Charakteristika: Postižený se stále obává a zabývá možností, že trpí nějakou závažnou tělesnou nemocí. Normální tělové pocity, které u většiny lidí zůstávají pod prahem pozornosti, monitoruje a ony se stálým sledováním zesilují. Hypochondrická porucha vede k těžkému utrpení postiženého, který žije v neustálém strachu z hrozící katastrofy vážné nemoci. Často je přítomna deprese a úzkost.
Hlavní problém léčby spočívá v tom, že většina hypochondrů se léčit nechce. Hypochondři, stejně jako schizofrenici, chtějí mít bludy. Léčba spočívá hlavně v konzultaci s psychiatrem nebo psychologem (nebo KBT) o hypochondrově problémech a poté se hovoří na téma rodiny a o rodinných vztazích. Jako podpůrnou léčbu lze použít farmakoterapii antidepresivy, mezi důležitější prvky ovlivňující léčbu patří také citová opora ze strany rodiny. Anxiolytika (proti úzkostným stavům) se při léčbě hypochondrické poruchy nepoužívají.
Číslo diagnózy se vztahuje do kategorie F45 Somatoformní poruchy.
Jednotlivé duševní/psychické nemoci naleznete v kapitole F Poruchy duševní a poruchy chování v rozmezí F00–F99 na www.uzis.cz.
V příběhu CO TO ZNAMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobry večer lékař mi do zprávy napsal fw 22/44 jako diagnóza,muzere mi říct co to znamená dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mohelnice.
To může být kinetóza. Říká se tomu také mořská nemoc, cestovní nevolnost nebo nemoc z pohybu. Není to přímo onemocnění, ale stav, který způsobuje přesun těla jinak než chůzí nebo během. Tento stav se vyskytuje jen u některých jedinců a v určitých situacích. Nejedná se o nijak vážný případ, spíše postiženou osobu obtěžuje.
Kinetóza je způsobena dvěma faktory. Za prvé, když se v rovnovážném ústrojí nacházejícím se uvnitř ucha při zvláštním pohybu přelévá tekutina a dává mozku nejisté signály. Za druhé takto může reagovat samotný centrální nervový systém. Tento jev se děje, pokud se tělo hýbe a oči fixují jeden bod. To se děje například při jízdě autobusem, když oči sledují nehybnou sedačku před sebou, nebo naopak je tělo v klidu a oči sledují pohyb, například při pohledu z mostu na plynoucí vodu.
Kinetóza se nejčastěji projevuje jako nevolnost při jízdě autobusem, v letadle nebo na lodi.
V naší poradně s názvem DIAGNÓZA F 432 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Diagnózou F 422 se označují poruchy přizpůsobení. Jde o stavy subjektivních obtíží a emoční poruchy‚ které obvykle zasahují do sociální oblasti funkce i výkonu. Začínají v období adaptace na výraznou změnu životní situace nebo stresovou životní událost.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Daniela.
Dobrý den,
děkuji. Takže s PAS nesouvisí?
Daniela B.
Priapismus postihuje vždy jen párové topořivé těleso. Od toho se odvíjí i klinický nález. Nacházíme tvrdou horní stranu penisu a měkkou dolní. Typickou známkou je naprosto měkký žalud. Lékař provede ultrazvukové vyšetření a odliší, zda je problém v arteriích nebo žilách topořivých těles. Při podezření na píštěl se provádí nástřik arterií kontrastní látkou, která přesně zobrazí, kde je arterie poškozená a kde komunikuje s dutinkami.
V příběhu ČASTÉ ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY FRANCOUZSKÝCH BULDOČKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Tracheální hypoplazie...tato diagnoza byla diagnostikována mému štěněti fr. buldočka.Má prosím někdo zkušenosti s touto diagnozou? Co se Vám osvědčilo a čeho se naprosto vyvarovat, ap.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Diagnóza Huntingtonovy choroby je založena na otázkách a odpovědích, obecných fyzických zkouškách, přezkoumání rodinné anamnézy, neurologických a psychiatrických vyšetřeních.
