VÁČEK NA DÁSNI U MRTVÉHO ZUBU je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Svědění dásní může být způsobeno řadou onemocnění, včetně paradentózy. Někdy je zapříčiněno alergií, užíváním některých léků nebo poraněním úst. Léčba obvykle zahrnuje léčení základního onemocnění.
Příčiny svědění dásní
Existuje celá řada faktorů způsobujících svědění dásní. I když jsou k dispozici opravné prostředky, které mohou pomoci se zmírněním svědění, je lépe nejprve zjistit, co je jeho skutečnou příčinou. Teprve poté může být zvolena správná a účinná léčba. Podněty způsobující svědění dásní můžeme rozdělit do dvou základních kategorií. Svědění může být způsobeno buď onemocněním, s největší pravděpodobností zánětem dásní a parodontitidou, nebo je výsledkem alergie, která by mohla být potravinovou, na léky, nebo vzniklou v důsledku styku s jiným alergenem.
Paradentóza
Paradentóza je onemocněním dásní. Toto onemocnění vzniká špatnými hygienickými návyky, zejména špatným čištěním zubů a celkovou zubní hygienou. Nejběžnější formou tohoto onemocnění je zánět dásní. Pokud se tento zánět neléčí, dochází ke zhoršení, což má za následek závažný zánět dásní, který již ovlivňuje stabilitu zubů. Zánět dásní je způsoben bakteriemi, které jsou v potravinách. Tyto bakterie často zůstávají na dásni či zubech. Mezi příznaky zánětu dásní patří krvácení, otoky nebo lesklost dásní. Zápach z úst je dalším symptomem, který je obvykle způsoben nadměrným množstvím bakterií v ústech. Mezi velmi časté příznaky zánětu dásní patří i svědění. Toto svědění je takovým prvotním signálem, že je nutné zlepšit ústní hygienu.
Alergie
Alergie také způsobují svědění dásní. Velmi časté jsou potravinové alergie. Důležité je zjistit, které konkrétní potraviny svědění způsobují. Ty je pak potřeba z jídelníčku odstranit, aby se tomuto nepříjemnému pocitu předešlo. Potravinové alergie jsou velmi vzácné, nejčastěji jsou alergeny ovoce či zelenina, dále pak ořechy a různé koření.
Histaminika
Stejně jako zánět dásní i imunitní systém může způsobit svědění dásní, zejména v případě potravinové alergie. Velmi účinná jsou v tomto případě antihistaminika, která potlačují veškeré příznaky. Antihistaminika se mohou aplikovat do krevního řečiště a bojují proti různým alergenům, na příklad proti pylu. Tyto histaminy obvykle způsobují svědění nebo vyrážku v jiných částech těla, ale v některých případech mohou způsobit i svědění dásní.
Ve svém příspěvku VÁČEK NA DÁSNI - DOMÁCÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slámová lucie.
Jak co nejrychleji zbavit vacku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.
Mám váčekna dásni, chtěla bych ho odstranit sama. Je nutné ho propíchnout nebo stačí jen zuby a dáseň čistit a váček sám zmizí .. není-li nutná návštěva zubaře.
Ke zvýšené citlivosti zubů dochází, když ustupují dásně, ochranná „deka“ kryjící kořeny, a obnaží se základní vrstva zubů (dentin). Kořeny obsahují tisíce drobných kanálků, které vedou k zubnímu nervovému centru (dužině). Zubové trubičky (kanálky) umožňují podnětům (teplo, chlad, sladké, kyselé) dosáhnout k zubnímu nervu, což pak vyvolá bolest zubů. Existuje mnoho faktorů, které mohou být příčinou citlivosti zubů.
Čištění zubů tvrdým kartáčkem způsobuje poškození skloviny a recesi dásní.
Zubní kaz v blízkosti dásně.
Recese dásní – odklon dásně od zubu v důsledku onemocnění paradontitidou, dochází k obnažení kořene.
Onemocnění dásní (gingivitis) – zanícení a bolest dásní způsobující citlivost ze ztráty podpůrných vazů, které následně odhalují povrch kořene vedoucího přímo do nervu zubu.
Popraskané zuby, polámané nebo zlomené zuby mohou vyplnit bakterie ze zubního plaku a způsobit tak zánět.
Skřípání zubů, broušení nebo svírání zubů poškozuje sklovinu.
Produkty na bělení zubů.
Souvislost s věkem – citlivost zubů je nejvyšší mezi 25 až 30 lety.
Přítomnost zubního plaku na povrchu kořene.
Používání ústní vody – některé ústní vody obsahují kyseliny, které zhoršují citlivost zubů, pokud zasáhnou dentin (střední vrstva zubu). Pokud trpíte dentinovou citlivostí, informujte se u svého zubního lékaře o používání neutrálních fluoridových roztoků.
Kyselé potraviny – pravidelná konzumace potravin s vysokým obsahem kyseliny, jako jsou citrusové plody, rajčata, okurky a čaje, způsobuje citlivost zubů.
Rutinní stomatologické výkony – citlivost zubů může vzniknout čištěním zubů, kořenovou impregnací, umístěním korunky v restaurovaném zubu. Citlivost zubů mohou způsobit uvedené stomatologické výkony, ale jedná se o dočasný jev, který obvykle vymizí po čtyřech až šesti týdnech.
V naší poradně s názvem DOBRY DEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den chtěla bych se zeptat ják.se mužů zbavit zubniho kamene a jak mám zpevnit dásně zubarka mi nechce ani poradit jakou mám pouzivat zubní pastu já pouzivam pastu kolejí děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zubní kámen je velice odolná usazenina, kterou ze zubů jen tak nějakou pastou nedostanete. Na to je třeba silnější zbraň v podobě ultrazvuku. Ultrazvukový čistič doslova rozbije zubní kámen a ten se pak lehce odlepí od zubní skloviny. Ultrazvukové odstranění zubního kamene provádí kterákoliv zubní hygienistka. Zubní hygienu nejdete běžně v zubních ordinacích ve větších městech. Zákrok trvá přibližně hodinu a zoubky potom máte, jak když vám právě narostly. Domácími prostředky, jako jedlá soda, sůl s citronem nebo dokonce peroxid vodíku také trochu vybělíte zuby, ale především narušíte i okolní sklovinu, která kámen nemá a zdevastujete okolní tkáně dásní. Potom sice máte o něco bělejší zuby, ale s obnaženými krčky, což není vůbec příjemné a vzniká z toho parodontóza nebo zánět dásní.
