VYHREZ PLOTENKY BEDERNI PATERE A NECITLIVY PALEC NA NOZE
VYHREZ PLOTENKY BEDERNI PATERE A NECITLIVY PALEC NA NOZE bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Bolest je reakce organismu na škodlivý podnět, ať už způsobený zánětem, či úrazem. Bolí vás záda a vy nevíte, zda bolest pochází od páteře nebo je známkou onemocnění ledvin? Tak tento článek vám přinese informace o tom, jak rozpoznat jednotlivé příčiny bolesti zad. Většina z nás se domnívá, že bolest stejně jako nemoc zkrátka patří k životu, a když přijde, musí se snášet. Není to však pravda. Bolest je varovným a svým způsobem i prospěšným signálem důležitým k obraně organismu proti všem nepříznivým vlivům.
Bolest v kříži
Bolest v kříži patří spolu s bolestmi hlavy k nejčastějším obtížím, se kterými se potýká velká část lidské populace. Protože v mnoha případech výrazně omezuje pohyblivost a celkovou funkčnost těla, je také častým důvodem, proč pacienti vyhledávají pomoc lékařů a fyzioterapeutů. Pouze zřídka je přitom bolest zad příznakem závažného onemocnění páteře nebo jiných orgánů a velká úleva se dostaví poté, co pacienti začnou dodržovat některá jednoduchá doporučení.
Před bolestí v kříži je velmi účinná prevence. Není vhodné záda nadměrně zatěžovat a přenášet příliš těžká břemena s převažujícím zatížením páteře. Dále je nezbytné dodržovat zásady správného sezení, především u jedinců se sedavým zaměstnáním, například pracujících každodenně na počítači. K základním opatřením patří nastavení židle do takové výšky, aby člověk pohodlně dosáhl na používané nástroje na stole a jeho předloktí byla přitom ve vodorovné poloze. Důležitá je také kvalitní opěrka, která musí poskytovat dostatečnou oporu pro celou šířku zad a přitom netlačit a jinak znepříjemňovat sezení. Pokud se během dlouhého sezení dostaví bolesti nebo jiné nepříjemné projevy v oblasti páteře, je vhodné změnit polohu nebo si udělat přestávku a rozcvičit bolavé nebo ztuhlé zádové svaly. Také během spánku je nezbytné, aby páteř byla ve vhodném postavení, a proto se doporučuje používat kvalitní matrace a polštáře pod hlavu.
Kde je kříž
Lidská páteř se dělí na oblasti podle typů obratlů. Křížové obratle, vertebrae sacrales (S1 až S5), mají kloubní plochy pro spojení s kyčelní kostí (os ilium) a srůstají do kosti křížové.
Krční obratle (vertebrae cervicales) – 7 obratlů (označeny C1–C7) vyznačující se nízkým tělem, postranními výběžky, otvory pro cévy a nervy. Specifický je na konci rozdvojený trnový výběžek.
C1 – atlas (nosič) – nemá trnový výběžek, v těle velký otvor, velké kloubní plošky.
C2 – axis (čepovec) – má o 1 výběžek navíc (čep), původně byl čep tělem atlasu, společně zajišťují pohyb hlavy.
Hrudní obratle (vertebrae thoracicae) – 12 obratlů (označeny Th1–Th 12). K obratlům jsou kloubně připevněna žebra. Tělo obratlů je vyšší, trnový výběžek se ke konci zužuje, nezdvojuje se a směřuje šikmo dolů. Příčné výběžky nemají otvory.
Ve svém příspěvku VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magdalena.
dobrý den.v červenci 2015 jsem se dostala k hospitalizaci z bolestmi bederní páteře.měsíc mi dávaly infuse,kde mi odcházel nerv na pravé noze.přestala jsem cítit palec a druhý prst na noze.noha mi otýkala a já nemohla ani došlápnout.až po třiceti dnech mi udělaly mr,kde jsem podstoupila operaci vyhřezlé ploténky.ted jsem po operaci necelých půl roku,ale noha mi nepracuje pořád.navíc mám bolesti,silné pálení,otýkání až k lýtku.lékaři si s tím už neví rady a píšou mi léky,které mi nepomáhají.když došlapuji na celou nohu dostávám eletriku do spodní části nohy i přesto,že tu nohu nezatěžuji.tímto se obracím na vás,zda by jste mi neporadily co s tím dál.na rehabilitaci jsem byla také,ale výsledek byl stejný.moc vás prosím o radu co dál.lékaři mi nedávají velkou naději na zlepšení nebo uzdravení.děkuji moc z pozdravem mannová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
K výhřezu ploténky dochází, když se jeden z disků v páteři natrhne nebo posune v důsledku přirozeného opotřebení nebo zranění. To vyvíjí tlak na míchu a dráždí míšní nervy, což vede k bolesti, necitlivosti a slabosti v různých částech těla.
V páteři máte řadu kostí (obratlů), které se táhnou od lebeční báze až ke kostrči. Mezi obratli se nacházejí kulaté výčnělky zvané ploténky. Ploténky fungují jako tlumiče mezi kostmi, což vám umožňuje snadno se ohýbat a pohybovat. Postupem času se ploténky stávají méně účinnými a mohou se posunout. V takovém případě se jedná o výhřez ploténky.
