ROTAVIROVÁ INFEKCE U DĚTÍ a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Rotaviry jsou vysoce nakažlivé. K jejich přenosu dochází především orální cestou (ústy), a to nejčastěji kontaktem s kontaminovanými předměty (hračky, přebalovací pult) či s nakaženými osobami. Pod mikroskopem vypadají rotaviry jako kolečka s malými výběžky. Jsou velmi odolné a v ideálních podmínkách se dokážou velmi rychle rozmnožovat. Rotaviry infikují povrch střevní výstelky, brání střevu absorbovat vodu a základní minerály, což vede k dehydrataci dítěte.
Příznaky u dětí
První rotavirováinfekce bývá obvykle nejvíce závažná. Onemocnění má výrazné příznaky – středně těžký až těžký vodnatý průjem, který může trvat 5 až 8 dní, opakované zvracení, bolest bříška nebo křeče, občas horečka. Přibližně do týdne by měla mírnější rotavirováinfekce odeznít. Jestliže má vaše dítě těžký průběh rotavirové gastroenteritidy, může zvracet a mít průjem až 20x za den, což v kombinaci s horečkou může vést k rychlému odvodnění (dehydrataci) organismu. Rotaviry, respektive rotavirová gastroenteritida, bývají právě kvůli dehydrataci jednou z nejčastějších příčin hospitalizace malých dětí.
Rotaviry po požití napadnou střevní buňky, množí se v nich a poškozují je. Virem poškozené buňky nejsou schopny vstřebávat živiny a vodu, dochází k rozvratu vnitřního prostředí a ke ztrátám vody. Rotavirus navíc produkuje toxin, který procesu odvodnění napomáhá a tím rychle způsobuje dehydrataci organismu.
V naší poradně s názvem HNISAVY VYTOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Mandlova.
Dobry den
Prosim o radu jak resit tento problem:
Jsem po Abdominalni hysterektomii , vajecniky- vejcovody ponechany.
Operace probehla v roce 1998 , nyni je mi 52 let.
Momentalne mam problem s obcasnym zelenene zbarvenem a zapachajicim vytokem .
Pri tom me boli podbrisek i strany podbrisku.Citim se unavena .
Teplota neni.
Sexualni styk naposledy pred 4 mesici - pote problemy zadne.
Prosim o Vas nazor ,jak postupovat.
S uctou
Mandlova Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Některé vaginální výtoky jsou u žen normální. Často jsou čiré nebo bělavé s minimálním zápachem. Jestliže výtok změní barvu, zápach nebo texturu, může to být známka infekce, ačkoli některé změny v průběhu menstruačního cyklu jsou běžné. Infekce mohou být doprovázeny dalšími příznaky, jako je svědění, pálení, nepohodlí nebo špinění.
Nejčastější příčinou zeleného vaginálního výtoku je sexuálně přenosná infekce známá jako trichomoniáza. Výtok často zapáchá a typicky je více žlutozelený než čistě zelený. Pohlavní styk a močení mohou způsobovat nepohodlí a genitální oblast může být svědivá. Může se také objevit bolest v pánvi, ale není častá.
Vaginální výtok může být rovněž spojen s kapavou nebo chlamýdií, potom je spíše žlutý nebo zakalený. Bakteriální vaginóza má typicky bílý výtok se zápachem. Barevný výtok se může objevit v případě, když je v pochvě cizí tělo, například zapomenutý tampon.
Trichomoniazu lze snadno diagnostikovat odběrem vzorků. Vzhledem k tomu, že je sexuálně přenosná, mohou být provedeny současně testy na jiné infekce, včetně kapavky a bakteriální vaginózy. Trichomoniaza, kapavka a bakteriální vaginóza jsou léčitelné vhodnou antibiotickou terapií. Pokud je přítomno cizorodé těleso, bude nutné jej odstranit a antibiotika se mohou použít k léčbě jakékoli potenciální infekce.
Vzhledem k tomu, že podmínky, které způsobují zelený vaginální výtok, jsou často léčitelné, a protože mohou být přenosné na jiné osoby nebo mohou způsobit závažné komplikace, vyhledejte okamžitou lékařskou péči, pokud máte takový výtok. Navštivte svého gynekologa a sdělte mu svůj stav.
Rotaviry jsou nejčastější příčinou akutních průjmů a zvracení (onemocnění známého jako gastroenteritida) u malých dětí ve světě. Rotavirům se nedá vyhnout, jsou součástí našeho života. Můžete se ale vyhnout situacím, kdy vaše dítě skončí na infekčním oddělení s těžkým stavem způsobeným rotaviry. Každý, kdo viděl dítě, které trpí průjmovým onemocněním, zvrací, má křeče, nemůže se ani napít a skončí napojené na infuzi, ví, jak je důležité mít zažívací trakt v pořádku. Rotaviry jsou vysoce nakažlivé viry, které jsou odolné vůči většině běžných čisticích a dezinfekčních prostředků. K přenosu dochází především orální cestou z kontaminovaných předmětů, včetně hraček. Zvýšená hygienická opatření (mytí rukou, pravidelná dezinfekce hraček a povrchů, kde si dítě hraje) mají pouze omezený efekt na šíření rotavirových infekcí.
Shrnutí:
Téměř 95 % dětí prodělá rotavirovou gastroenteritidu před svými pátými narozeninami, nejvíce případů je u dětí do dvou let věku.
Rotavirová gastroenteritida je vysoce nakažlivé onemocnění, které se šíří převážně orální cestou – dítě prostě virus „spolkne“.
Rotavirováinfekce se může projevit středně až velmi těžkými průjmy, opakovaným zvracením, bolestí břicha a horečkou.
V akutních případech dochází k život ohrožující dehydrataci dítěte a je nutná hospitalizace.
Prevence onemocnění prostřednictvím zvýšených hygienických opatření není dostatečná. Pokud rodiče nechtějí riskovat nákazu rotaviry, je vhodné nechat dítě včas očkovat.
Vakcína, která poskytuje ochranu proti rotavirové gastroenteritidě, je určena pro kojence od 6. týdne života a podává se dětem ne injekčně, ale jako kapičky do úst ve dvou dávkách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na fotografii je vidět mužská kandidóza - kvasinková infekce u mužů.
Mužská kandidóza, běžně známá jako moučnivka penisu, je způsobena kvasinkou Candida. Tato houba nejlépe prospívá ve vlhkých podmínkách a penis poskytuje dobré prostředí, zejména pod předkožkou, pro jejich přežití.
