Skořice se používá jako koření nebo také jako léčivý doplněk stravy. Skořice však lidský organismus neovlivňuje jen pozitivně.
Původ skořice
Skořicovníky jsou stálezelené tropické keře dorůstající výšky až 10 m. Kůru pravého ceylonského skořicovníku od kůry čínského skořicovníku poznáte na první pohled. Pravá skořice je světle hnědá a má jemnou strukturu, zatímco čínská skořice je rezavě hnědá a má hrubou strukturu.
Ta pravá, cejlonská skořice (Cinammonum zeylonicum) se pěstuje na Srí Lance a je charakteristická jemnou, sladkou a vyváženou chutí. Pravá skořice patří k velmi drahé komoditě. Proto ji většina prodejců nahrazuje levnějším druhem Cinnamonum cassia, který roste v Číně, Vietnamu, Indonésii nebo Ugandě. Pravá skořice ze Srí Lanky je skořice nejvyšší světové jakosti. Vyznačuje se fantastickým aromatem i chutí. Cejlonská skořice se považuje za nejkvalitnější, zvláště pokud pochází z kůry osmiletých keřů. Kůra po usušení tvoří charakteristické tenké plátky, jejichž okraje se stáčejí dovnitř, takže vznikají všem dobře známé svitky, které mohou sloužit i jako ozdoba. Tento strom pochází ze Srí Lanky, což býval dříve Ceylon, odtud tedy pochází jeho název. Anglicky se skořice řekne cinnamon, cinnamomum nebo canela.
Pravou skořici poznáte na první pohled a samozřejmě také na první ochutnání. Pravá skořice je světle hnědá, připomíná na první pohled doutník, na dotyk je křehká, chuť má jemnou s nádechem citronu a tropických plodů. Skořice kassia je tmavě hnědá, lehce zarolovaná v jedné vrstvě, na dotyk tvrdá, chuť je ostrá až štiplavá. Skořice kassia také obsahuje více zdraví škodlivých látek (kumarinu). Kůra čínského skořicovníku je oproti cejlonskému hrubší, má červenější barvu a po usušení tvoří pouze žlábkovité trubky nebo pruhy bez svinutí. Pochází buď z přímořského státu v jihovýchodní Asii, z Barmy, nebo se pěstuje v jižní Číně, Thajsku a Indonésii.
Nejvíce se používá skořicová kůra z výhonů, která se oloupe, usuší a umele nebo nakrájí. Z listů, květů a větví skořicovníku se připravuje skořicový olej. Plody skořicovníku se používají jako koření takzvané kassiové květy.
Skořice obsahuje fenoly a terpeny, například cinnamaldehyd dává vůni skořice, eugenol je analgetikum a antiseptikum, limonen dává vůni pomerančů, dále je to kyselina skořicová, kumarin, třísloviny, sliz. Kumarin je toxická látka, která je ve skořici obsažena jen v minimálním množství. Přesto se dá vypozorovat rozdíl v obsahu kumarinu u obou druhů skořicovníku – méně je ho ve skořicovníku cejlonském.
Skořice je jako koření a zároveň léčivá bylina lidstvu známá již po staletí. Dnes jako by se na její blahodárné účinky pozapomnělo – většinou ji používáme pouze jako aromatické koření do jídla.
Med a skořice jsou dvě přírodní látky, které mají řadu pozitivních účinků na vaše zdraví. Někteří lidé tvrdí, že nápoj ze skořice s medem umí vyléčit téměř každou nemoc. Přestože o některých léčivých účincích směsi skořice a medu máme spolehlivé důkazy, řada dalších tvrzení o zázračných účincích této směsi se bohužel nezakládá na pravdě. Čistě logicky bychom mohli říci, že když skořice a med pomáhají v léčbě nějaké nemoci samy o sobě, jejich kombinace bude mít ještě silnější léčebný účinek.
Je známo, že med i skořice mají z hlediska léčivých účinků řadu společných znaků. Směs medu a skořice může pomáhat snížit riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
Jak skořice, tak med vykazují prověřené léčivé účinky, kterých lze využít například při léčbě kožních zánětů. Med i skořice mají protizánětlivé a antibakteriální účinky. Oba tyto faktory jsou pro správné zahojení kožních ran velmi důležité. Aplikace medu na spáleniny usnadňuje jejich hojení. Med se také používá k léčbě diabetické nohy (konkrétně vředů a otevřených ran, jimiž se tato nemoc projevuje), což je jedna z velmi vážných komplikací diabetu. Skořice má navíc silné antibakteriální účinky, což je rovněž velmi důležité pro hojení ran.