Zpevnění dásní můžete provést jednak pečlivým a pravidelným čištěním mezizubních prostor! To se provádí buď dentální nití a nebo lépe kartáčkem na mezizubní prostory. Dásně dále zpevňuje zubní pasta, která obsahuje laktát hliníku, například zubní pasta Lacalut.
Rakovina dásní může souviset s nevhodnými protetickými pomůckami. Pokud nosíte zubní protézu, která způsobuje otlaky, určitě navštivte zubního lékaře. Ten náhradu vhodně upraví. Ostré hrany zubů, které dlouhodobě poškozují přilehlé tkáně, se rovněž řadí mezi rizikové faktory. Při některých ortodontických vadách dochází k tomu, že se zuby zakusují do okolních měkkých tkání místo toho, aby měly kontakt se zubem protější čelisti. Toto mechanické dráždění může následně vést k rakovinnému bujení. Také každodenní používání ústních vod s obsahem alkoholu není úplně bez rizika, proto jej nelze doporučit. Lepší je vyplachovat si ústa pouze ústní vodou bez alkoholu.
Zhoubné nádory dásně a oblasti za stoličkami tvoří maximálně 10 % všech zhoubných nádorů dutiny ústní. Rakovina dásní se nejčastěji vyskytuje ve věkové kategorii nad 60 let. Muži bývají touto chorobou postiženi více než ženy, ale poslední dobou je u žen zaznamenán nárůst, co se výskytu karcinomu dásní týče. V dutině ústní existují místa na dásni, kde se rakovina objevuje častěji než jinde. Jsou to oblasti kolem dolních třenových zubů a stoliček. Na horní čelist připadá jen 30 % těchto karcinomů.
Změny v buňkách může vyvolat například kouření, alkohol (především tvrdý), různé chemikálie, nevhodné stravovací návyky, nezdravý životní styl, infekce, mechanické dráždění a jiné.
Příznaky onemocnění jsou různé. Objevuje se například vřed na dásni nebo tvrdá boule na dásni, bílá tečka na dásni či červené fleky na dásních. Rakovina dásní se obvykle projevuje jako vřed nebo dlouhodobé narušení povrchu dásní bez přídavných symptomů. Může mít také podobu zarudlé plochy nebo vystouplého útvaru s hladkým, rozbrázděným nebo bradavičnatým povrchem. Časem se může tento útvar začít vředovitě rozpadat, což je doprovázeno silným zápachem z úst. Projevům maligního tumoru dásní může předcházet vytržení zubu, po kterém se nehojí zubní lůžko. Jako taková rakovina zubu neexistuje. Pokud již nějakou dobu nosíte snímatelnou nebo celkovou zubní náhradu, která najednou začíná padat, na vině může být rovněž karcinom dásně. Tím, jak zvětšuje svůj objem, zvedá část náhrady přiléhající na sliznici. Zde je nebezpečí penetrace do kosti a může se vyskytnout rakovina zubní kosti. Nemoc se však může projevit i příznaky, které na první pohled nejsou s ústy nijak spojeny. Mezi takové patří pocení, zvýšená tělesná teplota a nenadálý zásadní úbytek váhy. Alarmující jsou i bolesti ucha nebo padání víček.
Rakovina dásní při delším průběhu postihuje okolní tkáně. V horní čelisti zasahuje čelistní dutiny, tvrdé patro a sliznici tváří a rtu. V oblasti dolní čelisti se nádory dásně rozšiřují na jazyk, ret, ústní
Ve svém příspěvku BOLEST ZUBŮ NA TEPLÉ A STUDENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava hornova.
Boli me zub po resekci kterou mi delaly pred nekolika lety ale i predni zub hned vedle tak nevim co delat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Haluz.
Zdravím, jelikož opravdu dostávám až alergii na celou stomatologii, tak mi to nedá abych vám správně neporadil. ŽÁDNÝ STOMATOLOG, ale VY. Čím dřív začnete vnímat své zdraví, své potřeby.. čím dřív se začnete zajímat o své zdraví, o to co jíte, atd.. tím dříve máte šanci se vyhrabat ze škaredého, nepříjemného a předčasného konce. Ale k věci. Zubní kaz, je důkaz a oprávnění k mému postoji vůči celé zubařině.. Celá je totiž podvod, tady je jednoduchý důkaz: Obyvatelé na Bali.. Velmi chudí, velmi "jednoduší" lidé. Zubní kartáček nejspíš znají jen z vyprávění, zubaře nikdy neviděli.. Zuby mají na to že se o ně nestarají ani z 1/2 tak jako my, dokonalé !! Já nemám takové zuby jako oni.. Zuby NEMAJÍ hnít, ve zdravém těle zuby nehnijí ! Zub je živá hmota, podobná kosti. Celé to začíná stravou, je několik příčin proč máte se zuby problémy, tím nejméně podstatným je čištění zubů. Zato příčinou ve většině případech bývá, nedostatek vitamínů a minerálů ve stravě a druhou je nevhodná strava, překyselující organismus, cukry.. Jeden dva čaje oslazené dvěmi lžičkami cukru, denně je tak akorád, pokud do toho jíte sladké, tak konzumujete zcela jistě více cukru, tím nastává v celém těle taková porucha, třeba mění se vám složení slin, zásobení zubu krví a živanami se také narušuje.. zuby začnou hněďnout ze vnitř, čím déle to trvá, tím spíše hrozí nevratné poškození dentinu, ale zdaleka to pořád není důvod ke ztrátě zubu, ten je tehdy, zemřou-li v zubu všechny nervy. Což je i důvod odstranit i ten mrtvý zub, neboť mrtvá tkán nemá v těle co dělat. Ale když mermomocí chcete pro krásu riskovat zdraví, tak by jste měli o to více dbát o důkladnou dezinfekci mrtvých zubů, což je pro většinu z vás problém. No ale k věci. Borax, tetraboritan sodný, dělá v těle to, že přemisťuje vápník z míst kde nemá co dělat do míst kam patří, tedy z měkkých tkání, do zubů kostí a tam kde chybí. Dále pokud máte v zubech díry, kupte si v lékárně stříkačku plastovou, a roztokem CDS (jednoduše za pár korun vyrobíte) ty díry vypláchněte, a celou pusu vyplachujte roztokem CDS s přidáním DMSO.. Tohle dokáže doslova zázrak, pokud se CDS i napijete, účinek se o to zvětší, při těchle krocích můžete zažívat bolestivé chvíle, ale zaručeně to brzo přejde.. Já měl takové problémy se zuby, jaké si málo kdo umíte představit. Já v sobě ale našel odvahu, a sílu postavit se tomuto problému, a začít ho řešit. Za mnoho let sledování a péče o zuby, jsem objevil více než zubaři za celou historii stomatologie.. Zastavil jsem 4 hluboké zubní kazy.. A musím si zajít na RTG protože mám takovou pocit, ( nemohu nahmatat tu cystu co jsem "měl" v čelisti, u které mimochodem nebylo jiné alternativy léčby než chirurgická extirpace) Jestli tam nebude, tak jsem zvědav co mi na to řeknou ti doktoři.. Osmičky taktéž.. Trhat.. říkám proč ? Mno posléze jsem zjistit, že tělo využije nepotřebnou osmičku v kritické situaci kdy nutně potřebuje k něčemu vápník, v mém případě k vyrovnání PH po nadměrné konzumaci jablečného octu.. No
Utvoří-li se v ústech tak zvaný váčekna dásni, jedná se většinou o onemocnění zubu, i když se projeví jako nažloutlá bulka nebo vyvýšenina na dásni. Váček se tvoří v dásni jako hnisavé ložisko. Někdy „dozraje“, praskne a zhojí se, jindy může váčekna dásni postiženému způsobovat silné bolesti, od kterých odpomůže jen lékařský zákrok – vyčištění. Váčekna dásni může mít i čirý obsah – pak se obvykle jedná o opar na sliznici, který nezpůsobuje velké bolesti a po prasknutí se rychle zhojí.