Příznaky mužské kvasinkové infekce jsou:
Svědivá vyrážka, která může být bílá což vede k tvorbě bílých skvrn na penisu. Případný otok žaludu způsobuje záněty penisu - onemocnění známé jako balanitis. Svědivé pupínky se můžou zanítit a způsobit červené boláky na penisu. Rovněž můžete cítit bolest při pohlavním styku a v pokročilém stádiu může být pozorován bolestivý pocit na špičce penisu při močení. Rovněž může být přítomen konstantní neobvyklý bílý výtok pod předkožkou.
Léčba
Ve většině případů se kvasinková infekce léčí použitím jednoduch antimykotik, která jsou předepsána lékařem potom, co schválil, že je to určitě kvasinková infekce, která způsobuje tyto bílé svědivé skvrny na vašem penisu.
Rotavirová gastroenteritida je vysoce nakažlivé, opakující se onemocnění, které nejčastěji postihuje děti mezi 6.–24. měsícem věku. Může být provázena těžkými průjmy, opakovaným zvracením, bolestí břicha a dalšími příznaky, jež se mohou projevovat po dobu 2–7 dní. V akutních případech může docházet až ke 20 epizodám průjmů a zvracení denně, což může vést k velmi těžké ztrátě tekutin a následné hospitalizaci dítěte. U dětí do dvou let je rotavirová gastroenteritida jednou z nejčastějších příčin hospitalizace. Pokud je to nutné, v nemocnici stráví průměrně 3–6 dnů. Z průzkumů v roce 2009 vyplynulo, že v České republice je proti rotavirům naočkováno pouze 1–2 % dětí.
Ve svém příspěvku SOOLANTRA KORONAVIRUS DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
ivermectin dokáže zneškodnit koronavirus (zpevňuje buněčné stěny a virus se tak nedokáže obalit buněčnou membránou, tzn, že se nedokáže množit). Jak je to s obsahem v této masti nevím, v každém případě jsem si ji objednal přes E-buy a už ji mám jako prevenci doma. Normálně se koupit nedá, je jen na předpis (stejně jako všechno, co nějak efektivně pomáhá).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Tady je jak se má davkovat ivermektin.
Forma: perorální tableta
Síla: 3 mg
Dávkování při infekci parazity ve střevním traktu
Dávkování pro dospělé (ve věku 18–64 let)
Typické dávkování: 200 mcg / kg tělesné hmotnosti užívané jako jedna dávka. Většina lidí nebude potřebovat více než jednu dávku.
Dávkování pro děti (ve věku 0–17 let)
Pro děti, které váží 33 kg (15 kg) nebo více
Typické dávkování: 200 mcg / kg tělesné hmotnosti užívané jako jedna dávka. Většina dětí nebude potřebovat více než jednu dávku.
Pro děti s hmotností menší než 15 kg
Nebylo potvrzeno, že tento lék je bezpečný a účinný pro použití u těchto dětí.
Dávkování pro seniory (ve věku 65 let a starší)
Játra seniorů nemusí fungovat tak dobře, jako dříve. To může způsobit, že tělo zpracuje léky pomaleji. Výsledkem je, že více tohoto léku může zůstat v těle déle. To zvyšuje riziko nežádoucích účinků.
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, anémie, z
V naší poradně s názvem NEMOCNÁ SLINIVKA U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
chci se zeptat z čeho muže mit pětilety ditě podražděnou slinivku. vyšlo nam to z vysledku krve bolesti břiška každy druhy den po dobu 14dni.nepřejida se ani mastny neji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčin pankreatitidy u dětí je mnoho, ale nejčastěji to jsou tupá zranění břicha (abdominální trauma), například při srážce motorových vozidel, zneužití dítěte a domácí násilí, nehoda na kole, kde je břicho stlačeno řídítky a podobně. Mezi další příčiny pak patří různé systémové infekce, vrozené anomálie a pankreatobiliární onemocnění. Ve čtvrtině případů se na příčinu vzniku zánětu slinivky vůbec nepříjde.
Pankreatitida vzniká zablokováním nebo narušením sběrných kanálků a poškozením pankreatických acinárních buněk, což vede k aktivaci a uvolnění trávicích enzymů. Aktivované enzymy pak způsobují zvracení, zánět a potenciálně i nekrózu.
Akutní pankreatitida by se měla vyléčit za dva až sedm dní, přičemž léčba by měla být převážně založena na použití intravenózní hydratace, zmírnění bolesti a zklidnění střev.
I když se většina dětí spontánně vyléčí, mohou zde vzniknout akutní pseudocysty pankreatu. Ty menší s průměrem méně než 5 cm jsou léčeny pozorováním po dobu 4-6 týdnů. Pseudocysty pankreatu větší než 5 cm v průměru mohou vyžadovat chirurgické řešení.
Určitě zůstaňte v kontaktu s ošetřujícím lékařem a pravidelně sledujte slinivkové ukazatele v krvi.
Akutní primární infekce (primoinfekce): v průběhu 2. až 6. týdne (nejčastěji 3. a 4. týden) po infikaci HIV se u 60–70 % infikovaných osob projeví příznaky připomínající chřipku nebo mononukleózu. Nebo nastává druhý případ: u infikovaných lidí se žádné příznaky neprojeví. Začnou se u nich vytvářet protilátky proti HIV, které bude možno prokázat sérologickým testem v průměru do 2 měsíců od infekce. Stanou se tedy HIV pozitivními.
Mezi časté příznaky primoinfekce HIV patří:
selektivně zvětšené mízní uzliny na více místech po těle – krk, třísla, podpaží (jsou-li zvětšené lymfatické uzliny například jen na krku, o primoinfekci HIV se nejedná);
horečka kolem 38 °C nebo vyšší (zvýšená teplota kolem 37 °C i mírně vyšší není příznakem primoinfekce);
noční pocení související zejména s vysokými horečkami (pocení za horkých letních nocí nemá s primoifekcí HIV nic společného);
zánět hltanu.
Mezi další (již méně časté) příznaky primoinfekce HIV patří:
vyrážka, která se objeví na dobu pouze několika hodin a pak zmizí (toto se může opakovat několik dní, nebo i dva týdny);
bolesti hlavy;
bolesti svalů;
pocit nevolnosti spojený s odporem k jídlu;
zvracení;
průjem;
bělavý povlak sliznice v ústech;
afty v ústech.
Pro primoinfekci svědčí souběh několika z výše uvedených příznaků. Téměř vždy je přítomna horečka kolem 38 °C nebo vyšší. Zároveň musí samozřejmě předcházet vystavení se riziku přenosu HIV infekce.