Každý rok v Česku trpí více než 90 tisíc lidí výhřezem ploténky. Vyklenutí ploténky je hlavní příčinou bolesti krku, zad a nohou. Může se vyskytovat kdekoli na páteři, ale nejčastěji se vyskytuje v dolní části zad (bederní páteř) nebo na krku (krční páteř). Výhřez ploténky se také vzácně vyskytuje v horní až střední části zad (hrudní páteř).
Pokud jste zažili vyklouznutí ploténky, víte, že bolest může být velmi silná. Dobrou zprávou je, že většina případů odezní sama od sebe bez nutnosti chirurgického zákroku. Pokud máte příznaky déle než několik týdnů, obraťte se na svého ortopéda, popřípadě na praktického lékaře. Může vám vysvětlit možnosti léčby a způsob jak se vrátit k aktivitám, které máte rádi.
V naší poradně s názvem MRTVÝ NEHET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola Nováková.
Dobrý den,
před 14 dny mi na palec na pravé noze spalo kladivo a měla jsem palec naražený.
Teď,když se podívám na palec a zmáčknu nehet,tak vidím jak už se nehet odděluje od palce. Je to pro mě děsivé a ráda bych nehet přilepila zpátky:D.
Ale vím že musí jít ven,mám ho odtrhnout? nebo pomalu jej sundat? Sundat ve vaně? Nebo prostě jak na něj?
A co potom až tam nehet nebude a bude jen palec? Stačí jen nalepit náplast a ničemu se vyhýbat? Nebo si na to něco mazat?
Děkuji za odpověď.
Nikola 18let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nehet po takovém úrazu se dříve nebo pozdeji sám uvolní z nehtového lůžka. Vytlačí ho nový nehet, který roste pod ním. Je vhodné zachovat nehet na svém místě co nejdéle, aby bylo ochráněno nehtové lůžko. Až dojde k odpadnutí starého nehtu, tak obsažené lůžko ničím nepřelepujte nebo se vám tam vytvoří plíseň, která pak nedovolí novému nehtu dorůst. Mazat můžete jen kvůli hydrataci běžnými tělovými mléky. Nehet na noze roste asi tak půl milimetru za týden, podle toho můžete odhadnout, za jak dlouho vám nový nehet pokryje celé lůžko. Do té doby udržujte nehtové lůžko v dokonalé čistotě.
Ve většině případů bolest způsobená vyklouznutím ploténky časem odezní. Pravděpodobně se budete cítit lépe do měsíce. Chcete-li bolest během hojení ploténky zmírnit, můžete:
Pokud je bolest silná, dodržujte jeden až tři dny klidu. Je však důležité vyhnout se dlouhému odpočinku na lůžku, abyste předešli ztuhlosti.
Užívejte volně prodejné léky proti bolesti, jako je ibuprofen nebo paracetamol.
Na postižené místo aplikujte teplo nebo led.
Pokud se vaše příznaky nezlepšují, zřejmě potřebujete pokročilejší léčbu výhřezu disku. Váš lékař vám může doporučit:
Léky: Váš lékař vám může předepsat protizánětlivé léky proti bolesti nebo léky na uvolnění svalů (Diclofenac, Guajacuran).
Fyzioterapie: Fyzioterapeut vás naučí fitness program, který vám pomůže uvolnit tlak na nervy. Fyzická aktivita uvolňuje ztuhlé svaly a zlepšuje krevní oběh. Tato část léčby se hodí pro lázeňskou péči.
Spinální injekce: Spinální injekce, nazývaná epidurální nebo nervová blokáda, je injekční aplikace steroidních léků přímo do páteře.
Kdy je nutná operace?
Výhřez plotének se u 9 z 10 lidí zlepší sám o sobě nebo nechirurgickou léčbou. Pokud jiné metody léčby nezmírní vaše příznaky, může vám váš lékař doporučit operaci. Existuje několik chirurgických technik pro zmírnění tlaku na míchu a nervy.
Ve vzácných případech může velká ruptura ploténky poranit nervy močového měchýře nebo střev. To může vyžadovat urgentní chirurgický zákrok. V neurgentních případech je možností operace výhřezu ploténky, pokud jiné metody nezaberou. Existuje několik způsobů provedení dekompresní operace páteře, jejichž cílem je uvolnit tlak na nervy.
Nejběžnějším zákrokem je mikrodiskektomie. Při této minimálně invazivní operaci páteře provede lékař malý řez skrz kůži poblíž vyhřezlé ploténky. Do řezu zavede mikroskop a malé nástroje, aby odstranil vyhřezlou část ploténky.
Mezi další možnosti chirurgické léčby patří:
diskektomie,
laminotomie,
laminektomie,
implantace umělé ploténky,
spinální fúze.
S vyhřezlou ploténkou dlouho neležte!
Výhřez ploténky může způsobit, že se nebudete chtít hýbat. Nejděte si ale hned jen tak lehnout – příliš málo pohybu může vaši bolest zhoršit, protože svaly ztuhnou. Snažte se zůstat aktivní a řiďte se doporučeními svého lékaře ohledně protahování. Jemný pohyb v kombinaci s volně prodejnými léky proti bolesti pomáhá většině lidí cítit se lépe během několika týdnů.