V příběhu CERVENY NOS AKA JE TO DIAGNOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludka.
trapi ma stale cerveny nos iba spicka nosa a tvoria sa mi na nom niekedy take male pupenceky naplnene zltkastou tekutinou a ked si dam makeup tak sa to vzdy zhorsi
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při diagnóze jsou rodičům a dětem kladeny otázky týkající se příznaků, frekvence pomočování a současných léčebných metod, to vše může být důležité pro stanovení správné diagnózy a následnou terapii. Také jsou důležitá různá fyzikální vyšetření (včetně ultrazvuku ledvin) a vyšetření moči. Vedení 24hodinového protokolu může pomoci určit frekvenci močení a tvorbu moči. Je nutné zjistit, zda se problém vyskytuje pouze v noci, nebo i v průběhu dne.
V příběhu DOTAZ O LÉČENÍ V LÁZNÍCH. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahomíra Kozdasová.
Dobrý den, mám pouze dotaz: praktická lékařka píše návrh na lázeňskou léčbu KLP nebo PLP. Má diagnoza je M161 a S4220, mám nárok na lázeňskou léčbu? Další postup již znám. Děkuji předem Kozdasová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Charakteristika: U smíšené úzkostně depresivní poruchy se mísí příznaky úzkosti s příznaky deprese, nicméně ani příznaků deprese, ani příznaků úzkosti není tolik, aby zdůvodňovaly diagnózu depresivní poruchy či některé z úzkostných poruch. Typická je trvalá nebo vracející se špatná nálada, obtížné soustředění nebo pocit „prázdna v hlavě“, obtíže s usínáním nebo udržením spánku, neklidný spánek, pocit únavy, nedostatku energie, podrážděnost, nadměrná ostražitost, tendence k plačtivosti po nepatrných podnětech, pesimistická očekávání do budoucna, očekávání horšího, nízké sebevědomí nebo pocity méněcennosti.
Farmakoterapie je velmi účinnou metodou léčby pro smíšenou úzkostně depresivní poruchu. Přes 50 % pacientů, kteří jsou léčeni antidepresivy, se výrazně zlepší nebo dosáhne úplné remise. U smíšené úzkostně depresivní poruchy jsou nejvíce účinná SSRI a SNRI. Z tricyklických antidepresiv je to zejména clomipramin, z moderních antidepresiv především SSRI, RIMA, SNRI.
Důležitým doplňkem farmakoterapie je u smíšené úzkostně depresivní poruchy psychoterapie. Nejčastěji bývá používána skupinová psychoterapie a kognitivně behaviorální terapie. Vzhledem k tomu, že jejich specifická účinnost u této poruchy nebyla studována, můžeme se jen opřít o zkušenosti vlastní a jiných, které svědčí o jejich dobré efektivitě.
Po zaléčení akutních příznaků by měla pokračovat udržovací a pak i profylaktická léčba, pro kterou platí podobné zásady, jako u depresivních poruch. Pacient by měl po zaléčení první epizody nemoci užívat léky ještě alespoň 6–9 měsíců, i když už žádné příznaky nemá. Pokud prodělal více než dvě nebo tři epizody, je vhodné, aby profylaktická léčba trvala nejméně dva roky, při více epizodách pět let, někdy však i celý život.
Pod tuto diagnózu spadají poruchy přizpůsobení – podrobnější diagnózy: F430 - Akutní stresová reakce, F431 - Posttraumatická stresová porucha, F432 - Poruchy přizpůsobení, F438 - Jiné reakce na těžký stres, F439 - Reakce na těžký stres NS.
Jako stres se označuje reakce na situaci, kdy je organismus vystaven nějaké zátěži, situaci, kterou vyhodnotí jako nebezpečí, kdy hrozí poškození organismu, integrity či identity. Aby se organismus s touto situací vyrovnal, musí zapojit ochranné mechanismy. Pod stresem se tedy skrývá nespecifická reakce organismu, která probíhá jako takzvaný adaptační syndrom. Ten se projeví psychickými a fyzickými reakcemi. Stres se často dělí na psychický a fyzický, ale oba jsou vzájemně propojené, co začíná jako fyzický stres, vyvolá i reakci psychickou, a naopak.