V naší poradně s názvem VÁČEK NA DÁSNI DOMÁCÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna.
Dobrý den udělal se mi Vacek na dásní a bolí mě ucho a mám hnisavou rýmu můžete mi poradit prosím je to fakt bolestivé
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset k zubaři. Někdy se totiž stane, že váčekna dásni je vyústěním píštěle, která prochází až do hlavových dutin, kde způsobuje zánět, který se projevuje jako hnisavá rýma a bolest ucha. Zubař je první lékař, který by se měl pokusit vaše problémy léčit. Pokud zjistí, že to nesouvisí s dutinu ústní, tak pak teprve se obraťte na lékaře z oddělení ORL. Tyto problémy většinou trvají velmi dlouho, než se samovolně (bez lékařského ošetření) vyhojí a někdy se to vůbec nepovede. Proto je na místě návštěva lékaře, který provede nezbytná vyšetření vedoucí k odhalení příčiny a zároveň poskytne účinnou léčbu, která je jinak bez lékařského předpisu nedostupná.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění zubu, jakkoliv se nám to může zdát nemožné, je u mnoha lidí běžná věc. Jde zde spíše o pocit, který vyvolává hojení po nepatrném zánětu kolem zubního krčku, který se projevuje jako svědění zubu. Jak předcházet svědění zubu? Jednoduše, zabránit vzniku oněch drobných zánětů v okolí krčků zubů. Toho dosáhneme pečlivou zubní hygienou, ale ne zase přehnanou, abychom si s ní krčky zbytečně neobnažili a nepřipravili podhoubí pro tvorbu nových mikrozánětů. Je třeba zakoupit si vhodný jemný kartáček a protizánětlivou zubní pastu a opatrně si zuby pravidelně, ale důkladně čistit. Zároveň je třeba do čištění zařadit i nové nástroje, jako dentální nit nebo mezizubní kartáček, který taktéž namožíme do protizánětlivé zubní pasty. Jako vhodná zubní pasta, která působí proti zánětu zubu se nám doma osvědčila zubní pasta s obsahem Nimby. Nimba působí v ústní dutině protizánětlivě.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zubní kaz se nejčastěji vyskytuje mezi zuby. Mezizubní prostory patří mezi nejohroženější místa a samotné každodenní čištění nestačí k jejich ochraně před zubním kazem. V tomto případě jsou nezbytnými pomůckami, doporučovanými i zubními lékaři, například mezizubní kartáčky. Ty odstraňují nebezpečný plak z mezizubních prostor a značně snižují riziko vzniku zubního kazu.
Chceme-li mít zdravé zuby i dásně, musíme dodržovat hygienické návyky. Ty spočívají především ve správném používání zubního a mezizubního kartáčku. Při nesprávném používání nebo nepoužívání zubního kartáčku vzniká zubní plak, jemuž se chrup není schopen bránit. Zubní plak je mazlavá hmota ulpívající na povrchu zubů, složená ze zbytků jídla a bakterií. A právě bakterie mohou produkcí kyselin, které naleptají zub a mohou ho poškodit. Výsledkem jejich dlouhodobého působení je zubní kaz či úplná ztráta zubu. Abychom jeho tvorbě zabránili, nestačí používat pouze zubní pastu, ústní vodu či vodní sprchu. Nejdůležitější je mechanické odstranění plaku pomocí zubního kartáčku.
Máte ten problém, že když si čistíte zuby, objeví se spolu se zbytky pasty v umyvadle i krev? Krvácení dásní je následkem zánětu. Zánět probíhá v dásni a v prostoru mezi ní a zubem. Tato rána je pak masivním zdrojem infekce. Až 98 % dospělého obyvatelstva trpí zánětem dásní. Ten se projevuje zápachem z úst, otokem, zčervenáním a bolestí. Zánět má za následek zvýšené množství a aktivitu buněk, které ničí kost tak dlouho, až dojde k uvolnění zubu a následnému vytržení. Pokud se neodstraní zubní kámen a povlak okolo a mezi zuby budete mít kazy, parodontitidu (paradontózu), dopracujete se brzy k zubům ve skleničce. Pamatujte, zdravé dásně nekrvácí.
Existuje řada různých technik čištění zubů, od těch úplně nesmyslných až po ty skutečně funkční. Správná technika čištění zubů vychází z předpokladu dokonalého odstranění zubního plaku i z hůře přístupných míst, jakými jsou dásňový žlábek či mezizubní prostory. Pokud pomineme mezizubní prostory, na jejichž vyčištění používáme mezizubní kartáček či zubní nit, je zubní kartáček pomůcka číslo jedna. Při jeho používání se však musíme držet několika zásad. Nahromadění zubního plaku v dásňovém žlábku vede ke vzniku zánětu dásní a jejich krvácení. Při dlouhodobém hromadění zubního plaku může dojít ke vzniku parodontitidy (parodontózy).