V naší poradně s názvem RAKOVINA KŮŽE POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den pozoruji toto na nehtu od 11.5.2023
Nejsem si vědoma žádného bouchnutí
Všimla jsem si toho náhodou, když mě začalo bolet pod nehtovym lůžkem, byla to bolest jako při zarostlém nehtu, kůže byla červená nateklá bolavá na dotyk, v pátek jsem se nemohla dostat ani do boty.
V sobotu už palec nebolel, ale tohle zůstalo, řekla bych že to akorát ještě stmavlo
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte, není to nic vážného, ale bude trvat měsíce, než to zmizí. To, co vidíte, je krevní výron, který vznikl, jako následek pohybu nehtové ploténky. Nejspíš to bude sluviset s tím, že na palci máte příliš dlouhou hramu nehtu a k tomu nosíte příliš těsné boty. Dlouhá hrana nehtu je pak první na ráně při styku s okolím (svršek boty, předměty, o které zakopáváte). Například při chůzi, zvedáte palec při každém kroku a ten pak naráží na svršek boty, no a když je těchto mikronárázů mnoho za sebou, tak dojde k reakci v namáhané tkáni. Udržujte hranu nehtu tak, aby bylo první na ráně vždy bříško palce.
Podle fotografie máte palec příliš blízko u druhého prstu, proto by bylo na místě promyslet, zda-li vám nehrozí vbočený palec. Také se podívejte na své boty. Vyndejte z nich vložku a prozkoumejte, kde jsou otlaky vašich prstů. Pokud sahají až k okrajům, pak potřebujete větší boty. Prospěšné pro vás bude, když zkusíte boty typu barefoot. Jak takové boty vypadají, se můžete podívat tady: https://www.google.cz/image…
Vyšetření začíná pohledem na pacienta, kdy se hodnotí stoj zezadu, výška trapézových svalů, výška horních a dolních úhlů lopatek, torakobrachiální trojúhelníky, výška hřebenů kyčelních kostí, gluteální rýhy, ploché nohy, z boku (zakřivení páteře – olovnice) a zepředu (výška a tvar klíčních kostí), chůze (při radikulární sy. S1 je omezena chůze po špičkách, při rad. sy. L5 vázne chůze po patách), eventuálně stoj na dvou vahách (při blokádách hlavových kloubů může být rozdíl v zatěžování až 10–20 kg).
Vyšetření aktivního předklonu – sleduje se plynulost, tupost (předklon je prováděn v kyčelních kloubech), zda se páteř neuchyluje do strany.
Příčiny omezení předklonu:
zkrácení zadní skupiny svalů stehna
zkrácení nebo spazmy zádových svalů
blokáda SI
blokáda LP, bederní páteře.
Příčiny bolesti
Akutní lumbago – nejčastěji vzniká náhlým nekoordinovaným pohybem, například uklouznutím nebo předklonem s rotací trupu (zavazování tkaničky) nebo nezvyklým fyzickým zatížením. Při pohybu může být slyšet i „lupnutí“ v kříži.
Blokáda bederní páteře – bolesti jsou různé, mohou vzniknout akutně, pozvolna nebo jsou chronické, aktivní pohyby jsou různě omezené, mohou být spojeny s bolestí, mohou být svalové spazmy, bolestivé trny, omezený pohyb.
Facetární syndrom – jsou bolesti v kříži, jejichž původ je v intervertebrálních kloubech v důsledku jejich změn například vlivem artrózy. Projevují se především v klidu a pohybem bolest mizí. Mnoho pohybu a dlouhotrvající zátěž bolest vyvolávají, stejně tak i intenzivní cvičení. Poškozením kloubní chrupavky mohou vznikat velké osteofyty a může dojít až k znehybnění postiženého kloubu a tím k ústupu bolestí. Počáteční diagnóza je obtížná. Pacient si většinou stěžuje na bolesti v kříži vsedě, které může takzvaně rozejít. Změny nemusí být patrné ani na RTG. Na CT nebo NMR již ano.
Blokáda sakroiliakálního kloubu – bolest v kříži většinou jednostranná, může vyzařovat přes hýžďovou krajinu až k patě. Často si nemocní stěžují, že nemohou sedět s nohou přes nohu, protože to vyvolává bolest. Lasegův manévr může být i jednostranně pozitivní, ale i při zvedání obou dolních končetin vymizí. Vždy je přítomen fenomén omezené abdukace (Patrickovo znamení), většinou je bolestivá stupňovaná (forsírovaná) vnitřní rotace kyčelního kloubu na straně blokády.
Šikmá pánev a bolesti v kříži v důsledku blokády hlavových kloubů – zjišťuje se šikmá pánev, spazmus zádových svalů, bolest v kříži při aktivních pohybech, bederní páteř může být bez odchylek. Značně asymetrické bývá zatížení DK a to i 10–20 kg. Vždy je blokáda v hlavových kloubech.
V naší poradně s názvem RAKOVINA KŮŽE POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobry den, toto se mi udelalo ze dne na den se da rict..
muzete mi prosim poradit? Nebo me uklidnit, ze to nic neni?
Nejsem si vedoma nejakeho urazu.