Jak skořice, tak med jsou bohatým zdrojem antioxidantů, které mají řadu pozitivních účinků na vaše zdraví.
Recept pro vnitřní užívání
V polévkové lžíci medu rozmíchejte zhruba necelou polovinu kávové lžičky mleté skořice. Důkladně promíchejte, aby se obě složky dobře spojily, a nechte 5 minut odstát. Přidejte pár kapek citronové šťávy, opět zamíchejte a zkonzumujte. Ulevit od projevů nachlazení by se vám mělo již druhý či třetí den, kdy si tuto zázračnou medicínu budete dopřávat, a to ráno i večer.
Nejen v léčitelství je skořice upřednostňována jako jedna ze zcela přírodních možností, díky níž lze dosáhnout pozitivních změn. Blahodárně působící vlastnosti jsou využívány i v kosmetice. Málokdo tuší, že v tomto ohledu byla skořice považována za zázračnou mnohem dříve než právě při terapii různých zdravotní obtíží či v kuchyni při přípravě pokrmů. Na strie a zpevnění kůže neexistuje nic spolehlivějšího, než je krém se skořicí.
Jelikož je prokázáno, že skořice umí regenerovat tkáně, zlepšovat celkový metabolismus buněk a urychlovat látkovou výměnu, hovoří se o ní nejčastěji v souvislosti s potlačováním projevů celulitidy, a to s pomocí speciálních zábalů, kdy se skořicový krém nanese na postižená místa, aby odbourával škodliviny nahromaděné v pokožce. Celá snaha se následně podporuje stlačením končetin v bandážích a působením na lymfatické cévy.
Skořice je doporučována na trávicí obtíže, jako je nechutenství, nadýmání, či zácpa. Pomáhá rovněž s trávením tuků.
Jak již bylo zmíněno výše, skořice je antibakteriální, antimykotická a antiparazitická, skořicový prášek lze například sypat na zevní rány. Vedle hojení ran je skořice vhodná i jako čaj při vnitřních infekcích (nachlazení, průjem a zvracení). Skořice obsahuje přírodní anestetikum eugenol, díky němuž ji lze využívat proti bolesti. Skořice pomáhá i při vyčerpání organismu nebo při potřebě přibrat na váze.
Skořice má schopnost vnitřně zahřát lidské tělo a rozproudit krev v žilách. Ne nadarmo se tak stává součástí svařeného vína a zimních čajů (oblíbená je kombinace s jablkem nebo pomerančem). Je také tradiční složkou asijských čajů Masala Chai či Jogi čaj. Tyto sypané čaje se dají zakoupit v jakékoliv čajovně. Právě díky schopnosti prohřát lidský organismus a také kvůli dezinfekčním a antibiotickým účinkům je skořice vhodná jako prevence nachlazení nebo k jeho léčbě.
Někteří odborníci tvrdí, že skořice by mohla být výborným přírodním lékem na poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), na syndrom dráždivého tračníku, premenstruační syndrom, syndrom polycystických ovarií. Lze ji také údajně využít při léčbě otravy jídlem.
Skořice by se neměla užívat při žaludečních vředech. Vliv většího množství skořice v těhotenství není znám. Objevují se protichůdné názory o vlivu skořice na dělohu. V nízkých dávkách (respektive v přiměřených, na které je organismus zvyklý) je užívání skořice bezpečné. Skořice by stejně jako jiná koření neměla být podávána dětem do dvou let.
V případě, že budete skořici užívat v nadměrném množství v naději, že tak budete zdraví jako řípa, mýlíte se. Nejenom že si na skořici můžete vytvořit alergii, ale také závislost.
Nadměrné užívání skořice způsobuje, že se do těla dostává toxická látka kumarin. I když kumarin není stále detailně prozkoumán, dosavadní poznání upozorňuje na rizika jeho působení. Kumarin je označován jako látka způsobující ve vyšších dávkách krvácení, bolesti hlavy, spavost a závratě, podezřívána je i z možných karcinogenních, halucinačních a erotogenních účinků.