Zubní kartáček bychom měli držet volně, nejlépe mezi prsty jako propisovací tužku. Takovýto úchop nám zabezpečí přesný a jemný pohyb v dutině ústní. Zubní kartáček poté přiložíme čisticími vlákny na přechod zubu a dásně, tudíž by se část vláken měla nacházet na dásni a část na zubu. Nyní skloníme hlav
V naší poradně s názvem PŘÍČINA LÁMÁNÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Co je příčinou lámání zubů? Nejčastější příčinou lámání zubů, respektive stoliček, je jejich tvar. Když jsou například stoličky hluboko klenuté, takže do sebe při skusu velmi zapadají, tak se často stává, vlivem nějaké tvrdé stravy, že se zub ulomí. V místě, kde uvízne například kus pepře, se vytvoří při skusu tak velký tlak, že to klenba zubu neudrží a zub praskne.
Přední zuby jsou zase náchylné na nárazy z frontální strany dutiny ústní při pádech nebo při soubojích.
U některých pacientů může být příčinou lámání zubů i nedostatek vápníku. Při nedostatku vápníku v těle se zuby stávají krehčí a náchylnější k lámání zubů. Když byste chtěli vápník doplnit doplňky stravy, tak vápník se nejlépe vstřebává když se podává společně s vitamínem D3 a bere se před spaním.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Více než tři čtvrtiny dospělých ve věku nad 35 let trpí parodontózou. Většina lidí s onemocněním dásní trpí méně závažnou formou – zánětem dásní. Pokud lidé nedbají na řádnou ústní hygienu, dochází k množení bakterií v ústech a k tvorbě plaku na zubech. Tyto bakterie následně způsobují zánět dásní, což vede k podrážděným, oteklým nebo krvácivým dásním. Mnoho lidí se zánětem dásní nemá bolesti. Pokud jste zjistili zánět dásní včas, můžete ho sami vyléčit správnou ústní hygienou. Ale jestliže se zánět neléčí, může dojít až k vypadnutí zubu. Pokud máte následující příznaky, ihned vyhledejte lékařskou pomoc (i když nezažíváte nepříjemné pocity).
Změny způsobu, jakým do sebe zapadají zuby při kousání, nebo problémy se snímatelnou zubní náhradou.
Tvorba hlubokých kapes mezi zuby a dásněmi.
Dochází ke krvácení dásní během a po čištění zubů.
Volné nebo posunuté zuby.
Přetrvávání zápachu z úst nebo nepříjemná chuť v ústech.
Ustupování dásní.
Červené, oteklé nebo podrážděné dásně.
Při zánětu dásní může dojít k rozvoji parodontózy, což je stav, ve kterém mohou být dásně a kosti držící zuby ohroženy. Bakterie na zubech uvolňují toxické látky, které škodí dásním a přispívají k nákaze. Infekce a zánět jsou výsledkem napadení bakterií, která snižuje funkci dásně a kosti v čelisti. Můžete zaznamenat oteklé, bolestivé dásně, které krvácejí. Pokud se neléčí, dochází ke zmiňované parodontóze a ke ztrátě zubů. Video, na kterém jsou vidět onemocnění dásní, je vidět tady onemocnění dásní video.
V naší poradně s názvem RESEKCE HORNÍCH 5 ZUBŮ A NÁSLEDNĚ VYTVOŘENÍ CELKOVĚ SNÍMATELNÉ ZUBNÍ PROTÉZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Budíková.
Dobrý den, mám k vám dotaz. 21.3.19 mi bude provedena resekce 5 zubů v horní čelisti a následně mu bude dána provizorní protéza, za vytržení zubů a za náhradní protézu mám zaplatit 5.OOO,--Kč , jsem u VZP, stálá protéza, je hrazena zdrav.pojišťovnou, náhradní mi zůstává. Také beru roky Warfarin 5- l tabl.denně, mám Leydenskou mutaci.Můj dotaz:
1. kolik dní před resekcí musím vysadit Warfarin- bylo mi řečeno,že týden? Zdá se mi to dlouhá doba, podle INR po 4 dnech vysazení mi budou dány injekce-tj.3 dny před resekcí- je to správně?
2.cena 5.OOO,--je v pořádku, nikde jsem nenašla ceník, záleží na stomatologovi, ten určuje cenu? Náhradní zubní proteza je nutná? proč nedostanu hned protezu hrazenou zdrav.pojišťovnou?
3. kolik by byla cena inplantátů těch 5 zubů na čepy do dásní, je mi 7O let, kolik let by mi to vydrželo, moje rozhodnutí na celkovou protézu je správné?
Děkuji vám za odpověď a jsem s pozdravem Budíková D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při vysazení Warfarinu důvěřujte svému lékaři a postupujte přesně podle toho, jak určí. Co se týče náhradní protézy, tak ta je nezbytná proto, aby se vaše dásně zatáhly a vytvořily stabilní podklad pro novou zubní náhradu. Po vytrhání zubů se bude chvíli (půl roku) měnit profil vaší čelisti a investovat hned do trvalé náhrady není rozumné, protože by vám dlouhodobě neseděla. Cena za implantáty je vysoká, deset tisíc i víc za jeden zub. Implantáty pak vydrží celý život.
Bulka na dásni, která se objevuje a pak zase mizí, může být známkou infekce kolem hrotu kořene mrtvého zubu nebo známkou takzvaného parodontálního abscesu, kdy dojde k zánětu závěsného aparátu zubů v okolí následkem parodontitidy. Obojí je stav vyžadující zásah zubního lékaře.
Příčiny
Bulka na dásni může být vyvolána mechanickým podrážděním, hormonálními změnami, jako následek léčby nebo vážným celkovým onemocněním organismu (leukémie). Nejčastěji bulka na dásni vzniká z důvodu zánětu, kdy dochází k nahromadění hnisu mezi povrchem kosti a okosticí, příčina je vesměs odontogenní (akutní parodontitida).