Moooc dekuju!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Máte vbočený palecna noze. Ten pak při každém došlapu utlačuje druhý prst a ten způsobil tento otlak, který se zbarvil do tmava. Není to nic nebezpečného, ale je vhodné to řešit. V první řadě lepší obuví, ve které bude dost místa pro palec. Také budete potřebovat ortézu, kterou musíte nosit, kdykoliv to bude možné - v noci, doma, atd. Ortéza na vbočený palec se dá koupit v obchodě se zdravotními pomůckami. Vypadá takto: https://www.zbozi.cz/hledej…
Pojem vyhřezlá ploténka se v našich hlavách zafixoval jako problém, ze kterého není cesta ven a který lze řešit pouze operací. Přitom výhřez ploténky po třicátém roce věku má asi 70 % populace. Ti všichni ale přece obtíže nemají. Znamená to, že samotný výhřez nám nemusí vůbec vadit. Pravdou je, že pokud dojde k výhřezu ploténky, jedná se do určité míry o nevratné poškození. To ovšem neznamená i trvalé obtíže. Lidský organismus má velké autoreparační mechanismy, pokud má k tomu dobré podmínky.
Po vyřešení akutního stavu je okamžitě zahájena fyzioterapie k upravení svalové dysbalance (nerovnoměrného zatěžování svalových skupin). Přetrvávající závažné stavy jsou řešeny chirurgicky. 3D pulzní terapii lze aplikovat i jako přípravu na operaci a pak v období rekonvalescence a následně jako prevenci dalších degenerativních změn. Postupně se člověk dostane do stabilizovaného stavu. Už je schopen běžných denních aktivit, musí se ale stále velmi kontrolovat, nesmí se předklánět, zvedat těžké věci či celý den sedět. Pokud cvičí a nedělá chyby, kterými by si problém obnovoval, stav se zlepšuje a postupně může uvažovat o sportování.
Obecně se má za to, že při bolestech zad či výhřezu ploténky běh není vhodný, protože při něm dochází k otřesům, které bolest či výhřez zhoršují. A že daleko lepší je třeba plavání. S tím ale nelze úplně souhlasit. Při dobře koordinovaném běhu by k velkým otřesům a nárazům docházet nemělo.
Pokud se dobře zpevníte v pase a do pasu dýcháte bránicí, bude trup hezky zpevněn a stabilizován a v páteři nebude docházet k destruktivním tlakům a páčením. V tomto případě pak může být běh i vhodnější než třeba uváděné plavání. Plavání totiž příliš dobrou službu zádům nedělá. Hrudník je vztlakem vody zvedán nahoru, zatímco pánev padá dolů, tedy vede to k rozpojení v pase. Bude nutná trpělivost a opatrnost, ale postupně se k běhu pravděpodobně budete moci vrátit. Vždy by však tato zkušenost měla zůstat určitým vztyčeným ukazováčkem, nabádajícím nás k opatrnosti a obezřetnosti. Takže pokud vás tento problém právě postihl, či vás již nějakou dobu omezuje, neházejte flintu do žita. Ve většině případů se dá velmi dobře řešit a návrat k původním aktivitám je možný.
Jízda na kole? Asi polovina lidí, kteří jezdí na kole a jsou po operaci bederní ploténky, pociťuje jízdou na kole zhoršení stavu a zvýšení bolestí v oblasti zad, ale přesto na kole dál jezdí. A druhá polovina tímto problémem postižených lidí jízdou na kole zaznamenává snížení bolestivosti zad, a právě proto s jízdou na kole nepřestává. Co z toho tedy vyplývá? Nezbývá než to po konzultaci s lékařem zkusit, ale doporučuje se tak půl hodiny v sedle, pak přestávka. A ne více než hodinu cyklistiky denně. Po operaci je však nutné poctivě pravidelně cvičit každý den tři čtvrtě hodiny cviky na posílení zádového i břišního svalstva. To může pomoci k bezproblémové jízdě na kole, ale i k práci bez bolestí za počítačem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o subunguální hematom, což je nashromáždění krve pod nehtem. Není to nic nebezpečného a samo to během několika měsíců zmizí. Nejčastější příčina je namožení z důvodu zvýšeného tlaku na to konkrétní místo. Ve vašem případě tlačí váš druhý prst na palec, kde způsobuje vznik hematomu a to při chůzi v příliš těsných botách. Je to tím, že nosíte moc často boty s úzkou špičkou, kde není dostatek místa pro vaše prsty a ty se postupně deformují, aby se vešly do stísněných prostor. Dochází tak k destruktivnímu otěru palce s druhým prstem a pátý prst (malíček na noze) se vám křiví a zalézá pod čtvrtý prst.
Pokud se chcete vyhnout opakování těchto problémů, tak budete muset vyměnit své boty. Při chůzi v nových botách budete muset vkládat silikonový oddělovač a na noc nosit ortézu na vbočený palec. Náprava trvá dlouho, stejně tak, jak dlouho vznikaly tyto deformity prstů vlivem malých bot.
Pokud to nebudete řešit a budete dále používat malé neprostorné boty, tak se začnou dělat tyto otlaky častěji a i na jiných místech než doposud, například na čtvrtém a pátém prstu.
Je přirozené, že se noha vlivem věku prodlužuje, tím jak vám sesedá přirozený oblouk klenby. Při koupi nových bot je potřeba počítat s tím, že každých deset let vašeho života se vám noha může zvětšit až o jedno číslo. K tomu je potřeba se přizpůsobit a kupovat si o číslo větší boty než dříve.
