáhá i obklad z čistého alkoholu, tedy lékárenský zředěný líh, ale klidně zkuste i čistý destilát, který najdete doma ve spíži. Vezměte si kapesník, polijte ho trochu přichystaným destilátem a přiložte na poraněné místo. Nechte alkohol působit alespoň po dobu 30 minut.
Stejně jako ošetření alkoholem funguje i léty prověřený ocet. Nalijte jej na kapesník a nechte půl hodiny působit v místě bodnutí.
Ránu můžete údajně ošetřit i banánem. Spařte banán nejprve nad horkou párou, pak jej oloupejte a počkejte, až vychladne. Pomocí vidličky jej následně rozmačkejte na hustou kašičku. Tu pak rozetřete na postižené místo, otok by měl během chvíle splasknout.
Propolis je pryskyřičná směs, kterou včely sbírají z pupenů stromů nebo jiných rostlinných zdrojů. Surovina k tvorbě propolisu je sbírána včelami na rostlinách produkující pryskyřičné látky. Při zpracování se mísí nasbíraná hmota s výměškem hlavových žláz. Včely propolis používají jako stavební a ochranný materiál. Pro včely má velký vliv, jelikož posiluje strukturální stabilitu úlu, snižuje vibrace, udržuje utěsnění úlu, je prevencí proti nemocem a parazitům a zároveň inhibuje růst bakterií a zabraňuje hnilobě v úlu. Propolis má mnoho různých barevných odstínů od zelenožluté až k temně hnědé, což je odvislé od jeho stáří a původu.
Propolis je přírodní látka, kterou rostlina vylučuje a potahuje jí své zranitelné části (mladé výhonky, pupeny květů, listy), čímž se chrání před přírodními úkazy, jako je vítr, voda, vysušení, ale i před mechanickým poškozením a škůdci. Čerstvě nanesený propolis je tuhá masa. Barva je závislá na místě, kde byla tmelová pryskyřice sbírána, ale také na stáří. Může mít hnědou barvu, která přechází do červené, někdy až černé nebo zelenavé barvy. Chuť je terpentýnově hořká, vůně příjemně jemná, připomínající vanilin.
Včely propolis získávají z pupenů stromů a rostlin produkujících pryskyřičné látky, dále jej zpracovávají a přidávají k němu vlastní biologické látky (výměšky hlavových žláz). V úlech jej využívají jako stavební a ochranný materiál. Tmelem utěsňují vzniklé štěrbiny ve stěnách úlu, lepí rámky, vystýlají a vyztužují buňky plástů, upravují velikost česna (vletový otvor) a obalují jím cizorodé předměty (například těla uhynulých živočichů). Včely bohatě tmelí svá obydlí převážně na podzim, aby v zimním období snížily tepelné ztráty.
Získat propolis ze včelstev je poměrně pracné. Seškrabává se ze stropu úlu a z rámků. Propolis je významně obsažen i ve voskových víčkách, jimiž včely uzavírají medové buňky, a proto se med i přes dlouhé skladování nezkazí. Mnohem více propolisu je možné vytěžit pomocí speciálních pomůcek, proto se do úlu vkládají rošty nebo síta. Nejkvalitnější propolis se dá sklidit v létě, po skončení hlavní snůšky. Od jednoho včelstva lze získat 50–100 g propolisu za sezónu. Po zatmelení se rošty či síta zchladí nebo zmrazí. Tím, že propolis ztvrdne a zkřehne, je jeho oškrábání snadnější. Získaný surový propolis se musí očistit od nečistot a vosku. Propolis by se neměl čistit plavením ve vodě ani přetavovat, neboť dochází ke ztrátám látek v něm obsažených. Měl by se skladovat na chladném a tmavém místě v dobře uzavřených nádobách, mikroténových sáčcích a podobně. Pokud je správně skladován, udrží si svoji účinnost až 5 let. Nejvíce účinný je surový propolis, který je uchováván ve vzduchotěsném prostředí.
Použití propolisu vnitřně může u člověka alergického na propolis vyvolat krvácení z ledvin a močového měchýře. Dosud není známo, jak propolis v lidském těle účinkuje. Zevní použití propolisu je také spojené s rizikem alergie, i když takové případy jsou řídké, přesto jsou možné. Alergii na propolis zjistíte nanesením slabé vrstvy propolisu ve formě tinktury nebo masti na kůži (dlaňová strana zápěstí). Tento test opakujte po dva dny, a pokud nedojde k reakci – zčervenání kůže, pupínky, svědění, otok, můžou se výrobky z propolisu užívat.
minerální látky jako železo, hliník, vápník, křemík, mangan a jiné;
mohou se v něm vyskytovat i flavonoidy, které jsou zodpovědné za posílení imunity, právě díky nim je propolis účinný v boji s bakteriemi, plísněmi či viry;
kyselina ferulová, která zajišťuje antibakteriální účinek propolisu.