ANO. Nežádoucí účinky warfarinu se často projeví vznikem modřin i bez zjevného poranění.
Warfarin snižuje srážlivost krve a i drobné poškození cév, které si člověk vůbec neuvědomí, může vést k viditelné modřině. Typické jsou větší, tmavé nebo bolestivé modřiny na končetinách. Pokud se objevují opakovaně nebo se rychle zvětšují, je nutné zkontrolovat INR. Náhlý nárůst modřin může znamenat předávkování warfarinem nebo interakci s jiným lékem či doplňkem.
Kdy jsou modřiny při Warfarinu nebezpečné?
Modřiny jsou nebezpečné tehdy, pokud se rychle zvětšují nebo jsou spojeny s dalšími příznaky.
Varovným signálem je bolestivý hematom, který se šíří, je horký nebo je doprovázen slabostí, bledostí či dušností. Zvlášť nebezpečné jsou modřiny v oblasti hlavy, břicha nebo třísel. V těchto případech může jít o vnitřní krvácení a je nutné okamžité lékařské vyšetření. Pacient na warfarinu by nikdy neměl podceňovat změny vzhledu kůže.
Jaké jsou nejčastější nežádoucí účinky Warfarinu?
Nežádoucí účinky warfarinu nejčastěji souvisejí s krvácením.
Patří sem modřiny, krvácení z nosu, dásní, silná menstruace, krev v moči nebo tmavá stolice. Méně často se objevují kožní vyrážky, padání vlasů nebo trávicí potíže. Vzácně může dojít k závažným komplikacím, jako je krvácení do mozku nebo warfarinem indukovaná kožní nekróza. Riziko výrazně stoupá při vysokém INR nebo při kombinaci s nevhodnými léky.
Mohu se Warfarinu úplně zbavit?
Zbavení se warfarinu je možné pouze u některých pacientů a vždy pod lékařským dohledem.
Záleží na tom, proč byl warfarin nasazen. Pacienti s mechanickou srdeční chlopní Warfarin obvykle vysadit nemohou. Naopak u fibrilace síní nebo po žilní trombóze je někdy možné přejít na moderní antikoagulancia. Nikdy se nesmí warfarin vysazovat náhle bez náhrady. Neodborné vysazení výrazně zvyšuje riziko trombózy nebo mozkové mrtvice.
Existuje náhrada místo Warfarinu?
Ano. U vybraných pacientů existuje náhrada warfarinu moderními antikoagulancii.
Jedná se o tzv. DOAC (přímá perorální antikoagulancia). Výhodou je stabilní účinek bez nutnosti pravidelných kontrol INR. Nevhodná jsou však u mechanických chlopní nebo těžkého poškození ledvin. O přechodu vždy rozhoduje lékař po zhodnocení rizik a přínosů. Náhrada warfarinu není automatická a není vhodná pro každého.
Ovlivňuje skořice účinek Warfarinu?
Ano, ve vysokých dávkách může skořice ovlivnit nežádoucí účinky warfarinu.
Skořice typu Cassia obsahuje kumarin, který může zesilovat antikoagulační účinek a zvyšovat riziko krvácení.
Skořice je aromatická kůra skořicovníků – skořicovníku cejlonského (Cinnamomum zeylanicum) nebo skořicovníku čínského (Cinnamomum cassia) – stálezelených tropických stromů. Má kořenně nasládlou chuť a příjemnou vůni. Obsahuje třísloviny a silice (druh cejlonský až 4 % hlavní složky je cinnamaldehyd, v silici je přítomen eugenol; druh čínský má až 2 %, neobsahuje eugenol, ale obsahuje nebezpečný kumarin). Skořice podporuje chuť k jídlu, snižuje krevní tlak a zlepšuje trávení. Zažívací trakt zahřívá a stimuluje, uklidňuje koliky, průjmy, nevolnosti a nadýmání. Díky dezinfekčním a antibiotickým účinkům ji lze použít i jako prostředek proti nachlazení, kašli a chřipce. Příznivě ovlivňuje metabolismus tuků a cukrů, což je výhodné u pacientů s cukrovkou. Jiné nežádoucí účinky než alergenní vlastnosti nejsou popisovány. Dosud bylo zaznamenáno pouze prodloužení účinku barbiturátových zklidňujících přípravků. Kůra skořicovníku je běžně užívané koření (skořice). Při cukrovce se mletá skořice bez problémů podává v dávkách 1 až 3 g/den (přesněji v rozmezí 120 mg/den až 6 g/den) ve studiích diabetu bez hlášených nežádoucích účinků.