Zde je vidět jak vypadá ortéza na vbočený palec a kolik stojí: https://www.zbozi.cz/hledej…
Zde je vidět jak vypadá silikonový oddělovač prstů: https://www.zbozi.cz/hledej…
Jedná se o boty věrně napodobující chůzi naboso, která je pro člověka nejpřirozenější. Zároveň však chrání chodidlo před mechanickým poškozením (zraněním ostrými předměty) a proti vlivům počasí. V barefoot botách můžete díky tenké a ohebné podrážce, která se přizpůsobuje chodidlu, maximálně vnímat informace o povrchu, na kterém se pohybujete. Poskytují volnost prstům a umožňují zapojit veškeré svaly, šlachy i kosti chodidel stejně jako při chůzi naboso. Chodidla v barefoot botách neustále přirozeně pracují a mohou se tak optimálně vyvíjet.
Barefoot boty mají na rozdíl od běžných bot anatomicky tvarovanou špičku, která nabízí dostatečný prostor pro pohyb prstů. Dále flexibilní, měkkou podrážku o tloušťce 3–6 mm a nulový sklon mezi špičkou a patou, to znamená žádný podpatek. V neposlední řadě pak stélku bez tvarované klenby.
Vzhledem k tomu, že se velikosti u jednotlivých výrobců liší, je důležité nohy před koupí této obuvi řádně přeměřit.
K měření budete potřebovat: papír, pravítko, tužku, izolepu.
Na podlahu těsně ke zdi přilepte izolepou list papíru. Postavte se na papír, pata se musí dotýkat zdi (pokud nemáte doma vhodné místo u zdi, můžete nohu změřit i v krabici). Musíte stát plnou vahou na noze, prsty musí být natažené. Tam kde končí nejdelší prst, udělejte čárku. Totéž opakujte s druhou nohou, protože délky se mohou lišit. Nyní změřte délku chodidla a k naměřené hodnotě přičtěte nadměrek 12 mm (pro začínající chodce stačí 10 mm). Výsledná hodnota je délka stélky, kterou potřebujete.
Proč právě tyto boty? Lidská noha je přirozeně široká, s prsty do široka roztaženými a oddělenými od sebe. Proč je tomu tak je, no kvůli stabilitě! Čím širší je základna, tím větší je stabilita. V dnešní době popíráme přírodní zákony, děláme si z nohou „kopýtka“ a ubíráme si tím stabilní půdu pod nohama. To s sebou nese určité následky. Abychom se vůbec udrželi na nohou, naše tělo si muselo najít způsoby, jak vyrovnat tento nedostatek opory, a tak jsme si začali vyvracet kotníky, kolena, bederní páteř. Palec je základním oporným prvkem našeho chodidla. K tomu, aby mohl správně pracovat a tím i budovat podélnou klenbu, se ale potřebuje nacházet ve své přirozené pozici.
Současná bota je úzká, palec nemá potřebný prostor, a tak se stáčí dovnitř, pod ukazovák. Jelikož palec jako oporný prvek chybí, kotník se zbortí dovnitř a tím najdeme stabilitu. Vedle lámání kotníku je však tato změna polohy doprovázená také přílišným napětím kolene (z vnitřní strany), povolením vnitřního břicha a deaktivací hýždí. Bota má tuhou podrážku a zvednutou špičkou. To nás nutí k tomu, abychom palec drželi nahoře a&nb
Ve svém příspěvku PÁSOVÝ OPAR A ZNECITLIVĚLÝ BOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena Petráková.
Dobrý den,prodělala jsem v poslední době pásový opar v oblasti bederní a zůstal mi po něm necitlivý bok a část chodidla.Co se s tím dá dělat?Děkuji za odpo věď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana Sedláčková.
Jsem na nemocenské pro bolest zad na prave strane, nejdrive me mirne tlacilo pod zebry pri pohybu, behem tydne se zhorsilo v krece pod zebra vzdy jen pri pohybu. Lekar mi dal rehabilitace kvuli jednostrannne namozenym svalum, ale sestricce se to nezda moc normalni. Pred 20 lety jsem mela pasovy opar na strane leve a bolesti byly podobne, ale mela jsem asi 10 malych puchyrku, takze sedala dobre stanovit diagnoza. Jinak bolesti velke vnitřní. Chtela bych se zeptat, jestli se muze pasovy opar opakovat a jestli se da zjistit treba z vysetreni krve?
Páteř člověka je dvojnásobně esovitě prohnutá, což zajišťuje její pružnost. Páteří probíhá mícha. Je složena z řady obratlů (u člověka je jich 33–34), mezi kterými jsou měkké meziobratlové ploténky. Zakřivení krční a bederní páteře dopředu se označuje lordóza. Zakřivení hrudní páteře a kosti křížové dozadu se nazývá kyfóza. Páteř umožňuje člověku vzpřímenou chůzi a chrání míchu. Je rozdělena na jednotlivé úseky; bederní část je tvořena 5 bederními obratli (vertebrae lumbales), které se označují L1 – L5.