Hnisavý zánět začíná v podobě zánětlivého otoku, ke kterému se přidruží silná emigrace leukocytů a dochází k nekróze. Infekce se někdy ohraničí, nekrotická tkáň propadne zkapalnění proteolytickým působením leukocytů a vznikne dutina (absces), která obsahuje hustou, žlutou, neprůhlednou tekutinu, která sestává hlavně z leukocytů (hnis). Koagulátory bakteriálního původu jsou tedy příčinou vzniku fibrinové bariéry, která tvoří ohraničení zánětu proti okolí, vlastní stěnu však absces nemá. Tato zóna nespecifické granulační tkáně vytváří někdy i několik milimetrů silnou vrstvu, která se chová jako semipermeabilní membrána (pyogenní membrána). Působením osmotických sil dochází ke zvětšování abscesů i bez další exsudace, absces pak působí také tlakem na okolní tkáně a přivodí jejich nekrózu. Nekróza může způsobit provalení abscesu k volnému povrchu a vznikne chodbička, z níž se na povrch vyprazdňuje hnis – hnisavá píštěl slizniční. Abscesová dutina poté zkolabuje, vyplní se granulační tkání, která vyplní zbývající dutinu a celý proces se zhojí jizvou. Struktura okolních tkání může však zabránit kolapsu abscesové dutiny a nevyprázdněný absces přechází do chronického stadia. Je tomu tak například při tvorbě apikálního zubního granulomu, což je v podstatě chronický absces.
Ke zvětšování abscesu dochází tak dlouho, dokud infekce v něm je virulentní (patogenní). Později zpravidla infekce zaniká a růst abscesu se postupně zastaví – autosterilizace abscesu. Při chronickém intersticiálním hnisání bez vyprázdnění navenek dochází následkem rozpadu leukocytů a působením histiocytů k vytvoření pozánětlivého pseudoxantomu, který je pozůstatkem pyogenní membrány.
Příznaky
Ke zvětšování abscesu dochází tak dlouho, dokud je v něm infekce. Později zpravidla infekce zaniká a růst abscesu se postupně zastaví (autosterilizace abscesu). Při chronickém intersticiálním hnisání bez vyprázdnění dochází následkem rozpadu leukocytů a působením histiocytů k vytvoření pozánětlivého pseudoxantomu, který je pozůstatkem pyogenní membrány.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA BĚLENÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Efektivní domácí recept na bělení zubů je založen na směsi tvořené z těchto surovin:
- půl čajové lžičky prášku zvaného jedlá soda,
- půl čajové lžičky kyselé tekutiny - ocet
- a ještě na bělení zubů nesmí chybět sůl, stačí jí jen špetka.
Směs by měla vypadat jako pasta, kterou si potřete své žluté a ošklivé zuby a po chvíli z nich směs smyjte. Procedura ze zubů odstraní hnědý povlak na zubech, dále pak ze zubů smyje bakterie a ochrání chrup před kazem. Vtipné levné a jednoduché a navíc jde o velmi efektivní nápad na domácí bělení zubů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rakovina dásní se nejčastěji vyskytuje ve věkové kategorii nad 60 let. Muži bývají touto chorobou postiženi více než ženy, ale poslední dobou se zvyšuje výskyt i u žen. V dutině ústní existují místa na dásni, kde se rakovina objevuje častěji než jinde. Jsou to oblasti kolem dolních třenových zubů a stoliček. Na horní čelist připadá jen 30 % těchto karcinomů.
Příznaky
Rakovina dásní se projevuje jako vřed nebo dlouhodobé narušení povrchu dásní bez přídavných symptomů. Může mít také podobu zarudlé plochy nebo vystouplého útvaru s hladkým, rozbrázděným nebo bradavičnatým povrchem. Časem se může tento útvar začít vředovitě rozpadat, což je doprovázeno silným zápachem z úst. Pokud již nějakou dobu nosíte snímatelnou nebo celkovou zubní náhradu, která najednou začíná padat, na vině může být rovněž karcinom dásně. Tím, jak zvětšuje svůj objem, zvedá část náhrady přiléhající na sliznici. Rakovina dásní při delším průběhu postihuje okolní tkáně. V horní čelisti zasahuje čelistní dutiny, tvrdé patro a sliznici tváří a rtu. V oblasti dolní čelisti se nádory dásně rozšiřují na jazyk, ret, ústní spodinu a na kostní trámčinu. Zhoubné nádory v oblasti za posledními stoličkami se na okolní tkáně šíří snadněji než karcinomy dásní. Navíc unikají pozornosti delší dobu, protože jsou vinou polohy hůře viditelné. Bývají doprovázeny potížemi s polykáním, což bývá často mylně připisováno onemocnění zubů nebo hltanu. Metastáze se šíří do podčelistních a hlubokých krčních uzlin.
Léčba rakoviny dásní je převážně chirurgická. Vzhledem k často pozdní diagnostice onemocnění bývá nutno operovat i přilehlé tkáně, na které se již onemocnění rozšířilo, a pacient navíc absolvuje ozařování. Pozdní stadia rakoviny dásní bývají obtížně léčitelná.
Prognóza
Zhruba polovina pacientů s rakovinou dásní se dožívá více než pěti let od léčby této choroby. U karcinomu v oblasti za stoličkami je pětileté přežití obvyklé jen u čtvrtiny nemocných.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT OKOSTICE ZUBU A ZÁNĚT DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Hájek.
Utrpěl jsem těžký úraz předních zubů při práci,od té ddoby mám problémy se záněty,kdy nestačí speciální výplachy a čištění zubů kartáčkem je velmi nepříjemné.Jít kzubaři mám obavy,že přijdu o větší část zubů a na inplantáty nemám peníze-pojišťovny to neplatí,co dál.Při jídle mám velké problémy.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Neléčené infekce v ústech mohou být i příčinou velmi vážných zdravotních komplikací, jako je infarkt nebo mozková mrtvice. Péčí o zuby můžeme ovlivnit zdraví celého našeho těla do větší míry, než jsme si možná dosud mysleli. Pokud není ošetřen zubní kaz, bakterie se z něj šíří dále do kořenového systému zubu a následně do okolí kořenového hrotu. Tak vzniká zubní váček. Nějakou dobu může imunitní systém zánět zvládat a pacient o zánětu nemusí vědět. To ale neznamená, že se bakterie a jejich produkty nešíří do organismu. Při jakémkoliv oslabení imunitního systému se zánět aktivuje, začne bolet a může se začít šířit do okolí. Váček je zánět, se kterým organismus musí bojovat, nehledě na možné komplikace se zánětem spojené. Proto je nutné jej léčit a nepřehlížet ho. Pokud je stav zánětu tak velký, že jej nelze léčit, nastupuje extrakce zubu, tedy jeho vytržení. A to je nevratný úkon, takže se každý zubní lékař snaží takto postižený zub zachránit.