Akutní primární infekce (primoinfekce) trvá většinou 1 až 2 týdny, obvykle ne déle než 3 týdny, a odezní vždy spontánně. Vystaví-li se někdo riziku přenosu HIV a neprojeví-li se u něj žádné příznaky primoinfekce, neznamená to, že se HIV nenakazil. 30 až 40 % lidí infikovaných virem HIV neuvádí žádné příznaky akutní primární infekce (viz výše). Jediným spolehlivým prostředkem, jak zjistit, jestli nejsem HIV pozitivní, je test na HIV infekci.
Druhá fáze HIV infekce
Velká většina HIV pozitivních bez terapie (více než 80 %) má v této fázi pouze běžné (nebo mírně zvýšené) zdravotní komplikace. Proto se druhé fázi HIV infekce říká také asymptomatická (bezpříznaková) fáze a jedná se většinou o období mezi dvěma až deseti lety od nákazy HIV.
Ovšem již v této fázi HIV infekce se mohou časem projevit klinické příznaky (uvádí je necelých 20 % HIV pozitivních), jejichž hlavními projevy jsou:
zvětšení objemu lymfatických uzlin na několika místech, které trvá déle než tři měsíce;
úbytek tělesné hmotnosti přesahující 10 % celkové hmotnosti;
V naší poradně s názvem KOŽNÍ POHOTOVOST PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nguyenová Ngoc Anh.
Dobrý den,
Trápí mě již 4. den seskupení vodových puchýřku na zadní hýždí, jsou svědivé a citlivé na dotek, počet puchýřku se už nezvětšuje ale samotné puchýřky se zvětšují a plní vodou, některé se i spojí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Herpes gladiatorum je kožní infekce způsobená virem herpes simplex typu 1. Herpes gladiatorum je také známý jako chmatový herpes, protože se nejčastěji vyskytuje u zápasníků. Tento virus také způsobuje opary nebo puchýře na rtech. Infekce herpes gladiatorum jsou běžné u sportovců, kteří provozují kontaktní sporty. Jakmile se člověk nakazí virem herpes simplex 1, zůstane nakažen po celý život. Člověk pak může zažívat „vzplanutí“ příznaků, které může vyvolat stres nebo nemoc.
Prvotní infekce se může objevit kdekoli na kůži, ale u sportovců se nejčastěji vyskytuje na hlavě, krku a trupu.
Neexistuje žádný lék na herpes gladiatorum. Jakmile jednou dostanete tento virus, budete ho mít na celý život. V začátku aktivní fáze mohou být podávány antivirové léky, aby pomohly zmírnit příznaky. Účinné jsou zejména během prvních hodin výskytu oparu, kdy výrazně zkracují délku případů, kdy má osoba epizodu. Začátek léčby v pozdějších stádiích po 4. dni a déle již nemá uspokojivý účinek.
Antivirové léky:
- acyklovir, který se užívá v dávce 800 mg každé 4 hodiny s noční pauzou vynechání dávky,
- valacyklovir, který se užívá v dávce 1g kazdých 8 hodin.
Bez léčby se epizoda spontánně ztratí do třech týdnů.
Kůže dětí a obzvláště miminek je velice jemná a citlivá. Často nesnese delší dobu mokro, některé dětské krémy, nebo dokonce druhy plen. Pokud dítě již nekojíte, potíže může znamenat i určitá strava. Citrusové plody, tropické ovoce, první jahody obsahující velké množství pesticidů či cukr jsou těmi hlavními viníky, na které můžeme ukázat prstem.
Vidíte na leskle červeném povrchu kůže drobné červené tečky? Tak tato vyrážka bude mít nejspíše původ v kvasinkové infekci. Kvasinková infekceu dětí (přemnožení kvasinek Candida albicans neboli kandidóza) se stejně jako u dospělých může projevovat různými způsoby, v ústech jako moučnivka, na genitáliích, hýždích a v kožních záhybech, kterými jsou hlavně třísla, podpaží, podkolenní jamky, ohbí loktů, za ušima, krční kožní řasa, pak jako zapařeniny a opruzeniny, ve vlasech a jejich okolí jako zarudlá seboreická dermatitida, na ostatní kůži jako zarudlá, často kruhová (numulární), někdy i olupující se či svědící ložiska a v trávicí soustavě například jako ublinkávání, průjmy, zácpa či koliky, případně i jako záněty močových cest.
Kvasinky jsou běžnou součástí lidské mikroflóry, vyskytují se prakticky u každého. Problémy se ale objeví, pokud dojde k přemnožení kvasinek, hlavně se jedná o druh Candida albicans. K přemnožení dochází primárně v trávicím traktu – kožní mikroflóra je jen odrazem té střevní. Střeva jsou základním kamenem imunitního systému, stav trávení a střevní mikroflóry má tedy vliv i na rozvoj a léčbu kvasinkové infekce.
Po narození se začínají střeva miminka osidlovat, dítě při vaginálním porodu, časném kontaktu kůží na kůži a při kojení přejímá mikroflóru matky (a to včetně kvasinek). U miminek ve zdravé střevní mikroflóře převažují bifidobakterie. Negativní vliv na stav mikroflóry má porod císařským řezem a také podávání umělého mléka – i jen jedna dávka může způsobit předčasnou a nežádoucí změnu od kojeneckého složení mikroflóry směrem k mikroflóře dospělého. U plně i částečně kojených dětí má zásadní vliv strava a stav střevní mikroflóry maminky, u dětí plně či částečně krmených umělým mlékem pak právě toto umělé mléko. Pomnožení kvasinek u přikrmovaných miminek a malých dětí často způsobuje vařená mrkev, jednoduché sacharidy (včetně některých druhů kojeneckých kaší, sušenek, piškotů a instantních čajů) a nadbytek složitých sacharidů (kaše, přílohy, pečivo), mléko a nezakysané výrobky a při větší konzumaci i zakysané mléčné výrobky (včetně umělého mléka – kromě těch s plně naštěpenými bílkovinami nebo těch vyrobených z volných aminokyselin).
Střevní mikroflóru rovněž narušuje očkování nebo užívání antibiotik a jiných lék
V naší poradně s názvem ZAZVOR PRO DETI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Ahoj potrebuju poradit muze rok a pul stare dite zazvorovy sirup nebo caj ze zazvoru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Zázvor není bezpečný u malých dětí, protože je příliš agresivní na jejich rozvíjející se zažívací systém. V alternativní medicíně se zázvor používá k léčbě koliky a žaludečních problémů u dětí, ale v této věkové skupině to není považováno za bezpečné. Kromě toho byste neměla užívat zázvor, pokud kojíte. Zázvor může být bezpečný u dětí ve věku od dvou let. Zde už může být použit k léčbě mírných zažívací potíží a při bolestech hlavy. Nicméně, věk nemusí nutně znamenat, že zázvor bude bezpečný prostředek pro vaše dítě. Vždy se o bylinných lécích poraďte se svým dětským lékařem, protože byliny mohou způsobit nežádoucí účinky a představují riziko lékových interakcí.