Hlavním úkolem bederní páteře je nést a rozkládat váhu těla přechodem do pánve. Protože tělo potřebuje, aby tato část páteře byla co nejstabilnější, je zde přirozený pohyb velmi omezený, ale i toto minimum pohybu je pro správné fungování páteře a těla nezbytné. Když je břišní stěna oslabená, zvýšeně prohýbáme bederní páteř směrem vpřed.
V naší poradně s názvem JE TO GANGLION? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef Kostopulos.
Dobrý večer, poznáte prosím takto s fotky zda jde o ganglion? Je to tvrdá bulka, ze spodku zápěstí vedle u palce a je tvrdá jako kost. Palec se mě zdá, jako by byl lehce necitlivý a zápěstí už skoro neohnu. Šálek kávy mě už dělá problém jej unést, nebo déle držet. A tak podobně. Před měsícem jsem s tím byl u praktika, který mě pouze sdělil ať si s tím někam zajdu, a níž by se na ruku jakkoliv podíval. Poradíte mě prosím jak, nebo koho oslovit? Děkuji Vám předem za odpověď. Jozef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro základní vyšetření a určení o co jde, je zapotřebí rentgen, popřípadě magnetická rezonance. Z fotky se to bez pohmatu nedá určit a ani vyloučit, jestli jde o ganglion. Nejlepší lékař, který by vám s tím pomohl je ortoped. Zároveň se zamyslete, zda-li byste mohl změnit praktického lékaře, za někoho s větším zájmem o řešení problémů s vaším zdravotním stavem.
Při dlouhotrvajících bolestech zad lékař posílá pacienta na odborné vyšetření, které má přesně identifikovat příčinu bolesti – rentgenové vyšetření, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI), diskogram (vyšetření pomocí kontrastní látky, která se aplikuje přímo do meziobratlové ploténky), v některých případech na lumbální punkci. Pokud je bolest nesnesitelná a ohrožuje pacienta na zdraví, přistupuje se k operaci. Chirurgická operace páteře, meziobratlových plotének je klasická operace, která vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Současný lékařský trend je takový, že se vyhřezlé ploténky operují až v krajnosti, před deseti lety to bylo však přesně naopak, na operaci plotének šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Další a šetrnější metodou je laserová nukleotomie, operace meziobratlových plotének laserem – laserová nukleotomie je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud lékař usoudí, že se bude operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulsy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí pacient vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama.
Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, proto je nemohou pacientovi sdělit.
V naší poradně s názvem VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu co dál, Bolesti zad mě provázejí už řadu let, loni v červenci se problémy začaly zhoršovat a rozhodla jsem se navštívit lékaře, který po vyšetření usoudil, že se jedná o výhřez a poslal mě na MR. Než došlo k vyšetření můj stav se zhoršil, po kýchnutí nemohla jsem se hýbat, chodit, ale postupně se toto zlepšovalo( díky kapačkám). Pak následovala MR v 11/2015:
L3/4 minimální cirkulární protruze disku do 2mm
L4/5 anulární trhlina disku foraminálně vlevo-tvorba fokální protruze disku foraminálně vlevlo do 3mm- není útlak kořene L4 vlevo
L5/S1 objemná sekvestrace disku s kaudální propagací preforaminálně vlevo - velikost sekvestru asi 18x12x12mm komprese kořene S1 vlevo v lat. recesu
Paraspinální svalstvo prosáklé v okolí L3-S1 - edém z přetížení vs. Mícha beze změny signálu či fixace.
Chodila jsem pak na rehabilitace a stav se celkem zlepšil (menší bolesti levé nohy přetrvávaly stále), lékař z neurochirurgie řekl, že když jsem zlepšená, operace zatím není nutná a indikace k ní je při vrácení potíží.
No a před 10dny se výhřez zase ozval, nemohla jsem vůbec chodit bez opory, bolesti. Mám zase kapačky a stav se zase začíná zlepšovat. V pondělí jdu zase k neurochirurgovi.
Všichni kolem mi říkají, že bych měla jít na operaci, když se mi to vrátilo, ale mi se tedy moc nechce, když potíže zase začínají ustupovat.
Děkuji za odpověď. K.P.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Operace vyhřezlé ploténky je dneska prováděna jako rutina a není zvlášť náročná ani nebezpečná. Přínosy, úspěšně operace jsou obrovské, zejména v kvalitě dalšího života. Nebojte se a dohodněte se svým lékařem na termínu. Jinak se vám to bude vracet a vždy to bude otravovat.
Laserová nukleotomie představuje na rozdíl od chirurgické operace velice šetrný způsob, jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce z boku do jejího středu zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky, respektive výhřezu. Pokud lékař usoudí, že lze operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám –, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace) a poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku doposud velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, a proto je nemohou pacientovi sdělit.
Když dělají lékaři v zahraničí reklamu na tuto metodu a slibují mimo jiné „obnovení ploténky“, tak v podstatě mluví o tom, že po „odpaření“ laserem dojde v ploténce k fibrotizaci a vaskularizaci. Je ale pravda, že už nevysvětlí, co tyto pojmy znamenají. V podstatě to znamená, že tkáně ploténky odumírají a proces přechází do stadia srůstání těl obratlů. To má přirozeně za následek biomechanické narušení páteře a urychluje to proces degenerace v ostatních segmentech páteře. Ale co je bez chybičky?
V naší poradně s názvem VYHRIZLE PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.