Pozor, neplatí, že čím víc skořice, tím lépe. Optimální denní dávka je kolem 3 gramů. Je to množství menší než čajová lžička, což je optimální na jednu větší sklenici vody či čaje.
Když máte žaludeční vředy nebo problémy se střevy, konzumace skořice je jen podráždí. V tomto případě je nejlepší se skořicovému nápoji zcela vyhnout.
Skořice má schopnost mírně zvýšit srdeční frekvenci. Z tohoto důvodu by lidé s vážnými srdečními chorobami neměli pít skořicové nápoje. Může se jim zvýšit srdeční frekvence a ohrozit jejich zdraví.
Skořice je přirozené antibiotikum, takže není vhodné ji míchat s jakoukoli člověkem vyrobenou látkou. Její vlastnosti mohou narušit způsob, jakým fungují ostatní léky, a může tak vyvolat nepředvídatelné vedlejší účinky. Takže se skořice vyvarujte kdykoli, když budete užívat nějaká pravidelná antibiotika na předpis.
Vysoká hladina cukru v krvi vzniká v situaci, kdy organismus nedokáže účinně dostávat cukr z krve do buněk. Pokud se tento problém neřeší, může vést ke vzniku diabetu.
Patnáctero na snížení hladiny cukru
Pravidelně cvičte: Mezi vhodná cvičení patří zvedání činek, rychlá chůze, běh, jízda na kole, tanec, pěší turistika, plavání a podobně. Cvičení přispívá i ke zvýšení citlivosti na inzulin, snižuje inzulinovou rezistenci, která je hlavní příčinou vzniku diabetu druhého typu.
Omezte konzumaci sacharidů: Počítání příjmu sacharidů pomůže k lepšímu plánování příjmu potravy, což rovněž pozitivně ovlivňuje regulaci hladiny cukru v krvi.
Zvyšte příjem vlákniny: Doporučený příjem vlákniny je zhruba 30 gramů na den (pro ženy kolem 25 gramů a pro muže kolem 38 gramů). To je zhruba 14 gramů na každých tisíc kalorií.
Pijte vodu a dbejte na dostatečnou hydrataci: Nejlepší je pít obyčejnou vodu a ostatní nápoje s nízkým obsahem kalorií. Slazené nápoje zvyšují hladinu glukózy v krvi, přispívají ke tloustnutí a zvyšují riziko diabetu. Dostatečná hydratace pomáhá snižovat hladinu krevního cukru a brání vzniku diabetu.
Začněte si odměřovat porce: Čím pečlivěji budete sledovat, kolik toho sníte, tím větší kontrolu získáte nad svou glykemií a předejdete výkyvům.
Vybírejte si potraviny s nízkým glykemickým indexem: Je důležité vybírat si potraviny s nízkým glykemickým indexem a sledovat celkový příjem sacharidů. Mezi potraviny s nízkým glykemickým indexem patří mořské plody, maso, vejce, oves, ječmen, čočka, luštěniny, sladké brambory, kukuřice a většina ovoce a zeleniny s nízkým obsahem škrobů.
Naučte se vypořádat se se stresem: Ve stresu začne organismus vylučovat hormony jako glukagon a kortizol, které způsobují zvýšení hladiny glukózy v krvi. Ke snížení využijte cvičení a relaxační techniky.
Měřte a sledujte hladiny cukru v krvi: Každodenní měření hladiny cukru v krvi a uchovávání naměřených údajů vám pomůže upravit jídelníček či změnit užívaná léčiva tak, aby hladina glukózy ve vaší krvi byla v přijatelných mezích.
Snažte se dostatečně spát: Kvalitní spánek pomáhá regulovat hladinu glukózy v krvi a přispívá k udržení zdravé hmotnosti. Naopak špatný spánek narušuje sekreci důležitých hormonů, které ovlivňují metabolismus.