Mnoho pacientů se domnívá, že váčekna dásni vzniká v důsledku špatných zubů kvůli horší imunitě, nebo dokonce z dědičných, tedy genetických důvodů. Příčina je přitom úplně někde jinde. Tak jako u mnoha dalších problémů v dutině ústní, tak i v tomto případě je původcem vzniku váčku na dásni infekce. Tato infekce se většinou šíří ze zubu. Nejlepší prevencí je dodržování pravidelné a kvalitní ústní hygieny. Je proto důležité odstraňovat zubní plak, který umožňuje růst bakterií. Proto si čistěte zuby dvakrát denně a používejte mezizubní kartáčky. Je zcela nevhodné, aby vám zůstávaly kousky potravy v mezizubních prostorách. Důležitá je i kvalitní a pestrá strava, abyste netrpěli nedostatkem vitamínů. Všechny tyto faktory mohou vést nejenom k oslabení samotných zubů, ale i dásní. Oslabené dásně je pak snadné poranit tvrdšími částmi potravy. Od poraněné dásně není daleko ke vzniku váčku na dásni. Eliminovat byste měli i konzumaci sladkostí a různých slazených nápojů. Kouření a přemíra alkoholu také patří mezi negativní vlivy.
Zprvu se může jednat o červený boulovitý útvar, který může po chvíli zbělat a následně se zvětšit. Pokud je výstupek citlivý na dotek a pokud z něj také vytéká hnis, pravděpodobně se jedná o zubní váček, který je třeba řádně prošetřit u stomatologa. Zubní lékař provede řádné vyšetření, zhotoví rentgenové snímky a domluví se na možnostech léčby.
Rady typu nechat váček prasknout, nebo jej dokonce propíchnout, okamžitě odmítněte, jelikož byste si zadělali na mnohem větší problém. Pokud tedy objevíte váčekna dásni, je nutná návštěva stomatologa.
Nikdy nepodceňujte výskyt váčku. Ten se projevuje v podobě zarudnutí, horkosti či otoku v místě váčku, bolestivostí či vyklenutím dásně. Méně známý je i fakt, že se tento zánět může projevit kdekoliv na těle. Pokud je imunita jedince navíc oslabena chřipkou či nachlazením, zubní váček může doprovázet otok s hnisem. Chronický zánět zubního váčku pak může nejen vážně zatížit imunitní systém, ale i ohrozit některé orgány jako ledviny či srdce.
Pokud vám zubař na váček předepíše antibiotika a problém jinak neřeší, léčí pouze akutní příznaky, tak se jedná o zastaralou léčbu zubního váčku. I když máte váček, tedy zánět, který se momentálně viditelně neprojevuje, je třeba problém řešit hned. Zub otevřít, vyčistit kanálky. Protože váček je „tikající bomba“.
Váček je vlastně jen zavedený lidový výraz, nic takového medicína nezná, ale pro lepší komunikaci s pacienty se stále používá. Jde o zánět, který vznikne kvůli bakteriím. Bakterie v tkáni vyvolávají reakci. Máme-li bakterie v kořenových kanálcích zubu, dostávají se odtud do okolní tkáně, kde vznikne „váček“. Organismus se zánětu samozřejmě brání, a pokud tento stav trvá delší dobu, oslabuje to naši imunitu. Takto postižený chrup se pak může projevit například při chřipce.
Vždy je třeba odstranit původce problému!!! Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu.
Mrtvý zub s kvalitním endodontickým ošetřením je nejlepší implantát. Lékaři se snaží jej v ústech zachovat co nejdéle, ale v mrtvém zubu nesmí být přítomny bakterie, které vedou ke vzniku váčku. Dříve se používaly materiály, které bakterie spolehlivě zahubily. I když byly kanálky špatně ošetřeny, zuby vydržely dvacet let. Jenže jak se ukázalo, tyto látky byly toxické. A tak se dnes kvůli vedlejším účinkům nepoužívají a lékaři se snaží zlepšit techniku pročištění, aby v kanálcích nezůstávaly zbytkové bakterie.
Lékaři za čištění kanálků nic neplatíte, výkon je pojišťovnou plně hrazený. Při této proceduře existuje neúmyslná možnost nekvalitního ošetření a riziko váčku je pak relativně obrovské. Pokud se rozhodnete pro modernější postup a za čištění si zaplatíte, docílíte toho, že díky kvalitnímu ošetření kanálků zub vydrží dlouhá léta. Když přijdete o zub, náhrady jsou drahé, dražší než investovaná péče, a nikdy nejsou jako vlastní zub.
Ve svém příspěvku NEMOCI DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marek Beneš.
Dobrý den, prosím Vás o radu.
Minulý měsíc jsem byl na preventivní prohlídce u svého zubaře a jako vždy po jeho dentální hygieně se mi na dásni něco objevilo. Minule to byl malý bílý bolák, který se objevil až k večeru na přední straně dásně, ale po užívání vlažné vody se sodu a solí-to my doporučil sám zubař užívat, kvůli neustálým rankám na vnitřních stranách sliznice tváře z přikusování, ale zmizel a asi se zahojil už ho nepozoruji, ale tentokrát se ten malý bílý bolák objevil na pravé vnitřní straně dásně a bolel-všiml jsem si ho, když jsem se večer před čištěním zubů koukal do zrcadla. Po užívání vlažné vody se sodou a solí se z něho stala bílá táhlá skvrna, která se ani doteď po užívání vlažné vody se solí nezahojila a nemění se. Měl bych jít už k zubaři a nebo mám počkat do konce měsíce a sledovat jí pravidelně a jít až od Července k němu, je to tedy důvod k obavám?
Nejčastějším důvodem pro zhotovení korunky je s velkým náskokem indikace, že působením zubního kazu došlo k rozsáhlému zničení tvrdých zubních tkání a chybějící část zubu již nelze nahradit zhotovením výplně.
Chybí-li sousední zub a mezera se řeší zhotovením můstku, je zapotřebí zhotovit korunky na zuby sousedící s mezerou, která se můstkem překlenuje. Alternativou, která ušetří mnohdy jinak zdravé zuby před nutností preparace na korunku, je nahrazení chybějícího zubu implantátem. To ovšem vždy z různých důvodů nelze (nedostatek kvalitní kosti, vyšší cena a podobně).