Dobrý den mám 25 let a do teď jsem delal těžkou fyzickou práci.Nyni jsem zaměstnam jako skladník ale je to taky celkem fyzicky náročna práce.Před necelými 2 lety mě chytly záda že jsem se nemohl ani hýbat a chodil jsem na opichy zad.po opichách bolest ustala na cca měsíc a záda začaly znova bolet ale ne moc.ale postupem času záda začaly bolet vic a vic a na konec před měsicem jsem nemohl ani chodit a skončil jsem na neschopence a na praškach,bohužel léky nepomáhaly tak jsem byl na rengenu a nebyl žadný nalez tak jsem dostal znova opichy 10x injekce to zabíralo ale ne uplně.tak jsem pak ukončil neschopnost a vratil jsem se do práce.V práci jsem necelý 3 týdny a záda boli opět hodně.bolí v bederní části a vystřeli do kostrče a občas necítím pravou nohu a časté mravenčení v končetině.Záda bolí když stojím,sedim,ležim no furt mam problém si oblect ponožky nebo spodní pradlo bolí záda ještě víc.a o zvedáni břemen nemužu ani pomyslet ale musím vykonávat v práci a hodně v předklonu.Ale dnes jsem volal svému doktorovy ohledně vysledků CT a prý mam vyhřizlé 2 ploténky o 3mm.Prosím poraďte jak dal postupovat v práci a s lékaři.Hodně se bojím abych si v práci neublížil více.Mockrat vám děkuji za ochotu a pomoc s pozdravem Valsa Lukáš
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vyhřezlé ploténky jdou operovat. Nejlépe to dělají na neurochirurgii v Hradci Králové. Za dva týdny po operaci jste bez obtíží a zcela fit. Také je prospěšné cílené cvičení - rehabilitace pod dohledem zkušeného fyzioterapeuta. Někdy stačí k vyléčení jen tato rehabilitace a na operaci se pak nemusí. Fyzioterapeut bývá dnes na volné noze a dokáže se časově přizpůsobit vašim možnostem. Cena za hodinu s fyzioterapeutem může stát kolem 600 Kč.
Léčba se provádí především rehabilitací. Moderní metodou je takzvaná laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezlé ploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezlé ploténky chirurgicky odstraněna.
Laserová nukleotomie – operace meziobratlových plotének laserem – je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku, do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud usoudí, že se bude operovat dál (výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám), tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Je potřeba si uvědomit, že bez pravidelného cvičení může mít efekt minimální, či dokonce žádný. Toto platí také u klasické, chirurgické operace páteře.
Ve svém příspěvku ARTROZA,VYHŘEZLÉ PLOTÉNKY A VÝRŮSTKY V BEDERNÍ PÁTEŘI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václava Svitáková.
Jsem rok v pracovní neschopnosti a necítím žádné zlepšení po RHB ,INFUZÍCH I po OZONOVÉ TERAPII … Mám příznaky stejné jak zde popisujete . Při chůzi šlápnu jako do prázdna a upadnu . Bolest v bederní oblasti vlevo, nesnesitelná v kyčli směřující kolem stehna po lýtko až k chodidlu a palci. Jsem po několikáté přeobjednána na neurologii NA HOMOLCE, protože mi nebyla od mé stávající neuroložky předepsána magnetická rezonance-odmítla .(tuto na tomto pracovišti vyžadují).
Mám pocit, že se léčba mohla uspíšit o půl roku … Jsem zoufalá, protože se nemohu pohybovat a přibírám na váze …(bojím se)
Mnohokrát děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Obratle tvořící páteř jsou mezi sebou odděleny pomocí pružných disků, které se nazývají meziobratlové ploténky. Ploténky absorbují nárazy působící na páteř a zároveň jí dodávají flexibilitu. Meziobratlová ploténka může být ale poškozena, a to například vinou zranění nebo přílišné námahy. V takové situaci může dojít k tomu, že je ploténka vytlačena mimo prostor, ve kterém má být usazena, nebo dokonce dojde k jejímu prasknutí a vnitřní obsah ploténky je pak vytlačován pryč z jejího jádra. Právě tento stav se nazývá vyhřeznutí ploténky. Vyhřeznutí ploténky může způsobit mechanický tlak na okolní nervy a vést k bolesti a zánětu. Když se výhřez ploténky neléčí, může vést k ochrnutí a významné změně kvality života.
Protruze meziobratlové ploténky (též neúplný prolaps ploténky) je změna na páteři, kterou lze s věkem pozorovat stále častěji. Od herniovaného disku se v podstatě liší ve velikosti. Na rozdíl od (úplného) výhřezu ploténky není anulus fibrosus (vazivový prstenec) meziobratlové ploténky protržený, nebo jen velmi mírně, ale je vyboulen ven ve tvaru kruhu - cirkulární protruze disku.
Vysunutí disku, stejně jako prolaps disku, může být způsobeno nehodou.
Na rozdíl od vyhřezlé ploténky má protruze na MRI obrazu kraniokaudální průměr v sagitální rovině, který je menší nebo roven výšce ploténky.