Močové infekce a především záněty ledvin jsou u malých dětí co do četnosti na třetím místě za záněty dýchacích cest a průjmy. Svými nespecifickými příznaky mohou napodobovat jiná onemocnění, jako je střevní onemocnění či infekce dýchacích cest. Nezřídka může u nejmenších dětí zánět ledvin tyto nemoci provázet. Pro dětský věk je charakteristická větší frekvence zánětů horních močových cest (zánětů ledvin), než je tomu v dospělosti.
U zánětů dolních močových cest jsou podobně jako u dospělých průvodními příznaky pálení a řezání při močení, časté močení, změna barvy moči, způsobená přítomností krve, zvýšená teplota nebo horečka.
U zánětů horních močových cest je tomu jinak. V nejútlejším věku může být jediným příznakem nemoci horečka. Unavený mrzutý kojenec s horečkou, který nemá žádné jiné potíže, nekašle, nemá rýmu, může právě prodělávat zánět ledvin.
I u dětí, podobně jako u dospělých, často provázejí zánět ledvin bolesti zad a bolesti břicha. Malé dítě ale neumí vždy správně popsat své potíže a navíc ho břicho bolí tak často a při jakémkoli stonání, že tomu rodiče mnohdy nevěnují pozornost.
Základem pro odhalení močové infekce je tedy vyšetření moči. U dětského lékaře se vyšetření provádí většinou pomocí testovacích papírků na přítomnost bílých krvinek v moči. Pozitivní nález s horečkou nebo dalšími příznaky znamená s velkou pravděpodobností infekci močových cest. K přesnějšímu vyšetření, které však již není v ordinaci běžně dostupné, slouží přesné laboratorní vyšetření vzorku moči.
Vzorek moči by měl být získán takzvanou metodou středního proudu. Jde o zachycení moči až po začátku močení. Tomu by mělo předcházet omytí zevních rodidel. K vyšetření stačí malé množství moči, ale náběr vyžaduje šikovnost a určitou spolupráci dítěte. Do moči se při tomto odběru mohou dostat bakterie z ústí močové trubice a výsledek vyšetření tak může být zkreslen. Nejpřesnější odběr je pomocí močové cévky. K tomuto a dalším vyšetřením posílá obvykle praktický dětský lékař děti do nemocničního zařízení. Většinou až tam se také nabírá navíc další porce moči do sterilní zkumavky, která se posílá do mikrobiologické laboratoře k určení původce infekce. Zatímco kojenci a batolata jsou pro podezření na infekci močových cest většinou odesláni do lůžkového zařízení k dalšímu vyšetření a léčbě, větší děti se častěji vyšetřují a léčí ambulantně, podobně jako dospělí pacienti.
Základem léčby infekcí močových cest u dětí jsou správně zvolená citlivá antibiotika. U většiny novorozenců narozených v našich porodnicích se provádí vyhledávací ultrazvukové vyšetření ledvin pro včasné zjištění vrozené vady, která by se projevila až později závažnou mo
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kotlář.
Dobrý den, otče,
rád bych se prosím zeptal, zda jsou nějaké bylinky na léčbu mastocytózy u miminek (4 měsíce). Jde o autoimunní reakci - kožní projevy po celém těle. Pupínky se rozšiřují. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mastocytóza znamená abnormální hromadění žírných buněk (mastocytů) v kůži. Žírné buňky mají významnou úlohu při alergické reakci - způsobují ono typické zčervenání pokožky. Nejčastější projev
mastocytárního onemocnění u dětí je urticaria pigmentosa. Ve většině případů je omezená pouze na kůži. Tvoří až 75 % všech mastocytóz. Začíná mezi 3.–9. měsícem věku dítěte. Klinický obraz je charakterizován světle hnědými plošnými papulami až makulami v průměru 1–5 mm. Jak vypadá urticaria pigmentosa je možné vidět tady: https://www.google.cz/image…
Obvykle toto onemocnění samo vymizí, než dítě dospěje do puberty. Zatím nemáme konkrétní lék na mastocytózu - neumíme ji doposud léčit. Ani pradávné báby bylinkářky nenašly vhodnou bylinky k léčbě. Z tohoto důvodu se léčí pouze projevy, které se tlumí pomocí antihistaminik a lokální léčby kortikoidy. Ovšem nejlepší léčba je žádná léčba a proto je nejvíce užitečné omezit iritující faktory, podněcující žírné buňky k aktivitě. Mezi iritující faktory u malých dětí patří především stres, náhlé rychlé změny v teplotě okolí a určité potraviny.
Stres se u takto malých dětí jednou za čas objeví, ať děláme, co děláme. Když už k tomu dojde a následkem bude vzplanutí mastocytózy, tak je zde připravena pomoc ve formě antihistaminik a kortikoidů, které rychle zahladí následky a dítě pak zase může rychle fungovat jako dříve.
Změna teploty okolního prostředí nastává například při plavání dětí ve studené vodě. Nebo při saunování a následném ochlazení. Nebo při vypití velkého množství ledového nápoje naráz.
Potraviny, které dráždí žírné buňky jsou: arašídy, vlašské ořechy, lískové ořechy, čokoláda, jahody,
maliny, banány, ananas, exotické ovoce, korýši, alkohol, rajčata, ostrá koření a vaječný bílek. Dále sem také patří ryby v konzervách, plody moře, víno, fermentované sýry, uzeniny a nakládané kysané zelí.
Omezením těchto spouštěčů se uklidní i mastocytóza a nebude vidět. Nakonec pak úplně vymizí nástupem dospělosti.
Doxyhexal obsahuje účinnou látku doxycyklin, který kromě obecných indikací pro všechny členy skupiny tetracyklinových antibiotik se často používá k léčbě lymské boreliózy, chronické prostatitidy, sinusitidy, zánětlivého onemocnění pánve, těžkého akné, rosacey a rickettsiových infekcí.
Doxycyklin je považován za léčbu první volby pro chlamydie a negonokokovou uretritidu a společně s cefiximem na nekomplikovanou kapavku.