Jezte potraviny bohaté na chrom a hořčík: Pravidelná konzumace potravin bohatých na chrom a hořčík pomáhá zabránit nedostatku těchto stopových prvků v těle a současně zmírňuje problémy související se špatnou regulací hladiny cukru v krvi.
Kyseliny močové je možné se zbavit dvěma způsoby, a to dietou a léky v kombinaci se zdravým životním stylem.
Dieta
Doporučuje se nízkocholesterolová dieta s vyhnutím se konzumace největších zdrojů purinů, omezení dráždivých látek, alkoholu (denně maximálně 3 dl vína nebo jedno velké a jedno malé pivo nebo 1 porce tvrdého alkoholu). Mezi nejbohatší zdroje purinů patří veškeré vnitřnosti i droby, jikry, kaviár, droždí, slanečci, sardinky, čokoláda, silné kakao, ančovičky, krabi, raci. Rovněž je třeba omezit dráždivé látky. Naložená masa, tedy masa v různých kořenicích směsích připravená na grilování, nejsou vhodná. Rovněž jsou nevhodná tučná masa a uzeniny. V klidovém období nemoci se doporučuje maximálně 90 g libového masa denně. Může to být jakékoli maso kromě mas v pikantních úpravách, tučných mas, tučných uzenin, slanečků, sardinek, veškerých vnitřností, drobů, ančoviček, krabů, raků, jiker, kaviáru. V akutním období je třeba se zcela vyhnout konzumaci jakéhokoli masa, i rybího. Maso lze nahradit sójovým masem, což je směs rostlinných bílkovin, nebo klasem, kdy základem je pšeničná bílkovina). Vhodné je i tofu (vyrobené z fermentovaného sójového mléka) či šmakoun (vaječná bílkovina – je lehce stravitelná, výborný zdroj bílkovin).
Při tomto onemocnění je třeba omezit příjem živočišných tuků a nahradit je rostlinnými tuky. Sádlo nahradit jednodruhovými rostlinnými oleji (olivový, slunečnicový, řepkový a podobně). Důležitý je dostatek bílkovin ve stravě, konzumace vlákniny (ovoce, zelenina – denně 500 g zeleniny, 100 g ovoce) a pitný režim (cca 2 l tekutin denně). Vyhnout se vysoké konzumaci alkoholu. Vláknina urychluje střevní peristaltiku a tím snižuje vstřebání purinů. Luštěniny obsahují sice vyšší množství purinů, ale obsahují i velké množství vlákniny, proto je lze konzumovat při tomto onemocnění. Zelený hrášek se nedoporučuje právě kvůli vyššímu obsahu purinů. Doporučuje se dostatek tekutin (1,5–2 l tekutin denně) i pohybu (například chůze, rehabilitační cvičení, plavání). Doporučuje se vyhýbat se tučným jídlům i sladkostem, sladkým nápojům, rozdělit jídlo do několika menších porcí, jíst menší porce častěji, jíst v klidu, řádně kousat. U onemocnění dna i při dyslipoproteinémii je nutná úprava tělesné hmotnosti. V případě nadváhy její redukce. Pokles tělesné hmotnosti nemá být prudký, nemá přesáhnout úbytek 0,5–1,0 kg za týden. Jinak se dna zhorší.
Je třeba jíst pravidelně. Delší hladovění má negativní vliv na metabolismus kyseliny močové a tím i na onemocnění. V nízkocholesterolové dietě je hodně vlákniny (ovoce, zelenina, luštěniny, celozrnné obilné výrobky).
Skořice obsahuje látku zvanou kumarin, ta je ve velkých dávkách toxická. Ve skořici kasiové neboli čínské je mnohem více kumarinu než v „pravé“ cejlonské skořici. Nejlepší je tedy kupovat cejlonskou skořici. Pokud ale seženete jen skořici kasiovou, nejezte jí více než půl polévkové lžíce denně (0,5–2 gramy). Pokud máte cejlonskou skořici, můžete konzumovat až 1 polévkovou lžíci (cca 5 gramů) denně.
Jako vždy používejte selský rozum, neexistuje žádný vědecký důkaz, který by potvrzoval zázračné léčivé účinky směsi skořice a medu na všechny nemoci.