V závislosti na lokalizaci může být výčnělek meziobratlové ploténky nebolestivý, způsobit lokální bolest v zádech nebo bolest, která vyzařuje do přidruženého dermatomu.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Když vyhřezlá ploténka tlačí na nerv nebo okolní části páteře, rozlišujeme různé symptomy podle toho, v jaké části páteře k vyhřeznutí ploténky došlo.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v bederní páteři, pak se setkáváme s následujícími příznaky vyhřezlé ploténky:
bolest vystřelující do kostrče, nohou a chodidel; bolest zad může i nemusí být přítomna (jedná se o ischias);
necitlivost nebo mravenčení v nohách nebo chodidlech;
oslabení svalů.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v krční páteři, pak nemocný pociťuje následující symptomy:
bolest v oblasti lopatek;
bolest, která vystřeluje do ramen, paží a někdy do rukou a prstů;
bolest krční páteře, obzvláště na zadní straně krku a po stranách; bolest se může stupňovat při otáčení hlavou;
křeče krčních svalů.
Symptomy vyhřezlé ploténky ve střední části zad bývají různé. Může docházet k bolesti v horní části zad, dolní části zad, břicha nebo nohou. Dále také slabost nebo znecitlivění jedné nebo obou nohou.
Podstatou výhřezu ploténky je uvolnění její vnitřní části do páteřního kanálu skrze trhlinu v její obvodové části. Tato uvolněná část dráždí nebo utlačuje nerv. Když vyhřezlá ploténka tlačí na nervový kořen, může být příčinou silné bolesti zad. Bolest může doprovázet pocit brnění a zvětšuje se při kašlání, pohybu nebo dlouhodobém sezení. Tlakem vyhřezlé ploténky nebo osteofytů (kostních výrůstků) a vlivem dalších degenerativních změn páteře působících na nervový kořen vznikají kořenové syndromy.
Podle místa, kde dochází k útlaku, se mění šíření bolesti a vzniká řada vertebrogenních algických syndromů, jinak řečeno soubor příznaků, kterým dominuje bolest páteře:
akutní blok krční páteře – ústřel,
chronické bolesti krční páteře,
cervikokraniální syndrom – porucha krční páteře s vyzařováním bolestí do oblasti hlavy,
cervikovestibulární syndrom – stav, kdy zablokovaná krční páteř způsobí závratě,
cervikobrachiální syndrom – bolesti horní končetiny, které mají svůj původ v dolní části krční páteře,
kořenové syndromy s projevy na horní končetině,
bolesti v hrudní páteři,
lumbago – bederní ústřel, houser,
chronické bolesti v bedrech a kříži,
kořenové syndromy s projevy na dolní končetině.
Zásadní příčinou vyhřezlé ploténky je postupné opotřebení, oslabení a námaha, které je páteř celoživotně vystavena. Na vzniku vyhřezlé ploténky se může také podílet malá pohybová aktivita, neúměrná fyzická zátěž na páteř při práci, nadměrné a nevhodné sportování.
Existuje vědecká studie [1], která se zabývá vlivem změn krční páteře na sluch. Náhlá změna sluchu může být právě interpretována jako pocit zalehlého ucha. Z krční páteře vychází dva nervy ovlivňující ucho a při jejich útlaku může dojít k omezení nebo ztrátě sluchu. Krk se skládá ze sedmi obratlů a je po bederní oblasti nejnáchylnější k poranění páteře. Krční páteř je rozdělena na horní a dolní část. Horní krk se skládá z týlního hrbolu a prvního a druhého obratle a spodní krk se skládá z třetího až sedmého obratle. Předchozí studie ukázaly, že jakákoliv abnormalita krční páteře (zejména horní krční páteře) může ovlivnit tepny nebo nervy související s uchem a narušit jejich funkci různými mechanismy. Například 60 % pacientů s cervikální revmatoidní artritidou trpí poruchami sluchu. Sluchové postižení po onemocnění krční páteře (jako je osteoartritida, revmatoidní artritida, herniace ploténky v cervikálních horních segmentech, whiplash, atd.) se může projevit jako ztráta sluchu, vertigo a tinnitus. Léčba nebo rehabilitace stavu krční páteře obvykle ztrátu sluchu navrátí a včetně závratí a tinnitu. Čím kratší je doba postižení krční páteře, tím rychleji a příznivěji se symptomy onemocnění vyřeší.
Onemocnění krční páteře většinou bolí a pacienti se většinou vyhýbají pohybu a trpí omezením pohybu. Což situaci s útlakem nervů zhoršuje, protože zánětlivá povaha mnoha onemocnění může způsobit adhezi v měkké tkáni a snížit rozsah fyziologických pohybů krční páteře. Existují čtyři obecné kategorie fyziologických pohybů krční páteře: flexe, extenze, ohýbání a rotace. Omezený rozsah těchto pohybů může ukazovat na zvýšené riziko ztráty nebo omezení sluchu.
Všechny studie o výskytu ztráty sluchu u poranění a onemocnění krční páteře zkoumaly pouze přítomnost zranění a jeho účinky na sluchový systém (jako je ztráta sluchu a závratě). Hlavním cílem této pilotní studie [1] bylo určit, spojitost mezi cervikálním rozsahem pohybu (ROM) a úrovní ztráty sluchu. Jinými slovy, studie poskytuje manuál jak podle omezení pohyblivosti krční páteře po onemocněních krční páteře poznat pacienta s rizikem rozvoje ztráty sluchu.