Endodonticky ošetřený (lidově „mrtvý“) zub, to znamená zub, u kterého byly zaplněny kořenové kanálky, už není tak elastický jako zub živý. Po určité době od ošetření kanálků se zub stane křehkým a hrozí, že i při běžném zatížení praskne. Často se bohužel ulomí až u dásně, nebo dokonce lomná linie zasahuje pod úroveň dásně a kořen je pak nutno vytáhnout. Proto je vhodné a správné na endodonticky ošetřený zub zhotovit korunku. Zub je tak na řadu let chráněn před případnou frakturou. Dalším důvodem, proč zhotovit korunku na mrtvý zub, je estetika. Mrtvý zub po čase změní svou barvu a stane se našedlým, což vadí zejména u zubů ve viditelném úseku chrupu.
Při zhotovení snímatelné zubní náhrady je nutno náhradu připevnit ke zbylým zubům, aby držela v ústech. Zub, ke kterému je náhrada po nasazení uchycena, se opatří korunkou, na které mohou být zhotoveny různé typy takzvaných retenčních prvků – sponová korunka. Od jednoduchých, mezi lidmi neoblíbených háčků u levnějších náhrad přes „konusové“ korunky nebo na první pohled neviditelné systémy takzvaných attachmentů fungujících na principu patentky, zásuvky a podobně.
Korunka musí být použita i v případě, kdy následkem úrazu došlo k odlomení tak velké části zubu, že nahrazení chybějící části zubu výplní neslibuje dlouhodobou úspěšnost, podobně jako v případě hlubokého zubního kazu.
Dalším důvodem pro zhotovení korunky bývá korekce anomálního tvaru či postavení zubu, které je na pohled neestetické a zhoršuje možnost provádění ústní hygieny. Zejména v případech, kdy z nejrůznějších důvodů není možná korekce postavení zubu ortodontistou.
Korunku lze použít i tehdy, kdy je nutné vyměnit rozsáhlé výplně a z důvodu zajištění stability zubu a estetických důvodů by výměna výplní neměla smysl.
Používá se i tam, kde jsou vrozené defekty skloviny povrchu takového rozsahu, že je nelze korigovat výplněmi.
Dále je vhodná u zubů, u kterých došlo k takzvané vertikální nebo horizontální abrazi, tedy obroušení části tvrdé zubní tkáně v důsledku skřípání zubů (bruxismus), špatnou technikou
Ve svém příspěvku PÁLENÍ ŠPIČKY JAZYKA,DÁSNÍ A RTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálka.
Dobrý den, je to nejméně pět let, co mě začala pálit špička jazyka, je bez povlaku. Po nějaké době se přidalo pálení a zarudnutí dásní. Samozřejmě, že začal problém se stravou, téměř vše mě pálí. A při čištění zubů i tím nejjemnějším kartáčkem je děs. Návštěva lékařů: stomatologie, ORL, nulová pomoc. Teď se přidalo pálení i otok rtů a bolavé koutky úst. Užívám B komplex forte, ale žádné zlepšení. Obvodní lékařka mi předepsala zázračnou vodičku na afty, která jakoby znecitlivý dásně a mohu si alespoň vyčistit zuby, ale to není řešení.
Napadla mě myšlenka na potravinovou alergii, ale nevím jak zjistit na co, na koho a kam se obrátit.
Předem děkuji za radu.
Natálka.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánět zubu vznikne tak, že máte na některém ze svých zubů veliký kaz, který si nenecháte opravit – dokud je tento kaz pouze na povrchu zubu (ve sklovině) nebo v dentinu (vrstva pod sklovinou), zub nebolí. Ale jakmile kaz dojde do středu zubu a bakterie infikují nervy a cévy, dochází k tak zvané akutní pulpitidě. Bolest pak připomíná „švihnutí bičem“, jde o bolest pulzní, ostrou, někteří pacienti uvádějí, že jim v zubu „přímo tepe“. Tato bolest je velmi nepříjemná, nedá se při ní spát, zub nejvíce bolí vleže v noci. Je nutné postižený zub okamžitě začít léčit – stomatolog odstraní zubní kaz a pak se udělá trepanace, to znamená, že se vyčistí kořenové kanálky. Jednoduše řečeno: zánět zubu je pouze komplikací zubního kazu – bez kazu zánět zubu nevznikne.
Vznik „váčků” je obvykle přisuzován dědičnosti, nekvalitním zubům, špatné imunitě a podobně. Příčinou je však vždy infekce šířící se ze zubu. A protože k infikování zubu dochází většinou díky zubnímu kazu, můžeme tvrdit, že stačí dobrá ústní hygiena, která vzniku kazu zamezí, a nikdo se „váčků” obávat nemusí. Stejně tak již dávno není „váček” důvodem k extrakci zubu, téměř vždy je léčitelný. To, co je lidově nazýváno čištěním kanálků, se odborně nazývá endodontické ošetření. Princip je jednoduchý – zbavit vnitřek zubu pokud možno všech bakterií a zub natěsno vyplnit tak, aby v něm už žádné nemohly znovu přežívat a svými produkty způsobovat zánět a poškození okolní kosti – „váček“. Princip je jednoduchý, ale dosáhnout výsledku je obtížnější. Pouze spojením maximální pečlivosti ošetřujícího, použitím moderních nástrojů a techniky lze dosáhnout úspěchu. Bez takových pomůcek, jako je 3D CT přístroj, kofferdam nebo apexlokátor, není moderní endodoncie představitelná.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Potřebovala bych radu. Mám pocit řezání a svědění dasne a za zubem se mi udělal v dásni bílý flek. Z důvodu změny bydliště ještě nemám nového stomatologa. Neví někdo co to muže být? Přidala se stridave bolest všech zubů v dolní čelisti. Děkuji za pomoc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše je to leukoplakie. Ve většině případů leukoplakie není život ohrožující. Flíčky nezpůsobují trvalé poškození úst. Léze obvykle vymizí samy během několika týdnů. V každém případě je to signál k urychlenému nalezení nového stomatologa. Někdy leukoplakie předchází rakovině, takže je důležité, aby to zkontroloval lékař.
Kolem roku 1600 se Jacques Guelleman pokusil o malou revoluci v oblasti zubních náhrad, místo zvířecích či lidských zubů, které v ústech podléhaly zkáze, bakteriím a podobně, navrhl minerální pastu k výrobě zubů umělých. Ta obsahovala mimo jiné bílý vosk, mastix, drcené korály a perly. Tím natolik předběhl svou dobu a vlastně i technické možnosti, že tento návrh zůstal spíše hudbou budoucnosti. V 19. století v Anglii byly zuby běžně nabízeny na tržištích, neboť zubní lékaři si zvykli vyrábět zubní náhrady z lidských zubů. A této možnosti, jak přijít k penězům, využívalo nemálo chudých lidí. Největšími dodavateli však zůstávala bitevní pole stejně jako vykradači hrobů. Nejcennější byl kompletní chrup či sada zubů sobě podobných. Tolik k historii.