7. Interakce s potravinami a doplňky: skořice a další
Některé potraviny a bylinné doplňky mohou ovlivnit účinek warfarinu: zelené listové zeleniny (vitamin K), některé antibiotika, antikoagulační byliny a v diskutované míře i skořice (obsah coumarinu u Cassia skořice může mít efekt na srážlivost).
Neužívejte vysoké dávky doplňků (skořicové extrakty) bez konzultace.
Standardní kulinářské množství skořice obvykle nepůsobí kriticky, ale doplňky mohou.
Některým bylinkám či koření by se žena měla v průběhu těhotenství vyhýbat, protože mohou vyvolat porod, v prvních dvou trimestrech těhotenství dokonce potrat. K takovémuto koření patří právě skořice. Ta na druhou stranu může pomoci k vyvolání porodu, je-li to žádoucí. Můžete si pořídit skořicový olej na masáž podbřišku, pochutnat si na jablcích se skořicí nebo nakapat skořicové aroma do aromalampy.
Borůvky: Borůvky jsou nejen výborné ovoce, ale navíc pomáhají snížit cholesterol a cukr v krvi. Může za to především antioxidant pterostilben. Obsahem živin a cenných látek se řadí borůvky k nejcennějšímu ovoci. Dopřát si můžeme jak ty naše, tak i kanadské. Podobný účinek mají brusinky. Pokud z borůvek chcete získat maximum, zmrazte si je.
Cibule: Cibule patří mezi tradiční zeleninu, obsahuje mnoho cenných látek a v kuchyni je opravdu nedocenitelná, navíc opravdu snižuje cholesterol.
Cibulový nápoj: Smícháme šťávu z 300 gramů cibule s půllitrem bílého vína a osladíme 100 gramy medu. Každý večer je dobré dopřát si jednu skleničku tohoto nápoje.
Čekanka: Čekanka je jedna z nejúčinnějších bylinek na mnoho civilizačních onemocnění. Konzumace čekanky vede k omezení ukládání tuků a snížení hladiny cholesterolu. Tuky jsou navázány a odvedeny z těla ještě dřív, než se stihnou uložit. Konzumace čekanky je i výbornou prevencí proti rakovině tlustého střeva a zamezuje ukládání nebezpečných kovů v těle. Stimuluje činnost žlučníku, jater a slinivky, působí detoxikačně. Čekanku můžeme použít do zeleninových salátů, ale pozor, pouze nezelené světlé listy, které nejsou hořké. Čekanka se hodí i k zapékání nebo jako příloha k masovým pokrmům.
Česnek: Česnek je opravdu všelék. Dokáže mimo jiné snižovat hladinu LDL cholesterolu, zvyšovat hladinu dobrého HDL cholesterolu a zlepšuje stav cév. Jako prevenci je dobré jíst 1 až 2 stroužky česneku denně. Je třeba jej prolisovat, podrtit nebo pořádně rozkousat, aby se účinné látky náležitě uvolnily do těla. Existují i potravinové doplňky s česnekovým výtažkem, ty ale zdaleka nedosahují síly čerstvého česneku.
Hlíva ústřičná: Hlíva posiluje imunitu, je prevencí proti rakovině, snižuje krevní cukr, a dokonce i cholesterol. Velkou výhodou je, že nejsou známy její nežádoucí účinky. Nesmíme ji ale sbírat v okolí silnic a ve znečištěném prostředí, protože jako ostatní druhy hub do sebe „natahuje“ i toxiny z okolí. Můžeme si ji připravit v podobě asijských jídel, jako řízek, přidávat ji do nádivek nebo polévek. Většinou chutná i lidem, kteří jinak houbám neholdují. Hlívu můžeme i usušit nebo si ji koupit jako doplněk stravy. Hlíva ústřičná Premium, obohacená o vitamín C, pomůže nejen s cholesterolem, ale s celým imunitním systémem.
Kotvičník zemní: Kotvičník má zcela výjimečný obsah účinných látek a široké možnosti využití. Směs fytosterolů, kterou obsahuje, patří v přírodě k nejefektivnějším. Dokáže kromě jiného snížit hladinu tuků v krvi. Užívá se například při ischemické chorobě srdeční, ateroskleróze a vysokém krevním tlaku.