Antibakteriální použití
Obecná antibakteriální indikace
Doxycyklin je širokospektrální antibiotikum, které se používá při léčbě řady bakteriálních infekcí. Je účinný proti bakteriím, jako je Moraxella catarrhalis, Brucella melitensis, Chlamydia pneumoniae a Mycoplasma pneumoniae. Kromě toho se doxycyklin používá při prevenci a léčbě závažných stavů, jako je antrax, leptospiróza, dýmějový mor a lymská borelióza. Některé bakterie, včetně Haemophilus spp., Mycoplasma hominis a Pseudomonas aeruginosa, však prokázaly rezistenci k doxycyklinu. Je také účinný proti Yersinia pestis (infekční agens dýmějového moru) a předepisuje se k léčbě lymské boreliózy, ehrlichiózy, a skvrnité horečce.
Konkrétně je doxycyklin indikován k léčbě následujících onemocnění:
V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anton.
Dobre rano.Uz rok mam nateklou uzlinu na lavej strane krku.Kontroluju mi to kazde 3 mesiace.Mam v krku hleny,musim kaslat.V Poslednej dobe to uz ma velikost asi pol vajca.Co mam robit?Moc krat dakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Skutečnost toho, že to máte takto dlouho bez léčby, ačkoliv jste již absolvoval minimálně tři prohlídky u lékaře, může vypovídat o tom, že se nejedná o rakovinu. Rakovina je jen jedním z několika dalších příčin zvětšené uzliny na krku. Mezi další časté příčiny patří bakteriální a virové infekce. Jedním z příznaků těchto onemocnění je právě tvorba hlenu a kašel. Virové infekce zpravidla trvají kratší dobu. Bakteriální infekce se naopak mohou vléct dlouhou dobu. Z toho by se dalo usuzovat, že se jedná o chronickou infekci způsobenou nějakou bakterií. Nateklá uzlina na jedné straně krku na to reaguje zvětšením a sděluje vám, že onemocnění stále probíhá. Uzliny se většinou zvětšují blízko místa s probíhající infekcí. Je tedy vhodné zaměřit se na krk a dutiny. Bakterie se v těchto lokalitách dají zjistit výtěrem z krku a nosu, podobně jako při testech na COVID 19. Praktické je také vyšetření sputa (hleny v krku) a nosního sekretu, pokud se tvoří. Ze všech těchto laboratorních analýz se dá lépe zjistit, zda-li obsahují něco, co v nich nemá být. Laboratorní vyšetření také pomůže lépe nasměrovat další kroky. Pokud vám byly tyto laboratorní testy provedeny a stále jste veden pod lékařským dohledem s frekvencí jednou krát za tři měsíce bez léčby, tak řešení nebude jednoduché a celé to bude vypovídat o tom, že za zduření vaší uzliny na krku bude odpovědná některá ze vzácných příčin nebo že nejde o uzlinu. Mnoho boulí na krku může být způsobeno podkožními nádory, které sice nejsou zhoubné, ale jejich nebezpečí spočívá v tom, že pomalu zvětšují svůj objem a tím mohou způsobit útlaky okolních mechanismů a vytváří také kosmetické vady. K potvrzení všech těchto hypotéz je třeba mnoho vyšetření a ochota lékaře je s vámi absolvovat. Z vašeho dotazu je cítit, že nejste spokojený se současným vývojem léčby, kdy vám je poskytnut jen omezený lékařský dohled jednou za tři měsíce. Podle zákona máte nárok na konziliární vyšetření, to je porada s jiným lékařem o dalším postupu léčby. Požádejte proto svého lékaře, nebo svého praktika o žádanku na vyšetření lékařem specialistou v oboru endokrinologie, imunologie, alergologie a ORL. Tato vyšetření by měla lépe ukázat na příčinu vašich problémů a urychlit tak nápravu do původního stavu.
Největší výskyt je u dětí od 6 do 24 měsíců. U malých dětí dochází k nákaze především požitím viru z kontaminovaných předmětů, jako jsou hračky a jiné předměty, které malé děti s oblibou „ochutnávají“ a na kterých rotaviry dlouho přežívají, nebo infekci získají přímo od nakažených osob. Riziko nákazy rotaviry je tedy vysoké. Rotaviry představují značný problém na lůžkových odděleních nemocnic. Odhaduje se, že každá pátá rotavirová gastroenteritida vznikne během hospitalizace dítěte z úplně jiné příčiny.
Vzhledem k extrémně snadnému a rychlému šíření rotavirů, kdy stačí i velmi malá dávka virových částic k vyvolání onemocnění, se infekci téměř nelze vyhnout. Rodičům se doporučuje důsledně dodržovat hygienické zásady (například často si mýt ruce, pravidelně dezinfikovat hračky a povrchy). Tato opatření mají však pouze omezený vliv. Jedinou možností, jak dítě před touto nemocí účinně chránit, je včasné očkování. Rotaviry přežívají v suchém prostředí až několik dní. Navíc mohou přečkávat také na lidské kůži, a to i několik hodin.
Inkubační doba je krátká, v řádu desítek hodin až 2 dnů. Infekční je člověk, dokud je nemocný, a ještě asi 10 dní po odeznění příznaků (po tuto dobu se stále vylučuje virus do stolice). Onemocnění se může opakovat, imunita se objeví jen někdy a až po opakovaných infekcích. Virus v prostředí přežívá dlouhodobě.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HODNOTA CRP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nevyjel.
Dobrý den,
při kontrole u lékaře mi kromě jiného zjistili zvýšenou hodnotu CRP tj. 7,7
ale nic mi neřekli. Přesto bych chtěl vědět jestli tato zvýšená hodnota
je ještě akceptovatelná nebo je nutné požadovat antibiotika. Pravdou je,
že mi mírně bolí v krku a hlavně mi delší dobu bolí zub (asi dásno).
Děkuji za radu
Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hladiny mezi 3 mg / l až 10 mg / l jsou mírně zvýšené a obvykle jsou důsledkem chronických stavů, jako je cukrovka, hypertenze nebo faktory životního stylu, včetně kouření tabáku a sedavosti. Mírně zvýšené hladiny CRP mohou být také způsobeny revmatoidní nebo infekční artritidou, ke které dochází při infikování kloubu.
Zpozornět je třeba až u hodnot hladiny CRP nad 10 mg / l. To už jsou významně zvýšené hladiny CRP, ke kterým obvykle dochází u závažných infekcí, jako jsou bakteriální nebo plísňové infekce. U přibližně 80 procent případů s hodnotou hladiny CRP vyšší než 10 mg / l, je na vině infekce.