Reakce, která následuje v organismu při zátěžové situaci, se u lidí neliší a má obvykle tři části:
Poplachová fáze – jedná se o rychlé zmobilizování organismu k obraně, útěku, udržení organismu v pohotovosti. Aktivuje se sympatický vegetativní systém, vyplavuje se adrenalin, noradrenalin, kortikosteroidní hormony (stresové hormony) a další mobilizující substance. Výsledkem je zvýšení tepové frekvence, zvýšení svalového napětí i síly (svaly jsou více prokrveny), snížení prokrvení orgánů dutiny břišní, zrychlení dechu a zlepšení okysličení, zúžení cév a aktivace krevní srážlivosti pro případ poranění, rozšíření zornic, snížení vnímání bolesti, zvyšuje se pocení, mění se metabolismus živin – jsou mobilizovány zásoby glukózy ve formě glykogenu, syntetizuje se nově glukóza, plýtvání zdroji a energií, zlepšuje se hmat a vnímání.
Fáze adaptace – zvládání, tato část stresové reakce je založená na přizpůsobení se. Mizí bouřlivé reakce předešlé fáze stresu a tělo je lépe schopno hospodařit s energií. Budují se nové účinné obranné mechanismy, aby tělo mohlo úspěšně bez poškození čelit tlakům. Je to časté u opakujících se stresů.
Fáze vyčerpání – obranné mechanismy již nejsou schopné správně fungovat, důsledkem může být nemoc, například vysoký krevní tlak, žaludeční vředy, psychické poruchy či syndrom vyhoření, deprese. Tato fáze může skončit i smrtí vyčerpáním organismu.
Rozeznáváme 4 dimenze stresu:
Eustres – což je běžný aktivační stres, který nás žene kupředu, motivuje, po něm zavládne opět vyváženost – homeostáza.
Distres – jedná se o reakci na vysoce zátěžové okolnosti, které už označujeme za vyvolavače škodlivého stresu.
Hypostres – stresory vyvolávají malou odezvu. Organismus se na ně může adaptovat, zvyknout si.
Hyperstres – stresory jsou natolik silné, že jdou již za hranice adaptibility organismu. Může se dostavit fyzické nebo psychické zhroucení, někdy i smrt.
Dále je možné stres dělit na akutní, trvající minuty až hodiny, nebo chronický, který může trvat roky, a také posttraumatický.
Příznaky provázející stres jsou:
Fyziologické – jedná se o bušení srdce, bolest a sevření na hrudi, nucení na močení, sexuální dysfunkce, poruchy menstruačního cyklu, svalové napětí v oblasti šíje a zad, poruchy imunitního systému, svíravé bolesti břicha a průjem, bolesti hlavy a migrény, vyrážky a ekzémy, zhoršené zaostřování.
Emocionální – změny nálad, podrážděnost, nespavost, únava, úzkosti, poruchy paměti a soustředění, nadměrné starosti a trápení.
Behaviorální – neschopnost se rozhodnout, pracovat, práce ztrácí efektivitu, člověk se vyhýbá povinnostem, vymlouvá se, ztrácí chuť k jídlu, nebo se dostaví přejídání, sklon k požívání povzbuzujících a návykových látek, problémy s usínáním.
Na omezení stresu je možné věnovat se různým relaxačním technikám, dechovým cvičením, sportu a pohybu vůbec, snížit požadavky sám na sebe, umět se ohodnotit, dokázat zahnat negativní myšlenky, pozitivně se naladit, věnovat se koníčkům, ale i odpočinku, umět se radovat i z maličkostí.
Posttraumatická stresová porucha je psychiatrická diagnóza charakterizovaná úzkostnými stavy, vnucujícími se vzpomínkami, vyhýbáním se mnohým situacím a jinými změnami chování a vnímání. Je následkem velmi stresující události.
V naší poradně s názvem MÁM NÁROK NA DÁVKY PŘI NEMOCI S CROHNOVOU NEMOCÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Richterová Iveta.
Dobrý den mám nárok na dávky při nemoci s crohnovou nemocí
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Obecně ne. Ale záleží na tom, jak vám nemoc komplikuje výkon pracovní činnosti. To je u každého člověka individuální a záleží na tom, jak to zváží posudkový lékař. Částečný invalidní důchod by při této diagnóze mohl být přiznán. Zeptejte se na podrobnosti svého praktického lékaře.
Jedná se o stavy subjektivního utrpení a emoční poruchy, které brání v sociální interakci a výkonnosti. Vznikají v době adaptace na závažné změny v životě nebo na stresovou situaci. Většinou jde o tyto spouštěcí stresory:
Událost, která poškodí pacientovo sociální spojení (ovdovění, rozvod).
Zhroucení vlastního systému sociálních jistot a hodnot (stěhování, emigrace).
Vážný vývojový mezník nebo krize (nastoupení do školy, rodičovská role, nedosažení stanoveného osobního cíle, penzionování).
Individuální náklonnost nebo zranitelnost sice hraje důležitou roli při riziku vzniku a ztvárnění projevů adaptačních poruch, nicméně se předpokládá, že porucha by nevznikla bez stresoru.
Jak už bylo zmíněno výše, porucha přizpůsobení je maladaptivní reakce na psychosociální stresor. Je klasifikována jako duševní porucha. Maladaptivní reakce obvykle zahrnuje jinak normální emocionální a behaviorální reakce, které se projevují intenzivněji než obvykle (s ohledem na kontextové a kulturní faktory), což způsobuje výrazný stres, zaujatost stresorem a jeho důsledky a funkční poškození chování.
Diagnóza poruchy přizpůsobení je častá. Odhady celoživotní prevalence u dospělých se pohybují od pěti procent do 21 %. Dospělé ženy jsou diagnostikovány dvakrát častěji než muži. U dětí a dospívajících je stejně pravděpodobné, že u dívek a chlapců bude diagnostikována porucha přizpůsobení.
Jiné názvy pro poruchu přizpůsobení jsou syndrom reakce na stres a situační deprese, protože je jedním z nejčastějších příznaků.
Prosím o sdělení, jaký mám po nedávných změnách nárok na lázeňskou péči.
Děkuji !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Rylkova .
Mám nárok na lázně po operaci tlustého střeva měla jsem rakovinový nádor byla jsem 22.12.2015 operovaná a teď jsem skončila chemoterapii . Děkuji za kladnou odpověď Marie Rylkova
Nemoci, jimiž se můžeme od psů nakazit, se odborně nazývají zoonózy. I když celkově známe téměř 150 takovýchto nemocí, důležité je, že v naší zemi se vyskytují jen některé z nich. Největší nebezpečí pro nás představuje vzteklina. Kromě ní nás ohrožují nemoci přenosné některými parazity, bakteriemi a některé plísně. Nejčastěji diskutovanými nemocemi jsou kromě již zmíněné vztekliny také leptospiróza a atoxokaróza.
Mnoha nákazám zvířat můžeme předejít očkováním, ať už povinným, či nepovinným. Doporučuje se také pravidelná kontrola trusu, případně odčervení zvířat přibližně každé tři měsíce. Při soužití se psem v jedné domácnosti je nejdůležitější dodržovat zvýšenou osobní hygienu, zvýšenou navíc v případě, že v domácnosti je nastávající maminka, malé dítě nebo starší lidé, protože ti mají slabší imunitu.
Nejběžnější příčinou bolesti nohy je nošení špatně padnoucí obuvi. Ženy často nosí těsné boty, které jsou úzké a tlačí je, a tak právě ony mívají s nohami problémy častěji. Těsné boty nezřídka způsobují otlaky prstů a vedou k řadě strukturálních defektů. Další nejčastější příčinou bývá traumatické poranění nohy.