Jako koření se používají květní poupata stálezeleného tropického stromu hřebíčkovce kořenného. Tento strom kuželovitého tvaru může růst do výšky 10 až 12 metrů. Hřebíčkovec kořenný má silný kmen a ve volné přírodě se může dožít věku 400 let. Listy jsou lesklé a tmavě zelené. Rudé květy mají žluté okvětní lístky. Poupata mají nejprve bledou barvu, ale postupně zezelenají a v době sklizně už mají zářivě červenou barvu. Obvykle se sklízejí, když dosáhnou délky 1,5–2 cm.
Léčivé účinky na zuby
Hřebíček obsahuje mnoho účinných látek, jako jsou například třísloviny, flavonoidy či silice. Využíván je přitom ve formě prášku, oleje nebo tinktury. Hřebíček má antibakteriální účinky a zároveň posiluje imunitu. Jedná se také o velmi účinné anestetikum a analgetikum, které dokáže pomoci k úlevě od bolesti. Toho je často využíváno v zubním lékařství. Pozitivně totiž působí při parodontóze (zánětlivé onemocnění závěsného aparátu zubů), ale také v případě akutní bolesti dásní a chrupu.
Předávkování
Hřebíček není dobré podávat dlouhodobě, jeho nežádoucí účinky mohou být pro organismus nebezpečné. V běžných dávkách je však naprosto bezpečný, a to i v těhotenství a při kojení. Nebezpečí vzniká pouze při předávkování nebo při příliš dlouhé léčbě. Hlavní součást silice – eugenol totiž nepříznivě ovlivňuje krevní srážlivost a mohlo by dojít až k samovolnému krvácení. V koncentrované formě může hřebíčková silice způsobovat dráždění tkání (hlavně sliznice).
Pěstování
Hřebíčkovec patří do čeledi myrtovitých (Myrtaceae). Tento stálezelený, až 15 metrů vysoký strom roste na ostrovech jihovýchodní Asie a poloostrovech, například na Srí Lance, v Malajsii, na Madagaskaru a v Indonésii.
Recept na čaj
Preventivně se využívala hřebíčková zubní voda vzniklá prostým namočením několika hřebíčků do teplé vody. Tu si můžete připravit jako přírodní nechemickou dezinfekci snadno tak, že do malé termosky nalijete asi půl litru vody, přidáte 1 polévkovou lžíci hřebíčků a necháte je do druhého dne namočené. Ze stejné dávky lze připravit ještě jeden nálev s téměř shodným účinkem. Hřebíček vodu konzervuje, takže ji můžete používat tak dlouho, než ji postupně spotřebujete.
Tinktura
10 g hřebíčku a asi polovinu větší tyčinky skořice naložíme do 0,5 litru lihu (alespoň 60%) a necháme nejméně 14 dní uzavřené na teplém místě louhovat. Potom tekutinu přecedíme a uschováme v tmavé uzavřené láhvi. Tinkturou si pravidelně 2x denně vyplachujeme a masírujeme dásně.
Recept: 10 g hřebíčku a jednu menší celou tyčinku skořice vložte do půl litru pálenky a nechte uzavřené louhovat 14 dnů. Tekutinu sceďte a mažte si s ní dásně 6x denně.
Použití: Hřebíčkovou tinkturou lze vymývat nehojící se rány a bolestivé kožní nedostatky.
Při léčbě zesvětlení kůže byl v minulosti velmi oblíben hydrochinon. Až do nedávna bylo použití hydrochinonu považováno za nejbezpečnější a nejefektivnější léčbu nejen hyperpigmentace, ale i pigmentových a stařeckých skvrn, melasma a podobného zabarvení kůže. Dnes ale nový výzkum naznačuje, že tato léčba může mít vážné nežádoucí účinky spojené s dlouhodobým užíváním syntetického hydrochinonu. Proto se výrobci zesvětlovačů kůže od této látky odklánějí a hledají inspiraci v přírodních látkách, jako například citronová šťáva, výtažek z lékořice a nebo japonská kyselina Kojic. Účinek spojení citronové šťávy a skořice pro bělení kůže není znám, ale existuje několik účinných a bezpečných látek, které mohou kůži vybělit. Více se o nich dočtete zde: Nové trendy v bělení kůže.