Většina rotavirových infekcí trvá zhruba 3 až 9 dnů a jejich průběh bývá obvykle nekomplikovaný. V některých případech vede infekce až k těžké dehydrataci, která může v krajních případech skončit i smrtí. Téměř každé čtyřicáté dítě s rotavirovou infekcí je nutné hospitalizovat a zavést mu nitrožilní výživu.
Ve svém příspěvku CRP V KRVI A JEHO HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Nečasová.
Reaguji na Váš článek o CRP. Pro mě je poněkud zavádějící, poplatný tomu, co o něm říkají prodejci CRP diagnostických přístrojů. CRP je C-reaktivní protein, obsažený v buněčné stěně, v případě našeho zájmu u patogeních mikroorganismů (bakterií,...), tedy jeho zvýšená hodnota ukazuje na bakteriální infekci (podle mě označení zánět je zavádějící). Problém určení diagnozy výhradně podle hodnoty CRP mnohými lékaři, zejména pediatry spočívá v tom, že byť odborníci, neznalí mikrobiologie, při nízkých hodnotách usoudí nepřítomnost bakteriální infekce (obvykle vyvodí závěr o virovém původu) aniž berou v potaz důležitý fakt, že některé mikroorganismy (např mykoplazmata, neméně nebezpečná) neobsahují buněčnou stěnu, tudíž neprodukují C reaktivní protein (přestože v těchto případech je včasné nasazení atb na místě. Mykoplazmatické infekce, např u dětské populace jsou v některých ročních obdobích častým původcem respiračních onemocnění a snaha ušetřit peníze a čas (zasláním kultivace do laboratoře)je příčinou zoufale špatné diagnozy a následkem toho opakující se onemocnění, dlouhá léčba, "plácání"dalších a dalších atb (součástí výstupu z laboratoře je i stanovaní citlivosti na antibiotika, tedy úspěch léčby na první dobrou).Shrnu: CRP diagnostika je vhodný doplněk ale pouze pro ty, kdož jej umí použít, vyhodnotit správně výsledek se zvážením důvodu negativního výsledku.
Toliko moje výhrady k Vašemu vysvětlení laické veřejnosti. CRP test nepatří do ordinací lékařů, kteří neumí interpretovat výsledek a už VUBEC NE jako domácí test!!!
Radka Nečasová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nedostatek železa u dětí může ovlivnit fyzický i psychický vývoj. Nedostatku železa se přitom dá zabránit, důležité je dodržovat jisté dietní zásady. Děti přicházejí na svět s určitou zásobou železa v těle přibližně pro první 4 měsíce. Další železo však potřebují pravidelně dodávat, aby dokázaly dobře růst a správně se vyvíjet.
Nedostatek železa hrozí určitým skupinám dětí, patří mezi ně:
předčasně narozené děti (o více než tři týdny) nebo děti s nízkou porodní váhou;
děti, které pijí kravské mléko před dosažením 1 roku života;
kojené děti, které nedostávají po dovršení 6. měsíce dostatek jídla obsahujícího železo;
děti na umělém mléku, které není obohacené železem;
děti ve věku 1 až 5 let, které vypijí více než 710 ml kravského, kozího nebo sójového mléka denně;
děti s určitými zdravotními problémy, které trpí například chronickými infekcemi, nebo musí dodržovat přísnou dietu;
dospívajícím dívkám hrozí nedostatek, protože jejich tělo ztrácí železo během menstruace.
Příznaky
Nedostatek železa může mít na dítě velký dopad. Většina příznaků a symptomů se však projeví až v souvislosti s anémií způsobenou nedostatkem tohoto minerálu. Mezi symptomy anémie patří:
únava nebo slabost;
bledá pokožka;
nechutenství;
dušnost, dítě se lehce zadýchá;
podrážděnost;
zanícený jazyk (jazyk zčervená, bolestivě pálí);
dítě má problém udržet tělesnou teplotu;
zvýšená náchylnost k infekcím;
nepravidelný srdeční rytmus;
problémy s chováním;
neobvyklé chutě, dítě pojídá například hlínu, led, čistý škrob a podobně.
Následky
Maso je důležitým zdrojem plnohodnotných bílkovin, vitamínu B (zejména B12) a železa, které má vliv na správnou krvetvorbu. Všechny tyto látky potřebují nejmenší děti pro tvorbu červených krvinek, dobré trávení a činnost dalších vitamínů. Naopak jejich nedostatek může vést k poruchám růstu, chudokrevnosti, a dokonce až k poruchám vývoje celého nervového systému.
Maso by mělo být zařazeno do dětského jídelníčku brzy po podání zeleninového příkrmu, nejpozději v 7. měsíci života. Samozřejmě pozvolna, postupně zhruba od 20g porce jeho množství zvyšujeme až ke 40 gramům. Maso zpočátku meleme najemno, postupně, asi okolo 8. měsíce věku, nahrubo a ke konci prvního roku už stačí nakrájet na malé kousky. Mezi nejvhodnější úpravy patří vaření a dušení, můžeme i péct či grilovat (v alobalu, opatrně na přímý oheň). Odborníci doporučují dítěti nabídnout ryby už kolem půl roku. Měly by být součástí jídelníčku zejména díky prospěšným omega-3 nenasyceným mastným kyselinám. Tyto tuky příznivě ovlivňují vývoj mozku dítěte, podporují učení i koncentrac
Ve svém příspěvku SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Prosim poradte mi.jak mam deti chranit pred svrabem kdyz mi lekarka urcila ze mmam svrab? A co delay kdyz to maji taky ? Uklizim každý den a koupeme se každý den lozni prádlo pyzama každý den ciste a predci jsem to dostala! Hrůza noční můra hlavně kkdyz mi nejvíc záleží na moje male deti doktorka i když vydělá ze mam sebou v ordinaci deti neřekla mi nic a ani pro ne mi nic nedala i když vy ze je to prenosny
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Spánek je důležitou součástí denního režimu každého dítěte. Slouží k tomu, aby dětský mozek regeneroval a vyrovnal se s událostmi, které dítě prožije ve dne. Pokud váš potomek křičí ze spaní, je náměsíčný, budí se s panickou hrůzou a bušením srdce, může to být začátek problému, který ovlivní nejen kvalitu jeho i našeho spánku, ale i celého života dítěte.