Lidově řečeno: porcelánové zuby jsou vyrobeny z tvrdé dentální keramiky, která vydrží velký žvýkací tlak. Jsou velmi kvalitní, vysoce estetické, splynou s okolím a vypadají jako vlastní zub. Používají se také jako možné řešení pro celý nový chrup.
Celokeramické materiály umožňují jak náhradu ztracených zubů, tak ošetření různých defektů zubů. Celokeramické materiály jsou pevné, přesné, mají dlouhou životnost a především jsou estetické. Čím lépe se bude pacient o celokeramické materiály starat, tím déle mu budou dobře sloužit. Zuby nesoucí korunku jsou i nadále náchylné ke vzniku zubního kazu v oblasti krčku, kde je umístěn okraj korunky. Zároveň se v případě zanedbávání ústní hygieny může rozvinout zánět dásní.
Korunka je protetický výrobek, který tvoří umělý plášť ošetřovaného zubu. Svým tvarem a barvou by měl zcela věrně napodobit původní zub. Zhotovení korunek se doporučuje ve všech případech, kdy zub nelze kvalitně rekonstruovat jiným konzervativnějším způsobem (například výplní). Korunka umožňuje nejen rekonstrukci tvaru zubu, ale také významně zvýší mechanickou odolnost ošetřeného zubu a ochrání zub před možným podélným prasknutím. Korunkami se dají rovněž řešit větší korekce tvaru, postavení a barvy zubů.
Můstek je protetický výrobek, který nahrazuje ztracený zub anebo zuby spojuje. K jeho zhotovení je nutné obrousit nejméně 2 zuby sousedící s mezerou po ztraceném zubu. Na obroušené zuby se zhotoví korunky, které jsou spojené pomocí takzvaného mezičlenu (tedy daného nahrazovaného zubu). Můstky byly v minulosti hojně užívány, dnes jsou ztracené zuby většinou nahrazovány pomocí zubních implantátů. Jsou ale situace, kdy můstek představuje efektivnější variantu ošetření (například zuby jsou již nabroušené nebo v místě nahrazovaného zubu není dostatek kosti pro implantát). Můstek na implantátech má delší prognózu, protože na rozdíl od zubu je implantát v čelistní kosti zcela pevně ukotven. Platí samozřejmě
Ve svém příspěvku ZÁNĚT OKOSTICE ZUBU A ZÁNĚT DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Dobrý den už 14 dni mám zánět okostice v dasni můj zubar mi první uřízl dasen vyčistil druhý den mi zub vytrhl a třetí den jen drenoval ale bolest je nevidrženi točí se mi hlava bolí mne spánek ucho spatne se mi dícha
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zubní kanálky jsou příčinou bolesti dokonce i v již mrtvém zubu. Infekci je třeba zlikvidovat, ale mechanické čištění kanálku na to nestačí. Kořenový kanálek je prostor uvnitř kořenu zubu. Tyto dutiny mohou být v závislosti na zubu a člověku různě dlouhé, nejčastěji měří od 14 do 31 milimetrů. I jejich množství je individuální. V některých zubech najdeme jeden až dva kanálky, jinde jsou tři nebo čtyři. Zubní kanálky je někdy třeba vyčistit, neboť zanícená zubní dřeň v nich může být příčinou bolesti. Cílem zákroku je zlikvidovat infekci v kořenových kanálcích, aby se předešlo vzniku váčku u kořene zubu, nebo aby případný váček zmizel.
Váček se vytváří v okolí kořene nemocného zubu. Dochází tu k rozpuštění kosti a vzniku měkké tkáně, kde se likvidují přítomné bakterie. Po dobrém vyčištění kanálků není tato bariéra už potřeba a váček za několik měsíců zmizí. Kanálek je nutné rovněž důkladně chemicky vypláchnout, což zabíjí i bakterie v místech, kam se zubař nedostane. Pokud nedojde k ošetření infikovaných kanálků, akutní infekce, která se z nich šíří do těla, může v extrémním případě způsobit i smrt. Obvykle infekce není tak agresivní a u zubu vznikne chronický váček nebo píštěl. „Něco mezi“ je takzvaná periostitida, tedy akutní zánět kosti v okolí zubu, který však neohrožuje život. Ošetření má za cíl zachránit zub se zánětem zubního nervu nebo již mrtvý zub před vytržením. V případě, že kaz je již velmi hluboký a došlo k infekci kořenového systému zubu, je potřeba infikované kanálky opracovat, vydezinfikovat a pečlivě vyplnit. Kanálky se plní speciálními cementy a gutaperčou, což je vlastně guma. Kvalitní výplň pak zamezí dalšímu pronikání infekčních bakterií kořenovým kanálkem. I mrtvý zub se může kazit stejně jako živý. I mrtvý zub může bolet. U neošetřených zubů bakterie volně proudí mezi ústy a kostí. Navíc produkují plyn a ten se v zubu hromadí. Nejčastěji zuby bolí na skus. Mrtvé zuby jsou křehké a je třeba je proteticky ošetřit, aby nepraskaly a nemusely se vytahovat.
Zánět dásní obvykle předchází parodontóze (onemocnění dásní). Ne všechny záněty dásní však vedou k parodontóze. V rané fázi zánětu se bakterie přemění v plak, který prohlubuje zánět a způsobuje časté krvácení během čištění zubů. Dásně jsou podrážděné, ale zuby prozatím stále drží pevně v důlku. V této fázi nedochází k žádnému poškození dásně ani k nevratnému poškození zubů. Pokud však zánět není léčen, přejde do další fáze, a to do parodontózy. U jedinců s parodontózou dochází ke stažení dásně ze zubu. Tyto malé mezery mezi zuby a dásní se pak plní nečistotami a mohou dáseň dále poškozovat. Imunitní systém bojuje s bakteriemi, které se přeměnily na plak a šíří se a rostou i pod dásní. Toxiny nebo jedy produkované bakteriemi plaku začnou poškozovat kosti a pojivové tkáně, které drží zuby na jejich místě. S postupem nemoci dochází k prohloubení kapes, dásně a kosti jsou poničeny. V tomto případě dochází k uvolňování zubů až k jejich ztrátě. Onemocnění dásní je nejčastější příčinou ztráty zubů u dospělých.