Poruchy spánku jsou u dětí a dospívajících poměrně časté, podle výzkumů se vyskytují u každého třetího. Některé studie uvádějí, že poruchou trpí dokonce každé druhé dítě, a tento trend má stoupající tendenci. Předpokladem úspěšné léčby je podrobná diagnostika, určení příčiny poruchy spánku a spolupráce rodiny. Lékaři dávají před léky přednost psychoterapeutickému způsobu léčby, při níž se dítěti upraví spánkový režim a je kladen důraz na dodržování spánkové hygieny. Pokud se potíže objeví čtyřikrát a častěji v měsíci, doporučují vedle úpravy režimu i léčbu medikamenty. Léky může dítě užívat jen krátkodobě. Je nezbytně důležité dítě důkladně vyšetřit, aby se vyloučilo, že poruchy spánku mají organickou příčinu nebo že se u dítěte rozvíjí psychiatrické onemocnění.
Při léčbě je důležité, aby byla do problému zasvěcena celá rodina, aby měli všichni její členové zájem o jeho vyřešení a aby dodržovali domluvené postupy. Když své dítě uložíte ke spánku, nemělo by si v posteli hrát nebo se z ní dívat na televizi. Místnost musí být vyvětraná a tichá. Pokud vaše dítě požaduje osvětlení, mělo by být tlumené. Váš potomek by také měl mít jistotu, že jste nablízku pro případ, že by vás potřeboval. Pokud se v noci probudí, zjistěte, co potřebuje, a pouze v nezbytně nutných případech mu vyhovte – nedávejte mu však jíst, a pokud má žízeň, dejte mu jen malé množství neslazené vody. Nezačínejte si s ním hrát nebo povídat. Důležité je, aby dítě opět klidně ulehlo do postele. Pokud však vaše dítě není ochotné upravit si svůj denní a noční režim a dlouhodobě se jím řídit, nepomohou mu ani léky. Při dlouhodobém ponocování dochází k chronické spánkové deprivaci, při níž je negativně ovlivněna činnost mozku.
Žádné léky ani potravinové doplňky v současnosti nedokážou přirozený spánek nahradit a nepředpokládá se, že by to někdy vůbec bylo možné. Skutečný význam spánku tkví především v regeneraci centrálního nervového systému. Rušení nebo neumožnění spánku po delší dobu vede k psychickým potížím, od mírných až po velmi závažné.
Doba spánku
Potřebná doba spánku je 14–15 hodin u kojenců, 12–14 hodin u batolat, 11–13 hodin u předškolních dětí a u školáků a dospívajících by měla být přibližně 8–11 hodin denně. Nedostatek spánku může
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK PRO DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak staré děti mohou využívat sirup z rýmovníku? Všude uvádíte, že je pro děti vhodný, ale nedočetla jsem se od kolika let popř. měsíců.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník můžete podávat dětem starších 12 měsíců. Pro malé děti ve věku rok a více se rýmovník dává žvýkat jako celý list přímo do úst. Také se s úspěchem aplikuje jako čaj z rýmovníku, kdy se do vroucí vody o objemu 2 hrnků dají 4 lístky rýmovníku a vše se vaří do doby, než se vyvaří polovina vody. Pak se nechá trochu vychladnout, osladí se medem a nechá se dítěti popíjet.
Průběh infekce močových cest se liší podle toho, zda jde o akutní cystitidu, nebo pyelonefritidu, a to jak u mužů, tak i u žen. U mužů výskyt onemocnění stoupá po 40. roce věku v souvislosti s hyperplazií prostaty a urolitiázou. U žen jsou pro infekce močových cest typické recidivy.
Akutní cystitida – zvyšující se bolest při domočování (terminální dysurie); palpační citlivost v podbřišku.
Akutní pyelonefritida – tupá bolest v bederních krajinách s horečkou a třesavkou; bolestivost při hluboké palpaci ledvin a při poklepu na bederní krajinu.
U dětí pyelonefritidu provázejí nespecifické symptomy, které ukazují spíš na nemoci trávicího traktu či jater (nechutenství, neprospívání, zvracení, průjem), horečka, alterace celkového stavu, může se objevit mírná žloutenka nebo i sepse. Je třeba sledovat specifické příznaky, jako je neobvyklý zápach moči a skvrny na plenách.
U větších dětí je často přítomna dysurie (řezavé močení), polakisurie (časté nucení na močení), strangurie, bolesti břicha nebo zad, enuréza.
Infekci močových cest nejčastěji vyvolávají gramnegativní bakterie, hlavně E. coli, méně často Proteus mirabilis, Klebsiella pneumoniae, Enterobacter, Pseudomonas; G+ bakterie – rod Enterococcus a Staphylococcus saprophyticus. Některé sérotypy E. coli mají tendenci adherovat fimbriemi na epiteliální buňky, a proto vyvolávají infekci častěji.
Infekce vzniká nejčastěji ascendentně (u žen hlavně kvůli krátké močové trubici/uretry) – z tlustého střeva přes perineum do uretry. IMC začíná u žen kolonizací vaginálního vestibula, u mužů předkožkového vaku, a následně se infikuje močová trubice, močový měchýř a vzácně i horní močové cesty.
Hematogenní infekce jsou vzácné, mohou se však vyskytovat u novorozenců, u chronicky nemocných a u imunosuprimovaných pacientů. Perorální a bariérová lokální kontraceptiva zvyšují riziko infekce močových cest. Rekurentní infekce močových cest u adolescentů mohou svědčit pro sexuálně přenosné choroby.
Mezi rizikové faktory pro vznik močové infekce patří: glykosurie (například při diabetu), poruchy vyprazdňování měchýře (zúžení uretry, vezikoureterální reflux, postmikční reziduum v močovém měchýři a hypertrofie prostaty), dále konkrementy a těhotenství. Velmi častou příčinou infekce močových cest je instrumentální vyšetření a močová cévka.
V naší poradně s názvem BLEŠÍ KOUSNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Emil.
Dobrý den, rád bych se zeptal jestli po bleším kousnutí můžeme mít později na ( asi za cca dva dny někdy i za pár hodin ) pupínku hnisavy váček ? , který se musí vymáčknout. Nejsme si se ženou jisti jestli máme doma třeba komára nebo nějakou blechu, přitom doma zadne zvíře nemáme. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Kousnutí od blechy nevytváří pupínky vyplněné tekutinou. U blešího kousnutí hrozí rozškrábání a zanesení druhotné infekce, podobně jako při svrabu. To co popisujete spíše vypadá na kousnutí od mravence. Kousance od mravenců se podlijí tekutinou a vypadají pak takto: https://www.google.cz/image…
Na kousnutí od mravence pomáhá ledování na zmírnění bolesti a proti svědění volně prodejný krém Hydrokortizon a následné obvázání gázovým obvazem. Když šťípance od mravence nerozškrábete, tak se do týdne ztratí. Komplikace mohou nastat při alergii a nebo při zanesení druhotné infekce. To pak hojení trvá déle.
Bílý povlak v puse může být způsobený kvasinkami. Kvasinková infekce je poměrně častá infekce vyvolaná kvasinkami rodu Candida. Za normálních okolností jsou kvasinky součástí obvyklé flóry v trávicím traktu a genitálu, ojediněle na kůži. V přítomnosti predispozičních faktorů se mohou výrazně pomnožit a vyvolat nejrůznější projevy. Kvasinková infekce způsobuje na jazyku bílé pupínky, které mohou být známkou plísňové infekce. Kvasinková infekce je rovněž známá jako afty nebo jako kandidóza, která je způsobena přímo plísní Candida albicans. Předtím než se objeví bílé pupínky na jazyku, dochází obvykle k jeho otoku a bolesti. Léčba se řídí lokalizací infekce, jejím rozsahem a přidruženými rizikovými faktory. Základem úspěšné léčby je dodržování režimových opatření a cílené odstranění kvasinek antimykotiky, která zabrání růstu a množení kvasinek. Při orální kandidóze se aplikují lokální prostředky ve formě sprejů a roztoků.
Mykóza u dětí je nepříjemné onemocnění způsobené plísní zvanou Candida. Mezi kvasinkové infekce patří moučnivka a plenková dermatitida. Moučnivka postihuje hlavně novorozence a kojence (viz výše). Moučnivka se například u dětí projeví po porodu, jestliže jejich matka měla vaginální kvasinkovou infekci, dále při kojení z matčiných prsů, při léčbě antibiotiky či u dětí s poruchami imunitního systému. Plenková dermatitida se vyskytuje v místech zakrytých plenkami. Častou příčinou je nadměrná vlhkost způsobená močí a potem pod plenkami. Moučnivka se léčí protiplísňovými léky v tekuté formě, které se vtírají dítěti do úst smotkem vaty nebo čistým prstem. Starším dětem je možné podávat lék na lžíci; dítě si jím vypláchne ústa a vyplivne ho. Plenková dermatitida se léčí protiplísňovými léky ve formě masti nebo roztoku, které se nanášejí na postižená místa. Poševní kvasinková infekce se obecně léčí protiplísňovou mastí nebo čípky, které se zavádějí do pochvy. Léčená infekce by měla po několika dnech odeznít, může se však vracet.
V naší poradně s názvem PROKANAZOL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Foukalová.
Dobrý den, vážení a milí, mám dotaz, lék Prokanazol, jak tady čtu, je víceméně na infekce u pohlavních orgánů, ale manžel to dostal předepsané od lékaře, na jakousi plíseň , údajně v jícnu?? Tak to tedy nechápu, nikde se nepíše, že by to bylo na léčbu nějaké plísně v zažívacím traktu, můžete mi to trochu vysvětlit, i to, jak se může utvořit plíseň v jícnu, děkuji za odpověď, Irena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prokanazol je lék určený k léčbě plísňových infekcí pochvy, kůže, ústní dutiny, očí, nehtů nebo vnitřních orgánů, tedy i jícnu. Nejčastější plísňová infekce jícnu je kandidoza. Kandidóza je infekce způsobená kvasinkou zvanou Candida. Candida normálně žije na kůži a uvnitř těla, v místech, jako jsou ústa, hrdlo, střeva a pochva, aniž by způsobovala jakékoli problémy. Někdy se Candida může množit a způsobit infekci, pokud se prostředí uvnitř úst, hrdla nebo jícnu změní způsobem, který podporuje růst plísní. Kandidóza v jícnu se nazývá ezofageální kandidóza. Příznaky kandidózy v jícnu obvykle představují bolest při polykání a potíže s polykáním.
Kandidóza v jícnu je u zdravých dospělých neobvyklá. Většina lidí, kteří dostanou kandidózu v jícnu, má oslabený imunitní systém, což znamená, že jejich tělo špatně bojuje s infekcemi. Patří sem lidé žijící s neléčeným HIV/AIDS a lidé s rakovinou krve, jako je leukémie a lymfom. Lidé, kteří dostanou kandidózu v jícnu, mají často také kandidózu v ústech a krku.
Pomocné látky – bramborový škrob, želatina, tekutá glukóza, magnesium-stearát.
INDIKAČNÍ SKUPINA
Chemoterapeutikum, imidazolový derivát.
CHARAKTERISTIKA
Léčivá látka přípravku, metronidazol, působí proti řadě prvoků vyvolávajících infekční onemocnění u lidí a proti některým bakteriím.
INDIKACE
Entizol se užívá při léčbě infekcí vyvolaných některými prvoky, jako jsou trichomoniáza, amébiáza, lambliáza. Dále se užívá při léčbě anaerobních nebo závažných smíšených anaerobních a aerobních infekcí, a to většinou v kombinaci s dalšími léčivými přípravky a při léčbě infekce Helicobacter pylori provázející onemocnění peptickými vředy žaludku nebo dvanáctníku (kombinovaná léčba se solemi bizmutu a antibiotikem, například amoxicilinem) a při profylaxi (předcházení) anaerobních infekcí před břišními, gynekologickými a porodnickými operacemi. Přípravek mohou užívat dospělí a mladiství a ve většině indikací ho lze podávat i dětem od 3 let věku.
KONTRAINDIKACE
Entizol se nesmí užívat při přecitlivělosti na metronidazol nebo jiné nitroimidazolové deriváty nebo na pomocné látky přípravku. Entizol rovněž nesmějí užívat pacienti, kteří v posledních 14 dnech užívali disulfiram (léčivo používané při odvykací léčbě alkoholismu) nebo kteří užívají amiodaron, astemizol nebo terfenadin. Entizol dále nesmí být užíván v prvních třech měsících těhotenství. Rovněž v období kojení se Entizol nesmí užívat nebo musí být přerušeno kojení. Ve 4.–9. měsíci těhotenství může být Entizol používán jen tehdy, je-li to nezbytně nutné. Zvlášť závažné důvody musí být pro užívání Entizolu pacienty s těžkým onemocněním jater, chorobami centrálního nervového systému, chorobami krvinek a s andidózou (onemocnění vyvolané plísní). Vzhledem k lékové formě se doporučuje nepodávat přípravek dětem do 3 let věku.
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Nejčastěji se může vyskytnout nucení na zvracení, které může být občas provázeno bolestmi hlavy, nechutenstvím, suchem v ústech a ostrou kovovou chutí v ústech. Příležitostně se může vyskytnout i zvracení, průjem, nepříjemné pocity v břiše a zácpa. Dále se může
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho